Ucelená migrační politika EU

Komise předkládá řadu opatření, jejichž cílem je zavést ucelenou evropskou migrační politiku založenou na větší solidaritě mezi členskými státy a umožňující Evropské unii (EU) lépe reagovat na výzvy, které migrace představuje.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 4. května 2011 nazvané „Sdělení o migraci“ (KOM(2011) 248 - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku).

PŘEHLED

Arabské revoluční jaro 2011 zvedlo vlnu přistěhovalců pocházejících ze zemí jižního Středomoří, kteří protiprávně vstoupili na území Evropské unie (EU) přes italské a maltské pobřeží. EU v reakci na tuto situaci přijala nouzová opatření. Tyto události však odhalily limity možností EU v otázkách migrace a potřebu větší solidarity mezi členskými státy v této oblasti.

Komise proto předkládá iniciativy, jejichž cílem je vést ucelenou evropskou migrační politiku, která bude lépe reagovat na problémy spojené s migrací. Tato politika musí zachovat evropskou tradici v poskytování azylu a ochrany, zároveň však bránit nelegálnímu překračování hranic.

Sdělení se zabývá různými aspekty migrace:

Kontroly vnějších hranic EU musí být účinné a musí umožnit udržovat vysokou úroveň bezpečnosti, zároveň však usnadňovat vstup do EU osobám, které jsou k tomu oprávněny. Komise hodlá posílit stávající společná pravidla. Zejména se chystá vytvořit evropský systém ochrany hranic. Také zdůrazňuje spolupráci mezi vnitrostátními orgány a výměnu provozních informací v případě incidentu na vnějších hranicích, zejména díky systému EUROSUR. Také je třeba posílit provozní kapacity agentury Frontex.

Hodnocení provádění schengenských předpisů členskými státy se musí dít pod vedením Komise na úrovni EU, za účasti odborníků členských států a agentury Frontex. Komise také hodlá zavést mechanismus, který by na evropské úrovni umožnil rozhodnout o výjimečném zavedení kontroly na vnitřních hranicích.

V boji proti nedovolenému přistěhovalectví Komise trvá na nezbytnosti vytvoření evropské návratové politiky (navracení nelegálních migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu, do jejich země původu), která bude vyvážená a účinná. Komise požaduje, aby všechny členské státy provedly do vnitrostátního práva směrnici o navracení o společných normách a postupech v členských státech při navracení nelegálních přistěhovalců, jakož i směrnici o sankcích vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících osob. Komise také uznává přínos dohod o zpětném přebírání osob se třetími zeměmi, ovšem soudí, že by se na ně mělo pohlížet z širší perspektivy celkových vztahů EU s dotčenými zeměmi a že by měly být provázeny pobídkami, které těmto zemím pomohou při správném uplatňování příslušných dohod.

Komise vyzdvihuje lépe organizovanou mobilitu založenou jak na spolupráci (mezi evropskými agenturami Frontex a Europol a mezi vnitrostátními celními a policejními orgány), tak i na nových technologiích. Evropský systém vstupu – výstupu by zajistil, že orgány hraniční kontroly a imigrační orgány budou mít k dispozici údaje o překračování hranic, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí. Program registrovaných cestujících by státním příslušníkům třetích zemí zároveň umožnil využít automatizované kontroly hranic, což by pravidelným cestujícím usnadnilo přístup do EU.

Také vízová politika je důležitým nástrojem v oblasti mobility. Aby nedocházelo ke zneužívání režimů vízové liberalizace, navrhuje Komise zavést ochrannou doložku, jež za jistých podmínek umožní dočasně znovu vložit vízovou povinnost pro občany určité třetí země.

Unie zároveň uznává, že přistěhovalci představují pro EU nepostradatelnou pracovní sílu, která vyrovnává nedostatek pracovníků v určitých odvětvích, a to i v těch, kde se vyžaduje vysoká kvalifikace. Je tedy nezbytné uznávat kvalifikace přistěhovalců a usnadnit jim administrativní postupy. Komise hodlá pokročit v projektu jediného povolení, které umožní cizincům pobývat a pracovat v členském státě, a vyzývá země EU, aby do svého vnitrostátního práva provedly směrnici o modré kartě EU, která usnadní získávání vysoce kvalifikovaných pracovníků. Také předložila návrhy týkající se sezónních pracovníků a osob vyslaných v rámci podniku. Komise také v letošním roce otevře Portál EU o vystěhovalectví, který migrantům nabídne jasné a praktické informace.

Integrace přistěhovalců do evropské společnosti se musí dít v rovnováze mezi právy přistěhovalců a zákony a kulturou přijímajících zemí. Vyžaduje snahu jak ze strany přistěhovalců, tak ze strany přijímajících zemí. Úspěšná integrace je nezbytná pro maximální využití ekonomických, sociálních a kulturních výhod přistěhovalectví, které budou přínosem jak pro osoby, tak pro společnosti. V červenci 2011 Komise předložila evropskou agendu pro integraci státních příslušníků třetích zemí.

Zavedení společného evropského azylového systému se musí dokončit do roku 2012. Tento systém má snížit rozdíly v posouzení žádostí o azyl podaných v různých zemích EU, zajistit společná procesní a hmotná práva a dodržování Ženevské úmluvy o uprchlících. Spolupráci v této oblasti posílí Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu.

Komise trvá na tom, aby se znovuusídlování uprchlíků (trvalé usídlení uprchlíka, který získal ochranu ve třetí zemi, v členském státě) stalo pevnou součástí azylové politiky EU.

Otázky spojené s migrací musí být zahrnuty do celkové politiky vnějších vztahů EU. Je třeba nalézt rovnováhu mezi organizací legální migrace, bojem proti nelegální migraci a v zájmu rozvoje maximálním využitím přínosů migrace pro všechny zúčastněné. Lidský rozměr migrace a politiky rozvoje se rovněž posílí zavedením přístupu zaměřeného na migranty.

Pokud jde o země jižního Středomoří, Unie jim navrhla zahájit strukturovaný dialog o migraci s cílem uzavřít partnerství mobility, která mají usnadnit vstup jejich státních příslušníků na území EU výměnou za jejich spolupráci při řízení migračních toků. Komise také přehodnotí svou politiku sousedství s těmito zeměmi.

Poslední aktualizace: 09.10.2011