Výměna informací týkajících se rejstříku trestů mezi členskými státy EU

PŘEHLED DOKUMENTU:

Rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV o výměně informací z rejstříku trestů mezi členskými státy EU

CO JE CÍLEM TOHOTO RÁMCOVÉHO ROZHODNUTÍ?

• Zřizuje decentralizovaný systém informačních technologií pro výměnu informací o odsouzeních založených na databázích rejstříků trestů v každém členském státě Evropské unie (EU), Evropský informační systém rejstříku trestů (ECRIS).
• Stanoví obecné zásady pro výměnu informací o odsouzeních* mezi členskými státy EU.
• Stanoví povinnosti odsuzujícího členského státu a členského státu, jehož je odsouzená osoba státním příslušníkem, a vymezuje postupy, kterými je třeba se řídit při odpovědi na žádost o informace o odsouzeních.
• Je platné ve všech členských státech. Irsko a Dánsko nejsou vázány změnami, které přinesla pozměňující směrnice (EU) 2019/884. V těchto dvou členských státech se kromě toho nadále uplatňuje rozhodnutí o systému ECRIS 2009/316/SVV (viz shrnutí).
• Změny zavedené pozměňující směrnicí (EU) 2019/884 mají za cíl zajistit prostřednictvím systému ECRIS účinnou výměnu informací o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí (včetně osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost není známa) vydaných v členských státech. Směrnice proto umožňuje, aby informace o těchto osobách mohly být od odsuzujících členských států požadovány, jak to identifikuje pozitivní nález v systému ECRIS-TCN (viz shrnutí).
• Cílem je zabránit pachatelům trestné činnosti uniknout své minulosti přestěhováním do jiného členského státu z toho, v němž byli odsouzeni. Tohoto cíle dosahuje zajištěním toho, že informace o všech odsouzeních jsou v případě potřeby dostupné bez ohledu na to, v kterém členském státě k odsouzení došlo.

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

K cílům tohoto rámcového rozhodnutí patří:

• stanovit povinnost členského státu, který odsoudí státního příslušníka jiného členského státu, předat informace o tomto odsouzení členskému státu, jehož je odsouzená osoba státním příslušníkem,
• vymezit povinnosti členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, týkající se uchovávání získaných informací o odsouzeních a také postupy, jimiž se členský stát musí řídit, když odpovídá na žádosti o informace o svých státních příslušnících,
• stanovit soubor pravidel pro rozvíjení počítačového systému výměny a informací o odsouzeních.

Určení orgánů

Členské státy musí určit ústřední orgán, který bude provádět úkoly související s výměnou informací.

Zaznamenávání odsouzení a uchovávání informací

Odsuzující členský stát musí zaznamenat informace o státní příslušnosti nebo státních příslušnostech odsouzené osoby a v případě státních příslušníků EU informovat členský stát, jehož je daná osoba státním příslušníkem, podrobné údaje o odsouzení, včetně těchto informací:

• odsouzená osoba,
• povaha a obsah odsouzení a
• trestný čin, který vedl k odsouzení.

Členský stát, jehož je odsouzená osoba státním příslušníkem, musí uchovávat informace, které mu byly zaslány, aby mohl odpovídat na žádosti o informace o odsouzení svých státních příslušníků. Odpověď by měla:

• zahrnovat informace o odsouzeních na vlastním území a v jiných zemích EU, a
• být vyhotovena do 10 pracovních dní, nebo do 20 pracovních dní, pokud žádost podala osoba v souvislosti s vlastním rejstříkem trestů.

Všechny údaje z trestních rejstříků musí být uloženy výhradně v databázích spravovaných členskými státy. Ústřední orgán členského státu nebude mít přímý přístup od databází trestních rejstříků ostatních členských států.

Sdílení informací

• Informace lze předávat pro účely trestního řízení nebo pro jiné zákonné účely, například při ověřování pravdivosti a úplnosti informací uvedených uchazečem o zaměstnání. Odpovědi na žádosti pro účely trestního řízení jsou povinné. V případě žádostí pro jiné účely by se mělo postupovat v souladu s vnitrostátními právními předpisy.
• Členské státy musí zajistit, aby k odsouzením byly přiloženy informace o státní příslušnosti, či státních příslušnostech, odsouzené osoby, pokud jsou tyto informace k dispozici.
• Když ústřední orgán určitého členského státu obdrží od kteréhokoli příslušného vnitrostátního orgánu žádost o informace, může následně požádat o informace z jiného členského státu, zejména z členského státu, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem.
• Když ústřední orgán určitého členského státu obdrží od státního příslušníka jiného členského státu žádost týkající se jeho vlastního záznamu v rejstříku trestů, musí požádat o informace z členského státu, jehož je příslušná osoba státním příslušníkem, a musí je uvést ve vydávaném osvědčení.
• Pokud státní příslušník třetí země žádá o informace z rejstříku trestů týkající se přímo jeho ústřední orgán členského státu, musí tento ústřední orgán podat žádost pouze těm ústředním orgánům členských států, které mají v rejstříku trestů informace o dané osobě, za účelem získání informací a souvisejících údajů z rejstříku trestů. Na základě žádosti musí být tyto informace a související údaje zahrnuty do výpisu, který je dotyčné osobě vystaven.
• Systém ECRIS umožňuje elektronické sdílení informací z rejstříku trestů. Každý členský stát musí provést nezbytné technické úpravy, aby mohl standardizovaný formát používat pro elektronické předávání veškerých požadovaných informací prostřednictvím systému ECRIS ostatním členským státům.
• Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (viz shrnutí) odpovídá za údržbu a další vývoj referenčního softwaru pro provádění ECRIS.

Provedení

V roce 2020 Evropská komise zveřejnila zprávu o výměně informací získaných z trestních rejstříků prostřednictvím systému ECRIS mezi členskými státy.

ODKDY RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ PLATÍ?

• Rámcové rozhodnutí se používá od 27. dubna 2009. Členské státy jej musely provést do vnitrostátního práva do 27. dubna 2012.
• Změny zavedené pozměňující směrnicí (EU) 2019/884 platí v členských státech (s výjimkou Irska a Dánska) od 28. června 2022.

KONTEXT

Další informace viz:

• Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23–32).

Postupné změny rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výměně informací z rejstříku trestů mezi členskými státy prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) (COM(2020) 778 final, 21.12.2020).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 143–150).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1–26).

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99–137).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 20.10.2022