Posílená spolupráce

ÚVOD

Posílená spolupráce se navazuje mezi členskými státy v rámci evropských politik. Umožňuje zúčastněným státům organizovat spolupráci hlubší, než je ta, kterou v dotčených politikách původně předpokládaly Smlouvy. Posílená spolupráce se uskutečňuje v rámci Evropské unie prostřednictvím evropských institucí a postupů.

Smyslem posílené spolupráce je urychlovat evropskou integraci mezi členskými státy, které o ni usilují. Dveře však zůstávají otevřeny i dalším členským státům, které budou mít zájem přistoupit k posílené spolupráci později.

Posílená spolupráce může být organizována v rámci všech evropských politik kromě těch, kde má EU výlučné pravomoci.

OBECNÉ ZÁSADY

Posílená spolupráce musí posilovat postup integrace Unie a nesmí narušovat vnitřní trh ani hospodářskou a sociální soudržnost Unie. Lisabonská smlouva stanoví, že posílené spolupráce se musí účastnit minimálně devět členských států.

Při navázání je posílená spolupráce otevřena účasti všech členských států. Přistoupit k ní je možné kdykoliv, pokud se dotyčný členský stát podrobí rozhodnutím přijatým v jejím rámci. Komise a členské státy dbají na to, aby podporovaly účast co největšího počtu členských států.

Akty přijaté v rámci posílené spolupráce nejsou součástí acquis. Zavazují pouze zúčastněné členské státy.

Rada a Komise zajišťují soudržnost činností prováděných v rámci posílené spolupráce s ostatními politikami a činnostmi Unie.

Lisabonská smlouva umožňuje použít při rozhodování o posílené spolupráci překlenovací ustanovení; výjimkou jsou rozhodnutí, která se týkají oblasti vojenství nebo obrany. Tato překlenovací ustanovení umožňují přejít od jednomyslného hlasování k rozhodování kvalifikovanou většinou nebo od zvláštního legislativního postupu k řádnému legislativnímu postupu.

POSTUP NAVÁZÁNÍ POSÍLENÉ SPOLUPRÁCE

Tento postup se týká všech případů posílené spolupráce kromě těch, které se uskutečňují v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Členské státy, které si přejí mezi sebou navázat posílenou spolupráci, podají žádost Komisi, která následně předloží návrh Radě. Povolení k zavedení posílené spolupráce vydá Rada na návrh Komise po obdržení souhlasu Parlamentu.

Členský stát, který si přeje účastnit se probíhající posílené spolupráce, oznámí svůj záměr Komisi a Radě. Komise rozhodne, jestli členskému státu potvrdí účast v posílené spolupráci. V případě, že Komise vydá zamítavé rozhodnutí, může se členský stát obrátit v této věci na Radu, která o žádosti rozhodne.

ZVLÁŠTNÍ POSTUP V OBLASTI SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)

Na rozdíl od obecného postupu není posílená spolupráce v oblasti SZBP předmětem návrhu Komise a nepodléhá schválení Evropského parlamentu. O zahájení takové spolupráce se rozhoduje pouze v Radě. Ta rozhoduje o posílené spolupráci na žádost zúčastněných členských států. Rozhoduje jednomyslně. K žádosti zaujímá stanovisko i Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Evropský parlament je o žádosti pouze informován.

POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE V OBLASTI OBRANY

Lisabonská smlouva vytvořila tři typy posílené spolupráce v oblasti obrany.

Členské státy se v případě zájmu mohou účastnit stálé strukturované spolupráce. Zavazují se tím k účasti v evropských programech pro výbavu a k poskytnutí bojových jednotek určených pro plánované mise vedené v rámci EU. Postup v této oblasti je velmi pružný; nepožaduje se žádný minimální počet členských států a Rada stálou strukturovanou spolupráci schvaluje kvalifikovanou většinou.

Členské státy se také mohou účastnit určitých misí vyplývajících ze společné bezpečnostní a obranné politiky. Tyto mise jsou popsány v článku 43 Smlouvy o EU. Jedná se například o humanitární mise nebo mise na udržení míru. Takové spolupráce mezi členskými státy musí být předmětem jednomyslného rozhodnutí Rady.

A konečně nová Evropská obranná agentura nabízí rámec spolupráce členským státům, které si přejí zlepšit své vojenské schopnosti. Tato agentura je otevřena všem členským státům, které se chtějí podílet na její činnosti.

URYCHLOVACÍ DOLOŽKA V TRESTNÍCH A POLICEJNÍCH VĚCECH

Lisabonská smlouva usnadňuje navázání posílené spolupráce v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech. Postup navázání se usnadní v případě, že některý členský stát spustil „mechanismus záchranné brzdy“, aby zabránil přijetí legislativního aktu v této oblasti. Posílená spolupráce se zavede úředně na základě dotčeného legislativního návrhu, pokud se jí účastní nejméně devět členských států. Tato urychlovací doložka tak kompenzuje „mechanismus záchranné brzdy“.

Urychlovací doložky byly zavedeny také pro vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce a pro policejní spolupráci. V obou případech může posílenou spolupráci prosadit skupina alespoň devíti členských států. Povolení takové spolupráce už nevyžaduje návrh Komise ani hlasování v Radě.

SHRNUTÍ

Poslední aktualizace: 15.03.2010