Pro silnější a konkurenceschopnější evropský obranný průmysl

Členské státy dovedně hájí své důležité zájmy na poli obrany a bezpečnosti. Přesto je k přežití tohoto odvětví nezbytná strategie na evropské úrovni. Komise předkládá soubor doporučení na zlepšení konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému a hospodářskému výboru a Výboru regionů ze dne 5. prosince 2007 nazvané „Strategie pro silnější a konkurenceschopnější evropský obranný průmysl“ (KOM(2007) 764 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP) potřebuje silný evropský obranný průmysl. Objevují se nicméně jasné známky toho, že je evropský obranný průmysl zbrzďován nedostatečným politickým a právním rámcem, který vede k narůstání byrokracie, zdvojování práce, brzdění inovace, zvyšování cen. Například existence různých vnitrostátních předpisů u zadávání veřejných zakázek a pomalé postupy pro udělování licencí umožňujících oběh obranného zboží a součástí uvnitř Unie, nedostatečné sdílení informací atd. jsou velkými překážkami pro konkurenceschopnost odvětví. Komise zde ve snaze o zlepšení situace evropského obranného průmyslu předkládá několik doporučení.

Zlepšit fungování vnitřního trhu s obrannými produkty

Pro zlepšení fungování vnitřního trhu s obrannými produkty Komise předkládá členským státům k přijetí dvě směrnice. První má usnadnit transfery obranných produktů ve Společenství (DE) (EN) (FR) odstraněním zbytečné byrokracie. Tím umožní omezit překážky v obchodování s těmito produkty v Unii, zejména výrazně zjednoduší vnitrostátní postupy při udělování licencí, což jsou nyní nákladné a zdlouhavé formality, jež mohou některé podniky odradit. Druhá směrnice o zadávání zakázek zvýší otevřenost a konkurenceschopnost trhů v oblasti obrany (DE) (EN) (FR). Členské státy se totiž příliš často uchylují k používání článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství. Ten jim umožňuje výjimku z pravidel pro vnitřní trh, a to z důvodů jejich vnitrostátní bezpečnosti. Tato směrnice tedy umožní účinně zavést konkurenci uvnitř EU na obranných trzích členských států.

Kromě těchto legislativních iniciativ Komise předpokládá celou řadu opatření, mezi nimi:

• používání „příručky standardizace evropské obrany“ s cílem usnadnit otevření trhů;
• studii možností pro vytvoření systému EU v oblasti bezpečnosti informací, který by umožňoval výměnu citlivých informací mezi členskými státy a evropskými společnostmi;
• zahájení studie o kontrole zahraničních investic do strategických podniků v resortu obrany;
• využití právních nástrojů, jež má Komise k dispozici, aby zajistila podmínky spravedlivé soutěže na trzích s obrannými produkty.

Zlepšit celkovou koordinaci

Komise v součinnosti s Evropskou obrannou agenturou hodlá podpořit vyšší celkovou koordinaci s členskými státy a koordinaci členských států mezi sebou, aby zbraňové systémy, které evropské ozbrojené síly potřebují, byly na maximální možné úrovni, pokud jde o nákladovou efektivitu a výkonnost. Koordinaci mezi členskými státy je možné zlepšit ve třech oblastech: spojení poptávky po vojenském vybavení, výzkum a vývoj technologií a podpora malých a středních podniků (MSP).

Je v zájmu členských států koordinovat investice a sladit poptávku s cílem dosažení synergií. Tato harmonizace se může uskutečnit prostřednictvím sladění termínů programů vývoje, společných nákupů a sběrem informací o investicích členských států.

Obrana je odvětví, kde se využívají technologie na nejvyšší úrovni. Investice do vývoje a výzkumu jsou v Evropě nesjednocené, což má za následek duplikaci a plýtvání vzácnými zdroji. Je tedy záhodno spojit výzkumné snahy a vytvořit sítě zdrojů na všech úrovních. Navíc výzkum a vývoj na poli obrany svým vlivem zasahují i do dalších oblastí a vytvářejí růst i v civilních odvětvích. Civilní sektory pak přispívají do oblasti obrany. Komise proto doporučuje hledat synergie mezi výzkumnými programy pro civilní a vojenské účely jak na úrovni členských států, tak na úrovni Společenství. Komise ostatně provádí zvláštní program na výzkum bezpečnosti.

Dále je třeba posílit pozici MSP v tomto odvětví. Malé a střední podniky budou mít prospěch z obou zmiňovaných směrnic, ale také z dalších iniciativ, například ze sedmého rámcového programu pro výzkum, z Kodexu osvědčených postupů v dodavatelském řetězci a z internetového portálu (DE) (EN) (FR), který vytvořila EDA.

Podpořit proces adaptace a modernizace v Evropě doprovodnými politikami

Odvětví obrany mohou stimulovat i jiné politiky než ty, které jsou zaměřeny na průmysl. Pro konkurenceschopnost evropského průmyslu je nezbytné otevření zahraničních trhů. V zájmu zlepšení (zatím prakticky neexistujícího) přístupu Evropy na trh ve Spojených státech je důležité zajistit, aby se evropský obranný průmysl z hlediska inovace a kvality vyrovnal své konkurenci ve Spojených státech. Také není možné opomíjet aktéry z nově se rozvíjejících ekonomik, je třeba analyzovat konkurenční výzvy a podmínky přístupu na jejich trh.

Nadto by posílení integrace trhů v sektoru obrany mohlo vyvolat strukturální změny a restrukturalizace. Je nezbytné tyto eventuální strukturální změny předvídat a řešit, například prostřednictvím aktivního sociálního dialogu. Strukturální fondy, a zejména Evropský sociální fond umožní řízení těchto změn po finanční stránce.

A konečně je třeba zlepšit správu trhu evropského obranného průmyslu. Plného potenciálu EU lze využít pouze v případě účinné spolupráce všech zúčastněných stran. Řešení spočívá ve strukturovaném dialogu se všemi zainteresovanými stranami, zejména s příslušnými orgány členských států a Evropské obranné agentury. EU by také měla na evropské úrovni zajistit vhodné prostředky k uvážení problémů a klíčových otázek týkajících se odvětví obrany (skupinu expertů think-tank).

Poslední aktualizace: 14.03.2008