Stockholmský program

Stockholmský program stanoví cestovní mapu pro práci Evropské unie (EU) v prostoru práva, svobody a bezpečnosti v období 2010–2014.

AKT

Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je (Úř. věst. C 115 ze dne 4.5.2010)

PŘEHLED

Stockholmský program stanoví priority Evropské Unie (EU) v oblasti práva, svobody a bezpečnosti v období 2010–2014. Navazuje na výsledky programu z Tampere a Haagského programu a jeho cílem je reagovat na budoucí výzvy a dále posilovat prostor práva, svobody a bezpečnosti. Opatření v rámci programu by se měla zaměřovat na zájmy a potřeby občanů.

S cílem zajistit bezpečnou Evropu, v níž jsou respektována základní práva a svobody občanů, se Stockholmský program zaměřuje na následující priority:

Evropa práv

Evropské občanství musí být transformováno z abstraktní představy do konkrétní reality. Musí státním příslušníkům EU zajistit základní práva a svobody stanovené v Listině základních práv EU a v Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. Občané EU musí být schopni vykonávat tato práva v EU i mimo ní a vědět, že je respektováno právo na jejich soukromí, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů. Evropa práv musí být prostorem, v kterém:

občané a jejich rodinní příslušníci mohou plně uplatňovat práva volného pohybu;
se respektuje rozmanitost a ochraňují nejzranitelnější skupiny lidí (děti, menšiny jako Romové, oběti násilí atd.) a řeší se rasismus a xenofobie;
jsou chráněna práva podezřelých a obviněných osob v trestním řízení;
Občanství EU podporuje účast občanů na demokratickém životě EU prostřednictvím transparentního rozhodování, přístupu k dokumentům a řádné správy a také občanům zaručuje konzulární ochranu mimo EU.

Evropa spravedlnosti

Evropský prostor práva musí být realizován prostřednictvím EU. Je nutné usnadnit přístup občanů ke spravedlnosti, aby v EU mohli lépe uplatňovat svá práva. A zároveň je nutné dále rozvíjet spolupráci mezi justičními orgány a vzájemné uznávání soudních rozhodnutí v rámci EU, a to v občanských i trestních případech. Proto by země EU měly využívat oblast e-justice (informační a komunikační technologie v oblasti justice), přijmout společná minimální pravidla pro přiblížení norem v oblasti trestního i občanského práva, a posílit vzájemnou důvěru. EU musí také usilovat o dosažení soudržnosti s mezinárodním právním řádem pro vytvoření bezpečného právního prostředí v zájmu součinnosti se zeměmi mimo EU.

Evropa, která chrání

Stockholmský program doporučuje rozvoj strategie vnitřní bezpečnosti pro EU s cílem zlepšit ochranu občanů a boj proti organizované trestné činnosti a terorismu. Tato strategie bude mít v duchu solidarity za cíl zlepšit policejní a justiční spolupráci v trestních věcech a také spolupráci při správě hranic, civilní ochranu a zvládání katastrof. Strategie vnitřní bezpečnosti bude obsahovat proaktivní, horizontální a průřezový přístup s jasně rozdělenými úkoly pro EU a její země. Bude se zaměřovat na boj proti přeshraniční trestné činnosti, jako je:

obchodování s lidmi;
sexuální vykořisťování dětí a dětská pornografie;
počítačová trestná činnost;
hospodářská kriminalita, korupce, padělání a pirátství;
drogy.

V boji proti přeshraniční trestné činnosti je vnitřní bezpečnost nevyhnutelně spojena s vnější bezpečností. Proto je nutné brát v potaz vnějšní bezpečnostní strategii EU a posílení spolupráce se zeměmi mimo EU.

Přístup k Evropě

EU musí dále rozvíjet integrovanou správu hranic a vízovou politiku tak, aby byl zákonný přístup do Evropy účinný pro státní příslušníky zemí mimo EU, a zároveň zajistit bezpečnost vlastních občanů. Pro boj proti nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti jsou nutné silné hraniční kontroly. Zároveň je nutné zajistit přístup k těm, kdo potřebují mezinárodní ochranu, a ke zranitelným skupinám lidí, jako jsou nezletilé osoby bez doprovodu. Proto je nutné posílit úlohu agentury Frontex (Evropské agentury pro vnější hranice), aby mohla účinněji reagovat na stávající a budoucí výzvy. Pro posilování systému ochrany vnějších hranic jsou také nezbytné Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) a vízový informační systém (VIS), a proto je nutné je plně zprovoznit. Je nutné dále pracovat na rozvoji společné vízové politiky a posílení regionální konzulární spolupráce.

Evropa solidarity

Na základě Evropského paktu o přistěhovalectví a azylu musí EU vytvořit komplexní a flexibilní migrační politiku. Tato politika by se měla soustředit na solidaritu a odpovědnost a měla by se věnovat potřebám zemí EU i migrantů. Měla by brát v úvahu potřeby trhu práce v zemích EU a minimalizovat odliv mozků ze zemí mimo EU. Je nutné zavést intenzivní integrační politiky, které migrantům zaručí práva. Společná migrační politika musí dále zahrnovat účinnou a udržitelnou návratovou politiku a je nutné pokračovat v práci na předcházení nedovolenému přistěhovalectví, jeho kontrole a boji proti němu. Je také nutné posilovat dialog a partnerství se zeměmi mimo EU (zeměmi původu i tranzitními zeměmi), a to zejména prostřednictvím dalšího rozvoje globálního přístupu k migraci.

Je nutné vyvíjet úsilí pro vytvoření společného evropského azylového systému (CEAS) do roku 2012. V tomto ohledu je nutné vytvořit Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu. Poskytováním společného azylového postupu pro země EU a jednotného statusu osob, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana, by CEAS v EU vytvořil prostor ochrany a solidarity.

Evropa v globalizovaném světě

V prostoru práva, svobody a bezpečnosti je také nutné brát ohled na vnější rozměr politiky EU. To pomůže řešit související výzvy, před kterými EU stojí dnes, a posílit příležitost pro spolupráci se zeměmi mimo EU. Akce EU v této oblasti se musí držet následujících zásad:

zachování jednotné politiky vnějších vztahů v EU;
spolupráce v partnerství se zeměmi mimo EU (včetně kandidátských a sousedních zemí a zemí Evropského hospodářského prostoru/zemí schengenského prostoru, Spojených států amerických a Ruské federace);
prosazování evropských a mezinárodních norem a hodnot a také ratifikace úmluv, které byly vypracovány pod záštitou OSN, Rady Evropy a Haagské konference mezinárodního práva;
výměna informací o dvoustranných a mnohostranných činnostech;
solidární a soudržné jednání a vzájemně se doplňovat;
účinné využívání všech dostupných nástrojů a prostředků;
opatření v oblasti získávání informací, sledování a hodnocení ve vnějším rozměru spravedlnosti a vnitřních věcí;
používání proaktivního přístupu k vnějším vztahům.

Stockholmský program se provádí prostřednictvím akčního plánu, který bude přijat do června 2010.

See also