Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století

Strategie, kterou Evropská komise vytvořila v reakci na zjištění skupiny na vysoké úrovni CARS 21, si klade za cíl udržitelný rozvoj v automobilovém průmyslu. Zvýšení konkurenceschopnosti tohoto odvětví na mezinárodní scéně zlepšením právního prostředí a širší přístup na zahraniční trhy tak zůstává úzce provázáno s pokrokem v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 7. února 2007 – Rámec právní úpravy pro konkurenceschopnost automobilového průmyslu ve 21. století – Postoj Komise k závěrečné zprávě skupiny na vysoké úrovni CARS 21 (KOM(2007) 22 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Strategie pro udržitelný rozvoj v automobilovém průmyslu usiluje jak o zvýšení globální konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu, tak o dosažení neustálého pokroku v oblasti bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Výzvy, jimž automobilový průmysl čelí

Automobilový průmysl představuje 3 % evropského HDP a 7 % pracovních míst ve výrobním sektoru a stává se klíčovým odvětvím evropské ekonomiky.

Výrobce, pracovníky i spotřebitele znepokojuje agresivnější mezinárodní hospodářská soutěž, nezanedbatelné fixní náklady, obzvlášť vysoké ceny surovin a energií, nadměrné strukturální kapacity a výsledná restrukturalizace a přemísťování.

Je nezbytné vytvořit rámec pro konkurenceschopný evropský automobilový průmysl, aby bylo možné předvídat problematiku hospodářské soutěže a vyrovnat se s ní společensky odpovědným a inovativním způsobem.

Strategie pro udržitelný rozvoj v automobilovém průmyslu

Budoucí směr, který Komise hodlá automobilovému průmyslu udat, se odvíjí od několika klíčových oblastí, které pojmenovala zpráva skupiny na vysoké úrovni CARS 21.

Podle systému Společenství WVTA (Whole Vehicle Type-Approval – schválení typu vozidla) výrobci automobilů představí určitý typ vozidla orgánům členských států, aby získali ucelený souhlas, kterým bude osvědčeno, že vozidlo splňuje technické požadavky Společenství a výrobce smí uvádět na trh všechna vozidla tohoto typu v celé EU pouze na základě jejich prohlášení o shodě.

Ukázalo se, že tento systém, realizovaný pro osobní automobily, motocykly a traktory, je účinný a měl by nejen zůstat zachován, ale měl by být rozšířen na všechny kategorie vozidel (nákladní vozidla, kamiony, autokary a autobusy), aby bylo zajištěno bezproblémové fungování vnitřního trhu.

Třicet osm směrnic Společenství bude nahrazeno odpovídajícími mezinárodními předpisy OSN/EHK. Díky zavedení jednoho typu pravidel pro výrobce automobilů bude možné vyhnout se negativním dopadům celkových nákladů regulace na konkurenceschopnost, které zbytečně zvyšovaly cenu vozidla, aniž by měly jakýkoli vliv na požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Automatické testování a virtuální testování bude také zavedeno do řady směrnic Společenství a předpisů OSN/EHK s cílem snížit náklady a urychlit plnění požadavků těchto předpisů.

Evropská unie (EU) si však uchová možnost stanovit právní předpisy nezávisle na systému OSN/EHK.

Motorová vozidla se výraznou měrou podílejí na znečišťujících emisích v EU. Je proto zásadně důležité, aby se automobilový průmysl řídil pokyny tematické strategie o znečišťování ovzduší. Mezi hlavní opatření ke snížení emisí znečišťujících látek z motorových vozidel v současné době patří emisní limity Euro 5 a 6 a propagace čistých silničních vozidel zadáváním veřejných zakázek.

Integrovaný přístup ke snižování emisí CO2 přispívá k dosažení cíle Společenství 120 g/km CO2 do roku 2012. Bude-li se technologie motorů zlepšovat i nadále tímto způsobem, ke snižování emisí CO2 napomohou i další technologická vylepšení (klimatizační systémy atd.) či větší využívání biopaliv.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také recyklaci vozidel, která dosáhla konce životnosti, a hluku motorových vozidel.

Je pravděpodobné, že v budoucnosti budou mít na rozhodování o podobě a fungování motorových vozidel také vliv energetické aspekty z hlediska ceny i objemu dodávek.

Členské státy se budou podílet na úsilí k zajištění udržitelné silniční dopravy prostřednictvím lepšího řízení dopravy, odpovědnějšího chování řidičů nebo daňovými pobídkami.

Účinná strategie bezpečnosti silničního provozu by měla být založena na vzájemných vztazích mezi zlepšováním technologie vozidel, silniční infrastruktury, chování řidičů a vymáhání dodržování právních předpisů.

Opatření, jako je zlepšení viditelnosti nákladních vozidel nebo zavádění vyspělé bezpečnostní technologie (inteligentní vozidla), se již nyní podílejí na dosahování cílů Evropské komise snížit do roku 2010 počet obětí dopravních nehod na evropských silnicích na polovinu.

Dalšího úsilí je stále třeba v oblasti elektronických systémů kontroly stability, zapnutí bezpečnostních pásů, povinného používání denních potkávacích světel a systému nouzového brzdění.

Evropský automobilový průmysl by měl být schopen fungovat v rámci spravedlivého celosvětového podnikatelského prostředí.

Svou roli v těchto snahách hraje celosvětová technická harmonizace předpisů týkajících se motorových vozidel podle dohod EHK OSN z roku 1958 a z roku 1998, zároveň je však zapotřebí věnovat zvláštní pozornost zlepšování přístupu na trh, a to podpisy dvoustranných nebo regionálních obchodních dohod, zejména se zeměmi jihovýchodní Asie, a prosazování pravidel na ochranu duševního vlastnictví v celosvětovém měřítku.

Automobilový průmysl byl tradičně založen na zpracovatelském průmyslu, avšak nyní stále více vychází ze znalostí, přičemž je v současné době největším průmyslovým investorem v oblasti výzkumu a vývoje v Evropě (cca 5 % obratu odvětví).

Je proto zásadně důležité jak pro konkurenceschopnost odvětví, tak pro bezpečnost a ochranu životního prostředí, podporovat průmyslový výzkum, technologický rozvoj a demonstrace ve strategických oblastech (inteligentní vozidla, čistá vozidla, biopaliva druhé generace, vodíkové články, palivové články apod.).

Podpora výzkumu a vývoje bude zejména vycházet ze sedmého rámcového programu, ale i z evropských finančních institucí či partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Je také zapotřebí dosáhnout pokroku ve finanční oblasti, zejména pokud jde o daně za osobní vozidla a finanční pobídky, a v oblasti hospodářské soutěže na sekundárním trhu tak, aby k technickým informacím potřebným k opravě a údržbě vozidel měly přístup i nezávislé opravny.

Kontext

Strategie Komise pro automobilový průmysl se zakládá na výsledcích Skupiny na vysoké úrovni CARS 21, která byla zřízena k rozvoji konkurenčního regulačního systému v automobilovém průmyslu pro 21. století. V této skupině na vysoké úrovni se sešly hlavní zúčastněné strany (zástupci automobilového průmyslu, členské státy, poslanci Evropského parlamentu, nevládní organizace, Komise), aby projednaly otázky zásadního významu pro budoucnost tohoto odvětví, přičemž skupina shrnula svá doporučení v takzvané cestovní mapě – dokumentu, který přijala koncem roku 2005.

Komise vyjadřuje své pozitivní očekávání, že úsilí vynaložené pro automobilový průmysl, jakož i přezkum v polovině období, plánovaný na rok 2009, přispějí například k vypracování metodiky vytváření průmyslových politik.

See also

Poslední aktualizace: 28.02.2007