Pokyny k vertikálním omezením

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením

CO JE CÍLEM POKYNŮ?

• Pomáhají společnostem kontrolovat, že jejich vertikální dohody (dohody mezi společnostmi působícími na různých úrovních výrobního či distribučního řetězce, jako jsou výrobci, velkoobchodníci nebo maloobchodníci, aby mohly nakupovat a prodávat zboží či služby) jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže EU tak, jak jsou stanovena v článku 101 Dohody o fungování Evropské unie (SFEU).
• Doplňují nařízení (EU) č. 330/2010 o blokových výjimkách, které vede k nepoužitelnosti zákazu čl. 101 odst. 1 SFEU na vertikální dohody, které splňují jisté požadavky a poskytuje takovým dohodám „bezpečný přístav“.
• Stanovují obecné principy pro posuzování vertikálních omezení a poskytují pokyny pro hodnocení nejběžnějších typů vertikálních omezení:
  • nákup jedné značky (zákaz soutěžit),
  • výhradní distribuce,
  • výhradní přidělování zákazníků,
  • selektivní distribuce,
  • franšíza,
  • výhradní dodávka,
  • platby předem za přístup,
  • dohody o správě určité kategorie,
  • vázané obchody a
  • omezení cen pro další prodej.
• Popisují obecný rámec analýzy a politiku vymáhání používanou Evropskou komisí v jednotlivých případech týkajících se vertikálních dohod.

KLÍČOVÉ BODY

Článek 101 SFEU

• Podle čl. 101 odst. 1 SFEU jsou dohody, které mohou ovlivnit obchod mezi zeměmi EU a které znemožňují, omezují či narušují hospodářskou soutěž, zakázány.
• Čl. 101 odst. 2 SFEU stanovuje, že dohody, jednání ve vzájemné shodě a rozhodnutí sdružení podniků jsou podle čl.101 odst. 1 SFEU neplatné od samého začátku.
• Čl. 101 odst. 3 SFEU však umožňuje, aby jistým dohodám – pokud vytváří dostatečné výhody, které převáží nad jejich protisoutěžními účinky – byly uděleny výjimky ze zákazu v čl. 101 odst. 1.

Hlavním cílem čl. 101 je zajistit, aby podniky nepoužívaly dohody, včetně vertikálních dohod, k omezení hospodářské soutěže na úkor spotřebitelů.

Vertikální dohody, na které se obecně čl. 101 nevztahuje

Podle pokynů se článek 101 obecně nevztahuje na následující druhy vertikálních dohod:

• dohody menší důležitosti a mezi malými a středními podniky, které výrazně omezují hospodářskou soutěž z důvodu malého podílu stran na trhu,
• dohody o obchodním zastoupení,* rozhodujícím faktorem vzhledem k použití čl. 101 je finanční či obchodní riziko, které obchodní zástupce nese ve vztahu k činnostem, pro které byl zmocnitelem zmocněn,
• subdodavatelské smlouvy,* dokud jsou technologie či zařízení poskytnuté dodavatelem nezbytné, aby umožnily subdodavateli vyrobit tyto výrobky. Pokud však dodavatel uloží subdodavateli omezení, jako je například závazek neprovádět vlastní výzkum a vývoj nebo nevyrábět pro jiné dodavatele, na dohodu se článek 101 SFEU může vztahovat.

Použití nařízení o blokových výjimkách

• U většiny vertikálních omezení obavy o ohrožení hospodářské soutěže vznikají pouze tehdy, je-li hospodářská soutěž na jedné či více úrovních obchodování nedostatečná. Na straně dodavatele, kupujícího, případně na obou stranách musí existovat určitý stupeň vlivu na trh.
• Pro určení, zda lze blokovou výjimku použít, je rozhodný dodavatelův podíl na trhu, na kterém prodává smluvní zboží či služby, a podíl kupujícího na trhu, kde nakupuje smluvní zboží či služby. Má-li být bloková výjimka udělena, podíl dodavatele ani kupujícího na trhu nesmí překročit 30 % (za předpokladu, že dohoda neobsahuje tvrdá omezení a dotčené ustanovení není vyloučeným omezením). Nicméně pokud tržní podíl přesahuje 30 %, nevytváří se tak domněnka nezákonnosti. Tato prahová hodnota slouží pouze pro odlišení těchto dohod, které využívají domněnky zákonnosti od těch, které vyžadují individuální posouzení. Pokyny pomáhají firmám provádět takové posouzení.
• Nařízení o blokových výjimkách (článek 4) obsahuje seznam tvrdých omezení, která vedou k vynětí vertikální dohody z působnosti použití nařízení o blokových výjimkách. To by znamenalo, že existuje předpoklad, že dohoda spadá do působnosti čl. 101 odst 1 SFEU a je nepravděpodobné, že by splnila podmínky čl. 101 odst. 3 SFEU.
• Nařízení o blokových výjimkách (článek 5) také obsahuje seznam vyloučených omezení. Tato omezení do působnosti nařízení o blokových výjimkách nespadají, ani pokud není překročena prahová hodnota podílu na trhu. Nařízení o blokových výjimkách se však použije pro zbývající část vertikální dohody, pokud je možné tuto část vyjmout ze závazků, které nemohou být předmětem výjimky.

Odejmutí blokové výjimky a nepoužití nařízení o blokových výjimkách

• Domněnka zákonnosti vyplývající z nařízení o blokových výjimkách může být odejmuta. To nastane, pokud vertikální dohoda, posuzovaná buď samostatně, nebo společně s podobnými dohodami uplatňovanými konkurenčními dodavateli či kupujícími, spadá do působnosti čl. 101 odst. 1 a nesplňuje podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3. K tomu dochází například tehdy, když na daném trhu určití dodavatelé uplatňují čistě kvalitativní selektivní distribuci, zatímco jiní dodavatelé uplatňují kvantitativní selektivní distribuci.
• Dojde-li k řízení o odejmutí výjimky, Komise musí dokázat, že dohoda spadá do působnosti čl. 101 odst. 1 a že nesplňuje jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 101 odst. 3.
• Komise má výhradní pravomoc odejmout výhody nařízení o blokových výjimkách ve vztahu k vertikálním dohodám, které omezují hospodářskou soutěž na určitém zeměpisném trhu o rozloze větší, než je území jednoho členského státu.
• Článek 6 nařízení o blokových výjimkách umožňuje Komisi, aby prostřednictvím nařízení vyloučila z působnosti tohoto nařízení paralelní sítě podobných vertikálních omezení, pokud pokrývají více než 50 % relevantního trhu.

Vymezení trhu a výpočet podílu na trhu

Sdělení Komise o vymezení relevantního trhu pro potřeby předpisů o hospodářské soutěži vysvětluje pravidla, faktory a důkazy, které Komise využívá při řešení otázek vymezení trhu.

Oddíl v pokynech se věnuje:

• relevantní trh pro výpočet 30% prahové hodnoty podílu na trhu podle nařízení o blokových výjimkách – podíl na trhu dodavatele i kupujícího je rozhodující pro určení, zda se použije bloková výjimka,
• výpočet podílů na trhu podle nařízení o blokových výjimkách musí v zásadě vycházet z číselných údajů, ale pokud tyto údaje nejsou dostupné, lze provést řádně podložený odhad.

Politika vymáhání v jednotlivých případech

• Následující obecná pravidla se použijí při hodnocení vertikálních omezení v situacích, na které se nevztahuje nařízení o blokových výjimkách:
  • pokud Komise provádí individuální posouzení, bude muset prokázat, že daná dohoda je v rozporu s čl. 101 odst. 1 SFEU. Podniky, které žádají o využití výhody podle čl. 101 odst. 3 SFEU, musí dokázat, že podmínky jsou splněny,
  • ke zhodnocení, zda má vertikální dohoda účinek omezující hospodářskou soutěž, Komise porovnává stávající situace nebo pravděpodobné budoucí situace na relevantním trhu s existujícími vertikálními omezeními se situací, která by nastala při neexistenci takových vertikálních omezení,
  • výrazné účinky škodlivé pro hospodářskou soutěž se pravděpodobně vyskytnou v případě, že alespoň jedna smluvní strana má nebo získá určitou tržní sílu a dohoda přispívá ke vzniku, zachování nebo zvýšení této tržní síly, případně smluvním stranám umožňuje tuto tržní sílu využívat.
• Negativní účinky na trh, které mohou vyplynout z vertikálních omezení a které se právní předpisy o hospodářské soutěži EU snaží omezit, jsou:
  • protisoutěžní uzavření trhu* jiným dodavatelům nebo kupujícím vytvořením bariér, které znemožňují vstup na trh nebo rozšíření činnosti,
  • zmírnění hospodářské soutěže mezi dodavatelem a konkurenčními podniky a/nebo usnadnění nekalých praktik mezi těmito dodavateli,
  • zmírnění hospodářské soutěže mezi kupujícím a podniky, které mu konkurují, a/nebo usnadnění nekalých praktik mezi těmito konkurenčními podniky,
  • vytváření překážek bránících integraci trhu.
• Na trhu, kde jednotliví distributoři distribuují značku či značky pouze jednoho dodavatele, povede omezení hospodářské soutěže mezi distributory stejné značky k omezení hospodářské soutěže v rámci značky mezi těmito distributory, nemusí mít ale obecný negativní účinek na hospodářskou soutěž mezi distributory. Pokud je však silná hospodářská soutěž mezi značkami, je nepravděpodobné, že omezení hospodářské soutěže v rámci značky by mělo negativní účinky na spotřebitele.
• Výhradní dohody mají obyčejně více protisoutězní účinky než dohody nevýhradní. Například v rámci zákazu soutěžit kupující nakupuje pouze jednu značku. Na druhou stranu požadavek minimálního odběru může ponechat kupujícímu určitý prostor k nákupu konkurenčního zboží a míra uzavření trhu tedy může být menší.
• Vertikální omezení sjednaná pro neznačkové výrobky a služby jsou obecně méně škodlivá než omezení, která ovlivňují distribuci značkových výrobků. Rozdíl mezi neznačkovými a značkovými výrobky bude podobný jako rozdíl mezi meziprodukty a finálními výrobky.
• Je důležité si uvědomit, že vertikální omezení mohou mít pozitivní účinky, zvláště proto, že podporují necenovou soutěž a zlepšují kvalitu služeb. Obecně se případ efektivity týká zejména vertikálních omezení s omezenou platností, která pomáhají zavést na trh nové složité výrobky nebo chránit investice vázané na určitý vztah nebo ty, které napomáhají převodu know-how.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

• Přehled: lepší fungování trhů (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise – Pokyny k vertikálním omezením (SEK(2010) 411 v konečném znění, 10.5.2010)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie – Část třetí: vnitřní politiky a činnosti unie – Hlava VII: společná pravidla pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů – Kapitola 1: Pravidla hospodářské soutěže – Oddíl 1: Pravidla platná pro podniky – Článek 101 (bývalý článek 81 Smlouvy o ES) (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 88–89)

Sdělení Komise – Sdělení o dohodách menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (sdělení de minimis) (Úř. věst. C 291, 30.8.2014, s. 1–4)

Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1–7)

Sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5–13)

Poslední aktualizace 28.03.2019