Rozhodnutí 2005/370/ES – uzavření Aarhuské úmluvy
Aarhuská úmluva dává osobám z řad veřejnosti (jednotlivcům a sdružením, která je zastupují) právo na přístup k informacím o rozhodnutích, která se týkají záležitostí životního prostředí, a podílet se na těchto rozhodnutích a současně usilovat o nápravu, pokud jejich práva nejsou dodržována.
Rozhodnutím se jménem EU schvaluje Aarhuská úmluva (podepsaná Evropským společenstvím – nyní Evropskou unií (EU) a zeměmi EU v roce 1998).
Úmluva, která je v platnosti ode dne 30. října 2001, je založena na východisku, že větší veřejné povědomí o záležitostech životního prostředí a zapojení veřejnosti do těchto záležitostí zlepší ochranu životního prostředí. Je koncipována tak, aby pomohla ochránit právo každé osoby této a budoucích generací žít v životním prostředí, které zajišťuje jejich zdraví a životní pohodu. Úmluva za tímto účelem stanoví opatření ve třech oblastech:
Orgány EU jsou ve smyslu této úmluvy zahrnuty do definice orgánů veřejné správy a jsou rovnocenné vnitrostátním a místním orgánům.
Smluvní strany, které podepsaly úmluvu, souhlasí s tím, že budou uplatňovat tato práva a povinnosti:
Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí
Úmluva stanoví přesná práva a povinnosti týkající se přístupu k informacím o životním prostředí, včetně lhůt pro poskytování informací a důvodů, na jejichž základě mohou orgány veřejné moci přístup k určitým druhům informací odmítnout.
Přístup může být zamítnut ve třech případech:
Žádosti mohou být zamítnuty z důvodu důvěrného rázu řízení orgánů veřejné správy, obranyschopnost státu a veřejné bezpečnosti, dále z důvodu probíhajícího soudního řízení nebo z důvodu zachovávání důvěrného rázu:
Protože zveřejnění informací může být ve veřejném zájmu, je třeba všechny tyto důvody pro zamítnutí vykládat restriktivně.
Rozhodnutí o odepření přístupu musí uvádět důvody zamítnutí, a jaké formy opravných prostředků má žadatel k dispozici.
Orgány veřejné správy musí udržovat informace, které mají k dispozici, aktuální a za tímto účelem musí zřídit veřejně dostupné seznamy, registry a soubory údajů. V tomto ohledu jsou tyto subjekty vybízeny k postupnému využívání elektronických databází obsahujících zprávy o stavu životního prostředí, právní předpisy, národní plány a politiky a mezinárodní úmluvy.
V roce 2003 přijaly země EU směrnici 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí. Musely ji provést do vnitrostátního právního řádu do 14. února 2005.
V roce 2006 přijala EU nařízení (ES) č. 1367/2006, které ukládá orgánům a institucím EU, aby provedly závazky obsažené v Aarhuské úmluvě.
Účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí
Druhá část úmluvy se týká účasti veřejnosti na rozhodování. Tato účast musí být zajištěna povolovacím řízením v případě určitých specifických činností (hlavně činností průmyslové povahy), které jsou uvedeny v příloze I úmluvy. Konečné rozhodnutí, zda bude tato činnost povolena, musí náležitě zohlednit výsledek účasti veřejnosti.
Veřejnost musí být na začátku rozhodovacího procesu informována o následujícím:
Procesní lhůty musí umožnit skutečnou účast veřejnosti.
K vytvoření environmentálních plánů a programů byl vytvořen zjednodušený postup.
Úmluva rovněž vyzývá signatáře, aby podporovali účast veřejnosti na přípravě environmentální politiky, ale i norem a právních předpisů, které mohou mít na životní prostředí významný vliv.
V roce 2003 přijaly země EU směrnici 2003/35/ES o účasti veřejnosti na navrhování určitých plánů a programů týkajících se životního prostředí.
V roce 2006 zohlednilo rozhodnutí Rady 2006/957/ES změnu úmluvy, která zvyšuje účast veřejnosti na rozhodování o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí. Na úrovni EU byl již tento požadavek splněn díky některým článkům směrnice 2001/18/ES o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a nařízení (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
Pravidla pro účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí jsou obsažena v několika dalších směrnicích EU o životním prostředí. Patří mezi ně směrnice 2001/42/ES a rámcová směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES).
Přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Všechny osoby, které se domnívají, že jejich práva na přístup k informacím byla poškozena (např. žádost o informace opomenuta, nesprávně odmítnuta, nedostatečně zodpovězena), musí mít podle vnitrostátních právních předpisů za určitých okolností přístup k přezkumnému řízení.
Přístup k právní ochraně je rovněž zajištěn v případě porušení postupu pro účast veřejnosti stanoveného touto úmluvou. Přístup k právní ochraně je rovněž umožněn v případě urovnávání sporů, které souvisí s akty nebo s opomenutími soukromých osob a orgánů veřejné správy, jež jsou v rozporu s vnitrostátními pravidly týkajícími se životního prostředí.
Jak směrnice 2003/4/ES, tak směrnice 2003/35/ES obsahují ustanovení o přístupu k právní ochraně. Návrh směrnice o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 2003 byl v roce 2014 vzat zpět v rámci kontroly účinnosti práva EU, které provedla Evropská komise (tato kontrola se rovněž označuje jako REFIT).
V dubnu 2017 přijala Komise dokument pokynů o přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí. V něm se objasňuje, jak mohou jednotlivci a sdružení napadnout rozhodnutí, akty nebo opomenutí ze strany orgánů veřejné správy v souvislosti s právem EU v oblasti životního prostředí před vnitrostátními soudy.
Úmluva platí ode dne 30. října 2001. Rozhodnutí platí ode dne 17. února 2005.
Další informace získáte zde:
Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1–3)
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4–20)
Sdělení Komise ze dne 28. dubna 2017 – Sdělení Komise o přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí (C(2017) 2616 final, 28.4.2017)
Rozhodnutí Rady 2006/957/ES ze dne 18. prosince 2006 o přijetí změny Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 46–49)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13–19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1–23)
Následné změny nařízení (ES) č. 1829/2003 byly začleněny do původního dokumentu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26–32)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30–37)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS – prohlášení Komise (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1–39)
Viz konsolidované znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1–73)
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 05.03.2018