11.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 129/27

Zpravodaj:

Jonathan PEEL (UK-I)

Spoluzpravodaj:

Christophe QUAREZ (FR-II)

1.1

Provádění a realizace cílů udržitelného rozvoje se nyní považuje za prvořadou celosvětovou prioritu. Má-li být dodrženo cílové datum 2030, je zásadní zachovat stávající intenzitu.

1.1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se domnívá, že cíle udržitelného rozvoje spolu s Pařížskou dohodou (COP 21) (1) zásadně změní celosvětovou obchodní agendu, a to především pokud jde o obchod s průmyslovým zbožím a zemědělskými produkty. Všechna budoucí obchodní jednání EU musí vycházet z potřeby tyto dalekosáhlé dohody provádět.

1.2

EU má jedinečné postavení, co se týče toho, aby se pokročilo s realizací cílů udržitelného rozvoje. Je důvěryhodná jako subjekt, který může sloužit coby účinný most mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. Je třeba dát větší prioritu rozvoji politik nastíněných ve sdělení Komise s názvem „Další kroky“ (2) a více se soustředit na plné začlenění cílů udržitelného rozvoje „do evropského politického rámce a současných priorit Komise“, a to v případě potřeby ve spolupráci s členskými státy.

1.2.1

Uznává, že je k tomu Unie vázána Lisabonskou smlouvou (3). Mezi podporou a prováděním cílů udržitelného rozvoje a podporou evropských hodnot ve světě by měla existovat úzká součinnost.

1.3

V rozvojových cílech tisíciletí (4) byl obchod zmíněn pouze jednou, avšak cíle udržitelného rozvoje obchod konkrétně zmiňují devětkrát. Naléhavě vybízíme EU, aby vedle přímé činnosti zaměřené na dosažení cílů udržitelného rozvoje zahrnula i obchod a investice příznivé pro tyto cíle. Existuje mnoho způsobů, jimiž k nim mohou obchod a investice pozitivně, i když někdy nepřímo, přispět.

1.4

Dílčím cílem v rámci cíle 17 (oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj) je „univerzální, standardizovaný, otevřený, nediskriminační a spravedlivý multilaterální obchodní systém pod dohledem WTO“. EU dlouho klade důraz na multilateralismus a klíčovou úlohu Světové obchodní organizace (WTO): musí i nadále podnikat aktivní kroky, aby toto podporovala.

1.5

EHSV konstatuje, že jelikož cíle udržitelného rozvoje nejsou právně závazné a neexistují mechanismy pro řešení sporů, musí EU na pokroku v jejich realizaci pracovat prostřednictvím svých vlastních politik a činností.

1.5.1

Vítáme záměr EU poskytovat každoroční aktualizace, i nadále nás však znepokojuje, že se často zdá, že Unie více usiluje o to, ukázat, jak se stávající politiky shodují a překrývají s cíli udržitelného rozvoje, než aby se snažila dosáhnout maximální součinnosti tím, že tyto politiky a činnosti náležitě zaměří a přizpůsobí. Pokud by se EU soustředěněji zaměřila na dosažení cílů udržitelného rozvoje, přineslo by to lepší výsledky.

1.5.2

Existuje řada klíčových oblastí politiky, u nichž se domníváme, že EU musí vyvinout úsilí pro zajištění plné součinnosti s cíli udržitelného rozvoje. Patří sem obnova dohody z Cotonou o partnerství AKT-EU a také širší interakce EU s těmito regiony. To by mělo výslovně zahrnovat jak cílené budování kapacit na podporu a pomoc s prováděním dohody o usnadnění obchodu a také rozsáhlejší společné strategie EU a členských států pro pomoc na podporu obchodu. Jde o klíčové přispění k iniciativě WTO pro pomoc na podporu obchodu a o její zásadní součást. Tato iniciativa byla navržena s cílem zvýšit schopnost rozvojových zemí využívat příležitosti vyplývající z obchodních dohod. Důležitý bude příspěvek k šestému celkovému hodnocení WTO zaměřený na cíle udržitelného rozvoje.

1.5.3

Konkrétnější podpory by se mělo dostat také využívání obchodu jako prostředku pro pozvednutí regionální integrace i cílů udržitelného rozvoje, a to především v těch regionech, kde je teprve třeba dosáhnout dohod o hospodářském partnerství, a to i přesto, že tyto dohody zatím ne zcela naplňují své počáteční přísliby.

1.5.4

EU by se také v mezích svých pravomocí měla zaměřit na rozvoj větší synergie mezi klíčovými 27 úmluvami týkajícími se programu GSP+ a cílů udržitelného rozvoje.

1.6

Výbor dále apeluje na EU, aby podporovala realizaci cílů udržitelného rozvoje, kdykoliv je to možné prostřednictvím jejích dvoustranných vztahů. Ukázkovým příkladem je interakce s Čínou v souvislosti s její iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“, jejíž provádění, jak bylo zdůrazněno na nedávné schůzi kulatého stolu občanské společnosti EU-Čína (5), by mělo přispívat k realizaci Agendy OSN 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje.

1.7

EHSV zdůrazňuje, že pokud jde o přispění k realizaci cílů udržitelného rozvoje, má klíčovou úlohu odpovědné chování podniků. Dopad soukromého sektoru v této oblasti bude zásadní a hluboký. Výbor OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) odhaduje (6), že ročně bude zapotřebí navíc 2,5 bilionu USD, a očekává se, že soukromý sektor se na tom bude podílet z jedné třetiny. Mnoho společností již má strategie pro cíle udržitelného rozvoje, je však nutné je podporovat v tom, aby přijaly odpovědnost za dopad, který mají na společnost, prostřednictvím hloubkové analýzy rizik. EHSV poukazuje na to, že mobilizaci zdrojů usnadňují také mezinárodní daňové politiky na podporu investic do provádění cílů udržitelného rozvoje (7).

1.8

Cíl udržitelného rozvoje č. 17 také výslovně uvádí, že úspěšná agenda udržitelného rozvoje vyžaduje partnerství mezi vládami, soukromým sektorem a občanskou společností. EHSV tedy naléhavě vyzývá k tomu, aby všechny budoucí mandáty pro kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji v jednáních EU o obchodu a partnerství zahrnovaly zvláštní doložku požadující, aby obě strany všech monitorovacích mechanismů občanské společnosti spolupracovaly na prosazování cílů udržitelného rozvoje a monitorovaly účinky této činnosti.

1.8.1

Tyto kapitoly (zejména vzhledem k tomu, že pokrývají cíle udržitelného rozvoje, Pařížskou dohodu a dodržování úmluv MOP) musí mít stejnou váhu jako kapitoly o obchodních, technických či celních záležitostech.

1.9

EHSV pak také připomíná EU své dřívější doporučení (8), aby provedla úplné posouzení dopadu pravděpodobných účinků provádění cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody na obchodní politiku EU, včetně zemědělství. Na začátku dobré politiky stojí dobrá analýza.

2.1

Provádění komplexní Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a především jejího ústředního bodu, cílů udržitelného rozvoje, bude až do cílového data zásadní světovou prioritou. Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje je doprovázeno dalšími 169 dílčími cíli.

2.1.1

Cíle udržitelného rozvoje jsou ze své podstaty celosvětové, všeobecně platné a vzájemně propojené – všechny země musí sdílet odpovědnost za jejich plnění. Již nyní vedou k novému způsobu globální práce, která je šířeji zaměřená, více participativní a více staví na konzultacích. Již více než 90 zemí vyhledalo v souvislosti s plněním těchto cílů pomoc od ostatních, především od EU.

2.2

Význam cílů udržitelného rozvoje výrazně posílila Pařížská dohoda, která již vstoupila v platnost. Značnou nejistotu od té doby vzbuzuje deklarovaný záměr vlády USA od této dohody odstoupit a to, jaké dopady by tento krok mohl mít v praxi. Otevírá se zde cesta pro EU, která by mohla zaujmout globální vůdčí postavení při zajišťování toho, že cíle udržitelného rozvoje i Pařížská dohoda zůstanou hlavními prioritami, přičemž bude stavět na velkém zájmu Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik, který v souvislosti s těmito dohodami projevily. Mnohé z rychle se rozvíjejících ekonomik dosud nevyvinuly žádné jiné významné úsilí, aby pomohly dalším zemím, které v rozvoji více zaostávají.

2.3

Záměrem sdělení Komise „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“, jež bylo zveřejněno v listopadu 2016, je plně začlenit cíle udržitelného rozvoje „do evropského politického rámce a současných priorit Komise“, jak ostatně stanoví Lisabonská smlouva (9). Výbor tuto iniciativu, na níž se nyní pracuje, uvítal ve svém stanovisku Zemědělství v obchodních jednáních  (10), v němž také doporučil, aby EU provedla úplné posouzení dopadu pravděpodobných účinků provádění cílů udržitelného rozvoje na obchodní politiku EU.

2.3.1

Toto sdělení zmiňuje, že cíle udržitelného rozvoje budou „průřezovým rozměrem“ provádění globální strategie EU. Poukazuje na skutečnost, že EU „byla nápomocna při formování“ této agendy. Mezi podporou a prováděním cílů udržitelného rozvoje a podporou evropských hodnot ve světě by měla být úzká součinnost, přestože cíle udržitelného rozvoje nepodporují přímo řádnou správu věcí veřejných ani právní stát.

2.4

Cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda od základů mění celosvětovou obchodní agendu, a to především pokud jde o obchod s průmyslovým zbožím a zemědělskými produkty. Základem všech budoucích obchodních jednání EU musí nyní být potřeba tyto dohody provádět.

2.4.1

EU je důvěryhodná jako subjekt, který může sloužit coby účinný most mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. EHSV (11) již dříve konstatoval, že EU má jedinečnou pozici k prosazení této agendy:

3.1

Nadace OSN (12) dne 1. května na Twitteru zveřejnila příspěvek „Díky dobrému vzdělávání, zdravotnictví a správě věcí veřejných pro všechny klesá pravděpodobnost konfliktu. @UN k tomu má 17 #GlobalGoals (17 světových cílů OSN). http://bit.ly/UN2030“. Jde o základní požadavky pro realizaci cílů udržitelného rozvoje, přičemž hlavními překážkami zůstávají válka a korupce.

3.2

Nicméně obchod a investice musí hrát velmi významnou úlohu, mají-li být cíle udržitelného rozvoje uskutečněny. Rozvojové cíle tisíciletí obchod zmiňují pouze jednou, ale cíle udržitelného rozvoje jej zmiňují devětkrát. Internetová stránka WTO zvláště poukazuje na cíle 2 (vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy a prosazovat udržitelné zemědělství), 3 (zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoliv věku), 8 (podporovat inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny), 10 (snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi), 14 (chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje) a 17 (oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj). K těmto by měly být doplněny cíle 7 (zajistit všem přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny) a 9 (vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní industrializaci a inovace). Tyto cíle musí být také v plné součinnosti s dalšími významnými opatřeními, především v oblasti rozvoje.

3.2.1

Klíčovou úlohu při realizaci většiny cílů udržitelného rozvoje bude hrát rovněž obchod se zemědělskými produkty, a to především pokud jde o cíle 12 (zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby) a 15 (udržitelně hospodařit s lesy, bojovat proti desertifikaci, zastavit a zvrátit degradaci půdy, zastavit ztrátu biologické rozmanitosti), jakož i o cíle 1 (vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě), 13 (přijmout bezodkladná opatření pro boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů) a 5 (dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek).

3.2.2

Na rozdíl od rozvojových cílů tisíciletí cíle udržitelného rozvoje konkrétně určují „způsoby provádění“ prostřednictvím 169 konkrétně určených cílů. Kvůli takto velkému počtu cílů je těžší stanovit priority nebo získat podporu. I přesto je nutné, aby klíčovým faktorem i nadále bylo zajistit, že tyto cíle budou inkluzivní a žádná část společnosti nebude opomenuta.

3.3

EHSV vyjadřuje znepokojení nad tím, že ještě nebyla skutečně definována dostatečná opatření nebo politiky ani dosud nebyly plně určeny klíčové mezery, které je třeba překlenout.

3.3.1

Bude zásadní podrobně se zaměřit na to, jakým způsobem může přispět obchod sám o sobě. Vedle přímé činnosti by měly být zahrnuty i obchod a investice příznivé pro cíle udržitelného rozvoje, například prostřednictvím využívání čistých technologií. Existuje mnoho způsobů, jimiž mohou obchod a investice pozitivně, i když třeba nepřímo přispět, přestože nemohou být vždy hlavní hnací silou pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a ani nemohou nabídnout systematický přístup.

3.4

Obchod by ze své podstaty měl být udržitelný, ale ve skutečnosti tomu tak rozhodně není vždy, především pokud jej hodnotíme na základě současných kritérií udržitelnosti, včetně uhlíkové stopy. V minulosti se v Evropě obchodovalo s potravinami a zbožím, které si určitý region nedokázal vyprodukovat sám (13). Důležité byly i další dva faktory – klíčové a zásadní zpracovatelské dovednosti rozvíjené po dlouhá léta a snadnost dopravy. Rozhodující význam měl přístup k vodě, jelikož přeprava po souši byla mnohem nákladnější a mnohem méně spolehlivá.

3.4.1

Tyto faktory jsou důležité i nadále. Politiky nahrazování dovozu pravidelně selhávají. Aby byly minimalizovány či odstraněny zbytečné překážky pro dovoz, je zásadní mezinárodní důvěra k obchodu. Proto je důležitý světový systém obchodu na základě mezinárodních pravidel a systému pro urovnávání sporů. Zásadní úlohu zde i nadále hraje WTO, a to i přes možné zpochybňování ze strany vlády USA.

3.4.2

Dílčím cílem cíle 17 je „podporovat univerzální, standardizovaný, otevřený, nediskriminační a spravedlivý multilaterální obchodní systém pod dohledem WTO“, a od WTO se tedy očekává, že bude hrát klíčovou roli. To musí EU i dále povzbuzovat a podporovat.

3.4.3

Ministerská deklarace WTO z Nairobi objasnila, že mezinárodní obchod může přispět k dosažení udržitelného, stabilního a vyváženého růstu pro všechny (14), a zdůraznila, že by to bylo o mnoho náročnější bez účinného mnohostranného obchodního mechanismu. Podtrhla také význam iniciativy WTO pro pomoc na podporu obchodu, jež by měla hrát klíčovou roli a napomoci dosažení mnoha cílů udržitelného rozvoje.

3.4.4

Závazek WTO z Nairobi zrušit vývozní dotace na zemědělský vývoz splňuje klíčový cíl stanovený pro cíl udržitelného rozvoje 2 (vymýcení hladu). Současná jednání WTO o dotacích na rybolov se týkají cíle, který spadá pod cíl udržitelného rozvoje 14 (oceány, moře a mořské zdroje) a kterým je zakázat do roku 2020 ty dotace, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu. Očekáváme, že na nadcházejícím ministerském setkání WTO v Buenos Aires bude této dohody dosaženo.

3.4.5

Od roku 1947 nejprve Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) a nyní WTO odstraňují překážky. Kromě potravin, zemědělských produktů, textilu, oblečení, obuvi a keramiky se nyní pozornost přesunula od odstraňování cel k řešení necelních překážek. Jak již EHSV uvedl dříve (15), „[o]bchod přispívá k vyrovnání nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou, může výrazně zlepšit potravinové zabezpečení a výživu prostřednictvím větší dostupnosti potravin, podporovat účinné využívání zdrojů, rozšiřovat tržní příležitosti a zvyšovat hospodářský růst, čímž […] vytváří pracovní místa, příjem a prosperitu“.

3.5

S růstem světového příjmu se zvyšuje i poptávka po nebývalém výběru a rozmanitosti potravin a spotřebního zboží. Patří sem bavlněné výrobky, obilí a hovězí maso, jejichž výroba vyžaduje značné množství vody. A voda je na mnoha místech vzácnou komoditou. Udržitelné využívání vody a půdy (a vyvarování se znečišťování ovzduší) jsou klíčové pro realizaci mnoha cílů udržitelného rozvoje. Čím dál zásadnější otázkou bude racionalizace výroby. Například Uzbekistán (zatím není členem WTO) silně závisí na produkci bavlny. Jedná se však o suchou zemi a bavlna vyžaduje velké množství vláhy a také výrazné používání pesticidů.

3.6

Dohoda o usnadnění obchodu, která vstoupila v platnost začátkem roku 2017, by také měla podstatně zvýšit udržitelnost v mezinárodním obchodu tím, že odstraní prodlení a zbytečné překážky na hranicích. Klíčovou úlohou EU je v této souvislosti budování kapacit.

3.7

Obchod a investice mají významný dopad na změnu klimatu. Jednání o vícestranné dohodě o environmentálních produktech jsou příslibem důležitého kroku při začleňování změny klimatu do mnohostranné obchodní politiky, avšak i nadále je zapotřebí další mnohostranná činnost na podporu větší soudržnosti.

3.8

Zásadní je rovněž úloha investic při realizaci cílů udržitelného rozvoje, a to především v Africe, prostřednictvím pomoci se zajišťováním dostatečné infrastruktury (cíl 9), dostatečných druhotných zpracujících zařízení a zvyšováním schopnosti dostat výsledné produkty k přepravním uzlům a na trh.

3.8.1

Jak uvádí stanovisko výboru k samostatným investičním dohodám  (16), „klíčovou oblastí […] pro strany investiční dohody bude usnadňování investic prostřednictvím poskytování nezbytné udržitelné infrastruktury. Vlády jsou zodpovědné za poskytování pevného regulačního základu pro infrastrukturu […] nebo […] pro zajištění účelných a účinných rozvodných sítí pro energii, vodu a dopravu […]. Sítě a soustavy pro rozvod energie a vody vyžadují složitou konstrukci a jejich úplné zprovoznění může trvat deset či více let“.

4.1

Jak již bylo zmíněno, záměrem sdělení Komise „Další kroky“ je plné začlenění cílů udržitelného rozvoje „do evropského politického rámce a současných priorit Komise“.

4.1.1

Ve svém sdělení z roku 2006 s názvem „Globální Evropa: konkurenceschopnost na světovém trhu“ Komise uvedla, že je zásadní zajistit, že se přínosy liberalizace obchodu „dostanou až k občanům. S tím, jak vyznáváme sociální spravedlnost a soudržnost na domácím trhu, měli bychom také usilovat o prosazování našich hodnot, včetně sociálních a ekologických standardů a kulturní různorodosti, v celosvětovém měřítku“ (17).

4.1.2

Lisabonská smlouva (18) vyžaduje, aby veškerá činnost EU v oblasti obchodu a rozvoje a širší vnější činnost byla koordinována. Již jsme vyjádřili své zklamání (19) ohledně skutečnosti, že sdělení Komise s názvem „Obchod pro všechny“ (20), zveřejněné krátce po přijetí cílů udržitelného rozvoje OSN, se o těchto cílech téměř nezmiňuje. Při provádění strategie „Obchod pro všechny“ musí EU věnovat zvláštní pozornost zajištění toho, aby její budoucí obchodní dohody a dohody o partnerství byly v souladu s klíčovými normami MOP a závazky COP 21 a aby zajišťovaly ochranu spotřebitelů.

4.1.3

Jak ale ukázal nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie (21) o dohodě o volném obchodu mezi EU a Singapurem, investiční pravomoci EU jsou omezené, Unie však má plné pravomoci v obchodních záležitostech.

4.2

Cíle udržitelného rozvoje samy o sobě nejsou právně závazné, ani nejsou podpořeny mechanismem pro urovnávání sporů. Úspěch bude záviset na vlastních politikách a programech jednotlivých zemí v oblasti udržitelného rozvoje. OSN zdůrazňuje, že jsou zapotřebí partnerství mezi vládami, soukromým sektorem a občanskou společností. Na jejích internetových stránkách (22) je dokonce seznam opatření, která mohou učinit jednotlivci.

4.3

EU se musí i nadále zaměřovat na své vlastní politiky a činnosti a určit, jak nejlépe může přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje, především co se týče obchodu. Znepokojuje nás, že se často zdá, že Unie je spíše připravená ukázat, jak se její stávající politiky shodují a překrývají s cíli udržitelného rozvoje, než aby tyto stávající politiky přizpůsobila za účelem dosažení maximální součinnosti. Zatím také nejsme přesvědčeni o tom, že by Komise u důležitých otázek uplatňovala plně průřezový přístup napříč jednotlivými GŘ. Soustředěnější zaměření na dosažení cílů udržitelného rozvoje, a to i v oblasti obchodní politiky, by přineslo lepší výsledky.

4.3.1

Měla by sem patřit nadcházející obnova dohody z Cotonou o partnerství AKT-EU a také širší interakce EU s těmito regiony. Vedle cíleného budování kapacit na podporu dohody o usnadnění obchodu by tak měl být rovněž podpořen jakýkoli průběžný přezkum společné strategie EU a členských států pro pomoc na podporu obchodu (23), která je klíčovým prvkem iniciativy WTO pro pomoc na podporu obchodu. Tato iniciativa, jež byla navržena s cílem zvýšit schopnost rozvojových zemí využívat příležitosti vyplývající z obchodních dohod, což bude zásadní, pokud jde o proces plnění mnoha z uvedených cílů.

4.3.2

Soustředěnější podpory by se mělo dostat také využívání obchodu jako prostředku pro podporu regionální integrace i cílů udržitelného rozvoje, a to především v těch regionech, kde je teprve třeba dosáhnout dohod o hospodářském partnerství, přestože také s politováním konstatujeme, že tyto dohody zatím ne zcela naplňují své počáteční přísliby.

4.3.3

EU by také v rámci svých pravomocí měla usilovat o rozvoj větší synergie mezi cíli udržitelného rozvoje a 27 závaznými úmluvami v oblasti životního prostředí/úmluvami MOP v souvislosti s programem GSP+ (a také s požadavky programu Evropského orgánu pro bankovnictví týkajícího se nejméně rozvinutých zemí).

4.3.4

Závěrečné prohlášení ze 14. setkání hospodářských a sociálních zájmových skupin AKT-EU, které se konalo v červenci 2015 v Yaoundé (24), uvádí, že pro dosažení cílů udržitelného rozvoje je nutné mobilizovat všechny dostupné finanční prostředky a že by se tak mělo dít v rámci řádné a transparentní fiskální správy a se zapojením soukromého sektoru.

4.4

Výbor se dále domnívá, že by EU měla podporovat realizaci cílů udržitelného rozvoje, kdykoliv je to možné prostřednictvím jejích dvoustranných vztahů. Ukázkovým příkladem je interakce s Čínou v souvislosti s její iniciativou „Jeden pás, jedna cesta“, jejíž provádění, jak bylo zdůrazněno na nedávné schůzi kulatého stolu občanské společnosti EU-Čína (25), „by mělo přispívat k realizaci […] cílů udržitelného rozvoje a provádění Pařížské dohody o změně klimatu“. Odráží to nedávné podobné poznámky generálního tajemníka OSN.

4.4.1

EHSV však opakuje, že je pevně přesvědčen o důležitosti toho, aby Čína a ostatní země dodržovaly úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP).

4.5

EHSV se také domnívá, že EU musí začlenit strategii Evropa 2020 do společných cílů v rámci cílů udržitelného rozvoje, aby tak vytvořila podmínky pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

4.6

Ve svém stanovisku Udržitelný rozvoj – mapování vnitřních a vnějších politik EU  (26) EHSV uvedl: „Agenda OSN 2030 by se měla přeměnit na proaktivní, transformační a pozitivní narativ Evropy a tento proces musí řídit pevná politická vůle a odhodlání utvářet udržitelnou Evropu tak, že se naše ekonomiky nasměrují na odolný a konkurenceschopný nízkouhlíkový rozvoj účinně využívající zdroje a podporující začlenění. Tento progresivní narativ by rovněž pomohl překonat bezprecedentní nedostatek důvěry občanů EU v projekt EU a především pro něj získat podporu mladých lidí. EU by tímto způsobem měla využít Agendy OSN 2030 k tomu, aby občanům EU představila novou vizi pro Evropu: společenskou smlouvu pro 21. století.“

5.1

UNCTAD odhaduje (27), že aby bylo splněno 17 cílů udržitelného rozvoje (a jejich 169 dílčích cílů), bude ročně zapotřebí nalézt 2,5bilionu USD navíc. Očekává se, že alespoň třetinu z toho poskytne soukromý sektor, jehož úlohu zdůrazňuje cíl 17, a to spolu s rolí občanské společnosti.

5.2

Většinu přinese nárůst v oblasti obchodu a investic, především v důsledku potřeby budovat města a s tím související výstavby infrastruktury, škol, nemocnic a silnic. Tento aspekt je již zahrnut v čínské iniciativě „Jeden pás, jedna cesta“.

5.3

Jak již bylo řečeno, zvlášť důležitá bude výstavba infrastruktury v Africe. Vnitřní obchod v rámci Afriky je nízký, představuje 10–15 % veškerého afrického obchodu. Jak již EHSV uvedl, „[p]osílení schopnosti afrických zemí rozšiřovat obchod se zemědělskými produkty spojený s cíli udržitelného rozvoje týkajícími se infrastruktury, regionální integrace a prohloubení vnitřních trhů, mj. díky rozšíření sekundárního zpracování, bude zásadní pro to, aby se mohla Afrika kladně podílet na obchodu se zemědělskými produkty [a dalším obchodu] a zlepšit potravinové zabezpečení“ (28).

5.4

EHSV také uvedl, že „[r]egulační prostředí se rovněž musí plánovat dlouhodobě. […] Společnosti musí rovněž plánovat dlouhodobě, zejména pokud mají být jejich investice úspěšné. Neúspěch na jedné či na druhé straně neprospěje nikomu. Silní veřejní a soukromí aktéři musí rozvinout novou součinnost a učit se nové formy zapojení. Měl by zde rovněž existovat prostor pro klíčovou úlohu přínosu občanské společnosti, zejména na úrovni sociálních partnerů“ (29).

5.5

Klíčové bude efektivní řízení globálních hodnotových a dodavatelských řetězců, jak EHSV zdůraznil ve svém stanovisku Důstojná práce v rámci globálních dodavatelských řetězců  (30). Globální hodnotové řetězce pokrývají veškerou činnost od návrhu produktu až ke konečnému spotřebiteli. Globální dodavatelský řetězec je součástí globálního hodnotového řetězce zaměřeného na zajišťování zdrojů, avšak ne na návrh nebo distribuci.

5.5.1

EHSV uvedl, že jeho cílem je „zavést postupnou, soudržnou a udržitelnou politiku v oblasti zodpovědného řízení v rámci globálních dodavatelských řetězců“ a „podporovat praktické a vhodné přístupy založené na riziku, které zohlední specifickou povahu globálního hodnotového řetězce či globálního dodavatelského řetězce (ať už jejich organizace je lineární, nebo modulární, jednoduchá, nebo složitá, krátká, nebo dlouhá)“.

5.5.2

Dopad soukromého sektoru bude značný. Může být významným katalyzátorem sociální, hospodářské a kulturní obnovy, především prostřednictvím podpory a rozvoje klíčových dovedností a zajištění větší diverzifikace. Mnoho společností již má své vlastní strategie pro cíle udržitelného rozvoje. Pro podporu realizace cílů udržitelného rozvoje bude nicméně důležité odpovědné chování podniků, především proto, že vybídne všechny obchodní společnosti k přijetí odpovědnosti za dopad, který mají na společnost. To by mělo vycházet z hloubkové analýzy rizik, především v globálních hodnotových a dodavatelských řetězcích, která pokryje jak negativní dopady, tak rizika, a z aktivní podpory přínosů, čímž se zajistí, že žádný segment společnosti nebude opomenut. Tím by zase mělo být posíleno „povolení k činnosti“ společností a maximalizovaly by se inovace a udržitelný hospodářský růst.

5.6

Zajištění větší synergie mezi cíli udržitelného rozvoje a soukromým sektorem bude zahrnovat:

5.6.1

EHSV se domnívá, že jakákoliv budoucí obchodní dohoda nebo dohoda o partnerství, kterou EU uzavře, by měla usilovat o začlenění opatření na podporu zásad a norem sociální odpovědnosti podniků a o prosazování vnitrostátních právních předpisů v této oblasti, zejména pokud jde o uvádění nefinančních informací. Mělo by se trvat na tom, aby jednotlivé signatářské strany aktivně podporovaly společnosti v dodržování směrnic OECD pro nadnárodní podniky (31) a iniciativy OSN Global Compact, a na tom, aby bylo zaručeno právo na kolektivní vyjednávání a udržoval se sociální dialog.

5.6.2

Ve své informační zprávě o sociální odpovědnosti podniků (32) Výbor rovněž zdůraznil význam obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv z roku 2011 (33) coby významnou událost v oblasti odpovědnosti podniků vzhledem k důrazu na lidská práva v rámci společenského pilíře. OSN nyní tyto zásady dále rozvíjí s cílem vypracovat na jejich základě závaznou smlouvu týkající se lidských práv pro nadnárodní korporace a další podniky.

5.6.3

K dalším relevantním stanoviskům EHSV patří stanovisko věnované úloze soukromého sektoru, pokud jde o rozvoj (34), a stanovisko týkající se zřízení záruky EFSD a záručního fondu EFSD (35).

5.7

Realizace cíle 17 by měla zahrnovat jak veřejné zakázky, tak spolupráci státu a soukromého sektoru. EU by měla úzce spolupracovat s UNCTAD i s EHK OSN, jež propaguje důležitost úlohy partnerství veřejného a soukromého sektoru. EHSV tato partnerství v obecné rovině podporuje (36), poukazuje však na určité problematické body. Uvádí, že partnerství veřejného a soukromého sektoru „se mohou stát důležitým nástrojem k implementaci strategií rozvoje za předpokladu správného nastavení a komunikace zainteresovaných stran“.

5.8

Výbor také již zdůraznil obrovský potenciál elektronického obchodování pro malé a střední podniky a další specializovanější společnosti, protože jim a místním podnikům umožňuje přístup na dosud nedostupné trhy. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou klíčovou hnací silou inovací, klíčem k zachování a rozvoji udržitelnosti a že vytvářejí 70–80 % pracovních míst, EHSV vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost podpoře těchto podniků při plnění cílů udržitelného rozvoje.

6.1

Cíl udržitelného rozvoje 17 konkrétně odkazuje na úlohu občanské společnosti a uvádí, že úspěšná agenda udržitelného rozvoje vyžaduje partnerství mezi vládami, soukromým sektorem a občanskou společností a že tato globální partnerství jsou zapotřebí na celosvětové, regionální, vnitrostátní i místní úrovni. Následně poukazuje na rámce pro přezkum a monitorování. V cílech udržitelného rozvoje se poprvé v historii OSN uvádí, že se vlády zodpovídají lidu. Provádění cílů udržitelného rozvoje bude vyžadovat přímé zapojení občanské společnosti, zejména proto, že se tím podpoří právní stát a pomůže v boji s korupcí. Když se občanská společnost bojí zapojit, platí pravý opak. V otevřené společnosti je její hlas mocnou silou pro zásadní vnitřní změny, otevřenost a pluralitu.

6.1.1

Od dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou z roku 2011 usilovaly všechny obchodní dohody a dohody o hospodářském partnerství o začlenění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji (37) s monitorovacími mechanismy občanské společnosti. Tyto kapitoly v současné době podléhají přezkumu. Je třeba je posílit a, kde je to možné, změnit tak, aby podporovaly realizaci cílů udržitelného rozvoje. Budoucí mandát EU k jednání musí v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji obsahovat zvláštní odkaz na cíle udržitelného rozvoje.

6.2

Tyto mechanismy mají významný potenciál pro prosazování hodnot EU, včetně sociálních a environmentálních norem. Mohou přinést hmatatelné výsledky. Jsou důležitým kanálem pro spolupráci s občanskou společností z partnerských zemí a pro její posílení.

6.2.1

Tyto společné mechanismy občanské společnosti musí být schopny zasáhnout ve prospěch podpory realizace cílů udržitelného rozvoje a podniknout opatření proti nepříznivému vývoji. Domníváme se, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji musí být vymahatelné stejným způsobem jako jiné doložky o obchodu. V tomto ohledu vyzýváme Evropskou komisi, aby ve všech budoucích dohodách vyjednala opatření umožňující úplné monitorování provádění kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji a aby v případě nutnosti podnikla náležité kroky.

6.3

Výbor také vítá důraz, který je v dokumentu přijatém Radou v květnu 2015 s názvem „Nové globální partnerství pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj na období po roce 2015“ (38) kladen na význam „sociální ekonomiky při vytváření pracovních míst a podpoře udržitelného rozvoje“. Organizace sociální ekonomiky se také mohou stát klíčovými hráči při realizaci cílů udržitelného rozvoje. Ve svém nedávném stanovisku Sociální ekonomika  (39) poukazuje EHSV na skutečnost, že sociální ekonomika je výrazně přítomna v každodenním životě a v produktivní činnosti rozsáhlých regionů Afriky, Ameriky a Asie a rozhodným způsobem, globálně přispívá ke zlepšení životních a pracovních podmínek.