Jednací řád Rady Evropské unie

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rozhodnutí 2009/937/EU, kterým se přijímá jednací řád Rady

CO JE CÍLEM TOHOTO JEDNACÍHO ŘÁDU?

• Jednací řád určuje ustanovení, kterými se řídí jednání Rady Evropské unie (Rady).
• Pravomoc přijímat jednací řád umožňuje čl. 240, odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.
• Příloha III se mění každý rok, naposledy v prosinci 2022, aby odrážela změny počtu obyvatel členských států Evropské unie (EU) a počtu obyvatel jednotlivých členských států pro provádění postupu hlasování kvalifikovanou většinou v Radě.
• Jednací řád byl také dvakrát podstatněji změněn – v roce 2014 (rozhodnutí 2014/692/EU, Euratom), pokud jde o hlasování kvalifikovanou většinou, a v roce 2022 (rozhodnutí (EU) 2022/1242), pokud jde o pravidlo hlasování pro rozhodnutí Výboru stálých zástupců vlád členských států (Coreper) o použití řádného písemného postupu.

KLÍČOVÉ BODY

Rada je orgánem EU, v němž zasedají zástupci členských států. Každý členský stát je zastoupen jedním zástupcem na ministerské úrovni, který může zavazovat vládu dané země. Společně s Evropským parlamentem vykonává Rada legislativní funkce. Přijímá legislativní akty řádným nebo zvláštním legislativním postupem. Rada vykonává rozpočtové funkce společně s Parlamentem. V neposlední řadě Rada plní funkci tvorby politik a koordinační funkci.

Složení Rady

• Rada se schází v 10 různých složeních podle projednávaného tématu.
• S výjimkou dvou složení (Rada pro obecné záležitosti a Rada pro zahraniční věci) není mandát jednotlivých konfigurací stanoven smlouvami a vyplývá z praxe.
  • Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost práce různých složení Rady. Připravuje jednání Evropské rady. Odpovídá za celkovou koordinaci politik, institucionálních a správních otázek a horizontální dokumentace, které se týkají několika politik EU.
  • Rada pro zahraniční věci odpovídá za celou vnější činnost EU, tedy za společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou bezpečnostní a obrannou politiku, společnou obchodní politiku, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Předsednictví Rady

• Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem vytvořené skupiny tří členských států po dobu 18 měsíců. Každý člen skupiny předsedá všem složením Rady po dobu 6 měsíců, s výjimkou složení pro zahraniční věci. Skupina tří členských států připravuje návrh programu činnosti Rady na období 18 měsíců, který po veřejné rozpravě schvaluje Rada pro obecné záležitosti.
• Rada pro zahraniční věci má stálého předsedu: vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Vysokého představitele může nahradit členský stát, který předsedá Radě. Obvykle se tak děje, když je Rada svolána, aby se zabývala otázkami společné obchodní politiky.
• Předsednictví je hybnou silou vykonávání práce Rady.

Coreper, výbory a pracovní skupiny

• Radu podporuje Coreper a více než 150 specializovaných pracovních skupin a výborů, které jsou přípravnými orgány Rady.
• Coreper připravuje práci na všechna zasedání Rady a provádí úkoly, které mu Rada přidělí. Coreper 2 se skládá ze stálých zástupců a Coreper 1 se skládá ze zástupců stálých zástupců členského státu.
• Coreper:
  • zajišťuje soudržnost politik a činností EU a dodržování zásad legality, subsidiarity, proporcionality a pravidel stanovujících pravomoci orgánů, institucí a agentur EU, jakož i pravidel týkajících se postupu, transparentnosti a kvality vypracování,
  • předem zkoumá všechny body programu zasedání Rady a odpovídá za přípravu každého spisu pro Radu,
  • usiluje o dosažení dohody pro každý spis na jeho úrovni, která je poté předložena Radě,
  • může zřizovat výbory nebo pracovní skupiny za účelem provedení přípravných úkolů nebo studií,
  • může přijmout řadu procedurálních rozhodnutí, jako je rozhodnutí o konání zasedání Rady na jiném místě než v Bruselu nebo Lucemburku, rozhodnutí o použití písemného postupu atd.

Fungování Rady

• Rada sídlí v Bruselu, ale během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku.
• Zasedání Rady svolává předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Evropské Komise. Předseda stanoví předběžný pořad jednání každého zasedání Rady.
• Před hlasováním se musí zkontrolovat usnášeníschopnost. Rada je usnášeníschopná, pokud je fyzicky přítomna většina členů Rady. Rada hlasuje z podnětu svého předsedy. Předseda dále zahájí hlasovací proceduru z podnětu člena Rady nebo Komise, pokud o tom rozhodne většina členů Rady.

Hlasování kvalifikovanou většinou

Dne 1. listopadu 2014 byl zaveden nový postup hlasování kvalifikovanou většinou, tzv. pravidlo dvojí většiny.

• Při hlasování Rady o návrhu Komise nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je kvalifikované většiny dosaženo, jsou-li splněny dvě podmínky:
  • 55 % členů Rady hlasuje pro – tj. 15 z 27 (od vystoupení Spojeného království z EU),
  • návrh podporují členové Rady, kteří zastupují nejméně 65 % všech obyvatel EU.
• Když Rada nerozhodne o návrhu, který předložila Komise nebo vysoký představitel, je rozhodnutí přijato za těchto podmínek:
  • pro hlasuje 72 % členů Rady a
  • a zastupují nejméně 65 % všech obyvatel EU.

Písemné hlasování (běžný písemný postup)

• Akty Rady týkající se naléhavých záležitostí mohou být přijaty písemným hlasováním, pokud Rada jednomyslně rozhodne o použití tohoto postupu nebo pokud Coreper rozhodne o použití tohoto postupu v souladu s pravidly hlasování platnými pro přijetí příslušných aktů Rady.
• Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v tom případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem souhlas všichni členové Rady.

Transparentnost a zveřejňování aktů Rady

• Jednání a hlasování o legislativních aktech jsou veřejná.
• První jednání Rady o nových důležitých nelegislativních návrzích obsahujících právně závazná pravidla v členských státech nebo pro členské státy je veřejné.
• Na základě rozhodnutí, které přijala Rada nebo Coreper, pořádá Rada veřejné rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy EU a jejích občanů. Rada také pořádá velké množství veřejných politických rozprav.
• Legislativní akty musí být zveřejněny v Úředním věstníku, stejně jako nařízení a směrnice, které jsou určeny všem členským státům, rozhodnutí, u nichž není uvedeno, komu jsou určena, a mezinárodní dohody uzavřené EU. Článek 17 jednacího řádu uvádí další akty, které mají být zveřejněny v Úředním věstníku, včetně případů, kdy tak rozhodne Rada nebo Coreper.

OD KDY JEDNACÍ ŘÁD PLATÍ?

Platí od 1. prosince 2009.

KONTEXT

Další informace viz:

• Co dělá Rada EU? (Rada Evropské unie).

HLAVNÍ DOKUMENTY

Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35–61).

Následné změny rozhodnutí 2009/937/EU byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

Poslední aktualizace 01.01.2023