EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.3.2017
COM(2017) 203 final
ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Pátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.3.2017
COM(2017) 203 final
ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ
Pátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
Pátá zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii
I. ÚVOD
Tato zpráva je pátou měsíční zprávou o pokroku, jehož bylo dosaženo na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie, a pojednává o vývoji v rámci dvou hlavních pilířů: boj proti terorismu, organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují, a posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným hrozbám.
Předpokladem vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie je zajištění včasného přijetí a plného a účinného provádění právních předpisů EU.
Ve společném prohlášení předsedů Evropského parlamentu, Rady a Komise 1 ze dne 13. prosince 2016 bylo dohodnuto 58 legislativních priorit na rok 2017. Zahrnují řadu projednávaných návrhů, které mají pro dosažení bezpečnostní unie zásadní význam, jako je: směrnice o terorismu, směrnice o střelných zbraních, systém vstupu/výstupu EU, systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), směrnice o praní peněz a financování terorismu, Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) a nařízení o soukromí a elektronických komunikacích. Vzhledem k tomu, že dosažení urychlené dohody o těchto návrzích má zásadní význam, věnuje se tato zpráva aktuálnímu stavu jednotlivých návrhů.
Zaměření na provádění se týká rovněž stávajících právních předpisů včetně nástrojů, které jsou dosud ve fázi provádění ve vnitrostátním právu. Tato zpráva obsahuje také aktualizované informace o zásadních návrzích v této oblasti, jako jsou prekurzory výbušnin, jmenná evidence cestujících (PNR), prümská rozhodnutí o sdílení údajů o vozidlech, otiscích prstů a DNA mezi členskými státy a provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací ve vnitrostátním právu.
Kromě pokroku v práci na legislativních návrzích se tato zpráva věnuje provádění některých zásadních nelegislativních návrhů v rámci bezpečnostní unie týkajících se posilování odolnosti EU, jako je činnost Komise v boji proti radikalizaci prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, při ochraně snadno zranitelných cílů a při ochraně letectví před protiprávními činy ve třetích zemích.
Příští, dubnová měsíční zpráva se zaměří na organizovanou trestnou činnost a priority „politického cyklu“ EU na rok 2017, který poskytuje strategický rámec pro posílení účinné spolupráce mezi vnitrostátními donucovacími orgány, agenturami EU a orgány EU v této oblasti, jakož i na operativní policejní a justiční spolupráci včetně společných vyšetřovacích týmů.
II. PROVÁDĚNÍ LEGISLATIVNÍCH PRIORIT V ZÁJMU LEPŠÍ OCHRANY BEZPEČNOSTI OBČANŮ
Minulý měsíc přijal Evropský parlament Komisí předložený návrh směrnice o boji proti terorismu, čímž EU učinila významný krok vpřed v boji proti terorismu. Rada by měla tento návrh přijmout na začátku března. Až bude nová směrnice provedena, poskytne donucovacím orgánům a státním zastupitelstvím významné nástroje v boji proti měnící se hrozbě terorismu, včetně kriminalizace jednání v souvislosti se zahraničními teroristickými bojovníky, výcvikem k teroristickým účelům a financováním terorismu. Směrnice rovněž zlepší stávající pravidla pro výměnu informací o teroristických trestných činech a umožní odstraňovat teroristické informace z internetu, čímž podpoří udržování vyšší úrovně bezpečnosti v EU při současném dodržování základních práv. V neposlední řadě směrnice zlepší postavení a práva obětí terorismu, jimž bezprostředně po útoku a následně po tak dlouhou dobu, jak to bude třeba, zajistí přístup k podpůrným službám. V návaznosti na politickou dohodu mezi společnými normotvůrci z listopadu 2016 hlasovalo plenární zasedání Evropského parlamentu dne 16. února ve prospěch návrhu a začátkem března přistoupí Rada k jeho formálnímu přijetí. Členské státy mají 18 měsíců na to, aby směrnici provedly ve svých právních řádech. Komise usnadní rychlé a správné provedení ve vnitrostátním právu členských států tím, že do léta 2017 zahájí sérii seminářů. Prostřednictvím této směrnice provádí EU Dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu z roku 2015. Řada členských států již přijala nezbytné kroky k novelizaci svých právních předpisů v souladu s uvedeným protokolem.
V návaznosti na politickou dohodu mezi společnými normotvůrci ze dne 20. prosince 2016, pokud jde o revizi směrnice o střelných zbraních s cílem zpřísnit kontroly a zákaz nejnebezpečnějších zbraní, má dne 14. března proběhnout hlasování plenárního zasedání Evropského parlamentu. Uvedený návrh významně rozšiřuje škálu zbraní, které spadají do nejpřísnější kategorie zákazu A, včetně automatických zbraní upravených na poloautomatické střelné zbraně a vojenských poloautomatických zbraní s vysokokapacitním zásobníkem a nabíjecím ústrojím. Po provedení směrnice budou nákup těchto zbraní a obchodování s nimi povoleny pouze velmi úzce vymezené skupině držitelů licence, jako jsou muzea nebo sportovní střelci, kteří budou podléhat přísným bezpečnostním požadavkům a požadavkům na sledování. Návrh významně posiluje kontroly sledovatelnosti, značení a znehodnocování střelných zbraní. Souběžně s tím Komise spolu s odborníky z členských států pokračovala v práci v technickém výboru, pokud jde o normy znehodnocování střelných zbraní. Dne 8. února bylo dosaženo dohody o revidovaných přísnějších technických kritériích, jež budou nyní před formálním přijetím testována s cílem potvrdit, že zajišťují skutečně nezvratné znehodnocení. Komise současně zintenzivňuje boj proti nedovolenému obchodu se zbraněmi ve spolupráci s klíčovými třetími zeměmi, jako jsou například země západního Balkánu. Boj proti nedovoleným střelným zbraním by měl být také jednou z priorit příštího „politického cyklu“ pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti na období 2017–2021.
V současné době se v Evropském parlamentu a v Radě projednávají návrhy Komise na vytvoření systému vstupu/výstupu EU za účelem zlepšení správy hranic, boje proti nelegální migraci a posílení vnitřní bezpečnosti pomocí zaznamenávání pohybu státních příslušníků třetích zemí přes vnější hranice schengenského prostoru, jakož i systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jenž umožní předem kontrolovat bezpečnostní a migrační rizika u cestujících, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) přijal svůj vyjednávací mandát týkající se systému vstupu/výstupu dne 27. února 2017. Komise vyzývá oba společné normotvůrce k urychlení následných jednání vzhledem k tomu, že Evropská rada v prosinci 2016 stanovila cílové datum na červen 2017.
Pokud jde o systém ETIAS, odborníci členských států projednávají návrh Komise na úrovni pracovních skupin Rady, zatímco výbor LIBE Evropského parlamentu jmenoval pro tento návrh zpravodaje.
Pokud jde o návrh Komise rozšířit Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) na státní příslušníky třetích zemí, Komise zkoumá technická řešení pro centralizovanou infrastrukturu na podporu výměny těchto informací. V návaznosti na doporučení skupiny odborníků na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, která budou představena v dubnu 2017, předloží Komise v červnu 2017 pozměněný legislativní návrh.
Dne 5. července 2016 přijalo kolegium Komisí předložený návrh cílených změn čtvrté směrnice o boji proti praní peněz. Po přezkoumání návrhu dosáhla Rada dne 20. prosince 2016 dohody o mandátu pro jednání. Návrh byl vypracován tak, aby zahrnul nové způsoby financování terorismu, jako jsou virtuální měny a předplacené karty, a aby zvýšil transparentnost s cílem pomoci v boji proti praní peněz. Dne 28. února 2017 byla přijata zpráva Evropského parlamentu. Komise vyzývá společné normotvůrce, aby co nejrychleji dokončili jednání o tomto významném návrhu, který napomůže dalšímu snížení objemu prostředků dostupných teroristům.
Pokud jde o Komisí předložený návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (ePrivacy), v Evropském parlamentu i v Radě byl zahájen legislativní proces. Cílem návrhu je zajistit rovné podmínky pro poskytovatele elektronických komunikací tak, aby bylo dosaženo vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a současně aby podniky mohly inovovat. V Evropském parlamentu povede jednání výbor LIBE, jehož zpravodaj má být brzy určen, s přidruženými výbory ITRE, JURI a IMCO. Byla zahájena také jednání na úrovni pracovních skupin Rady. Vzhledem k tomu, že je tento dokument pro všechny tři orgány prioritou, očekává se rychlý pokrok, aby nařízení mohlo být použitelné od 24. května 2018, což je také datum použitelnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
III. PROVÁDĚNÍ DALŠÍCH LEGISLATIVNÍCH INICIATIV
Kromě projednávaných návrhů uvedených ve společném prohlášení je třeba poukázat na to, že Evropský parlament a Rada se již zabývají návrhem Komise na posílení Schengenského informačního systému (SIS) za účelem zlepšení správy hranic a intenzivnějšího boje proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti. Odborníci členských států projednávají tento návrh na úrovni pracovních skupin Rady. Ve výboru LIBE Evropského parlamentu probíhá v současné době jmenování zpravodaje. Navrhovaná opatření přinesou zásadní zlepšení, pokud jde o sdílení informací a spolupráci mezi členskými státy, zejména prostřednictvím závazku vytvářet záznamy v SIS v případech týkajících se teroristických trestných činů, zavedením nové kategorie záznamů pro „hledané neznámé osoby“, zavedením systematických kontrol občanů EU na vnějších hranicích na základě údajů v SIS a poskytnutím plných přístupových práv Europolu. Navrhované změny rovněž přispějí k účinnému vymáhání zákazů vstupu státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích tím, že vkládání těchto zákazů do SIS bude povinné. Zlepší se dále vymáhání rozhodnutí o navrácení vydaných nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí tím, že bude zavedena nová kategorie záznamů týkající se rozhodnutí o navrácení. Komise vyzývá společné normotvůrce, aby svou práci na tomto důležitém návrhu uspíšili.
Dne 21. prosince 2016 předložila Komise návrh nové směrnice o kriminalizaci praní peněz, která dá rovněž příslušným orgánům do rukou vhodná ustanovení trestního práva, aby mohly stíhat zločince a teroristy. Navrhovaná opatření – jakmile budou schválena – stanoví minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí spojených s praním peněz, odstraní stávající rozdíly mezi právními předpisy jednotlivých členských států, které mohou zločinci zneužívat, odstraní překážky přeshraniční soudní a policejní spolupráce stanovením společných pravidel, která zkvalitní vyšetřování trestných činů souvisejících s praním peněz, a sladí normy EU s jejími mezinárodními závazky v této oblasti, například závazky obsaženými ve Varšavské úmluvě Rady Evropy a v doporučeních Finančního akčního výboru. Od doby předložení návrhu začala jednání na úrovni pracovních skupin Rady s cílem dosáhnout do začátku léta obecného přístupu. Jednání v Evropském parlamentu by měla začít v dohledné době. Komise tento pozitivní vývoj vítá a vyzývá společné normotvůrce, aby tento návrh považovaly za prioritu.
Pokud jde o oblast ochrany letectví, současné právní předpisy EU, které stanoví technické specifikace a požadavky na výkon detekčních zařízení pro zajištění ochrany letectví před protiprávními činy na letištích EU, nezavádí žádný právně závazný mechanismus posuzování shody pro celou EU, který by zajistil dodržování požadovaných norem na všech letištích v EU. V důsledku toho nemohou být zařízení certifikovaná v jednom členském státě EU uváděna na trh v jiných členských státech. Komise proto v září 2016 předložila návrh na zřízení jednotného certifikačního systému EU založeného na společné zkušební metodě a vydávání osvědčení o shodě výrobci. Systém by na základě zásady vzájemného uznávání platil ve všech členských státech EU. Vytvoření tohoto systému pomůže překonat roztříštěnost trhu, posílit konkurenceschopnost bezpečnostního průmyslu EU, podpořit zaměstnanost v tomto odvětví a v konečném důsledku zlepšit ochranu letectví v celé Evropě. Tento návrh je v současné době projednáván společnými normotvůrci na pracovní úrovni.
Komise nadále pokračovala v práci na přizpůsobování právních předpisů EU v oblasti nedovoleného zhotovování podomácku vyrobených výbušnin nově vznikajícím hrozbám 2 . V listopadu 2016 byly přidány tři látky 3 na seznam 4 látek, na něž se vztahuje povinnost oznamovat jakékoli podezřelé transakce, zmizení a krádeže, čímž byla zpřísněna pravidla pro uvádění na trh a používání látek použitelných jako prekurzory výbušnin, které mohou být použity k nedovolenému zhotovování podomácku vyrobených výbušnin. Komise má dále v úmyslu v roce 2017 zahájit hodnocení účinnosti nařízení (EU) č. 98/2013 za účelem posílení stávajících omezení a kontrol.
Komise rovněž podnikla kroky proti členským státům, které dosud plně neprovedly všechna ustanovení nařízení (EU) č. 98/2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání. V návaznosti na první kroky řízení pro nesplnění povinnosti podniknuté v květnu a září 2016 zahájila Komise dne 15. února druhou fázi tím, že vydala odůvodněná stanoviska určená Kypru, Francii a Rumunsku. Tyto členské státy dosud nestanovily požadovaná pravidla pro ukládání sankcí za porušení omezení a kontrol platných pro nebezpečné chemické látky, které by mohly být využity teroristy ke zhotovování podomácku vyrobených výbušnin.
Komise i nadále podporuje členské státy v rychlém provádění směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) a ve zřizování útvarů pro informace o cestujících v jednotlivých členských státech. V prosinci 2016 Komise uspořádala třetí setkání s odborníky členských států s cílem sdílet získané poznatky a osvědčené postupy. Orientační mezníky pro zřizování útvarů pro informace o cestujících, stanovené v prováděcím plánu Komise z listopadu 2016, se používají pro monitorování provádění této směrnice. V porovnání se situací uvedenou v prováděcím plánu lze nyní šest členských států zahrnout do kategorie členských států, které mají zaveden funkční nebo téměř funkční systém jmenné evidence cestujících a zvláštní právní základ pro shromažďování nebo zpracovávání údajů ze jmenné evidence cestujících. Komise dostává od všech členských států pravidelně informace o pokroku provádění. Na rok 2017 je ve Fondu pro vnitřní bezpečnost plánována na provádění směrnice o jmenné evidenci cestujících částka 70 milionů EUR a Komise jedná s členskými státy o revizi jejich vnitrostátních programů v rámci fondu, aby bylo možné přidělit další finanční prostředky.
V oblasti výměny údajů mezi členskými státy zavedla prümská rozhodnutí 5 z roku 2008 postupy pro rychlou a účinnou výměnu údajů mezi členskými státy tím, že stanovila pravidla a vytvořila rámec umožňující členským státům vzájemně vyhledávat v souborech analýzy DNA, systémech identifikace otisků prstů a databázích údajů o registraci vozidel. Prümské rozhodnutí bylo nástrojem, který pomohl francouzským vyšetřovatelům po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015. V provádění prümského rozhodnutí bylo dosaženo značného pokroku v posledních měsících, kdy objem výměny údajů vzrostl. Řada členských států však ani po téměř deseti letech rozhodnutí neprovedla. Komise proto použila své donucovací pravomoci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí 6 , které nabyla Lisabonskou smlouvou, a zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Chorvatsku, Řecku, Irsku, Itálii a Portugalsku, jež prümská rozhodnutí dosud neprovedly 7 .
Čtvrtá zpráva o pokroku na cestě k bezpečnostní unii 8 nastínila různé oblasti činnosti, které již probíhají v oblasti řešení kybernetických hrozeb, a připomněla ústřední roli směrnice o bezpečnosti sítí a informací, která vytváří základ pro lepší spolupráci na úrovni EU a kybernetickou odolnost. V únoru se za účasti členských států, Komise a Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) uskutečnilo první formální zasedání skupiny pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací zřízené směrnicí. Skupina se zabývala hlavními problémy při provádění ve vnitrostátním právu a dohodla se, že pokročí v činnosti expertních skupin týkající se řady aspektů, včetně kritérií pro vymezení kritičnosti hospodářského subjektu, konzultačního procesu v případech hospodářského subjektu s přeshraničním dopadem a postupu pro povinné sdílení informací mezi dotčenými členskými státy. Na podporu provádění acquis v oblasti boje proti kyberkriminalitě zaslala Komise v prosinci 2016 odůvodněné stanovisko Bulharsku, Belgii a Irsku, které neoznámily úplné provedení ve vnitrostátním právu, pokud jde o směrnici 2013/40/EU o útocích na informační systémy. Dne 16. prosince Komise rovněž přijala dvě zprávy 9 o provádění směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, přičemž jedna z nich se zaměřila specificky na opatření, která členské státy podnikají proti internetovým stránkám obsahujícím nebo šířícím dětskou pornografii.
IV. PROVÁDĚNÍ NELEGISLATIVNÍCH OPATŘENÍ
Komise hraje klíčovou roli v podněcování, napomáhání, financování a koordinaci práce v řadě nelegislativních oblastí významných pro boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jako je radikalizace, ochrana snadno zranitelných cílů, bezpečnost dopravy, kybernetická bezpečnost a hybridní hrozby. Reakce na hrozby, které představují vracející se zahraniční terorističtí bojovníci a radikalizace na internetu, vyžaduje trvalé úsilí o identifikaci, podporu a sledování osob náchylných k radikalizaci, a zároveň práci na potírání teroristické propagandy na internetu a předkládání důvěryhodných protiargumentů. Útok v Berlíně v prosinci 2016 znovu zdůraznil význam ochrany snadno zranitelných cílů.
Komise a centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) urychlují svou práci na konkrétních pokynech a doporučeních jak pro odborníky z praxe, tak pro tvůrce politik, jež mají zajistit účinnější prevenci a potírání stávajících a nově se objevujících výzev v oblasti radikalizace. V únoru 2017 Komise spustila novou síť vnitrostátních tvůrců politik v oblasti prevence. Tato nová politická síť sleduje dva hlavní cíle: posílit a institucionalizovat výměnu odborných znalostí a zkušeností v oblasti prevence a přístupů a politik v oblasti prevence mezi členskými státy a zajistit užší zapojení členských států do činnosti sítě RAN. Bude doplňovat stávající síť RAN, která sdružuje pracovníky v první linii, o větší zaměření na politiku a pomůže zajistit, aby byly do nových politických iniciativ začleněny osvědčené postupy.
Centrum excelence sítě RAN také začalo vypracovávat příručku o reakcích na navrátilce s cílem poskytnout odborníkům z celé Evropy nezbytné dovednosti, znalosti a sebedůvěru pro zajištění co nejvhodnějších a nejúčinnějších opatření. Vzhledem k tomu, že některé z těchto osob se budou vracet s malými dětmi, Komise pověřila síť RAN vypracováním pokynů týkajících se ochrany a podpory dětí, které se narodily nebo vyrůstaly na územích ovládaných teroristy nebo které vyrůstaly v radikalizovaném prostředí v EU.
Síť RAN rovněž v roce 2017 vypracuje příručku obsahující konkrétní pokyny pro prevenci polarizace a pro boj proti radikalizaci. Centrum excelence sítě RAN vytvoří dvě sady nástrojů, pro odbornou přípravu v oblasti povědomí o radikalizaci a pro pracovníky v první linii, pokud jde o místní strategie a přístupy, s cílem pomoci osobám, které bojují proti radikalizaci na místní úrovni.
Pokud jde o radikalizaci na internetu, v současné době jsou prováděna opatření, jež byla dohodnuta s internetovými společnostmi na zasedání internetového fóra EU v prosinci 2016. Již tento měsíc má začít fungovat „databáze hashů“, platforma pro označování teroristického obsahu na internetu s cílem zajistit jeho nevratné odstranění, kterou zřídilo internetové odvětví v úzké spolupráci s Komisí. Dne 15. března 2017 zahájí Komise také svůj program zlepšení postavení občanské společnosti, který má finanční dotaci 15 milionů EUR a jehož cílem je posílit účinné protiargumenty na internetu.
Prevence radikalizace rovněž znamená řešení jejích základních příčin, včetně stigmatizace komunit, nesnášenlivosti a rasismu. Komise prostřednictvím financování ze strany EU podporuje vzdělávání, mezikulturní dialog a opatření v oblasti začleňování a nediskriminace. V lednu 2017 Komise obdržela projektové žádosti v rámci programu Práva, rovnost a občanství 10 , jenž usiluje mimo jiné o lepší porozumění mezi různými komunitami prostřednictvím mezináboženských a mezikulturních činností s cílem předcházet antimuslimské a antisemitské nesnášenlivosti a nenávisti a bojovat proti nim. Jsou také vytvářeny nástroje a postupy pro prevenci rasistických a xenofobních nenávistných výroků na internetu a boj proti nim.
Jak bylo uvedeno ve čtvrté zprávě o pokroku na cestě k bezpečnostní unii, v únoru Komise svolala první seminář o ochraně snadno zranitelných cílů, na němž odborníci členských států v různých oborech (boj proti terorismu, prosazování práva, bezpečnost dopravy a výzkum) diskutovali o způsobech, jak zlepšit ochranu snadno zranitelných cílů (doprava, sportovní akce, nákupní střediska, školy atd.). Seminář je prvním krokem k vytvoření platformy EU pro výměnu zkušeností mezi členskými s cílem zvýšit jejich odolnost a zlepšit jejich ochranu proti budoucím útokům na snadno zranitelné cíle. Pro další výměnu názorů byly určeny tyto oblasti: začlenění metodiky hodnocení rizik do plánování veřejných akcí nebo ochrany míst s vysokou koncentrací osob, řešení problému hrozby zevnitř prostřednictvím přezkoumání mechanismu bezpečnostních prověrek, posílení včasného odhalování zbraní a výbušnin prostřednictvím testování a využívání inovativních detekčních zařízení a prozkoumáním možností vytvoření společných norem pro jiné účely než pro oblast letectví, zvyšování povědomí veřejnosti a zlepšování reakcí při útocích a užší spolupráce mezi vládami a soukromými zúčastněnými stranami. Další stanovenou prioritní oblastí byla společná práce na „ochraně pomocí územního plánování“ při výstavbě nových budov a zřizování nových veřejných prostor.
Pokud jde o oblast hybridních hrozeb, v červenci 2017 předloží Komise a vysoká představitelka Radě zprávu o provádění 22 opatření společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016, který zahrnuje zejména ochranu kritické infrastruktury (např. v oblasti energetické a dopravní infrastruktury a souvisejících systémů). Společný rámec je navržen tak, aby zvyšoval odolnost EU a členských států i jejich partnerů a posílil spolupráci s NATO 11 v boji proti těmto hrozbám.
V oblasti ochrany dopravy vypracovala EU silný systém ochrany letectví před protiprávními činy. Lety do EU ze třetích zemí však mohou představovat slabá místa. Toto potenciální bezpečnostní riziko je třeba odstranit pomocí mezinárodní spolupráce na půdě Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), jakož i dvoustranného úsilí o budování kapacit v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2309 12 . V lednu 2017 Komise spolu s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost začala vytvářet matici kombinující posouzení rizik s konkrétními prvky zranitelnosti, jež má posloužit jako základ pro stanovení priorit a koordinaci úsilí při budování externích kapacit. Komise zároveň urychluje úsilí o stanovení společného přístupu k bezpečnosti v námořní a pozemní dopravě, který by měl vycházet z příslušných rizik, být přiměřený a udržitelný.
V návaznosti na výsledky jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 8.–9. prosince 2016 vyzvaly členské státy k reflexi toho, jak nakládat se šifrováním v rámci vyšetřování trestných činů. Práce, kterou Komise v této oblasti zahájila, má dva paralelní směry: právní a technická činnost s cílem shromáždit informace a prozkoumat možnosti, jak vyřešit nutnost překonat překážky způsobené šifrováním, je-li to třeba pro účely vyšetřování závažné trestné činnosti, a současně snaha zachovat důvěru v digitální prostředí a jeho bezpečnost.
Pokud jde o vnější rozměr boje proti terorismu, probíhá provádění závěrů Rady z února 2015, přičemž u projektů se třetími zeměmi orientovaných na boj proti terorismu (zaměřených na budování kapacit partnerů) došlo k 60% nárůstu na hodnotu 225 milionů EUR. V rámci druhého politického dialogu na vysoké úrovni o bezpečnosti a boji proti terorismu proběhla dne 19. ledna 2017 jednání s Tuniskem, která se týkala akčního plánu v oblasti obchodování se zbraněmi, společného úsilí v potírání financování terorismu, posílení kapacity v oblasti správy hranic a další spolupráce při prevenci radikalizace, přičemž cílem bylo sjednat společný pracovní plán EU a Tuniska pro boj proti terorismu na rok 2017. Od počátku tohoto roku EU rovněž pořádala specializované debaty o boji proti terorismu s řadou třetích zemí, včetně Saúdské Arábie, Ruska a Austrálie, a hostila delegaci Ligy arabských států.
V. ZÁVĚRY
Vytvoření účinné a udržitelné bezpečnostní unie vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí, Evropským parlamentem a členskými státy, aby byly vytvořeny jak legislativní, tak nelegislativní prvky, které společně posilují bezpečnost našich občanů. Legislativní priority společného prohlášení, které se týkají bezpečnostní unie, jsou základními stavebními kameny a pro jejich urychlené a úplné splnění bude nutná týmová práce. Následovat musí rychlé a účinné provádění, aby tato opatření byla účinná. Komise bude i nadále v plném rozsahu plnit svou úlohu, aby se je podařilo skutečně realizovat.