Řízení rizik a řešení krizí v zemědělství

Zavedení režimu jednotné platby * umožňuje zemědělcům nastavit svou produkci podle hospodářských a agronomických kritérií. Zároveň však budou muset převzít odpovědnost za řízení rizik a řešení krizí, kterou dříve pokrývaly politiky tržní a cenové podpory. V rámci reformy společné zemědělské politiky (SZP) tedy zemědělci potřebují nové nástroje pro řízení rizik a řešení krizí. Komise tento problém zkoumá a zvažuje, jaká další opatření by mohla zavést, aby pomohla zemědělcům čelit takovým situacím.

AKT

Sdělení Komise Radě ze dne 9. března 2005 o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství (KOM(2005) 74 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

V tomto sdělení Komise hodlá představit opatření, která mají zemědělcům pomoci řídit rizika a lépe reagovat na krizové situace. Navrhuje tři kategorie nových opatření.

Nové varianty nástrojů řízení rizik a řešení krizí

Rizika * (vedoucí k negativním výsledkům) a krize * mohou mít závažné hospodářské důsledky, které se odrazí na příjmech podniků. Většina nástrojů určených k poskytování pomoci z důvodu nepředvídatelných událostí vychází z opatření přijímaných ad hoc.

Komise se zabývala řadou nástrojů, které by tato mimořádná opatření mohly doprovodit nebo částečně nahradit. Proto navrhuje tyto tři varianty:

pojištění proti přírodním katastrofám: jednalo by se o poskytnutí finančního příspěvku na pojistné, které zemědělci platí za pojištění proti ztrátě příjmu v důsledku přírodní katastrofy, nepříznivého počasí nebo choroby. Tato opatření by podpořila pojištění v odvětví, kde trhy s pojištěním nejsou dobře rozvinuty, zejména z důvodu systémové povahy rizik. V úvahu připadá i zajištění;

podpora vzájemných fondů: vzájemné fondy představují způsob, pomocí něhož mohou skupiny producentů sdílet riziko a odškodnit zemědělce, který utrpěl ztráty. Doposud byly zemědělské vzájemné fondy založené na základě soukromé iniciativy zřizovány především na úrovni jednotlivých odvětví. Komise navrhuje podporovat zakládání vzájemných fondů v zemědělství poskytováním dočasné a postupně klesající podpory na správní činnost;

poskytnutí základní ochrany proti příjmovým krizím: mohlo by se uvažovat o vytvoření nových nástrojů zajišťujících základní ochranu v případě problémů s likviditou a vážnou ztrátou příjmů. Může se totiž ukázat, že samotné programy rozvoje venkova pro podporu masivních investic do restrukturalizace a pro podporu strukturálních úprav jsou nedostatečné.

Bylo by možné zavést opatření na vzdělávání v rámci programů rozvoje venkova, aby se zvýšilo povědomí o stávajících rizicích a zlepšila se strategie řízení rizik.

Záchranná síť v případě krize na trhu

Nástroje používané pro ovlivňování cenové a tržní situace a řešení případných krizí se mění podle organizací trhu. I po reformě společné zemědělské politiky (SZP) existují ve více odvětvích, kterých se reforma dotkla, tzv. záchranné sítě pro případ krize. Jinde však nic neopravňuje k všeobecnému zavedení ustanovení o záchranné síti. Komise proto nemá v úmyslu navrhnout všeobecné zavedení ustanovení o záchranné síti v každé společné organizaci trhu.

Financování opatření k řízení rizik a řešení krizí

Komise hodlá financovat dodatečná opatření k řízení rizik a řešení krizí v rámci programů rozvoje venkova (osa „konkurenceschopnost“) z jednoho procentního bodu odlišení *. Použití odlišení k financování nových nástrojů řízení rizik a řešení krizí by nevyžadovalo žádné dodatečné výdaje Společenství; členským státům by pouze umožnilo využít pro tyto účely určitou nejvyšší částku prostředků na rozvoj venkova. U nových členských států, v nichž není odlišení ještě uplatňováno, by mohla být ke stanovení nejvyšší hodnoty prostředků na rozvoj venkova, které by mohly být vyčleněny na tato opatření, použita srovnatelná metoda.

Použití státních podpor či doplňkových plateb pro tento druh opatření by podléhalo příslušným předpisům Společenství v oblasti hospodářské soutěže.

Kontext

V lednu 2001 předložila Komise první analýzu nástrojů řízení rizik. Do závěrů Rady z Lucemburku (červen 2003) o reformě SZP bylo zahrnuto prohlášení Komise na toto téma. Komise v něm sděluje, že do konce roku 2004 prověří zvláštní opatření na řízení rizik a řešení krizí v zemědělství.

Klíčové pojmy aktu

Režim jednotné platby: jednotná platba je podpora příjmů zemědělců vyplácená jednou ročně a vypočítaná na základě podpory přijaté za referenční období 2000–2002. Hlavním cílem této platby je zajistit větší stabilitu příjmů pro zemědělce. Ti se v závislosti na poptávce mohou rozhodnout, co chtějí produkovat, aniž by přišli o nárok na podporu.
Odlišení: jedná se o progresivní mechanismus zaměřený na omezení přímých plateb zemědělcům a převedení odpovídajících příspěvků do oblasti rozvoje venkova.
Riziko: předpokládá situaci, která může mít různé výsledky, přičemž je možné odhadnout pravděpodobnost každého z nich.
Krize: jedná se o nepředvídanou situaci, která ohrožuje životaschopnost zemědělských podniků na místní úrovni nebo v celém odvětví produkce.

Poslední aktualizace: 24.01.2006