22.12.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 441/8

Závěry Rady

ze dne 6. listopadu 2017

o identifikátoru evropské legislativy

(2017/C 441/05)

I.   ÚVOD

1.

Článek 67 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států.

2.

Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém může docházet k justiční spolupráci, vyžaduje nejen znalost evropského práva, ale zejména vzájemnou znalost právních systémů jiných členských států, a to včetně vnitrostátních právních předpisů.

II.   IDENTIFIKÁTOR EVROPSKÉ LEGISLATIVY

3.

Cílem identifikátoru evropské legislativy (ELI) je usnadnění přístupu k právním informacím zveřejněným prostřednictvím vnitrostátních evropských a celosvětových systémů právních informací, sdílení těchto informací a jejich propojení.

4.

ELI slouží k vytvoření otevřenějšího, přímého a transparentního systému přístupu k právním předpisům pro občany, podniky a správní orgány na úrovni EU i v širším měřítku.

5.

Použití ELI a strukturovaných metadat pro odkazování na právní předpisy a pro jejich klasifikaci zaručuje snadnější přístup k právním informacím a usnadňuje jejich výměnu a opětovné využití. Příkladem může být využití ELI pro zjednodušení procesu, kterým jsou oznamována vnitrostátní prováděcí opatření Komisi a jejich zveřejňování Úřadem pro publikace na webových stránkách EUR-Lex.

6.

Systém ELI zejména:

a)

podporuje interoperabilitu mezi právními systémy, čímž usnadňuje spolupráci v právních záležitostech mezi vnitrostátními správními orgány a přispívá k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie;

b)

působí jako hybná síla transparentnosti a otevřenosti, posiluje legitimitu a zodpovědnost členských států, které jej využívají;

c)

umožňuje uživatelům manuálně vytvořit identifikátory URI používané v rámci ELI, což jim poskytuje rychlejší a snadnější způsob přístupu k právním předpisům, které hledají;

d)

občanům a odborné právní veřejnosti umožňuje efektivnější vyhledávání v legislativě různých právních systémů;

e)

zvyšuje efektivitu procesů zveřejňování právních informací, což vede k lepší kvalitě a větší důvěryhodnosti legislativy, jakož i k úsporám nákladů;

f)

umožňuje inteligentní opětovné využití údajů a vytváří příležitosti pro rozvoj nových služeb soukromým sektorem, čímž přispívá k rozvoji jednotného digitálního trhu.

7.

Rada přijala následující závěry.

III.   POTŘEBY

8.

Vnitrostátní a evropské portály úředních věstníků a sbírek právních předpisů poskytují přístup k informacím o právních předpisech a jiných úředních publikacích.

9.

Vědomosti o obsahu a použití práva Evropské unie lze získávat z právních pramenů EU a z vnitrostátních pramenů, a to zejména z vnitrostátních právních předpisů, jimiž se právo Evropské unie provádí.

10.

Spolupráce v rámci Evropské unie zvýšila potřebu identifikace a výměny na evropské úrovni právních informací pocházejících od regionálních a národních orgánů. Tato potřeba je částečně uspokojována digitálním zpřístupněním právních informací a rozsáhlým využíváním internetu. Výměna právních informacích v elektronické podobě je však do značné míry omezena rozdíly, které existují mezi jednotlivými vnitrostátními právními systémy, jakož i rozdíly v technických systémech využívaných k uchovávání právních předpisů a jejímu zobrazovaní na vnitrostátních webových stránkách. Tato skutečnost omezuje interoperabilitu mezi informačními systémy vnitrostátních a evropských institucí, a to i navzdory větší dostupnosti dokumentů v elektronickém formátu.

11.

Použití identifikátoru evropské legislativy (ELI), založené na zásadě dobrovolného a postupného přijetí, pomáhá tyto problémy překonat. Rozhodnutí využívat specifické identifikátory, přiřadit strukturovaná metadata vnitrostátním právním předpisům v úředních věstnících a sbírkách právních předpisů a zveřejnit metadata v opětovně použitelném formátu může členským státům umožnit účelné, uživatelsky vstřícné a rychlejší vyhledávání informací a jejich sdílení, jakož i účinné mechanismy vyhledávání určené normotvůrcům, soudcům, odborné právní veřejnosti a občanům.

IV.   ŘEŠENÍ

12.

Každý členský stát by měl nadále podle vlastního uvážení provozovat své úřední věstníky a sbírky právních předpisů.

13.

Společný systém pro identifikaci právních předpisů a strukturování souvisejících metadat je však považován za užitečný prostředek usnadňující další rozvoj propojení vnitrostátní legislativy a sloužící odborné právní veřejnosti a občanům při využívání těchto systémů právních informací.

14.

ELI zaručuje nákladově efektivní přístup veřejnosti k důvěryhodné a aktuální legislativě a je předmětem dobrovolného a postupného zavádění. Za tímto účelem:

a)

ELI vytváří specifický identifikátor pro právní předpisy, který je čitelný lidmi i počítači a který je slučitelný se stávajícími technologickými normami („ELI pilíř 1“);

b)

V rámci ELI je navrhován soubor metadatových prvků sloužících k popisu právních předpisů v souladu s referenční ontologií („ELI pilíř 2“);

c)

ELI umožňuje širší a rychlejší výměnu údajů: jakmile jsou tato metadata začleněna do příslušných webových stránek úředních věstníků a sbírek právních přepisů nebo do systémů právních informací, lze informace vyměňovat automaticky a účinně využitím nově vznikající architektury sémantického webu, která umožňuje přímé zpracovávání informací počítači i lidmi („ELI pilíř 3“).

15.

ELI poskytuje členským státům a Evropské unii pružný, sebepopisný, soudržný a jedinečný nástroj pro poskytování odkazů na právní předpisy v různých právních systémech. Identifikátory URI používané v rámci ELI jsou stabilním prostředkem pro jedinečnou identifikaci jakéhokoli legislativního aktu v celé Evropské unii a současně zohledňují specifické rysy vnitrostátních právních systémů (1).

16.

Systém ELI přihlíží nejen ke složitosti a specifičnosti regionálních, vnitrostátních a evropských legislativních systémů, ale rovněž ke změnám v právních zdrojích (např. konsolidovaná znění, zrušené akty atd.). Je koncipován tak, aby fungoval v plynulé návaznosti na stávající systémy využívající strukturované údaje, a jakýkoli vnitrostátní orgán odpovědný za vyhlašování právních předpisů na evropské úrovni i v širším měřítku jej může zavádět individuálním tempem.

17.

Kromě členských států se k využívání systému ELI vybízejí i kandidátské země a státy Luganské úmluvy (2) a další subjekty.

V.   SOUČASNÁ SITUACE

18.

V návaznosti na závěry Rady ze dne 26. října 2012 byla do praxe zavedena tato doporučení:

a)

systém ELI byl zaveden v řadě vnitrostátních systémů pro vyhlašování právních předpisů (pilíř 1 nebo pilíř 2 nebo pilíř 3). Seznam vnitrostátních orgánů odpovědných za vyhlašování právních předpisů provádějících systém ELI je uveden v rejstříku ELI: http://eurlex.europa.eu/eli;

b)

ELI byl použit na právní předpisy Evropské unie, které jsou uvedeny v Úředním věstníku Evropské unie a na portálu EUR-Lex provozovaném Úřadem pro publikace Evropské unie;

c)

Úřad pro publikace Evropské unie, jednající v souladu s rozhodnutím 2009/496/ES (3), začlenil ELI do portálu EUR-Lex;

d)

Úřad pro publikace Evropské unie vede a udržuje na svém portálu EUR-Lex rejstřík vnitrostátních koordinátorů ELI, informace o formátu a použití ELI v zúčastněných zemích a další užitečnou dokumentaci.

VI.   ZÁVĚR

19.

Rada vítá iniciativu řady členských států zavést na dobrovolném základě na vnitrostátní úrovni identifikátor evropské legislativy.

20.

Pracovní skupina pro identifikátor evropské legislativy, dále jen „pracovní skupina“, je orgán vytvořený Pracovní skupinou pro e-právo (e-právo) Rady Evropské unie za účelem vymezení specifikací souvisejících s ELI a zajištění jejich budoucího vývoje a údržby ve strukturovaném rámci:

a)

specifikace, vypracované pracovní skupinou, které dohromady tvoří standard ELI, jsou dostupné na internetové stránce Úřadu pro publikace Evropské unie:

http://publications.europa.eu/mdr/eli/;

b)

pracovní skupina stanovuje soubor postupů pro změny a zachování specifikací ELI s ohledem na zapojení zainteresovaných aktérů ELI, přičemž zaručuje zpětnou kompatibilitu změn, aby bylo jisté, že stávající provedení nebudou dotčena;

c)

pracovní skupina vypracovává řadu příruček osvědčených postupů a zajistila řadu zdrojů, které jsou dostupné z rejstříku ELI:

http://eurlex.europa.eu/eli;

d)

cílem pracovní skupiny je prostřednictvím sdílení znalostí a odborných zkušeností pomoci státním orgánům odpovědným za vyhlašování právních předpisů, jež si přejí přijmout ELI;

e)

pracovní skupina je složena z evropských zemí, které provedly ELI.

21.

Skupina odborníků Pracovní skupiny pro e-právo (e-právo) pro ELI by měla tuto iniciativu podporovat tím, že

a)

umožní členským státům výměnu zkušeností a osvědčených postupů ohledně zavádění ELI;

b)

informuje členské státy o práci pracovní skupiny;

c)

informuje Pracovní skupinu pro e-právo o obavách a potřebách členských států souvisejících s ELI;

d)

podává zprávu o obsahu jednání Pracovní skupině pro e-právo.

22.

Rada konstatuje, že zavedení každého pilíře ELI (tj. specifické identifikátory, ontologie a metadata) je dobrovolné, postupné a volitelné.

23.

Pilíře ELI je možné zavést nezávisle na sobě, avšak teprve kombinace všech umožní plně využívat veškerých výhod ELI. Rada vyzývá členské státy, které se rozhodly dobrovolně zavést ELI, aby:

a)

používaly ELI u vnitrostátních právních předpisů, které jsou uvedeny ve vnitrostátních úředních věstnících, sbírkách právních předpisů či systémech právních informací provozovaných členskými státy;

b)

způsobem, který považují za technicky nejproveditelnější, při zveřejňování ve vnitrostátních úředních věstnících či sbírkách právních předpisů nebo zpřístupňování v jejich systémech právních informací:

i.

přiřadily každému právnímu předpisu specifický identifikátor na základě šablony a využily při tom některé nebo všechny komponenty uvedené ve specifikacích;

ii.

zahrnuly některá z metadat a ontologii uvedené v příloze bodu 3. „Referenční stránky ELI“;

iii.

klasifikovaly uvedená metadata na webových stránkách úředních věstníků a sbírek právních předpisů.

c)

jmenovaly vnitrostátního koordinátora ELI;

d)

sdílely a šířily informace o ELI;

e)

každoročně v rámci pracovní skupiny Rady projednaly pokrok dosažený při zavádění ELI a metadat pro vnitrostátní právní předpisy.

(1)  Evropský systém pro identifikaci judikatury je zajišťován identifikátorem evropské judikatury (ECLI), který je použitelný na dobrovolném základě. ELI identifikuje legislativní texty vyznačující se odlišnými a složitějšími rysy, přičemž oba tyto systémy se vzájemně doplňují. Rada prostřednictvím závěrů požádala o zavedení identifikátoru evropské judikatury a stanovení minimálního souboru jednotných metadat o judikatuře (Úř. věst. C 127, 29.4.2011, s. 1).

(2)  Island, Norsko a Švýcarsko.

(3)  Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 41.

PŘÍLOHA

Hlavní prvky informací a odkazů

1.   O vnitrostátním provádění

1.1.   Vnitrostátní koordinátor ELI

1.

Každá země využívající ELI musí jmenovat jednotného vnitrostátního koordinátora ELI.

2.

Vnitrostátní koordinátor ELI nese odpovědnost za:

a)

podávání zpráv o stavu provádění ELI;

b)

sdílení a ohlašování použitelných šablon URI a;

c)

sdílení a ohlašování dostupných metadat a (případně) jejich vztahu k metadatovému schématu ELI;

d)

poskytování výše uvedených informací pracovní skupině a skupině odborníků pro zveřejnění na webové stránce rejstříku ELI.

1.2.   Provádění

1.

Provádění ELI spadá do vnitrostátní odpovědnosti.

2.

ELI může být rovněž volitelně použit v rámci zveřejněné formy samotného legislativního aktu, čímž by se usnadnilo použití odkazu.

1.3.   ELI v rámci EU

1.

Koordinátorem ELI pro provádění ELI na úrovni Evropské unie je Úřad pro publikace Evropské unie.

2.

„Zemí“ nebo „členským státem“ se případně rozumí „EU“.

2.   Prvky ELI

Následující prvky ELI řeší tyto požadavky na technické úrovni (pilíře ELI). Pilíře ELI je možné zavést nezávisle na sobě, avšak teprve kombinace jich všech umožní plně využívat veškerých výhod ELI.

2.1.   Identifikace právního předpisu - způsoby, jak jednoznačně identifikovat a označit vnitrostátní či evropský právní předpis a získat k němu přístup („pilíř 1“)

ELI identifikuje veškeré online právní informace oficiálně zveřejněné kdekoliv v Evropě pomocí identifikátoru URI HTTP. Tyto identifikátory URI jsou formálně popsány pomocí strojově čitelných šablon URI (IETF RFC 6570), s použitím komponent, které nesou sémantický význam jako z právního hlediska, tak z hlediska koncového uživatele. Každá země si s maximálním možným využitím popsaných komponent a s ohledem na své konkrétní jazykové požadavky vytvoří vlastní, sebepopisné identifikátory URI. Země si mohou zvolit a uspořádat komponenty takovým způsobem, který nejlépe vyhovuje jejich požadavkům.

Komponenty jsou podrobněji vymezeny a dostupné na internetových stránkách uvedených v bodu 3 „Referenční stánky ELI“.

2.2.   Vlastnosti popisující každý legislativní akt („pilíř 2“)

Přestože akty lze identifikovat již pomocí strukturovaného identifikátoru URI využívajícího sadu definovaných komponent, teprve přiřazením dodatečných metadat stanovených v rámci sdílené syntaxe se vytvoří základ pro podporu a zlepšení interoperability mezi systémy právních informací. Pomocí identifikace metadat popisujících základní charakteristiky zdroje budou země moci opětovně využívat relevantní informace zpracované jinými subjekty pro své vlastní potřeby, aniž by bylo třeba zavádět další informační systémy.

Přestože se země mohou rozhodnout používat vlastní metadatové schéma, jsou vybízeny k dodržování a využívání metadatových standardů ELI se sdílenými, avšak rozšiřitelnými tabulkami orgánů, které umožňují splnění zvláštních požadavků. Metadatové schéma ELI je určeno k použití ve spojení s uživatelsky přizpůsobenými metadatovými schématy.

Ontologie představuje formální popis souboru konceptů a vztahů v dané oblasti. Popis vlastností právních předpisů a vztahů mezi různými koncepty umožňuje sdílený výklad a vylučuje nejasnosti ohledně termínů. Vzhledem k tomu, že jde o formální specifikaci, je ontologie přímo strojově zpracovatelná.

Metadata ELI jsou formalizována prostřednictvím ontologie ELI vycházející z dobře zavedeného modelu pro „Funkční požadavky na bibliografické záznamy“ (FRBR, http://archive.ifla.org/VII/s13/frbr/), uvedeného do souladu s dalšími aktuálními standardizačními iniciativami v dané oblasti.

Údržbu ontologie řídí pracovní skupina.

2.3.   Zpřístupnění metadat pro výměnu údajů („pilíř 3“)

Pro účinnější výměnu údajů je možné metadatové prvky ELI uspořádat podle doporučení W3C „RDFa v XHTML: syntax a zpracování“ (RDFa). Členské státy se mohou rozhodnout, že k RDFa přidají další formáty pro uspořádání.

3.   Referenční stránky ELI

Na portálu EUR-Lex je umístěn rejstřík vnitrostátních koordinátorů ELI, informace o formátu a použití ELI v zúčastněných členských státech a další užitečné informace:

http://eurlex.europa.eu/eli.

Referenční verze ontologie ELI je udržována pracovní skupinou. Tato verze, včetně všech dříve zveřejněných verzí a jejich oznámení o zveřejnění, je volně přístupná v rejstříku metadat (MDR) u Úřadu pro publikace Evropské unie:

http://publications.europa.eu/mdr/eli.