Ptačí chřipka

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2005/94/ES – Opatření EU k tlumení ptačí chřipky

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Stanovuje opatření, která je třeba zavést k tlumení ptačí chřipky, jakmile se objeví podezření na výskyt této choroby.

KLÍČOVÉ BODY

EU stanoví opatření k tlumení ptačí chřipky, jakmile se objeví podezření na výskyt této choroby.

Země EU odpovídají za:

provádění programů dozoru zaměřených na zjištění viru a rozšíření poznatků v této oblasti;
zajištění toho, aby výskyt tohoto onemocnění byl oznámen příslušnému orgánu a aby epidemiologické šetření probíhalo v souladu s jejich pohotovostním plánem schváleným Evropskou komisí.

Jakmile vznikne podezření na vzplanutí nákazy, zahájí příslušný orgán šetření, aby se výskyt choroby buď potvrdil, nebo vyloučil, a to na základě klinických vyšetření a odběru vzorků pro laboratorní zkoušky.

Tento orgán postaví postižené hospodářství pod úřední dozor a zavede řadu opatření včetně následujících:

sečtení zvířat;
sestavení seznamu zvířat, která jsou nemocná, mrtvá nebo pravděpodobně infikovaná;
izolování zemědělského podniku;
zabránění pohybu ptáků, ptačích produktů, krmiva a odpadu směrem dovnitř a ven;
omezení pohybu osob a vozidel;
dezinfekce zemědělského podniku.

Tato opatření jsou stažena, jakmile je podezření na toto onemocnění oficiálně vyloučeno.

Příslušné orgány také provedou epidemiologická šetření, aby identifikovaly kontaktní hospodářství a možné další šíření viru.

Tato směrnice stanoví zvláštní opatření, která musí být přijata v závislosti na typu onemocnění.

Vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI)

Jakmile je výskyt HPAI potvrzen, příslušný orgán zajistí, aby byla použita tato opatření:

veškerá drůbež a ptactvo chované v zajetí* musí být usmrceno;
všechny kadávery musí být pod úředním dohledem zlikvidovány;
drůbež vylíhnutá z vajec před použitím počátečních opatření musí být pod úředním dohledem;
maso z poražené drůbeže a vejce sebraná před použitím počátečních opatření musí být identifikována a odstraněna;
všechny látky, které by mohly být kontaminovány, musí být podrobeny vhodnému ošetření;
hnůj, kejda (živočišný odpad a další nevyužitelná organická hmota), podestýlka a všechny materiály, které by mohly být kontaminovány, musí být vyčištěny a dezinfikovány;
jakékoliv přesuny zvířat při dovážení a vyvážení ze zemědělského podniku musí probíhat pod dohledem;
virus musí být izolován pomocí nejvhodnějších laboratorních testů.

Kromě toho se musí zavést „ochranná zóna“ v okruhu minimálně 3 km kolem postiženého zemědělského podniku a „pásmo dozoru“ v okruhu minimálně 10 km kolem příslušného zemědělského podniku. Opatření uplatněná v těchto zónách zahrnují:

soupisy hospodářství;
návštěvy úředního veterinárního lékaře;
omezení přepravy drůbeže, vajec, drůbežího masa a kadáverů.

Tato opatření zůstanou v platnosti až do skončení předběžného vyčištění nejdříve po 21 dnech v ochranných pásmech a nejdříve po 30 dnech v pásmech dozoru.

Nízkopatogenní influenza ptáků (LPAI)

Jakmile je přítomnost LPAI potvrzena, musí příslušný orgán zajistit, aby byla na základě vhodného posouzení rizik uplatněna řada opatření. Opatření, která mají být přijata, se liší dle stanovených kritérií, která zahrnují druhy, jichž se to týká, počet hospodářství v dané oblasti, umístění jatek a opatření týkající se biologické bezpečnosti*. Opatření, která mají být použita, jsou následující:

po izolaci a laboratorních zkouškách s pozitivními výsledky na dané onemocnění musí být veškerá drůbež nacházející se v hospodářství a veškeré ostatní ptactvo chované v zajetí namístě utraceno nebo depopulováno přímo přepravou na jatka. Tyto operace musí proběhnout v souladu s minimálními obecnými normami na ochranu zvířat při porážení nebo usmrcování;
odstraňování kadáverů a násadových vajec se uskuteční pod úředním dohledem;
násadová vejce sebraná a drůbež vylíhnutá z vajec před použitím počátečních opatření je postavena pod úřední dozor;
konzumní vejce vyprodukovaná v hospodářství před depopulací musí být odstraněna nebo přepravena do třídírny nebo do zařízení na výrobu vaječných výrobků;
jakékoliv materiály, jež by mohly být kontaminovány, je třeba zlikvidovat;
hnůj, kejda, podestýlka, budovy a veškerý materiál, který by mohl být kontaminován, musí být vyčištěn a dezinfikován;
domácí druhy savců mají zakázáno vstupovat do prostor hospodářství nebo je opouštět;
virus musí být izolován.

Navíc musejí být v takzvaném „uzavřeném pásmu“, v okruhu nejméně 1 km kolem postiženého hospodářství, uplatňována zvláštní opatření.

Opatření uplatněná v této zóně zahrnují:

soupis hospodářství a testy v komerčních budovách;
řízení pohybu drůbeže, jiného ptactva chovaného v zajetí a vajec.

Tato opatření zůstávají platná po dobu, která se liší dle uvážení příslušného orgánu.

Rozšíření na jiné druhy

Po potvrzení výskytu ptačí chřipky v hospodářství jsou prováděny testy jiných savců, kteří by mohli být infikováni, zvláště prasat, a příslušný orgán může nařídit přesun těchto prasat do jiných zemědělských podniků nebo na jatka pouze za předpokladu, že další testování ukáže, že riziko šíření viru je zanedbatelné.

Očista, dezinfekce a repopulace

Země EU musí zajistit, aby vše, co by mohlo být kontaminováno, včetně hospodářství, jatek, vozidel a dalších zařízení, bylo vyčištěno a dezinfikováno. Zemědělský podnik může být znovu obsazen 21 dnů po ukončení těchto čistících a dezinfekčních operací.

Diagnostické postupy

Diagnostická příručka přijatá rozhodnutím 2006/437/ES stanoví požadavky, kritéria a postupy, které musí být použity na diagnostické testy a na klinická vyšetření po úhynu nebo usmrcení (viz „související dokumenty“). Tyto operace probíhají pouze v autorizovaných národních laboratořích.

Každá země EU určí referenční laboratoř na vnitrostátní úrovni, která bude spolupracovat s referenční laboratoří EU (nová laboratoř bude ustanovena počínaje 1. lednem 2019), která je odpovědná za koordinaci harmonizovaných diagnostických postupů (např. prováděním ročních zkoušek) a za poskytování poradenství Komisi a zemím EU ohledně ptačí chřipky.

Očkování

V závislosti na nákazové situaci a výsledku posouzení rizika mohou země EU rozhodnout o zavedení nouzového nebo preventivního očkování drůbeže a ptactva chovaného v zajetí v rámci plánu očkování, který musí předem schválit Komise. Zemědělské podniky s chovem očkovaného ptactva musí být podrobeny přísnému dohledu, zvláště pokud se používá nouzové očkování. Směrnice obsahuje pokyny k provádění těchto opatření a nabízí možnost zřízení banky očkovacích látek.

Výbor

Komisi je při řízení opatření týkajících se ptačí chřipky nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Mimo jiné může výbor hrát úlohu při definování preventivních opatření týkajících se biologické bezpečnosti.

Zrušení

Tato směrnice bude zrušena a nahrazena novým právním rámcem EU pro zdraví zvířat, nařízením (EU) 2016/429, dne 21. dubna 2021.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Je v platnosti od 3. února 2006 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 1. července 2007.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

Ptačí chřipka (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

Ptactvo chované v zajetí: Ptáci, kteří nebyli odchyceni ve volné přírodě, ale narodili se a byli chováni v zajetí a jsou potomky jedinců určených k plemenitbě nebo mají gamety jiným způsobem předané v zajetí.

Opatření biologické ochrany: Soubor preventivních opatření navržených k minimalizaci rizika přenosu infekčních nemocí mezi plodinami a hospodářskými zvířaty.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16–65)

Postupné změny směrnice 2005/94/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/263 ze dne 14. února 2017 o opatřeních ke zmírnění rizika, posílených opatřeních biologické bezpečnosti a systémech včasného odhalení v souvislosti s riziky, která představují volně žijící ptáci pro přenos virů vysoce patogenní influenzy ptáků na drůbež (Úř. věst. L 39, 16.2.2017, s. 6–11)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1–208)

Viz konsolidované znění.

Rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 22–32)

Rozhodnutí Komise 2007/118/ES ze dne 16. února 2007 o prováděcích pravidlech týkajících se alternativní identifikační značky podle směrnice Rady 2002/99/ES (Úř. věst. L 51, 20.2.2007, s. 19–21)

Rozhodnutí Komise 2007/598/ES ze dne 28. srpna 2007 o opatřeních na prevenci vysoce patogenní influenzy ptáků u jiného ptactva chovaného v zajetí v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích v členských státech (Úř. věst. L 230, 1.9.2007, s. 20–26)

Rozhodnutí Komise 2006/415/ES ze dne 14. června 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006/135/ES (Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 51–60).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 09.04.2018