EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.3.2017
JOIN(2017) 11 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Základní prvky strategie EU pro Sýrii
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 14.3.2017
JOIN(2017) 11 final
SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Základní prvky strategie EU pro Sýrii
Úvod
Válka v Sýrii, jedna z nejhorších humanitárních krizí, kterým svět čelil od konce druhé světové války, má i nadále pro obyvatele této země ničivé a tragické důsledky. Zničení Aleppa v loňském roce bylo zatím poslední kapitolou smutné a stále nekončící historie tohoto konfliktu. Kromě toho tato válka čím dál více destabilizuje i širší region, jelikož dochází k vysídlování obyvatelstva, šíření terorismu a prohlubování politických a náboženských rozdílů.
Cílem strategie EU pro Sýrii, k níž vyzval předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v září 2016, je určit, jak by EU mohla významněji přispět k nalezení trvalého politického řešení v Sýrii na základě stávajícího rámce dohodnutého na úrovni OSN a jak by mohla pomoci vybudovat stabilitu a podpořit obnovu v období po uzavření dohody, až bude zahájena věrohodná politická transformace. Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka“) a Komise usilují o to, aby tato strategie byla přijata v předvečer konference s názvem „Na podporu budoucnosti Sýrie a okolního regionu“, která se bude konat v Bruselu dne 5. dubna 2017. Tato strategie představuje příspěvek EU ke dvěma ze tří hlavních témat této konference: podpora politického procesu a podpora usmíření a stabilizace. Třetímu tématu konference, tedy podpoře pro region, se zvlášť věnuje tzv. londýnský příslib EU a provádění paktů EU s Jordánskem 1 a Libanonem 2 a nástroje pro uprchlíky v Turecku 3 .
Tato strategie představuje rovněž revizi syrských aspektů regionální strategie EU pro Sýrii, Irák a boj proti ISIL/Dá'iš, kterou Rada naposledy revidovala a aktualizovala v květnu 2016 4 . Je nutné znovu posoudit úlohu EU a způsob, jakým může EU napomoci k politickému řešení na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254, jež by bylo přínosem pro všechny Syřany a umožnilo jim žít svobodně, důstojně a v bezpečí.
Po násilné represi režimu proti civilnímu povstání v roce 2011 byla pozastavena dvoustranná spolupráce se syrskou vládou. EU nicméně nadále podporuje syrské obyvatelstvo prostřednictvím humanitární pomoci pro záchranu lidských životů, pomáhá poskytovat základní služby a podporuje občanskou společnost. Lepší koordinace mezi členskými státy EU a orgány a institucemi EU a jejich finančními nástroji má pro účinné provádění této strategie zásadní význam.
1. Situace v Sýrii
1.1 Politické a bezpečnostní aspekty
Vojenská reakce syrského režimu na pokojné povstání v roce 2011 vedla k tomu, že zdlouhavou občanskou válku podporovalo a dále jitřilo mnoho vnějších aktérů. Pokračující válka vytváří změť oddělených a proti sobě bojujících regionů, které ovládají různé ozbrojené skupiny, a z toho těží Dá'iš.
Navzdory sérii mírových rozhovorů pod záštitou OSN, ženevskému komuniké z roku 2012 5 a úsilí mezinárodní skupiny na podporu Sýrie a jejích pracovních skupin nebylo mezi stranami konfliktu dosaženo dohody, která by umožnila válku ukončit. Během čtvrtého kola vnitrosyrských rozhovorů v Ženevě, jež proběhlo v únoru 2017, byly v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 určeny tři okruhy pro budoucí jednání, tj. správa věcí veřejných, ústava a volby, a navíc další okruh ad hoc, v jehož rámci by bylo možné diskutovat o boji proti terorismu.
Syrský režim a jeho spojenci, jakož i násilné extremistické skupiny a jednotky ozbrojené opozice mezitím systematicky stupňují násilí na místě. Důsledkem byla větší zranitelnost syrského obyvatelstva, demografické inženýrství prostřednictvím nucených evakuací a hrubé porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.
Ze strany režimu nebyl zaznamenán žádný pokus o dialog. Poselství zní jasně: „podrobte se, nebo odejděte“. Takovýto represivní přístup se nikdy nemůže stát základem pro sjednocenou a inkluzivní Sýrii v budoucnu.
1.2 Humanitární aspekty
Šest let trvající konflikt si vybral obrovskou daň na životech civilního obyvatelstva v Sýrii. Střední délka života se zkrátila o 20 let. Ekonomický a sociální rozvoj Sýrie se vrátil na úroveň před 40 lety, což přimělo mnoho Syřanů opustit svou zemi. Syrská ekonomika se zhroutila a byla nahrazena válečnou ekonomikou, která přináší prospěch pouze malé skupině osob. Celkem 13,5 milionu lidí 6 , což jsou téměř tři čtvrtiny zbývající populace 7 , naléhavě potřebuje humanitární pomoc. Mezi ně patří více než šest milionů vnitřně vysídlených osob a více než pět milionů lidí v obléhaných a těžko dostupných oblastech.
Takřka každodenní porušování mezinárodního humanitárního práva, jako jsou pokračující záměrné útoky na civilní infrastrukturu, včetně vodovodních systémů, zdravotnických zařízení a škol, vedly k závažnému nedostatku základních služeb. Také přístup k humanitární pomoci a její distribuce jsou výrazně narušovány zvýšenou politizací této pomoci.
1.3 Aktuální stav v oblasti pomoci z EU v lednu 2017
Od vypuknutí války v roce 2011 mobilizovala celá EU (tj. EU a členské státy) v reakci na syrskou krizi jak uvnitř Sýrie, tak v celém regionu, více než 9,4 miliardy EUR, což z ní činí největšího dárce.
Uvnitř Sýrie mobilizovala EU více než 900 milionů EUR. Více než 600 milionů EUR z této částky bylo použito na poskytování humanitární pomoci. Tyto finanční prostředky byly určeny pro potřeby lidí v celé oblasti „Whole of Syria“, a zejména pro víceodvětvové operace pro záchranu životů, zejména v oblastech s nedostatečným zásobováním, oblastech, kde probíhají boje, a obléhaných oblastech.
Humanitární pomoc EU byla poskytnuta milionům lidí v nouzi v Sýrii a v sousedních zemích, které se ujaly uprchlíků. Naše pomoc v Sýrii umožnila našemu partnerovi poskytovat potraviny, akutní zdravotní péči, přístřeší, pitnou vodu a hygienické potřeby milionům lidí, zejména těm nejpotřebnějším, a podpořila očkovací kampaň UNICEF proti obrně pro 2,7 milionu dětí. I když se toto sdělení zaměřuje na Sýrii, EU rovněž zmobilizovala výraznou podporu pro sousední země, jež se ujaly uprchlíků (Turecko, Jordánsko, Libanon), kde byla více než 1,15 milionu syrských uprchlíků poskytnuta zdravotní a lékařská pomoc pro záchranu života i psychosociální podpora a ochrana.
EU rovněž poskytla 327 milionů EUR na nehumanitární pomoc prostřednictvím různých nástrojů: z evropského nástroje sousedství 8 byly financovány akce v Sýrii v různých odvětvích, jako je vzdělávání, podpora obživy, místní správa, zdravotnictví a podpora občanské společnosti.
Cílem tohoto financování je zachovat v Sýrii lidský kapitál, usnadnit přístup obyvatelstva k základním službám a zlepšit kapacity místních civilních orgánů. V rámci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru 9 a evropského nástroje pro demokracii a lidská práva 10 podporuje EU syrskou občanskou společnost a obránce lidských práv. Také nástroj pro rozvojovou spolupráci 11 podporuje projekty uvnitř Sýrie, které mají zlepšit zabezpečování dodávek potravin pro syrské obyvatelstvo.
EU zřídila nástroj pro uprchlíky v Turecku, jehož celkový rozpočet na období 2016–2017 činí 3 miliardy EUR a který má podpořit dlouhodobější příležitosti k obživě a socioekonomické a vzdělávací perspektivy uprchlíků v Turecku.
V reakci na syrskou krizi založila EU také regionální svěřenský fond 12 , který tvoří částka 932 milionů EUR z příspěvků od 22 členských států a Turecka. Tento fond představuje doplněk k přímému financování z rozpočtu EU a dosud se v tomto regionu používal s cílem pomáhat Syřanům a hostitelským komunitám v sousedních zemích.
Finanční prostředky EU přispěly ke zlepšení života uprchlíků, zejména v oblasti vzdělávání. Například 663 000 dětí a mladých lidí z řad syrských uprchlíků a z hostitelských komunit v Turecku, Libanonu a Jordánsku má nyní přístup ke kvalitnímu základnímu vzdělávání, ochranným službám a psychosociální podpoře. V oblasti vyššího vzdělávání nabízí projekt „HOPES“ přibližně 250 000 mladým lidem z řad syrských uprchlíků a z hostitelských komunit v Jordánsku, Libanonu, Egyptě Iráku a Turecku stipendia, poradenství pro vzdělávání a jazykové kurzy. V Turecku zahrnují intervence v oblasti vzdělávání výstavbu a vybavení 70 nových škol.
2. Rizika a hrozby pro nejdůležitější zájmy EU, pokud bude válka pokračovat
Pokračování války v Sýrii by mohlo vést k rozdělení země podle různých náboženských skupin, což by dále podněcovalo násilný extremismus a terorismus, nebo k nastolení vojenské kontroly ze strany režimu nad celou zemí. Oba scénáře povedou k pokračování nestability s širšími nepříznivými důsledky v regionálním i celosvětovém měřítku, včetně narušení kapacit mezinárodních právních a institucionálních struktur pro řešení jiných sporů.
Dopady obou těchto možností – přetrvávajícího konfliktu nebo pokračující autokratické vlády, což jsou alternativy k politické transformaci – by byly v rozporu se zájmem Syřanů, celého regionu i EU. Zahrnovaly by:
ztráty na životech a zhoršení lidského utrpení, a to i v důsledku obléhání, které by vedly k dalšímu vysídlování obyvatelstva, a zejména k velkému toku uprchlíků v celém regionu a směrem do Evropy,
pokračující násilí, radikalizaci ozbrojených skupin a šíření násilného extremismu,
šíření trestné činnosti vyplývající z válečné ekonomiky, včetně obchodování se zbraněmi a s lidmi,
pokračující hospodářský pokles a omezování obchodních a hospodářských příležitostí,
upevnění náboženských rozdílů, které ztěžují snahy o národní usmíření,
větší nestabilitu v sousedních zemích, včetně překážek pro stabilizaci v Iráku po éře organizace Dá'iš, a další přímý dopad na Jordánsko, Libanon a Turecko a
další ničení kulturního dědictví, včetně míst zapsaných na seznamu světového dědictví a nedovoleného obchodování s kulturními statky.
3. Strategické cíle EU
Strategické cíle EU týkající se Sýrie jsou v souladu s hlavními zájmy a hodnotami EU a navazují na globální strategii EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a evropskou politiku sousedství:
Jedna Sýrie – sjednocená a územně celistvá země pro všechny syrské občany.
Demokratická Sýrie – legitimní vláda a pluralitní politický systém, který respektuje právní stát a práva jednotlivců a je založen na rovném občanství.
Různorodá a inkluzivní Sýrie – multikulturní země, v níž mají všechny etnické a náboženské skupiny pocit, že jejich identita je chráněna a že mají rovný přístup k řízení země.
Silná a bezpečná Sýrie – efektivní stát s fungujícími institucemi se zaměřením na bezpečnost občanů a služby, s jedinou národní armádou a odpovědnými policejními a bezpečnostními složkami.
Stabilní Sýrie – země vyznačující se stabilním politickým systémem a silnou ekonomikou, která zajišťuje svému obyvatelstvu náležité vzdělání a zdravotní péči, je atraktivní pro zahraniční investice, udržuje dobré vztahy se všemi svými sousedy a je začleněna do mezinárodního společenství jako konstruktivní partner.
Jelikož tyto strategické cíle se postupně plní, umožní to dobrovolný, důstojný a bezpečný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
4. Cíle EU
Aby se dosáhlo těchto strategických priorit, patří mezi cíle EU v souvislosti se Sýrií:
Ukončení války prostřednictvím procesu politické transformace vyjednaného mezi stranami konfliktu, za podpory zvláštního vyslance OSN pro Sýrii a nejdůležitějších mezinárodních a regionálních aktérů.
Podpora smysluplné a inkluzivní transformace v Sýrii posílením politické opozice v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevským komuniké.
Prosazování demokracie, lidských práv a svobody projevu posílením syrských organizací občanské společnosti.
Podpora procesu národního usmíření založeného na úsilí o nastolení míru a boj proti násilnému extremismu a sektářství, včetně přístupu k přechodnému soudnictví, který by měl zahrnovat vyvození trestní odpovědnosti za válečné zločiny.
Záchrana životů pomocí řešení humanitárních potřeb těch nejzranitelnějších Syřanů včasným, účinným, efektivním a zásadovým způsobem.
Podpora odolnosti syrského obyvatelstva, jakož i institucí a syrské společnosti.
Tyto cíle jsou podrobněji popsány v oddíle 5.
5. Hlavní směry činností v Sýrii k dosažení cílů EU
5.1. Ukončení války prostřednictvím procesu politické transformace vyjednaného mezi stranami konfliktu, za podpory zvláštního vyslance OSN a nejdůležitějších mezinárodních a regionálních aktérů
Jakékoli trvalé řešení války musí být zaměřeno na naplnění demokratických ambicí a uspokojení potřeb syrského lidu, čímž se umožní otevření politického a občanského prostoru pro dříve vyloučené skupiny a demokratická a skutečná reforma státních institucí. Vzhledem k tomu, že EU má zájem na politické transformaci a může využít nástrojů, které má k dispozici, bude plnit svou úlohu v plném rozsahu.
EU bude i nadále poskytovat přímou podporu pro rozhovory v Ženevě probíhající pod záštitou OSN, mimo jiné v technických jednáních, která by mohla napomoci politickým rozhovorům o ukončení války a definovat parametry přechodného řídícího orgánu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevským komuniké. EU vítá kroky, které přijalo Rusko, Turecko a Írán na podporu uzavření příměří, jež potvrdila rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2336 a které mohou posloužit k přípravě na vnitrosyrské rozhovory v Ženevě.
Vzhledem k tomu, že syrskou válku v současné době do značné míry určuje přímé vojenské zapojení řady regionálních a globálních aktérů, zahájila EU za plné koordinace s OSN iniciativu, jež má rozvinout politický dialog s klíčovými aktéry v dané oblasti, aby se vytvořil společný základ pro konečný status v Sýrii a podmínky pro usmíření a obnovu. Cílem tohoto úsilí je dále napomáhat dosažení dohody týkající se mírového procesu uvnitř Sýrie.
Míru nemůže být dosaženo pouze zapojením zúčastněných stran na makroúrovni v Sýrii. V prvé řadě je zapotřebí vyvinout společné úsilí přímo zaměřené na syrskou občanskou společnost, komunity a obyvatelstvo postižené válkou, které by se měly podílet na definování přechodných opatření a budoucnosti syrského politického systému. Iniciativa EU na podporu mírového procesu v Sýrii 13 vytváří konkrétní platformu, která podpoří mírový proces a uzavření příměří, posílí opoziční strany a přispěje k dialogu s občanskou společností. EU bude i nadále podporovat úsilí zvláštního vyslance OSN pro Sýrii, aby do své práce zapojil i občanskou společnost prostřednictvím nástroje na podporu občanské společnosti a poradního výboru žen.
EU zachová svá omezující opatření vůči syrským jednotlivcům a subjektům podporujícím režim, dokud neustanou represe proti civilnímu obyvatelstvu. Opatření zaměřená na určitá odvětví syrské ekonomiky zůstanou rovněž v platnosti tak dlouho, jak to bude nutné. Stávající sankce budou podle potřeby rozšířeny. EU bude pravidelně přezkoumávat dopad sankcí a bude zvažovat možnosti, jak zmírnit jakékoli nezamýšlené důsledky.
5.2. Podpora smysluplné a inkluzivní transformace v Sýrii posílením politické opozice v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevským komuniké
Komplexní a funkční transformace v Sýrii nelze dosáhnout bez zastoupení všech hlavních syrských politických skupin a posílení jejich postavení.
Syrská opozice v Sýrii i mimo ni potřebuje podporu, aby mohla pokračovat ve svém úsilí stát se silnou a udržitelnou politickou platformou, jež bude schopna představovat demokratickou alternativu a sehrát v Sýrii zásadní úlohu ve fázi transformace i později. EU bude i nadále vycházet ze své dosavadní činnosti na podporu hlavních opozičních skupin v procesu vyjednávání a bude jim pomáhat dále rozvíjet a přizpůsobovat jejich vize týkající se transformace a budoucnosti syrského státu a syrské společnosti.
EU bude i nadále přispívat ke sjednocení syrské opozice tím, že se bude snažit posílit nejvyšší vyjednávací výbor i jeho dvě hlavní politické složky, syrskou Národní koalici a národní koordinační orgán.
EU bude podporovat rozšiřování opoziční platformy pro jednání prostřednictvím dialogu s dalšími syrskými opozičními skupinami, které nebyly zastoupeny v ženevském procesu. Kromě toho podporuje EU dialog mezi opozičními skupinami a jinými syrskými aktéry, jako jsou organizace občanské společnosti, náboženští a kmenoví vůdci, podnikatelská sféra a sdružení žen, s cílem zapracovat jejich názory do politické platformy.
EU bude i nadále podporovat spolupráci a zapojení syrské politické opozice a umírněných ozbrojených skupin, aby se posílila jejich účast na uzavření příměří a přípravách na budoucí politickou transformaci.
5.3. Prosazování demokracie, lidských práv a svobody projevu posílením syrských organizací občanské společnosti
EU bude i nadále poskytovat výraznou podporu syrským organizacím občanské společnosti, které sdílejí hodnoty prosazování demokracie, lidských práv a svobody projevu. Syrská občanská společnost bude muset hrát významnou úlohu v době po ukončení konfliktu v Sýrii, mimo jiné bude muset pomoci této zemi vyrovnat se s minulostí, zajistit prostor pro usmíření na lokální i celostátní úrovni a dialog mezi jednotlivými kulturami a náboženstvími a přispět k monitorování jakékoli politické dohody.
EU zejména pomůže syrské občanské společnosti, aby se sdružila do soudržných celků, které mohou lépe prosazovat své cíle a poskytovat prostor pro vyjádření co nejširšímu spektru syrské společnosti. EU se bude snažit posílit kapacitu občanské společnosti, pokud jde o spolupráci s veřejností a vyjadřování zájmů syrských občanů. Bude zachována podpora organizacím pro ženy, mládež a práva menšin, které propagují jejich účast na otevřené a demokratické Sýrii.
Podpora svobody projevu by měla zahrnovat podporu rozvoje dynamických, svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a posílení kanálů pro otevřenou a tolerantní komunikaci, mimo jiné prostřednictvím sociálních médií.
5.4. Podpora procesu národního usmíření založeného na úsilí o nastolení míru a boj proti násilnému extremismu a sektářství, včetně přístupu k přechodnému soudnictví, který by měl zahrnovat vyvození trestní odpovědnosti za válečné zločiny
V průběhu konfliktu i po jeho skončení bude EU nadále podporovat iniciativy v oblasti přechodného soudnictví, aby se zajistilo vyvození odpovědnosti za válečné zločiny, porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, mezi něž patří potvrzené použití chemických zbraní. Podpoří se i vyšetřování válečných zločinů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Toto úsilí bude probíhat ve spojení s posilováním psychosociální pomoci a usmíření v celé zemi.
Při úsilí o nastolení míru bude EU pomáhat jednotlivým skupinám syrské společnosti, aby podpořila mírové soužití a odolnost komunit, což je předpokladem pro vytvoření budoucí demokratické Sýrie. Úsilí v oblasti mediace se bude muset zaměřit na uspokojení konkrétních potřeb místních komunit a na vývoj situace týkající se konfliktu.
EU bude podporovat práci na identifikaci pohřešovaných a zmizelých osob a poskytne podporu jejich rodinám prostřednictvím poradenství, právní pomoci a zastupování.
5.5. Záchrana životů pomocí řešení humanitárních potřeb těch nejzranitelnějších Syřanů včasným, účinným, efektivním a zásadovým způsobem
Poskytování humanitární pomoci v Sýrii je stále problematičtější. Povolování nebo zamezování přístupu k humanitární pomoci se stalo válečnou taktikou, kterou využívají všechny strany konfliktu pro své vlastní účely. EU bude pokračovat ve svých praktických jednáních s vládou Sýrie a opozičními skupinami, aby zdůraznila, že všechny strany konfliktu musí nutně dodržovat základní humanitární zásady, a aby se zamezilo politickému vměšování do poskytování humanitární pomoci. EU bude dále dodržovat své zásadové a nediskriminační postupy poskytování pomoci, které vycházejí z konkrétních potřeb, prostřednictvím svých partnerů.
Humanitární reakce EU se bude i nadále zaměřovat na dva typy scénářů – prvotní reakce na stav nouze a opatření v době po skončení tohoto stavu, a to prostřednictvím integrovaného přístupu založeného na pěti zásadních oblastech intervence: potraviny; zdravotnictví; ubytování a nepotravinový materiál; voda, sanitární zařízení a hygiena (WASH); ochrana. U prvotní reakce na stav nouze bude EU a její humanitární partneři upřednostňovat oblasti, v nichž nemá civilní obyvatelstvo žádný nebo jen omezený přístup k humanitární pomoci. EU podporuje vypracovávání pohotovostních plánů, aby bylo možné předvídat jakékoli případné zhoršení humanitární situace a účinně na ně reagovat.
EU bude rovněž nadále poskytovat pomoc pro udržení života nejzranitelnějším Syřanům v situacích nastávajících po mimořádných událostech, jako je dlouhodobé vysídlení nebo vleklý nedostatek základních služeb. EU bude dále posilovat komplementaritu mezi humanitární pomocí, odolností a podporou pro obživu.
V rámci své humanitární diplomacie bude EU nadále požadovat, aby všechny strany konfliktu zajistily ochranu civilistů, umožnily přístup k humanitární pomoci a poskytování humanitární pomoci v souladu s mezinárodním humanitárním právem a zásadami odpovědnosti. EU bude i nadále propagovat přístup „Whole of Syria“, který je nejlepším způsobem, jak řešit problémy s přístupem k pomoci a poskytováním pomoci potřebným obyvatelům ze všech zdrojů, včetně operací přes bojové linie a přeshraničních operací, a to důsledným, zásadovým a účinným způsobem.
5.6. Podpora odolnosti syrského obyvatelstva, jakož i institucí a syrské společnosti, v souladu s přístupem „Whole of Syria“
Pro posílení odolnosti syrského obyvatelstva podle přístupu „Whole of Syria“ je nutné poskytovat pomoc postiženému obyvatelstvu v celé zemi. To je však stále problematičtější kvůli nedostatečnému přístupu, nejistotě a kapacitě partnerů pracovat v prostředí konfliktu. Tento přístup vyžaduje pečlivé posouzení, které se bude tímto konfliktem citlivě zabývat, a monitorování toho, kde a jak lze pomoc ze strany EU poskytovat. EU proto přijala opatření za účelem zmírnění politických a jiných rizik práce v Sýrii a posílila svou přítomnost v regionu.
EU bude i nadále podporovat odolnost syrského civilního obyvatelstva. Zvláštní důraz se bude klást na vytváření pracovních míst prostřednictvím komunitních a lokálních prostředků, aby se generovaly příjmy a propagoval se smysl pro spoluodpovědnost. EU se bude i nadále zaměřovat na poskytování vzdělávání, včetně základního a vyššího vzdělávání, rozvoje dovedností, odborného vzdělávání a psychosociálních podpůrných služeb pro syrské děti a mládež, a bude přijímat i specifická opatření na podporu rovného přístupu ke vzdělání pro dívky. To jim umožní nadále chodit do školy a studovat, a díky tomu budou mít vyhlídky na lepší budoucnost a získají nezbytné dovednosti, aby mohli přispět k obnově Sýrie. Lidé, a zejména mladí lidé, také budou mít motivaci zůstat v Sýrii nebo se do Sýrie po skončení konfliktu vrátit a vytvoří se alternativy k účasti v ozbrojených nebo násilných extremistických skupinách nebo k jejich vlivu.
EU bude usilovat o to, aby zabránila zhroucení syrské státní správy. Pro zajištění fungujícího státu je nezbytné propojit vládní struktury na všech úrovních po celé zemi. EU rozšíří svou stávající podporu i na civilní struktury místní správy v oblastech, které ovládá opozice, například na obecní úřady a jiné správní orgány, aby se zlepšila jejich transparentnost, účast a odpovědnost při poskytování služeb a zabránilo se kontrole civilních struktur vojenskými aktéry. EU bude postupovat v úzké koordinaci s dalšími dárci a syrskými aktéry, včetně prozatímní syrské vlády 14 , aby se zajistily harmonizované a doplňkové přístupy v jednotlivých odvětvích i mezi nimi.
V rámci přístupu „Whole of Syria“ bude EU i nadále napomáhat posilování odolnosti v celé zemi. Tato pomoc je zaměřena na:
i) zachování lidského kapitálu a poskytování služeb v Sýrii, aby se tím otevřela cesta pro obnovu po skončení konfliktu, a
ii) zajištění prostředků pro to, aby lidé mohli důstojně zůstat ve svých domovech nebo aby se vnitřně vysídleným osobám dostalo základních služeb, a tím se omezily migrační toky.
Tento přístup „Whole of Syria“ by měl připravit půdu pro obnovu po skončení konfliktu a státní reformu po uzavření dohody, přičemž zásadní roli při stabilizaci by měly sehrát místní orgány v celé zemi.
6. Zapojení EU do počátečního plánování pro obnovu a transformaci
6.1 Plánování ve fázi po uzavření dohody
EU dala jasně najevo, že nebude schopna pomáhat s rekonstrukcí země, dokud nebude zahájena komplexní, skutečná a inkluzivní politická transformace. Zapojení EU do obnovy tudíž souvisí s politickým řešením konfliktu na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevského komuniké. Kromě toho by zvláštní odpovědnost za náklady na obnovu měli přijmout ti vnější aktéři, kteří konflikt přiživovali. Aby však bylo možné reagovat rychle, účinně a ve vhodnou chvíli, přípravy je nutno zahájit předem. Nesmírně velké budou potřeby v oblasti investic a bude zapotřebí vyvinout úsilí v celosvětovém měřítku.
EU se bude i nadále angažovat a bude přispívat k plánování ve fázi po uzavření dohody, které bude provádět meziagenturní pracovní skupina OSN, jež podrobně vymezí zásahy v jednotlivých odvětvích, jež budou nezbytné během prvních šesti měsíců po uzavření mírové dohody, aby se podpořil politický proces a přechodné vládní struktury. Pokračují také práce na rozšíření stávajících hodnocení škod a potřeb, jež společně provádí EU a OSN v řadě syrských měst, a na zajištění toho, aby se při úsilí o obnovu přihlíželo k potřebám obyvatelstva. Do této práce hodlá EU začlenit i podobné souběžné snahy Světové banky. Tato práce připraví cestu a zkrátí dobu potřebnou po uzavření dohody pro posouzení obnovy a nastolení míru, jež společně provede EU, Světová banka a Organizace spojených národů pro účely plánů dlouhodobé obnovy a rekonstrukce přechodných vládních struktur.
EU se již podílí na zlepšování koordinace členských států EU a nejvýznamnějších dárců v Sýrii. V této souvislosti EU od října 2012 uspořádala již devět setkání hlavních dárců, jejichž cílem bylo zlepšení mezinárodní koordinace nehumanitární obnovy, odolnosti, rozvojové pomoci a plánování pro reakci na krizi v Sýrii. V rámci přípravy na fázi po uzavření dohody bude EU usilovat o jednání se zeměmi sousedícími se Sýrií, s arabskými mezinárodními finančními institucemi a dalšími příslušnými třetími stranami o tom, jakým způsobem by země sousedící se Sýrií a regionální aktéři mohli přispět k obnově této země a také jak by bylo možné podpořit bezpečný, dobrovolný a důstojný návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
6.2 Úloha EU při obnově Sýrie
Jakmile bude zahájena skutečná politická transformace v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254 a ženevským komuniké, mohla by EU podniknout určité kroky na podporu této obnovy. Tyto kroky se budou provádět postupně a pouze v reakci na konkrétní a měřitelný pokrok:
Zrušení omezujících opatření: EU by mohla přezkoumat stávající omezující opatření vůči Sýrii s cílem podpořit včasnou obnovu a rekonstrukci.
Obnovení spolupráce: EU by mohla obnovit bilaterální vztahy spolupráce se syrskou vládou a mobilizovat odpovídající nástroje v rámci evropské politiky sousedství a jiných programů na podporu hospodářství a řešení problémů se správou a vyvozováním odpovědnosti.
Mobilizace finančních prostředků: až bude zahájena skutečná a komplexní politická transformace, bude EU připravena přispět k obnově Sýrie a rovněž mobilizovat finanční prostředky od jiných mezinárodních dárců, a to i využitím pákového efektu. Regionální svěřenský fond EU zřízený v reakci na krizi v Sýrii by měl hrát důležitou úlohu při sdružování a přidělování finančních prostředků od EU a členských států i od jiných přispěvatelů.
Aniž se předjímají výsledky konzultací se syrskými partnery po uzavření dohody, kteří budou muset stanovit své vlastní priority pro obnovu, EU by mohla poskytnout podporu v těchto odvětvích:
Bezpečnost: nutnost zajistit bezpečnost bude při provádění jakékoli politické dohody hrát rozhodující úlohu. Ve fázi bezprostředně po uzavření dohody by EU mohla financovat práce na odminovávání a odstraňování nevybuchlé munice a podporovat místní nebo mezinárodní mechanismy pro kontrolu a sledování toho, zda byly nepřátelské akce ukončeny. Transformace v Sýrii bude úspěšná pouze tehdy, pokud budou reformovány bezpečnostní subjekty, aby se staly odpovědnými a zaměřily se na bezpečnost a ochranu občanů. To bude vyžadovat civilní dohled na místní a celostátní úrovni. EU by mohla podpořit reformu bezpečnostního sektoru a demilitarizaci, demobilizaci a opětovné začlenění bývalých bojovníků do civilního života nebo reformovaných bezpečnostních služeb. EU může financovat i jiné relevantní aspekty, včetně likvidace chemických látek a sledování a likvidaci ručních a lehkých zbraní.
Správa věcí veřejných, reformy a poskytování služeb: ve fázi bezprostředně po uzavření dohody by EU mohla podpořit zajišťování mírových dividend tím, že rychle obnoví poskytování základních služeb na místní úrovni (vzdělávání, zdravotnictví, voda, elektřina, odstraňování sutin, nakládání s odpady atd.), zejména v oblastech, do nichž se uchýlil velký počet vysídlených osob nebo navrátilců. V dlouhodobějším horizontu by EU mohla podpořit reformu státních institucí po ukončení konfliktu, včetně úsilí o překonání existence odlišné praxe/správy, posílení soudržnosti při poskytování služeb a opětovné sjednocení rozdělených komunit. EU by mohla podpořit vypracování nové ústavy a organizaci voleb, zejména prostřednictvím asistence při řízení voleb a volební pozorovatelské mise EU. Mohla by také posílit podporu pro poskytování služeb prostřednictvím státních a místních institucí, a tím posílit legitimitu reformovaných a odpovědných státních a místních institucí v celé Sýrii. EU by mohla podpořit Sýrii v boji proti finanční trestné činnosti prováděním doporučení Finančního akčního výboru (FATF).
Sociální soudržnost, upevňování míru a usmíření: ve fázi bezprostředně po uzavření dohody by EU mohla podpořit inkluzivní procesy usmíření na místní úrovni, které mají posílit mírovou dohodu a zabránit opětovnému zabřednutí do konfliktu. Mohla by rovněž poskytnout přechodným orgánům podporu při řešení nejnaléhavějších problémů (bývalí vězni a pohřešované osoby, řešení sporů ohledně bydlení a vlastnictví půdy atd.), a to v úzké spolupráci s občanskou společností. EU je rovněž ochotna zapojit se do přípravy a podpory bezpečného, dobrovolného a důstojného návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do jejich domovů a jejich začlenění do syrské společnosti. V dlouhodobějším horizontu bude mimo jiné zapotřebí přechodného justičního mechanismu, který bude založen na právech a orientován na oběti, a opatření na podporu usmíření na celostátní a místní úrovni, jako je vnitrostátní dialog, spolu s důkladnou reformou soudnictví.
Lidský kapitál: EU může vycházet ze stávajících iniciativ pro rozvoj a zachování lidského kapitálu, který bude zapotřebí pro obnovu Sýrie. K tomuto účelu by mohly být mobilizovány odpovídající nástroje odvětvových politik EU, jako je program Horizont 2020.
Hospodářské oživení: ve fázi bezprostředně po uzavření dohody by EU mohla zvýšit svou podporu obživy pro obyvatelstvo, zejména pro nejzranitelnější skupiny obyvatel, mladé lidi a vysídlené osoby. V delším časovém horizontu bude míru a obnovy v Sýrii dosaženo pouze oživením syrského hospodářství, které šest let trvající válka vážně poškodila. Pro hospodářské oživení bude nutné vytvořit pracovní místa a podnikatelské příležitosti pro všechny Syřany (a zejména pro vracející se uprchlíky, vysídlené osoby, komunity zasažené válkou a bývalé bojovníky), včetně příležitostí, které nabízí proces obnovy. Aby mezinárodní podpora byla co nejúčinnější, musí mezinárodní společenství sledovat společný cíl a být dokonale koordinované. Jakmile to podmínky umožní a v závislosti na konkrétních požadavcích, by mohl vedoucí roli v úsilí o makroekonomickou stabilizaci převzít Mezinárodní měnový fond (MMF), ve spojení s úvěry a poradenstvím Světové banky v oblasti strukturálních a odvětvových reformních politik. Ve scénáři po ukončení konfliktu by mohla být Sýrii nabídnuta makrofinanční pomoc EU, s výhradou existence programu vyplácení prostředků MMF a příslušných předpokladů – dodržování demokratických mechanismů, včetně systému s více politickými stranami, právního státu a dodržování lidských práv. Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) by mohly v souladu se svými příslušnými mandáty využít svých odborných znalostí v oblasti financování infrastruktury a rozvoje soukromého sektoru, včetně podpory pro malé podniky prostřednictvím mikroúvěrů.
http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12384-2016-ADD-1/cs/pdf (viz příloha)
http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2016/11/pdf/st03001_en16_docx_pdf/ (viz příloha)
https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/frit_factsheet.pdf
http://ec.europa.eu/echo/files/news/20150206_JOIN_en.pdf
http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/05/23-fac-syria-iraq-daesh-conclusions/
.
http://www.un.org/News/dh/infocus/Syria/FinalCommuniqueActionGroupforSyria.pdf
http://www.unocha.org/syria
http://www.worldometers.info/world-population/syria-population/
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R02 32&from=EN
http://ec.europa.eu/dgs/fpi/documents/140311_icsp_reg_230_2014_en.pdf
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R02 35&from=EN
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R02 33&from=EN
https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/20161220-eutf-syria_0.pdf
Fond EU pro Sýrii vytvořený prostřednictvím nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru.
Prozatímní syrská vláda byla zřízena v roce 2013 syrskou Národní koalicí a pracuje na vytvoření funkčních struktur místní správy uvnitř Sýrie v oblastech ovládaných opozicí, které budou schopny poskytovat služby obyvatelstvu.