Posílení schengenského prostoru

Mezi cíle evropské strategie na posílení schengenského prostoru patří zlepšit používání společných pravidel a lépe čelit mimořádným hrozbám na vnějších hranicích.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 16. září 2011 nazvané Správa Schengenu - posílení prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích (COM(2011) 561 v konečném znění - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Revoluce takzvaného arabského jara v roce 2011 vedly ke značnému přílivu přistěhovalců do některých zemí Evropské unie (EU). Tyto události ukázaly, jak důležité je posilovat používání společných pravidel schengenského prostoru a regulovat znovuzavedení ochrany vnitřních hranic za mimořádných okolností, zejména když je ohroženo celkové fungování schengenského prostoru.

V roce 2011 Komise zveřejnila sdělení a 2 legislativní návrhy, které se této problematice věnují. Tyto návrhy byly nakonec přijaty v říjnu 2013.

Lepší hodnocení provádění pravidel schengenského prostoru

Volný pohyb občanů v schengenském prostoru závisí na vzájemné důvěře, že každý ze zúčastněných států bude připraven a schopen provádět celou řadu společných pravidel o kontrolách na vnějších hranicích, vízech, policejní a justiční spolupráci, opatřeních týkajících se Schengenského informačního systému atd. (schengenské acquis).

Pro dosažení tohoto cíle bylo nejprve nutné posílit hodnotící mechanismus určený ke kontrole uplatňování schengenského acquis v zemích EU a následně zajistit řádné monitorování a kontrolu doporučení stanovených ve zprávách o hodnocení, a to zejména když se zjistí pochybení nebo nedostatky. Za provádění těchto kontrol a monitorování nese odpovědnost Komise.

Systém pro to byl zaveden prostřednictvím nařízení (EU) č. 1053/2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu. Za provádění mechanismu nesou odpovědnost země EU a Komise, i když Komise provádí celkovou koordinaci.

Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic

Schengenský hraniční kodex již umožňuje, aby země EU dočasně znovuzavedla ochranu svých vnitřních hranic v případě závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost (např. hrozby spojené s terorismem nebo organizovanou trestnou činností).

Nařízení (EU) č. 1051/2013 tuto možnost rozšiřuje na případy závažných nedostatků souvisejících s ochranou vnějších hranic a zjištěných v rámci nařízení (EU) č. 1053/2013. V tomto případě nicméně iniciativa pro znovuzavedení spadá na Komisi a Radu:

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1051/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006 s cílem stanovit společná pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích (Úř. věst. L 295, 6.11.2013)

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Pátá pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru 1. listopadu 2013 - 30. dubna 2014 ( COM(2014) 292 final - nebyla zveřejněna v Úředním věstníku)

Po sdělení ze 16. září 2011 Komise předkládá každé dva měsíce zprávy Evropskému parlamentu a Radě o fungování schengenského prostoru. Ve své poslední zprávě Komise zejména ukazuje, že přípravy na provádění nového hodnotícího mechanismu jsou v plném proudu a že první hodnocení v rámci nového mechanismu lze očekávat v lednu 2015 a dále.

Poslední aktualizace: 28.05.2014