Usnesení Evropské rady o koordinaci hospodářské politiky
PŘEHLED DOKUMENTU:
Usnesení Evropské rady o koordinaci hospodářské politiky v HMU
CO JE CÍLEM TOHOTO USNESENÍ?
-
Dává najevo formální závazek Evropské rady respektovat ustanovení Smlouvy, pokud jde o sledování a koordinaci hospodářských politik.
-
Posiluje koordinaci v praxi, a to jak mezi zeměmi Evropské unie (EU), které sdílejí jednotnou měnu (mimo jiné zřízením neformální Euroskupiny), tak mezi těmito zeměmi a zeměmi, které se měnové unie neúčastní.
KLÍČOVÉ BODY
-
Země eurozóny budou sdílet jednotnou měnovou politiku a jednotný směnný kurz, zatímco ostatní hlediska hospodářské politiky budou i nadále spravována na vnitrostátní úrovni. Bude nezbytný bližší dohled a koordinace hospodářských politik mezi zeměmi eurozóny, a to do té míry, že vnitrostátní ekonomický vývoj bude mít vliv na měnové podmínky v eurozóně.
-
Všechny země EU, včetně těch, které dosud do eurozóny nevstoupily (Dánsko, Švédsko a Spojené království (1)), musí být zahrnuty do koordinace hospodářských politik, protože jsou všechny účastníky jednotného trhu a mohou se rovněž podílet na mechanismu směnných kurzů.
-
Posílený dohled a koordinace by měly zahrnovat tyto oblasti:
-
makroekonomický vývoj v zemích EU a vývoj směnného kurzu eura;
-
stavy rozpočtů a rozpočtové politiky;
-
strukturální politiky na trhu práce, výrobků a služeb, jakož i vývojové tendence nákladů a cen.
-
Koordinace se musí řídit zásadou subsidiarity.
-
Pro zajištění hladkého fungování hospodářské a měnové unie (HMU) by hlavní směry hospodářské politiky měly být konkrétnější a více zohledňovat specifika konkrétních členských států a měly by se více zaměřit na opatření ke zlepšení růstového potenciálu a vytváření pracovních míst.
-
Země EU by se měly zavázat k ucelené a rychlé výměně informací o hospodářském vývoji a politických záměrech s přeshraničním dopadem, a to i v případě, že nehrozí zhoršení rozpočtové situace. Rada by pak mohla rozhodněji směřovat doporučení zemí, jejichž hospodářské politiky nejsou v souladu s hlavními směry.
-
Ústřední a určující postavení z hlediska ekonomické koordinace a rozhodovacího procesu náleží Radě pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Vždy, když se projednávají otázky společného zájmu, budou o nich jednat ministři všech zemí EU. Ministři zemí zapojených do eurozóny se však mohou scházet neformálně, aby mezi sebou diskutovali o otázkách spojených s jejich společnou konkrétní odpovědností za jednotnou měnu (toto uskupení ministrů se obvykle schází den před zasedáním Rady ECOFIN).
-
Vzhledem k tomu, že Rada musí sledovat vývoj směnného kurzu eura, je důležité, aby si mohla vyměňovat názory a informace s Evropskou centrální bankou (ECB). Ve výjimečných případech pak může formulovat obecné pokyny pro kurzovou politiku ve vztahu k měnám mimo ES. Těmito pokyny nesmí být překročena nezávislost Evropského systému centrálních bank (ESCB) a musejí být v souladu s jeho hlavním cílem, a to udržení cenové stability.
-
Rada rozhoduje o postoji EU v otázkách zvláštního významu pro hospodářskou a měnovou unii v souvislosti jak s dvoustrannými vztahy se třetími zeměmi, tak s postupy v mezinárodních organizacích či neformálních mezinárodních uskupeních. Hlasování se mohou účastnit pouze země eurozóny.
-
Rada a Evropská centrální banka zastupují EU na mezinárodní úrovni v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným ve Smlouvě. Ve věci témat hospodářské politiky vyjma měnové a kurzové politiky země EU i nadále předkládají své politiky mimo rámec Společenství, přičemž plně zohlední zájem EU.
-
Při zastupování v mezinárodních organizacích je potřeba zohledňovat pravidla těchto organizací. Například členy Mezinárodního měnového fondu mohou být jen státní útvary.
-
S ohledem na rozdělení povinností stanovených ve Smlouvě bude k harmonickému hospodářskému vývoji EU zapotřebí nepřetržitého dialogu mezi Radou a ECB, za účasti Evropské komise a při dodržení všech hledisek nezávislosti ESCB.
-
Hospodářský a finanční výbor poskytne rámec, ve kterém je možné dialog připravovat a pokračovat v něm na úrovni vyšších úředníků.
HLAVNÍ DOKUMENT
Usnesení Evropské rady ze dne 13. prosince 1997 o koordinaci hospodářských politik ve třetí etapě hospodářské a měnové unie a k článkům 109 a 109b Smlouvy o ES (Úř. věst. C 35, 2.2.1998, s. 1–4)
Poslední aktualizace 21.02.2017