Budoucnost SZP po roce 2020

Společná zemědělská politika (SZP) musí být v budoucnosti zaměřena na podporu zemědělského sektoru, ekonomickou a ekologickou ochranu a zachování konkurenceschopnosti zemědělství v Evropě. Evropská unie (EU) se bude muset opírat o silnou společnou zemědělskou politiku, aby rozvinula potenciál pro udržitelný inteligentní růst podporující začlenění zemědělských oblastí.

AKT

Sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2010 s názvem „Budoucnost SZP po roce 2020: Řešení problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územní problematiky“ (KOM(2010) 672 - nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Sdělení identifikuje problémy, které bude muset zemědělství a společná zemědělská politika (SZP) v budoucnu řešit. Tyto problémy byly definovány na základě analýzy předchozích zkušeností, současné situace a rozsáhlé veřejné diskuze uspořádané v průběhu roku 2010.

Tímto sdělením Komise otvírá nové směry úvah o budoucnosti SZP. Navrhuje přizpůsobit cíle, na kterých SZP spočívá, novým definovaným výzvám. Důraz by měl být kladen zvláště na silnou a kvalitní zemědělskou výrobu, na ochranu přírodních zdrojů a zachování zemědělství na celém území.

Komise také vysvětluje, jakými nástroji hodlá stanovených cílů dosáhnout. Tyto nástroje musí umožnit, aby SZP byla ekologičtější, spravedlivější, schopnější a výkonnější.

CÍLE

Zajišťování potravin

Poptávka po potravinách ve světě v budoucích desetiletích poroste. EU proto bude muset být schopna k pokrytí celosvětové poptávky po potravinách přispívat. Je naprosto nezbytné, aby si zemědělství EU udrželo a zlepšilo výrobní kapacity.

Evropané vyžadují široký výběr vysoce kvalitních potravinářských produktů odpovídajících přísným normám na bezpečnost, jakost a dobré životní podmínky zvířat. Pouze silné zemědělství umožní potravinářskému průmyslu udržet si v prostředí neúprosného konkurenčního boje důležitou pozici na hospodářské a obchodní scéně EU, která je hlavním světovým vývozcem zemědělských produktů, většinou zpracovaných a s velkou přidanou hodnotou.

Přírodní zdroje

Zemědělství může vyvíjet tlak na životní prostředí (znečišťování vody, degradace půdy, nedostatek vody a ztráta přírodních stanovišť volně žijících zvířat), ale může mít i pozitivní dopady (stabilita klimatu, biodiverzita, krajina, odolnost vůči záplavám).

EU musí usilovat o omezení negativních účinků a podporu pozitivního přínosu zemědělství. Budoucí SZP musí podporovat energetickou účinnost, ukládání uhlíku, produkci biomasy a obnovitelných zdrojů energie a inovace v této oblasti obecně.

Územní rovnováha

Ve většině zemí EU zůstává zemědělství základní hnací silou venkovského hospodářství. Je tedy třeba udržet konkurenceschopné a dynamické zemědělské odvětví, které bude přitažlivé pro mladé zemědělce, aby se zachovala životaschopnost a potenciál evropských venkovských oblastí.

NÁSTROJE

Přímé platby

K dosažení výše uvedených cílů Komise plánuje upravit systém přímých plateb tak, aby byly lépe přerozdělovány a lépe zaměřeny.

Bylo navrženo, aby se v budoucnu přímou platbou podporoval základní příjem zemědělců prostřednictvím základní přímé platby oddělené od produkce se stanovenou horní hranicí, dále aby se přímé platby zaměřily na „aktivní zemědělce“, jednoduchou podporu pro drobné zemědělce a zohlednění oblastí se specifickými přírodními omezeními.

Komise navrhuje posílit kritéria přidělování spojená se životním prostředím prostřednictvím povinné ekologické složky přímých plateb zaměřené na zemědělské činnosti, které jsou v souladu s cíli v oblasti klimatické změny a ochrany životního prostředí (stálé pastviny, vegetační pokryv, střídání plodin, ekologické vynětí půdy z produkce atd.).

Tržní opatření

Komise upřesňuje, že SZP se musí i nadále orientovat na trh při nezměněné celkové struktuře nástrojů pro řízení trhu, které sehrály důležitou úlohu v dobách krize či nejistot. V následujících letech se některé zemědělské trhy budou muset posunout, zejména pokud jde o zavedený režim v odvětví cukru, který bude ukončen v roce 2014/2015.

Komise soudí, že bude třeba přijmout obecnější opatření, aby se zlepšilo fungování potravinového dodavatelského řetězce, který bude muset být transparentnější a vyváženější z hlediska vyjednávací síly.

Politika rozvoje venkova

Komise také zdůrazňuje důležitost politiky rozvoje venkova, kterou EU vede prostřednictvím SZP. Komise navrhuje posílit environmentální profil a zlepšit koordinaci této politiky s ostatními politikami Společenství.

Komise navrhuje klást důraz na konkurenceschopnost zemědělství podporou inovací, řádného řízení přírodních zdrojů a vyváženého územního rozvoje díky místním iniciativám.

Kromě posílení nástrojů na propagaci a zhodnocení kvality hodlá Komise zavést soubor nástrojů pro řízení rizik, který by účinněji řešil nejisté příjmy a volatilitu trhu.

Poslední aktualizace: 01.03.2011