Námořní bezpečnost: Erika II

Cílem tohoto sdělení je zlepšit bezpečnost námořního obchodu s ropou

AKT

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament of 6 December 2000 on a second set of Community measures on maritime safety following the sinking of the oil tanker Erika [COM (2000) 802 final - Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 6. prosince 2000 o druhém souboru opatření Společenství o námořní bezpečnosti po potopení ropného tankeru Erika) (KOM (2000) 802 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Potopení ropného tankeru Erika u francouzského pobřeží v prosinci 1999 přispělo k dalšímu vývoji při vytváření evropské politiky námořní bezpečnosti. Tři měsíce po této nehodě, dne 21. března 2000, Komise přijala „sdělení o bezpečnosti námořního obchodu s ropou“ společně s řadou návrhů na specifická opatření, která mají přispět k tomu, aby se takové nehody již neopakovaly.

Evropská rada na svém zasedání v Biarritz vyzvala k urychlenému přijetí „prvního balíčku Erika“ a požádala Komisi, aby co nejdříve navrhla druhý soubor opatření, který by doplnil tři legislativní návrhy představené dne 21. března 2000. Druhý soubor opatření, jehož cílem je trvalé zlepšení ochrany evropských vod před rizikem námořních nehod a znečištění moří, byl představen dne 6. prosince 2000. Obsahuje návrh směrnice a dva návrhy nařízení.

1) Zavedení kontrolního a informačního systému Společenství pro provoz plavidel

Bezpečnost lodní dopravy v evropských vodách má zásadní význam, protože 90 % obchodu Evropské unie se třetími zeměmi probíhá po moři. Riziko nehod v důsledku koncentrace dopravy na hlavních evropských námořních cestách je mimořádně vysoké v oblastech, kde se doprava sbíhá, jako je například Calaiská úžina nebo Gibraltarský průliv. Kromě toho ekologické důsledky nehody na moři, a to i mimo oblasti s hustou dopravou, mohou být katastrofální pro ekonomiku i životní prostřední příslušných členských států. Evropská unie má proto za cíl získat prostředky na účinnější sledování a řízení dopravy u svého pobřeží a účinněji postupovat v případě kritických situací na moři.

Proto směrnice zajišťuje:

2) Vytvoření fondu pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním v evropských vodách

Návrh nařízení Komise doplňuje stávající mezinárodní dvojúrovňový režim o odpovědnosti a náhradě škod způsobených ropným znečištěním tankery vytvořením evropského doplňkového fondu („třetí úroveň“), fondu COPE, který bude nahrazovat škody obětím ropných havárií v evropských vodách.

Fond COPE bude vyplácet náhradu škod pouze obětem, jejichž nároky budou považovány za oprávněné, ale které nezískaly úplné odškodnění v rámci mezinárodního režimu v důsledku nedostatečných limitů odškodnění (200 milionů EUR). Maximální limit je proto nastaven na 1 000 milionů EUR. Fond COPE bude financován evropskými podniky, které ročně dostávají více než 150 000 tun ropy anebo těžkých paliv podle obdržených objemů.

Navržené nařízení dále stanoví zavedení finančních sankcí za hrubě nedbalé chování na straně jakékoli osoby zapojené do přepravy ropy po moři.

3) Zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost

Cílem zřízení Evropské agentury pro námořní bezpečnost podle směrnice je poskytovat podporu Komisi a členským státům při uplatňování a sledování právních předpisů Společenství v této oblasti a hodnocení jejich účinnosti.

Agentura pro námořní bezpečnost je rámcově postavena podle modelu agentury pro bezpečnost letectví. K jejím úkolům bude patřit poskytování technické pomoci (úprava právních předpisů Společenství), pomoc kandidátským zemím, organizace školení, sběr dat a využívání databází o námořní bezpečnosti, sledování společností pro lodní dopravu, hodnocení a klasifikace auditů, kontroly v terénu a účast na vyšetřování po námořních nehodách.

Poslední aktualizace: 25.01.2007