Předcházení zneužívání finančního systému k praní peněz a terorismu

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice (EU) 2015/849 – předcházení využití finančního systému k praní peněz a financování terorismu

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Směrnice (EU) 2015/849 (čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz) má za cíl boj proti praní peněz* a financování terorismu* předcházením zneužívání finančního trhu za těmito účely.
Nahrazuje předchozí směrnici 2005/60/ES (třetí směrnice o boji proti praní peněz), která vstoupila v platnost v roce 2007.
Jejím účelem je odstranit jakékoliv nejasnosti v předchozí směrnici a souvisejících právních předpisech a zlepšit konzistentnost pravidel proti praní peněz a financování teroristů napříč všemi členskými státy Evropské unie (EU).
Směrnice rovněž bere v potaz doporučení od Finančního akčního výboru z roku 2012, která byla revidována v roce 2023.
Za účelem zohlednění těchto aktualizovaných doporučení zavádí pozměňující nařízení (EU) 2023/1113 další kategorie poskytovatelů služeb s virtuálními aktivy, na něž se směrnice předtím nevztahovala a kteří jsou definováni v nařízení (EU) 2023/1114, nařízení o trzích kryptoaktiv (viz shrnutí). Pozměňující nařízení (EU) 2023/1113 rovněž stanoví pravidla, která mají zajistit, aby v souvislosti s kryptoaktivy* poskytovatelé služeb* byli schopni náležitě zmírňovat rizika praní peněz a financování terorismu, kterým jsou vystaveni.

KLÍČOVÉ BODY

Směrnice se vztahuje na:

úvěrové instituce,
finanční instituce,
určené nefinanční podniky a profese, jako jsou:
- auditoři,
- externí účetní,
- daňoví poradci,
- za určitých okolností notáři a právníci,
- realitní makléři, když jednají jako zprostředkovatelé pronájmu nemovitostí, jejichž měsíční nájem přesahuje 10 000 EUR,
- obchodníci se zbožím (např. drahé kovy a kameny, když jsou platby v hodnotě 10 000 EUR či vyšší prováděny v hotovosti),
- obchodníci s uměním, když je hodnota transakce 10 000 EUR nebo vyšší,
- poskytovatelé služeb hazardních her.

Tato směrnice:

posiluje pravidla týkající se transparentnosti s ohledem na zjišťování totožnosti zákazníka — obzvlášť skutečných majitelů* společností a právních uspořádání (svěřeneckých fondů),
vyžaduje, aby informace o skutečném vlastnictví společností byly uchovávány v každém členském státě v centrálním registru, například v obchodním rejstříku, podnikovém rejstříku nebo veřejném rejstříku,
zlepšuje povědomí o nedostatcích v oblasti praní peněz / financování terorismu a reagování na ně – kromě vnitrostátních posouzení rizik, která provádějí členské státy, provádí posouzení rizik praní peněz / financování terorismu, která ovlivňují vnitřní trh a souvisí s přeshraničními činnostmi, také Evropská komise (první zpráva byla vydána v červnu 2017),
přináší koordinovanou evropskou politiku pro jednání se zeměmi mimo EU (třetími zeměmi), které nemají účinné režimy boje proti praní peněz / financování terorismu (AML/CTF), s cílem chránit finanční systém EU – první seznam EU „vysoce rizikových třetích zemí“ byl přijat Komisí v červenci 2016 aktem v přenesené pravomoci a od té doby byl tento seznam několikrát pozměněn,
posiluje a zlepšuje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, které patří mezi klíčové aktéry v boji proti praní peněz nebo financování terorismu – systematická výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami by se měla odehrávat prostřednictvím pokročilých technických infrastruktur s použitím FIU.net, decentralizované počítačové sítě se sofistikovanou odpovídající technologií,
stanoví, že podezření na praní peněz nebo financování terorismu musí být hlášena veřejným orgánům, obvykle finančním zpravodajským jednotkám,
vyžaduje, aby ti, jimž je určena, zavedli:
- podpůrná opatření, jako je zajištění řádné odborné přípravy pracovníků a vytvoření vhodných interních preventivních politik a postupů,
- dodatečná ochranná opatření, jako je rozšířená hloubková kontrola zákazníka v situacích se zvýšeným rizikem, jako je obchodování s bankami nacházejícími se mimo EU, a zvlášť při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami se sídlem v zemích mimo EU, které Komise označila jako vysoce rizikové třetí země,
zakazuje bankám uchovávat anonymní bezpečnostní schránky a také anonymní účty a vkladní knížky,
obsahuje opatření k předcházení rizik souvisejících s předplacenými kartami a virtuálními měnami tím, že:
- sníží hranici pro ověření totožnosti držitele předplacené karty z 250 EUR na 150 EUR,
- umožní vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám získat informace, díky kterým budou moci vysledovat totožnost majitele virtuální měny,
posiluje spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, což jim umožní sdílet více informací,
svěřuje Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), od 1. ledna 2020, úkoly v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a vedení, koordinace a monitorování úsilí všech poskytovatelů finančních služeb EU a příslušných orgánů v této oblasti (viz shrnutí).

Pozměňující nařízení (EU) 2023/1113

Nařízení (EU) 2023/1113 vytváří systém pro řešení výměn kryptoaktiv s cílem zajistit, aby nebyly použity nezákonně, například k obcházení sankcí nebo financování terorismu či války. S cílem dodržovat mezinárodní normy pro převody kryptoaktiv a zajistit vysledovatelnost těchto aktiv vyžaduje, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovali a případně sdělovali orgánům určité informace o odesílatelích a příjemcích převodů těchto aktiv, které provádějí, a to bez ohledu na jejich hodnotu.

Nařízení (EU) 2023/1113 pozměnilo směrnici (EU) 2015/849 s cílem:

zahrnout všechny kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu nařízení (EU) 2023/1114 v rámci definice „finančních institucí“ ve směrnici (EU) 2015/849 (článek 3),
vyžadovat, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňovali zmírňující opatření úměrná rizikům spojeným s převody, které zahrnují nehostované adresy, a případně prováděli opatření hloubkové kontroly (článek 19a),
vyžadovat, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uplatňovali příslušná opatření ke zmírnění rizika při navazování přeshraničních korespondenčních vztahů zahrnujících realizaci služeb souvisejících s kryptoaktivy s respondentem neusazeným v EU (nový článek 19b),
umožnit členským státům, aby vyžadovali od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy usazených na jejich území v jiné formě, než je pobočka, a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určení ústředního kontaktního místa na jejich území (článek 45, odstavec 9),
odstranit požadavky na registraci ve vztahu k těmto kategoriím poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří se stanou předmětem jednotného režimu povolování podle nařízení (EU) 2023/1114 (článek 47, odstavec 1) – tyto změny směrnice (EU) 2015/849 rovněž vyžadují, aby Evropský orgán pro bankovnictví vydal pokyny k celé řadě otázek, včetně:
- kritérií a prvků, které musí poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohlednit při posuzování svých přeshraničních korespondenčních vztahů zahrnujících realizaci služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to spolu s opatřeními ke zmírnění rizik spojených s respondenty, včetně minimálního opatření, které mají přijmout poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, pokud respondent není registrován nebo licencován (nový článek 19b),
- rizikových proměnných a rizikových faktorů, které mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohlednit při vstupu do obchodních vztahů nebo provádění transakcí v kryptoaktivech (článek 18),
- opatření, která poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy musí zavést s cílem identifikovat a vyhodnotit riziko praní peněz a financování terorismu související s převody kryptoaktiv do nebo z nehostované adresy* (nový článek 19a),
- jak se uplatňují opatření rozšířené hloubkové kontroly klienta a jaká vhodná opatření ke zmírnění rizik je třeba přijmout, když povinné subjekty poskytují služby související s kryptoaktivy s neregistrovanými nebo nelicencovanými subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy (nový článek 24a).

Dodatek ke směrnici (EU) 2015/849

Akt v přenesené pravomoci, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 stanoví soubor dalších opatření, včetně minimálního opatření, které úvěrové instituce a finanční instituce musí přijmout za účelem řešení rizika praní peněz a financování terorismu, pokud právo země mimo EU nedovoluje provádění politik a postupů pro celou skupinu na úrovni poboček a většinově vlastněných dceřiných podniků, které jsou součástí skupiny a mají sídlo v zemi mimo EU.

ODKDY TATO PRAVIDLA PLATÍ?

Směrnice (EU) 2015/849 je v platnosti od 25. června 2015 a měla původně nabýt podoby zákona v členských státech nejpozději do 26. června 2017. Tento termín byl však několika změnami prodloužen, především směrnicí (EU) 2018/843, která musela být plně převedena do vnitrostátního práva do dne 10. ledna 2020. Stejný termín platí pro vytvoření registrů uvedených v článku 30 směrnice (EU) 2015/849 ve znění pozdějších předpisů, zatímco registry uvedené v článku 31 této směrnice měly být zřízeny do 10. března 2020.

Změny, které byly zavedeny pozměňujícím nařízením (EU) 2023/1113, platí ode dne 30. prosince 2024.

KONTEXT

Směrnice je součástí souboru legislativních opatření EU zaměřených na předcházení praní peněz a financování terorismu, kam patří i nařízení (EU) 2015/847 o dohledatelnosti převodů peněz (viz přehled dokumentu). Je také součástí širší strategie EU pro boj proti finanční trestné činnosti, která zahrnuje práci:

Odborné skupiny pro praní peněz a financování terorismu, která se pravidelně schází, aby si vyměňovala názory a pomáhala Komisi připravovat právní předpisy a definovat politiku,
Výboru pro předcházení praní peněz a financování terorismu, který může poskytovat stanoviska o provádění opatření navrhovaných Komisí,
sítě finančních zpravodajských jednotek,
Společného výboru evropských orgánů dohledu.

Další informace viz:

Kontext EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (Evropská komise),
Boj proti financování terorismu (Evropská komise),
Boj proti praní peněz a financování terorismu (Rada Evropské unie),
Boj proti praní peněz a financování terorismu (Evropský orgán pro bankovnictví).

KLÍČOVÉ POJMY

Praní peněz. Převod zisků z trestné činnosti na zdánlivě čisté finanční prostředky, obvykle prostřednictvím finančního systému, například zamaskováním zdrojů peněz, změnou jejich formy nebo přesunem financí na místo, kde s menší pravděpodobností upoutají pozornost.

Financování terorismu. Poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků se záměrem, že budou použity ke spáchání teroristických trestných činů.

Kryptoaktiva. Digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky do úložiště pomocí technologie distribuovaného registru (DLT) nebo pomocí podobné technologie (to znamená, že je sdíleno a synchronizováno v rámci souborem uzlů DLT pomocí mechanismu konsensu).

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy. Právnická osoba nebo jiný podnik, jejichž povoláním či podnikatelskou činností je poskytování jedné nebo více služeb souvisejících s kryptoaktivy zákazníkům na profesionálním základě a kteří jsou oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy v souladu s nařízením (EU) 2023/1114.

Skutečný majitel. Osoba, která v konečném důsledku společnost vlastní nebo nad ní vykonává kontrolu.

Nehostovaná adresa. Adresa distribuovaného registru, která není spojena s poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo subjektem, který nemá sídlo v EU a poskytuje služby podobné těm, které poskytuje poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73–117).

Do původního znění byly zapracovány postupné změny směrnice (EU) 2015/849. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 1–39).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40–205).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 155–163).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh a souvisejí s přeshraničními činnostmi (COM(2022) 554 final, 27.10.2022)

Doporučení Komise (EU) 2020/1039 ze dne 14. července 2020 týkající se podmínění státní finanční podpory podnikům v Unii neexistencí vazeb na nespolupracující jurisdikce (Úř. věst. L 227, 16.7.2020, s. 76–79).

Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení rámce spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami (COM(2019) 371 final, 24.7.2019)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (Úř. věst. L 125, 14.5.2019, s. 4–10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43–74).

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1–4)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1–18)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12–47).

Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 04.12.2023