Mezinárodní program na ochranu delfínů

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

CO JE CÍLEM DOHODY A ROZHODNUTÍ?

Cílem Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů je snížit úmrtnost delfínů při lovu tuňáků.
Rozhodnutí 1999/337/ES umožňuje Evropskému společenství (dnes Evropská unie – EU) podepsat a rozhodnutí 2005/938/ES schválit Dohodu o mezinárodním programu na ochranu delfínů.
Rozhodnutí 1999/337/ES připravilo také cestu k tomu, aby se EU připojila k Meziamerické komisi pro tropické tuňáky (IATTC), která nese odpovědnost za zachování a řízení tuňáků a dalších mořských zdrojů ve východním Pacifiku, což EU umožňuje hrát aktivní roli při řízení dohody.

KLÍČOVÉ BODY

Cílem Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů je snížit úmrtnost delfínů při lovu tuňáků ve východním Pacifiku.

Konkrétně se zaměřuje na:

postupné snižování vedlejší úmrtnosti delfínů při lovu tuňáků pomocí košelkových nevodů* ve východním Tichém oceánu na úrovně blížící se nule, a to stanovením ročních limitů,
propagaci výzkumu, jehož cílem je nalézt ekologicky bezpečné způsoby lovu velkých tuňáků žlutoploutvých, při kterých budou delfíni ušetřeni,
zajištění dlouhodobé udržitelnosti populací tuňáků odstraněním vedlejších úlovků* a výmětu nedospělých tuňáků.

Opatření

Smluvní strany jsou povinny omezit celkovou vedlejší úmrtnost delfínů při lovu tuňáků na maximálně 5 000 kusů za rok (v roce 2015 byla skutečná úmrtnost 533 delfínů). Pro dosažení tohoto cíle se dohodly, že:

zavedou systém, který povzbudí velitele plavidel, aby i dále snižovali vedlejší úmrtnost delfínů, a také systém technického výcviku a systému vydávání osvědčení pro velitele,
budou propagovat výzkum ke zlepšení lovných zařízení, vybavení a rybolovné techniky,
zavedou spravedlivý systém pro stanovení úmrtnosti delfínů (dolphin mortality limits – DMLs) v souladu s pravidly smlouvy,
stanoví určité provozní požadavky na plavidla (ohledně zařízení a vybavení na ochranu delfínů a vypouštění delfínů atd.),
vytvoří systém sledování a ověřování nalovených tuňáků s uvedením nebo bez uvedení úmrtnosti nebo vážných zranění delfínů,
zajistí výměnu údajů z vědeckých výzkumů.

Dlouhodobá udržitelnost

Má-li být zajištěna dlouhodobá udržitelnost mořského života, smluvní strany musí:

vytvořit programy, které umožní hodnotit, monitorovat a minimalizovat vedlejší úlovky nedospělých tuňáků a necílových druhů,
rozvíjet a vyžadovat používání specifického lovného zařízení a techniky,
vyžadovat, aby plavidla vypouštěla živé mořské želvy a jiné ohrožené druhy.

S cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost populace tuňáků a dalších populací mořských živočichů musí kromě těchto konkrétních povinností smluvní strany také plnit následující závazky:

přijetí opatření na zachování a řízení,
vyhodnocení úlovků a vedlejších úlovků nedospělých tuňáků žlutoploutvých a dalších populací živých mořských zdrojů spojených s lovem tuňáků.

Pozorovací program

Všechny strany musí zavést pozorovací program na palubě pro lodě s únosností vyšší než 363 metrických tun. Pozorovatelé na palubě musí absolvovat specializovanou odbornou přípravu a shromažďovat všechny příslušné informace o rybolovných činnostech plavidla, k němuž jsou přiděleni.

Tyto požadavky a provozní požadavky musí strany dodržovat prostřednictvím:

ročních ověřovacích a inspekčních programů pro plavidla,
sankcí ukládaných v případě porušení požadavků,
pobídek.

Posouzení a hodnocení

Každá strana sestaví Národní vědecký poradní výbor který bude provádět vědecké posuzování a hodnocení, předkládat doporučení vlastní vládě a zajišťovat pravidelnou výměnu údajů mezi stranami. V praxi tuto úlohu plní vědecký tým IATTC a vědecký poradní výbor IATTC.
Je zřízena Mezinárodní kontrolní komise složená ze zástupců signatářů smlouvy, nevládních organizací a průmyslu zpracování tuňáků. Tato komise vykonává úkoly v oblasti dohledu a analýzy. Zasedání stran doporučuje provádění opatření nezbytných k dosažení cílů dohody.

DATUM VSTUPU V PLATNOST

Dohoda vstoupila v platnost dne 22. prosince 2005.

KONTEXT

Další informace naleznete zde:

Rybolov mimo EU (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Košelkový nevod: typ sítě používaný k lovu ryb v blízkosti vodní hladiny. Jakmile je lokalizováno hejno ryb, síť se spustí do vody a obkrouží kolem ryb. Když jsou ryby sítí obklopeny, utáhne se kolem nich lano, čímž vznikne jakási kapsa a ryby se vytáhnou na palubu.

Vedlejší úlovek: ryby nebo jiné mořské druhy, které jsou uloveny neúmyslně při pokusu ulovit určité cílové druhy.

HLAVNÍ DOKUMENTY

Dohoda o mezinárodním programu na ochranu delfínů (Úř. věst. L 348, 30.12.2005, s. 28–53)

Rozhodnutí Rady 1999/337/ES ze dne 26. dubna 1999 o podpisu Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů Evropským společenstvím (Úř. věst. L 132, 27.5.1999, s. 1–27)

Rozhodnutí Rady 2005/938/ES ze dne 8. prosince 2005 o schválení Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 348, 30.12.2005, s. 26–27)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1–8)

Následné změny nařízení (ES) č. 1936/2001 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Rozhodnutí Rady 1999/386/ES ze dne 7. června 1999 o prozatímním provádění Dohody o mezinárodním programu na ochranu delfínů Evropským společenstvím (Úř. věst. L 147, 12.6.1999, s. 23)

Poslední aktualizace 10.07.2020