Hlavní směry politik zaměstnanosti

Hlavní směry Rady poskytují směřování pro koordinaci politik zaměstnanosti členských států Evropské unie (EU). Tyto hlavní směry vycházejí ze strategických cílů Evropa 2020 a jejich účelem je podporovat reformy pro udržitelný růst, jehož hybnou silou jsou znalosti a inovace.

AKT

Rozhodnutí Rady 2010/707/EU ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států.

PŘEHLED

Členské státy EU berou hlavní směry politik zaměstnanosti v úvahu, když připravují návrh svých politik a stanovují vnitrostátní cíle. Poslední hlavní směry platí do konce roku 2014.

Tyto hlavní směry souvisí s hlavními směry hospodářských politik a společně tvoří integrované hlavní směry strategie Evropa 2020. Slouží také jako podklad pro každoroční společnou zprávu o zaměstnanosti v EU.

Zvýšení účasti na trhu práce

Cílem EU je zvýšení zaměstnanosti žen a mužů ve věku 20-64 na 75 % do roku 2020. Členské státy proto ve svých politikách musí podporovat účast na trhu práce, a to zejména pokud jde o mladé lidi, starší pracovníky, pracovníky s nízkou kvalifikací a legální migranty. Také musí zaměstnanost zatraktivnit - se zaměřením na flexikuritu, mobilitu pracovníků a rovnováhu pracovního a soukromého života - a podporovat samostatně výdělečně činné osoby, soukromé podnikání a tvorbu pracovních míst, např. v oblasti pečovatelské služby a ekologicky zaměřených pracovních míst.

Rozvoj kvalifikované pracovní síly

Produktivitu a zaměstnatelnost pracovníků lze zvýšit rozvojem nových dovedností, které odpovídají potřebám trhu práce. Členské státy musí rozšířit kapacitu systémů vzdělávání a odborné přípravy a upravit je podle společenských trendů v souladu s nízkouhlíkovou ekonomikou účinně využívající zdroje.

Opatření se musí zaměřit na kvalitní počáteční vzdělávání a celoživotní učení a odborná příprava musí být přístupná pracovníkům s nízkou kvalifikací nebo vysoce kvalifikovaným pracovníkům.

Členské státy by také měly podporovat pracovní mobilitu, a to pomocí systémů pro uznávání získaných dovedností.

Zlepšování systémů vzdělávání a odborné přípravy

Do roku 2020 by se předčasné ukončování školní docházky mělo snížit na méně než 10 % a nejméně 40 % osob ve věku 30-34 let by mělo mít dokončené terciární nebo rovnocenné vzdělávání. Členské státy musí podporovat celoživotní učení, mezinárodní mobilitu vyučujících a studujících, rozvoj rámců kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, a partnerství s podniky.

Boj proti sociálnímu vyloučení

Strategie Evropa 2020 podporuje sociální začleňování a bojuje proti chudobě, aby 20 milionů lidí již nebylo ohroženo chudobou a vyloučením.

Členské státy by měly zvýšit zaměstnanost osob, které mají na trh práce nejtěžší přístup, s cílem posílit úlohu lidí ve společnosti a bojovat proti chudobě v důsledku nedostatečného odměňování v zaměstnání.

Vnitrostátní politiky musí zaručit přístup k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně sociální oblasti. Měly by také modernizovat a podporovat sociální ochranu a důchodové systémy.

A závěrem, členské státy by měly podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace, zajišťovat rovné příležitosti a bojovat proti diskriminaci.

ODKAZY

Akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Rozhodnutí 2010/707/EU

21. 10. 2010

-

Úř. věst. L 308 ze dne 24. 11. 2010

Pozměňovací akt

Vstup v platnost

Lhůta pro provedení v členských státech

Úřední věstník

Rozhodnutí 2013/208/EU

22. 4. 2013

-

Úř. věst. L 118 ze dne 22. 4. 2013

Rozhodnutí 2014/322/EU

14. 5. 2014

-

Úř. věst. L 165 ze dne 4. 6. 2014

Poslední aktualizace: 28.07.2014