Obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky
PŘEHLED DOKUMENTU:
Nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky
CO JE CÍLEM NAŘÍZENÍ?
- Cílem nařízení, známého jako nařízení o kapitálových požadavcích (CRR), je posílit obezřetnostní požadavky na banky v Evropské unii (EU). Toho se dosahuje tím, že se od nich vyžaduje, aby udržovaly dostatečný kapitál, závazky absorbující ztráty a likvidní aktiva, aby se zajistilo jejich finanční zdraví. Nařízení CRR rovněž vyžaduje, aby banky zveřejňovaly, jak obezřetnostní požadavky plní.
- Jeho celkovým cílem pak je, aby byly banky v obdobích hospodářských krizí silnější a odolnější.
KLÍČOVÉ BODY
Nařízení (EU) č. 575/2013 stanovuje jednotný soubor harmonizovaných obezřetnostních pravidel, která musí dodržovat banky v celé EU. Cílem tohoto „jednotného souboru pravidel“ je zajistit jednotné uplatňování globálních norem (Basilej III) ve všech členských státech EU.
Právní předpisy byly několikrát novelizovány v souladu s vývojem mezinárodních regulačních norem stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled.
Mezi hlavní inovace nařízení (EU) č. 575/2013 patří:
- Vyšší a lepší kapitálové požadavky. Banky musí mít kapitál v celkové výši odpovídající alespoň 8 % jejich aktiv, měřeno podle jejich rizik. Například některá aktiva, jako je hotovost, jsou považována za bezpečná, a proto se na ně kapitálový požadavek nevztahuje; jiná aktiva – jako jsou úvěry jiným bankám, podnikům nebo spotřebitelům – jsou považována za rizikovější, a proto se na ně kapitálový požadavek vztahuje. Čím rizikovější aktiva instituce drží, tím větší kapitál musí mít.
- Opatření v oblasti likvidity. Nařízení zavádí dva likviditní požadavky, jejichž cílem je zajistit, že banky budou mít dostatečnou likviditu:
- ukazatel krytí likvidity, jehož cílem je zajistit, aby banky měly v krátkodobém horizontu dostatek likvidních aktiv (např. hotovost nebo jiná aktiva, která lze rychle přeměnit na hotovost s malou nebo žádnou ztrátou hodnoty),
- požadavek čistého stabilního financování, jehož cílem je zajistit, aby se banky při financování svých střednědobých a dlouhodobých aktiv příliš nespoléhaly na krátkodobé financování.
- Omezení pákového efektu. Nařízení stanovuje závazný pákový poměr, jehož cílem je omezit financování příliš velké části aktivit bank dluhem.
Změna právních předpisů
- Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 prodloužilo období, během něhož jsou obchodníci s komoditami osvobozeni od požadavků na velké expozice a vlastní kapitál stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013, do 31. prosince 2020 nebo do data vstupu změn v platnost, podle toho, co nastane dříve.
- Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 zavedlo přechodná opatření ke zmírnění dopadu zavedení standardu pro výkaznictví 9 Rady pro mezinárodní účetní standardy (IFRS 9)* na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi. Požadovala, aby banky, které používají IFRS pro sestavení účetní závěrky, začaly používat IFRS 9 od 1. ledna 2018. Vzhledem k tomu, že to mohlo vést k náhlému výraznému zvýšení rezerv na očekávané úvěrové ztráty – a tudíž k náhlému snížení kmenového kapitálu tier 1* institucí – nařízení umožňuje institucím přidat ke kmenovému kapitálu tier 1 část nárůstu rezerv na očekávané úvěrové ztráty jako dodatečný kapitál po přechodné období pěti let do 31. prosince 2022.
- Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 stanovuje revidované kapitálové požadavky pro pozice v sekuritizaci*. Mění regulatorní kapitálové požadavky na instituce, které vystupují jako iniciátoři, sponzoři nebo investoři sekuritizačních transakcí, s cílem odpovídajícím způsobem zohlednit specifické rysy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic. Cílem je zabránit nadměrnému hromadění nesplácených úvěrů* v budoucnu bez dostatečného krytí ztrát v rozvahách bank. Jeho cílem je zajistit, aby banky vyčlenily dostatečné vlastní zdroje v případě, že se nové úvěry stanou nesplácenými. Nařízení stanovuje „obezřetnostní jištění“, které institucím umožňuje pokrýt do společné minimální výše vzniklé a očekávané ztráty z nově poskytnutých úvěrů, jakmile se tyto úvěry stanou nesplácenými. Pokud banka nesplní příslušný požadavek na minimální krytí, uplatní se odpočty z jejího vlastního kapitálu.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 zavedlo změny týkající se pákového poměru, ukazatele čistého stabilního financování, požadavků na kapitál a způsobilé závazky, úvěrového rizika protistrany, tržního rizika, expozic vůči ústředním protistranám, expozic vůči subjektům kolektivního investování, velkých expozic, požadavků na podávání zpráv a zpřístupňování informací.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 zavádí evropský obezřetnostní rámec pro investiční podniky. Dříve se na všechny investiční podniky vztahovala stejná pravidla pro kapitál, likviditu a řízení rizik jako na banky.
- Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 zavedlo některé cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 v reakci na pandemii COVID-19. Jejich cílem je zavést dočasné úlevy od kapitálových požadavků s cílem maximalizovat schopnost bank poskytovat úvěry a absorbovat ztráty způsobené pandemií a zároveň zachovat jejich odolnost. Tyto změny zahrnují úpravu načasování provádění některých mezinárodních účetních standardů a dočasné rozšíření preferenčního zacházení s nesplácenými úvěry, na které se vztahuje vládní záruka, jako součást opatření ke zmírnění hospodářského dopadu pandemie.
- Pozměňující nařízení (EU) 2021/558 zavádí změny s cílem zvýšit celkovou citlivost rámce EU pro sekuritizaci na rizika, aby se zajistilo, že využívání sekuritizace bude pro instituce ekonomicky životaschopnější v rámci dohledu, který zachová finanční stabilitu EU.
Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty
Nařízení (EU) č. 575/2013 uděluje Evropské komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty za účelem plné účinnosti jednotného souboru pravidel pro bankovnictví. Úplný seznam těchto aktů je k dispozici zde.
ODKDY JE NAŘÍZENÍ V PLATNOSTI?
- Nařízení (EU) č. 575/2013 se používá ode dne 28. června 2013.
- Pozměňující nařízení (EU) 2016/1014 se používá ode dne 19. července 2016.
- Pozměňující nařízení (EU) 2017/2395 se používá ode dne 1. ledna 2018.
- Pozměňující nařízení (EU) 2017/2401 se používá ode dne 1. ledna 2019.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/630 se používá ode dne 26. dubna 2019.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/876 platí od 28. června 2021, až na některé výjimky.
- Pozměňující nařízení (EU) 2019/2033 se používá ode dne 26. června 2021.
- Pozměňující nařízení (EU) 2020/873 se používá ode dne 27. června 2020.
- Pozměňovací nařízení (EU) 2021/558 se používá ode dne 10. dubna 2022.
KONTEXT
- Nařízení (EU) č. 575/2013 je součástí balíčku právních předpisů včetně směrnice, který byl přijat s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru EU. Nařízení stanovuje obezřetnostní požadavky na finanční instituce, zatímco doprovodná směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice 2013/36/EU) upravuje přístup k činnostem přijímání vkladů.
- Další informace viz:
KLÍČOVÉ POJMY
Mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 (IFRS 9). Standard, jehož cílem je zlepšit účetní vykazování finančních nástrojů pomocí modelu, který pro účely zaúčtování očekávaných úvěrových ztrát z finančních aktiv sleduje v budoucnu delší časový horizont. Aplikace IFRS 9 může vést k náhlému výraznému zvýšení rezerv na očekávané úvěrové ztráty a následně k náhlému snížení kmenového kapitálu tier 1 institucí. Proto je třeba přijmout opatření, která umožní zmírnit potenciální výrazný negativní dopad vykazování očekávaných úvěrových ztrát na kmenový kapitál tier 1.
Kmenový kapitál tier 1. Složka kapitálu tier 1, která zahrnuje základní kapitál banky a zahrnuje kmenové akcie a nerozdělený zisk.
Sekuritizace. Transakce umožňující věřiteli – často je to banka – refinancovat soubor úvěrů nebo aktiv (např. hypotéky, úvěry na automobily, spotřebitelské úvěry, kreditní karty) prostřednictvím jejich transformace na cenné papíry, do kterých mohou ostatní investovat.
Nesplácené úvěry. Úvěr je obecně považován za nesplácený, pokud uplyne více než 90 dní, aniž by dlužník (společnost nebo fyzická osoba) zaplatil dlužné částky nebo dohodnuté úroky, nebo pokud se stane nepravděpodobným, že jej dlužník splatí.
HLAVNÍ DOKUMENT
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1–337).
Postupné změny nařízení (EU) č. 575/2013 byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.
SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338–436).
Viz konsolidované znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1–59).
Viz konsolidované znění.
Poslední aktualizace 28.06.2023