V Bruselu dne 29.6.2017

COM(2017) 343 final

2017/0143(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 243 final}
{SWD(2017) 244 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.Odůvodnění a cíle návrhu

Jednotlivci v celé Evropské unii (EU), kteří si chtějí navýšit penze, spoří na důchod mnoha různými způsoby, například investováním do nemovitostí, životního pojištění a dalších dlouhodobých investičních produktů. Další možností jsou osobní penzijní produkty. Trhy s osobním penzijním pojištěním jsou však nerovnoměrně rozvinuté a osobní penzijní produkty nejsou v celé Evropské unii (EU) stejně dostupné. Lidé, kteří si přejí více spořit na důchod, potřebují větší výběr vhodných osobních penzijních produktů opírajících se o investice založené na kapitálových trzích. Dalším úkolem v oblasti veřejné politiky je nutnost zajistit dlouhodobou dostatečnost důchodových příjmů z kombinace státních, zaměstnaneckých a osobních důchodů.

Roztříštěnost trhu brání poskytovatelům osobního penzijního pojištění v maximalizaci diverzifikace rizik, zavádění inovací i úspor z rozsahu, Tím se snižuje možnost výběru i atraktivita a zvyšují se náklady pro osoby spořící si na důchod. Ve srovnání s jinými jurisdikcemi, jako jsou Spojené státy americké, kde penzijní fondy hrají větší roli jakožto institucionální investoři, to rovněž přispívá k nedostatečné likviditě a hloubce na kapitálových trzích. Některé stávající osobní penzijní produkty navíc mají nedostatečné vlastnosti 1 a jejich dostupnost a přeshraniční přenositelnost je omezená, přičemž střadatelé ani dodavatelé nevyvíjejí téměř žádnou přeshraniční činnost. 

Iniciativa EU v oblasti osobních důchodů by proto mohla doplnit stávající rozdílná pravidla na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, a to přidáním celoevropského penzijního rámce určeného jednotlivcům, kteří si přejí tuto dodatečnou možnost spoření využít. Tento rámec nenahradí ani nebude harmonizovat stávající vnitrostátní systémy osobního penzijního pojištění. Nabídne jednotlivcům nový dobrovolný rámec pro spoření, a to zajištěním dostatečné ochrany spotřebitelů s ohledem na základní vlastnosti produktu. Tento rámec bude zároveň natolik flexibilní, aby různým poskytovatelům umožnil přizpůsobit produkty tak, aby odpovídaly jejich obchodnímu modelu. Povzbudí poskytovatele, aby udržitelným způsobem dlouhodobě investovali do reálné ekonomiky, zejména do projektů v oblasti infrastruktury a do podniků, což odpovídá dlouhodobým závazkům v rámci celoevropského penzijního produktu.

Celkově návrh vytvoří značku kvality pro osobní penzijní produkty EU a zvýší důvěru ze strany spotřebitelů. Povede k tomu, že spotřebitelé budou mít větší možnost výběru mezi poskytovateli, a k zajištění rovných podmínek pro poskytovatele. Návrh může rovněž přispět k vytvoření jednotného trhu pro osobní penzijní pojištění a podpořit konkurenceschopnost mezi poskytovateli ve prospěch spotřebitelů.

Akční plán Komise pro vytváření unie kapitálových trhů ze září 2015 2 uvedl, že „přijetím („opt-in“) evropské osobní penze by mohla vzniknout regulační šablona založená na přiměřené úrovni ochrany spotřebitelů, kterou by se poskytovatelé penzijního pojištění mohli rozhodnout používat při nabízení produktů v celé EU. Větší evropský penzijní trh „třetího pilíře“ by rovněž podpořil poskytování prostředků pro institucionální investory a investice do reálné ekonomiky“. V akčním plánu Komise rovněž oznámila, že „posoudí důvody pro vznik politického rámce k vytvoření úspěšného evropského trhu pro jednoduché, účinné a konkurenceschopné osobní penze a určí, zda je na podporu tohoto trhu nutné vypracovat právní předpisy EU“.

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 3 vyjádřil své znepokojení tím, že neexistují dostupné a atraktivní riziku odpovídající (dlouhodobé) investice a nákladově účinné a vhodné spořicí produkty pro spotřebitele. Evropský parlament zopakoval, že je zapotřebí mít rozmanité možnosti výběru pro investory a spotřebitele, a zároveň zdůraznil, že „je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a které může také současně přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj celoevropského důchodového produktu, který bude jednoduchý a transparentní“.

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2016 vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku s cílem zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky dosažením pokroku v agendě unie kapitálových trhů“ 4 .

V září 2016 Komise ve svém sdělení Unie kapitálových trhů – urychlení reforem 5 s ohledem na výraznou podporu akčního plánu pro unii kapitálových trhů, vyjádřenou Evropským parlamentem, Radou a zainteresovanými stranami, uvedla, že „zváží návrhy na evropský osobní penzijní produkt, který by byl jednoduchý, účelný a konkurenceschopný“.

Následně Komise ve svém sdělení o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období oznámila, že „koncem června 2017 by měl být připraven návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt. Tím se položí základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh s cenově dostupným a dobrovolným penzijním spořením soukromých osob, které může být spravováno v celoevropském měřítku. Pomůže uspokojit potřeby osob, které chtějí zlepšit přiměřenost svých penzijních spoření, řešit demografický problém, doplnit stávající penzijní produkty a plány a podporovat nákladovou efektivnost u osobních důchodů tím, že se nabídnou dobré příležitosti pro dlouhodobé investice do penzijního spoření“ 6 .

Tento návrh rámce pro celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP) zahrnuje dobrovolný plán doplňující vnitrostátní režimy, který poskytovatelům umožní vytvářet osobní penzijní produkty celoevropského rozsahu. Cílem je nasměrovat větší objem úspor domácností směrem od tradičních nástrojů, jako jsou například spořitelní vklady, ke kapitálovým trhům.

Cílem návrhu je zajistit, aby si spotřebitelé byli plně vědomi klíčových vlastností produktu. Co se týče investiční politiky, spotřebitelé budou mít možnost výběru mezi bezpečnou standardní investiční možností a alternativními možnostmi s různými profily rizik a návratnosti. Spotřebitelé budou mít prospěch z přenositelnosti v rámci celé EU, z plné transparentnosti nákladů na celoevropský osobní penzijní produkt a z možnosti změny poskytovatele (přičemž náklady na změnu poskytovatele budou omezeny).

Z pohledu poskytovatelů má tento návrh za cíl umožnit, aby celoevropský osobní penzijní produkt mohla nabízet široká škála poskytovatelů (banky, pojistitelé, správci aktiv, zaměstnanecké penzijní fondy, investiční firmy) a aby pro ně byly zajištěny rovné podmínky. Celoevropský osobní penzijní produkt by mohl být poskytován on-line, včetně poradenství, a nevyžadoval by síť poboček, což by umožnilo snazší přístup na trh. Pravidla týkající se poskytování služeb v jiném než v jejich domovském státě (tzv. pasportizace) by poskytovatelům pomohla vstoupit na nové vnitrostátní trhy. Standardizace klíčových prvků by rovněž měla snížit náklady poskytovatelů a pomoci jim seskupovat příspěvky z různých vnitrostátních trhů za účelem nasměrování aktiv do celoevropských investic.

Pružnost vztahující se na další prvky, jako například na podmínky pro akumulaci důchodových příspěvků, má za cíl umožnit spotřebitelům využívat vnitrostátní daňové pobídky dostupné v členském státě jejich bydliště za předpokladu, že poskytovatelé přizpůsobí celoevropské osobní penzijní produkty vnitrostátním kritériím pro daňové pobídky.

Komise kromě tohoto návrhu přijala doporučení o daňovém zacházení s osobními penzijními produkty, včetně celoevropského osobního penzijního produktu, aby tak členské státy povzbudila k udělení daňové úlevy celoevropskému osobnímu penzijnímu produktu.

1.2.Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V oblasti penzí Evropská unie v posledních letech přijala tyto významné iniciativy:

·směrnici z roku 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění 7 ,

·směrnici z roku 2014 o přenositelnosti doplňkových důchodových práv 8 ,  jejímž cílem je podporovat mobilitu pracovníků snížením překážek vytvořených některými pravidly týkajícími se zaměstnaneckých penzijních pojištění,

·směrnici z roku 2016 o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění („IZPP2“) 9 , která posiluje správu, zveřejňování informací a přeshraniční požadavky na zaměstnanecké penzijní fondy.

Další nelegislativní opatření přijatá Komisí v oblasti penzí zahrnují projekt na dohledávání a sledování penzí v Evropě („Track and trace your pension in Europe“) 10 , který navrhuje vytvoření evropské sledovací služby, která by lidem pomohla sledovat informace týkající se jejich nároků na důchod ve všech členských státech, a projekt RESAVER 11 .

Tři výše uvedené směrnice nejsou návrhem rámce pro celoevropský osobní penzijní produkt dotčeny, jelikož jsou zaměřeny na zaměstnanecká penzijní pojištění. Co se týče nelegislativních iniciativ, rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt by mohl být začleněn do budoucích projektů.

1.3.Soulad s ostatními politikami EU

Cílem návrhu je zvýšit rozšíření osobního penzijního pojištění v EU. Je v souladu s politikou EU pro podporu doplňkových důchodových spoření za účelem dosažení přiměřenosti důchodů, jež je stanovena v bílé knize Komise o důchodech z roku 2012 12 . V souladu s tím zpráva o přiměřenosti důchodů z roku 2015 dospěla k závěru, že zvýšené nároky z doplňkových (tj. zaměstnaneckých a osobních) důchodových spoření mohou, vedle dalších opatření, zmírnit dopad nižších důchodů z veřejných systémů v některých členských státech. Roční analýza růstu pro rok 2017 uvedla, že široké pokrytí (tj. široká dostupnost a větší využívání) doplňkových důchodů by mohlo hrát klíčovou úlohu v poskytování důchodových příjmů, zejména v případech, kde mohou být veřejné důchody nepřiměřené, a mělo by být podporováno vhodnými prostředky v závislosti na vnitrostátních souvislostech.

Tento návrh je v souladu s politikou EU pro posilování ochrany spotřebitele zejména tím, že rozvíjí standardní investiční možnost s nízkým rizikem, požaduje plnou transparentnost vůči účastníkům celoevropského osobního penzijního produktu, konkrétně v oblasti nákladů, a umožňuje účastníkům změnit poskytovatele s omezenými náklady.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1.Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který umožňuje přijímat opatření ke sbližování vnitrostátních ustanovení, jejichž předmětem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Fungování vnitřního trhu s osobním penzijním pojištěním je v současné době ztíženo vysokou mírou roztříštěnosti vnitrostátních trhů a omezenou mírou přenositelnosti osobních penzijních produktů. V důsledku toho může být pro jednotlivce obtížné využívat své základní svobody. Může jim to například bránit v tom, aby nastoupili do zaměstnání nebo odešli do důchodu v jiném členském státě. Nedostatečná standardizace stávajících osobních penzijních produktů navíc brání poskytovatelům v možnosti využít svobodu usazování a svobodu poskytování služeb.

Návrh vytvoří z velké části standardizovaný celoevropský produkt dostupný ve všech členských státech, který posílí postavení spotřebitelů tak, aby mohli plně využívat vnitřní trh, a to tím, že jim umožní převádět nároky na důchod do zahraničí a nabídne jim větší možnost výběru poskytovatelů, též v jiných státech EU. Návrh harmonizuje ústřední prvky celoevropského osobního penzijního produktu: povolení, distribuci (včetně poskytování informací a poradenství), investiční politiku, změnu poskytovatele a přeshraniční poskytování a přenositelnost. Tento návrh doplňuje doporučení o daňovém zacházení s osobními penzijními produkty, včetně celoevropského osobního penzijního produktu 13 . Jeho cílem je zabránit tomu, aby celoevropské osobní penzijní produkty v některých členských státech spadaly mimo působnost vnitrostátních daňových pobídek v případě, že ústřední prvky produktu nesplní všechna vnitrostátní kritéria pro daňové úlevy.

2.2.Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Podle článku 4 SFEU musí být opatření EU pro dotvoření vnitřního trhu posuzováno podle zásady subsidiarity stanovené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Je nutné posoudit, zda nemůže být cílů návrhu dosaženo na úrovni členských států v rámci jejich vnitrostátních právních systémů (ověření nezbytnosti) a zda by jich z důvodů jejich rozsahu a účinku nebylo lépe dosaženo na úrovni EU (ověření účinnosti).

Zaprvé, co se týče ověření nezbytnosti, nekoordinované úsilí členských států, ať už na centrální, regionální nebo místní úrovni, nemůže napravit právní roztříštěnost v oblasti regulace produktu, která vede k dodatečným nákladům poskytovatelů na dodržování právních předpisů a odrazuje od přeshraniční činnosti. Například právní předpisy EU týkající se požadavků na distribuci finančních produktů (jako směrnice o distribuci pojištění, směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID II) a nařízení o strukturovaných retailových investičních produktech a pojistných produktech s investiční složkou 14 ) se na většinu osobních penzijních produktů nevztahují, takže tyto produkty spadají do oblasti působnosti vnitrostátních právních předpisů.

Jsou-li trhy pro osobní penzijní produkty ponechány výhradně vnitrostátní regulaci, dochází k informační asymetrii mezi poskytovateli a střadateli, zejména v přeshraničním kontextu. Může proto dojít k tomu, že střadatelé nemusí být dostatečně seznámeni se skutečnou výkonností svých osobních penzijních produktů, nebo dokonce nejsou schopni změnit poskytovatele. Nedávají-li poskytovatelé na vnitrostátní úrovni střadatelům dostatečné informace, může to snížit důvěru střadatelů v poskytovatele osobních penzijních produktů a vést k nižšímu počtu transakcí, k nižší úrovni využívání penzijního pojištění a k nevhodným rozhodnutím střadatelů.

Přenositelnost osobních penzijních produktů zajímá osoby, které se stěhují do jiného státu EU a snaží se přitom zachovat si stejný produkt a poskytovatele. V současné době nemají lidé stěhující se do jiného členského státu jinou možnost, než vyhledat si nový produkt nabízený poskytovatelem v novém členském státě s podstatně odlišnými pravidly místo toho, aby mohli pokračovat ve spoření ve svém bývalém členském státě. Vnitrostátní daňové pobídky podporují osoby v tom, aby si spořily na důchod, a jsou klíčové pro propagaci využívání osobního penzijního spoření. Ztráta těchto daňových výhod při přestěhování se do jiného členského státu představuje hlavní překážku přeshraniční přenositelnosti osobních penzijních produktů. Na úrovni členských států nelze problémy týkající se přenositelnosti napravit.

Zadruhé, co se týče ověření účinnosti, opatření na úrovni EU může pomoci napravit důsledky roztříštěnosti trhu, zejména pokud jde o náklady. Nebude-li přijato opatření na úrovni EU, je pravděpodobné, že objem seskupení aktiv zůstane malý a omezený hranicemi států bez úspor z rozsahu a hospodářská soutěž zůstane omezena na domovské poskytovatele. Jednotliví střadatelé proto pravděpodobně nebudou mít prospěch z nižších cen a většího sortimentu produktů, které by byly výsledkem úspor z důvodu vyšší efektivity a návratnosti díky seskupení velkého objemu aktiv. Roztříštěnost je drahá rovněž pro poskytovatele: rozdílné vnitrostátní regulace znamenají dodatečné náklady na dodržování právních předpisů. Pobídky pro poskytovatele, aby nabízeli přeshraniční produkty, jsou omezené, a to zejména kvůli vysokým nákladům. Naproti tomu se očekává, že standardizovaný evropský osobní penzijní produkt by seskupením větších objemů aktiv náklady poskytovatelů snížil. Studie například ukázala, že rozložení fixních nákladů mezi větší počet členů by mohlo snížit správní náklady o 25 % 15 .

Vytvoření evropského legislativního rámce pro osobní penzijní pojištění by vytvořením úspor z rozsahu snížilo náklady poskytovatelů, zejména v souvislosti s investicemi a správou. Rámec pro evropské osobní penzijní pojištění by poskytovatelům pomohl vykonávat přeshraniční činnost, jelikož by jim umožnil centralizovat určité funkce na úrovni EU (místo toho, aby se museli spoléhat na místní subjekty nebo na externí zajištění služeb). Standardizace by poskytovatelům usnadnila nabízení penzijního řešení korporátní klientele, která působí v několika členských státech a hledá pro své zaměstnance celoevropské osobní penzijní pojištění. Rovněž by to mohlo vést k úsporám z důvodu vyšší efektivity v oblasti distribuce například tím, že by se k prodeji osobních penzijních pojištění využily digitální kanály. Evropský legislativní rámec pro osobní penzijní pojištění by mohl být doprovázen politikou EU v oblasti finančních technologií.

Větší rozšíření osobních penzijních pojištění by v budoucnu mohlo přispět k zajištění přiměřených náhradových poměrů jakožto doplňku státních důchodů a zaměstnaneckých penzijních pojištění. Větší možnosti výběru bezpečných a vysoce kvalitních osobních penzijních produktů představují výhody pro všechny pracovníky bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní, či se jedná o osoby samostatně výdělečně činné a zda nastoupili do zaměstnání v jiném členském státě, či nikoliv. Jednotný evropský trh pro osobní penzijní pojištění by produkt zpřístupnil širšímu okruhu osob. Minimální požadavky na produkt stanovené v právních předpisech EU by účastníkům celoevropského osobního penzijního produktu poskytly transparentnost, jednoduchost a bezpečnost. Kromě toho by tak byla zohledněna zvyšující se mobilita občanů EU a stále pružnější povaha práce.

2.3.Proporcionalita

Podle zásady proporcionality by obsah ani forma činnosti EU neměly překročit rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv. Osobní penzijní produkty je v zásadě již nyní možné nabízet ve všech členských státech. Ve srovnání s jejich tržním potenciálem však nepřispívají k nasměrování dostatečného objemu úspor směrem ke kapitálovým trhům a k dosažení unie kapitálových trhů. Vlastnosti některých stávajících osobních penzijních produktů jsou navíc nedostatečné, stejně jako rozvoj přeshraniční přenositelnosti a poskytování osobních penzijních produktů.

Možnosti politiky uvedené v posouzení dopadů doprovázejícím tento návrh zahrnují nepřijetí žádného opatření na úrovni EU, rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt a harmonizaci vnitrostátních režimů osobního penzijního pojištění.

Scénář nepřijetí opatření na úrovni EU by nevedl k dosažení výše uvedených cílů. Naopak harmonizace vnitrostátních režimů by dosažení cílů umožnila, ale zároveň by vyžadovala úplnou harmonizaci velmi rozdílných vnitrostátních situací – v některých členských státech je osobní penzijní pojištění dobře rozvinuto, zatímco v jiných nikoliv. Tato možnost byla z hlediska dosažení cílů posouzena jako příliš zatěžující. V této souvislosti je vhodné navrhnout rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt, který by doplňoval stávající vnitrostátní režimy.

Posouzení dopadů rovněž zhodnotilo možnosti u klíčových vlastností celoevropského osobního penzijního produktu a daňové důsledky doporučených prvků. Klíčové vlastnosti týkající se distribuce, investiční politiky, změny poskytovatelů a přeshraničních prvků byly navrženy tak, aby poskytovaly dostatečnou ochranu spotřebitelů a aby rámec zatraktivnily pro budoucí poskytovatele celoevropských osobních penzijních produktů. Například na distribuci by se z velké části vztahovala odvětvová pravidla. Co se týče investiční politiky, standardní nastavení stanoví požadavek na zajištění ochrany kapitálu, ale poskytovatelé by mohli navrhovat alternativní investiční možnosti. Změna poskytovatele by byla povolena, ale četnost změn by byla omezena. Co se týče přeshraniční přenositelnosti a poskytování, doporučená možnost je založena na technice (v současné době používané některými institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění), kdy jsou při změně členských států vytvářeny vnitrostátní podfondy, ale tato technika by se dále zjednodušila ve prospěch účastníků celoevropského osobního penzijního produktu.

Administrativní zátěž celoevropského osobního penzijního produktu by byla omezená, jelikož návrh v podstatě znamená, že nová kategorie produktu se přidá ke stávajícímu portfoliu produktů poskytovaných pojistiteli, penzijními fondy, investičními firmami, správci aktiv a bankami, na něž na všechny se podle stávajících regulačních rámců vztahuje regulační dohled příslušných vnitrostátních orgánů. Veřejné orgány by mohly poskytovatelům ukládat nové požadavky na podávání zpráv týkající se poskytování celoevropských osobních penzijních produktů, a zejména sledovat jejich přeshraniční distribuci. Tato administrativní zátěž by měla být úměrná riziku poskytování celoevropských osobních penzijních produktů na přeshraniční bázi a měla by umožnit sledování trhu, zajistit odpovídající dohled a přispět k ochraně spotřebitelů.

2.4.Volba nástroje

Článek 114 SFEU umožňuje přijímat akty v podobě nařízení nebo směrnice. Z níže uvedených důvodů bylo v tomto případě zvoleno nařízení.

Zaprvé vzhledem k tomu, že nařízení je přímo použitelné ve všech členských státech, umožnilo by rychlejší zavádění celoevropského osobního penzijního produktu a v kontextu unie kapitálových trhů by rychleji přispělo k řešení potřeby většího objemu penzijního spoření a investic.

Zadruhé, jelikož návrh by harmonizoval ústřední prvky celoevropského osobního penzijního produktu, nesmějí tyto prvky podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům, a nařízení je tak v tomto případě vhodnější než směrnice. Nicméně všechny prvky, které spadají mimo oblast působnosti tohoto návrhu (např. podmínky týkající se akumulační fáze), by samozřejmě podléhaly vnitrostátním pravidlům.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1.Konzultace se zúčastněnými stranami

V období od července do října 2016 Komise provedla veřejnou konzultaci na téma evropské osobní penze (včetně veřejného slyšení), v rámci níž obdržela celkem 585 příspěvků od celé řady zúčastněných stran 16 . Z odpovědí vyplynulo, že soukromé osoby z celé EU mají o jednoduché, transparentní a nákladově efektivní osobní penzijní produkty velký zájem. Veřejná konzultace se rovněž dotazovala na zpětnou vazbu od pracovníků z oboru, pokud jde o proveditelnost rámce pro evropské osobní penzijní pojištění včetně celoevropského osobního penzijního produktu. Pracovníci z oboru se celkově domnívají, že rámec celoevropského osobního penzijního produktu představuje dobrou příležitost k rozvoji nového penzijního produktu, a někteří z nich již připravují spuštění celoevropského osobního penzijního produktu.

3.2.Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh je založen na studii provedené společností Ernst & Young pro Evropskou komisi, která se týká rámce pro evropské osobní penzijní pojištění. Studie dokončená v červnu 2017 mapuje především daňové požadavky a další právní požadavky použitelné ve všech členských státech a posuzuje tržní potenciál celoevropského osobního penzijního produktu. Hlavním závěrem studie je, že daňové režimy v celé EU jsou velmi rozmanité a to vyžaduje, aby byl rámec EU pro celoevropský osobní penzijní produkt dostatečně pružný a dokázal se přizpůsobit vnitrostátním kritériím. Kromě toho studie dospěla k závěru, že pokud by byl celoevropský osobní penzijní produkt zaveden, zvýšila by se do roku 2030 hodnota trhu s osobním penzijním pojištěním z 0,7 bilionu EUR na 2,1 bilionu EUR, v porovnání s hodnotou 1,4 bilionu EUR v případě, že by celoevropský osobní penzijní produkt zaveden nebyl (za předpokladu, že by celoevropský osobní penzijní produkt mohl využívat stávajících vnitrostátních daňových pobídek pro osobní penzijní produkty).

Návrh je rovněž založen na technických doporučeních Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) 17 týkajících se rozvoje jednotného evropského trhu pro osobní penzijní produkty. Tato doporučení vycházejí z předchozí předběžné zprávy orgánu EIOPA nazvané Na cestě k jednotnému trhu pro osobní penzijní pojištění 18 . Doporučuje se:

·upřednostnit celoevropský osobní státní produkt před harmonizací vnitrostátních režimů a

·definovat klíčové vlastnosti celoevropského osobního penzijního produktu na úrovni EU a zároveň některé jiné daňově citlivé prvky ponechat vnitrostátním právním předpisům.

Jako součást klíčových vlastností technická doporučení uvádějí především zahrnutí bezpečné standardní investiční možnosti a podrobných požadavků týkajících se transparentnosti informací určených účastníkům celoevropského osobního penzijního produktu. Návrh je s těmito doporučeními v souladu.

V neposlední řadě návrh vychází z následujících prací:

·Studie OECD o daňovém zacházení s financovanými osobními penzijními plány v zemích OECD a EU (Stocktaking of the tax treatment of funded private pension plans in OECD and EU countries) 19 ,

·společného projektu Komise a OECD týkajícího se zdanění, finančních pobídek a důchodového spoření (OECD project on financial incentives and retirement savings) 20 ,

·studie OECD o základních zásadách regulace soukromého penzijního pojištění (Core Principles of Private Pension Regulation) 21 a

·studie společnosti Oxera o postavení střadatelů v rámci soukromých penzijních produktů ve 14 členských státech EU (Study on the position of savers in private pension products) 22 .

3.3.Posouzení dopadů

Návrh týkající se celoevropského osobního penzijního produktu je podporován kladným stanoviskem vydaným dne 22. května 2017 Výborem pro kontrolu regulace 23 , které následovalo po prvním negativním stanovisku vydaném dne 2. května 2017 24 . Výbor ve svých připomínkách navrhl, aby se posouzení dopadů více zaměřilo na analýzu klíčových vlastností celoevropského osobního penzijního produktu a vysvětlilo, jaké tyto vlastnosti jsou ve srovnání s vlastnostmi stávajících osobních penzijních produktů.

Výbor pro kontrolu regulace rovněž požadoval podrobnější kvantifikaci dopadu možnosti v podobě celoevropského osobního penzijního produktu a objasnění standardních předpokladů. Konečná verze posouzení dopadů tyto body řeší následovně:

·podrobným uvedením různých možností týkajících se vlastností celoevropského osobního penzijního produktu,

·vysvětlením toho, jak jsou inspirovány stávajícími osobními penzijními produkty s nejvyšším indexem penetrace trhu, a

·kvantifikací dodatečných objemů vytvořených uvedením celoevropského osobního penzijního produktu na trh s osobním penzijním pojištěním, jakož i účinku na kapitálové trhy.

Návrh je v souladu se závěry uvedenými v posouzení dopadů 25 .

Obecné politické alternativy zkoumané v rámci posouzení dopadů tvořily tyto možnosti:

·žádné opatření EU,

·rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt, nebo

·harmonizace vnitrostátních režimů osobního penzijního pojištění.

V rámci první možnosti by nadále existovaly zjištěné nedostatky (přetrvávala by roztříštěnost vnitrostátních kapitálových trhů, nedostatečné vlastnosti stávajících osobních penzijních produktů a omezení týkající se přeshraniční přenositelnosti a poskytování). Naproti tomu třetí možnost by tyto nedostatky řešila. Rovněž by však zahrnovala harmonizaci vnitrostátních daňových režimů pro osobní penze, což by vyžadovalo jednomyslnou podporu členských států. Kromě toho by to pro poskytovatele představovalo významné náklady na dodržování předpisů: v první řadě by museli všechny své osobní penzijní produkty přizpůsobit novému režimu. Navíc se tento režim průběžně může významně lišit od odvětvových režimů, v rámci kterých poskytovatelé distribuují své vlastní finanční produkty.

Posouzení dopadů tudíž dospělo k závěru, že upřednostňovanou možností politiky je druhá možnost, jelikož nabízí dodatečný harmonizovaný celoevropský rámec, který doplňuje stávající vnitrostátní režimy a prostřednictvím využití cílených řešení zabraňujících nadměrným nákladům na dodržování právních předpisů může překonat zjištěné nedostatky.

Rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt by měl pozitivní hospodářský dopad. Podle studie EY by vedl k tomu, že hodnota aktiv spravovaných v rámci trhu s osobními penzijními produkty by při zavedení celoevropského osobního penzijního produktu do roku 2030 vzrostla z 0,7 bilionu EUR na 2,1 bilionu EUR, oproti hodnotě 1,4 bilionu EUR v případě, že by celoevropský osobní penzijní produkt zaveden nebyl, za předpokladu, že by celoevropskému osobnímu penzijnímu produktu byly přiznány daňové pobídky.

Měl by také kladný sociální dopad, jelikož by více lidí bylo schopno doplnit své jiné zdroje příjmu v důchodu celoevropským osobním penzijním produktem, a došlo by tak ke zlepšení přiměřenosti jejich důchodů. Větší dopad by to mělo především na pracovníky s nestandardními pracovními smlouvami, osoby samostatně výdělečně činné a mobilní pracovníky, kteří nemají dostatečný nebo žádný přístup ke státním důchodům či k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění. Kladný sociální dopad by byl vyšší v členských státech, v nichž je v současné době omezený výběr a malé rozšíření osobních penzijních produktů.

Žádné významné dopady na životní prostředí se neočekávají, ačkoliv podporování poskytovatelů, aby ve svých investicích zohledňovali environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení (spojené s požadavky na zveřejňování), může mít pozitivní účinek z hlediska udržitelnosti.

3.4.Základní práva

Tento návrh respektuje základní práva a řídí se zásadami uznávanými Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, právo na vlastnictví, svobodu podnikání a zásadu rovnosti žen a mužů. Přispívá k cílům článku 38 Listiny, který stanoví vysokou úroveň ochrany spotřebitele.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh má důsledky pro rozpočet EU. Zejména dodatečné úkoly pro evropské orgány dohledu budou vyžadovat navýšení prostředků, jakož i určité provozní investice. Mezi tyto úkoly patří:

·povolování celoevropských osobních penzijních produktů,

·vypracování dodatečných pokynů nebo

·centrální registr pro všechny povolené celoevropské osobní penzijní produkty.

Pro rok 2019 byly náklady odhadnuty na 1 000 000 EUR včetně jednorázové investice do provozních záležitostí a do roku 2021 budou činit přibližně 1 200 000 EUR ročně. V rámci stávajících ujednání evropských orgánů dohledu o spolufinancování bude 40 % těchto finančních prostředků zahrnuto do rozpočtu EU a jako takové nepřekročí výši stanovenou ve stávajícím víceletém finančním rámci, který je platný do roku 2020.

5.OSTATNÍ PRVKY

5.1.Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Poté, co nařízení vstoupí v platnost, bude Komise sledovat klíčové střednědobé ukazatele výkonnosti pro stanovené cíle. Tyto ukazatele zahrnují:

·celkové využívání – z hlediska spravovaných aktiv – osobních penzijních produktů a geografické a odvětvové rozložení poskytovatelů celoevropských osobních penzijních produktů a investic do celoevropských osobních penzijních produktů (cíl zvýšit investice v EU a přispět k dokončení unie kapitálových trhů),

·počet zaregistrovaných celoevropských osobních penzijních produktů a relativní podíl osobních penzijních produktů (včetně vnitrostátních produktů a celoevropského osobního penzijního produktu) jako procento finančních aktiv domácností (cíl zlepšit vlastnosti produktů na trhu s osobním penzijním pojištěním) a

·počet poskytovatelů využívajících pas pro přeshraniční činnost a relativní podíl celoevropských osobních penzijních produktů s více než jedním vnitrostátním podúčtem ve srovnání se všemi osobními penzijními produkty (cíl zvýšit přeshraniční přenositelnost a poskytování osobních penzijních produktů).

Při sledování ukazatelů výkonnosti celoevropského osobního penzijního produktu mohou pomoci zejména údaje shromážděné evropskými orgány dohledu.

Kromě toho Komise posoudí, v jakém rozsahu členské státy ve vnitrostátních právních předpisech přejaly doporučení Komise týkající se preferenčního daňového zacházení s celoevropskými osobními penzijními produkty.

Návrh zahrnuje hodnocení, které se provede pět let od data použitelnosti tohoto nařízení.

5.2.Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhované nařízení o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP) má 11 kapitol. S výjimkou první kapitoly (Obecná ustanovení) a poslední kapitoly (Závěrečná ustanovení) jeho struktura kopíruje životní cyklus produktu.

Kapitola I nastiňuje cíle navrhovaného nařízení, které zahrnují:

·získání dalšího kapitálu a jeho nasměrování k evropským dlouhodobým investicím do reálné ekonomiky,

·nabídku zlepšených vlastností produktu, aby občané mohli využívat jednoduchého, bezpečného a nákladově efektivního osobního penzijního produktu a zároveň si mohli vybrat mezi různými typy poskytovatelů celoevropského osobního penzijního produktu, a

·podporu přeshraničního poskytování a přenositelnosti celoevropského osobního penzijního produktu.

Kapitola I obsahuje definice pojmů důležitých pro navrhované nařízení, a to včetně pojmů „celoevropský osobní penzijní produkt“, „účet PEPP“, „důchodové dávky“, „akumulační fáze“, „výplatní fáze“, „poskytovatel“ a „distributor PEPP“, „přenositelnost PEPP“ a „změna poskytovatele“.

Článek týkající se platných pravidel vysvětluje interakci mezi navrhovaným nařízením, smluvními ustanoveními týkajícími se celoevropského osobního penzijního produktu a vnitrostátními pravidly pro regulaci dané oblasti.

Kapitola II zavádí zásadu, podle níž mohou o povolení poskytovat PEPP (tj. vytvářet a distribuovat je) požádat pouze finanční společnosti, které jsou již na úrovni EU schváleny příslušnými orgány podle platného odvětvového právního nástroje. Povolení jednat jako poskytovatel PEPP, tj. používat pro osobní penzijní produkty značku „PEPP“, bude udělovat jediný orgán EU, a to orgán EIOPA. Označení „PEPP“ neboli „celoevropský osobní penzijní produkt“ může být v souvislosti s osobním penzijním produktem použito pouze tehdy, pokud orgán EIOPA povolil, že osobní penzijní produkt může být poskytován pod označením „PEPP“. Stávající osobní penzijní produkty mohou být přeměněny na PEPP v návaznosti na povolení orgánu EIOPA, který před rozhodnutím o zamítnutí či schválení žádosti musí konzultovat příslušný orgán dohledu daného finančního podniku.

Kromě toho kapitola II stanoví pravidla, aby mohly být produkty PEPP distribuovány také finančními podniky, které je nevytvořily. Tuto distribuci mohou provádět finanční podniky, které obdržely zvláštní povolení pro distribuci od svých příslušných vnitrostátních orgánů, a také zprostředkovatelé pojištění, zajištění a doplňkového pojištění, kteří jsou takto registrování podle směrnice 2016/97/EU (směrnice o distribuci pojištění).

Kapitola III stanoví rozdělení pravomocí mezi příslušnými orgány domovských a hostitelských členských států, aby se poskytovatelům PEPP zajistila svoboda poskytování služeb a svoboda usazování. Uznávajíce obavy některých členských států týkající se možných nerovných podmínek způsobených různými obezřetnostními režimy pro, kterým různé druhy potenciálních poskytovatelů PEPP podléhají, budou účinky různých obezřetnostních režimů na hospodářskou soutěž z velké části zmírněny tzv. pasportizací, a to v rozsahu, v jakém se opírá o příslušné orgány domovských a hostitelských členských států spolu s povolením „značky“ svěřeným orgánu EIOPA.

Kapitola III rovněž zahrnuje ustanovení týkající se přenositelnosti. Ta účastníkům PEPP, kteří přestěhováním do jiného členského státu změní bydliště, umožňuje nadále provádět platby do celoevropského osobního penzijního produktu, který si již sjednali s poskytovatelem v původním členském státě. V takovém případě mají účastníci PEPP nárok ponechat si všechny výhody a pobídky spojené s nepřerušeným investováním do stejného celoevropského osobního penzijního produktu.

Mechanismus služby přenositelnosti předpokládá otevření nového podúčtu v rámci každého jednotlivého účtu PEPP. Tento podúčet odpovídá právním požadavkům a podmínkám pro používání daňových pobídek stanovených pro PEPP na vnitrostátní úrovni členským státem, do kterého se účastník PEPP přestěhuje. Mechanismus pro otevírání nových podúčtů, pro převod nahromaděných nároků mezi těmito podfondy a pro poskytování informací o této možnosti je stanoven v navrhovaném nařízení a uplatňuje odstupňovaný přístup. Během prvních tří let uplatňování nařízení budou poskytovatelé PEPP povinni poskytovat informace o dostupných podúčtech. Poté budou mít účastníci PEPP nárok otevřít si vnitrostátní podúčty pokrývající režimy všech členských států.

Cílem kapitoly IV je dosáhnout co největší možné transparentnosti týkající se vlastností PEPP, zejména pro potenciální účastníky PEPP. Pravidla objasňují zejména to, že veškeré dokumenty a informace týkající se celoevropského osobního penzijního produktu budou budoucím účastníkům PEPP a příjemcům PEPP poskytnuty elektronicky – elektronická distribuce je standardní možností. Na žádost musí poskytovatelé a distributoři PEPP tyto dokumenty a informace bezplatně poskytnout rovněž na trvalém nosiči.

Co se týče poradenství, očekává se, že poskytovatelé PEPP provedou posouzení vhodnosti a způsobilosti potenciálních účastníků PEPP, ačkoliv účastníci se mohou svého práva na poradenství vzdát, pokud se rozhodnou pro standardní nastavení.

Základním kamenem poskytování předsmluvních informací je sdělení klíčových informací o celoevropském osobním penzijním produktu. Jeho forma, obsah a podmínky poskytování jsou v navrhovaném nařízení podrobně popsány.

Co se týče informací poskytovaných během trvání smlouvy o PEPP, poskytovatel musí předložit „přehled dávek z PEPP“. Ten bude zahrnovat informace o:

·nabytých nárocích nebo nahromaděném kapitálu,

·celkových nebo částečných zárukách podle plánu PEPP a

·případně o povaze záruky a mechanismu na ochranu nabytých jednotlivých nároků.

Kapitola V se zabývá fází akumulace PEPP, a to včetně investičních pravidel pro poskytovatele PEPP a účastníky PEPP. Ustanovení vztahující se na poskytovatele PEPP jsou odvozena ze „zásady obezřetnosti“ 26 a poskytují bezpečný a spolehlivý rámec pro investiční politiku.

Co se týče účastníků PEPP, poskytovatelé PEPP jim mohou nabídnout až pět investičních možností, přičemž jednou z nich musí být standardní investiční možnost zajišťující, že účastník PEPP získá zpět alespoň investovaný kapitál. Veškeré investiční možnosti musí poskytovatelé PEPP navrhovat na základě osvědčených technik snižování rizika zajišťujících účastníkům PEPP dostatečnou ochranu. Při uzavření smlouvy o celoevropském osobním penzijním produktu si účastníci PEPP musí zvolit investiční možnost a musí mít právo ji jednou za pět let akumulace bezplatně změnit.

Co se týče veškerých dalších podmínek týkajících se akumulační fáze, je působnost ponechána na členských státech. Tyto podmínky mohou zahrnovat:

·věkové hranice pro zahájení akumulační fáze,

·minimální dobu trvání akumulační fáze,

·maximální a minimální výši vkládaných plateb a jejich kontinuitu a

·podmínky pro vyplacení před dosažením věku odchodu do důchodu v případě zvlášť závažných problémů.

Kapitola VI stanovuje mechanismus pro jmenování depozitáře v případě plánu PEPP, kde účastníci PEPP a příjemci PEPP v plné míře nesou investiční riziko. Ustanovení upravují úschovu aktiv, povinnosti depozitáře v oblasti dohledu a jeho odpovědnost.

Navrhované nařízení požaduje, aby byly zavedeny postupy, které zákazníkům a dalším zúčastněným stranám, zejména spotřebitelským sdružením, umožní podávat stížnosti na poskytovatele a distributory PEPP. Stěžovatelé musí v každém případě obdržet odpověď. Rovněž musí být zavedeny odpovídající mechanismy pro nestranné a nezávislé mimosoudní postupy pro vyřizování stížností a zjednávání nápravy s cílem urovnávat spory mezi účastníky PEPP a poskytovateli a distributory PEPP.

Navrhované nařízení zahrnuje možnost, aby poskytovatelé celoevropského osobního penzijního produktu nabízeli krytí rizika úmrtí a jiných biometrických rizik.

Kapitola VII upravuje změnu poskytovatele PEPP. V návaznosti na žádost účastníka PEPP bude veškerý kladný zůstatek převeden z účtu PEPP vedeného u převádějícího poskytovatele na nový účet PEPP otevřený u přijímacího poskytovatele a původní účet PEPP bude uzavřen. Službu změny mohou poskytovat poskytovatelé PEPP usazení ve stejném členském státě (vnitrostátní změna) nebo v jiných členských státech (přeshraniční změna). Pro celkové poplatky a platby účtované převádějícím poskytovatelem PEPP účastníkovi PEPP za ukončení účtu PEPP, který je u tohoto poskytovatele veden, se předpokládá strop.

Kapitola VIII stanoví, že většina podmínek týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu souvisejících s výplatní fází má být určena členskými státy – zejména:

·stanovení věku odchodu do důchodu,

·povinný vztah mezi dosažením věku odchodu do důchodu a počátkem výplatní fáze,

·minimální doba, po níž je třeba se účastnit plánu PEPP, a

·maximální doba před dosažením věku odchodu do důchodu, kdy je možné se do plánu PEPP zapojit.

Co se týče forem vyplácených plateb (např. renty, jednorázové částky, postupné čerpání z příjmů), návrh poskytovatelům PEPP, účastníkům PEPP a příjemcům PEPP poskytuje volnost tuto formu (formy) smluvně určit, a tím ukládá tuto pružnost členským státům jako povinnou podmínku, což může mít v některých členských státech dopad na dostupnost vnitrostátních daňových pobídek pro celoevropské osobní penzijní produkty.

Kapitola IX rozděluje povinnosti v oblasti dohledu mezi orgán EIOPA a příslušné vnitrostátní orgány. Orgán EIOPA je povinen sledovat penzijní plány zřízené nebo distribuované na území EU, aby ověřil, zda nepoužívají označení „PEPP“ nebo nenaznačují, že se jedná o PEPP, jestliže k tomu podle navrhovaného nařízení nemají povolení.

Kapitola X popisuje, která porušení ustanovení navrhovaného nařízení mohou vést k sankcím, jak mohou příslušné vnitrostátní orgány tyto sankce ukládat a jak o porušeních a sankcích podávat zprávy.

Kapitola XI uděluje Evropské komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v oblasti:

·střetů zájmů,

·daňových pobídek,

·prodeje PEPP s poradenstvím a bez poradenství,

·požadavků na dohled nad produktem a na jeho řízení,

·poskytování informací během trvání smlouvy a

·podávání zpráv vnitrostátním orgánům a investičních možností.

Komise rovněž přijme regulační technické normy týkající se obsahu a poskytování sdělení klíčových informací a zavede technické normy pro standardizovaný formát prezentace přehledu dávek z PEPP.

Komise je povinna provést hodnocení nařízení, a to pět let od data jeho vstupu v platnost. Hodnocení se má týkat zejména toho, jak pravidla stanovená tímto nařízením fungují a jaké zkušenosti byly získány při jejich uplatňování, rozsahu, v jakém poskytovatelé PEPP používají označení „PEPP“, geografického a odvětvového rozložení poskytovatelů PEPP a investic do PEPP, dopadu tohoto nařízení na trh s osobním penzijním pojištěním, vhodnosti požadavků na informace podle kapitoly IV, vhodnosti doplnění tohoto nařízení ustanoveními týkajícími se pobídek pro investice do PEPP, existence jakýchkoliv překážek, které mohly ztížit investování do osobních penzijních produktů používajících označení „PEPP“, a to včetně dopadu jiných právních předpisů Unie na účastníky PEPP, výše poplatků a plateb požadovaných poskytovateli PEPP za otevření nových podúčtů v rámci individuálních účtů PEPP účastníků PEPP a dopadu investičních rozhodnutí souvisejících s PEPP na environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy.

2017/0143 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 27 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Domácnosti v EU patří k největším střadatelům na světě, ale podstatná část těchto úspor je držena na bankovních účtech s krátkou splatností. Více investic do kapitálových trhů může pomoci vyrovnat se s problémy, které přináší stárnutí obyvatelstva a nízké úrokové sazby.

(2)Osobní penzijní pojištění je důležité z hlediska propojování dlouhodobých střadatelů a dlouhodobých investičních příležitostí. Větší, evropský trh pro osobní penzijní pojištění podpoří poskytování prostředků pro institucionální investory a investice do reálné ekonomiky.

(3)Fungování vnitřního trhu s osobním penzijním pojištěním je v současné době ztíženo vysokou mírou roztříštěnosti vnitrostátních trhů a omezenou mírou přenositelnosti osobních penzijních produktů. V důsledku toho může být pro jednotlivce obtížné využívat své základní svobody. Může jim to například bránit v tom, aby nastoupili do zaměstnání nebo odešli do důchodu v jiném členském státě. Nedostatečná standardizace stávajících osobních penzijních produktů navíc brání poskytovatelům v možnosti využít svobodu usazování a svobodu poskytování služeb.

(4)Unie kapitálových trhů pomůže mobilizovat kapitál v Evropě a nasměrovat jej do všech společností, včetně malých a středních podniků, infrastrukturních a dlouhodobých udržitelných projektů, které tento kapitál potřebují na rozvoj a vytváření pracovních míst. Jedním z hlavních cílů unie kapitálových trhů je zvýšit investice a možnost volby pro retailové investory, a to lepším využitím evropských úspor.

(5)Jak bylo v září 2015 oznámeno v akčním plánu Komise pro vytváření unie kapitálových trhů 28 , „Komise posoudí důvody pro vznik politického rámce k vytvoření úspěšného evropského trhu pro jednoduché, účinné a konkurenceschopné osobní penze a určí, zda je na podporu tohoto trhu nutné vypracovat právní předpisy EU“.

(6)Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 29 zdůraznil, že „je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a které může také současně přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj celoevropského důchodového produktu, který bude jednoduchý a transparentní“.

(7)Evropská rada ve svých závěrech ze dne 28. června 2016 30 vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku s cílem zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky dosažením pokroku v agendě unie kapitálových trhů“.

(8)Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 Unie kapitálových trhů – urychlení reforem 31 oznámila, že „zváží návrhy na evropský osobní penzijní produkt, který by byl jednoduchý, účelný a konkurenceschopný [..] Zvažované možnosti zahrnují i případný legislativní návrh, který by mohl být předložen v roce 2017“.

(9)Ve svém sdělení o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období 32 Komise oznámila, že „koncem června 2017 by měl být připraven návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt. Tím se položí základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh s cenově dostupným a dobrovolným penzijním spořením soukromých osob, které může být spravováno v celoevropském měřítku. Pomůže uspokojit potřeby osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, řešit demografickou výzvu, doplnit stávající penzijní produkty a systémy a podporovat nákladovou efektivnost u osobních důchodů tím, že se nabídnou dobré příležitosti pro dlouhodobé investice do osobních penzijních produktů“.

(10)Rozvoj celoevropského osobního penzijního produktu (Pan-European Personal Pension Product, PEPP) přispěje v oblasti osobních penzijních produktů ke zvýšení možnosti volby důchodového spoření a zřídí evropský trh pro poskytovatele PEPP. Domácnostem poskytne lepší možnosti ke splnění cílů, které si vytyčují v souvislosti s důchodem.

(11)Legislativní rámec pro celoevropský osobní penzijní produkt položí základy pro úspěšný trh s cenově dostupnými a dobrovolnými investicemi souvisejícími s důchodem, které mohou být spravovány v celoevropském měřítku. Doplněním stávajících penzijních produktů a plánů přispěje k zajištění potřeb osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, a zároveň bude řešit demografickou výzvu a zajišťovat mocný nový zdroj soukromého kapitálu pro dlouhodobé investice. Tento rámec nenahradí ani nebude harmonizovat stávající vnitrostátní systémy osobního penzijního pojištění.

(12)Toto nařízení harmonizuje soubor ústředních vlastností PEPP, které se týkají klíčových prvků, jako jsou distribuce, investiční politika, změna poskytovatele nebo přeshraniční poskytování a přenositelnost. Harmonizace těchto ústředních prvků zlepší rovnost podmínek pro široký okruh poskytovatelů osobního penzijního pojištění a pomůže podpořit dokončení unie kapitálových trhů a integraci vnitřního trhu s osobním penzijním pojištěním. Povede k vytvoření z velké části standardizovaného celoevropského produktu dostupného ve všech členských státech, posílí postavení spotřebitelů, aby mohli plně využívat vnitřní trh tím, že jim umožní převádět nároky na důchod do zahraničí, a nabídne jim větší možnost výběru mezi různými druhy poskytovatelů, a to i přeshraničně. Celoevropský osobní penzijní produkt v důsledku menších překážek přeshraničnímu poskytování služeb v oblasti penzijního pojištění zvýší hospodářskou soutěž mezi poskytovateli na celoevropském základě a vytvoří úspory z rozsahu, jež by měly být ku prospěchu střadatelů.

(13)Článek 114 SFEU umožňuje přijímat akty jak v podobě nařízení, tak v podobě směrnice. Bylo upřednostněno přijetí nařízení, jelikož bude přímo použitelné ve všech členských státech. Nařízení proto umožní rychlejší zavádění PEPP a v kontextu unie kapitálových trhů rychleji přispěje k řešení potřeby většího objemu penzijního spoření a investic. Jelikož tento návrh harmonizuje ústřední prvky PEPP, nemusí tyto prvky podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům, a nařízení je tak v tomto případě vhodnější než směrnice. Naopak prvky, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení (např. podmínky týkající se akumulační fáze), vnitrostátním pravidlům podléhají.

(14)Poskytovatelé PEPP by měli mít přístup na celý trh Unie s jednotným povolením produktu vydávaným Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) na základě jednotného souboru pravidel.

(15)Jednotný pas PEPP zajistí vytvoření jednotného trhu pro celoevropský osobní penzijní produkt.

(16)V zájmu zajištění vysoké kvality služeb a účinné ochrany spotřebitelů by měly domovské a hostitelské členské státy při prosazování povinností stanovených v tomto nařízení úzce spolupracovat. Vykonávají-li poskytovatelé a distributoři PEPP v rámci svobody poskytování služeb činnost v různých členských státech, měl by být za zajišťování dodržování povinností stanovených v tomto nařízení odpovědný příslušný orgán domovského členského státu, jelikož má s poskytovatelem PEPP užší vazby. Aby se zajistilo spravedlivé sdílení odpovědností mezi příslušnými orgány z domovských a hostitelských členských států, měl by příslušný orgán hostitelského členského státu, který zjistí, že na jeho území došlo k jakémukoliv porušení povinností, informovat příslušný orgán domovského členského státu, který by měl poté mít povinnost přijmout vhodná opatření. Navíc by měl být příslušný orgán hostitelského členského státu oprávněn zasáhnout, jestliže domovský členský stát vhodná opatření nepřijme nebo nejsou-li přijatá opatření dostatečná.

(17)V případě založení pobočky nebo zřízení trvalé přítomnosti v jiném členském státě je vhodné rozdělit odpovědnost za prosazování předpisů mezi domovský a hostitelský členský stát. Zatímco odpovědnost za plnění povinností, které se týkají činnosti jako celku – jako jsou pravidla týkající se požadavků na odbornou způsobilost – by měla zůstat u příslušného orgánu domovského členského státu ve stejném režimu jako v případě poskytování služeb, příslušný orgán hostitelského členského státu by měl převzít odpovědnost za prosazování pravidel týkajících se požadavků na informace a výkonu činnosti s ohledem na služby poskytované na jeho území. Pokud však příslušný orgán hostitelského členského státu zjistí jakákoli porušení povinností, k nimž došlo na jeho území, ve vztahu k nimž tato směrnice nepřenáší odpovědnost na hostitelský členský stát, úzká spolupráce vyžaduje, aby o tom tento orgán informoval příslušný orgán domovského členského státu, který poté přijme vhodná opatření. Tak tomu je především v případě porušení pravidel týkajících se dobré pověsti a požadavků na odborné znalosti a způsobilost. Navíc s ohledem na ochranu spotřebitele by měl být příslušný orgán hostitelského členského státu oprávněn zasáhnout, jestliže domovský členský stát vhodná opatření nepřijme nebo nejsou-li přijatá opatření dostatečná.

(18)Příslušné orgány členských států by měly mít k dispozici veškeré prostředky, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu činnosti poskytovatelů a distributorů PEPP v rámci celé Unie, a to ať jsou vykonávány v souladu se svobodou usazování, nebo svobodou poskytování služeb. Aby byl zajištěn účinný dohled, měla by být veškerá opatření příslušných orgánů přiměřená povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností určitého poskytovatele nebo distributora, a to bez ohledu na význam dotyčného poskytovatele nebo distributora pro celkovou finanční stabilitu trhu.

(19)Celoevropský rozměr PEPP může být rozvinut nejen na úrovni poskytovatele prostřednictvím možností pro jeho přeshraniční činnost, ale také na úrovni účastníka PEPP – prostřednictvím přenositelnosti celoevropského osobního penzijního produktu, čímž se přispěje k zachování osobních nároků na důchod u osob uplatňujících právo na volný pohyb podle článků 21 a 45 SFEU. Přenositelnost spočívá v tom, že účastník PEPP přesune své bydliště do jiného členského státu, aniž by změnil poskytovatele PEPP, zatímco změna poskytovatele PEPP nemusí nutně znamenat změnu bydliště.

(20)Celoevropský osobní penzijní produkt by měl zahrnovat vnitrostátní podúčty, přičemž každý z nich by měl zohledňovat vlastnosti osobního penzijního produktu, které umožní, aby příspěvky do PEPP splňovaly podmínky pro pobídky. Na úrovni individuálního účastníka PEPP by první podúčet měl být vytvořen při otevření PEPP.

(21)Aby se poskytovatelům PEPP umožnil hladký přechod, začne se povinnost poskytovat PEPP obsahující podúčty pro každý členský stát uplatňovat tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost. Při uvedení PEPP na trh by však poskytovatel měl poskytnout informace o tom, které vnitrostátní podúčty jsou okamžitě k dispozici, aby se tak předešlo možnému uvedení spotřebitelů v omyl.

(22)S ohledem na povahu zavedeného penzijního plánu a na administrativní zátěž s ním spojenou by poskytovatelé a distributoři PEPP měli potenciálním účastníkům PEPP a příjemcům PEPP poskytnout jasné a přiměřené informace, aby podpořili jejich rozhodování týkající se důchodu. Ze stejného důvodu by poskytovatelé a distributoři PEPP rovněž měli zajistit vysokou úroveň transparentnosti ve všech fázích systému, tedy před zahájením účasti, v průběhu účasti (včetně doby před důchodem) i po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat i nepříznivý scénář, který by byl sice extrémní, ovšem možný.

(23)Před tím, než se potenciální účastníci celoevropského osobního penzijního produktu zapojí do plánu PEPP, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, aby se mohli informovaně rozhodnout.

(24)Za účelem zajištění optimální transparentnosti produktu by tvůrci PEPP měli pro celoevropské osobní penzijní produkty, které vytvářejí, vypracovat sdělení klíčových informací o PEPP předtím, než může být produkt distribuován účastníkům PEPP. Měli by rovněž odpovídat za správnost sdělení klíčových informací o PEPP. Sdělení klíčových informací o PEPP by mělo nahradit a přizpůsobit sdělení klíčových informací týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 33 , které by tak pro PEPP nebylo třeba poskytovat.

(25)Aby bylo zajištěno co největší rozšíření a dostupnost sdělení klíčových informací o PEPP, mělo by toto nařízení stanovit, že tvůrce PEPP musí toto sdělení zveřejnit na svých webových stránkách.

(26)Na vnitrostátní úrovni již vznikají kalkulačky investičních produktů. Aby však tyto kalkulačky byly pro spotřebitele co nejužitečnější, měly by zahrnovat náklady a poplatky účtované jednotlivými tvůrci PEPP, spolu s veškerými dalšími náklady či poplatky účtovanými zprostředkovateli nebo jinými články investičního řetězce, které ještě tvůrci PEPP nezahrnuli.

(27)Podrobnosti týkající se informací, které mají být kromě prvků již stanovených pro sdělení klíčových informací týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou podle nařízení (EU) č. 1286/2014 zahrnuty ve sdělení klíčových informacích o PEPP, a prezentace těchto informací by měly být dále harmonizovány prostřednictvím regulačních technických norem doplňujících regulační technické normy stanovené nařízením Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. března 2017 34 , přičemž je třeba zohlednit stávající a probíhající výzkum v oblasti chování spotřebitelů, včetně výsledků testů účinnosti různých způsobů prezentace informací spotřebitelům.

(28)Sdělení klíčových informací o PEPP by mělo být jasně odlišitelné a oddělené od případných propagačních materiálů.

(29)Poskytovatelé PEPP by měli vypracovat přehled důchodových dávek určený účastníkům PEPP, aby jim předložili klíčové osobní a všeobecné údaje o plánu PEPP a zajistili, že o něm budou soustavně informováni. Přehled důchodových dávek by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace, které umožní lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a v různých plánech a napomohou mobilitě pracovních sil.

(30)Poskytovatelé PEPP by měli účastníky PEPP v dostatečném předstihu před odchodem do důchodu informovat o možnostech vyplácení dávek. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní renta, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim umožní lepší finanční plánování s ohledem na odchod do důchodu.

(31)Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci PEPP měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci PEPP v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko. Příjemci PEPP by také měli být informováni o jakémkoli snížení splatných dávek poté, co bylo takové rozhodnutí vedoucí ke snížení přijato, a to předtím, než je takové snížení provedeno. Jako osvědčený postup se poskytovatelům PEPP doporučuje, aby příjemce PEPP před přijetím jakéhokoli takového rozhodnutí konzultovali.

(32)Aby se odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců PEPP, měly by mít jeho poskytovatelé možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává poskytovatelům PEPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice a zároveň je zavazuje, aby jednali obezřetně. Soulad se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje, aby byla investiční politika uzpůsobena struktuře příjemců konkrétního poskytovatele PEPP.

(33)Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby poskytovatelé PEPP mohli působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

(34)Toto nařízení by mělo poskytovatelům PEPP zajistit odpovídající úroveň investiční svobody. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou poskytovatelé PEPP přispívat k rozvoji unie kapitálových trhů, a to investováním do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (MOS) nebo v organizovaných obchodních systémech (OTF), a to v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií v jiných měnách, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, by proto neměly být omezovány, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků PEPP a příjemců PEPP, vyjma obezřetnostních důvodů.

(35)Chápání toho, co v kontextu prohlubující se unie kapitálových trhů představují nástroje s dlouhodobým ekonomickým profilem, je široké. Tyto nástroje jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často projekty nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastruktury, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech. Vzhledem k dlouhodobému charakteru svých pasiv jsou poskytovatelé PEPP vybízeni k tomu, aby dostatečnou část svého portfolia aktiv přidělili na udržitelné investice do reálné ekonomiky s dlouhodobým ekonomickým přínosem, především do projektů a podniků v oblasti infrastruktury.

(36)Důležité pro investiční politiku a systémy řízení rizik poskytovatelů PEPP jsou environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení, jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů. Poskytovatelé PEPP by měli být vybízeni k tomu, aby tyto faktory ve svých investičních rozhodnutích zvážili a aby zohlednili, jak jsou začleněny do jejich systému řízení rizik.

(37)Při zajišťování dodržování povinnosti poskytovatelů PEPP vytvářet investiční politiku v souladu se zásadou obezřetnosti by se mělo těmto poskytovatelům zabránit investovat ve vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcích určených Finančním akčním výborem. 

(38)S ohledem na dlouhodobý důchodový cíl PEPP by investiční možnosti nabízené účastníkům PEPP měly být sestaveny tak, aby pokrývaly prvky, které investorům umožní činit investiční rozhodnutí, včetně počtu investičních možností, z nichž si mohou vybrat. Po prvotní volbě učiněné při uzavření smlouvy o PEPP by účastník PEPP měl mít možnost tuto volbu v přiměřených intervalech (jednou za pět let) změnit, aby byla poskytovatelům poskytnuta dostatečná stabilita pro jejich dlouhodobou investiční strategii a zároveň byla zajištěna ochrana investora.

(39)Standardní investiční možnost by měla účastníkům PEPP umožňovat získat zpět investovaný kapitál. Kromě toho by poskytovatelé PEPP mohli do svého produktu zahrnout mechanismus inflační indexace, aby byla alespoň částečně pokryta inflace.

(40)Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavními cíli je ochrana práv účastníků a příjemců PEPP, jakož i stabilita poskytovatelů PEPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(41)Je-li poskytovatelem PEPP instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo investiční podnik, měla by v souvislosti s úschovou svých aktiv jmenovat depozitáře. Je to nezbytné pro ochranu spotřebitelů, jelikož odvětvové právní předpisy použitelné pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění a investiční podniky jmenování depozitáře nestanoví.

(42)Transparentnost nákladů a poplatků je zásadní pro rozvoj důvěry účastníků PEPP a pro to, aby se mohli informovaně rozhodovat. Používání netransparentních metod stanovení cen by proto mělo být zakázáno.

(43)V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o upřesnění podmínek pro výkon zásahové pravomoci orgánu EIOPA a příslušných orgánů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(44)Komise by měla přijmout návrh prováděcích technických norem vypracovaných evropskými orgány dohledu ve společném výboru, pokud jde o prezentaci a obsah konkrétních prvků sdělení klíčových informací o PEPP, na které se nevztahují [regulační technické normy pro sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou], a to podle článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 35 , článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 36 a článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 37 . Komise by měla doplnit technickou práci evropských orgánů dohledu prováděním spotřebitelských testů ohledně prezentace sdělení klíčových informací, jež evropské orgány dohledu navrhnou.

(45)Aniž je dotčeno právo zákazníků celoevropského osobního penzijního produktu podat žalobu k soudu, měly by být zavedeny snadno přístupné, odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů (ADR) pro řešení sporů mezi poskytovateli nebo distributory PEPP a zákazníky PEPP, jež vyplývají z práv a povinností stanovených v tomto nařízení.

(46)S cílem zřídit efektivnější a účinnější postup pro řešení sporů by poskytovatelé a distributoři PEPP měli zavést účinný postup pro podávání stížností, který by jejich zákazníci mohli využít před tím, než je spor předložen k řešení soudu nebo v rámci alternativního řešení sporů. V rámci postupu pro podávání stížností by měly být stanoveny krátké a jasně vymezené lhůty pro zaslání odpovědi poskytovatele nebo distributora PEPP na stížnost. Subjekty zabývající se alternativním řešením sporů by měly mít dostatečnou kapacitu, která jim umožní zapojit se náležitým a efektivním způsobem do přeshraniční spolupráce, pokud jde o spory týkající se práv a povinností podle tohoto nařízení.

(47)Za účelem nalezení lepších podmínek pro své investice, a tedy i podpory hospodářské soutěže mezi poskytovateli PEPP by účastníci PEPP měli mít právo během akumulační i výplatní fáze změnit poskytovatele, a to prostřednictvím jasného, rychlého a bezpečného postupu.

(48)Proces změny by měl být pro účastníka PEPP jednoduchý. Za zahájení a řízení postupu jménem účastníka PEPP by proto měl být odpovědný přijímající poskytovatel PEPP. Při zřizování služby změny by poskytovatelé PEPP měli být schopni dobrovolně využívat dodatečné prostředky, jako například technické řešení.

(49)Před vydáním povolení ke změně by účastník PEPP měl být informován o všech fázích postupu nutného k dokončení změny poskytovatele.

(50)Aby byla změna úspěšná, je nutná spolupráce převádějícího poskytovatele PEPP. Převádějící poskytovatel PEPP by proto měl přijímajícímu poskytovateli PEPP poskytnout veškeré informace nezbytné pro obnovení plateb na jiný účet PEPP. Tyto informace by však neměly překročit rámec toho, co je nezbytné k provedení změny poskytovatele.

(51)Za účelem usnadnění přeshraniční změny by účastník PEPP měl mít možnost požádat nového poskytovatele PEPP, aby mu poskytl informace obsahující podrobnosti o novém účtu PEPP, a to nejlépe v rámci jednoho setkání.

(52)Účastníci PEPP by neměli být postiženi finančními ztrátami, včetně poplatků a úroků, vzniklými v důsledku jakýchkoli chyb, jichž se jeden nebo druhý poskytovatel PEPP zapojený do procesu změny poskytovatele dopustil. Účastníci PEPP by zejména neměli nést žádné finanční ztráty plynoucí z placení dodatečných poplatků, úroků nebo jiných plateb, jakož i pokut či jiných finančních škod vzniklých v důsledku prodlení při provádění změny.

(53)Účastníci PEPP by měli mít právo se při podpisu smlouvy o PEPP rozhodnout ohledně volby vyplácení dávek (renta, jednorázová částka nebo jiné) ve výplatní fázi, přičemž následně by měli mít možnost svou volbu jednou za pět let změnit, aby tak v době blížícího se odchodu do důchodu mohli svou volbu vyplácení dávek co nejlépe přizpůsobit svým potřebám.

(54)Poskytovatelé PEPP by měli mít možnost zpřístupnit účastníkům PEPP širokou škálu výplatních možností. Tento přístup by prostřednictvím zvýšené flexibility a většího výběru pro účastníky PEPP dosáhl cíle většího rozšíření PEPP. Poskytovatelům by umožnil navrhovat jejich celoevropské osobní penzijní produkty nákladově nejefektivnějším způsobem. Je v souladu s dalšími politikami EU a politicky proveditelný, jelikož dostatečně zachovává flexibilitu členských států při rozhodování o tom, které možnosti výplaty si přejí podporovat.

(55)Měla by být zaručena plná transparentnost nákladů a poplatků souvisejících s investováním do PEPP. Tak by se vytvořily rovné podmínky pro poskytovatele a zároveň by byla zaručena ochrana spotřebitelů. Byly by dostupné srovnávací informace o různých produktech, čímž by došlo k povzbuzení konkurenčních cenových praktik.

(56)Ačkoliv průběžný dohled nad poskytovateli PEPP mají vykonávat jednotlivé příslušné vnitrostátní orgány, orgán EIOPA by měl tento dohled ve vztahu k PEPP koordinovat, aby tak bylo zaručeno použití jednotné metody dohledu, a přispělo se tak k celoevropskému charakteru penzijního produktu. 

(57)Orgán EIOPA by měl s příslušnými vnitrostátními orgány spolupracovat a usnadnit jejich spolupráci. Orgán EIOPA by měl v tomto ohledu hrát roli v pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů týkající se uplatňování opatření dohledu, a to poskytováním důkazů o porušeních souvisejících s PEPP. Orgán EIOPA by měl rovněž poskytovat závaznou mediaci v případě sporů mezi příslušnými orgány v přeshraničních situacích.

(58)S cílem zajistit, aby finanční podniky vytvářející PEPP, jakož i finanční společnosti a osoby distribuující PEPP dodržovaly ustanovení tohoto nařízení, a dále zajistit, aby podléhaly podobnému zacházení v celé Unii, by měly být stanoveny správní sankce a další opatření, která jsou účinná, přiměřená a odrazující.

(59)V souladu se sdělením Komise ze dne 8. prosince 2010 „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ 38 a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky, jimiž zajistí, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a opatření.

(60)Ačkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včasně spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.

(61)Příslušné orgány by měly být oprávněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké, aby vyrovnaly skutečné či potenciální zisky, a odrazující i pro větší finanční podniky a jejich řídící pracovníky.

(62)V zájmu zajištění důsledného uplatňování sankcí v celé Unii by příslušné orgány měly při stanovení druhu správních sankcí nebo jiných opatření a míry správních peněžitých sankcí zohlednit veškeré příslušné okolnosti.

(63)K zajištění toho, aby rozhodnutí příslušných orgánů o porušeních předpisů a sankcích měla odrazující účinek pro širokou veřejnost, a k posílení ochrany spotřebitelů tím, že budou informováni o porušeních tohoto nařízení při distribuci PEPP, by měla být tato rozhodnutí zveřejněna za předpokladu, že lhůta pro podání odvolání uplynula a žádné odvolání nebylo podáno, ledaže by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování.

(64)Ke zjištění možných porušení předpisů by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by vytvořit účinné mechanismy, které by umožnily oznamování možných nebo skutečných porušení předpisů.

(65)Tímto nařízením by neměla být dotčena žádná ustanovení práva členských států v oblasti trestných činů.

(66)Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 39 , a jakákoli výměna nebo předávání informací ze strany evropských orgánů dohledu by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 40 . 

(67)Daňové pobídky mohou mít různé podoby a v řadě členských států hrají důležitou úlohu při podpoře zavádění osobních penzijních produktů. Příspěvky do osobních penzijních produktů v řadě členských států splňují podmínky pro určitou daňovou úlevu, ať už explicitní, nebo implicitní.

(68)Toto nařízení by nemělo být chápáno tak, že ukládá členským státům povinnost uplatňovat na celoevropské osobní penzijní produkty stejná daňová pravidla, která by se podle jejich vnitrostátního práva uplatňovala na srovnatelné osobní penzijní produkty. Při uplatňování zásady národního zacházení, která vyplývá z článků 21 a 45 SFEU a je vyložena Soudním dvorem Evropské unie, by však mělo být možné, aby celoevropský osobní penzijní produkt, který je objektivně srovnatelný s osobním penzijním produktem distribuovaným v daném členském státě, požíval stejné daňové úlevy, jaké jsou v tomto členském státě přiznány danému osobnímu penzijnímu produktu, podléhá-li účastník PEPP v daném členském státě dani. To platí také tehdy, je-li PEPP poskytován poskytovatelem z jiného členského státu.

(69)Členské státy se vyzývají, aby po zavedení PEPP vzaly v úvahu doporučení Komise (EU) 2017/… a rozšířily výhody daňového zvýhodnění, které přiznávají vnitrostátním osobním penzijním produktům, také na celoevropský osobní penzijní produkt.

(70)Čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost by mělo být provedeno jeho hodnocení, a to mimo jiné posouzením vývoje na trhu, jako je například vznik nových typů PEPP, jakož i vývoje v jiných oblastech právních předpisů Unie a zkušeností členských států.

(71)Toto nařízení respektuje základní práva a řídí se zásadami uznávanými zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo na ochranu osobních údajů, právo na vlastnictví, svobodu podnikání, zásadu rovnosti žen a mužů a zásadu vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

(72)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení ochrany účastníků PEPP a jejich důvěry v celoevropské osobní penzijní produkty, včetně případů přeshraniční distribuce těchto produktů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu jeho účinků jej lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro povolování, vytváření a distribuci osobních penzijních produktů, které jsou v Unii distribuovány pod označením „celoevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“ (Pan-European Personal Pension Product), a pro dohled nad těmito produkty.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„osobním penzijním produktem“ produkt, který:

a)se zakládá na dobrovolné smlouvě mezi jednotlivým střadatelem a subjektem;

b)má výslovně stanovený důchodový cíl;

c)stanoví akumulaci kapitálu do doby odchodu do důchodu a pouze omezené možnosti předčasného výběru peněžních prostředků před odchodem do důchodu;

d)zajišťuje příjem v důchodu;

2)„celoevropským osobním penzijním produktem (PEPP)“ dlouhodobý spořicí osobní penzijní produkt s žádnou nebo přísně omezenou možností předčasné výplaty, jenž je poskytován v rámci schváleného plánu PEPP regulovaným finančním podnikem, který má podle práva Unie povolení spravovat kolektivní nebo jednotlivé investice či úspory, a k němuž se jednotlivý účastník PEPP dobrovolně zavázal s ohledem na odchod do důchodu;

3)„účastníkem PEPP“:

a)neprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 41 ;

b)zákazník ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES 42 , pokud jej nelze považovat za profesionálního zákazníka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/65/EU;

4)„plánem PEPP“ smlouva, dohoda, svěřenská smlouva nebo pravidla stanovící, které důchodové dávky jsou na základě individuálního plánu penzijního spoření dohodnutého s poskytovatelem PEPP poskytovány a za jakých podmínek;

5)„účtem PEPP“ osobní důchodový účet vedený na jméno účastníka PEPP nebo příjemce PEPP, který je využíván k provádění transakcí umožňujících účastníku PEPP pravidelně přispívat částkami na svůj důchod a příjemci PEPP pobírat své důchodové dávky;

6)„poskytováním PEPP“ vytváření a distribuce PEPP;

7)„příjemcem PEPP“ osoba pobírající důchodové dávky z PEPP;

8)„distribucí PEPP“ poskytování poradenství týkající se smluv o PEPP, předkládání návrhů smluv o poskytování PEPP nebo provádění jiných přípravných prací pro jejich uzavírání, uzavírání smluv o PEPP nebo pomoc při jejich správě a plnění, včetně poskytování informací o jedné či více penzijních smlouvách na základě kritérií, která si zákazníci PEPP zvolili prostřednictvím webových stránek či jiného média, a sestavování seznamů penzijních produktů seřazených podle výhodnosti, včetně srovnání cen a produktů, nebo slev na penzijní smlouvy, pokud je zákazník PEPP schopen prostřednictvím webových stránek či jiného média přímo nebo nepřímo uzavřít penzijní smlouvu;

9)„důchodovými dávkami z PEPP“ dávky vyplácené s ohledem na dosažení nebo očekávané dosažení odchodu do důchodu. Tyto dávky mohou mít formu doživotních plateb, plateb vyplácených dočasně, jednorázové platby nebo jejich libovolné kombinace;

10)„akumulační fází“ období, během něhož se na účtu PEPP akumulují aktiva (vkládané platby) a které zpravidla trvá do doby, kdy příjemce PEPP dosáhne věku odchodu do důchodu;

11)„výplatní fází“ období, během něhož jsou aktiva nahromaděná na účtu PEPP používána k financování důchodu nebo jiných požadavků na příjem;

12)„rentou“ částka splatná v konkrétních intervalech během určitého období, jako je například život příjemce PEPP nebo daný počet let, a to výměnou za investici;

13)„postupným čerpáním“ možnost, aby příjemci PEPP pravidelně a až do určité výše čerpali částky, které nejsou pevně stanoveny;

14)„poskytovatelem PEPP“ finanční podnik, který má povolení vytvářet PEPP a distribuovat ho;

15)„distributorem PEPP“ finanční podnik, který má povolení distribuovat PEPP, které nevytvořil, jakož i zprostředkovatel pojištění, zajištění nebo doplňkového pojištění;

16)„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který:

a)umožňuje zákazníkům PEPP uchovávat informace určené jim osobně tak, že jsou dohledatelné a přístupné po dobu odpovídající účelům daných informací, a

b)umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací;

17)„příslušnými orgány“ poskytovatelů PEPP vnitrostátní orgány určené každým členským státem pro dohled nad poskytovateli PEPP;

18)„domovským členským státem poskytovatele PEPP“ členský stát, v němž má poskytovatel PEPP sídlo;

19)„hostitelským členským státem poskytovatele PEPP“ členský stát, který je jiný než domovský členský stát a v kterém poskytovatel PEPP vytváří nebo distribuuje celoevropské osobní penzijní produkty;

20)„podúčtem“ oddělená část, která je otevřena v rámci každého jednotlivého účtu PEPP a která odpovídá právním požadavkům a podmínkám pro využívání pobídek pro investování do PEPP stanoveným na vnitrostátní úrovni členským státem, v němž má účastník PEPP bydliště. Jednotlivec může být střadatelem PEPP nebo příjemcem PEPP v každém podúčtu v závislosti na příslušných právních požadavcích pro akumulační a výplatní fázi;

21)„kapitálem“ souhrn kapitálových příspěvků a nesplaceného upsaného kapitálu, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech poplatků, plateb a výdajů, které přímo či nepřímo hradí investoři;

22)„finančním nástrojem“ nástroje ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice 2014/65/EU;

23)„depozitářem“ instituce pověřená úschovou aktiv a dohledem na dodržování statutu fondu a platného práva;

24)„standardní investiční možností“ investiční strategie uplatňovaná v případě, že účastník PEPP neposkytl pokyny, jak investovat fondy akumulované na jeho účtu PEPP;

25)„technikami snižování rizik“ techniky pro systematické snižování rozsahu vystavení riziku a/nebo pravděpodobnosti jeho výskytu;

26)„změnou poskytovatele“ situace, kdy je na žádost zákazníka PEPP od jednoho poskytovatele PEPP k jinému poskytovateli převeden veškerý kladný zůstatek z jednoho účtu PEPP na jiný, přičemž původní účet PEPP může, nebo nemusí být uzavřen;

27)„poradenstvím“ poskytování osobních doporučení účastníkovi PEPP týkajících se uzavření jedné nebo více smluv o PEPP, a to buď na jeho žádost, nebo z iniciativy poskytovatele či distributora PEPP;

28)„zákazníkem PEPP“ účastník PEPP, budoucí účastník PEPP a/nebo příjemce PEPP.

Článek 3
Použitelná pravidla

Poskytování PEPP podléhá:

a)tomuto nařízení;

b)je-li to povoleno tímto nařízením, ustanovením smlouvy o poskytování PEPP uzavřené mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP;

c)v případě záležitostí tímto nařízením neupravených nebo v případě záležitostí tímto nařízením upravených pouze částečně ve věcech, které neupravuje:

i)ustanovením právních předpisů přijatých členskými státy k provedení opatření EU, která se týkají konkrétně PEPP;

ii)ustanovením právních předpisů členských států, které by byly použitelné na srovnatelné osobní penzijní produkty vytvořené a distribuované v souladu s právními předpisy členského státu, v němž má tvůrce produktu sídlo.

KAPITOLA II
POVOLENÍ

Článek 4
Povolení

1.Celoevropský osobní penzijní produkt může být v Unii vytvářen a distribuován, pouze byl-li v souladu s tímto nařízením povolen orgánem EIOPA.

2.Povolení PEPP je platné ve všech členských státech. Opravňuje držitele povolení k vytváření a distribuci PEPP, jak byl schválen orgánem EIOPA.

Článek 5
Žádost o povolení PEPP

1.O povolení PEPP mohou požádat pouze tyto finanční podniky:

a)úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU 43 ;

b)pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 44 , které poskytují přímé životní pojištění podle čl. 2 odst. 3 a přílohy II směrnice 2009/138/ES;

c)instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/2341/EU 45 ;

d)investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, které vykonávají správu portfolia nebo investiční poradenství;

e)investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 46 ;

f)správci alternativních investičních fondů (AIF) povolení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU 47 .

2.Finanční podniky uvedené v odstavci 1 předloží své žádosti o povolení PEPP orgánu EIOPA. Žádost obsahuje:

a)informace o standardních smluvních podmínkách, které budou navrženy účastníkům PEPP;

b)informace o totožnosti žadatele a jeho stávajících a předešlých zkušenostech a historii v oblasti financí;

c)totožnost osob, které fakticky provádějí vytváření a/nebo distribuci PEPP;

d)informace o opatřeních, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s PEPP;

e)informace o investičních strategiích, rizikovém profilu a dalších charakteristikách PEPP;

f)seznam členských států, v nichž chce žadatel o povolení PEPP tento produkt uvádět na trh;

g)případně informace o totožnosti depozitáře;

h)popis informací, které mají být zpřístupněny účastníkům PEPP, včetně popisu způsobů, jakými se bude postupovat při řešení stížností podaných účastníky PEPP;

i)důkaz o povolení nebo registraci žadatele v souladu s použitelným legislativním aktem Unie uvedeným v odstavci 1 a informace o totožnosti příslušného orgánu, který povolení nebo registraci udělil.

3.Orgán EIOPA může požadovat objasnění a dodatečné informace, pokud jde o dokumentaci a informace poskytnuté podle odstavce 1.

4.Orgán EIOPA může příslušný orgán finančního podniku žádajícího o povolení požádat o objasnění a informace, pokud jde o dokumentaci uvedenou v odstavci 2. Příslušný orgán na žádost odpoví do 10 pracovních dnů ode dne, kdy žádost předloženou orgánem EIOPA obdržel.

5.Veškeré následné úpravy dokumentace a informací uvedených v odstavcích 1 a 2 se neprodleně oznámí orgánu EIOPA.

Článek 6
Podmínky pro udělení povolení PEPP

1.Orgán EIOPA udělí povolení PEPP do dvou měsíců ode dne podání úplné žádosti, avšak pouze je-li zcela přesvědčen, že jsou splněny tyto podmínky:

a)žadatel splňuje požadavky tohoto nařízení;

b)žadatel má povolení příslušného orgánu vytvářet produkty, které sledují investiční strategie druhu uvedeného v tomto nařízení;

c)navrhovaný PEPP splňuje veškeré požadavky tohoto nařízení;

d)navrhovaný PEPP je založen na investiční strategii, která umožňuje výsledek penzijního produktu obsažený v navrhovaných smluvních pravidlech.

2.Před rozhodnutím o žádosti orgán EIOPA konzultuje příslušný orgán žadatele.

3.Orgán EIOPA žadateli sdělí důvody pro případné odmítnutí udělit povolení PEPP.

4.Orgán EIOPA odejme povolení PEPP v případě, že podmínky pro udělení tohoto povolení již nejsou splněny.

5.Orgán EIOPA čtvrtletně informuje příslušné orgány finančních podniků uvedených v čl. 5 odst. 1 o rozhodnutích udělit, zamítnout nebo odejmout povolení podle tohoto nařízení.

6.Orgán EIOPA zajišťuje koordinaci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro bankovnictví) zřízeným nařízením (EU) č. 1093/2010 a s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) zřízeným nařízením (EU) č. 1095/2010 a předává jim informace pro účely plnění jejich příslušných úkolů.

Článek 7
Označení a přeměna produktů

1.Označení „PEPP“ nebo „celoevropský osobní penzijní produkt“ může být v souvislosti s osobním penzijním produktem používáno pouze tehdy, pokud orgán EIOPA v souladu s tímto nařízením povolil, že osobní penzijní produkt může být distribuován pod označením „PEPP“.

2.Stávající osobní penzijní produkty mohou být přeměněny na „celoevropské osobní penzijní produkty“ po povolení orgánu EIOPA.

3.Poskytovatelé PEPP nesmí přeměňovat „celoevropské osobní penzijní produkty“ na osobní penzijní produkty, na které se nevztahuje toto nařízení.

Článek 8
Distribuce PEPP

1.Finanční podniky uvedené v čl. 5 odst. 1 mohou distribuovat PEPP, které nevytvořili, a to na základě povolení pro distribuci, které obdržely od příslušných orgánů svých domovských členských států.

2.Zprostředkovatelé pojištění registrovaní v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/97/EU 48 jsou oprávněni distribuovat PEPP, které nevytvořili.

Článek 9
Obezřetnostní režim použitelný pro různé druhy poskytovatelů

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP vždy dodržují ustanovení tohoto nařízení, jakož i příslušný obezřetnostní režim, který je pro ně použitelný v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 5 odst. 1.

Článek 10
Centrální veřejný registr

Orgán EIOPA vede centrální veřejný registr, který identifikuje každý PEPP povolený podle tohoto nařízení, poskytovatele tohoto PEPP a příslušný orgán poskytovatele PEPP. Tento registr je zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě.

KAPITOLA III
PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ A PŘENOSITELNOST PEPP

ODDÍL I
VOLNÝ POHYB SLUŽEB A SVOBODA USAZOVÁNÍ

Článek 11
Výkon volného pohybu služeb a svobody usazování poskytovateli a distributory PEPP

V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování mohou poskytovatelé PEPP poskytovat a distributoři PEPP distribuovat celoevropské osobní penzijní produkty na území hostitelského členského státu, pokud tak činí v souladu s příslušnými pravidly a postupy stanovenými legislativními akty Unie, které se na ně použijí a jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 nebo v čl. 8 odst. 2, nebo na jejich základě.

ODDÍL II
PŘENOSITELNOST

Článek 12
Služba přenositelnosti

1.Služba přenositelnosti umožňuje účastníkům PEPP nadále přispívat do celoevropského osobního penzijního produktu, který si již sjednali se svým poskytovatelem, když přestěhováním do jiného členského státu změní své bydliště.

2.V případě využití služby přenositelnosti mají účastníci PEPP nárok ponechat si veškeré výhody a pobídky, které jim poskytovatel PEPP přiznal a které jsou spojené s nepřerušeným investováním do stejného celoevropského osobního penzijního produktu.

Článek 13
Poskytování služby přenositelnosti

1.Poskytovatelé PEPP poskytnout službu přenositelnosti všem účastníkům PEPP, kteří u nich mají účet PEPP a o tuto službu požádají.

2.Při nabízení celoevropského osobního penzijního produktu poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP potenciálním účastníkům PEPP poskytne informace o tom, které vnitrostátní podúčty jsou okamžitě k dispozici.

3.Nejpozději tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost musí každý celoevropský osobní penzijní produkt na žádost adresovanou poskytovateli PEPP nabízet vnitrostátní podúčty pro všechny členské státy.

Článek 14
Podúčty PEPP 

Aniž je dotčena lhůta uvedená v čl. 13 odst. 3, poskytovatelé PEPP zajistí, aby v rámci každého jednotlivého účtu PEPP bylo možné otevřít nový podúčet, který odpovídá právním požadavkům a podmínkám pro využívání pobídek pro PEPP stanoveným na vnitrostátní úrovni členským státem, do něhož se účastník PEPP přestěhuje.

Článek 15
Otevření nového podúčtu 

1.Aniž je dotčena lhůta uvedená v čl. 13 odst. 3, poskytovatel PEPP informuje účastníka PEPP o možnosti otevření nového podúčtu v rámci individuálního účtu daného účastníka PEPP a o lhůtě, do které může být tento podúčet otevřen, a to bezprostředně po tom, co byl poskytovatel informován o úmyslu účastníka PEPP využít své právo na mobilitu mezi členskými státy.

2.Za účelem využití této možnosti účastník PEPP poskytovateli PEPP zašle žádost, která obsahuje tyto informace:

a)nový členský stát bydliště účastníka PEPP;

b)datum, od něhož mají být investice směrovány na nově otevřený podúčet;

c)veškeré příslušné informace o možných změnách v přijaté investiční strategii nebo v jiných prvcích.

3.Poskytovatel PEPP nejpozději do tří měsíců od přijetí žádosti podle odstavce 2 účastníku PEPP bezplatně poskytne úplné informace a poradenství podle kapitoly IV oddílů II a III týkající se podmínek použitelných pro nový podúčet.

4.Nový podúčet se otevře podepsáním nové smlouvy mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP nebo změnou stávající smlouvy, a to v souladu s použitelným smluvním právem. Datum otevření je stanoveno ve smlouvě, nebo při neexistenci tohoto ujednání se nový podúčet považuje za otevřený k datu podpisu smlouvy či k datu její změny.

Článek 16
Převod nahromaděných nároků mezi podúčty PEPP 

1.Poskytovatel PEPP účastníku PEPP na jeho žádost navrhne, že zařídí převod nahromaděných aktiv mezi dvěma podúčty individuálního účtu PEPP, aby tak veškerá aktiva mohla být konsolidována na jednom podúčtu.

2.Převod aktiv podle odstavce 1 musí být možný bez skutečného zpeněžení těchto aktiv.

Článek 17
Poskytování informací o přenositelnosti vnitrostátním orgánům 

1.Poskytovatel PEPP oznámí veškerá smluvní ujednání týkající se služby přenositelnosti příslušnému vnitrostátnímu orgánu vykonávajícímu nad ním obezřetnostní dohled.

2.Informace podle odstavce 1 se podávají elektronicky do centrální databáze vedené u vnitrostátního orgánu dohledu, a to do jednoho měsíce od otevření nového podúčtu, a obsahují alespoň:

a)identifikaci podúčtu (jméno účastníka PEPP, použitelné vnitrostátní právní předpisy, datum otevření podúčtu);

b)výši převedených aktiv, jsou-li nějaká aktiva převedena;

c)způsob převodu (se skutečným zpeněžením převáděných aktiv nebo bez něj).

KAPITOLA IV
DISTRIBUCE A POŽADAVKY NA INFORMACE

ODDÍL I
Obecná ustanovení

Článek 18
Obecná zásada

Při provádění distribučních činností týkajících se celoevropských osobních penzijních produktů poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP jednají čestně, spravedlivě a profesionálně a v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků.

Článek 19
Režim distribuce použitelný pro různé druhy poskytovatelů a distributorů PEPP

Pro účely distribuce PEPP poskytovatelé a distributoři PEPP dodržují tato pravidla:

a)distributoři pojištění definovaní v čl. 2 odst. 1 bodu 8 směrnice (EU) 2016/97 dodržují použitelné vnitrostátní právní předpisy provádějící pravidla distribuce pojistných produktů s investiční složkou stanovená v kapitolách V a VI uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právní předpisy Unie přijaté podle těchto pravidel, pokud jde o distribuci těchto produktů, a dále ustanovení článků 18 a 19, článků 21 až 23 a článků 27 až 32 této kapitoly;

b)investiční podniky definované v čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU dodržují použitelné vnitrostátní právní předpisy provádějící pravidla uvádění na trh nebo distribuce finančních nástrojů stanovená v čl. 16 odst. 3 prvním pododstavci uvedené směrnice a v článcích 23, 24 a 25 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právní předpisy Unie přijaté podle těchto ustanovení a dále ustanovení článků 18 a 19, článků 21 až 23 a článků 27 až 32 této kapitoly;

c)všichni ostatní poskytovatelé a distributoři PEPP dodržují veškerá ustanovení této kapitoly.

Článek 20
Pobídky

Pokud jde o úhradu nebo příjem poplatků či provizí nebo o poskytování či příjem nepeněžitých dávek souvisejících s distribucí PEPP jakýmkoliv jiným stranám či jakýmkoli jinými stranami s výjimkou účastníka PEPP nebo osoby jednající jménem účastníka PEPP, dodržují poskytovatelé nebo distributoři PEPP uvedení v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení použitelné vnitrostátní právní předpisy provádějící pravidla pro investiční podniky stanovená v čl. 24 odst. 7 písm. b) a v čl. 24 odst. 9 směrnice 2014/65/EU. Pro účely tohoto článku se odkaz na článek 23 směrnice 2014/65/ES uvedený v čl. 24 odst. 9 uvedené směrnice považuje za odkaz na článek 18 tohoto nařízení.

Článek 21
Elektronická distribuce a jiné trvalé nosiče

Veškeré dokumenty a informace podle této kapitoly se zákazníkům PEPP poskytují elektronicky za předpokladu, že zákazník PEPP má možnost tyto informace uchovávat způsobem, který zajistí jejich přístupnost pro budoucí využití, a po dobu odpovídající účelům těchto informací, a že tento nástroj umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací. Poskytovatelé a distributoři PEPP tyto dokumenty a informace na žádost bezplatně poskytnou také na jiném trvalém nosiči.

Článek 22
Požadavky na dohled nad produktem a na jeho řízení

1.Poskytovatelé PEPP zachovávají, provozují a přezkoumávají postup pro schvalování každého PEPP nebo významné úpravy stávajícího PEPP před tím, než je distribuován zákazníkům PEPP.

Postup schvalování produktu je být přiměřený a vhodný s ohledem na povahu PEPP.

Postup schvalování produktu stanoví pro každý PEPP určený cílový trh, zajišťuje posouzení veškerých rizik souvisejících s tímto určeným cílovým trhem a soulad zamýšlené distribuční strategie s určeným cílovým trhem a přijímá přiměřená opatření, jež zajistí distribuci PEPP na určený cílový trh.

Poskytovatel PEPP rozumí celoevropským osobním penzijním produktům, které poskytuje, a pravidelně je přezkoumává, přičemž zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální riziko spojené s určeným cílovým trhem, aby bylo možné posoudit alespoň to, zda PEPP nadále naplňují potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Poskytovatelé PEPP zpřístupní distributorům PEPP veškeré příslušné informace o PEPP a postupu schvalování tohoto produktu, a to včetně určeného cílového trhu PEPP.

Distributoři PEPP zavedou odpovídající opatření pro získávání informací uvedených v pátém pododstavci a pro pochopení charakteristik a určeného cílového trhu každého PEPP.

2.Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v tomto nařízení nebo použitelné na základě tohoto nařízení, včetně požadavků týkajících se sdělování informací, vhodnosti nebo přiměřenosti, odhalování a řešení střetů zájmů a pobídek.

ODDÍL II
INFORMACE POSKYTOVANÉ PŘED UZAVŘENÍM SMLOUVY
   

Článek 23
Sdělení klíčových informací o PEPP

1.Předtím, než se celoevropský osobní penzijní produkt začne nabízet účastníkům PEPP, vypracuje pro něj jeho poskytovatel sdělení klíčových informací v souladu s požadavky stanovenými v této kapitola a toto sdělení zveřejní na svých webových stránkách.

2.Poskytovatelé a distributoři PEPP splňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 2 a v článcích 6 až 18 nařízení (EU) č. 1286/2014. 

3.Kromě informací stanovených v čl. 8 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) č. 1286/2014 obsahuje oddíl nazvaný „O jaký produkt se jedná?“ tyto informace:

i)popis důchodových dávek a rozsah, v jakém jsou zaručeny;

ii)případnou minimální nebo maximální dobu, po niž je třeba se účastnit plánu PEPP;

iii)věk odchodu do důchodu;

iv)obecné informace o službě přenositelnosti včetně informací o podúčtech;

v)obecné informace o službě změny poskytovatele a odkaz na konkrétní informace o službě změny dostupné podle článku 50;

vi) dostupné informace týkající se výkonu investiční politiky z hlediska environmentálních a sociálních faktorů a faktorů týkajících se správy a řízení;

vii)rozhodné právo pro smlouvu o PEPP, pokud strany nemají možnost volby rozhodného práva, nebo v případě, že si strany rozhodné právo zvolit mohou, právo, jehož volbu navrhuje poskytovatel PEPP.

4.Poskytovatelé a distributoři PEPP poskytnou potenciálním účastníkům PEPP kromě sdělení klíčových informací o PEPP také odkazy na veškeré zprávy o solventnosti a finanční situaci poskytovatele PEPP a umožní jim snadný přístup k těmto informacím.

5.Potenciálním účastníkům PEPP se poskytnou rovněž informace o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s plánem PEPP za období minimálně pěti let, nebo v případě, že plán je provozován méně než pět let, informace za všechny roky, kdy byl plán provozován, jakož i informace o struktuře nákladů, které nesou účastníci PEPP a příjemci PEPP.

6.Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku evropské orgány dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a orgán EIOPA) prostřednictvím společného výboru evropských orgánů dohledu vypracují návrhy prováděcích technických norem, jimiž se specifikují podrobnosti týkající se prezentace a obsahu každé z informací uvedených v odstavcích 3 a 4, jakož i požadavky nezbytné pro prezentaci těchto informací ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání.

Při vypracovávání návrhů prováděcích technických norem evropské orgány dohledu zohlední jednotlivé druhy celoevropských osobních penzijních produktů, rozdíly mezi nimi a schopnosti účastníků PEPP, jakož i vlastnosti PEPP s cílem umožnit účastníku PEPP výběr z různých podkladových investic nebo jiných možností u daného produktu včetně případů, kdy lze tuto volbu provést v různých časových obdobích nebo ji v budoucnu změnit.

Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do … .

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24
Zveřejňování informací souvisejících s distribucí

1.Poskytovatelé nebo distributoři PEPP uvedení v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení poskytnou účastníkům PEPP nebo potenciálním účastníkům PEPP s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o PEPP přinejmenším informace týkající se smlouvy o PEPP a jich samých stanovené v článku 19 a v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) směrnice (EU) 2016/97 v souvislosti s pojistnými smlouvami a zprostředkovateli pojištění.

2.Informace uvedené v tomto odstavci 1 se poskytují ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání a srozumitelnou formou takovým způsobem, aby účastníci PEPP byli přiměřeně schopni pochopit povahu a rizika nabízeného PEPP a poté činit informovaná investiční rozhodnutí.

3.Komise je v souladu s článkem 62 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž upřesní kritéria, na kterých se zakládá standardizovaný formát uvedený v odstavci 2.

Oddíl III
Poradenství a pravidla pro prodej bez poradenství

Článek 25
Upřesnění požadavků a potřeb a poskytování poradenství

1.Před uzavřením smlouvy týkající se celoevropského osobního penzijního produktu poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení na základě informací získaných od účastníka PEPP upřesní požadavky a potřeby daného účastníka PEPP týkající se důchodu a srozumitelnou formou účastníkovi PEPP poskytne objektivní informace o celoevropském osobním penzijním produktu, aby mohl účastník PEPP učinit informované rozhodnutí.

Jakákoli navrhovaná smlouva je být v souladu s požadavky a potřebami účastníka PEPP týkajícími se důchodu.

2.Je-li před uzavřením jakékoli konkrétní smlouvy poskytnuto poradenství, poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení poskytne účastníkovi PEPP osobní doporučení vysvětlující, proč by konkrétní celoevropský osobní penzijní produkt nejlépe uspokojil požadavky a potřeby daného účastníka PEPP.

3.Při poskytování poradenství týkajícího se celoevropských osobních penzijních produktů poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení dodržuje použitelné vnitrostátní právní předpisy provádějící pravidla stanovená v čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU a přímo použitelné právní předpisy Unie přijaté podle čl. 25 odst. 8 uvedené směrnice týkající se těchto pravidel.

4.Pokud poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení účastníka PEPP informuje, že své poradenství poskytuje nezávisle, poskytuje toto poradenství na základě analýzy dostatečně velkého počtu osobních penzijních produktů dostupných na trhu tak, aby byl schopen vyvodit osobní doporučení odpovídající odborným kritériím ohledně toho, jaká smlouva týkající se celoevropského osobního penzijního produktu odpovídajícím způsobem uspokojí potřeby účastníka PEPP. Toto poradenství nesmí být omezeno na smlouvy týkající se celoevropského osobního penzijního produktu, které jsou poskytované samotným poskytovatelem nebo distributorem PEPP, subjekty, které jsou s tímto poskytovatelem nebo distributorem PEPP úzce propojeny, nebo jinými subjekty, s nimiž má poskytovatel nebo distributor PEPP úzké právní či hospodářské vztahy včetně smluvních vztahů, aby tak nevzniklo riziko ohrožení nezávislého charakteru poskytovaného poradenství.

5.Poskytovatelé a distributoři PEPP uvedení v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení zajistí a na žádost příslušných orgánů prokážou, že fyzické osoby poskytující poradenství týkající se celoevropských osobních penzijních produktů mají znalosti a schopnosti nezbytné pro to, aby mohli plnit své povinnosti podle této kapitoly. Členské státy zveřejní kritéria, která se pro hodnocení těchto znalostí a schopností použijí.

Článek 26
Uzavření smlouvy o PEPP bez poradenství

1.Aniž je dotčeno ustanovení čl. 25 odst. 1, může se účastník PEPP vzdát svého práva obdržet poradenství, pokud jde o uzavření smlouvy o standardní investiční možnosti.

Pokud se účastník PEPP svého práva obdržet poradenství vzdá, poskytovatelé nebo distributoři PEPP uvedení v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení při provádění distribučních činností týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu požádají účastníka PEPP nebo potenciálního účastníka PEPP, aby jim poskytl informace o svých znalostech a zkušenostech v oblasti investic důležité pro nabízený nebo požadovaný celoevropský osobní penzijní produkt, aby tak byl poskytovatel nebo distributor PEPP schopen posoudit, zda je navrhovaný celoevropský osobní penzijní produkt pro daného účastníka PEPP vhodný.

Pokud se poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení na základě informací obdržených podle prvního pododstavce domnívá, že produkt není pro účastníka PEPP nebo potenciálního účastníka PEPP vhodný, účastníka PEPP nebo potenciálního účastníka PEPP na to upozorní. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

Pokud účastníci PEPP nebo potenciální účastníci PEPP neposkytnou informace uvedené v prvním pododstavci nebo pokud o svých znalostech a zkušenostech poskytnou nedostatečné informace, poskytovatel nebo distributor PEPP je upozorní, že není schopen určit, zda je pro ně navrhovaný celoevropský osobní penzijní produkt vhodný. Toto upozornění lze poskytovat ve standardizované formě.

2.Aniž je dotčeno ustanovení čl. 25 odst. 1, pokud se účastník PEPP vzdal svého práva obdržet poradenství týkající se standardní investiční možnosti, poskytovatel nebo distributor PEPP uvedený v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení může provádět distribuční činnosti týkající se celoevropského osobního penzijního produktu, aniž by musel získat informace nebo určit skutečnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)činnosti souvisejí se smlouvami o PEPP, které vedou pouze k expozici investic vůči finančním nástrojům, jež jsou podle čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/65/EU nekomplexní, a jejich součástí není struktura, jež by účastníku PEPP znesnadňovala porozumění souvisejícím rizikům;

b)distribuce celoevropského osobního penzijního produktu probíhá z iniciativy účastníka PEPP nebo potenciálního účastníka PEPP;

c)účastník PEPP nebo potenciální účastník PEPP byl jasně informován o tom, že při poskytování této distribuční činnosti týkající se celoevropského osobního penzijního produktu nemusí poskytovatel nebo distributor PEPP posuzovat vhodnost poskytovaného nebo nabízeného celoevropského osobního penzijního produktu nebo distribuční činnosti týkající se celoevropského osobního penzijního produktu a že účastník PEPP nebo potenciální účastník PEPP nepožívá odpovídající ochrany podle příslušných profesních pravidel. Toto upozornění lze poskytnout ve standardizované formě;

d)poskytovatel nebo distributor PEPP v souladu s touto kapitolou plní své povinnosti podle použitelných pravidel, pokud jde o střet zájmů v souvislosti s distribučními činnostmi týkajícími se celoevropského osobního penzijního produktu.

3.Komise je v souladu s článkem 62 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž dále upřesní, jak mají poskytovatelé nebo distributoři PEPP uvedení v čl. 19 písm. c) tohoto nařízení při provádění distribučních činností týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu dodržovat zásady stanovené v tomto článku, a to včetně informací, které je třeba získat při posuzování vhodnosti celoevropských osobních penzijních produktů pro jejich zákazníky, a včetně kritérií pro posouzení nekomplexních smluv týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu pro účely uvedené v odst. 2 písm. a) bodu ii) tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci zohledňují:

a)povahu služeb nabízených nebo poskytovaných účastníku PEPP nebo potenciálnímu účastníku PEPP s ohledem na druh, předmět, objem a četnost transakcí a

b)povahu nabízených nebo zvažovaných produktů, včetně různých typů finančních nástrojů.

ODDÍL IV
INFORMACE BĚHEM DOBY TRVÁNÍ SMLOUVY

Článek 27
Obecná ustanovení

1.Poskytovatelé PEPP vypracují stručný personalizovaný dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka PEPP, přičemž zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled dávek z PEPP“). Název tohoto dokumentu obsahuje slova „přehled dávek z PEPP“.

2.Co se týče přesného data, k němuž se vztahují informace uvedené v přehledu dávek z PEPP, formátu informací obsažených v přehledu dávek z PEPP a zacházení s jakoukoliv podstatnou změnou těchto informací, použije se odpovídajícím způsobem čl. 38 odst. 2 až 4 směrnice 2016/2341/EU, přičemž pro účely tohoto nařízení se pojmem „přehled důchodových dávek“ rozumí přehled dávek z PEPP.

3.Kromě toho je být účastník PEPP po celou dobu trvání smlouvy informován o všech změnách týkajících se těchto informací:

a)všeobecných a zvláštních pojistných podmínek;

b)názvu společnosti poskytovatele PEPP, její právní formy nebo adresy jejího sídla a případně pobočky, s níž je smlouva uzavřena;

c)veškerých informací uvedených v čl. 23 odst. 2 až 5 v případě změny podmínek týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu nebo změny právních předpisů použitelných pro smlouvu týkající se celoevropského osobního penzijního produktu;

d)informací o tom, jak investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.

Článek 28
Přehled dávek z PEPP

1.Přehled dávek z PEPP zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky PEPP:

a)osobní údaje účastníka PEPP, název poskytovatele PEPP, informace o předpokládaných důchodových dávkách, informace o nabytých nárocích nebo nahromaděném kapitálu, příspěvky uhrazené účastníkem PEPP nebo jakoukoliv třetí stranou a informace o úrovni financování plánu PEPP, pro které se použije čl. 39 odst. 1 písm. a), b), d), e), f) a h) směrnice 2016/2341/EU, přičemž pro účely tohoto nařízení se pojmem „účastník“ rozumí účastník PEPP, pojmem „IZPP“ poskytovatel PEPP, pojmem „penzijní plán“ plán PEPP a pojmem „přispívající podnik“ jakákoliv třetí strana;

b)členský stát, v němž má poskytovatel PEPP povolení nebo v němž je registrován, a název příslušného orgánu;

c)případně informace o celkových nebo částečných zárukách v rámci plánu PEPP, o povaze záruky a o mechanismu na ochranu nabytých jednotlivých nároků;

d)informace o dosavadní výkonnosti plánu PEPP jakožto celku nebo případně investiční možnosti účastníka PEPP, uvedené v tabulce znázorňující tuto výkonnost za všechny dostupné roky a nejvýše za posledních deset let;

e)rozpis nákladů odečtených poskytovatelem PEPP minimálně za posledních 12 měsíců, v němž jsou uvedeny správní náklady, náklady na úschovu aktiv, náklady související s portfoliovými obchody a další náklady, jakož i odhadovaný dopad těchto nákladů na konečné dávky.

2.Komise v souladu s článkem 62 přijme akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví pravidla pro určení předpokladů týkajících se předpokládaných důchodových dávek uvedených v odst. 1 písm. a). Tato pravidla poskytovatelé PEPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

3.Členské státy si v souladu s článkem 55 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu dávek z PEPP.

Článek 29
Doplňující informace

1.Přehled dávek z PEPP uvádí, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace, včetně:

a)dalších praktických informací podle čl. 40 odst. 1 písm. a) směrnice 2016/2341/EU;

b)informací o ročních účetních závěrkách a výročních zprávách poskytovatele PEPP zohledňujících každý plán PEPP provozovaný daným poskytovatelem a případně o ročních účetních závěrkách a výročních zprávách pro každý plán PEPP;

c)písemného prohlášení o zásadách investiční politiky poskytovatele PEPP, obsahujícího alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání závazků týkajících se celoevropského osobního penzijního produktu a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení;

d)informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako renta, zejména pokud jde o sazbu renty, druh poskytovatele PEPP a trvání renty, jsou-li v daném případě použitelné;

e)informací o výši dávek v případě předčasného vyplacení.

2.U plánů PEPP, v nichž účastníci PEPP nesou investiční riziko a v nichž je jistá investiční možnost účastníku PEPP přiřazena podle zvláštního pravidla uvedeného v plánu PEPP, přehled dávek z PEPP uvádí, kde jsou poskytovány dodatečné informace.

3.Orgán EIOPA po konzultaci s vnitrostátními orgány a po spotřebitelských testech vypracuje návrhy prováděcích technických norem upřesňující podrobnosti týkající se prezentace informací uvedených v článku 28 a v tomto článku.

Orgán EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [do devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 30
Informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP během fáze před odchodem do důchodu a příjemcům PEPP během výplatní fáze

1.    Účastníci PEPP obdrží během fáze před odchodem do důchodu informace uvedené v článku 42 směrnice 2016/2341/EU.

2.    Poskytovatelé PEPP příjemcům PEPP pravidelně poskytují informace uvedené v článku 43 směrnice 2016/2341/EU, přičemž pojmem „vyplácení dávek“ se pro účely tohoto nařízení rozumí výplata.

Článek 31
Dodatečné informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP a příjemcům PEPP na jejich žádost

Na žádost účastníka PEPP, příjemce PEPP nebo jejich zástupců poskytovatel PEPP poskytne tyto dodatečné informace:

a)roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v čl. 29 odst. 1 písm. b), nebo je-li poskytovatel PEPP odpovědný za více než jeden plán PEPP, účetní závěrky a zprávy týkající se konkrétního plánu PEPP daného účastníka nebo příjemce;

b)prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v čl. 29 odst. 1 písm. c);

c)jakékoli další informace o předpokladech, jež byly použity k prognóze předpokládaných dávek uvedených v čl. 28 odst. 1 písm. a).

ODDÍL V
OZNAMOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍM ORGÁNŮM

Článek 32
Obecná ustanovení

1.Poskytovatelé PEPP příslušným orgánům předloží informace nezbytné pro účely dohledu. Tyto informace zahrnují alespoň informace nezbytné pro to, aby mohly být v rámci procesu kontroly orgánem dohledu prováděny tyto činnosti:

a)posouzení řídicího a kontrolního systému uplatňovaného poskytovateli PEPP, činnosti, kterou provádějí, zásad oceňování používaných pro účely solventnosti, rizik, jimž čelí, a systémů řízení rizik, jejich kapitálové struktury, potřeb a řízení;

b)přijímání vhodných rozhodnutí vyplývajících z výkonu jejich práv a povinností dohledu.

2.Příslušné orgány mají tyto pravomoci:

a)určit povahu, rozsah a formát informací uvedených v odstavci 1, jejichž předložení požadují od poskytovatelů PEPP v těchto časových okamžicích:

i) v předem stanovených lhůtách;

ii) nastanou-li předem stanovené události;

iii) během šetření týkajících se situace poskytovatele PEPP;

b)získat od poskytovatelů PEPP veškeré informace o smlouvách, které poskytovatelé PEPP mají, nebo o smlouvách, které uzavřeli s třetími osobami, a

c)požadovat informace od externích odborníků, jako jsou auditoři a pojistní matematici.

3.Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)kvalitativní nebo kvantitativní prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

b)historické, nynější nebo očekávané prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

c)údaje z vnitřních nebo vnějších zdrojů nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci.

4.Informace podle odstavců 1 a 2 musí:

a)odrážet povahu, rozsah a komplexnost činnosti dotyčného poskytovatele PEPP, a zejména rizik spjatých s jeho činností;

b)být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní;

c)být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

5.Poskytovatelé PEPP mají vhodné systémy a struktury za účelem splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 až 4, jakož i písemnou koncepci, schválenou správním nebo řídicím orgánem nebo orgánem dohledu poskytovatele PEPP a zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací.

6.Na žádost adresovanou příslušným orgánům má orgán EIOPA přístup k informacím předloženým poskytovateli PEPP.

7.Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, jimiž upřesní informace uvedené v odstavcích 1 až 4 za účelem zajištění přiměřeného rozsahu sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu.

Orgán EIOPA po konzultaci s vnitrostátními orgány a po spotřebitelských testech vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování orgánům dohledu.

Orgán EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [do devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

KAPITOLA V
AKUMULAČNÍ FÁZE

ODDÍL I
INVESTIČNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVATELE PEPP

Článek 33
Investiční pravidla 

1.Poskytovatelé PEPP investují v souladu s „pravidlem obezřetnosti“, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a)aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků PEPP jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí poskytovatel PEPP nebo subjekt, který spravuje jeho portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků PEPP;

b)aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

c)aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, se v každém případě udržují na obezřetné úrovni;

d)investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Tyto nástroje se obezřetně ocenění s ohledem na podkladová aktiva a zahrnou do ocenění aktiv daného poskytovatele PEPP. Poskytovatelé PEPP se také vyhnou nadměrné expozici vůči riziku jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

e)aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a akumulaci rizika v celém portfoliu. Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí poskytovatele PEPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

f)aktiva nesmí být investována ve vysoce rizikových a nespolupracujících jurisdikcích identifikovaných Finančním akčním výborem;

g)poskytovatel PEPP se nesmí vystavovat rizikům vyplývajícím z nadměrné páky a nadměrné transformace splatnosti.

2.Pravidla stanovená v odst. 1 písm. a) až g) platí pouze do té míry, nejsou-li v příslušných odvětvových právních předpisech použitelných na poskytovatele PEPP přísnější ustanovení.

ODDÍL II
INVESTIČNÍ PRAVIDLA PRO ÚČASTNÍKY PEPP

Článek 34
Obecná ustanovení

1.Poskytovatelé PEPP účastníkům PEPP nabídnou až pět investičních možností.

2.Investiční možnosti zahrnují standardní investiční možnost a mohou zahrnovat alternativní investiční možnosti.

3.Veškeré investiční možnosti navrhují poskytovatelé PEPP na základě osvědčených technik snižování rizika zajišťujících účastníkům PEPP dostatečnou ochranu.

Článek 35
Volba investiční možnosti účastníkem PEPP

Účastník PEPP si při uzavření smlouvy o PEPP zvolí investiční možnost.

Článek 36
Podmínky pro změnu zvolené investiční možnosti

1.Každých pět let akumulace v rámci celoevropského osobního penzijního produktu má účastník PEPP možnost zvolit si jinou investiční možnost.

2.Změna investiční možnosti je pro účastníka PEPP bezplatná.

Článek 37
Standardní investiční možnost

1.Standardní investiční možnost zajistí účastníku PEPP ochranu kapitálu, a to na základě techniky snižování rizik, která vede k bezpečné investiční strategii.

2.Ochrana kapitálu účastníku PEPP umožní získat zpět investovaný kapitál.

Článek 38
Alternativní investiční možnosti

1.Nabízí-li poskytovatelé PEPP alternativní investiční možnosti, alespoň jedna z nich účastníkům PEPP nabízí nákladově efektivní investiční možnost.

2.Alternativní investiční možnosti zahrnují techniky snižování rizik definované poskytovateli PEPP.

Článek 39
Akt v přenesené pravomoci o investičních možnostech

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, jímž se stanoví:

a)technika snižování rizik určená k zajištění ochrany kapitálu v rámci standardní investiční možnosti;

b)techniky snižování rizik, které se použijí pro alternativní investiční možnosti.

ODDÍL III
DALŠÍ ASPEKTY TÝKAJÍCÍ SE AKUMULAČNÍ FÁZE

Článek 40
Podmínky týkající se akumulační fáze

1.V souladu s čl. 3 písm. b) určí podmínky celoevropského osobního penzijního produktu související s akumulační fází členské státy, s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení.

2.Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši vkládaných plateb a jejich kontinuitu, jakož i podmínky pro vyplacení před dosažením věku odchodu do důchodu v případě zvlášť závažných problémů.

KAPITOLA VI
OCHRANA INVESTORA

Článek 41
Depozitář

1.Je-li poskytovatelem PEPP instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo investiční firma uvedená v čl. 5 odst. 1, jmenuje za účelem úschovy aktiv a plnění povinnosti dohledu jednoho nebo více depozitářů.

2.Pro jmenování depozitáře a plnění jeho úkolů se odpovídajícím způsobem použije čl. 33 odst. 5, 6 a 7 směrnice 2016/2341/EU.

3.Pro úschovu aktiv a pro odpovědnost depozitáře se odpovídajícím způsobem použije čl. 34 odst. 1 a 2 směrnice 2016/2341/EU. Depozitář odpovídá poskytovateli PEPP a účastníkům PEPP za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že neodůvodnitelně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně. Odpovědnost depozitáře není dotčena skutečností, že všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, svěřil třetí straně.

4.Pro povinnosti depozitáře v oblasti dohledu se odpovídajícím způsobem použije čl. 35 odst. 1 směrnice 2016/2341/EU.

Článek 42
Pokrytí biometrických rizik

Poskytovatelé PEPP mohou nabízet celoevropské osobní penzijní produkty zajišťující pokrytí biometrických rizik. Pro účely tohoto nařízení se pojmem „biometrická rizika“ rozumí rizika spojená s dlouhověkostí, invaliditou a úmrtím.

Článek 43
Stížnosti

1.Pro vyřizování stížností podaných zákazníky PEPP týkajících se jejich práv a povinností podle tohoto nařízení poskytovatelé a distributoři PEPP zavedou a použijí odpovídající a účinné postupy pro řešení stížností.

2.Tyto postupy se použijí v každém členském státě, kde poskytovatel nebo distributor PEPP nabízí své služby, a jsou dostupné v úředním jazyce příslušného členského státu, který si zvolí zákazník PEPP, nebo v jiném jazyce, pokud se na tom poskytovatel či distributor PEPP a zákazník PEPP dohodnou.

3.Poskytovatelé a distributoři PEPP vynaloží veškeré úsilí, aby na stížnosti zákazníků PEPP odpověděli, a to buď na papíře, nebo na jiném trvalém nosiči, pokud se na tom poskytovatel či distributor PEPP a zákazník PEPP dohodnou. Odpověď obsahuje vyjádření ke všem vzneseným bodům a poskytne se v přiměřené lhůtě, nejpozději však do patnácti pracovních dnů od obdržení stížnosti. Ve výjimečných situacích, kdy nelze odpověď poskytnout do patnácti pracovních dnů z důvodů, které jsou mimo kontrolu poskytovatele nebo distributora PEPP, je poskytovatel nebo distributor PEPP povinen zaslat předběžnou odpověď, v níž podá jasné důvody prodlení při odpovědi na stížnost a uvede lhůtu, do kdy zákazník PEPP obdrží odpověď konečnou. Lhůta pro obdržení konečné odpovědi však nesmí přesáhnout 35 pracovních dní.

4.Poskytovatelé a distributoři PEPP zákazníka PEPP informují alespoň o jednom subjektu alternativního řešení sporů, který je příslušný pro řešení sporů týkajících se práv a povinností zákazníků PEPP podle tohoto nařízení.

5.Informace uvedené v odstavci 3 jsou jasným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem uvedeny na webových stránkách poskytovatele nebo distributora PEPP, na pobočce a ve všeobecných podmínkách smlouvy mezi poskytovatelem či distributorem PEPP a zákazníkem PEPP. V těchto informacích je dále uvedeno, jakým způsobem lze získat další informace o subjektu alternativního řešení sporů a o podmínkách jeho využití.

6.Příslušné orgány zavedou postupy, které zákazníkům PEPP a dalším zúčastněným stranám včetně spotřebitelských sdružení umožní podávat příslušným orgánům stížnosti ohledně údajného porušení tohoto nařízení ze strany poskytovatelů a distributorů PEPP. Stěžovatelé obdrží v každém případě odpověď.

Článek 44
Mimosoudní řešení sporů 

1.V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU 49 se zavedou odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů mezi zákazníky PEPP a poskytovateli či distributory PEPP týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení a případně se využijí stávající příslušné orgány. Tyto postupy alternativního řešení sporů se použijí a pravomoci orgánů alternativního řešení sporů se účinně rozšíří na poskytovatele nebo distributory PEPP, ve vztahu k nimž byly postupy zahájeny.

2.Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny účinně spolupracovat na řešení přeshraničních sporů týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

KAPITOLA VII
ZMĚNA POSKYTOVATELE PEPP

Článek 45
Poskytování služby změny

1.Poskytovatelé PEPP poskytují službu změny, v rámci níž se na žádost účastníka PEPP veškerý kladný zůstatek z účtu PEPP vedeného u převádějícího poskytovatele převede na nový účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele, přičemž původní účet PEPP se uzavře.

Službu změny mohou poskytovat poskytovatelé PEPP usazení ve stejném členském státě (vnitrostátní změna) nebo v jiných členských státech (přeshraniční změna).

2.Účastník PEPP nesmí měnit poskytovatele PEPP častěji než jednou za pět let po uzavření smlouvy o PEPP.

Článek 46
Služba změny poskytovatele

1.Službu změny poskytovatele zahájí na žádost účastníka PEPP přijímající poskytovatel PEPP. Služba změny splňuje nejméně požadavky odstavců 2 až 5.

2.Přijímající poskytovatel PEPP zahájí službu změny poskytovatele po obdržení zmocnění od účastníka PEPP. 

Zmocnění je sepsáno v úředním jazyce členského státu, ve kterém je služba změny poskytovatele zahajována, nebo v jiném jazyce, na němž se strany dohodnou.

Toto zmocnění umožní účastníku PEPP poskytnout zvláštní souhlas s tím, aby převádějící poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 3, a poskytnout zvláštní souhlas s tím, aby přijímající poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 5.

Zmocnění umožní účastníku PEPP konkrétně určit, kterých portfolií aktiv a/nebo částek se má změna týkat. Zmocnění účastníku PEPP rovněž umožní určit datum, od něhož mají být platby prováděny na účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP. Toto datum není dřívější než šestý pracovní den ode dne, kdy přijímající poskytovatel PEPP obdrží dokumenty převedené podle odstavce 4 od převádějícího poskytovatele PEPP. Členské státy mohou vyžadovat, aby zmocnění od účastníka PEPP bylo písemné a aby byla jeho kopie poskytnuta účastníku PEPP.

3.Přijímající poskytovatel PEPP do dvou dnů od přijetí zmocnění uvedeného v odstavci 2 požádá převádějícího poskytovatele PEPP, aby provedl následující úkoly, pokud tak stanoví zmocnění účastníka PEPP:

a)předat přijímajícímu poskytovateli PEPP a také účastníku PEPP, pokud si to ve svém zmocnění konkrétně vyžádal, seznam stávajících aktiv, na něž se má změna vztahovat;

b)v den určený účastníkem PEPP převést případný zbývající kladný zůstatek na účet PEPP otevřený nebo vedený u přijímajícího poskytovatele PEPP a

c)v den určený účastníkem PEPP uzavřít účet PEPP vedený u převádějícího poskytovatele PEPP.

4.Po obdržení žádosti od přijímajícího poskytovatele PEPP převádějící poskytovatel PEPP provede následující úkoly, pokud tak stanoví zmocnění střadatele PEPP:

a)do pěti pracovních dnů zaslat přijímajícímu poskytovateli PEPP informace uvedené v odst. 3 písm. a);

b)pokud převádějící poskytovatel PEPP nemá systém pro automatické přesměrování příchozích plateb na účet PEPP otevřený účastníkem PEPP u přijímajícího poskytovatele PEPP, přestat přijímat příchozí platby na účet PEPP, a to s účinkem od data uvedeného ve zmocnění. Členské státy mohou požadovat, aby převádějící poskytovatel PEPP informoval účastníka PEPP o důvodu nepřijetí příchozích plateb;

c)převést zbývající kladný zůstatek z účtu PEPP na nový účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP, a to k datu uvedenému ve zmocnění;

d)k datu uvedenému ve zmocnění uzavřít účet PEPP, nemá-li účastník PEPP na tomto účtu PEPP žádné neuhrazené závazky a za předpokladu, že byly dokončeny činnosti uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce. Poskytovatel PEPP účastníka PEPP neprodleně uvědomí, pokud tyto neuhrazené závazky brání uzavření účtu účastníka PEPP.

5.Přijímající poskytovatel PEPP do pěti pracovních dnů od přijetí informací požadovaných podle odstavce 3 od převádějícího poskytovatele PEPP provede následující úkoly, pokud tak stanoví zmocnění, způsobem v něm stanoveným a v rozsahu, v jakém to umožňují informace, které mu převádějící poskytovatel PEPP nebo účastník PEPP poskytli:

a)provede nezbytné přípravy na to, aby mohl přijímat příchozí platby, a s účinkem ode dne určeného ve zmocnění je přijímá;

b)informuje plátce uvedené ve zmocnění o podrobnostech týkajících se účtu PEPP, který má účastník PEPP u přijímajícího poskytovatele PEPP, a předá plátcům kopii zmocnění účastníka PEPP.

Pokud přijímající poskytovatel PEPP nemá veškeré informace nezbytné pro informování plátců podle prvního pododstavce písm. b), požádá účastníka PEPP nebo převádějícího poskytovatele PEPP, aby mu chybějící informace poskytl.

Pokud se účastníci PEPP namísto poskytnutí zvláštního souhlasu přijímajícímu poskytovateli PEPP v souladu s odstavcem 2 rozhodnou poskytnout plátcům informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) osobně, poskytne přijímající poskytovatel PEPP účastníku PEPP ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci standardní dopisy obsahující údaje o účtu PEPP a počátečním datu uvedeném ve zmocnění.

Článek 47
Usnadnění vnitrostátní a přeshraniční změny pro účastníky PEPP

1.Pokud účastník PEPP svému poskytovateli PEPP sdělí, že si přeje otevřít účet PEPP u jiného poskytovatele PEPP ve stejném nebo v jiném členském státě, poskytovatel PEPP, u nějž má účastník PEPP účet PEPP, po přijetí této žádosti poskytne účastníku PEPP tuto pomoc: 

a)bezplatně účastníku PEPP poskytne dostupné informace týkající se pravidelných příchozích plateb na jeho účet PEPP v uplynulých třinácti měsících;

b)převede kladný zůstatek na účtu PEPP vedeném účastníkem PEPP na účet PEPP otevřený tímto účastníkem PEPP u přijímajícího poskytovatele PEPP, a to za předpokladu, že žádost obsahuje veškeré údaje umožňující identifikovat přijímajícího poskytovatele PEPP a účet PEPP daného účastníka PEPP;

c)uzavře účet PEPP vedený účastníkem PEPP.

2.Pokud účastník PEPP nemá na svém účtu PEPP žádné neuhrazené pohledávky, poskytovatel PEPP, u něhož má účastník PEPP veden svůj účet PEPP, poskytne pomoc uvedenou v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku k datu určenému účastníkem PEPP, kterým není dřívější než šestý pracovní den ode dne, kdy tento poskytovatel PEPP obdrží žádost účastníka PEPP, pokud se strany nedohodnou jinak. Poskytovatel PEPP neprodleně uvědomí účastníka PEPP, pokud neuhrazené závazky brání uzavření jeho účtu PEPP.

Článek 48
Poplatky a platby související se službou změny poskytovatele

1.Účastníci PEPP by měli mít bezplatný přístup ke svým osobním údajům uchovávaným převádějícím nebo přijímajícím poskytovatelem PEPP.

2.Převádějící poskytovatel PEPP poskytne informace požadované přijímajícím poskytovatelem PEPP podle čl. 46 odst. 4 písm. a), aniž by účastníkovi PEPP nebo přijímajícímu poskytovateli PEPP cokoliv účtoval.

3.Celkové poplatky a platby účtované převádějícím poskytovatelem PEPP účastníkovi PEPP za uzavření účtu PEPP, který je u něj veden, nesmí přesáhnout 1,5 % kladného zůstatku, který má být převeden k přijímajícímu poskytovateli PEPP.

4.Případné poplatky a platby, které jsou převádějícím nebo přijímajícím poskytovatelem PEPP účastníkovi PEPP účtovány za jakékoli služby podle článku 46 jiné než služby uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, jsou přiměřené a odpovídají skutečným nákladům daného poskytovatele PEPP.

Článek 49
Ochrana účastníků PEPP před finanční ztrátou

1.Poskytovatel PEPP neprodleně nahradí jakoukoli finanční ztrátu, včetně poplatků, plateb a úroků, která vznikla účastníkovi PEPP a která je přímým důsledkem toho, že poskytovatel PEPP účastnící se procesu změny nedodržel své povinnosti podle článku 46.

2.Odpovědnost podle odstavce 1 se nepoužije v případech neobvyklých a nepředvídatelných okolností, které poskytovatel PEPP dovolávající se těchto okolností nemůže ovlivnit a jejichž následkům by nebylo možné přes veškeré úsilí zabránit, nebo v případech, kdy je poskytovatel PEPP vázán jinými právními závazky, na něž se vztahují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy.

3.Odpovědnost podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními požadavky použitelnými na vnitrostátní úrovni.

4.Účastník PEPP nese náklady a případné riziko finanční ztráty související se skutečným zpeněžením aktiv držených na účtu PEPP v zájmu jejich převodu od převádějícího poskytovatele PEPP k přijímajícímu poskytovateli PEPP.

5.Účastník PEPP nese náklady a případné riziko finanční ztráty související s ochranou kapitálu poskytovanou převádějícím poskytovatelem PEPP. Tato ochrana kapitálu umožňující účastníkovi PEPP získat zpět investovaný kapitál a poskytující mechanismus pro inflační indexaci se uplatní v okamžiku změny poskytovatele.

Článek 50
Informace o službě změny poskytovatele

1.Poskytovatelé PEPP poskytnou účastníkům PEPP tyto informace o službě změny:

a)úlohy převádějícího a přijímajícího poskytovatele PEPP v každé fázi procesu změny poskytovatele, jak jsou uvedeny v článku 46;

b)časový rámec pro dokončení jednotlivých fází;

c)poplatky a platby za proces změny poskytovatele;

d)veškeré informace, o jejichž poskytnutí bude účastník PEPP požádán.

Poskytovatelé PEPP rovněž poskytnou další informace, případně včetně informací potřebných pro identifikaci systému pojištění vkladů, systému pro odškodnění investorů nebo penzijním ochranným plánem v rámci Unie, jichž je poskytovatel PEPP členem. Pojmem „penzijní ochranný plán“ se rozumí opatření pro výplatu náhrady škody účastníkům PEPP nebo příjemcům PEPP v případě platební neschopnosti poskytovatele PEPP.

2.Informace uvedené v odstavci 1 jsou vždy dostupné v elektronické podobě na webových stránkách poskytovatele PEPP, jsou bezplatně k dispozici na papíře nebo na jiném trvalém nosiči ve všech prostorách poskytovatele PEPP přístupných účastníkům PEPP a jsou na základě žádosti poskytovány účastníkům PEPP.

KAPITOLA VIII
VÝPLATNÍ FÁZE

Článek 51
Podmínky týkající se výplatní fáze

1. V souladu s článkem 3 určí podmínky celoevropského osobního penzijního produktu související s výplatní fází členské státy, nejsou-li stanoveny v tomto nařízení.

2.Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména stanovení věku odchodu do důchodu, povinného vztahu mezi dosažením věku odchodu do důchodu a počátkem výplatní fáze, minimální doby, po níž je třeba se účastnit plánu PEPP, maximální doby před dosažením věku odchodu do důchodu, kdy je možné se do plánu PEPP zapojit, jakož i podmínky pro vyplacení v případě zvlášť závažných problémů.

Článek 52
Formy vyplácených dávek

1.Poskytovatelé PEPP mohou účastníkům PEPP poskytnout jednu nebo více z těchto forem vyplácení:

a)rentu;

b)jednorázovou částku;

c)postupné čerpání;

d)kombinace výše uvedených forem.

2.Formu vyplácení dávek ve výplatní fázi si střadatelé PEPP zvolí při uzavření smlouvy o PEPP a případně ji poté mohou jednou za pět let během akumulační fáze změnit.

KAPITOLA IX
DOHLED

Článek 53
Dohled ze strany příslušných orgánů a sledování orgánem EIOPA

1.Příslušný orgán poskytovatele PEPP průběžně dohlíží na dodržování tohoto nařízení. Je rovněž odpovědný za dohled nad dodržováním dalších povinností stanovených ve statutu nebo zakládacích dokumentech poskytovatele PEPP a nad přiměřeností jeho opatření a organizace vůči úkolům, které mají být splněny při poskytování celoevropského osobního penzijního produktu.

2.Orgán EIOPA sleduje penzijní plány zřízené nebo distribuované na území Unie, aby ověřil, zda nepoužívají označení „PEPP“ nebo nenaznačují, že se jedná o celoevropský osobní penzijní produkt, pokud k tomu nemají povolení podle tohoto nařízení nebo pokud toto nařízení nedodržují.

3.Orgán EIOPA v koordinaci s dalšími evropskými orgány dohledu přezkoumává roční plány dohledu nad poskytovateli PEPP přijaté příslušnými orgány.

Článek 54
Pravomoci příslušných orgánů

Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán měl veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 55
Spolupráce mezi příslušnými orgány a spolupráce s orgánem EIOPA

1.Orgán EIOPA a příslušný orgán poskytovatele PEPP za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení vzájemně spolupracují a vyměňují si informace.

2.Příslušné orgány vzájemně spolupracují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 575/2013/EU 50 , směrnicí 2009/138/ES, směrnicí 2016/2341/EU, směrnicí 2014/65/EU, směrnicí 2009/65/ES a směrnicí 2011/61/EU.

3.Příslušné orgány a orgán EIOPA vzájemně spolupracují za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

4.Příslušné orgány a orgán EIOPA si v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010 vyměňují veškeré informace a dokumentaci potřebné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení, zejména k rozpoznání porušení tohoto nařízení a jejich nápravě.

5.Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku orgán EIOPA vypracuje návrhy prováděcích technických norem upřesňující podrobnosti týkající se mechanismu pro spolupráci a výměnu informací, spolu s požadavky potřebnými pro prezentaci výše uvedených informací ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání.

Orgán EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [do devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 56
Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací

1.Jestliže příslušný orgán poskytovatele nebo distributora PEPP nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností příslušného orgánu jiného členského státu týkajících se uplatňování tohoto nařízení, může orgán EIOPA na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

V případech týkajících se přeshraničních situací, kdy je možné na základě objektivních kritérií zjistit spor mezi příslušnými orgány z různých členských států, může orgán EIOPA ze své vlastní iniciativy nebo na žádost Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) či Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4.

2.Orgán EIOPA stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí orgán EIOPA jako zprostředkovatel.

Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán EIOPA postupem stanoveným v čl. 44 odst. 1 třetím a čtvrtém pododstavci nařízení (EU) č. 1094/2010 přijmout rozhodnutí požadující, aby dotčené příslušné orgány za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely jednání, přičemž toto rozhodnutí bude mít pro tyto příslušné orgány závazné účinky, aby bylo zajištěno dodržování práva Unie.

3.Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 SFEU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu EIOPA, a tedy nezajistí, aby poskytovatel nebo distributor PEPP plnil požadavky, které se na něj přímo vztahují na základě tohoto nařízení, může orgán EIOPA přijmout individuální rozhodnutí určené poskytovateli nebo distributorovi PEPP, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jeho povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4.Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, je slučitelné s těmito rozhodnutími.

5.Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 informuje předseda orgánu EIOPA o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

KAPITOLA X
SANKCE

Článek 57
Správní sankce a nápravná opatření

1.Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, příslušné orgány mohou ukládat správní sankce a nápravná opatření pro situace, kdy:

a)finanční podnik uvedený v čl. 5 odst. 1 obdržel povolení PEPP na základě nepravdivých nebo zavádějících prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky, které jsou v rozporu s články 5 a 6;

b)finanční podnik uvedený v čl. 5 odst. 1 poskytuje, respektive distribuuje produkty nesoucí označení „PEPP“ nebo „celoevropský osobní penzijní produkt“ bez požadovaného povolení;

c)poskytovatel PEPP porušil čl. 7 odst. 3, neposkytl službu přenositelnosti v rozporu s článkem 13 nebo informace požadované podle článku 17, nebo nesplnil požadavky a povinnosti stanovené v kapitolách IV a V, v článku 43 a v kapitole VII;

d)depozitář nesplnil své povinnosti v oblasti dohledu podle článku 42.

2.Uvedené sankce a opatření jsou účinné, přiměřené a odrazující a musí mezi ně patřit alespoň:

a)veřejné oznámení, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení předpisu v souladu s článkem 59;

b)příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba upustila od daného chování a vyvarovala se jeho opakování;

c)dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí v takovýchto podnicích pro kteréhokoli člena řídicího orgánu finančního podniku instituce nebo kteroukoli jinou fyzickou osobu, která byla shledána odpovědnou;

d)maximální správní pokuta ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni [datum vstupu tohoto nařízení v platnost];

e)v případě právnické osoby může maximální správní pokuta uvedená v písmeni d) dosahovat až 10 % celkového ročního obratu podle nejnovější dostupné účetní závěrky schválené řídicím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 51 , je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku;

f)maximální správní pokuta ve výši nejméně dvojnásobku výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky v písmenech d) a e).

3.Pokud se ustanovení odstavce 1 použijí na právnické osoby, příslušné orgány uplatní správní sankce a nápravná opatření stanovená v odstavci 2 na členy řídicího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení předpisů.

4.Veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření stanovených v odstavci 2 jsou řádně odůvodněná a podléhají soudnímu přezkumu.

Článek 58
Výkon pravomoci ukládat správní sankce a nápravná opatření

1.Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření podle článku 57 v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem: 

a)přímo;

b)ve spolupráci s jinými orgány;

c)podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo nápravného opatření uloženého podle článku 57 zohledňují veškeré příslušné okolnosti, v případě potřeby včetně:

a)významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává zejména celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;

d)výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, pokud je lze stanovit;

e)ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

f)úrovně spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 59
Zveřejnění správních sankcí a nápravných opatření

1.Příslušné orgány bez zbytečného odkladu na svých oficiálních webových stránkách zveřejní jakékoliv rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření za porušení tohoto nařízení, a to poté, co byl adresát sankce nebo opatření o tomto rozhodnutí informován. 

2.Zveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědné osoby a uložených sankcích nebo opatřeních.

3.Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, nebo pokud má příslušný orgán za to, že by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány učiní jedno z následujících opatření:

a)zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou nebo

b)rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření zveřejní, přičemž po přiměřenou dobu vynechají totožnost a osobní údaje příjemce, pokud se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou, a pokud takové anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotčených osobních údajů, nebo

c)rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

4.V případě rozhodnutí zveřejnit sankci nebo opatření anonymně podle odst. 3 písm. b) může být zveřejnění příslušných údajů odloženo. Je-li rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření předmětem odvolání u příslušného justičního orgánu, příslušné orgány tuto informaci a veškeré následné informace o výsledku takového odvolání rovněž neprodleně zveřejní na svých oficiálních webových stránkách. Jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí o uložení správní sankce nebo nápravného opatření, se rovněž zveřejní.

5.Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních webových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních webových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po nezbytnou dobu v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 60
Povinnost předkládat orgánu EIOPA informace týkající se správních sankcí a nápravných opatření

1.Příslušné orgány informují orgán EIOPA o všech uložených správních sankcích a jiných opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s čl. 59 odst. 1.

2.Příslušné orgány poskytnou každoročně orgánu EIOPA souhrnné informace týkající se všech správních sankcí a jiných nápravných opatřeních uložených v souladu s článkem 57.

Orgán EIOPA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

3.Pokud příslušný orgán správní sankci nebo jiné opatření zveřejnil, oznámí tuto skutečnost zároveň orgánu EIOPA.

KAPITOLA XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 61
Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vykonávají poskytovatelé PEPP a příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu nařízením (EU) 2016/679. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci tohoto nařízení, řídí se orgán EIOPA nařízením (ES) č. 45/2001.

Článek 62
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 26 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 32 odst. 7 a článku 39 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 26 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 32 odst. 7 a článku 39 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 24 odst. 3, čl. 26 odst. 3, čl. 28 odst. 2, čl. 32 odst. 7 a článku 39 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 63
Hodnocení a zpráva

Do pěti let po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise provede hodnocení tohoto nařízení a po konzultaci s orgánem EIOPA předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních.

Pokud jsou při hodnocení zjištěny významné problémy týkající se fungování nařízení, zpráva uvede, jak Komise zamýšlí zjištěné problémy řešit, a to včetně postupu a časového harmonogramu potenciální revize.

Článek 64
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

   1.1.    Název návrhu/podnětu

   1.2.    Příslušné oblasti politik

   1.3.    Povaha návrhu/podnětu

   1.4.    Cíle

   1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

   1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

   1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

   2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

   2.2.    Systém řízení a kontroly

   2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

   3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

   3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje 

   3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

   3.2.2.    Odhadovaný dopad na operační prostředky

   3.2.3.    Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

   3.2.4.    Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

   3.2.5.    Příspěvky třetích stran

   3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

1.2.Příslušné oblasti politik

Finanční služby

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 52

 Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

 Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

·Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna

·Specifické cíle

Specifický cíl č. 2.4

Spotřebitelé mají přístup ke spolehlivým a bezpečným pojistným a penzijním produktům a produktům SKIPCP


·Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Dále rozvinout kapitálové trhy v EU směrem k dostatečně hlubokým, likvidním a účinným trhům prospěšným pro investice a růst v EU. Dobře fungující vnitřní trh s osobním penzijním pojištěním by mohl významně přispět k tomu, že:

— spotřebitelé budou mít odpovídající možnost volby osobních penzijních produktů splňujících minimální standardy kvality EU zajišťující ochranu spotřebitelů,

— poskytovatelé penzijních produktů a jejich spotřebitelé budou mít odpovídající přístup na trh v celé EU.

·Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Po vstupu nařízení v platnost bude Komise sledovat jeho uplatňování prostřednictvím pravidelných zpráv orgánu EIOPA (např. každoroční koordinace procesu dohledu), jakož i prostřednictvím pravidelných kontaktů se zúčastněnými stranami (např. spotřebiteli, představiteli odvětví a/nebo evropskými orgány dohledu).

Klíčové ukazatele pro sledování dopadu opatření budou (posouzeny např. 5 let po zahájení použitelnosti nařízení o celoevropském osobním penzijním produktu):

Klíčové ukazatele pro sledování cíle zvýšení investic v EU a přispění k dokončení unie kapitálových trhů:

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 1: Celkové využívání (z hlediska spravovaných aktiv) osobních penzijních produktů (včetně vnitrostátních osobních penzijních produktů a PEPP) ve srovnání se základním scénářem.

Celkové využívání všech osobních penzijních produktů včetně vnitrostátních osobních penzijních produktů a PEPP z hlediska spravovaných aktiv je měřítkem úspěchu, jelikož celoevropský osobní penzijní produkt stanoví referenční úroveň z hlediska vlastností produktu. Vzhledem k hospodářské soutěži by vnitrostátní osobní penzijní produkty mohly převzít vlastnosti PEPP a tím rozšířit využívání těchto produktů. Úspěch lze změřit v případě, že trend v celkovém využívání by byl statisticky vyšší než využívání v případě základního scénáře (zahrnujícího vnitrostátní osobní penzijní produkty). Tyto informace jsou dostupné prostřednictvím statistických průzkumů domácností prováděných agenturou EUROSTAT, které se zkombinují s informacemi orgánu EIOPA.

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 2: Geografické a odvětvové rozložení poskytovatelů PEPP a investic do PEPP.

Široké geografické spektrum využívání celoevropských osobních penzijních produktů by prokázalo jejich oblíbenost bez ohledu na relativní bohatství domácností v různých členských státech a poskytlo by důkaz o jejich přispění k unii kapitálových trhů. Široký okruh poskytovatelů PEPP z různých sektorů finančního odvětví by svědčil o hospodářské životaschopnosti celoevropských osobních penzijních produktů a narůstající soutěži mezi jednotlivými sektory a poskytl by důkaz o tom, že došlo k vytvoření skutečného jednotného trhu s osobním penzijním pojištěním jakožto součásti unie kapitálových trhů.

Klíčové ukazatele pro sledování zlepšení vlastností produktů na trhu s osobním penzijním pojištěním:

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 3: Počet registrací celoevropského osobního penzijního produktu převzatý z centrálního registru vedeného orgánem EIOPA.

Počet žádostí po zavedení celoevropského osobního penzijního produktu poskytuje důležité informace o dostupnosti prvků obsažených v celoevropském osobním penzijním produktu a o jejich přijetí na trhu.

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 4: Relativní podíl osobních penzijních produktů (včetně vnitrostátních osobních penzijních produktů a PEPP) ve srovnání s finančními aktivy domácností.

Statistický nárůst relativního podílu (ve srovnání se základním scénářem) by znamenal, že domácnosti mají po zavedení celoevropského osobního penzijního produktu větší podíl úspor v osobních penzijních produktech ve srovnání s držením jiných finančních aktiv, jako např. spoření ve vkladech. Tato statistika je dostupná prostřednictvím statistických průzkumů domácností prováděných agenturou EUROSTAT, které se zkombinují s informacemi orgánu EIOPA.

Klíčové ukazatele pro sledování přeshraničního poskytování a přenositelnosti osobních penzijních produktů:

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 5: Počet poskytovatelů používajících pasportizaci za dobu pěti let (přeshraniční činnost poskytovatelů prostřednictvím volného pohybu služeb nebo svobody usazování).

Kladný trend v počtu poskytovatelů používajících pasportizaci je ukazatelem nárůstu přeshraniční činnosti poskytovatelů. Tyto údaje by měly být dostupné prostřednictvím příslušných orgánů a evropských orgánů dohledu.

KLÍČOVÝ UKAZATEL č. 6: Relativní podíl (v počtu a v hodnotě spravovaných aktiv) celoevropského osobního penzijního produktu s více než jedním (vnitrostátním) podúčtem v porovnání se všemi celoevropskými osobními penzijními produkty (včetně vnitrostátních osobních penzijních produktů a PEPP) (měřítko přeshraniční aktivity jednotlivců).

Kladný trend v podílu celoevropských osobních penzijních produktů s více než jedním podúčtem je ukazatelem toho, že se jednotlivci zapojují do celoevropského osobního penzijního produktu v přeshraničním kontextu. Tyto údaje by měly být dostupné prostřednictvím příslušných orgánů a evropských orgánů dohledu.

Odůvodnění návrhu/podnětu

·Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Orgánu EIOPA by měly být podle tohoto nařízení svěřeny určité dohledové pravomoci. Orgán EIOPA bude odpovědný za povolování celoevropských osobních penzijních produktů a za vedení centrálního registru. Spolu s dalšími evropskými orgány dohledu a příslušnými vnitrostátními orgány bude rovněž koordinovat dohled.

V krátkodobém horizontu bude muset orgán EIOPA zavést vnitřní správní postupy, vytvořit centrální registr, vypracovat prováděcí normy a bude muset být připraven povolovat celoevropské osobní penzijní produkty.

V dlouhodobém horizontu bude muset být orgán EIOPA schopen koordinovat dohled, a to prostřednictvím koordinace dohledu příslušných vnitrostátních orgánů. Orgán EIOPA rovněž bude muset shromažďovat informace a podávat zprávy o údajích o trhu, které má podle nařízení pravidelně podávat Komisi.

·Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší efektivnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

Důvody pro opatření na evropské úrovni (ex-ante)

— zmírnění rizika rozdílného a nejednotného uplatňování nařízení různými příslušnými vnitrostátními orgány,

— větší množství zúčastněných příslušných vnitrostátních orgánů a rizika střetů v otázce pravomocí (pro které se navrhuje závazné zprostředkování).

Jak ukazuje posouzení dopadů, svěření registrace celoevropských osobních penzijních produktů a koordinace dohledu nad nimi orgánu EIOPA tyto problémy odstraní nebo významně sníží.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex-post) […]

Vytvoření jednotného trhu s celoevropskými osobními penzijními produkty a zajištění jeho řádného fungování.

·Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Tento model dohledu je ověřenou nákladově efektivní metodou pro dosažení cíle skutečného jednotného trhu a odpovídající perspektivy unie kapitálových trhů s vysokou úrovní ochrany spotřebitele. Evropské orgány dohledu byly podobnými úkoly již pověřeny a zkušenost byla celkově pozitivní.

·Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Orgán EIOPA má omezené dohledové pravomoci v oblasti sbližování dohledu. Bylo by možné dosáhnout synergie ze stávajících pravomocí orgánu EIOPA v oblasti kontrol na místě a sbližování dohledu, přestože orgánu EIOPA prozatím nebyla svěřena pravomoc udělovat povolení.



Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově omezený návrh/podnět 

   Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezený návrh/podnět

Provádění s obdobím rozběhu od 2019 do 2020,

poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení 53  

 Přímé řízení Komisí

◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

   prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

X subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1 Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Orgán EIOPA v souladu s již existujícími ujednáními připravuje pravidelné zprávy o své činnosti (včetně interních zpráv vrcholnému vedení, zpráv správní radě, zpráv dozorčí radě o činnosti za posledních šest měsíců a vypracování výroční zprávy) a podrobuje se auditům Účetního dvora a Útvaru interního auditu, pokud jde o využívání zdrojů. Sledování stávajících navrhovaných opatření a podávání zpráv o nich bude v souladu s již existujícími požadavky.

2.2 Systém řízení a kontroly

·Zjištěná rizika

Pokud jde o zákonné, hospodárné a efektivní využití prostředků na základě návrhu, očekává se, že návrh nepřinese nová rizika, která by ještě nebyla kryta stávajícím rámcem orgánu EIOPA pro vnitřní kontrolu.

·Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o orgánu EIOPA jsou již zavedeny. Orgán EIOPA úzce spolupracuje s Útvarem interního auditu Komise, aby se zajistilo, že ve všech vnitřních oblastech kontroly jsou dodržovány vhodné standardy. Tato opatření se rovněž uplatní, pokud jde o úlohu orgánu EIOPA podle stávajícího návrhu. Výroční zprávy o interním auditu jsou zasílány Komisi, Parlamentu a Radě.

·Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nepoužije se

2.3 Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jakékoli jiné protiprávní činnosti se na orgán EIOPA bez omezení vztahují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán EIOPA přistoupil k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijal vhodná opatření vztahující se na všechny zaměstnance orgánu EIOPA.

Orgán EIOPA má v současné době specializovanou strategii proti podvodům a na ní navazující akční plán. Tato strategie a plán byly zavedeny v roce 2014. Posílená činnost orgánu EIOPA v oblasti boje proti podvodům bude slučitelná s pravidly a pokyny stanovenými finančním nařízením (opatření pro boj proti podvodům jako součást řádného finančního řízení), s politikou boje proti podvodům úřadu OLAF, s ustanoveními strategie Komise proti podvodům (KOM(2011) 376), jakož i s ustanoveními společného přístupu k decentralizovaným subjektům EU (červenec 2012) a souvisejícího plánu.

Nařízení zřizující orgán EIOPA stanoví ustanovení o plnění a kontrole rozpočtu orgánu EIOPA a platných finančních pravidlech.

[…]

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1 Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

Podle okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[…][okruh………………………...……………]

RP/NRP 54

zemí ESVO 55

kandidátských zemí 56

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

1a

12 02 05 EIOPA

RP

NE

NE

NE

NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje / Nepoužije se

Podle okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[…][okruh………………………...……………]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[…][XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2 Odhadovaný dopad na výdaje

·Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Číslo

[okruh 1A………………………...……………]

GŘ: FISMA

Rok
2019

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

• Operační prostředky

Číslo rozpočtové položky 12 02 05 EIOPA

Závazky

(1)

0,348

0,251

PM 100 % by činilo 870,5 tis. pro rok 2019 a 629,2 tis. pro rok 2020, vzhledem ke spolufinancování 60/40 je zde uvedeno pouze 40 %

Platby

(2)

0,348

0,251

Číslo rozpočtové položky

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 57  

Číslo rozpočtové položky

(3)

CELKEM prostředky
pro GŘ FISMA – (40 %)

Závazky

=1+1a +3

0,348

0,251

Platby

=2+2a

+3

0,348

0,251






Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
na OKRUH <….>
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

Platby

=5+ 6

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 4
víceletého finančního rámce
(referenční částka)

Závazky

=4+ 6

Platby

=5+ 6





Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

• Lidské zdroje

• Ostatní správní výdaje

GŘ <….> CELKEM

Prostředky

CELKEM prostředky
na OKRUH 5
víceletého finančního rámce 

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 58

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

CELKEM prostředky
z OKRUHU 1 až 5
víceletého finančního rámce 

Závazky

0,348

0,251

Platby

0,348

0,251

·Odhadovaný dopad na operační prostředky

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: NETÝKÁ SE TÉTO POLOŽKY

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 59

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 60

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

·Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

·Shrnutí

X    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
N 61

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní správní výdaje

Mezisoučet za OKRUH 5
víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 5 62
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje 
správní povahy

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

CELKEM

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.1 Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

X    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Rok
N

Rok
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

XX 01 01 02 (při delegacích)

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 63

XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

XX 01 04 yy  64

– v ústředí

– při delegacích

XX 01 05 02 (AC, END, INT v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (AC, END, INT v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu programu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

[…]

3.2.5. Příspěvky třetích stran

◻Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

X Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2019

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt – příslušné vnitrostátní orgány 60 %

0,870

0,629

PM 100 %

Spolufinancované prostředky CELKEM

0,522

0,377

PM 60 % vzhledem k ujednání o spolufinancování





3.3 Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

   dopad na vlastní zdroje

   dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 65

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[…]



PŘÍLOHA legislativního finančního výkazu pro návrh nařízení o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

Použitá metodika a hlavní standardní předpoklady

Náklady související s koordinací dohledu nad celoevropskými osobními penzijními produkty vykonávanou orgánem EIOPA jsou odhadnuty podle tří kategorií nákladů: personální náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady, v souladu s klasifikací v rozpočtu orgánu EIOPA.

Podle předběžných současných odhadů Komise budou úkoly související s povolováním celoevropského osobního penzijního produktu a dohledem nad ním vyžadovat v roce 2019 tři nové zaměstnance a v roce 2020 jednoho dalšího zaměstnance. Tento počet by měl doplnit zaměstnance, kteří v orgánu EIOPA v současné době pracují a jsou financováni ze současného rozpočtu na orgán EIOPA. Náklady jsou sdíleny s členskými státy v poměru 60/40.

Potřeba většího počtu zaměstnanců odráží dodatečné úkoly, které jsou nařízením svěřeny orgánu EIOPA, a souvisí s koordinací dohledu nad celoevropskými osobními penzijními produkty:

·připravit a řídit proces povolování,

·vytvořit a vést centrální registr 66 ,

·vypracovat technické normy stanovené v nařízení,

·usnadňovat spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány,

·připravit zavádění koordinace průběžného dohledu vykonávaného příslušnými vnitrostátními orgány: vytvořit rámec pro podávání zpráv a sledování,

·každoročně sledovat klíčové ukazatele výkonnosti a podávat o nich zprávy.

Tyto nové úkoly jsou stanoveny v navrhovaném nařízení a dále rozvedeny v důvodové zprávě. Patří mezi ně mimo jiné registrace celoevropských osobních penzijních produktů, koordinace dohledu nad registrovanými PEPP, požadování pravidelných kontaktů s vedením/zaměstnanci subjektů podléhajících dohledu, odpovídání na dotazy, stížnosti nebo žádosti vznášené příslušnými vnitrostátními orgány nebo spotřebiteli, sledování souladu PEPP s požadavky stanovenými v nařízení o PEPP, požadování informací od PEPP nebo od osob zapojených do řízení těchto plánů, provádění kontrol na místě, zkoumání záznamů a slyšení osob ohledně údajných porušení tohoto nařízení. Orgán EIOPA by také mohl hrát jistou úlohu v pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů zrušit registraci a přijmout další opatření v oblasti dohledu uvedená v článku 57 nařízení o PEPP a ukládat pokuty a penále PEPP v případě porušení tohoto nařízení, přičemž by poskytoval důkazy o porušení a navrhoval výši pokuty nebo penále. Orgán EIOPA by rovněž mohl poskytovat závaznou mediaci v případech, kdy to příslušné vnitrostátní orgány požadují.

Níže jsou popsány obecné předpoklady pro výpočet dodatečných zdrojů, nákladů na nový počet zaměstnanců a nákladů na dodatečnou infrastrukturu.  

Obecné předpoklady při výpočtu dodatečných nákladů

Při výpočtu dodatečných nákladů byly učiněny tyto předpoklady.

Předpokládá se, že nařízení se začne používat začátkem roku 2019 a na základě obecného zájmu vyjádřeného během setkání se zúčastněnými stranami se odhaduje, že v příštích pěti letech o registraci PEPP požádá cca 325 poskytovatelů, a to na základě zkušeností s dalšími novými režimy, jako je IZPP (80 registrací během dvou let) nebo fondy dlouhodobého investování (5 registrací za rok). Po registraci mají nad těmito celoevropskými osobními penzijními produkty vykonávat dohled příslušné vnitrostátní orgány, přičemž dohled bude koordinován orgánem EIOPA.

Předpokládá se, že dodatečná pracovní místa budou představovat buď trvalí zaměstnanci nebo dočasní zaměstnanci třídy AD7 s průměrnými mzdovými náklady ve výši 138 000 EUR podle tabulky 1.

Jako obecná poznámka se uvádí, že náklady na orgán EIOPA jsou v současné době sdíleny členskými státy a Komisí v poměru 60/40.

Tabulka 1: Náklady na zaměstnance

Kategorie zaměstnanců

Celkové průměrné náklady, které budou použity pro účetní závěrky (*)

Průměrné náklady bez „úpravy“ (**)

Úředník

138 000 EUR/rok

115 000 EUR/rok

Dočasný zaměstnanec

138 000 EUR/rok

115 000 EUR/rok

(**) Výdaje na nemovitosti, nábytek, IT atd.

Další předpoklady

Vzhledem k umístění orgánu EIOPA ve Frankfurtu je přijat opravný koeficient mzdy činící 0,972 vzhledem k nižším životním nákladům ve srovnání s Bruselem.

Výdaje na pracovní cesty jsou odhadovány ve výši 10 000 EUR na zaměstnance na rok.

Náklady související s náborem zaměstnanců (cestování, hotely, lékařské prohlídky, zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) jsou odhadovány na 12 700 EUR na zaměstnance.

Výpočet dodatečného počtu zaměstnanců

Pro výpočet dodatečného počtu zaměstnanců pro orgán EIOPA jsou nové úkoly rozděleny do tří hlavních oblastí nových úkolů svěřených orgánu EIOPA: udělování povolení, koordinace dohledu a práce v oblasti politiky. Pro tyto oblasti je vzat v úvahu následující odhad množství práce.

V případě udělování povolení se odhaduje, že jeden úředník (z důvodu jasnosti se předpokládá ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku) by mohl zpracovat jedno povolení za dva týdny, což znamená cca 25 povolení za rok. Předpokládá se, že v prvním roce používání (tj. 2019) bude počet žádostí cca 25, přičemž v každém z následujících celých roků se zvedne na 75.

V prvním roce, kdy bude počet plánů, nad nimiž budou příslušné vnitrostátní orgány vykonávat dohled, stále malý, budou skutečné povinnosti týkající se koordinace dohledu nízké, ovšem porostou s tím, jak se bude rychlost povolování plánů každý rok zvyšovat. Určité synergie by mohlo být dosaženo tím, že se bude vycházet ze stávajících pravomocí orgánu EIOPA v oblasti sbližování dohledu, přestože nové pravomoci přidělené orgánu EIOPA v souvislosti s PEPP jsou širší.

Co se týče práce v oblasti politiky, zaprvé je vzata v úvahu skutečnost, že nařízení obsahuje několik mandátů pro orgán EIOPA týkajících se vypracování technických norem. Zadruhé se očekává sledování klíčových ukazatelů výkonnosti a podávání zpráv o nich. Zde lze dosáhnout určité synergie; orgán EIOPA již má odborné znalosti v oblasti této politiky, které by se mohly pro část nových úkolů využít, přičemž je zohledněna potřeba získat odborné znalosti v této konkrétní oblasti.

Specializované IT a podpora znamená především zřízení centrálního registru neboli registru PEPP, jakož i podpůrné infrastruktury pro podávání zpráv o klíčových ukazatelích výkonnosti a pro účely výpočtu počtu zaměstnanců se má za to, že tyto činnosti pokryjí stávající zaměstnanci orgánu EIOPA.

Tabulka 2 uvádí celkový odhadovaný počet zaměstnanců podle oblastí pro orgán EIOPA v oblasti celoevropského osobního penzijního produktu.

Tabulka 2: Plné pracovní úvazky (FTE) celkem na rok a na oblast pro celoevropský osobní penzijní produkt

FTE celkem podle oblastí pro celoevropský osobní penzijní produkt

2019

2020

Vydávání povolení

1

2

Koordinace dohledu

1

1

Práce v oblasti politiky

1

1

Celkem

3

4

Budoucí potřeby v období po roce 2020 budou vypočteny a přiděleny v rámci budoucího víceletého finančního rámce.

Výpočet nákladů na infrastrukturu

Hlavní výdaje v oblasti dodatečné infrastruktury se týkají zřízení centrálního registru, souvisejících požadavků na podávání zpráv a zřízení databáze pro sledování klíčových ukazatelů výkonnosti. Pro tyto výdaje související s IT se předpokládá, že bude vyžadováno celkem 400 000 EUR při započtení 10% nákladů na každoroční údržbu. Předpoklady, na kterých je tato celková částka založena:

·Vytvoření a vedení centrálního registru neboli registru PEPP:

·Lze si představit vytvoření „centrálního registru“ podobného již existujícím registrům, například registru obezřetnostních předpisů IZPP, který by se týkal několika set penzijních produktů a obsahoval by název produktu, finanční údaje, klíčové ukazatele výkonnosti a případně kvalitativní informace, byl by aktualizován jednou ročně a jeho provoz by byl zahájen v roce 2019 a s konečnou platností by byl spuštěn v roce 2020.

·Příprava na zavedení koordinace průběžného dohledu: vytvoření rámce pro podávání zpráv a sledování; shromážděné údaje z „centrálního registru“ by měly být začleněny do centrálního archivu orgánu EIOPA a měly by být zpřístupněny prostřednictvím řešení pro správu obchodních informací; byla by nezbytná práce v oblasti integrace a také získání nových licencí pro nové zaměstnance.

Celková výše výdajů 2019–2020

Tabulka 3 s přihlédnutím k výše uvedeným předpokladům uvádí celkové výše odhadované pro úkoly související s celoevropským osobním penzijním produktem, které bude vykonávat orgán EIOPA v období 2019–2020.

 

Tabulka 3: Celkové výdaje na celoevropský osobní penzijní produkt související s orgánem EIOPA v letech 2019–2020

Částka (v tisících)

Druh nákladů

Výpočet

2019

2020

Výdaje na zaměstnance / platy a příspěvky

138 tis. na zaměstnance x 0,972

402,4

536,5

Náklady související s náborem

12,7 tis. pevně stanovená částka na nového zaměstnance

38,1

12,7

Výdaje na pracovní cesty

10 tis. na zaměstnance/rok

30

40

Infrastruktura / IT

400 tis. + 10 % na údržbu

400

40

Celkem (*)

870,5

629,2

(*) Celkové částky: nezohledňuje se rozdělení pro rozpočet orgánu EIOPA 60/40 mezi členské státy a Komisi.

(1) To se týká například distribuce, investiční politiky, změny poskytovatelů, přeshraničního poskytování nebo přenositelnosti. Některé stávající osobní penzijní produkty střadatelům například neumožňují změnit poskytovatele.
(2) COM(2015) 468 final, s. 19.
(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů, 2015/2106(INI), bod 20.
(4) Závěry Evropské rady ze dne 28. června 2016, EUCO 26/16, bod 11.
(5) COM(2016) 601 final, s. 4.
(6) COM(2017) 292 final, s. 6.
(7) Směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění, Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv, Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 1.
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi, Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37.
(10) http://ttype.eu/
(11) http://www.resaver.eu/. Projekt RESAVER je zaměstnanecký penzijní fond pro konkrétní odvětví určený k tomu, aby výzkumným pracovníkům při jejich přesunech mezi výzkumnými institucemi v různých státech EU usnadnil řešení otázek důchodového zabezpečení. Zahrnuje rovněž možnost osobního penzijního pojištění.
(12) Bílá kniha Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody, COM(2012) 55 final ze dne 16. února 2012.
(13) C(2017) 4393.
(14) Směrnice (EU) 2016/97, směrnice 2014/65/EU, nařízení (EU) č. 1286/2014.
(15) Ernst & Young, studie o rámci pro evropské osobní penzijní pojištění vypracovaná pro Komisi. Viz oddíl 3.2 níže.
(16) Viz shrnutí veřejné konzultace v příloze 2 posouzení dopadů.
(17) Doporučení orgánu EIOPA týkající se rozvoje jednotného evropského trhu pro osobní penzijní produkty (EIOPA's advice on the development of an EU single market for personal pension products), červenec 2016, https://eiopa.europa.eu/Publications/Consultations/EIOPA%27s%20advice%20on%20the%20development%20of%20an%20EU%20single%20 market%20for%20personal%20pension%20products.pdf
(18) Orgán EIOPA, Na cestě k jednotnému evropskému trhu pro osobní penzijní pojištění (Towards an EU single market for personal pensions), 2014, dostupné na: https://eiopa.europa.eu/Publications/Reports/EIOPA-BoS-14-029_Towards_an_EU_single_market_for_Personal_Pensions-_An_EIOPA_Preliminary_Report_to_COM.pdf
(19) http://www.oecd.org/pensions/Stocktaking-Tax-Treatment-Pensions-OECD-EU.pdf
(20) http://www.oecd.org/daf/fin/private-pensions/financial-incentives-retirement-savings.pdf
(21) Dostupné na: http://www.oecd.org/daf/fin/private-pensions/Core-Principles-Private-Pension- Regulation.pdf
(22) http://www.oxera.com/Latest-Thinking/Publications/Reports/2013/Study-on-the-position-of-savers-in-private-pension.aspx
(23) Dostupné na: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia
(24) Dostupné na: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia
(25) Dostupné na: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia
(26) Požadavek stanovící, že svěřenský správce, investiční správce penzijních fondů nebo jakýkoliv zmocněnec (zmocněný zástupce) musí prostředky investovat uvážlivě, obezřetně a rozumně. Investice, které obecně splňují zásadu obezřetnosti, zahrnují důvěryhodné „prvotřídní“ cenné papíry, zajištěné půjčky, hypotéky se státní zárukou, pokladní listiny a další konzervativní investice poskytující přiměřenou návratnost.
(27) Úř. věst. C , , s. .
(28) Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů, Evropská komise, 30. září 2015 (COM(2015) 468 final).
(29) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: dopady a cesta směrem k efektivnějšímu a účinnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů, 2015/2106(INI), bod 20.
(30) Závěry Evropské rady ze dne 28. června 2016, EUCO 26/16, bod 11.
(31) COM(2016) 601 final, s. 4.
(32) COM(2017) 292 final, s. 6.
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).
(34) Nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení.
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(38) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ ze dne 8. prosince 2010 (KOM (2010) 716 v konečném znění).
(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016. s. 1).
(40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (Úř. věst. L 009, 15.1.2003, s. 3).
(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/2341/ES ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění) (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).
(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a nařízení (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).
(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(52) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(53) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  
(54) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(55) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(56) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.
(57) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(58) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(59) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(60) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(61) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.
(62) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(63) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ= místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury; MOD = mladý odborník při delegaci.
(64) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).
(65) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.
(66) Nezávislé na nákladech souvisejících s IT a technickou podporou.