7.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 36/5


ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO

č. 3/2012/SC

ze dne 26. října 2012,

kterým se stanoví postupy pro výbory nápomocné Kontrolnímu úřadu ESVO při plnění jeho úkolů podle článku 3 protokolu 1 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora

STÁLÝ VÝBOR STÁTŮ ESVO,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, upravenou Protokolem o úpravě Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 3 protokolu 1 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

Evropský parlament a Rada svěřují v některých právních aktech Evropské komisi pravomoci k provádění pravidel obsažených v těchto aktech. Článek 291 Smlouvy o fungování Evropské unie požaduje, aby Evropský parlament a Rada stanovily pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

Tato pravidla a obecné zásady jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (1).

Článek 3 protokolu 1 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru svěřuje Kontrolnímu úřadu ESVO určité úkoly, které v rámci Evropské unie provádí Evropská komise. Evropská komise musí při provádění některých z těchto úkolů dodržovat postupy související s výkonem jejích prováděcích pravomocí. V souladu s těmito postupy musí Evropská komise předložit návrh opatření, jež mají být přijata, některému z výborů.

Článek 3 protokolu 1 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru ukládá, že Stálý výbor stanoví postupy, které je třeba dodržet, pokud musí Kontrolní úřad ESVO některému výboru předložit návrh opatření či jinak výbor konzultovat.

Tyto postupy musí být totožné s postupy či co nejvíce odpovídat postupům, které má v souladu s akty uvedenými v přílohách Dohody o EHP dodržovat Evropská komise při provádění příslušných úkolů.

Jmenování výborů ve státech ESVO, jež odpovídají příslušným výborům Evropské unie, je předmětem jednotlivých rozhodnutí Stálého výboru podle čl. 5 odst. 2 Dohody o Stálém výboru států ESVO, kterému předkládá návrh Kontrolní úřad ESVO,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Společná ustanovení

1.   Kontrolnímu úřadu ESVO je nápomocný výbor složený ze zástupců států ESVO, jemuž předsedá zástupce Kontrolního úřadu ESVO. Předseda se neúčastní hlasování výboru.

2.   Předseda předkládá výboru k posouzení návrh opatření, která mají být přijata. Výbor vyjádří své stanovisko k navrhovaným opatřením ve lhůtě, kterou může předseda stanovit v závislosti na naléhavosti záležitosti, v případě potřeby hlasováním. Lhůty musí být přiměřené a musí členům výboru umožnit včas a účinně posoudit navrhovaná opatření a vyjádřit své názory.

3.   Dokud nebylo vydáno stanovisko, může kterýkoli ze členů výboru navrhnout změny a předseda může předložit pozměněné verze návrhu opatření ve snaze zohlednit diskuze v rámci výboru. Předseda usiluje o nalezení takových řešení, jež budou mít co možná nejširší podporu členů výboru. Za tímto účelem může předseda svolat několik zasedání výboru.

4.   Stanovisko výboru se zaznamená v zápisu. Kromě toho má každý stát ESVO právo požadovat, aby byl v zápisu zaznamenán jeho postoj.

5.   Tam, kde je to namístě, musí kontrolní mechanismus zahrnovat předložení věci odvolacímu výboru. Odvolací výbor přijme vlastní jednací řád prostou většinou svých členů. Kontrolní úřad ESVO předloží výboru návrh jednacího řádu. Odvolací výbor vyjádří své stanovisko do dvou měsíců od předložení záležitosti. Odvolacímu výboru předsedá zástupce Kontrolního úřadu ESVO.

Článek 2

Poradní postup

1.   Pokud se použije poradní postup, vyjádří výbor své stanovisko, v případě potřeby hlasováním. Je-li třeba přistoupit k hlasování, stanovisko výboru se přijme prostou většinou.

2.   Kontrolní úřad ESVO rozhoduje o opatřeních, jež mají být přijata, s co největším ohledem na závěry plynoucí z diskusí v rámci výboru a na vydané stanovisko. Informuje výbor o způsobu, jakým bylo stanovisko zohledněno.

Článek 3

Přezkumný postup

1.   Pokud se použije přezkumný postup, vyjádří výbor své stanovisko, v případě potřeby hlasováním. Je-li třeba přistoupit k hlasování, stanovisko výboru se přijme prostou většinou.

2.   Pokud výbor vydá příznivé stanovisko, Kontrolní úřad ESVO přijme navržená opatření.

3.   Pokud výbor vydá záporné stanovisko, Kontrolní úřad ESVO daná opatření nepřijme. Považují-li se navrhovaná opatření za nezbytná, může předseda buď předložit výboru pozměněnou verzi návrhu opatření, nebo předložit návrh opatření odvolacímu výboru k dalšímu posouzení.

4.   Jestliže není vydáno žádné stanovisko, může Kontrolní úřad ESVO plánovaná opatření přijmout, není-li v základním aktu stanoveno, že navrhovaná opatření nesmějí být v případě nevydání stanoviska přijata.

Článek 4

Předložení věci odvolacímu výboru

1.   Odvolací výbor sestává z jednoho zástupce z každého státu ESVO a předsedá mu zástupce Kontrolního úřadu ESVO. Členové výboru nápomocného Kontrolnímu úřadu ESVO (článek 1) nesmějí být členy odvolacího výboru. Odvolací výbor vydává své stanovisko prostou většinou. Předseda odvolacího výboru se neúčastní jeho hlasování.

2.   Dokud nebylo vydáno stanovisko, může kterýkoli ze členů odvolacího výboru navrhnout změny navrhovaných opatření a předseda může rozhodnout, zda tato opatření změní či nikoli. Předseda usiluje o nalezení takových řešení, jež budou mít co možná nejširší podporu členů odvolacího výboru. Předseda informuje odvolací výbor o způsobu, jakým byly zohledněny diskuze a návrhy změn, zejména pokud jde o návrhy změn, kterým se v rámci odvolacího výboru dostalo široké podpory.

3.   Pokud odvolací výbor

a)

vydá příznivé stanovisko, Kontrolní úřad ESVO navržená opatření přijme;

b)

nevydá žádné stanovisko, Kontrolní úřad ESVO navržená opatření může přijmout;

c)

vydá záporné stanovisko, Kontrolní úřad ESVO navržená opatření nepřijme.

Článek 5

Okamžitě použitelná opatření

1.   Odchylně od článků 2 a 3 může základní akt stanovit, že z řádně doložených závažných naléhavých důvodů je nezbytné přijmout okamžitě použitelná prováděcí opatření.

2.   Kontrolní úřad ESVO v takovém případě přijme opatření, která se okamžitě použijí, aniž by byla předtím předložena výboru, a která zůstanou v platnosti po dobu nepřesahující šest měsíců, pokud základní akt nestanoví jinak.

3.   Předseda neprodleně předloží opatření uvedená v odstavci 1 příslušnému výboru k získání jeho stanoviska v souladu s postupem použitelným pro tento výbor.

4.   Nejsou-li v případě přezkumného postupu daná opatření v souladu se stanoviskem výboru, Kontrolní úřad ESVO opatření přijatá podle odstavce 1 neprodleně zruší.

5.   Opatření uvedená v odstavci 1 zůstanou v platnosti až do doby, kdy budou zrušena či nahrazena.

Článek 6

Zrušení rozhodnutí Stálého výboru č. 3/94/SC ze dne 10. ledna 1994

Rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 3/94/SC ze dne 10. ledna 1994 se zrušuje.

Článek 7

Přechodná ustanovení: úprava stávajících základních aktů

Pokud základní akty přijaté před vstupem nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 v platnost odkazují na rozhodnutí 1999/486/ES, platí následující:

a)

odkazy na článek 3 rozhodnutí 1999/486/ES se považují za odkazy na článek 2 (poradní postup) tohoto rozhodnutí;

b)

odkazy na články 4 a 5 rozhodnutí 1999/486/ES se považují za odkazy na článek 3 (přezkumný postup) tohoto rozhodnutí.

Článek 8

Přechodné opatření

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny probíhající postupy, v jejichž rámci již některý z výborů vyjádřil své stanovisko v souladu s rozhodnutím Stálého výboru č. 3/94/SC.

Článek 9

Informace o činnosti výborů

Kontrolní úřad ESVO každoročně podává zprávu o činnosti výborů.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 11

Zveřejnění

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 26. října 2012.

Za Stálý výbor

předseda

Atle LEIKVOLL

generální tajemník

Kristinn F. ÁRNASON


(1)  Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.