EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 16.1.2018
COM(2018) 29 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o rámci pro sledování oběhového hospodářství
{SWD(2018) 17 final}
1.Úvod
Přechod na oběhové hospodářství je obrovská příležitost, jak naše hospodářství transformovat a učinit je udržitelnějším, přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu a k zachování světových zdrojů, vytvořit pracovní místa na místní úrovni a zajistit Evropě konkurenční výhody ve světě, který prochází dalekosáhlými změnami. Význam oběhového hospodářství pro evropský průmysl byl nedávno zdůrazněn v obnovené strategii průmyslové politiky EU 1 . Přechod na oběhové hospodářství rovněž přispěje ke splnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 2 .
V akčním plánu pro oběhové hospodářství 3 je oběhové hospodářství vysvětleno jako hospodářství, „ve kterém je hodnota výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství zachována co nejdéle a ve kterém je minimalizován vznik odpadu“.
Při přechodu na oběhové hospodářství je pro pochopení toho, jak se v průběhu času mění jednotlivé prvky oběhového hospodářství, klíčové sledovat hlavní trendy a vzorce, které pomohou identifikovat faktory úspěchu v členských státech a posoudit, zda byla přijata dostatečná opatření. Výsledky sledování by měly tvořit základ pro stanovení nových priorit směrem k dlouhodobému cíli oběhového hospodářství. Jsou nejen důležité pro tvůrce politik, ale měly by motivovat všechny a podněcovat nová opatření.
To je důvod, proč se Komise v akčním plánu pro oběhové hospodářství zavázala předložit rámec pro jednoduché a účinné sledování. To se posléze odrazilo v závěrech Rady EU týkajících se akčního plánu pro oběhové hospodářství 4 , v nichž je zdůrazněno, že je zapotřebí „rámec pro monitorování, díky čemuž bude možné posilovat a posuzovat pokrok na cestě k oběhovému hospodářství s minimalizací administrativní zátěže“. Rovněž Evropský parlament vyzval Komisi, aby vypracovala ukazatele účinného využívání zdrojů, aby bylo možno sledovat pokrok směrem k oběhovému hospodářství 5 .
Toto sdělení splňuje uvedený závazek tím, že předkládá rámec pro sledování, který tvoří soubor klíčových, smysluplných ukazatelů, jež zachycují hlavní prvky oběhového hospodářství.
Rámec pro sledování oběhového hospodářství vychází ze stávající srovnávací tabulky účinnosti zdrojů 6 a srovnávací tabulky pro suroviny 7 , které Komise v posledních letech vypracovala, a tyto srovnávací tabulky doplňuje. Rámec naleznete na internetové stránce 8 , kde jsou k dispozici všechny ukazatele, které budou průběžně aktualizovány.
2.Sledování pokroku na cestě k oběhovému hospodářství
Sledování pokroku na cestě k oběhovému hospodářství je náročný úkol. Přechod na oběhové hospodářství se neomezuje jen na některé materiály nebo odvětví. Jedná se o systémovou změnu, která má vliv na celou ekonomiku a zahrnuje všechny produkty a služby. V ideálním případě by měly ukazatele v první řadě zachycovat trendy v zachovávání ekonomické hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů, jakož i trendy v oblasti vzniku odpadu.
Vzhledem k tomu, že neexistuje pouze jeden obecně uznávaný ukazatel „oběhovosti“, je i nedostatek spolehlivých standardních ukazatelů, které by popisovaly nejvýznamnější trendy. Jedním měřítkem nebo počtem bodů by nebylo možné přiměřeně zachytit složitost ani řadu dimenzí přechodu na oběhové hospodářství. Z tohoto důvodu bude pro tento rámec pro sledování využit soubor relevantních ukazatelů.
Jednou z možností, jak lze nahlížet na oběhové hospodářství, je sledovat, jak materiály do ekonomiky vstupují, pohybují se v ní a (nakonec) ji opouštějí. Takový vizuální přehled může poskytnout diagram toku materiálů, který ukazuje všechny suroviny – souhrnně i členěné podle kategorií materiálů – v celé ekonomice, od jejich těžby až do doby, kdy se stanou odpadem.
Obrázek 1: Toky materiálů v ekonomice (EU-28, 2014) 9 , 10
Na obrázku 1 je uveden přehled toků materiálů v EU v roce 2014. Na straně vstupu vlevo se ukazuje, že v EU se každoročně na energii nebo produkty zpracovává 8 miliard tun materiálů. Pouze 0,6 miliardy tun pochází z recyklace. Na straně výstupu se ukazuje, že z 2,2 miliardy tun vyprodukovaného odpadu vstupuje znovu do systému pouhých 0,6 miliardy tun ve formě recyklovaných materiálů. Zbývající materiály v objemu 1,5 miliardy tun jsou odpadem. Tyto aspekty ukazují na významný potenciál pro zlepšení, zejména zvýšením podílu recyklovaných materiálů využitých jako druhotné suroviny a snížením produkce odpadu.
Rámec pro sledování si klade za cíl měřit pokrok na cestě k oběhovému hospodářství tím, že obsáhne jeho různé dimenze ve všech fázích životního cyklu zdrojů, produktů a služeb. To je důvod, proč je rámec pro sledování tvořen souborem deseti ukazatelů (viz tabulka 1) rozdělených do čtyř fází a aspektů oběhového hospodářství: 1) výroba a spotřeba, 2) nakládání s odpady, 3) druhotné suroviny a 4) konkurenceschopnost a inovace. Tím způsobem je zachována logika a struktura akčního plánu pro oběhové hospodářství.
|
Č. |
Název |
Relevantnost |
Nástroje EU (příklady) |
|
Výroba a spotřeba |
|||
|
1 |
Soběstačnost EU u surovin |
Oběhové hospodářství by mělo pomoci řešit rizika v souvislosti s dodávkami surovin, a to zejména kritických surovin. |
Iniciativa v oblasti surovin; Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje |
|
2 |
Zelené veřejné zakázky* |
Veřejné zakázky představují velký podíl spotřeby a mohou být hnací silou oběhového hospodářství. |
Strategie zadávání veřejných zakázek; režimy podpory EU a dobrovolná kritéria pro zelené veřejné zakázky |
|
3a–c |
Vznik odpadu |
V oběhovém hospodářství se vznik odpadu minimalizuje. |
Rámcová směrnice o odpadech; směrnice o konkrétních tocích odpadu; strategie týkající se plastů |
|
4 |
Plýtvání potravinami* |
Vyhazování potravin má negativní dopad na životní prostředí, klima a ekonomiku. |
Nařízení o obecném potravinovém právu; rámcová směrnice o odpadech; různé iniciativy (např. platforma EU věnovaná ztrátám potravin a plýtvání potravinami) |
|
Nakládání s odpady |
|||
|
5a–b |
Celková míra recyklace |
Zvýšení recyklace je součástí přechodu k oběhovému hospodářství. |
Rámcová směrnice o odpadech |
|
6a–f |
Míry recyklace pro konkrétní toky odpadů |
Odráží pokrok při recyklaci klíčových toků odpadu. |
Rámcová směrnice o odpadech; směrnice o skládkách odpadů; směrnice o konkrétních tocích odpadu |
|
Druhotné suroviny |
|||
|
7a–b |
Přínos recyklovaných materiálů k poptávce po surovinách |
V oběhovém hospodářství se druhotné suroviny běžně používají k výrobě nových produktů. |
Rámcová směrnice o odpadech; směrnice o ekodesignu; ekoznačka EU; REACH; iniciativa týkající se styčné plochy mezi politikami zaměřenými na chemické látky, produkty a odpad; strategie týkající se plastů; normy kvality pro druhotné suroviny |
|
8 |
Obchod s recyklovatelnými surovinami |
Obchod s recyklovatelnými materiály odráží význam vnitřního trhu a globální účast na oběhovém hospodářství. |
Politika vnitřního trhu; nařízení o přepravě odpadu; obchodní politika |
|
Konkurenceschopnost a inovace |
|||
|
9a–c |
Soukromé investice, pracovní místa a hrubá přidaná hodnota |
Odráží přínos oběhového hospodářství k tvorbě pracovních míst a k růstu. |
Investiční plán pro Evropu; strukturální a investiční fondy; InnovFin; platforma pro finanční podporu oběhového hospodářství; strategie pro udržitelné finance; iniciativa zelené zaměstnanosti; nová agenda dovedností pro Evropu; politika vnitřního trhu |
|
10 |
Patenty |
Inovativní technologie týkající se oběhového hospodářství posilují konkurenceschopnost EU v celosvětovém měřítku. |
Horizont 2020 |
*Ukazatele se připravují.
Tabulka 1: Ukazatele týkající se oběhového hospodářství zařazené do rámce pro sledování
Tyto ukazatele byly zvoleny tak, aby zachycovaly hlavní prvky oběhového hospodářství. Při jejich výběru se vycházelo ze srovnávací tabulky účinnosti zdrojů a srovnávací tabulky pro suroviny a byla vzata v úvahu dostupnost údajů. Ukazatele jsou v nejvyšší možné míře založeny na stávajících údajích, čímž se snižuje administrativní zátěž. Mezi další kritéria, podle nichž byly ukazatele posuzovány, patří relevantnost, přijatelnost, důvěryhodnost, snadné používání a spolehlivost.
Při výběru ukazatelů byly rovněž vzaty v úvahu odpovědi na veřejnou konzultaci k plánu 11 a diskuse se zástupci členských států a odborníky z řad zainteresovaných stran 12 .
Komise bude zlepšovat znalostní základnu a dostupnost údajů pro měření pokroku v oběhovém hospodářství:
-Pracuje se na vývoji metodiky a sběru údajů, které mohou být použity pro ukazatele týkající se zelených veřejných zakázek a plýtvání potravinami, a tyto údaje by měly být zveřejněny v nadcházejících letech. Eurostat zároveň předkládá některé předběžné odhady týkající se plýtvání potravinami.
-Komise jako součást balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství z roku 2015 a svého širšího úsilí o zlepšení kvality statistik EU o odpadech navrhla harmonizovat metodiky výpočtu míry recyklace komunálního odpadu 13 a obalových odpadů 14 . Jakmile budou tyto návrhy přijaty Radou a Evropským parlamentem a provedeny členskými státy, přinesou spolehlivější a srovnatelnější statistické údaje.
-Prostřednictvím programu Horizont 2020 financuje Komise několik výzkumných projektů, které zajistí lepší údaje pro doplnění oficiálních statistik, zejména prostřednictvím informačního systému EU pro suroviny 15 .
3.První zjištění
Deset ukazatelů rámce pro sledování poskytuje obecný přehled o hlavních výchozích bodech pro zvýšení oběhovosti v ekonomice EU. I když bude ještě nějakou dobu trvat, než se výsledky opatření v oblasti oběhového hospodářství viditelně odrazí ve statistických údajích, je důležité stanovit pro začátek výchozí úrovně. Pomohou při sledování budoucího vývoje a budou sloužit jako podklady v procesech vytváření politik.
EU a její členské státy potřebují dále zlepšovat své výsledky a mají k tomu zároveň i značný potenciál. Úloha EU je v některých oblastech (např. obchod s recyklovatelnými surovinami) větší než v jiných (např. zelené veřejné zakázky).
Výroba a spotřeba
|
Ve výrobě a spotřebě lze pozorovat určitý pokrok z hlediska tendence k větší oběhovosti, např. pokud jde o vznik odpadu. Nicméně stále existuje značný prostor pro snížení rozdílů jak mezi členskými státy, tak mezi materiály. |
Ukazatel soběstačnosti v zásobování surovinami ukazuje, že EU je z velké části soběstačná u většiny nekovových nerostů, např. stavebních materiálů a průmyslových nerostů. Tento ukazatel však rovněž potvrzuje, že u kritických surovin 16 je EU závislá do značné míry na dovozu, a upozorňuje tak na potřebu zajistit přístup a diverzifikaci dodávek. Mnohé z těchto materiálů jsou potřebné k dosažení cíle EU, kterým je udržitelné, nízkouhlíkové a konkurenceschopné hospodářství účinně využívající zdroje 17 .
Veřejné zakázky představují velký podíl HDP, a tudíž i zelené veřejné zakázky – tj. když veřejné orgány využívají své kupní síly k výběru ekologicky šetrných výrobků, služeb a prací – mohou být hybnou silou oběhového hospodářství a inovací 18 . Pro tento ukazatel je třeba zpracovat údaje.
Vznik komunálního odpadu 19 v EU na jednoho obyvatele se v letech 2006 až 2016 snížil o 8 % na průměrnou hodnotu 480 kg na osobu a rok. To je dobrý příklad oblasti, ve které může pozitivně přispět každý občan. Nicméně mezi členskými státy lze pozorovat velké rozdíly (od 250 do 750 kg/obyvatele za rok) 20 a v některých členských státech se produkce komunálního odpadu stále zvyšuje. Množství vyprodukovaného odpadu stále souvisí do určité míry s HDP na obyvatele. Je proto pozitivní, že údaje o celkové produkci odpadů (včetně průmyslového odpadu a odpadu vznikajícího při podnikatelské činnosti, avšak kromě nejvýznamnějších druhů minerálního odpadu) na jednotku HDP ukazují od roku 2006 pokles o 11 %.
Omezení plýtvání potravinami 21 má obrovský potenciál pro úsporu zdrojů, které využíváme k výrobě potravin, které jíme. K plýtvání potravinami dochází v rámci celého hodnotového řetězce: během výroby a distribuce, v obchodech, restauracích, stravovacích zařízeních i v domácnostech. Z tohoto důvodu je vyčíslení obzvláště obtížné. Podle předběžných odhadů Eurostatu se plýtvání potravinami v EU mezi lety 2012 a 2014 snížilo z 81 na 76 milionů tun (tj. přibližně o 7 %), což odpovídá poklesu ze 161 na 149 kg na obyvatele.
Nakládání s odpady
|
Nakládání s odpady vykazuje obecně pozitivní vývoj, i když nadále existuje značný prostor pro zlepšení a zároveň lze pozorovat rozdíly mezi členskými státy a mezi toky odpadů. |
V letech 2008 až 2016 se v EU míra recyklace komunálního odpadu zvýšila z 37 % na 46 %. Pět členských států recykluje více než polovinu svého komunálního odpadu a některé země se přibližují cíli recyklace pro rok 2030, který navrhla Komise a který činí 65 % 22 ; pět členských států je však stále pod hodnotou 25 % 23 .
Zdroj: Eurostat.
V letech 2008 až 2015 se v EU také zvýšila míra recyklace obalových odpadů z 62 % na 66 %; vzrostla téměř ve všech členských státech a v roce 2015 téměř všechny členské státy splnily cíl pro rok 2008 ve výši 55 % (Komise navrhla cílovou hodnotu 65 % do roku 2025 a 75 % do roku 2030 24 ). U plastových obalů je v EU průměrná míra recyklace podstatně nižší, a to 40 %, přestože v posledních letech došlo ke zlepšení.
Recyklace komunálního biologického odpadu činila v roce 2016 v EU 79 kg na hlavu, což je oproti roku 2007 nárůst o 23 %.
U recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) z údajů vyplývá, že úroveň sběru a recyklace se mezi členskými státy EU výrazně liší a že existuje velký potenciál ke zlepšení účinného využívání zdrojů a k omezení nelegálního sběru, zpracování a přepravy. V roce 2015 pouze čtyři členské státy recyklovaly 25 více než polovinu elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh.
U stavebního a demoličního odpadu oznámilo 20 členských států, že již dosáhly cíle využití 70 % 26 stanoveného na rok 2020. Vzhledem k tomu, že z hlediska závažnosti se jedná o největší samostatný tok odpadu v EU, je to pozitivní znamení. Je však třeba poznamenat, že tento cíl zahrnuje i zasypávání 27 , tedy metodu, při níž se nezachovává hodnota materiálů v hospodářství, a proto k oběhovému hospodářství nepřispívá. Mezi členskými státy navíc existují velké rozdíly ve vykazování údajů.
Zdroj: Eurostat.
Druhotné suroviny
|
Přínos recyklovaných materiálů k celkové poptávce po materiálech je poměrně nízký. Obchod s druhotnými surovinami se zvyšuje jak v EU, tak se třetími zeměmi. |
V oběhovém hospodářství se materiály, jež jsou součástí výrobků a součástek, recyklují, jakmile jim skončí životnost, a poté se vracejí zpět do ekonomiky jako druhotné suroviny. Snižuje se tím ekologická stopa výroby a spotřeby a zvyšuje bezpečnost dodávek surovin. V EU překračuje míra poptávky po surovinách množství, které by bylo možno dodat, i kdyby se veškerý odpad přeměnil na druhotné suroviny. Proto zůstávají dodávky primárních surovin i nadále nezbytné.
V průměru uspokojují recyklované materiály i přes trvalé zlepšování od roku 2004 jen asi 10 % poptávky po materiálech v EU. U řady hromadných materiálů uspokojují druhotné suroviny přes 30 % celkové poptávky po materiálech (např. u mědi a niklu). U velkého počtu materiálů, včetně téměř všech kritických surovin, je nicméně podíl recyklovaných materiálů na uspokojování poptávky po surovinách stále malý až zanedbatelný. Může to být proto, že jejich recyklace není výnosná, chybějí technologie pro jejich recyklaci nebo jsou materiály zabudovány do výrobků, které se používají dlouhou dobu (např. vzácné zeminy používané ve větrných turbínách).
Kromě toho ukazatel týkající se obchodu s recyklovatelným odpadem ukazuje, že EU je čistým vývozcem několika hlavních toků recyklovatelného odpadu, jako jsou plasty, papír a lepenka, železo a ocel, měď, hliník a nikl. V letech 2004 až 2016 se v EU výrazně zvýšil obchod s plastovým, papírovým, lepenkovým, hliníkovým, měděným a niklovým odpadem i s odpadem z drahých kovů, a hospodářské subjekty tak měly možnost těžit z výhod vnitřního trhu EU s druhotnými surovinami.
Konkurenceschopnost a inovace
|
Přechod k oběhovému hospodářství zvyšuje investice, přidanou hodnotu a zaměstnanost a podporuje inovace. |
Zdroj: Eurostat.
Odhaduje se, že v roce 2014 činily v EU soukromé investice v části hospodářských odvětví souvisejících s oběhovým hospodářstvím 28 přibližně 15 miliard EUR (tj. 0,1 % HDP). Ve stejném roce bylo v těchto odvětvích více než 3,9 milionu pracovních míst, což znamená oproti roku 2012 nárůst o 2,3 %. Navzdory hospodářské a finanční krizi vytvořila tato odvětví oběhového hospodářství v roce 2014 přidanou hodnotu přibližně 141 miliard EUR, což představuje ve srovnání s rokem 2012 nárůst o 6,1 %. Na podporu přechodu k oběhovému hospodářství je k dispozici několik programů financování EU, např. Evropský fond pro strategické investice, evropské strukturální a investiční fondy a programy Horizont 2020 a LIFE. Kromě toho byla v lednu 2017 vytvořena platforma na podporu financování oběhového hospodářství.
U patentů týkajících se recyklace a druhotných surovin údaje ukazují mezi lety 2000 a 2013 nárůst o 35 %. Patenty EU na recyklaci skla představují 44 % celkových patentů ve světě a podíl EU u plastů činí 18 % a u papíru 23 %.
4.Závěry
Tento rámec pro sledování zachycuje pomocí stručného souboru ukazatelů hlavní prvky oběhového hospodářství, včetně životního cyklu produktů a materiálů, prioritní oblasti a odvětví i dopady na konkurenceschopnost, inovace a zaměstnanost. Bude to tudíž nástroj pro sledování klíčových trendů v období přechodu, který bude sloužit pro posouzení toho, zda jsou zavedená opatření a zapojení všech subjektů dostatečně účinná, a který pomůže při hledání osvědčených postupů v členských státech, jež mohou být dále šířeny.
Ukazatele budou průběžně aktualizovány na internetové stránce věnované rámci pro sledování 29 . Na této internetové stránce lze rovněž nalézt nástroje pro sledování pokroku a metodické dokumenty týkající se ukazatelů, zdrojů dat, definic a norem pro zveřejňování. Komise bude nadále rozvíjet ukazatele, u nichž to je potřebné, zejména ukazatele týkající se plýtvání potravinami a zelených veřejných zakázek.
K dalšímu zdokonalení rámce přispěje dialog s členskými státy a zúčastněnými stranami. Rámec do značné míry závisí zejména na vysoce kvalitních statistických údajích, které členské státy poskytují Eurostatu. Komise by také uvítala zapojení všech orgánů EU.
-
(1)
COM(2017) 479.
- (2)
-
(3)
COM(2015) 614.
- (4)
-
(5)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství ( 2014/2208(INI) ).
-
(6)
http://ec.europa.eu/environment/resource_efficiency/targets_indicators/scoreboard/index_en.htm .
- (7)
- (8)
-
(9)
Zdroj: Andreas Mayer, Willi Haas, Dominik Wiedenhofer, Fridolin Krausmann, Philip Nuss, Gian Andrea Blengini (připravuje se): Monitoring the circular economy in the EU28 - A mass-balanced assessment of economy wide material flows, waste and emissions from official statistics, Journal of Industrial Ecology.
-
(10)
Energetické využívání zahrnuje suroviny používané pro spalování nebo k výrobě potravin a krmiv.
-
(11)
https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2017-1830357_cs .
-
(12)
Tvůrci oficiálních statistik o environmentálních účtech a odborníci na účinné využívání zdrojů / integrovanou výrobkovou politiku a surovinovou politiku: http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2673 , http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=470 , http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=2812 , http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetail&groupID=1353 .
-
(13)
COM(2015) 595 final.
- (14)
- (15)
-
(16)
COM(2017) 490.
-
(17)
Např. kobalt pro výrobu baterií do elektromobilů či křemík pro solární panely.
- (18)
-
(19)
Odpady z domácností a ve veřejných prostorách a podobné odpady z jiných zdrojů.
-
(20)
Některé rozdíly lze vysvětlit rozdílným způsobem, jakým členské státy měří vznik odpadu.
- (21)
-
(22)
COM(2015) 595 final.
-
(23)
Pro výpočet míry recyklace používají členské státy různé metody, čímž lze částečně vysvětlit rozdíly. Komise navrhla společnou metodu ve svém legislativním návrhu o odpadech.
- (24)
-
(25)
nebo připravily k opětovnému použití.
-
(26)
Cíl se vztahuje nejen na recyklaci, ale také na opětovné použití a další druhy využití materiálů, včetně zasypávání stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný, s výjimkou přirozeně se vyskytujících materiálů.
-
(27)
Způsob využití, kdy je vhodný odpad použit pro účely rekultivace ve výkopech nebo pro stavební účely při úpravách krajiny.
-
(28)
Tj. opětovné použití a recyklace. K oběhovému hospodářství může přispívat rovněž pronájem a leasing, nicméně tyto činnosti prozatím zařazeny nebyly, protože stávající statistiky nemohou dostatečně podrobně odlišit ty činnosti, které jednoznačně přispívají k oběhovému hospodářství, od těch, u kterých tomu tak není. Další podrobnosti viz pracovní dokument útvarů Komise.
- (29)