Osvobození pro dohody o výzkumu a vývoji
PŘEHLED DOKUMENTU:
Nařízení (EU) č. 1217/2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji
CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?
- Článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví pravidla týkající se jednání ve vzájemné shodě a dohod mezi podniky. Obecně platí, že tato jednání ve vzájemné shodě a dohody jsou zakázané, ledaže spadají do oblasti působnosti čl. 101 odst. 3. V takovém případě je stanovena výjimka z pravidla.
- Nařízení (EU) č. 1217/2010 stanoví, že článek 101 se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji* (VaV), pokud strany provádějí společný výzkum a vývoj výrobků nebo postupů a společně využívají výsledků tohoto výzkumu a vývoje, nebo pokud tyto činnosti vykonávají samostatně.
KLÍČOVÉ BODY
- Čl. 101 odst. 1 SFEU se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji. Nařízení (EHS) č. 2821/71 však poskytuje výjimku pro dohody o výzkumu a vývoji, které obsahují ustanovení o postoupení nebo udělení licence, pokud jde o práva duševního vlastnictví, aby bylo možné provádět společný výzkum a vývoj, placený výzkum a vývoj nebo společné využívání, pokud tato ustanovení nejsou základním předmětem těchto dohod, ale přímo se jich týkají a jsou nezbytná pro jejich provádění.
- Nařízení také uplatňuje blokové výjimky na společné využívání výsledků výzkumu a vývoje prováděné stranami, na něž se nařízení vztahuje. Toto nařízení nahrazuje nařízení (ES) č. 2659/2000, jehož platnost skončila dne 31. prosince 2010.
Podmínky pro udělení výjimky
- Pro udělení výjimky musí dohoda uvádět, že všechny strany mají plný přístup ke konečným výsledkům výzkumu a vývoje, včetně veškerých vzniklých práv na duševní vlastnictví a know-how, pro účely dalšího výzkumu, vývoje a využívání. Pokud strany omezí svá práva na využívání výsledků, může být přístup k výsledkům pro účely využívání příslušným způsobem omezen.
- Tam, kde dohoda stanoví pouze společný výzkum a vývoj nebo placený výzkum a vývoj, každé straně musí být udělen přístup k veškerému dosavadnímu know-how ostatních stran nezbytnému pro účely využívání výsledků. Tato výměna dosavadního know-how může být vzájemně vynahrazena, ale tato náhrada nesmí být tak vysoká, aby účinně bránila přístupu.
- Každé společné využívání se smí týkat pouze výsledků, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví nebo představují know-how a které jsou nezbytné pro výrobu smluvních výrobků nebo pro používání smluvních technologií.
Práh podílu na trhu a doba trvání výjimky
- Pokud strany dohody o výzkumu a vývoji nejsou konkurenčními podniky, použije se výjimka stanovená v tomto nařízení po dobu trvání výzkumu a vývoje. Pokud jsou výsledky společně využívány, výjimka se nadále použije po dobu sedmi let od doby, kdy byly smluvní výrobky nebo smluvní technologie poprvé uvedeny na trh Evropské unie (EU).
- Pokud jsou strany v době uzavření dohody o výzkumu a vývoji konkurenčními podniky, výjimka se použije, pouze pokud:
- v případě společných dohod o výzkumu a vývoji nepřesahuje součet podílů stran na trhu 25 % relevantních trhů výrobku a technologie,
- v případě placených dohod o výzkumu a vývoji součet podílů na trhu financující strany a všech stran, s nimiž financující strana uzavřela dohody o výzkumu a vývoji v souvislosti se stejnými smluvními výrobky nebo smluvními technologiemi, nepřesahuje 25 % relevantních trhů výrobku a technologií.
- Po uplynutí sedmileté doby se výjimka nadále použije, dokud součet podílů stran na trhu nepřesáhne 25 % relevantních trhů.
Tvrdá omezení
- Výjimka se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji, které přímo nebo nepřímo, samostatně nebo v kombinaci s jinými faktory, jež mohou strany ovlivňovat, mají za cíl něco z následujícího:
- omezení svobody smluvních stran provádět výzkum a vývoj v nesouvisející oblasti,
- omezení svobody smluvních stran provádět výzkum a vývoj v související oblasti po dokončení daného výzkumu a vývoje,
- omezení výroby nebo prodeje s určitými výjimkami.
Vyloučená omezení
- Výjimka se nepoužije na žádný z následujících závazků obsažených v dohodách o výzkumu a vývoji:
- závazek nenapadat po dokončení výzkumu a vývoje platnost příslušných práv duševního vlastnictví,
- závazek neposkytovat licence třetím stranám na výrobu smluvních výrobků nebo používat smluvní technologie, pokud je dohodou o výzkumu a vývoji stanoveno využívání výsledků alespoň jednou ze stran a pokud k tomu dochází na vnitřním trhu vzhledem ke třetím stranám.
Pokyny Evropské komise
V roce 2011 Evropská komise přijala pokyny k výkladu a použitelnosti článku 101 SFEU na dohody o horizontální* spolupráci, které zahrnují dohody o výzkumu a vývoji (viz shrnutí).
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
Platí ode dne 1. ledna 2011 a jeho platnost skončí dne 30. června 2023.
KONTEXT
V roce 2019 zahájila Komise hodnocení s cílem přezkoumat, zda nechat uplynout platnost nařízení EU, která se týkají horizontálních dohod, až v prosinci 2022 skončí, nebo zda jeho platnost prodloužit či nařízení změnit (spolu s pokyny o tom, jak je vykládat). Výsledky jejího hodnocení byly zveřejněny v červenci 2021 (viz tiskovou zprávu). Hodnocení dospělo k závěru, že bude třeba věnovat pozornost některým otázkám, aby se zlepšila právní jistota. Komise zahájí fázi posouzení dopadů přezkumu, aby prozkoumala problémy zjištěné během hodnocení s cílem zavést revidovaná pravidla do 31. prosince 2022, kdy skončí platnost současných pravidel.
KLÍČOVÉ POJMY
Dohoda o výzkumu a vývoji. Dohoda uzavřená mezi dvěma a více stranami týkající se podmínek, za kterých tyto strany provádějí:
- společný výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií a společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje,
- společné využívání výsledků výzkumu a vývoje smluvních výrobků nebo smluvních technologií, společně prováděných podle předchozí dohody mezi stejnými stranami,
- společný výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií s výjimkou společného využívání výsledků,
- placený výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií a společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje,
- společné využívání výsledků placeného výzkumu a vývoje smluvních výrobků nebo smluvních technologií podle předchozí dohody mezi stejnými stranami nebo
- placený výzkum a vývoj smluvních výrobků nebo smluvních technologií s výjimkou společného využívání výsledků.
Horizontální dohody. Dohody uzavřené mezi dvěma či více stranami působícími na stejné úrovni na trhu. Horizontální spolupráce se ve většině případů týká spolupráce mezi skutečnými nebo potenciálními konkurenty v oblastech, jako je výzkum a vývoj, výroba, nákup, obchodní využití nebo normalizace. Může rovněž zahrnovat výměnu informací, ať už v rámci samostatné dohody, nebo v kontextu jiného druhu dohody o horizontální spolupráci.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 ze dne 14. prosince 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 36–42).
Postupné změny nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 byly začleněny do původního znění. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí – Vnitřní politiky a činnosti Unie – Hlava VII – Společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů – Kapitola 1 – Pravidla hospodářské soutěže – Oddíl 1 – Pravidla platná pro podniky – Článek 101 (bývalý článek 81 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 88–89).
Sdělení Komise – Pokyny k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci (Úř. věst. C 11, 14.1.2011, s. 1–72).
Nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 285, 29.12.1971, s. 46–48).
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 16.01.2023