EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.5.2017
COM(2017) 219 final
ZPRÁVA KOMISE
TŘETÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.5.2017
COM(2017) 219 final
ZPRÁVA KOMISE
TŘETÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
o zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže
1.EVROPSKÁ POHRANIČNÍ A POBŘEŽNÍ STRÁŽ – ZAVEDENÍ EVROPSKÉ INTEGROVANÉ SPRÁVY HRANIC
Ochrana vnějších hranic Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím Evropské pohraniční a pobřežní stráže, je jedním ze základních pilířů komplexní evropské migrační politiky, v jejímž rámci Evropská unie plní svůj závazek řešit okamžité, střednědobé i dlouhodobé potřeby uvedené v evropském programu pro migraci. Tato zpráva shrnuje pokrok, jehož bylo dosaženo od začátku března 2017 při zajišťování plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a přezkoumává provádění jednotlivých kroků uvedených v první a druhé zprávě o pokroku. Zpráva zejména přináší aktuální informace o nedávno dokončených fázích procesu hodnocení zranitelnosti a o probíhajícím nasazení v členských státech v přední linii. Rovněž informuje o rozhodnutích a diskusích, které se uskutečnily na posledním zasedání správní rady ve dnech 29. až 30. března 2017.
Tato zpráva také popisuje důležitý proces, který rozvíjí ústřední koncepci nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži, konkrétně vytvoření strategického rámce, který zajistí, aby byla na vnějších hranicích zavedena evropská integrovaná správa hranic. To bude dále rozvíjet zásadu integrovaného systému řízení vnějších hranic uvedeného v čl. 77 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie.
2.OPERATIVNÍ PODPORA ČLENSKÝM STÁTŮM
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž členským státům i nadále poskytuje operativní podporu na místě při správě hranic a za tímto účelem na různých úsecích vnějších hranic EU nasadila více než 1 500 příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušných pracovníků.
2.1 Nasazení v členských státech v přední linii
Řecko
V Řecku agentura provádí tři různé operace. Společná operace Poseidon v Egejském moři podporuje Řecko při ochraně hranic a provádění přístupu založeného na hotspotech na ostrovech v Egejském moři, jakož i při provádění prohlášení EU a Turecka.
V souvislosti se společnou operací Poseidon včetně podpory činností v oblasti zpětného přebírání nasadila agentura 866 příslušníků; dalších 280 bezpečnostních úředníků spolufinancovaných agenturou nasadila řecká policie. Nasazeny byly rovněž tři námořní hlídkové lodě, dvě pobřežní hlídková plavidla, devět pobřežních hlídkových člunů, jedno letadlo s pevnými křídly, dva vrtulníky, dvacet hlídkových vozů, čtyři autobusy a jedno vozidlo s termovizí.
Agentura podporuje Řecko při činnostech týkajících se ochrany hranic také prostřednictvím společných operací flexibilních operativních činností a kontaktních míst a na pozemních hranicích Řecka s Tureckem, Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií nasadila celkem 54 příslušníků. Operativní činnost v severním Řecku zejména zlepšuje ostrahu hranic a předchází nezákonnému druhotnému pohybu osob, čímž dále posiluje reakci EU na výzvy na západobalkánské trase. V současnosti je nasazeno 17 příslušníků, zatímco dohodnutý operační plán jich předpokládá více než 60, což znamená, že i nadále chybí přibližně 40 příslušníků.
Itálie
V rámci společné operace Triton v Itálii a centrálním Středomoří nasadila agentura 345 příslušníků včetně obslužného personálu nasazených prostředků a odborníků, kteří pomáhají s uplatňováním přístupu založeného na hotspotech. Nasazení podporují tři letadla, dva vrtulníky, dvě námořní hlídkové lodě, šest pobřežních hlídkových plavidel a tři pobřežní hlídkové čluny.
Bulharsko
Agentura i nadále pomáhá Bulharsku při ochraně pozemních hranic, a to též s cílem předcházet nelegálnímu druhotnému pohybu. Podpora je poskytována prostřednictvím společných operací flexibilních operativních činností a kontaktních míst na pozemních hranicích Bulharska s Tureckem a Srbskem. V současné době je nasazeno 149 příslušníků, které podporuje jedenáct týmů psovodů, osm vozidel s termovizí, 41 hlídkových vozů, osm detektorů CO2 a 39 inteligentních kamer.
Španělsko
Společná operace Indalo 2017 byla zahájena dne 3. května 2017 na podporu koordinovaných operativních činností na vnějších námořních hranicích v oblasti západního Středomoří za účelem kontroly toků nelegální migrace směřujících k EU a řešení přeshraniční trestné činnosti. V květnu se předpokládá nasazení 61 příslušníků, které bude podporovat jedno letadlo a jedna námořní hlídková loď.
Západní Balkán
V dalších členských státech je v současnosti nasazeno 135 příslušníků, kteří pomáhají při správě hranic v oblasti západního Balkánu. Nejvýznamnější nasazení probíhají v rámci společných operací flexibilních činností na pozemních hranicích Chorvatska a Maďarska se Srbskem. Podporu poskytuje deset týmů psovodů, čtyři vozidla s termovizí, 33 hlídkových vozů, jeden detektor CO2 a dvanáct inteligentních kamer.
2.2 Sdílení zdrojů a budování vlastních kapacit agentury za účelem poskytování operativní podpory
Správní radě agentury byl na jejím zasedání ve dnech 29. a 30. března 2017 předložen návrh výroční zprávy pro rok 2017 o závazcích členských států v souvislosti s jednotkami Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervou technického vybavení, jež bude brzy předána Evropskému parlamentu v souladu s povinnostmi agentury, pokud jde o podávání zpráv 1 .
Ve zprávě byl zdůrazněn podstatný nárůst zapojení členských států do operativních činností agentury v roce 2016 ve srovnání s předešlými lety. Počet nasazených příslušníků jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže se více než zdvojnásobil z 3 584 příslušníků v roce 2015 na 8 353 v roce 2016 a celková doba trvání nasazení se více než ztrojnásobila z 128 607 člověkodnů v roce 2015 na 411 939 člověkodnů v roce 2016. Poskytování technických prostředků se v roce 2016 oproti roku 2015 rovněž zvýšilo: počet hodin hlídkování vzrostl o 14 % v případě námořních hlídkových lodí, o 41 % u pobřežních hlídkových plavidel a o 34 % u hlídkových vozů.
Ve srovnání s potřebami vyhodnocenými agenturou v souladu s její analýzou rizik se probíhající operace i nadále potýkají s podstatným nedostatkem, a to jak z hlediska lidských zdrojů, tak i technického vybavení. Agentura odhaduje, že celkem na všechny její operace v roce 2017 chybí téměř 60 000 člověkodnů nasazení.
S cílem tento nedostatek zaplnit informuje agentura od konce února 2017 každý týden členské státy o zdrojích, které jsou zapotřebí. Agentura také zvyšuje své schopnosti poskytovat podporu členským státům v přední linii pronájmem nebo nákupem vybavení nebo služeb. V současné době v agentuře probíhá několik zadávacích řízení na pořízení služeb dohledu ze vzduchu a mobilních kanceláří.
Od roku 2017 použije agentura na pořízení vlastního vybavení, zejména malých a středně velkých aktiv, 10 milionů EUR ročně (v období 2017–2020 celkem 40 milionů EUR). Agentura již zkoumá způsoby, jak vybudovat své vlastní stálé schopnosti a/nebo jak je po pořízení zachovat operativní.
Je zásadní, aby agentura vypracovala komplexní strategii, kterou potvrdí správní rada a jež se bude týkat způsobu, jakým se budou vlastní schopnosti agentury v období 2017–2020 rozvíjet/využívat s přihlédnutím k různým možnostem, které má agentura k dispozici (tj. pořízení, pronájem, leasing, dlouhodobé nasazení).
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·aktivně usilovat o nezbytné příspěvky na probíhající operace v rámci dvoustranných kontaktů s členskými státy,
·vypracovat komplexní strategii týkající se způsobu, jakým se budou rozvíjet/využívat vlastní schopnosti agentury v období 2017–2020, a předložit ji do listopadu 2017 správní radě k potvrzení.
Členské státy by měly
·zajistit, aby agentura měla k dispozici dohodnuté zdroje pro provádění operací a povinné rezervy,
·poskytnout následující zdroje na základě v současnosti zjištěných nedostatků:
Nedostatky týkající se Řecka
společná operace Poseidon
květen 2017: do 16. května 27 odborníků (operační potřeby: 197 odborníků), 2 pobřežní hlídkové čluny (20 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 1 námořní hlídková loď (50 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 2 vozidla pro přepravu (33 % operačních potřeb)
16. května – 29. června 2017: 3 odborníci (operační potřeby: 197 odborníků)
červen 2017: 3 pobřežní hlídkové čluny (30 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek částečně pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 1 námořní hlídková loď (50 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 2 vozidla pro přepravu (33 % operačních potřeb)
27. června – 17. srpna 2017: 53 příslušníků, (operační potřeby: 197 odborníků)
červenec 2017: 4 pobřežní hlídkové čluny (40 % operačních potřeb), 1 vrtulník (50 % operačních potřeb), 1 námořní hlídková loď (50 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (33 % operačních potřeb)
společná operace flexibilních operativních činností a kontaktních míst na severní pozemní hranici Řecka
26. dubna – 24. května 2017: 34 příslušníků (operační potřeby: 61 příslušníků), 1 vozidlo s termovizí (100 % operačních potřeb), 14 hlídkových vozů (54 % operačních potřeb), 2 týmy psovodů (67 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb)
24. května – 21. června 2017: 35 příslušníků (operační potřeby: 61 příslušníků), 16 hlídkových vozů (62 % operačních potřeb), 3 týmy psovodů (100 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb)
21. června – 19. července 2017: 42 příslušníků (operační potřeby: 62 příslušníků), 20 hlídkových vozů (77 % operačních potřeb), 3 týmy psovodů (100 % operačních potřeb), 2 vozidla pro přepravu (100 % operačních potřeb)
Nedostatky týkající se Bulharska (společné operace flexibilních operativních činností a kontaktních míst)
26. dubna – 24. května 2017: 45 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 19 hlídkových vozů (32 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 12 hlídkových vozů z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 9 týmů psovodů (43 % operačních potřeb)
24. května – 21. června 2017: 45 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), (2 vozidla s termovizí (25 % operačních potřeb), 14 hlídkových vozů (23 % operačních potřeb), 11 týmů psovodů (52 % operačních potřeb)
21. června – 19. července 2017: 68 příslušníků (operační potřeby: 175 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 24 příslušníků z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 3 vozidla s termovizí (38 % operačních potřeb), 25 hlídkových vozů (42 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám bude 12 hlídkových vozů z hostitelského členského státu spolufinancováno agenturou), 11 týmů psovodů (52 % operačních potřeb)
Nedostatky týkající se Itálie (společná operace Triton)
květen 2017: 14 příslušníků, 2 pobřežní hlídkové čluny (67 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 4 pobřežní hlídková plavidla (67 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 1 námořní hlídková loď (50 % operačních potřeb)
červen 2017: 27 příslušníků (operační potřeby: 126 příslušníků), 1 pobřežní hlídkový člun (33 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou), 4 pobřežní hlídková plavidla (67 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou)
červenec 2017: 23 příslušníků (operační potřeby: 126 příslušníků), 1 pobřežní hlídkový člun (33 % operačních potřeb), 4 pobřežní hlídková plavidla (67 % operačních potřeb), 0,5 měsíce letadlo s pevnými křídly (25 % operačních potřeb), 1 vrtulník (50 % operačních potřeb), 1 námořní hlídková loď (33 % operačních potřeb)
Nedostatky týkající se Španělska (společná operace Indalo)
květen 2017: 5 příslušníků (operační potřeby: 11 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek částečně pokryt třemi příslušníky z hostitelského členského státu, které bude spolufinancovat agentura), 1 námořní hlídková loď (100 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou)
červen 2017: 4 příslušníci (operační potřeby: 11 příslušníků – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek částečně pokryt třemi příslušníky z hostitelského členského státu, které bude spolufinancovat agentura), 1 námořní hlídková loď (100 % operačních potřeb – vzhledem k chybějícím nabídkám je tento nedostatek pokryt prostředky hostitelského členského státu financovanými agenturou)
červenec 2017: 3 příslušníci (operační potřeby: 11 příslušníků)
3.POKROK DOSAŽENÝ PŘI PROVÁDĚNÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ
3.1 Posílení schopnosti rychlé reakce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž včetně povinného vytváření rezerv zdrojů
Rezervní tým pro rychlé nasazení
Ačkoli byla potvrzena plná dostupnost více než 1 500 příslušníků pohraniční stráže a dalších pracovníků, plnou připravenost rezervního týmu pro rychlé nasazení v souladu s nařízením o Evropské pohraniční a pobřežní stráži stále ovlivňují dva problémy:
1) Jmenování příslušníků pohraniční stráže
Požadavek na jmenování příslušníků pohraniční stráže je jasně definován v čl. 20 odst. 4 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Aby mohla agentura zajistit kvalitu rezervního týmu tím, že ověří, zda jmenovaní příslušníci pohraniční stráže odpovídají stanoveným profilům, a zajistí, aby byli před účastí na operativních činnostech náležitě proškoleni, potřebuje jména příslušníků. Jména odborníků v počtu odpovídajícím velikosti svých příslušných příspěvků stanovených v příloze 1 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži dosud poskytl pouze omezený počet států schengenského prostoru (Belgie, Česká republika, Finsko, Francie, Rumunsko a Švýcarsko).
Tento problém Komise zmínila na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 27. března 2017. Několik členských států vyjádřilo obavy a uvedlo, že z důvodu dovolených, pracovní neschopnosti nebo jiných absencí nelze zaručit plnou dostupnost všech jmenovaných příslušníků pohraniční stráže.
Na zasedání správní rady agentury ve dnech 29. a 30. března 2017 Komise zdůraznila, že by mělo být prozkoumáno praktické řešení v plném souladu s právním základem. Obecné prvky takového praktického řešení 2 byly představeny na zasedání sítě sdílených zdrojů ve dnech 25. a 26. dubna 2017. Řada otázek však vyžadovala další objasnění. Počátkem května rozešle agentura koncepční dokument, který vymezí podrobné podmínky navrhovaného řešení. Členským státům bude poskytnuta flexibilita v mezích jejich vlastních příspěvků k řádné části rezervy Evropské pohraniční a pobřežní stráže, zatímco agentura bude moci současně ověřovat soulad s profily a zajišťovat odbornou přípravu.
2) Harmonizace profilů
V případě některých profilů ještě musí agentura sladit počet odborníků přislíbených členskými státy v souladu s limity stanovenými v příslušných prováděcích rozhodnutích správní rady. Zatímco 143 příslušníků ostrahy hranic a několik příslušníků z jiných profilů bylo přislíbeno nad rámec stanovených limitů, stále chybí 167 odborníků na evidenci / snímání otisků prstů a 38 odborníků na prověřování. Tímto problémem by se měla agentura aktivně zabývat v rámci dvoustranných kontaktů s členskými státy, zejména s těmi, které přispěly k profilům, u nichž přísliby nejvíce přesahují požadovaný počet, aby tyto členské státy své příspěvky k počtu odborníků na evidenci / snímání otisků prstů a odborníků na prověřování upravily.
Rezerva vybavení pro rychlé nasazení
V návaznosti na první a druhou zprávu o pokroku agentura v průběhu března znovu vyzvala k doplňkovým příspěvkům do rezervy. V důsledku tohoto úsilí již v polovině dubna 2017 nechyběly žádné hlídkové vozy a byly přislíbeny další pobřežní hlídkové čluny, námořní hlídkové lodě a vozidla s termovizí. V případě většiny typů vybavení však přetrvává značný nedostatek. Komise lituje, že do rezervy nepřibyly žádné nové přísliby členských států a i nadále ji zajišťuje pouze čtrnáct členských států (Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Německo, Finsko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Slovinsko).
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·naléhavě zahájit dvoustranné diskuse se státy schengenského prostoru, a zejména s těmi, které do rezervy vybavení pro rychlé nasazení zatím nepřispěly (Belgie, Kypr, Dánsko, Estonsko, Francie, Řecko, Malta, Norsko, Lucembursko, Litva, Španělsko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko), s cílem doplnit zjištěné chybějící vybavení,
·do konce května 2017 zajistit, aby odborníci jmenovaní do rezervního týmu pro rychlé nasazení, především odborníci na evidenci / snímání otisků prstů a odborníci na prověřování, byli poskytnuti podle počtů stanovených u specifických profilů správní radou,
·do konce června 2017 ověřit, zda je v rezervním týmu pro rychlé nasazení k dispozici všech 1 500 příslušníků pohraniční stráže, a do konce října 2017 provést cvičné nasazení lidských a technických zdrojů z rezerv.
Členské státy by měly
·do konce května 2017 odstranit zjištěné nedostatky, pokud jde o doplnění rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Ty členské státy, které dosud nepřispěly, by měly vynaložit zvláštní úsilí,
·do konce června 2017 sdělit jména odborníků pro rezervní tým pro rychlé nasazení.
3.2 Provádění preventivního hodnocení zranitelnosti na základě společné metodiky
Posílení preventivních hodnocení zajišťujících řádné fungování schengenského prostoru je i nadále hlavní politickou prioritou Evropské unie. Agentura vyvinula intenzivní úsilí při přípravě hodnocení zranitelnosti, jež jsou zásadní pro schengenský proces kontroly kvality, v souladu se společnou metodikou a dohodnutým harmonogramem.
S výjimkou Dánska 3 poskytly agentuře údaje o stávajících kapacitách všechny členské státy. V případě většiny členských států byla úplnost údajů uspokojivá. Osm států [Francie, Maďarsko, Itálie, Malta, Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Španělsko] však poskytlo jen částečné informace (mezi 50–75 % požadovaných údajů). Je nezbytné, aby členské státy v dlouhodobém horizontu posílily své vnitrostátní kapacity pro shromažďování těchto údajů.
V březnu a dubnu 2017 provedla agentura u všech členských států (kromě Dánska a Německa, kvůli pozdnímu předložení údajů) takzvaná výchozí hodnocení, tj. hloubkovou analýzu stávajících kapacit členských států ve spojení s ukazateli současných hrozeb, a to porovnáním se sadou objektivních kritérií. Návrhy výchozích hodnocení již byly konzultovány s členskými státy. Konečné individuální zprávy, jež obsahují hlavní zjištění hodnocení a uvádějí především nejakutnější nedostatky, byly koncem dubna 2017 zaslány osmi členským státům. Očekává se, že konečné individuální zprávy pro zbývající členské státy budou vzhledem k opožděnému předložení připomínek dotčených členských států zaslány počátkem května.
Na základě zpráv o výchozím hodnocení rozhodne výkonný ředitel agentury do konce května 2017 o případném doporučení / případných doporučeních, jež mají být zaslána dotčenému členskému státu / dotčeným členským státům. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem hodnocení zranitelnosti je určit, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru, měla by se doporučení – přednostně – zaměřit na nejakutnější nedostatky v souvislosti se stávajícími výzvami na vnějších hranicích, jež mají vliv na řádné fungování schengenského prostoru.
Rovněž je zásadní, aby byla doporučení s navrhovanými opatřeními přesná a operativní a aby vycházela z podrobných technických informací získaných od členských států. Pouze za těchto podmínek bude agentura schopna účinně monitorovat provádění doporučení a opatření členskými státy. Nebudou-li opatření provedena ve stanovené lhůtě, musí výkonný ředitel předat záležitost správní radě a uvědomit Komisi.
Na základě výchozích hodnocení bude rovněž určeno několik členských států, ve vztahu k nimž agentura provede takzvaná simulační cvičení, aby posoudila jejich schopnost čelit budoucím výzvám na vnějších hranicích. Tato cvičení budou zkoumat a testovat kapacity členských států, především jejich plánování pro nepředvídané události, prostřednictvím porovnání s riziky a scénáři, které se neuskutečnily, ale mohly by reálně nastat na základě analýzy situace v sousedních třetích zemích a hlavních zemích původu a tranzitu. Jakmile budou do konce října 2017 výsledky simulačních cvičení k dispozici, může výkonný ředitel vydat druhé kolo možných doporučení určených dotčeným členským státům.
Od dubna 2017 by agentura měla provádět takzvané hodnocení vznikajících hrozeb. Na základě měsíční kontroly členských států podle příslušných ukazatelů může agentura kdykoli přistoupit ke specifickému hodnocení / specifické simulaci, aby posoudila schopnost určitého členského státu čelit novým vznikajícím hrozbám, což může vést k dalším doporučením týkajícím se nedostatků, které nebyly při předešlých výchozích hodnoceních nebo simulačních cvičeních zohledněny.
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·stanovit jako prioritu zjištění nejakutnějších nedostatků na základě prvních výsledků procesu hodnocení zranitelnosti a dalších informací,
·do léta 2017 zajistit odpovídající personální obsazení týmu, který se zabývá procesem hodnocení zranitelnosti,
·na základě výsledků výchozích hodnocení vydat do konce května 2017 doporučení příslušným členským státům za účelem přednostního řešení nejakutnějších nedostatků,
·do 15. června 2017 v souladu s čl. 13 odst. 9 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži předat první výsledky hodnocení zranitelnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi,
·do října 2017 provést simulační cvičení zaměřená na budoucí výzvy,
·do konce listopadu 2017 na základě získaných zkušeností přijmout revidovanou společnou metodiku pro hodnocení zranitelnosti.
Členské státy by měly
·Dánsko by mělo do 15. května 2017 předložit údaje potřebné k tomu, aby agentura mohla provést výchozí hodnocení,
·členské státy, které neposkytly úplné údaje o stávajících kapacitách, by měly zlepšit své příslušné vnitrostátní postupy shromažďování údajů,
·členské státy, které v návaznosti na výchozí hodnocení obdrží doporučení, by měly stanovit potřebné akční plány a pravidelně podávat zprávy agentuře,
·všechny členské státy vybrané pro simulační cvičení by měly rychle reagovat na žádosti agentury o další údaje a informace.
3.3 Podpora navracení
Tempo návratových operací, které agentura podporuje, se nadále zrychluje. V období od 1. ledna do 7. dubna 2017 podpořila agentura 92 návratových operací, jimiž byl zajištěn návrat 3 879 státních příslušníků třetích zemí.
Z těchto 92 operací se jich pro tuto chvíli 48 týkalo letů na západní Balkán. Operací směrem do zemí severní a západní Afriky bylo minimum. To lze částečně vysvětlit tím, že několik třetích zemí nepřijímá charterové lety a povoluje návrat svých státních příslušníků pouze komerčními linkami. Proto by agentura měla urychleně začít členským státům nabízet podporu pro operace prováděné komerčními linkami.
Od 7. ledna 2017 jsou pro operace k dispozici tři nové rezervní týmy osob pověřených sledováním nuceného navracení, osob pověřených doprovodem navracených osob a specialistů na navracení. K 7. dubnu 2017 přispělo do těchto rezervních týmů 25 členských států, které poskytly 536 z 690 potřebných odborníků. Státy schengenského prostoru, jež do rezervních týmů dosud nepřispěly – Kypr a Švýcarsko –, tak musí učinit co nejdříve.
Všechny členské státy musí přispět k doplnění neobsazených míst, zejména v rezervním týmu osob pověřených doprovodem navracených osob, do něhož bylo z celkového požadovaného počtu 600 odborníků poskytnuto pouze 416 odborníků. Členské státy by měly ve spolupráci s agenturou zajistit, aby v rezervním týmu specialistů na navracení byly adekvátně zastoupeny všechny dovednosti a odborné znalosti nutné k provádění činností souvisejících s navracením. To je obzvláště důležité s ohledem na zvyšující se počet návratových operací ve srovnání s předchozími lety a s přihlédnutím k potřebě návratových zásahů, jež může nastat v nadcházejících měsících.
Návratové rezervní týmy již nacházejí uplatnění v praxi. K 7. dubnu 2017 bylo osobou pověřenou sledováním nuceného navracení vybrané z rezervního týmu sledováno celkem 19 návratových operací. Do operativní podpory bylo z rezervního týmu nasazeno 10 osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob.
Zbývá vyjasnit praktické postupy a pravidla týkající se nasazení členů rezervních týmů, jakož i jejich operativní úkoly a právní odpovědnost. Agentura by měla usilovat o definování těchto prvků, a poskytnout tak těmto rezervním týmům pevný rámec a zároveň zajistit, aby byly připraveny k nasazení do konce května 2017, jak bylo požadováno v předchozí zprávě.
Aby byla agentura schopna vypořádat se s dodatečnou pracovní zátěží a zcela splnit očekávání v souvislosti s novým mandátem, měla by okamžitě podniknout kroky k obsazení neobsazených pozic a k tomu, aby byl plně využit rozpočet přidělený na činnost v oblasti navracení.
Ve sdělení Komise „O účinnější návratové politice v Evropské unii – aktualizovaný akční plán“ 4 navrhla Komise další opatření a kroky, které má agentura provádět s cílem zvýšit míru navracení. Pokrok v této oblasti bude monitorován v příští zprávě.
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·nejpozději do konce května 2017 definovat praktické postupy, pravidla, operativní úkoly a právní odpovědnost v souvislosti s nasazením členů rezervních týmů, aby bylo zajištěno, že rezervy budou připraveny k plnému nasazení,
·do června 2017 obsadit dostupná pracovní místa přidělená na činnosti v oblasti navracení,
·zajistit, aby finanční zdroje přidělené na činnost v oblasti navracení pro rok 2017 byly plně využity.
Členské státy by měly
·okamžitě přispět do rezervních týmů, pokud tak dosud neučinily (Kypr a Švýcarsko),
·doplnit zbývající neobsazená místa v rezervních týmech,
·bezodkladně začít poskytovat každý měsíc informace o orientačním plánování vnitrostátních návratových operací, včetně údajů o počtu navracených osob a o třetích zemích návratu.
3.4 Zřízení mechanismu Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro podávání a vyřizování stížností
Od poslední zprávy nebyla podána žádná nová stížnost. Agentura musí ještě zlepšit informovanost o mechanismu a dostupnost formulářů pro podávání stížností na svých internetových stránkách. Zkvalitnit správu budoucích stížností pomůže agentuře také IT systém správy případů, který má být dokončen do června 2017. Jakmile bude řádně fungovat veškerá nezbytná infrastruktura, měla by agentura spustit informační kampaň ke zviditelnění mechanismu pro podávání a vyřizování stížností.
Pokud jde o další zaměstnance pro potřeby úředníka pro otázky základních práv, v březnu byl najat jeden dočasný zaměstnanec, který v agentuře nastoupí v květnu 2017. V květnu 2017 pak bude zahájeno výběrové řízení pro nábor dvou asistentů (smluvní zaměstnanci). Vedle toho má agentura pro úředníka pro otázky základních práv vyčlenit další zaměstnance.
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·do konce července 2017 provést nábor dvou nových zaměstnanců pro potřeby úředníka pro otázky základních práv,
·do konce června 2017 dokončit IT infrastrukturu ke zlepšení přístupu k formulářům pro podávání stížností,
·spustit informační kampaň zaměřenou na zviditelnění mechanismu pro podávání a vyřizování stížností.
3.5 Vytváření podmínek pro lepší operativní spolupráci s prioritními třetími zeměmi stanovením vzorové dohody o postavení jednotek
Co se týče operativní spolupráce agentury s prioritními třetími zeměmi, byla správní rada na svém zasedání ve dnech 29.–30. března 2017 informována o záměru výkonného ředitele znovuotevřít jednání o pracovním ujednání o spolupráci s Libyí.
Agentura také představila koncepční dokument o spolupráci mezi styčnými úředníky agentury, styčnými úředníky členských států a evropskými styčnými úředníky pro otázky migrace, kteří jsou nasazeni v jednom místě.
Styčný úředník, který má být nasazen v Nigeru, nastoupí do agentury dne 16. května 2017. Uzavřeno bylo dále výběrové řízení pro nábor styčného úředníka na západním Balkáně a vybraný kandidát by měl nastoupit dne 1. července 2017. Oba tito kandidáti absolvují odbornou přípravu před nasazením v Nigeru (červen 2017) a Srbsku (léto 2017).
Dne 8. března 2017 přijala Rada příslušná rozhodnutí, kterými se Komise zmocňuje k zahájení jednání se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií za účelem dosažení dohody ohledně dohod o postavení jednotek potřebných pro nasazení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže na těchto územích. První kolo jednání se Srbskem proběhlo dne 7. dubna 2017 a další kolo se bude konat ve dnech 11. a 12. května 2017. Cílem Komise je uzavřít dohody se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií co nejdříve.
Další kroky:
Komise
·zahájí formální jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, jakmile bude tato připravena začít jednat o dohodě o postavení jednotek.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·dokončit nábor a nasazení styčných úředníků v Nigeru (do června 2017) a Srbsku (do srpna 2017).
3.6 Dohoda o sídle
Komise vítá, že výkonný ředitel agentury a polský ministr vnitra dne 8. března 2017 podepsali dohodu o sídle. Dohoda vstoupí v platnost tři měsíce po posledním oznámení stran o dokončení vnitřních postupů. Agentura svůj vnitřní postup završila souhlasem správní rady s dohodou a konečným podpisem výkonného ředitele. Na polské straně dohoda stále čeká na ratifikaci.
Další krok:
·Polsko by mělo co nejdříve ratifikovat dohodu o sídle.
3.7 Nasazení styčných úředníků v členských státech
Agentura by měla pravidelně monitorovat, jak členské státy spravují vnější hranice nejen prostřednictvím analýzy rizik, výměny informací a Evropského systému ostrahy hranic, ale také prostřednictvím jejích styčných úředníků v členských státech.
Na zasedání správní rady ve dnech 29. a 30. března 2017 předložil výkonný ředitel ke schválení správní radou návrh rozhodnutí, které definuje úlohu a úkoly styčných úředníků, jejich přístup k informacím a seskupení několika členských států pod jednoho styčného úředníka. Jeden styčný úředník by tak mohl pokrýt až čtyři zeměpisně blízké členské státy. Během šesti měsíců od rozhodnutí správní rady by mělo být podepsáno memorandum o porozumění o praktických aspektech nasazení. Do té doby agentura nabere a vyškolí adekvátní kandidáty.
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·předložit konečný návrh příslušného prováděcího rozhodnutí, který správní rada do konce června 2017 schválí,
·zahájit příslušné výběrové řízení pro nábor styčných úředníků s vyhlídkou na jejich případný nábor, odbornou přípravu a samotné nasazení nejpozději do konce roku 2017.
Členské státy by měly
·do října 2017 vyslovit souhlas s memorandem o porozumění, které stanoví praktické aspekty nasazení styčných úředníků.
3.8 Navýšení počtu zaměstnanců agentury
Během prvních 90 kalendářních dnů roku 2017 zaměstnala agentura 91 nových zaměstnanců. V současnosti probíhá téměř 100 náborových řízení a v příštích měsících jich bude zahájeno ještě 132. Ke konci roku 2017 by agentura měla zaměstnávat 655 zaměstnanců, což je téměř dvakrát tolik než v roce 2015.
Agentura je jen stěží schopna zajistit přijímání zaměstnanců z členských států na co nejširším zeměpisném základě, jak požaduje článek 27 služebního řádu. Kvůli omezené vstřícnosti členských států se agentura potýká také s obsazováním nových pozic pro vyslané národní odborníky (okolo 25 % všech nových pracovních míst).
Další kroky:
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·do konce června 2017 zahájit náborové řízení na všechna pracovní místa, která předpokládá dohodnutý plán pracovních míst pro rok 2017,
·zajistit účinné využití dodatečných finančních zdrojů v souladu s prioritami schválenými rozpočtovým orgánem.
Komise
·spolu s agenturou posoudí možnosti řešení problémů s náborem zaměstnanců.
Členské státy by měly
·zlepšit výsledky, pokud jde o nasazování vyslaných národních odborníků.
4.EVROPSKÁ INTEGROVANÁ SPRÁVA HRANIC: DALŠÍ SMĚŘOVÁNÍ
4.1 Integrovaná správa hranic
Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži stanovilo obecné zásady evropské integrované správy hranic, a úplně poprvé tak právním aktem ustanovilo koncepci zakotvenou v čl. 77 odst. 2 písm. d) SFEU.
Uvedené nařízení stanoví seznam 11 strategických složek, mj. ochranu hranic, pátrací a záchranné operace v situacích, ke kterým může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři, analýzu rizik, meziagenturní spolupráci, spolupráci členských států, schengenský mechanismus pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování. To je základ, na kterém lze vystavět strukturovaný strategický rámec pro účinné provádění evropské integrované správy hranic na vnitrostátní a unijní úrovni.
Plné operativnosti koncepce integrované správy hranic musí být dosaženo strategickým procesem o třech prvcích – 1) definování strategie evropské integrované správy hranic na politické úrovni orgány EU, 2) přijetí technické a operativní strategie Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a 3) stanovení vnitrostátní strategie integrované správy hranic v každém členském státě, aby bylo zajištěno jednotné provádění této koncepce. Výsledkem by měl být vznik interoperabilního a jednotného strategického rámce evropské integrované správy hranic pro evropskou pohraniční a pobřežní stráž, aby bylo zajištěno její účinné provádění.
4.2 Politický rámec vypracovaný orgány EU
Podle nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži je rozvoj strategie evropské integrované správy hranic v pravomoci orgánů Unie.
Při vypracovávání strategie evropské integrované správy hranic bude tedy zásadní spolupráce Komise, Evropského parlamentu a Rady. Aby mohly uvedené orgány tuto politickou strategii zformovat, uspořádá Komise spolu s agenturou dvě specializovaná pracovní setkání s účastí členských států a Evropského parlamentu, ze kterých vyústí politický rámec pro evropskou integrovanou správu hranic, jenž bude mít formu sdělení. Evropský parlament a Rada budou vyzvány, aby toto sdělení schválily.
4.3 Technická a operativní strategie vypracovaná agenturou
V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži je agentura pověřena vypracováním technické a operativní strategie evropské integrované správy hranic. Na tomto úkolu by agentura měla začít pracovat v úzké součinnosti s Komisí co nejdříve, ačkoli přijmout technickou a operativní strategii by správní rada agentury měla až poté, co všechny tři orgány schválí odpovídající politický rámec.
4.4 Vnitrostátní strategie členských států
Úsilí na vnitrostátní úrovni by se mělo soustředit na účinné provádění evropské integrované správy hranic. V čl. 3 odst. 3 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži se stanoví, že členské státy vypracují vlastní vnitrostátní strategie pro integrovanou správu hranic v souladu s technickou a operativní strategií vypracovanou agenturou.
Každý členský stát by měl co nejdříve zahájit přípravné práce, do kterých budou zainteresovány všechny příslušné vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic a navracení, s cílem vypracovat jednu jednotnou vnitrostátní strategii spolu s akčním plánem. V tomto ohledu by členské státy měly plně využít školicí program připravený Komisí a agenturou, který je zaměřen na metodiku přípravy vnitrostátních strategií integrované správy hranic. Nadcházející kurzy jsou naplánovány na květen, červenec, září a listopad 2017.
Poté, co orgány EU schválí politický rámec a bude stanovena technická a operativní strategie agentury, vypracují na jejich základě členské státy svoji vnitrostátní strategii.
Další kroky
Komise
·uspořádá v červnu a září 2017 dvě specializovaná pracovní setkání se zástupci členských států a Evropského parlamentu, na nichž se bude diskutovat o vypracování politického rámce pro evropskou integrovanou správu hranic,
·do října 2017 přijme sdělení, ve kterém budou definovány hlavní prvky politického rámce pro evropskou integrovanou správu hranic,
·zahrne schengenské hodnocení vnitrostátních strategií integrované správy hranic pro rok 2018.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla
·ve druhé polovině roku 2017 zahájit postup vypracování operativní a technické strategie integrované správy hranic v úzké součinnosti s Komisí,
·do února 2018 prostřednictvím své správní rady přijmout technickou a operativní strategii evropské integrované správy hranic, jakmile se orgány EU dohodnou na politické strategii integrované správy hranic,
·zorganizovat v úzké součinnosti s Komisí speciální školení o schengenském hodnocení pro vybrané odborníky v oblasti integrované správy hranic.
Členské státy by měly
·v červnu až prosinci 2017 zahájit vnitrostátní postupy vedoucí ke zřízení vnitrostátní strategie integrované správy hranic,
·do šesti měsíců od přijetí technické a operativní strategie uvést svoji vnitrostátní strategii integrované správy hranic do souladu s politickou strategií a technickou a operativní strategií,
·být připraveny na schengenské hodnocení jejich vnitrostátní strategie integrované správy hranic (které začne koncem podzimu 2018).
5.ZÁVĚRY
Ze třetí zprávy vyplývá, že pokračuje zavádění činností a nástrojů stanovených v nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži s cílem co nejdříve posílit schopnost EU chránit vnější hranice.
Konkrétně agentura téměř všem členským státům předala první výchozí hodnocení zranitelnosti a v brzké době vydá doporučení pro dotčené členské státy s konkrétními opatřeními k vyřešení zjištěných nedostatků. Rychlé přijetí rozhodnutí Rady, kterými se Komise zmocňuje k jednáním se Srbskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií o dohodě o postavení jednotek, a bezprostředně následující první kolo jednání se Srbskem rovněž dokládají, že zajištění plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže je i nadále věnována politická priorita.
Členské státy však při zajišťování plné operativní schopnosti rezervních týmů pro rychlé nasazení pokročily nedostatečně, zejména pokud jde o doplnění rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Podobně je pak dalšího společného úsilí zapotřebí k odstranění přetrvávajících nedostatků, pokud jde o nasazování pracovníků do probíhajících společných operací na pomoc členským státům v první linii při jejich účinné správě vnějších hranic. Tyto nedostatky je třeba řešit prioritně. Členské státy by také měly více využívat posílenou schopnost agentury asistovat v oblasti návratových operací.
Komise je připravena spolupracovat s Evropským parlamentem, Radou a agenturou na vypracování strategického rámce evropské integrované správy hranic.
V zájmu rychlejšího dosažení plné operativnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže Komise vyzývá Radu, aby dosavadní pokrok posoudila a podnikla navrhované kroky.
Další zprávu o pokroku dosaženém při posilování vnějších hranic podá Komise v létě.
Ustanovení čl. 20 odst. 12 a čl. 39 odst. 13 nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži.
2 Všech 5 000 příslušníků řádné rezervy Evropské pohraniční a pobřežní stráže bude jmenováno (registrováno podle jména) a členské státy uvedou, kteří z těchto 5 000 příslušníků budou součástí rezervního týmu pro rychlé nasazení čítajícího 1 500 osob. Toto označení by bylo možné kdykoli během roku nebo v případě aktivace zásahu rychlé reakce na hranicích upravit nahrazením v rámci stejných profilů z řádné části rezervy Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
V souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Dánsko oznámilo, že nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži provede ke dni 14. března 2017.
COM(2017) 200 final.