Účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy
Účelem tohoto sdělení je poskytnout účinnější systém investic do vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. Vyzývá členské státy, aby zavedly partnerství a pobídky k intenzivnějšímu a udržitelnému investování ze strany podniků i jednotlivců.
AKT
Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2003 – Účinné investice do vzdělávání a odborné přípravy: nezbytnost pro Evropu (KOM(2002) 779 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
PŘEHLED
K tomu, aby vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy hrály stěžejní úlohu v dosažení strategického cíle stanoveného na lisabonském zasedání Evropské rady, tedy aby se Evropská unie (EU) stala nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, jsou členské státy vyzývány, aby investovaly dostatečné prostředky a aby zajistily, že tyto prostředky budou cíleně využity a spravovány tím nejefektivnějším způsobem.
V situaci značné mezinárodní konkurence a dynamičnosti musí politika investic do vzdělávání a odborné přípravy zohledňovat nové požadavky znalostní společnosti. V současné době se zdá, že EU zaostává za Spojenými státy, o čemž svědčí zejména její neschopnost přilákat a udržet talenty v Evropě. Rozdíl v produktivitě mezi EU a USA se stále prohlubuje. Chceme-li zvrátit tento trend, je potřeba zvýšit investice nejen do výzkumu a vývoje a informačních a komunikačních technologií (IKT), ale také do evropských vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy jako celku.
Cílem je dosáhnout podstatného zvýšení celkových investic do vzdělání
Zdá se, že Evropa trpí nedostatečnými investicemi do lidských zdrojů. Přestože členské státy EU – stejně jako USA – vydávají přes 5 % svého HDP na veřejně financované vzdělávání a odbornou přípravu, stále je patrný jasný rozdíl ve financování ze soukromých zdrojů. Ačkoli se v rámci evropského sociálního modelu vždy na soukromé zdroje nahlíželo spíše jako na doplněk než náhradu veřejného financování, zvýšení investic ze soukromých zdrojů je s ohledem na nové výzvy globalizace nutností.
Mezi EU a USA existují velké rozdíly v úrovni soukromého financování vzdělávání a odborné přípravy, a tyto rozdíly stále narůstají. V EU se od roku 1995 soukromé výdaje na vzdělávací instituce zvýšily jen velmi málo (z cca 0,55 % na cca 0,66 % HDP), zatímco v Japonsku je toto číslo téměř dvojnásobné (kolem 1,2 % HDP) a v USA téměř trojnásobné (1,6 %).
Tento deficit je patrný zejména v oblastech klíčových pro znalostní ekonomiku, jako je vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých a další odborné vzdělávání. EU celkově investuje podstatně méně do vysokoškolského vzdělávání než USA, které na jednoho studenta vydávají více než dvojnásobek toho, co EU. Vyjádřeno v poměru k HDP, průměr EU je pouze 1,1 % ve srovnání s 2,3 % v USA. V oblasti vysokoškolského vzdělávání jsou rozdíly ve financování tedy ještě větší než u výzkumu a vývoje (VaV), kde EU vykazuje 1,9 % HDP a USA pak 2,7 %. Dopady této situace se projevují na evropských univerzitách.
Druhou oblastí, kde je jasná potřeba větších soukromých investic, je další odborné vzdělávání a příprava a vzdělávání dospělých, kde přetrvávají značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Další odborné přípravy se účastní pouze 40 % evropských zaměstnanců (23 % v malých a středních podnicích, MSP) a pouze 62 % všech zaměstnavatelů poskytuje jakýkoli typ školení pro své zaměstnance (56 % malých a středních podniků).
Ačkoli podle evropského sociálního modelu představují soukromé zdroje od firem a jednotlivců doplněk k veřejnému financování, současná situace vyžaduje kromě veřejných finančních prostředků nové cílené veřejné investice a vyšší soukromé příspěvky. To představuje velkou výzvu pro některé nové členské státy s ohledem na jejich rozpočtová omezení a již tak vysoký podíl veřejných výdajů věnovaných na vzdělání.
Efektivnější využívání stávajících zdrojů v evropském kontextu
Aby se finanční prostředky přidělovaly co nejefektivněji, toto sdělení rovněž vyzývá členské státy, aby se zaměřily na oblasti, kde jsou výdaje realizovány neefektivně, jako je vysoká míra neúspěšnosti, předčasného ukončení studia a nezaměstnanosti absolventů, nepřiměřená délka studia a nízká úroveň znalostí, a navrhuje zaměřit se na školení pedagogických pracovníků, nové základní dovednosti, celoživotní učení, informační a komunikační technologie, aktivní občanství a informovanost.
Pokud jde o způsoby, jak mobilizovat další lidské a finanční zdroje, sdělení zdůrazňuje důležitost vytvoření přístupu na rovině partnerství, kde se zapojí firmy i jednotlivci. Toho by se mělo dosáhnout efektivnější správou stávajících zdrojů a decentralizací řízení zdrojů a programů na regionální úroveň. Při této decentralizaci, ruku v ruce s větší koordinací mezi ministerstvy jednotlivých států, se samozřejmě musí brát v úvahu evropský rozměr investičních rozhodnutí.
Má-li vzdělávání a odborná příprava hrát plnohodnotnou roli v evropské strategii zaměstnanosti a v rámci Lisabonské strategie, vyzývá toto sdělení členské státy, aby:
Kontext
V souladu s podrobným programem k cílům vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy, který zahrnuje záměr co nejefektivněji využívat příslušné zdroje, se toto sdělení zabývá otázkou investic do vzdělávání a odborné přípravy, přičemž věnuje pozornost zejména výzkumu, celoživotnímu učení a zaměstnanosti.
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Sdělení Komise ze dne 20. dubna 2005 – Mobilizace inteligenčního potenciálu Evropy: možnost pro univerzity plně přispět k Lisabonské strategii (KOM(2005) 152 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Sdělení Komise ze dne 5. února 2003 – Úloha univerzit v Evropě znalostí (KOM(2003) 58 v konečném znění – nezveřejněno v Úředním věstníku).
Poslední aktualizace: 11.05.2006