Nové hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E) uvádějí projekty, roztříděné podle stanovených cílů a priorit, způsobilé pro finanční pomoc Společenství, a zavádějí pojem projektu evropského zájmu. Také posilují koordinaci kolem těchto projektů a plně do nich zapojují nové členské státy.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES

Nové hlavní směry pro transevropské energetické sítě (TEN-E) uvádějí projekty, roztříděné podle stanovených cílů a priorit, způsobilé pro finanční pomoc Společenství. Zejména zavádějí pojem společného evropského zájmu.

Propojování, interoperabilita a rozvoj transevropských sítí pro přepravu elektřiny a plynu jsou nezbytným nástrojem řádného fungování vnitřního trhu s energií a vnitřního trhu obecně. Uživatelé tak mají k dispozici služby nejlepší kvality a větší výběr díky diverzifikaci zdrojů energie a konkurenčnějším cenám. Je tedy potřeba vytvořit těsnější vazby mezi vnitrostátními trhy všech členských států. V tomto smyslu jsou nové členské státy plně začleněny do hlavních směrů Společenství týkajících se TEN-E.

Sítě TEN-E také hrají podstatnou úlohu při zajištění bezpečnosti a diverzifikace dodávek. Zajištění interoperability energetických sítí v rámci Společenství a se sítěmi v přistupujících a kandidátských zemích a v ostatních zemích Evropy a v oblastech Středozemního, Černého moře a Kaspického moře, jakož i na Středním východě a v oblasti Perského zálivu, se jeví jako zásadní úkol.

Přístup k TEN-E mimoto přispívá ke snížení izolace znevýhodněných, ostrovních, okrajových a nejvzdálenějších regionů, a tím k posílení územní soudržnosti v Evropské unii (EU).

Propojování TEN-E také podporuje udržitelný rozvoj, zejména lepším propojením zařízení na výrobu obnovitelných energií, ale také používáním účinnějších technologií, které omezují ztráty a rizika pro životní prostředí související s dopravou a přenosem energie.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES uvádí projekty způsobilé pro finanční pomoc Společenství podle nařízení (ES) č. 2236/95 a dělí je do tří kategorií.

Projekty společného zájmu se zaměřují na elektroenergetické a plynárenské sítě uvedené v rozhodnutí a naplňují tak jeho cíle a priority. Musí vykazovat potenciální hospodářskou životaschopnost. Hodnocení hospodářské životaschopnosti je založeno na analýze nákladů a přínosů, která zohlední veškeré náklady a přínosy související s aspekty ochrany životního prostředí, bezpečnosti dodávek a přínosu pro hospodářskou a sociální soudržnost. Projekty společného zájmu jsou uvedeny v přílohách II a III rozhodnutí.

Prioritní projekty jsou definovány mezi projekty společného zájmu. Vyznačují se tím, že mají významný dopad na konkurenční fungování vnitřního trhu, na bezpečnost dodávek ve Společenství nebo na zvýšené užívání obnovitelných zdrojů energie. Prioritní projekty, uvedené v příloze I rozhodnutí, mají přednost při udělování finanční pomoci Společenství.

Některé prioritní projekty, které mají přeshraniční povahu nebo mají významný dopad na přeshraniční přenosovou kapacitu, se prohlašují za projekty evropského zájmu. Jsou také uvedeny v příloze I, mají přednost při udělování finanční pomoci Společenství z rozpočtu určeného na transevropské sítě a jejich financování z rozpočtů Společenství je věnována zvláštní pozornost.

Hlavní směry Společenství týkající se transevropských energetických sítí zdůrazňují, že je důležité usnadnit a urychlit realizaci projektů, zejména projektů evropského zájmu.

Členské státy přijmou veškerá opatření, která považují za nezbytná, aby bylo usnadněno a urychleno dokončení projektů společného zájmu a minimalizováno prodlení při současném dodržení právních předpisů Společenství a mezinárodních úmluv o životním prostředí. Zejména musí být rychle dokončeny schvalovací postupy. Třetí země musí také usnadnit provádění projektů, které se částečně nacházejí na jejich území, v souladu s ustanoveními Smlouvy o energetické chartě.

Nové hlavní směry také stanoví rámec posílené spolupráce, zvláště pro projekty evropského zájmu. Také počítají s výměnou informací a pořádáním koordinačních schůzí mezi členskými státy k provádění zejména přeshraničních úseků projektů.

Potýká-li se projekt prohlášený za projekt evropského zájmu s vážnými zpožděními nebo překážkami spojenými s uskutečňováním, počítá se s pomocí evropského koordinátora. Ten přispívá ke koordinaci zúčastněných stran zapojených do realizace přeshraničního úseku sítě a zajišťuje monitorování projektu.

Evropský koordinátor také může na žádost dotčených členských států zasahovat do jiných projektů týkajících se TEN-E.

Vlastní rozpočet TEN-E (kolem 20 milionů EUR ročně) je určen hlavně na financování studií proveditelnosti. Financování propojovacích sítí může být zajištěno případně prostřednictvím strukturálních fondů Společenství, finančních programů a nástrojů.

Tato finanční podpora má však mimořádnou povahu a nesmí nijak narušovat hospodářskou soutěž. Zůstává normou, že výstavba a údržba energetických infrastruktur musí podléhat zákonům trhu.

Provádění a rozvoj transevropských sítí, zejména v odvětví energetiky, jsou uvedeny v článku 154 Smlouvy o založení Evropského společenství. Články 155 a 156 Smlouvy o ES počítají s přijetím hlavních směrů, které by definovaly cíle, priority a hlavní rysy činnosti.

Nové směry Společenství aktualizují směry přijaté v roce 2003, které byly aktualizací prvních hlavních směrů přijatých v roce 1996.

Odkazy

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník
Rozhodnutí č. 1364/2006/ES	12. 10. 2006	–	Úř. věst. L 262 ze dne 22. 9. 2006

See also