23.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 357/4

Žaloba podaná dne 9. srpna 2017 – Česká republika v. Evropský parlament, Rada Evropské unie

(Věc C-482/17)

(2017/C 357/06)

Jednací jazyk: čeština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Česká republika (zástupci: M. Smolek, O. Serdula, J. Vláčil, zmocněnci)

Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie

Návrhové žádání žalobkyně

Žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (1);

—

uložil Evropskému parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.

Podpůrně žalobkyně navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil čl. 1 bod 6 napadené směrnice v rozsahu, ve kterém doplňuje čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 6 druhý pododstavec do směrnice 91/477/EHS (2);

—

zrušil čl. 1 bod 7 napadené směrnice v rozsahu, ve kterém doplňuje čl. 7 odst. 4a do směrnice 91/477/EHS;

—

zrušil čl. 1 bod 19 napadené směrnice v rozsahu:

—

ve kterém doplňuje body 6, 7 a 8 do kategorie A části II Přílohy I směrnice 91/477/EHS;

—

ve kterém mění kategorii B části II Přílohy I směrnice 91/477/EHS;

—

ve kterém doplňuje bod 6 do kategorie C části II Přílohy I směrnice 91/477/EHS;

—

ve kterém mění část III Přílohy I směrnice 91/477/EHS;

—

uložil Evropskému parlamentu a Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

První žalobní důvod vychází z porušení zásady svěření pravomocí. Napadená směrnice byla přijata na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, přestože nesleduje cíl odstranění překážek vnitřního trhu, nýbrž výhradně cíl předcházení trestné činnosti a terorismu. Unijní zákonodárce však nemá pravomoc přijímat harmonizační opatření v této oblasti.

Druhý žalobní důvod vychází z porušení zásady proporcionality. Unijní zákonodárce se vůbec nezabýval otázkou proporcionality přijímaných opatření a vědomě si nezajistil dostatek informací (např. prostřednictvím provedení posouzení dopadů), aby mohl dodržení této zásady informovaně posoudit. Unijní zákonodárce v důsledku absence tohoto posouzení přijal zjevně nepřiměřená opatření spočívající v zákazu některých druhů poloautomatických zbraní, které přitom nejsou v Evropské unii užívány k páchání teroristických činů, ve zpřísnění regulace některých minimálně nebezpečných zbraní (historických reprodukcí či prokazatelně trvale znehodnocených zbraní) a v neposlední řadě i v postihování držení určitých zásobníků.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení zásady právní jistoty. Nově vymezené kategorie zakázaných zbraní (A7 a A8), stejně jako ustanovení předpokládající postihování držení nadlimitních zásobníků jsou z hlediska právní jistoty zcela nejasné, a tudíž neumožňují dotčeným subjektům jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti. Článek 7 odst. 4a směrnice 91/477/EHS ve znění napadené směrnice (tzv. „grandfathering clause“) navíc fakticky nutí členské státy přijmout vnitrostátní právní úpravu, která bude mít retroaktivní účinky.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení zásady zákazu diskriminace. Výjimka obsažená v čl. 6 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 91/477/EHS ve znění napadené směrnice sice vyvolává dojem zdánlivě neutrálního opatření, nicméně ve skutečnosti jsou podmínky pro její aplikaci nastaveny tak, aby jim vyhověl pouze švýcarský systém ponechávání zbraní při ukončení vojenské služby, přičemž postrádají jakékoliv objektivní odůvodnění s ohledem na cíle napadené směrnice.

(1)  Úř. věst. 2017, L 137, s. 22.

(2)  Úř. věst. 1991, L 256, s. 51; Zvl. vyd. 13/11, s. 3.