Připravenost na pandemie chřipky a jiné zdravotní hrozby

Evropská komise přijala dva akční plány, které mají pomoci Společenství a členským státům čelit přeshraničním krizovým situacím v oblasti veřejného zdraví a případné pandemii chřipky.

AKTY

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2005 o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU (KOM(2005) 605 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 28. listopadu 2005 o plánování připravenosti a reakce na pandemii chřipky v Evropském společenství (KOM(2005) 607 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

PŘIPRAVENOST NA KRIZOVÉ SITUACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ NA ÚROVNI EU

Účel a rozsah

Obecným cílem sdělení Komise zaměřeného na evropskou koordinaci v případě krizové situace v oblasti veřejného zdraví je pomoci členským státům vypracovat všeobecné plány použitelné pro všechny možné krizové situace s ohledem na evropský rozměr. Toto sdělení společně s technickým orientačním dokumentem tvoří základ, z něhož mohou členské státy vycházet při definování vlastních plánů, a popisuje klíčové prvky, které je třeba brát v úvahu při přípravě na krizové situace v oblasti veřejného zdraví.

Pokud jde o přípravu národních operativních nouzových plánů pro oblast veřejného zdraví, Komise uvádí opatření, která je do nich třeba začlenit nebo v nich zohlednit pro každý z těchto důležitých prvků: správa informací, komunikace, vědecké poradenství, styčné, řídicí a kontrolní struktury, připravenost zdravotnického sektoru a připravenost ve všech ostatních sektorech a z mezisektorového pohledu.

Správa informací

Správa informací zahrnuje shromažďování, zpracování, používání a rozšiřování informací o krizových situacích. Cílem je odhalení a stanovení hrozeb a rizik, sledování stavu a vývoje krizových situací a zjištění dostupných prostředků a zdrojů.

Je nezbytné zorganizovat dostatečný zdravotní, resp. zdravotnický dohled na úrovni členských států před krizovou událostí. Proto musejí být standardy dohledu pro jednotlivé oblasti komplexní a musejí být nekompromisně uplatňovány. Mimoto je důležité zajistit spolupráci s různými zdroji informací (zdravotnický sektor, ale také vnější zdroje, jako jsou sdělovací prostředky, veterinární služby či bezpečnostní složky) i mezi těmito zdroji navzájem.

Komunikace

Správa informací předpokládá včasné rozšiřování přesných informací na všech úrovních. Infrastruktura, která umožňuje jejich přenos, musí být co nespolehlivější, aby komunikační cesty zůstaly zachovány i v krizových situacích, kdy mohou být některé formy komunikace znemožněny.

Veřejné orgány musí provádět účinnou komunikační politiku s ohledem na veřejné mínění a sdělovací prostředky. To předpokládá správné vyhodnocování situace, ještě než krizová situace nastane; státní orgány by si měly zajistit postavení hlavního, ne-li jediného zdroje autorizovaných informací o události.

Koordinace je rozhodující pro dosažení konzistentnosti a přesnosti zpráv poskytovaných veřejnosti. Členské státy, Komise a příslušné agentury Společenství koordinují svá sdělení v období krize, aby jimi poskytované zprávy byly přesné a ucelené.

Vědecké poradenství

Součástí krizového řízení musí být zajištění vědeckého poradenství. To zahrnuje dva prvky:

zavedení struktur, jako jsou odborné skupiny nebo výbory, na všech úrovních a ve všech oblastech;
rychlé konzultace ohledně hodnocení rizik a posouzení vědeckých a technických východisek pro možné reakce.

Na úrovni Společenství existují mechanismy a struktury pro jednotlivé sektory důležité pro krizové situace v oblasti veřejného zdraví:

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC);
Evropská agentura pro hodnocení léčivých přípravků (EMEA);
Společné výzkumné středisko (JRC) (EN);
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA);
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA);
Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA);
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA).

V oblasti přenosných chorob je zaváděno a financováno celoevropsky koordinované prognostické modelování v reálném čase. To by mělo pomáhat při vyhledávání nejvhodnějších opatření zabraňujících šíření chorob a činitelů a poskytovat úřadům s předstihem informace pro účely přípravy politik a plánování v oblasti veřejného zdraví.

Styčné, řídicí a kontrolní struktury

Řízení a kontrola postihují všechny funkce a operace plánování a reakce. Struktury řízení a kontroly mají zejména náročný úkol dostat šíření choroby nebo kontaminace v populaci a životním prostředí pod kontrolu.

Pro dobré řízení a kontrolu jsou zapotřebí zejména:

znalost situace, pokud jde o oběti a zdroje;
koordinace reakce a komunikace;
analýza a správa informací.

Struktury řízení a kontroly operací pomáhají odpovědným osobám účinně reagovat i přes složitost situace (nejistota, protichůdné nebo neúplné informace atd.). Jako cenný nástroj umožňující řešit složitost a předvídat různé výsledky lze využít simulaci.

Řídicí a kontrolní střediska v členských státech musejí mít dobré styčné systémy zajišťující součinnost s ostatními členskými státy, Komisí, agenturami Společenství i mezinárodními organizacemi, zejména Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Společenství má mnoho styčných systémů; většina z nich se zaměřuje na potřeby včasného varování. Zdravotní hrozby hlášené podle dohodnutých kritérií systémem včasného varování a reakce nebo systémem rychlého varování Společenství pro biologické, chemické a jaderné útoky a hrozby mohou vést k uznání krizové situace v oblasti veřejného zdraví a aktivaci příslušných styčných a koordinačních struktur na úrovni EU i v rámci Komise. Komise zavádí bezpečný všeobecný systém rychlého varování ARGUS, který propojuje všechny systémy rychlé reakce Společenství a ústřední krizové centrum s příslušnými koordinačními strukturami.

Připravenost zdravotnického sektoru

Stav připravenosti zdravotnického sektoru se dotýká několika aspektů:

výměna informací mezi členskými státy o vnitrostátních zásadách plánování (mimo jiné výměna informací o plánovaných aktivitách a pomoc při vývoji plánů);
shromažďování a sdílení zdrojů pro epidemiologická a laboratorní šetření;
rozšíření postupů pro přesun pacientů mezi členskými státy;
zavedení postupů pro izolaci pacientů;
vývoj nových léčivých přípravků a zdravotnických prostředků. V této oblasti je zapotřebí celoevropské úsilí, aby se zajistil spravedlivý přístup k existujícím základním léčivým přípravkům a vytváření jejich zásob. Také je nutná celoevropská strategie vývoje a výroby prioritních léčivých přípravků proti hlavním zdravotním hrozbám ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem. Společenství již navíc přijalo řadu podnětů zaměřených na antivirové přípravky a očkovací látky pro případ chřipkové pandemie.

Připravenost ve všech ostatních sektorech a z mezisektorového pohledu

Postupy potřebné ke zvládání krizových situací v oblasti veřejného zdraví mimo rámec zdravotnického sektoru mají dva rozměry:

připravují ostatní sektory na pomoc orgánům veřejného zdraví při zdravotnických zásazích;
slouží k zavádění a uplatňování opatření v jiných sektorech, jako jsou logistika, dekontaminace, doprava, telekomunikace, operace civilní ochrany a obrany, udržování pořádku apod.

Použití některých opatření vyžaduje zásah jiných orgánů, než jsou zdravotnické služby, a proto je nutná dobrá vzájemná koordinace.

Má-li být Evropská unie chráněna před zdravotními riziky, která by se mohla do EU rozšířit z jiných zemí, je nezbytné zajistit připravenost i v těchto dalších zemích. Pro ochranu občanů EU před již známými i neočekávanými zdravotními hrozbami je tedy zapotřebí zaujmout koordinovaný přístup uvnitř i vně EU.

PŘIPRAVENOST A REAKCE EU NA PANDEMII CHŘIPKY

V březnu 2004 Evropská komise přijala první plán připravenosti a reakce na pandemii chřipky EU (KOM(2004) 201 v konečném znění). Tato strategie stanoví úlohu Komise a členských států v připravenosti na pandemii a definuje klíčové aktivity, které je třeba provádět v určitých fázích a na předem stanovených úrovních v hlavních oblastech, jako je řízení a koordinace, dohled, prevence, zmírnění dopadu a intervence, komunikace, civilní ochrana a výzkum. Tato strategie je založena zejména na doporučeních WHO.

Cílem sdělení ze dne 28. listopadu 2005 o připravenosti v případě pandemie chřipky je revidovat tuto strategii tak, aby se přizpůsobila novému vývoji v oblasti, a to:

uveřejněním revidovaných doporučení Světové zdravotnické organizace, týkajících se pandemie chřipky;
zřízením Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Šest fází pandemie chřipky

Akční plán představuje návrh reakce Unie na každou z šesti fází pandemie chřipky, jak je definuje WHO:

fáze 1 – interpandemické období: v této fázi nejsou zjištěny žádné nové podtypy chřipkového viru u lidí;
fáze 2 – interpandemické období: žádné nové podtypy chřipkového viru u lidí, ale cirkulující podtyp chřipkového viru u zvířat představuje značné riziko nemoci u člověka;
fáze 3 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: nákaza člověka novým podtypem, nedochází však k přenosu z člověka na člověka;
fáze 4 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: malá ohniska s omezeným přenosem nákazy z člověka na člověka. Šíření je vysoce lokalizováno, což naznačuje, že virus není patřičně přizpůsoben pro přenos na člověka;
fáze 5 – období pohotovosti v souvislosti s pandemií: větší ohniska, ale šíření nákazy z člověka na člověka je dosud lokalizováno, což naznačuje, že virus se stále lépe přizpůsobuje k nákaze člověka, ale dosud snad není plně přenosný (značné riziko pandemie);
fáze 6 – pandemické období: zvýšený a trvalý přenos v celé populaci. Několik případů propuknutí chřipky v nejméně jedné zemi mimo EU s trvalým přenosem z člověka na člověka a šíření do ostatních zemí.

Definice povinností na úrovni Společenství a členských států

Pro každou fázi pandemie akční plán podrobně uvádí odpovědnosti členských států, Komise a ECDC. Na operativní úrovni jsou uvedeny předpokládané činnosti, pokud jde o:

plánování a koordinaci;
sledování a vyhodnocení;
prevenci a omezení šíření;
reakci zdravotnických systémů;
komunikaci mezi členskými státy a EU, informování veřejnosti.

KONTEXT

Teroristické útoky, ke kterým došlo v USA v září 2001, poukázaly na nutnost přezkoumat a posílit politiky v oblasti zdraví, krizové plány a zdroje pro prevenci a mírnění dopadů takových útoků.

Epidemie SARS z roku 2003 otevřela nový rozměr v oblasti veřejného zdraví, protože vyústila v rozsáhlé přehodnocení mechanismů ochrany proti přenosným chorobám. Prověřila koordinaci v Unii na základě systému včasného varování a reakce. Díky tomuto systému byly členské státy informovány o situaci a mohly se připravit na zastavení jakéhokoli případného šíření choroby.

Dvacáté století také zažilo tři pandemie chřipky. V poslední době bylo v souvislosti s propuknutím influenzy ptáků („ptačí chřipky“) v Asii a jejím šířením do světa zapotřebí přehodnotit riziko zničující celosvětové pandemie chřipky. I když není možné předvídat, kdy by se mohla rozpoutat příští pandemie, byly by její důsledky závažné nejenom pokud jde o mobilizaci zdravotnických služeb, ale také z hlediska sociálních a hospodářských problémů. Metodické plánování připravenosti a reakce na úrovni Společenství a členských států může pomoci zmírnit rozsah a důsledky pandemie.

Proto Komise přijala dva akční plány s cílem připravit Společenství a členské státy na zdravotní hrozby na evropské úrovni. Cílem jednoho je posílit evropskou koordinaci v případě krizových situací v oblasti veřejného zdraví vytyčením všeobecné strategie použitelné na různé typy zdravotního ohrožení, ať se jedná o hrozby očekávané (jako např. pandemie chřipky), nebo hrozby neočekávané (jako byla epidemie SARS). Druhý plán se podrobněji věnuje připravenosti a intervenčním plánům v případě pandemie chřipky.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Závěry Rady ze dne 18. října 2005 o influenze ptáků a pandemii chřipky (nebyly zveřejněny v Úředním věstníku)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úřední věstník L 142 ze dne 30.4.2004)

Commission working document of 26 March 2004 on Community Influenza Pandemic Preparedness and Response Planning [COM(2004)201 final – not published in the Official Journal] (Pracovní dokument Komise ze dne 26. března 2004 o připravenosti a reakci Společenství na pandemii chřipky (KOM(2004)201 v konečném znění – nebyl zveřejněn v Úředním věstníku))

Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES (Úřední věstník L 21 ze dne 26.1.2000)

See also