Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Plně přizpůsobuje vnitrostátní právní předpisy zemí Evropské unie (EU) Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998.
Zaručuje přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí* v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy*, buď na základě žádosti, nebo prostřednictvím aktivního šíření.
Stanovuje základní podmínky a praktická opatření, která příslušník veřejnosti musí respektovat, pokud je mu umožněn přístup k požadovaným informacím o životním prostředí.

KLÍČOVÉ BODY

Přístup na žádost

Orgány veřejné správy musí poskytovat informace o životním prostředí ve svém držení žadateli, aniž by ten musel prokazovat svůj oprávněný zájem.
Informace by měly poskytnout alespoň během jednoho měsíce poté, co od žadatele obdržely žádost. Tato lhůta se může v případě objemných a složitých informací prodloužit na dva měsíce.
Orgány veřejné správy musí vynaložit veškeré přiměřené úsilí na zajištění toho, že informace, které mají, lze snadno reprodukovat a zpřístupnit elektronicky.
Informace by měly být poskytovány ve formě nebo formátu specifikovaném žadatelem, pokud nejsou tyto informace již veřejně dostupné v jiném formátu.
Země EU musí zajistit, aby úředníci podporovali úsilí veřejnosti o přístup k informacím a aby seznamy orgánů veřejné správy byly veřejně přístupné.
K praktickým opatřením při vyřizování žádostí patří:
- jmenování informačních pracovníků,
- zařízení pro kontrolu informací a
- registry nebo seznamy informací v držení orgánů veřejné správy a údaje o informačních místech.
Žádosti mohou být odmítnuty, jestliže:
- jsou zjevně nepřiměřené,
- jsou příliš obecné,
- se týkají rozpracovaného materiálu nebo
- se týkají vnitřní komunikace.
K úplnému nebo částečnému odmítnutí žádosti může dojít i v případě, že by zveřejnění informací mohlo mít nepříznivý dopad na některý ze zásadních stanovených důvodů, například:
- mezinárodní vztahy,
- průběh spravedlnosti,
- práva k duševnímu vlastnictví, nebo
- důvěrnost obchodních a průmyslových informací.
Přístup k veřejným registrům by měl být bezplatný. Orgány veřejné správy mohou za informace o životním prostředí poskytované na vyžádání žádat poplatek, který by však měl být přiměřený.
Žadatelé, kteří mají za to, že jejich žádost byla opomenuta nebo nesprávně odmítnuta, mohou mít přístup k nápravnému opatření, například přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým subjektem.

Aktivní šíření

Elektronicky dostupné informace o životním prostředí musí zahrnovat alespoň:
- znění mezinárodních smluv, úmluv nebo dohod, politik, plánů a programů vztahujících se k životnímu prostředí,
- zprávy o postupu provádění výše uvedených položek,
- zprávy o stavu životního prostředí,
- údaje nebo souhrny údajů odvozených z monitorování činností, které mohou ovlivnit životní prostředí,
- povolení s významným dopadem na životní prostředí,
- studie dopadu a posouzení rizik.
Pro jiné položky než ty, které jsou uvedeny výše, může být šíření prováděno postupně, přičemž se berou v úvahu potřebné lidské, finanční a technické zdroje.
Země EU musí zajistit, že veškeré informace jimi nebo v jejich zastoupení sestavované jsou aktuální, přesné a srovnatelné.

ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

Používá se od 14. února 2003. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 14. února 2005.

KONTEXT

Århuská úmluva vstoupila v platnost v roce 2001. Je založena na předpokladu, že větší osvěta veřejnosti a její zapojení do záležitostí životního prostředí zlepší ochranu životního prostředí. Jejím účelem je chránit právo každého člověka současné generace i generací budoucích na život v prostředí příznivém pro jeho zdraví a životní pohodu. Úmluva proto stanoví opatření ve třech oblastech:
- zajištění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, jež jsou v držení orgánů veřejné správy nebo pro ně určené,
- podpora účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí,
- rozšíření podmínek přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí.
Více informací najdete zde:
- Aarhuská úmluva na internetových stránkách Evropské komise.

* KLÍČOVÉ POJMY

Informace o životním prostředí: informace v písemné, obrazové, zvukové, elektronické nebo jiné formě o otázkách stanovených v článku 2 odstavci 1 směrnice 2003/4/ES.

Orgán veřejné správy: především vláda nebo jiný orgán veřejné správy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, včetně veřejných poradních subjektů a jednotlivců, na které se vztahuje tento právní předpis. Vlády EU se mohou rozhodnout, že tato definice nezahrne instituce nebo subjekty působící v soudní nebo zákonodárné funkci.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26–32)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. J L 145, 31.5.2001, s. 43–48)

Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1–3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13–19)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1–14)

Poslední aktualizace 26.01.2017