Předpisový rámec pro elektronické komunikace

S cílem doprovázet otevření telekomunikačního trhu hospodářské soutěži přijala Evropská unie (EU) regulační rámec pro elektronickou komunikaci v souladu s technologickým pokrokem a požadavky trhu.

PŘEHLED

Tato „rámcová směrnice“ má především tyto cíle:

—	posílení hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací;

—	podpořit investice;

—	podporovat svobodu volby pro spotřebitele a umožnit jim využívat výhod inovativních a kvalitních služeb, jakož i nižších sazeb.

Zejména stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů, jakož i zásady, na nichž je založena jejich činnost.

Je součástí „telekomunikačního balíčku“, který byl přijat v roce 2002 a pozměněn v roce 2009 s cílem zohlednit rychlý rozvoj odvětví. Tento balíček obsahuje čtyři „zvláštní“ směrnice, které regulují specifické aspekty elektronických komunikací, jakož i dvě nařízení:

—	směrnice 2002/20/ES, nebo též „autorizační směrnice“;

—	směrnice 2002/19/ES, nebo též „přístupová směrnice“;

—	směrnice 2002/22/ES, nebo též „směrnice o univerzální službě“;

—	směrnice 2002/58/ES, nebo též „směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“;

—	nařízení (ES) č. 1211/2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC);

—	nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.

Oblast působnosti

Směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí elektronických komunikací, tj. přenosových systémů, které umožňují přenos signálů po okruzích, rádiovými, optickými nebo jinými prostředky využívajícími elektromagnetických vln, včetně družicových sítí, pevných a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie, systémů používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace.

Směrnice se rovněž týká služeb elektronických komunikací, které sestávají z přenosu signálů těmito sítěmi, a spojených zařízení a služeb sítí nebo služeb elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby.

Na druhou stranu obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah vysílání, je z působnosti této směrnice vyňat. Totéž platí pro telekomunikační koncová zařízení, s výjimkou zřetelů, které umožňují usnadněný přístup pro zdravotně postižené uživatele.

Vnitrostátní regulační orgány (VRO)

Zásady, na nichž je založena činnost vnitrostátních regulačních orgánů, jsou tyto:

—	nezávislost: vnitrostátní regulační orgány musejí být právně oddělené od všech organizací, které zajišťují sítě, zařízení či služby elektronických komunikací, a musejí být na nich nezávislé;

—	právo na odvolání: účinné vnitrostátní mechanismy musí umožnit každému uživateli nebo dodavateli sítí nebo služeb elektronických komunikací, který je dotčen rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu, se odvolat k nezávislému orgánu;

—	nestrannost a transparentnost: vnitrostátní regulační orgány musí vykonávat svou pravomoc nestranně a transparentně a musejí rovněž zavést mechanismy pro konzultace se zúčastněnými stranami, když zvažují kroky, které mohou silně ovlivnit trh.

Hlavní úkoly vnitrostátních regulačních orgánů jsou následující:

—	podporovat hospodářskou soutěž v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Rovněž zajišťují, aby uživatelé získali maximální výhody z této soutěže, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu;

—	přispívat k rozvoji vnitřního trhu elektronických komunikací, ve spolupráci s Evropskou komisí a sdružením BEREC;

—

prosazovat zájmy evropských občanů i) zajišťováním toho, že všichni občané budou mít přístup k univerzální službě; ii) zajištěním vysoké úrovně ochrany spotřebitelů při jednáních s dodavateli, zejména zajišťováním dostupnosti jednoduchých a levných postupů pro řešení sporů; iii) tím, že napomáhají zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů a soukromí; iv) podporou poskytování jasných informací, zejména tím, že vyžadují transparentnost tarifů a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací; v) řešením potřeb určitých sociálních skupin, zejména zdravotně postižených uživatelů; a vi) zajištěním bezpečnosti komunikačních sítí.

Ostatní ustanovení

Směrnice se vztahuje i na další aspekty, týkající se jak podstaty regulace sítí a služeb elektronických komunikací, tak postupů potřebných pro její realizaci.

Následující ustanovení patří do první kategorie:

—	přidělování rádiových kmitočtů a číslovacích zdrojů;

—	strategické plánování, koordinace a harmonizace rádiového spektra v Evropské unii;

—	přednostní spouštění sítí a souvisejících zařízení;

—	sdílení síťových prvků a přiřazených zařízení;

—	bezpečnost a integrita sítí a služeb;

—	standardizace určená na podporu harmonizovaného zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených zařízení a služeb;

—	interoperabilita digitálních televizních služeb.

Druhá kategorie se pak vztahuje na následující oblasti:

—	kontrola nad těmi společnostmi na trhu, které disponují podstatným vlivem, a postup pro důsledné uplatňování řešení;

—	postupy pro definování a analýzu relevantních trhů, které berou v úvahu doporučení a pokyny Komise v této oblasti;

—	doporučení Komise zemím EU s ohledem na harmonizaci uplatňování této směrnice a zvláštních směrnic;

—	urovnávání sporů mezi podniky, které zajišťují sítě nebo služby elektronických komunikací, včetně nařízení týkajícího se přeshraničních sporů.

Konečně země EU stanoví pravidla pro sankce, které se použijí při porušení této směrnice.

AKT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací („rámcová směrnice“).

ODKAZY

Akt	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník Evropské unie
Směrnice 2002/21/ES	24. 4. 2002	24. 7. 2003	Úř. věst. L 108 ze dne 24. 4. 2002, s.33-50

Pozměňovací akt(y)	Vstup v platnost	Lhůta pro provedení v členských státech	Úřední věstník Evropské unie
Nařízení (ES) č. 717/2007	30. 6. 2007	30. 8. 2007	Úř. věst. L 171 ze dne 29. 6. 2007, s.32-50
Nařízení (ES) č. 544/2009	2. 7. 2009	-	Úř. věst. L 167 ze dne 29. 6. 2009, s.12-23
Směrnice 2009/140/ES	19. 12. 2009	25. 5. 2011	Úř. věst. L 337 ze dne 18. 12. 2009, s.37-59
Oprava směrnice 2009/140/ES	-	-	Úř. věst. L 241 ze dne 10. 9. 2013, s. 8-9

Postupné změny a opravy směrnice 2002/21/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108 ze dne 24.4.2002, s. 7-20).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21-32) .

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108 ze dne 24.4.2002, s. 51-77).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201 ze dne 31.7.2002, s 37-47).

Doporučení Komise 2007/879/ES ze dne 17. prosince 2007 o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 344 ze dne 28.12.2007, s. 65-69).

S tímto doporučením Komise vypracovala seznam sedmi trhů, které budou muset být analyzovány vnitrostátními regulačními orgány. Několik trhů bylo z tohoto seznamu odebráno ve vztahu k doporučení z roku 2003 vzhledem k účinné regulaci na velkoobchodní úrovni a rozvoji účinné hospodářské soutěže na maloobchodních trzích.

Doporučení Komise 2008/850/ES ze dne 15. října 2008 o oznámeních, lhůtách a konzultacích stanovených v článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (Úř. věst. L 301 ze dne 12.11.2008, s. 23-32).

Doporučení Komise 2009/396/ES ze dne 7. května 2009 o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích v (Úř. věst. L 124 ze dne 20.5.2009, s. 67-74).

Tímto doporučením Komise radí vnitrostátním regulačním orgánům, jak postupovat za účelem stanovení sazeb za ukončení volání symetricky založených na nákladech vynaložených operátory.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Úř. věst. L 337 ze dne 18.12.2009, s. 1-10).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES ze dne 25. listopadu 2009, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (Úř. věst. L 337 ze dne 18.12.2009, s. 11-36).

Doporučení Komise 2010/572/EU ze dne 20. září 2010 o regulovaném přístupu k přístupovým sítím nové generace (NGA) (Úř. věst. L 251, 25.9.2010, s. 35-48)..

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172 ze dne 30.6.2012, s. 10-35).

Doporučení Komise 2013/466/EU ze dne 11. září 2013 o konzistentních povinnostech nediskriminace a metodikách výpočtu nákladů s cílem podpořit hospodářskou soutěž a zlepšit podmínky pro investice do širokopásmového připojení (Úř. věst. L 251 ze dne 21.9.2013, s. 13-32).

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013) 627 final - nebyl zveřejněn v Úředním věstníku).

Obecným cílem návrhu je přejít k jednotnému trhu pro elektronické komunikace, kde:

dodavatelé sítí elektronických komunikací a služeb jsou schopni vytvořit, rozšířit a provozovat své sítě a poskytovat služby bez ohledu na to, kde v Unii mají oni a jejich zákazníci sídlo, a jsou k tomu povzbuzováni;

jednotlivci a podniky jsou schopni účinně přistupovat ke konkurenceschopným, bezpečným a spolehlivým elektronickým službám komunikací, a to bez ohledu na jejich místo poskytování v Unii, aniž by toto poskytování bylo negativně ovlivněno přeshraničními omezeními nebo neodůvodněnými dodatečnými náklady.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155 ze dne 23.5.2014, s. 1-14).

Cílem směrnice je usnadnit a podpořit zavedení vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, a to podporou společného využívání stávající fyzické infrastruktury a umožněním efektivnějšího nasazení nové fyzické infrastruktury s cílem snížit náklady spojené s budováním těchto sítí.

Poslední aktualizace 30.09.2015