EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 863 final

2016/0378(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 410}
{SWD(2016) 411}
{SWD(2016) 412}
{SWD(2016) 413}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Politické souvislosti

Energie je důležitým vstupem pro evropský průmysl a evropští občané za energie utrácejí významnou část svých příjmů. Odvětví energetiky je současně klíčové s ohledem na závazek snížit emise skleníkových plynů v EU alespoň o 40 % a dosáhnout 50% podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.

Návrhy na přepracování směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, nařízení o trhu s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou součástí širšího balíčku iniciativ Komise („Čistá energie pro všechny Evropany“). Tento balíček obsahuje klíčové návrhy Komise týkající se realizace energetické unie, jak předesílá plán vytváření energetické unie 1 . Zahrnuje jak legislativní návrhy, tak i nelegislativní iniciativy, a to s cílem vytvořit rámec umožňující zajistit hmatatelný přínos pro občany, pracovní trh, růst a investice, který bude současně přínosem pro všech pět dimenzí energetické unie. Mezi klíčové priority balíčku se proto řadí v první řadě energetická účinnost, dosažení celosvětově vedoucího postavení EU v oblasti obnovitelných energií a spravedlivé podmínky pro odběratele energií.

Třetí energetický balíček představuje hmatatelný pokrok pro odběratele. Vedl ke zvýšení likvidity evropských trhů s elektřinou a výraznému nárůstu přeshraničního obchodu. Odběratelé v řadě členských států mají nyní větší možnost volby. Posílení hospodářské soutěže zejména na velkoobchodních trzích napomohlo k udržení kontroly nad velkoobchodními cenami. V rámci třetího energetického balíčku byla zavedena nová práva spotřebitelů, jež jednoznačně zlepšila pozici odběratelů na trzích s energií.

Současná iniciativa pro nové uspořádání trhu s elektřinou tedy usiluje o přizpůsobení stávajících pravidel trhu novým tržním skutečnostem tím, že umožní volný přesun elektřiny tam, kde je jí nejvíce zapotřebí, v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, a to prostřednictvím nezkreslených cenových signálů, a současně posílí pozici odběratelů, dosáhne maximálního přínosu pro společnost díky přeshraniční hospodářské soutěži a poskytne vhodné signály a pobídky k investicím, které jsou nutné pro dekarbonizaci naší energetické soustavy. Bude také upřednostňovat řešení energetické účinnosti a přispívat k dosažení celosvětově vedoucího postavení ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, a tím i k cíli Unie vytvářet pracovní příležitosti, stimulovat růst a získávat investice.

Nedostatky stávajícího uspořádání trhu snižují přitažlivost odvětví energetiky s ohledem na nové investice. Vhodně propojená tržní energetická soustava, ve které ceny reagují na signály trhu, podnítí potřebné investice do efektivní výroby a přenosu a zajistí, že tyto investice zamíří tam, kde jsou na trhu nejvíce zapotřebí, a díky tomu dojde k minimalizaci potřeby státem plánovaných investic.

Současná situace je taková, že je-li elektřiny nedostatek, pak vnitrostátní pravidla trhu (např. cenové stropy) a státní zásahy zabraňují tomu, aby se to odrazilo na cenách. Cenové zóny navíc ne vždy odrážejí aktuální nedostatek, protože mohou být nevhodně nastaveny a sledovat spíše politické hranice. Nové uspořádání trhu má zlepšit cenové signály tak, aby nasměrovaly investice do míst, kde je jich nejvíce zapotřebí, a odrážely omezení sítě a centra poptávky, a nikoli hranice států. Cenové signály by také měly umožnit odpovídající odměny pro flexibilní zdroje (včetně reakce strany poptávky a skladování), protože tyto zdroje jsou závislé na odměnách za kratší časové období (např. moderní plynové elektrárny využívané pouze ve špičce nebo ke snížení průmyslové poptávky během špiček poptávky nebo při zatížení systému). Účinné cenové signály dále zajistí efektivní využívání stávajících výrobních kapacit. Je proto nutné provést revizi veškerých stávajících předpisů, jež by mohly narušovat tvorbu cen (například předpisů, které dávají při dispečinku přednost určitým zařízením), aby došlo k aktivaci a kompletnímu využití potenciálu flexibility na straně poptávky.

Plné zapojení průmyslových odběratelů, podniků i domácností do energetické soustavy může omezit značné náklady na záložní výrobu; tyto náklady by jinak zaplatili odběratelé. Odběratelé tak dokonce budou moci využívat kolísání cen a vydělávat peníze prostřednictvím účasti na trhu. Aktivní zapojení odběratelů je proto nezbytným předpokladem pro to, aby transformace energetiky proběhla úspěšně a efektivně z hlediska nákladů.

Klíčovým závazkem energetické unie je vytvoření nových podmínek pro odběratele energie. Stávající pravidla trhu ale často neumožňují odběratelům těžit ze zmíněných nových příležitostí. Ačkoli mohou odběratelé vyrábět a skladovat elektřinu či spravovat vlastní spotřebu, což je dnes jednodušší než kdy dřív, stávající uspořádání maloobchodního trhu jim neumožňuje tyto příležitosti plně využívat.

Ve většině členských států jsou odběratelé jen velmi málo (nebo nejsou vůbec) motivováni k tomu, aby měnili svou spotřebu v reakci na měnící se ceny na trhu, protože cenové signály v reálném čase se ke koncovým odběratelům nedostanou. Balíček opatření týkajících se uspořádání trhu představuje příležitost, jak zmíněnému závazku dostát. Transparentnější cenové signály v reálném čase podnítí účast odběratelů na trhu, a to buď individuální, nebo účast prostřednictvím sdružování, a zároveň učiní elektroenergetickou soustavu flexibilnější a usnadní integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Vývoj technologií přináší nejen velký potenciál pro úsporu energií v domácnostech, ale také díky němu různá zařízení a systémy, jako je například inteligentní bílá elektronika, elektrická vozidla, elektrické topení, klimatizace a tepelná čerpadla v zateplených budovách, ale také zařízení pro dálkové vytápění a chlazení, dokáží automaticky sledovat cenové výkyvy, a v širším měřítku může představovat flexibilní a významný přínos pro elektroenergetickou soustavu. Aby měli odběratelé z těchto nových příležitostí finanční prospěch, musí mít přístup k odpovídajícím inteligentním systémům a také smlouvy o dodávkách elektřiny s dynamickými cenami dle spotového trhu. Kromě toho, že odběratelé přizpůsobují svoji spotřebu na základě cenových signálů, se také objevují nové služby na straně poptávky – noví účastníci na trhu nabízejí odběratelům možnost spravovat jejich spotřebu elektřiny a platit jim za flexibilitu. Ačkoli jsou tyto služby v rámci stávající právní úpravy EU podporovány, ukazuje se, že dané předpisy dosud nedokázaly odstranit primární překážky na trhu, které zabraňují těmto poskytovatelům služeb vstoupit na trh. Pro větší podporu těchto nových služeb je nutné dané předpisy zdokonalit.

V řadě členských států nejsou ceny elektřiny určovány nabídkou a poptávkou, ale jsou regulovány státem. Cenové regulace mohou omezovat rozvoj účinné hospodářské soutěže, odrazovat od investic a bránit příchodu nových subjektů na trh. Komise se proto v rámci rámcové strategie k vytvoření energetické unie 8 zavázala postupně rušit regulované ceny pod úrovní nákladů a vyzvat členské státy, aby vypracovaly plán pro postupné rušení všech regulovaných cen. Nové uspořádání trhu má zajistit, že do dodavatelských cen nebude zasahovat stát a případné výjimky budou řádně odůvodněné.

Díky rychle klesajícím nákladům na technologie může čím dál tím více odběratelů snižovat své výdaje za energie, například díky využívání střešních solárních panelů nebo akumulátorů. Nicméně, vlastní výrobě stále brání chybějící jednotná pravidla pro „výrobce-spotřebitele“. Vhodná pravidla by mohla tyto překážky odstranit, mimo jiné zaručením spotřebitelských práv pro výrobu pro vlastní spotřebu a prodej nadbytků do sítě, a současně by zohledňovala náklady a přínosy pro celou soustavu (např. prostřednictvím vhodné účasti na nákladech sítě).

Místní energetické komunity by mohly představovat efektivní způsob, jak spravovat energii na místní úrovni, a sice prostřednictvím přímé spotřeby elektřiny, již komunita vyprodukuje, pro pohon nebo pro (dálkové) vytápění a chlazení, ať už s připojením k distribuční soustavě, anebo bez něj. Aby se podobné iniciativy mohly volně rozvíjet, musí v rámci nového uspořádání trhu členské státy zavést vhodný právní rámec umožňující činnost těchto iniciativ.

V současnosti je více než 90 % variabilních obnovitelných zdrojů elektřiny napojeno na distribuční sítě. Integrace lokální výroby ve skutečnosti přispěla k významnému navýšení síťových tarifů pro odběratele z řad domácností. Daně a poplatky určené na rozšiřování sítě a investice do obnovitelných zdrojů navíc dramaticky stouply. Nové uspořádání trhu a přepracování směrnice o obnovitelných zdrojích energie umožní řešit tyto nedostatky, jež mají neúměrné dopady na některé odběratele z řad domácností.

Bude-li provozovatelům distribuční soustavy umožněno řešit některé otázky spojené s variabilní výrobou lokálněji (například řídit místní flexibilní zdroje), mohlo by to vést k významnému snížení nákladů na sítě. Mnoho provozovatelů distribuční soustavy je však součástí vertikálně integrovaných společností, jež působí i jako dodavatelé, a proto jsou regulační ochranná opatření nutná pro zajištění neutrality provozovatelů distribuční soustavy při výkonu jejich nových funkcí, např. s ohledem na správu údajů a využívání flexibility k řešení místního přetížení.

Dalším klíčovým předpokladem pro posílení hospodářské soutěže a zapojení odběratelů je informovanost. Předchozí konzultace a studie, jež uskutečnila Komise, ukázaly, že odběratelům vadí nedostatek transparentnosti na trzích s elektřinou, protože tím dochází k omezení jejich možností využívat výhod hospodářské soutěže a být aktivními účastníky trhů. Odběratelé mají pocit, že nejsou dostatečně informováni o alternativních dodavatelích a dostupnosti nových energetických služeb, a stěžují si na příliš složité nabídky a postupy při změně dodavatele. Díky reformě bude také zajištěna ochrana údajů, protože větší používání nových technologií (zejména inteligentních měřicích systémů) generuje různé energetické údaje vysoké obchodní hodnoty.

Při postavení odběratelů do centra trhu s energií je otázkou zásadního významu, jak při novém uspořádání trhu zajistit, aby byli chráněni nejzranitelnější členové společnosti a aby nedošlo ke zvýšení celkového počtu domácností trpících energetickou chudobou. Vzhledem k tomu, že se energetická chudoba zvyšuje a že není dostatečně zřejmé, které nástroje jsou pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou nejvhodnější, je nutné, aby návrh nového uspořádání trhu po členských státech požadoval důkladné měření a pravidelné sledování energetické chudoby dle postupů stanovených na úrovni EU. Přepracované znění směrnice o energetické účinnosti a energetické náročnosti budov stanoví další opatření pro boj s energetickou chudobou.

Bezpečnost dodávek elektřiny je nezbytná pro moderní společnost, jež je do velké míry závislá na elektřině a systémech řízených onlinech. Je proto nutné posoudit, zda je evropská elektroenergetická soustava schopna nabídnout dostatečné výrobní kapacity a flexibilitu pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny za každých okolností (přiměřenost zdrojů). Zajištění bezpečnosti dodávek není pouze vnitrostátní povinností, nýbrž i pilířem evropské energetické politiky 9 . Bezpečnost dodávek lze totiž v rámci plně propojené a synchronizované sítě a řádně fungujících trhů zajistit daleko efektivněji a konkurenceschopněji, než výhradně čistě na vnitrostátní úrovni. Stabilita sítě v jednotlivých členských státech často do značné míry závisí na tocích elektřiny ze sousedních států, a případné problémy s bezpečností dodávek mají proto obvykle regionální dopad. Nejúčinnějším řešením vnitrostátních výrobních deficitů jsou proto často regionální opatření umožňující členským státům využívat přebytky výroby jiných států. Mělo by být proto zavedeno koordinované evropské posouzení přiměřenosti prováděné v souladu se společně dohodnutou metodikou, jež by umožnilo získat realistickou představu o případných výrobních potřebách s ohledem na integraci trhů s elektřinou a případné toky z jiných zemí. Prokáže-li koordinované posouzení přiměřenosti, že jsou v některých zemích nebo regionech nutné kapacitní mechanismy, pak by takové mechanismy měly být navrženy, aby se minimalizovala narušení vnitřního trhu. Měla by být proto definována jasná a transparentní kritéria za účelem minimalizace narušení přeshraničního obchodu, maximalizace využití reakce strany poptávky a snížení dopadů na dekarbonizaci, aby se zabránilo riziku roztříštěných vnitrostátních kapacitních mechanismů, které by vytvářely nové překážky fungování trhu a narušovaly hospodářskou soutěž 10 .

Úzké propojení členských států EU v rámci společné transevropské sítě je světovým unikátem a pro efektivní transformaci energetiky představuje velký přínos. Bez možnosti spoléhat se na zdroje výroby nebo poptávky jiných členských států by náklady na transformaci energeticky pro odběratele výrazně vzrostly. V současnosti je přeshraniční fungování soustavy daleko propojenější, než tomu bylo v minulosti. Je to díky nárůstu variabilní a decentralizované výroby v kombinaci s hlubší integrací trhu, zejména co se týče kratších obchodních časových intervalů. To také znamená, že vnitrostátní opatření prováděná regulačními orgány nebo provozovateli soustav mohou mít okamžitý dopad na další členské státy EU. Dosavadní poznatky ukazují, že nekoordinovaná vnitrostátní rozhodnutí mohou vést ke vzniku významných nákladů pro evropské odběratele.

Skutečnost, že některá propojovací vedení jsou využívána jen do 25 % kapacity, často z důvodu nekoordinovaných vnitrostátních omezení, a to, že se členské státy nedokázaly dohodnout na vhodných cenových zónách, ukazuje, že je zapotřebí větší koordinace mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav a regulačními orgány. Úspěšné případy dobrovolné a povinné spolupráce mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav, regulačními orgány a vládami ukázaly, že regionální spolupráce může zlepšit fungování trhu a výrazně snížit náklady. V určitých oblastech, např. v oblasti celoevropského mechanismu propojování trhů, je již spolupráce provozovatelů přenosových a přepravních soustav povinná a systém většinového hlasování o některých záležitostech se ukázal úspěšný tam, kde dobrovolná spolupráce (každý provozovatel přenosových soustav má právo veta) nevedla k dosažení účinných řešení regionálních problémů. Po vzoru tohoto úspěšného příkladu by se povinná spolupráce měla rozšířit i do jiných oblastí regulačního rámce. Provozovatelé přenosových a přepravních soustav by tak mohli rozhodovat v rámci regionálních operačních středisek o otázkách, v jejichž případě by roztříštěná a nekoordinovaná vnitrostátní opatření mohla mít na trh a na odběratele negativní dopad (např. v oblasti provozování soustavy, výpočtů kapacity propojovacích vedení, bezpečnosti dodávek a rizikové připravenosti).

Také se zdá vhodné přizpůsobit novému vývoji na trhu i regulační dohled. Všechna nejdůležitější regulační rozhodnutí jsou nyní přijímána národními regulačními orgány, a to i v případech, kdy je zapotřebí společné regionálního řešení. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů úspěšně poskytovala prostor pro koordinaci národních regulačních orgánů s odlišnými zájmy, ale její současná úloha se omezuje na koordinaci, poradenství a sledování. Zatímco subjekty trhu čím dál tím více spolupracují na přeshraničním základě a o některých otázkách provozování soustavy a obchodu s elektřinou rozhodují kvalifikovanou většinou na regionální či dokonce unijní úrovni 11 , v oblasti regulace žádné mechanismy rovnocenné takovým regionálním rozhodovacím postupům nefungují. Regulační dohled je tedy i nadále roztříštěný, což vede k riziku protichůdných rozhodnutí a zbytečných zdržení. Posílení pravomocí agentury ACER v těch přeshraničních otázkách, které vyžadují koordinovaná regionální rozhodnutí, by přispělo k rychlejšímu a účinnějšímu rozhodování o přeshraničních otázkách. Národní regulační orgány, které o těchto otázkách rozhodují většinovým hlasováním v rámci agentury ACER, by byly do tohoto procesu i nadále plně zapojeny.

Dále se jeví jako žádoucí lépe definovat úlohu sítě ENTSO pro elektřinu za účelem posílení její koordinační role a zvýšení transparentnosti jejího rozhodování.

Přepracování nařízení o elektřině, nařízení o agentuře a směrnice o elektřině bude v neposlední řadě využito k určitým technickým vysvětlením v případě některých stávajících předpisů a k přeformulování některých z nich, aby byla pravidla vysoce technické povahy těchto tří aktů srozumitelnější, aniž by byla dotčena podstata daných ustanovení.

•    Soulad s ostatními předpisy a návrhy v této oblasti politiky

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Nařízení usiluje o provedení klíčových cílů energetické unie vymezených v Rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Jak bylo zmíněno výše, podrobný obsah balíčku je také v souladu se současným zapojením Unie na globální úrovni do snahy o dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu dle dohody dojednané na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21). Současný návrh a návrh na přezkum systému EU pro obchodování s emisemi z července 2015 se vzájemně posilují a doplňují.

Vzhledem k tomu, že cílem přepracování uspořádání trhu s elektřinou je zvýšení konkurenceschopnosti evropského trhu s energií a zvýšení jeho přístupnosti pro nové energetické technologie, přispívá tento návrh také k dosažení cílů Unie vytvářet pracovní příležitosti a stimulovat růst. Návrh nabízí tržní příležitosti pro nové technologie a díky tomu uspíší zavedení řady nových služeb a produktů, které s tím, jak bude přechod na čistou energii celosvětově postupovat, dají evropským podnikům výhodu „prvního tahu“.

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Právním základem navrhovaných opatření je článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který sjednotil a objasnil kompetence EU v oblasti energetiky. Dle článku 194 SFEU jsou hlavními cíli politiky EU v oblasti energetiky: zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí.

S ohledem na stávající legislativu a celkové směřování zvyšující se integrace trhu s energií by měla proto být současná iniciativa vnímána jako součást nepřetržitého úsilí o integraci a účinné provozování evropských trhů s energií.

•    Subsidiarita

Navrhované změny ustanovení nařízení o trzích s elektřinou, směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a nařízení, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů, jsou nutné pro dosažení integrovaného evropského trhu s elektřinou a není jich možné dosáhnout stejně účinným způsobem na vnitrostátní úrovni. Jak je podrobněji popsáno v posouzení přepracovaného znění legislativních aktů 14 , zjištěné skutečnosti ukazují, že izolované vnitrostátní postupy vedou ke zpoždění při provádění vnitřního trhu s energií, což má za následek neoptimální a neslučitelná regulační opatření, zbytečné zdvojení zásahů a zpoždění při řešení nedostatků trhu. K vytvoření vnitřního trhu s energií, jenž bude zdrojem konkurenceschopné a udržitelné energie pro všechny, nemůže dojít na základě roztřšíštěných vnitrostátních pravidel týkajících se obchodování s energiemi, provozování společné soustavy a do určité míry standardizace produktů.

Zvyšující se propojení unijních trhů s elektřinou vyžaduje větší koordinaci vnitrostátních subjektů. Vzhledem k energetické provázanosti a k propojení sítí mají vnitrostátní zásahy v odvětví elektřiny přímý dopad na sousední členské státy. Rostoucí přeshraniční obchod, zavádění decentralizované výroby a výraznější zapojení odběratelů – všechny tyto faktory zvyšují riziko dopadu na sousední státy, proto je čím dál náročnější zajistit stabilitu sítě a její účinné provozování pouze na vnitrostátní úrovni. Žádný stát nedokáže postupovat samostatně efektivním způsobem a důsledky jednostranných opatření se s průběhem času stávají čím dál tím zřetelnější. Toto obecné tvrzení se týká celé řady opatření, jež tento návrh zavádí, ať už se týkají obchodování s energiemi, provozování sítě nebo účinného zapojení odběratelů.

Společné regionální otázky vyžadující koordinovaná rozhodnutí mají často značný hospodářský dopad na jednotlivé členské státy, přičemž dosavadní poznatky ukazují, že dobrovolná spolupráce může mít sice v řadě oblastí spolupráce mezi členskými státy užitek, ale často nedokáže vyřešit technicky složité problémy členských států se značnými distributivními účinky 15 . Stávající dobrovolné iniciativy, jako je například Pentalaterální energetické fórum, jsou navíc omezeny geograficky, protože působí pouze v určitých částech unijního trhu s elektřinou, a ne vždy zahrnují všechny země, které jsou fyzicky nejvíce propojené.

Jako konkrétní příklad lze uvést skutečnost, že nekoordinované vnitrostátní politiky v oblasti distribučních tarifů mohou narušit vnitřní trh v takové míře, že distribuovaná výroba nebo služby skladování energie budou podléhat velmi různorodým pobídkám k účasti na trhu. S tím, jak roste přeshraniční obchodování s energetickými službami, a s nástupem nových technologií mají unijní opatření významný podíl na zajištění rovných podmínek a účinnějšího fungování trhu pro všechny zúčastněné strany.

Koordinační úloha agentury ACER byla přizpůsobena novému vývoji na trzích s energií, jako je např. větší potřeba koordinace v době, kdy dochází ke zvýšenému toku energie přes hranice a nárůstu výroby energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie. Nezávislé národní regulační orgány poskytují klíčový regulační dohled nad národním odvětvím energetiky. Soustava, která je mezi členskými státy čím dál propojenější, ať už se jedná o tržní transakce nebo provozování soustavy, vyžaduje regulační dohled s přeshraničním dosahem. Agentura ACER je orgán založený za účelem poskytování takového regulační dohledu v situacích, které se dotýkají více než dvou členských států. Hlavní úloha agentury ACER, což je koordinace opatření národních regulačních orgánů, zůstává zachována; Agentuře ACER byly přidány omezené pravomoci v oblastech, kde roztříštěné rozhodování na vnitrostátní úrovni o otázkách s přeshraničním významem způsobuje potíže nebo nesrovnalosti na vnitřním trhu. Například vytvoření regionálních operačních středisek dle [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] vyžaduje nadnárodní monitorování, které by měla vykonávat agentura ACER s ohledem na to, že regionální operační střediska zahrnují několik členských států. Také zavedení koordinovaného posouzení přiměřenosti na úrovni EU dle [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] vyžaduje regulační schválení metodiky a výpočtů, a toto schválení může provést pouze agentura ACER, protože posouzení přiměřenosti bude prováděno ve všech členských státech.

Nové povinnosti agentury ACER budou vyžadovat navýšení počtu jejích zaměstnanců, koordinační úloha agentury ale současně povede ke snížení zátěže vnitrostátních orgánů a dojde tedy k uvolnění administrativních zdrojů na vnitrostátní úrovni. Navrhovaný přístup povede ke zjednodušení regulačních postupů (např. zavedení přímého schvalování agenturou ACER namísto nutnosti 28 individuálních schválení). Koordinovaný vývoj metodik (např. v souvislosti s posouzením přiměřenosti) sníží pracovní zátěž vnitrostátních orgánů a omezí práci navíc, která může vzniknout kvůli případným problémům způsobeným neharmonizovanými vnitrostátními regulačními opatřeními.

•    Proporcionalita

Cílem možností politiky obsažených v nařízení o elektřině, směrnici o elektřině a nařízení o agentuře je přizpůsobit uspořádání trhu s elektřinou zvyšujícímu se podílu decentralizované výroby a nepřetržitému technologickému rozvoji.

Navrhované reformy se úzce zaměřují na opatření nezbytná k dosažení nutného pokroku vnitřního trhu a přenechávají co nejvíce pravomocí a odpovědností členským státům, národním regulačním orgánům a vnitrostátním subjektům.

V posouzení dopadů jsou konzistentně zamítány možnosti zahrnující rozsáhlejší harmonizaci např. ve formě návrhu na zřízení jednotného nezávislého evropského regulačního orgánu, jednotného integrovaného evropského provozovatele přenosových soustav nebo přímějších zákazů státních zásahů bez možnosti výjimek. Namísto toho je cílem tohoto návrhu vyvážené řešení, které pouze omezuje rozsah vnitrostátních regulačních opatření v těch případech, kdy je koordinovaný postup pro odběratele zjevně přínosnější.

Cílem přijatých možností politiky je vytvoření rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a odstranění narušení trhu, aby, mimo jiné, mohly být obnovitelné zdroje energie konkurenceschopné na trhu s energií a měly stejné výchozí podmínky. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za udržení rovnováhy soustavy. Budou odstraněny překážky, které brání službám přinášejícím do soustavy flexibilitu, jako jsou například služby reakce strany poptávky. Tato opatření mají dále vytvořit likvidnější krátkodobý trh, aby cenové fluktuace mohly přesně odrážet nedostatky a nabízet vhodné pobídky pro dosažení flexibilní soustavy.

V rámci maloobchodního trhu budou navíc členské státy podporovány v postupném rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů. Zranitelní odběratelé mohou být chráněni prostřednictvím přechodné regulace cen. Aby došlo k posílení hospodářské soutěže, bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy, čímž budou podpořeny změny dodavatelů. Strategické zásady zároveň zajistí přehlednost a srozumitelnost účtů za energie a zaručí nediskriminační přístup k údajům o odběratelích, přičemž budou i nadále platit obecná ustanovení týkající se ochrany osobních údajů.

V souladu s vývojem přeshraničního obchodu s elektřinou a postupnou integrací trhu bude institucionální rámec přizpůsoben tak, aby odpovídal potřebě další regulační spolupráce a novým povinnostem. Agentura ACER získá nové povinnosti, a to zejména v rámci regionálního provozování energetické soustavy, aniž by v rámci regulací v oblasti energetiky došlo ke změně centrálního postavení národních regulačních orgánů.

U veškerých možností bylo rozsáhle zkoumáno, zda odpovídají požadavkům proporcionality, viz posouzení dopadů v příloze tohoto návrhu. Zde je nutné poznamenat, že navrhované politiky představují kompromisní řešení mezi iniciativami „zdola nahoru“ a směřováním trhu „shora dolů“. V souladu se zásadou proporcionality tato opatření nijak nenahrazují úlohu vlád členských států, národních regulačních orgánů, ani provozovatelů přenosových soustav, které zastávají řadu důležitých funkcí. Národní regulační orgány jsou pouze vybízeny k účinnější formální i neformální spolupráci v rámci regionů za účelem řešení otázek souvisejících s řízením elektroenergetické soustavy v rozsahu přiměřeném rozsahu daného problému.

Aniž by tato opatření podporovala přístup „úplné harmonizace“, jejich cílem je vytvořit rovné podmínky pro všechny subjekty na trhu, a to zejména tam, kde příležitosti trhu přesahují hranice členských států. Konečně, pro zajištění účinnosti přeshraničního obchodování s elektřinou je klíčová určitá standardizace pravidel a výrobků; rozhodnutí ohledně provozování soustavy by vedla k neoptimálnímu fungování trhu, pokud by za ně odpovídaly samostatně jednající jednotlivé členské státy a regulační orgány. Přímé zkušenosti s formulováním a přijímáním společných pravidel pro síť a obchodování (tzv. „kodexy sítě“ a „pokyny“) na základě třetího energetického balíčku z roku 2009 ukázaly, že když se regulační a vnitrostátní orgány dohodnou na společných pravidlech a metodikách, včetně strategických a technických zásad, dojde tím k vytvoření zjevné přidané hodnoty.

Mezi maloobchodními a velkoobchodními trhy vzniká čím dál tím větší rozdíl v konkurenceschopnosti, přičemž maloobchodní trhy jsou pozadu s ohledem na nabídku služeb a hmatatelné přínosy pro odběratele. Sledováním energetické chudoby, transparentnosti, přístupu k údajům a srozumitelnosti odběratelských údajů nedojde k nepřiměřenému zásahu do výsad členských států.

•    Volba právního nástroje

Návrh pozměňuje klíčové právní akty, jež byly součástí třetího energetického balíčku. Mezi tyto akty patří nařízení o elektřině (č. 714/2009), směrnice o elektřině (č. 2009/72/ES) a nařízení, kterým ze zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (č. 713/2009). Rozhodnutí přepracovat znění zmíněných právních aktů přispěje k jejich právní srozumitelnosti. Využití pozměňovacího aktu nemusí být vhodným řešením, dochází-li k zahrnutí celé řady nových ustanovení. Volba nástroje proto vyžaduje přepracování již přijatých a prováděných předpisů v důsledku přirozeného vývoje stávající legislativy.

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Útvary Komise provedly hodnocení účinnosti stávajícího právního rámce (třetí energetický balíček) na základě pěti kritérií: relevance, efektivnosti, účinnosti, soudržnosti a přidané hodnoty EU. Spolu s posouzením dopadů bylo provedeno samostatné hodnocení, jehož výsledky jsou popsány v posouzení dopadů v části týkající se vymezení problému.

Významného zlepšení by mohlo být rovněž dosaženo v oblasti výkonnosti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích. Ceny elektřiny se z netržních důvodů v jednotlivých členských státech stále velmi liší a ceny pro domácnosti stabilně stoupají v důsledku značného zvyšování nenapadnutelných poplatků z posledních let; jedná se o síťové poplatky, daně a další poplatky. S ohledem na ochranu odběratelů jsou zvyšující se energetická chudoba a absence jasných poznatků o nejvhodnějších nástrojích pro boj se zranitelností odběratelů a energetickou chudobou hlavními faktory, jež brzdí prohloubení vnitřního trhu s energií. Poplatky spojené se změnou dodavatele, jako je například pokuta za vypovězení smlouvy, budou i nadále představovat překážku bránící zapojení odběratelů. Velké množství stížností ohledně účtování 16 naznačuje, že stále existuje prostor ke zlepšení srovnatelnosti a srozumitelnosti účetních údajů.

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě současné iniciativy uskutečnila Komise několik veřejných konzultací. Konzultace byly otevřené občanům EU a orgánům členských států, účastníkům na trhu s energií a jejich sdružením, stejně jako všem příslušným zúčastněným stranám, včetně malých a středních podniků a odběratelů energie.

Zejména je nutné zmínit tři konzultace a jejich výsledky:

1) Otázky související s přiměřeností zdrojů byly předmětem veřejných konzultací 17 z období 15. listopadu 2012 až 7. února 2013, dle „Konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou“. Cílem konzultací bylo získat názor zúčastněných stran na zajištění přiměřenosti zdrojů a zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny na vnitřním trhu.

V rámci konzultace bylo získáno 148 jednotlivých odpovědí od veřejných orgánů, z odvětví (výrobní i odběratelské sféry) a od akademické obce. Podrobné grafy znázorňující odpovědi získané v rámci konzultace jsou k dispozici online 18 spolu s jednotlivými příspěvky a shrnutím výsledků konzultace 19 .

2) Ve dnech 22. února 2014 až 17. dubna 2014 se uskutečnila veřejná konzultace týkající se maloobchodních trhů s elektřinou a koncových odběratelů 20 . Komise získala v rámci konzultace 237 odpovědí, cca 20 % příspěvků bylo od dodavatelů energií, 14 % od provozovatelů distribuční soustavy, 7 % od odběratelských organizací a 4 % od národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů. Úplný souhrn odpovědí lze nalézt na internetových stránkách Komise 21 .

3) Ve dnech 15. července 2015 až 9. října 2015 se uskutečnila konzultace s širokou veřejností o novém uspořádání trhu s energií 22 .

Komise obdržela v rámci konzultace 320 odpovědí. Cca 50 % příspěvků bylo od vnitrostátních nebo celounijních průmyslových sdružení. 26 % odpovědí bylo získáno od podniků působících v odvětví energetiky (dodavatelé, zprostředkovatelé, odběratelé) a 9 % od provozovatelů soustav. V rámci konzultace také odpovědělo 17 vlád členských států a několik národních regulačních orgánů. Do konzultace se také zapojilo velké množství jednotlivých občanů a akademických institucí. Podrobný popis názorů zúčastněných stran na každou z jednotlivých možností politiky je k dispozici v posouzení dopadů, jež je připojen k této legislativní iniciativě.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise navíc provedla odvětvové šetření v oblasti vnitrostátních kapacitních mechanismů, jehož průběžné výsledky byly bezodkladně zapracovány do přípravné fáze tohoto návrhu 23 . Výsledky studií doplnily výše zmíněnou rozsáhlou zpětnou vazbu získanou od zúčastněných stran a celkově vzato poskytly Komisi rozsáhlé množství údajů, na nichž bylo možné založit současný návrh.

•    Posouzení dopadů

Veškerá navrhovaná opatření byla podpořena v rámci posouzení dopadů. Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 7. listopadu 2016 kladné stanovisko. Způsob, jakým byly zohledněny připomínky Výboru pro kontrolu regulace, je popsán v příloze I posouzení dopadů.

Posouzení dopadů zkoumalo řadu možností politiky pro každou zjištěnou problematickou oblast. Problematické oblasti a alternativní možnosti zásahu jsou uvedeny níže:

Posouzení dopadů podpořilo posílení stávajících pravidel trhu odstraněním současných narušení trhu, aby bylo dosaženo rovných podmínek pro všechny výrobní technologie a zdroje. Zohledňuje diskriminační pravidla týkající se zdrojů a omezující nebo preferující přístup některých technologií do elektroenergetické soustavy. Všechny subjekty na trhu by navíc měly finanční odpovědnost za nerovnováhu soustavy a veškeré zdroje na trhu by měly být odměňovány za stejných podmínek. Došlo by k odstranění překážek bránících reakci strany poptávky. Zvolená možnost by navíc posílila krátkodobé trhy, protože by je přiblížila reálnému času a zajistila tak co největší příležitost vyhovět potřebě flexibility, a protože by se vyrovnávací trhy staly účinnějšími. Zvolená možnost obsahuje opatření, která by napomohla přitáhnout na trh všechny flexibilní distribuované zdroje výroby, poptávky a skladování, a to s pomocí vhodných pobídek, lépe uzpůsobeného tržního rámce a s pomocí opatření lépe motivujících provozovatele distribuční soustavy.

Neregulační přístup byl zamítnut, protože poskytoval pouze omezený prostor ke zlepšení trhu a zajištění rovných podmínek pro zdroje. Stávající regulační rámec EU je skutečně v příslušných oblastech omezený a v jiných oblastech dokonce neexistující. Navíc bylo zjištěno, že dobrovolná spolupráce na trhu nezajišťuje vhodnou úroveň harmonizace ani jistoty. Možnost úplné harmonizace pravidel trhu byla také zamítnuta, protože provedené změny by mohly porušit zásady proporcionality a obecně vzato by byly zbytečné vzhledem k současnému stavu evropských trhů s energií.

Bylo posuzováno několik možností politik přesahujících základní scénář; každá z možností představuje různou úroveň sladění a koordinace mezi členskými státy na úrovni EU a různou úroveň toho, do jaké míry by subjekty trhu spoléhaly na platby v rámci trhu s energií.

Možnost tzv. trhu výlučně s energií by přinesla dostatečné zlepšení a propojení evropských trhů, protože zajistí cenové signály potřebné k získání investic do nových zdrojů a tam, kde je jich zapotřebí. V případě tohoto scénáře by již nebyly potřeba kapacitní mechanismy.

Zvolená možnost vychází právě ze scénáře trhu výlučně s energií, ale nevylučuje možnost využití kapacitních mechanismů členskými státy za předpokladu, že se budou zakládat na sdílené metodice posouzení přiměřenosti zdrojů, prováděné naprosto transparentně prostřednictvím sítě ENTSO pro elektřinu a agentury ACER, a že budou v souladu se společnými charakteristikami, aby byla zajištěna slučitelnost vnitrostátních kapacitních mechanizmů a harmonizace přeshraniční spolupráce. Tato možnost vychází z pokynů Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 a z šetření v oblasti kapacitních mechanismů.

Neregulační přístup byl zamítnut vzhledem k tomu, že současná ustanovení právních předpisů EU nejsou dostatečně jasná a silná na to, aby se dokázala vyrovnat s výzvami, jimž čelí evropská elektroenergetická soustava. Dobrovolná spolupráce navíc nemusí zajistit vhodnou úroveň harmonizace mezi všemi členskými státy ani jistotu na trhu. V této oblasti chybí právní předpisy, které by danou problematiku řešily konzistentním způsobem. Jako nepřiměřená byla zamítnuta možnost, dle níž by na základě regionálních nebo celounijních posouzení přiměřenosti zdrojů byly celé regiony nebo ve výsledku i všechny členské státy EU nuceny povinně zavádět kapacitní mechanismy.

Nízká výkonnost maloobchodních trhů: pomalé zavádění služeb a jejich nedostatečnost

Zvolená možnost zahrnuje postupné rušení paušálních regulovaných cen, počínaje rušením cen pod úrovní nákladů, a to do termínu stanoveného právními předpisy EU. Tato možnost umožňuje přechodnou regulaci cen pro zranitelné odběratele. Bude omezeno užívání pokut za vypovězení smlouvy a díky tomu se zvýší zapojení odběratelů. Bude posilována důvěra odběratelů ve srovnávací weby prostřednictvím zavedení nástrojů pro certifikaci vnitrostátními orgány. Strategické zásady navíc prostřednictvím minimálních požadavků na obsah zajistí, že účty za energie budou přehledné a srozumitelné. Členské státy dále musí sledovat počet domácností potýkajících se s energetickou chudobou. Konečně, aby byl umožněn rozvoj nových služeb díky novým účastníkům trhu a společnostem poskytujícím energetické služby, je zajištěn nediskriminační přístup k údajům o odběratelích.

Další zvažované, ale zamítnuté možnosti zahrnovaly úplnou harmonizaci předpisů v oblasti ochrany spotřebitele včetně zavedení rozsáhlých ochranných opatření pro odběratele; výjimky pro cenové regulace vymezené na úrovni EU s ohledem na prahovou spotřebu nebo cenový práh; posílení standardního modelu zpracování dat a přenesení odpovědnosti na neutrální subjekty na trhu, např. na některého provozovatele přenosové soustavy; zákaz veškerých poplatků za změnu dodavatele včetně poplatku za vypovězení smlouvy a částečná harmonizace účtů za energie; a konečně, zavedení rámce EU pro sledování energetické chudoby, jenž by vycházel z průzkumu energetické účinnosti bytového fondu prováděného členskými státy, a zavedení preventivních opatření pro předcházení odlehčování. Všechny tyto možnosti byly zamítnuty na základě nesouladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Zachování stavu rovněž nebylo dle konzultací považováno za možnou alternativu téměř žádnou ze zúčastněných stran.

Zdokonalení institucionálního rámce a úloha agentury

Cílem institucionálního rámce třetího balíčku je rozvíjet spolupráci národních regulačních orgánů i provozovatelů přenosových soustav. Od svého založení jsou agentura ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav významnou součástí pokroku směřujícího k fungujícímu vnitřnímu trhu s elektřinou. Poslední vývoj na evropských trzích s energií, jenž byl zahrnut do současného posouzení dopadů, a následné návrhy iniciativy pro nové uspořádání trhu nicméně vyžadují přizpůsobení institucionálního rámce. Provádění třetího balíčku navíc ukázalo, v jakých oblastech je stále prostor ke zlepšení s ohledem na rámec vztahující se na agenturu ACER a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav. Při zvažování možností reformy institucionálního rámce byl scénář bez opatření zamítnut na základě ustanovení uvedených v jiné části tohoto návrhu a týkajících se rozvoje trhu a v souladu s nepřetržitým rozvojem sekundárního práva na úrovni EU, protože tento scénář by umožnil využívání mezer v právní úpravě a dozoru nad trhem.

Byl zvážen neregulační přístup zahrnující „důraznější prosazování“ a dobrovolnou spolupráci bez zavádění dalších opatření pro přizpůsobení institucionálního rámce. Lepší prosazování stávajících právních předpisů zahrnuje pokračující provádění třetího balíčku a úplné provádění kodexů sítě a pokynů – dle vymezení možnosti „bez opatření“ – v kombinaci s důraznějším prosazováním. Důraznější prosazování samo o sobě by však nevedlo k žádnému zlepšení stávajícího institucionálního rámce.

Byla rovněž zvážena legislativní možnost transformace agentury ACER na něco jako celoevropský regulační orgán, nicméně i tato možnost byla posléze zamítnuta. Aby agentura mohla vykonávat podobnou úlohu, vyžadovalo by to významné navýšení jejího rozpočtu i počtu zaměstnanců a bylo by nezbytné v rámci agentury soustředit velké množství odborníků. Dále se zdá vhodné, aby národní regulační orgány zůstaly nadále zapojeny do rozhodovacího postupu agentury a aby většinová rozhodnutí učiněná národními regulační orgány nebyla systematicky nahrazena rozhodováním ředitele.

Byly proto zváženy legislativní možnosti zlepšení agentury ACER na základě existujícího rámce. Možnost zvolená v rámci posouzení dopadů umožňuje, aby se institucionální rámec EU přizpůsobil novým skutečnostem v elektroenergetické soustavě. Také se zabývá související nutností další regionální spolupráce a stávajícími i předpokládanými mezerami v právní úpravě trhu s energií, umožňuje tedy flexibilitu díky kombinaci přístupů „zdola nahoru“ a „shora dolů“.

Aby byla vyřešena současná mezera v právní úpravě týkající se regulační činnosti národních regulačních orgánů na regionální úrovni, politické iniciativy v rámci této možnosti by navíc zahrnovaly vymezení flexibilního regionálního regulačního rámce, který by posílil regionální koordinaci a rozhodovací postup národních regulačních orgánů. V rámci této možnosti by byl zaveden systém koordinovaných regionálních rozhodnutí, dále by byl v jistých oblastech zaveden dohled národních regulačních orgánů daného regionu (např. regionálních operačních středisek a dalších subjektů dle návrhu iniciativy uspořádání trhu) a agentura ACER by byla odpovědná za ochranu zájmů EU.

Základní práva

Tento návrh může mít vliv na řadu základních práv stanovených Listinou základních práv EU, a to: respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), zákaz diskriminace (článek 21), právo na sociální pomoc (článek 34), přístup ke službám obecného hospodářského zájmu (článek 36), začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí (článek 37) a právo na účinnou právní ochranu (článek 47).

Tím se zabývají zejména ustanovení týkající se ochrany odběratelů, energetické chudoby, ochrany zranitelných odběratelů, přístupu ke službám obecného hospodářského zájmu, ochrany osobních údajů a soukromí.

Souhrn posouzení dopadů je k dispozici na webových stránkách Komise 24 spolu s kladným stanoviskem Výboru pro kontrolu regulace.

•    Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Návrh může mít za následek zvýšení administrativní zátěže, ale pouze v omezeném rozsahu. Například zajištění rovných podmínek umožňujících všem technologiím plně se podílet na trzích s energií by znamenalo, že by tyto technologie musely být v souladu s množstvím tržních požadavků, což by mohlo vést ke vzniku jisté administrativní zátěže.

Opatření přijímaná za účelem zlepšení likvidity a integrace trhů s energií mohou mít taktéž jistý krátkodobý dopad na podniky, které se budou muset přizpůsobovat novému uspořádání obchodování s energiemi. Tyto dopady jsou ovšem ve srovnání se základním scénářem bez opatření považovány za minimální, protože hospodářské zisky, které by tato reforma přinesla, více než dostatečně vynahrazují jakoukoli krátkodobou nebo dlouhodobou administrativní reorganizaci.

Obdobně, postupné rušení regulovaných cen na úrovni členských států bude vyžadovat, aby národní regulační orgány zvýšily rozsah dohledu nad trhem z důvodu zajištění účinné hospodářské soutěže a zaručení ochrany odběratelů. Tyto dopady mohou být vyváženy zvýšeným zapojením odběratelů, jež by přirozeně napomohlo k rozvoji hospodářské soutěže na trhu.

Činnosti vykonávané dle aktualizovaného institucionálního rámce povedou k vytvoření nového souboru požadavků s ohledem na zapojení národních regulačních orgánů a provozovatelů přenosových soustav do správní činnosti. Zapojení bude probíhat v rámci agentury ACER a také v rámci rozhodovacího postupu, jenž povede ke schválení metodik a postupů pro bezproblémové obchodování s energiemi na hranicích.

Administrativní a hospodářské dopady na podniky a veřejné orgány v rámci jednotlivých zvažovaných možností politiky jsou popsány v kapitole 6 posouzení dopadů.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky spojené s návrhem v rámci tohoto balíčku se týkají zdrojů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), popsaných v legislativním finančním výkazu přiloženém k návrhu Komise na přepracování nařízení, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Nové úkoly přidělené agentuře ACER, zejména co se týče posouzení přiměřenosti a založení regionálních operačních středisek, si v podstatě žádají postupné zavádění až 18 dalších plných pracovních úvazků do agentury ACER v roce 2020, a to spolu s odpovídajícími finančními prostředky.

5.    OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude sledovat, jak členské státy a další subjekty provádějí a dodržují přijatá opatření, a bude-li to zapotřebí, bude přijímat donucovací opatření. Komise navíc, stejně jako tomu bylo v případě provádění třetího energetického balíčku, poskytne pokyny ohledně provádění přijatých opatření.

Se sledováním a prováděním bude Komisi napomáhat zejména agentura ACER. Vypracovávání výročních zpráv agentury ACER, současné hodnocení Komise a podávání zpráv Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie jsou součástí ustanovení této iniciativy. Agentura ACER bude vyzvána k další revizi sledovaných ukazatelů, aby byly i nadále relevantní v souvislosti se sledováním dosahování cílů stávajících návrhů a aby byly tyto cíle řádně reflektovány například ve výročních zprávách o monitorování trhu agentury ACER.

Současně s navrhovanými iniciativami Komise předloží iniciativu týkající se správy energetické unie zjednodušující požadavky na plánování, podávání zpráv a sledování. Dle iniciativy týkající se správy energetické unie budou stávající požadavky třetího energetického balíčku na plánování, podávání zpráv a sledování ze strany Komise a členských států integrovány do horizontálních průběžných zpráv a zpráv o sledování. Další informace o zjednodušení požadavků na sledování a podávání zpráv jsou k dispozici v posouzení dopadů správy energetické unie.

Rozsáhlejší pojednání o mechanismech sledování a referenčních kritériích je k dispozici v kapitole 8 posouzení dopadů.

6.    Vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

•    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhované směrnice objasňuje oblast působnosti a předmět směrnice, zdůrazňuje zaměření na odběratele a důležitost existence vnitřního trhu a jeho hlavních zásad. Dále stanoví aktualizace nejdůležitějších definicí směrnice.

Kapitola II navrhované směrnice stanoví obecnou zásadu, totiž že jsou členské státy povinny zajistit, aby byl trh s elektřinou EU konkurenceschopný, zaměřený na odběratele, flexibilní a nediskriminační. Zdůrazňuje, že vnitrostátní opatření by neměla představovat nepřiměřené překážky pro přeshraniční toky, zapojení odběratelů nebo investice. Dále zakotvuje zásadu, která stanoví, že dodavatelské ceny budou řízeny trhem, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Tato kapitola dále objasňuje jisté zásady související s fungováním trhů s elektřinou EU, včetně práva na volbu dodavatele. Stanoví také aktualizovaná pravidla pro případné závazky veřejných služeb, jež mohou být za jistých okolností uloženy energetickým podnikům ze strany členských států.

Kapitola III navrhované směrnice posiluje stávající práva spotřebitelů a zavádí nová práva zahrnující posilování postavení odběratelů a jejich lepší ochranu, a to za účelem postavení odběratelů do centra trhu s energií. Zavádí pravidla pro srozumitelnější účty a certifikované nástroje pro porovnávání. Obsahuje ustanovení, jež zajišťují odběratelům nárok na smlouvy s dynamickou tvorbou cen, možnost svobodně si vybrat nebo změnit dodavatele či sdružení a podílet se na reakci strany poptávky, vlastní výrobě a vlastní spotřebě elektřiny. Umožní všem odběratelům požádat o inteligentní měřicí zařízení vybavené minimálním počtem funkcí. Dále vylepšuje stávající pravidla upravující možnost odběratelů sdílet údaje s dodavateli a poskytovateli služeb, objasňuje totiž úlohy stran odpovědných za správu údajů a stanoví jednotný evropský formát údajů, jenž Komise zavede prováděcím aktem. Jejím cílem také je, aby se členské státy zabývaly energetickou chudobou. Dále vyžaduje, aby členské státy vymezily rámce pro nezávislá sdružování a reakci strany poptávky spolu se zásadami, které budou umožňovat jejich plné zapojení na trhu. Vymezuje rámec pro lokální energetické obce, jež se mohou zapojit do lokální výroby energie, distribuce, sdružování, skladování, dodávek nebo energeticky účinných služeb. Dále objasňuje stávající ustanovení o inteligentních měřicích zařízeních a jednotných kontaktních místech, právech na mimosoudní vyrovnání, univerzálních službách a zranitelných odběratelích.

Kapitola IV navrhované směrnice obsahuje upřesnění ohledně povinností provozovatelů distribuční soustavy, zejména co se týče činnosti provozovatelů distribuční soustavy v oblasti poskytování síťových služeb pro zajištění flexibility a v oblasti integrace elektrických vozidel a správy údajů. Objasňuje rovněž úlohy provozovatelů distribuční soustavy s ohledem na skladování a dobíjecí stanice elektrických vozidel.

Kapitola V navrhované směrnice shrnuje obecná pravidla vztahující se na provozovatele přenosových soustav, jež se do značné míry zakládají na již existujících dokumentech, a nabízí několik upřesnění ohledně pomocných služeb a nově zavedených regionálních operačních středisek.

Kapitola VI navrhované směrnice stanoví, že pravidla pro oddělení představená v rámci třetího energetického balíčku zůstávají nezměněna, alespoň co se týče hlavních věcných statusů oddělení zejména s ohledem na tři režimy působení provozovatelů přenosových soustav (provozovatel s odděleným vlastnictvím, nezávislý provozovatel soustavy a nezávislý provozovatel přenosové soustavy) a také s ohledem na ustanovení o určení a certifikaci provozovatelů přenosových soustav. Dále upřesňuje možnost provozovatelů přenosových soustav mít vlastní skladování nebo poskytovat pomocné služby.

Kapitola VII navrhované směrnice obsahuje pravidla zakládání, rozsahu pravomocí a povinností nezávislých národních regulačních orgánů i pravidla jejich fungování. Návrh zejména zdůrazňuje povinnost regulačních orgánů spolupracovat s regulačními orgány sousedních zemí a s agenturou ACER, vyvstanou-li otázky s přeshraničním významem, návrh dále aktualizuje seznam úkolů regulačních orgánů, mimo jiné i s ohledem na dohled nad nově vzniklými regionálními operačními středisky.

Kapitola VIII navrhované směrnice mění některá obecná ustanovení, například o odchylkách od ustanovení směrnice, výkonu přenesených pravomocí Komisí a o výboru založeném dle pravidel postupu projednávání ve výborech v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

Nové přílohy navrhované směrnice vymezují další požadavky týkající se nástrojů pro porovnávání, účtování a účetní údaje a pozměňují stávající požadavky na inteligentní měřicí zařízení a jejich zavádění.

•    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady    o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

Kapitola I navrhovaného nařízení stanoví oblast působnosti, předmět a definice termínů použitých v tomto nařízení. Zdůrazňuje, jak je důležité, aby tržní signály byly nezkreslené, a přispívaly tak ke zvýšení flexibility, dekarbonizace a inovací, a aktualizuje a doplňuje nejdůležitější definice nařízení.

Kapitola II navrhovaného nařízení zavádí nový článek, kterým se stanoví klíčové zásady, jež je nutné respektovat v rámci vnitrostátní legislativy v oblasti energetiky za účelem dosažení fungování vnitřního trhu s elektřinou. Dále vymezuje hlavní právní zásady pro pravidla obchodování s elektřinou v rámci různých obchodních časových rámců (vyrovnávací, vnitrodenní, denní a termínové trhy), včetně zásad tvorby cen. Objasňuje zásadu odpovědnosti za vyvažování výkonu a vymezuje rámec pravidel pro dispečink a snižování výroby a reakce strany poptávky, která budou více slučitelná s trhem, včetně podmínek pro jakékoli případné výjimky.

Kapitola III navrhovaného nařízení popisuje postup koordinovaného vymezování nabídkových zón v souladu s procesem přezkumu stanoveným nařízením 1222/2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení 25 . Aby byl vyřešen přetrvávající problém existence značných vnitrostátních omezení přeshraničních toků energie, jsou objasněny podmínky pro tato mimořádná omezení, a to zejména s pomocí pravidel zajišťujících, že dovoz a vývoz není omezován vnitrostátními subjekty z hospodářských důvodů. Tato kapitola dále obsahuje změny stávajících zásad přenosových a distribučních síťových tarifů a stanoví postup rozvíjení progresivní konvergence metodik přenosových a distribučních tarifů. Dále stanoví pozměněná pravidla využívání poplatků za přetížení.

Kapitola IV navrhovaného nařízení stanoví nové obecné zásady pro koordinované řešení otázek přiměřenosti zdrojů členských států. Stanoví zásady a postup pro rozvoj evropského posouzení přiměřenosti zdrojů, aby šlo lépe určit, kde je zapotřebí kapacitních mechanismů a jaké má být nastavení standardu spolehlivosti členských států. Upřesňuje jak a za jakých podmínek mohou být uvedeny kapacitní mechanismy, a to způsobem slučitelným s trhem. Dále objasňuje zásady uspořádání slučitelného s trhem pro kapacitní mechanismy, včetně pravidel využití kapacity nacházející se v jiném členském státě a pravidel využití propojení. Stanoví, jak se do vývoje provozních pravidel a technických parametrů pro využití kapacit nacházejících se v jiném členském státě zapojí regionální operační střediska, vnitrostátní provozovatelé přenosových soustav, síť ENTSO pro elektřinu a národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER.

Kapitola V navrhovaného nařízení stanoví v této souvislosti úkoly a povinnosti sítě ENTSO pro elektřinu a úkoly související se sledováním pro agenturu ACER a současně upřesní její povinnost jednat nezávisle a pro dobro Evropy. Vymezuje poslání regionálních operačních středisek, upravuje kritéria a postup pro vymezení regionů provozování soustavy pro každé regionální operační středisko a vymezuje koordinační činnost, vykonávanou těmito středisky. Dále stanoví pracovní a organizační ujednání, konzultační požadavky, požadavky a postupy pro přijímání rozhodnutí a doporučení a pro jejich přepracování, složení a odpovědnosti správní rady a systém odpovědnosti regionálních operačních středisek. Tato kapitola dále obsahuje pravidla pro připojení kogeneračních jednotek, obsažená dříve ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti. Pravidla pro desetiletý plán rozvoje sítě, vyrovnávací mechanismy mezi provozovateli přenosových soustav, výměnu informací a certifikaci zůstávají do velké míry nezměněna.

Kapitola VI navrhovaného nařízení zřizuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy, vymezuje postup jeho založení a jeho úkoly s ohledem na konzultace se zúčastněnými stranami. Obsahuje také podrobná pravidla spolupráce mezi provozovateli distribuční soustavy a provozovateli přenosových soustav s ohledem na plánování a provozování jejich soustav.

Kapitola VII navrhovaného nařízení obsahuje stávající pravomoci a pravidla Komise pro přijímání aktů v přenesené pravomoci ve formě kodexů sítě a pokynů. Obsahuje upřesnění ohledně jejich právní povahy a ohledně přijímání kodexů sítě a pokynů a rozšiřuje jejich případný obsah na oblasti týkající se například systémů distribučních tarifů; pravidel pro poskytování občasných pomocných služeb; reakce strany poptávky, skladování energie a pravidla omezování poptávky; pravidla kybernetické bezpečnosti; pravidla týkající se regionálních operačních středisek; a omezení výroby a redispečinku výroby a poptávky. Zjednodušuje a zefektivňuje postup pro rozšíření kodexů sítě v odvětví elektrické energie a zavádí možnost, aby národní regulační orgány prostřednictvím agentury ACER rozhodovaly o otázkách týkajících se provádění kodexů sítě a pokynů. Více také do postupu tvorby návrhů kodexů sítě v odvětví elektrické energie zapojuje evropský subjekt provozovatelů distribuční soustavy a další zúčastněné strany.

Kapitola VIII navrhovaného zařízení stanoví závěrečná ustanovení navrhovaného nařízení. Obsahuje stávající pravidla pro výjimky z určitých ustanovení nařízení a směrnice o elektřině pro propojovací vedení stejnosměrného proudu a současně vysvětluje postup pro následné změny těchto pravidel prováděné národními regulačními orgány.

Příloha navrhovaného zařízení podrobněji vymezuje, jaké funkce jsou přiděleny regionálním operačním střediskům, jež ustanovuje toto nařízení.

•    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

Obecně se navrhuje přizpůsobit pravidla týkající se agentury ACER společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU, jak ho odsouhlasil Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise (dále jen „společný přístup“) 26 . Nicméně v této fázi je agentura ACER oprávněna se od společného přístupu částečně odchýlit.

Kapitola I navrhovaného nařízení popisuje úlohu, cíle a úkoly agentury ACER, dále typy aktů, jež je oprávněna přijímat, a stanoví pravidla konzultací a sledování. Seznam úkolů byl upraven, aby zahrnoval povinnosti agentury ACER v oblasti dohledu nad velkoobchodním trhem a v oblasti přeshraniční infrastruktury – tyto povinnosti byly agentuře ACER přiděleny po přijetí nařízení.

V souvislosti s přijímáním kodexů sítě v odvětví elektrické energie je agentuře ACER přidáno více povinností s ohledem na vypracování a předložení konečného návrhu kodexu sítě Komisi, zatímco síť ENTSO pro elektřinu bude mít nadále úlohu technického odborníka. Návrh také zahrnuje zřízení formálního subjektu provozovatelů distribuční soustavy, aby byli provozovatelé zastoupeni na úrovni EU, a to zejména v rámci vypracování návrhů kodexů sítě, s ohledem na navýšení jejich povinností. Agentura získává pravomoc rozhodovat o podmínkách, metodikách a algoritmech pro zavádění kodexů sítě a pokynů v odvětví elektrické energie.

Zavádí se regionální rozhodovací postup pro regionální úkoly týkající se omezeného počtu národních regulačních orgánů. Ředitel bude v této souvislosti povinen poskytnout své stanovisko ohledně toho, zda má daná otázka především regionální význam. Pokud rada regulačních orgánů schválí, že se jedná o otázku především regionálního významu, pak regionální podvýbor rady regulačních orgánů vypracuje rozhodnutí o dané otázce, jež bude následně přijato nebo zamítnuto radou regulačních orgánů. V opačném případě rozhodne rada regulačních orgánů bez účasti regionálního podvýboru.

Tato kapitola dále vymezuje řadu nových úkolů pro agenturu ACER – tyto úkoly se týkají koordinace určitých činností s ohledem na regionální operační střediska prostřednictvím agentury ACER, dále se týkají dohledu nominovaných organizátorů trhu s elektřinou; tyto úkoly také souvisejí se schvalováním metod a návrhu souvisejícího s přiměřeností výroby a rizikovou připraveností.

Kapitola II navrhovaného nařízení obsahuje organizační předpisy pro správní radu, radu regulačních orgánů, ředitele, odvolací senát a v rámci nového ustanovení i pro pracovní skupiny agentury. Některá jednotlivá ustanovení jsou přizpůsobena společnému přístupu k decentralizovaným agenturám EU nebo novým pravidlům hlasování v Radě, ale hlavní charakteristiky stávající řídicí struktury jsou zachovány, zejména co se týče rady regulačních orgánů.

Případ, kdy se agentura ACER může odchýlit od společného přístupu, je odůvodněn takto:

Hlavních cílů evropské politiky v oblasti elektrické energie, jako je bezpečnost dodávek, cenová dostupnost elektřiny a dekarbonizace, lze dosáhnout cenově výhodněji v rámci integrovaného evropského trhu s elektřinou. Současně je infrastruktura pro přenos elektřiny čím dál tím více propojená, zvyšují se objemy elektřiny zapojené do přeshraničního obchodování, výrobní kapacity jsou sdíleny na evropské úrovni a přenosová soustava je provozována s ohledem na regionální, přeshraniční faktory. Tento legislativní balíček ještě více posiluje toto směřování, díky kterému je očekávána vyšší účinnost, jež bude přínosem pro evropské odběratele.

Podmínkou vytvoření vnitřního trhu s elektřinou je otevření tohoto odvětví konkurenci. Stejně jako je tomu v jiných odvětvích hospodářské činnosti, otevření trhu s elektřinou vyžaduje regulační dohled a nová nařízení, a to zejména s ohledem na přenosovou a distribuční soustavu. Z toho důvodu byly zřízeny nezávislé regulační orgány. Těmto subjektům je svěřena zvláštní odpovědnost za dohled nad platnými vnitrostátními a evropskými pravidly odvětví elektřiny.

S nárůstem přeshraničního obchodování a provozování soustav, jež zohledňuje regionální a evropský kontext, však byly národní regulační orgány nuceny dosáhnout větší koordinace činnosti národních regulačních orgánů z různých členských států. Jako platforma pro tuto interakci byla zřízena agentura ACER, jež tuto funkci zastává od svého založení v roce 2011. V rámci agentury ACER je tedy rada regulačních orgánů tím subjektem, který vypracovává většinu stanovisek, doporučení a rozhodnutí agentury, a to za spolupráce s pracovníky agentury ACER; rada regulačních orgánů se skládá z vysokých představitelů národních regulačních orgánů a z jednoho nehlasujícího zástupce Komise. Během prvních let fungování agentury se ukázalo, že rada regulačních orgánů dokáže účinně přispívat k úsilí o dosažení cílů agentury.

Vzhledem k tomu, že trhy s energií jsou stále do velké míry regulovány na vnitrostátní úrovni, národní regulační orgány hrají na trzích s energií důležitou úlohu. Hlavní úlohou agentury ACER není výkon přenesených regulačních pravomocí Komise, ale koordinace regulačních rozhodnutí nezávislých národních regulačních orgánů. Tento legislativní návrh toto rozdělení úloh do velké míry zachovává. Současný systém zaručuje vhodné rovnovážné rozdělení pravomocí mezi různé subjekty a zohledňuje zvláštní charakteristiky rozvíjejícího se vnitřního trhu s energií. V této fázi by změna rovnováhy mohla představovat riziko ohrožení zavádění politických iniciativ legislativních návrhů a bránila by tak další integraci trhu s energií, jež je hlavním cílem tohoto návrhu. Zdá se proto předčasné přenášet rozhodovací pravomoci na správní radu v souladu s ustanoveními společného přístupu. Zdá se naopak vhodné zachovat současný systém, v němž národní regulační orgány v určitých oblastech jednají bez přímých zásahů ze strany evropských orgánů nebo členských států. Současně činnost regulačních orgánů obecně podléhá souhlasu orgánů EU, a to prostřednictvím programových, rozpočtových a strategických dokumentů. Orgány EU jsou rovněž zapojeny do správních záležitostí. Z toho důvodu není navržena změna uspořádání ani provozu stávající podoby rady regulačních orgánů.

Stejně tak se nenavrhuje, aby se koncept správní rady přizpůsoboval modelu správní rady dle společného přístupu. V posledních letech se prokázalo, že správní rada agentury je v rámci svého stávajícího uspořádání obzvláště efektivní a účinná. Její činnost zaručují také zástupci Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Ačkoli v této fázi Komise nepovažuje za vhodné upravovat řídicí strukturu agentury dle společného přístupu, Komise bude nadále sledovat, zda jsou zmíněné odchylky od společného přístupu i nadále oprávněné, a to v rámci příštího hodnocení, jež je naplánováno na rok 2021 a jež bude zahrnovat nejen posouzení účelu, mandátu a úkolů agentury, ale zaměří se také zejména na řídicí strukturu agentury.

Kapitola III navrhovaného nařízení obsahuje závěrečná ustanovení. Navrhuje přizpůsobit několik jednotlivých ustanovení společnému přístupu k decentralizovaným agenturám.

Kapitola IV navrhovaného zařízení aktualizuje několik jednotlivých ustanovení v souladu se společným přístupem a ustanovení o zaměstnancích a odpovědnosti ponechává jinak do velké míry nezměněna.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

2016/0378 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Agentura Ö Evropské unie Õ pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství Ö o fungování Evropské Unie Õ , a zejména na čl.ánek 95Ö 194 odst. 2 Õ této smlouvy, 

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 27 bylo podstatně změněno. Vzhledem k novým změnám by uvedené nařízení mělo být z důvodu srozumitelnosti přepracováno.

ê 713/2009 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem. Za klíčové opatření k dosažení tohoto cíle bylo označeno zlepšení regulačního rámce na úrovni Společenství.

ê 713/2009 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Rozhodnutím Komise 2003/796/ES 28 byla zřízena nezávislá poradní skupina pro elektřinu a zemní plyn s názvem „Skupina evropských regulačních orgánů pro elektřinu a plyn“ (ERGEG) za účelem usnadnění konzultací, koordinace a spolupráce mezi regulačními orgány v členských státech a mezi těmito orgány a Komisí s cílem konsolidovat vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem. Tato skupina sestává ze zástupců národních regulačních orgánů zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 29 a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 30 .

ê 713/2009 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Kroky, které skupina ERGEG od svého zřízení podnikla, byly pro vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem přínosem. V souladu s návrhem skupiny ERGEG je však v tomto odvětví všeobecně uznáváno, že by se dobrovolná spolupráce mezi národními regulačními orgány měla nyní uskutečňovat v rámci struktury Společenství s jasnými kompetencemi a s pravomocí přijímat v řadě zvláštních případů samostatná regulační rozhodnutí.

ê 713/2009 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Evropská rada na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzvala Komisi, aby navrhla opatření za účelem zřízení nezávislého mechanismu pro spolupráci národních regulačních orgánů.

ò nový

(2)Zřízení agentury prokazatelně zlepšilo koordinaci mezi regulačními orgány, co se týče přeshraničních otázek. Agentuře byly od doby jejího zřízení svěřeny nové důležité úkoly související s monitorováním velkoobchodních trhů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 31 a s přeshraniční energetickou infrastrukturou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 32 .

(3)Očekává se, že potřeba koordinace regulačních činností jednotlivých členských států se v následujících letech ještě zvýší. Evropský energetický systém právě prochází nejvýraznější proměnou za několik posledních desetiletí. Větší integrace trhu a přechod na různorodější produkci elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci národních energetických politik se sousedy a o lepší využívání příležitostí, jež nabízí přeshraniční obchod s elektřinou.

(4)Zkušenosti s uplatňováním pravidel vnitřního trhu ukázaly, že nekoordinovaná činnost členských států může trhu působit závažné problémy, zejména v úzce propojených oblastech, kde mají rozhodnutí členských států často hmatatelný dopad na jejich sousedy. Aby bylo dosaženo příznivých účinků vnitřního trhu s elektřinou na blahobyt odběratelů, bezpečnost dodávek a dekarbonizaci, je nutné, aby členské státy, a zejména nezávislé národní regulační orgány spolupracovaly na těch regulačních opatřeních, jež mají přeshraniční účinky.

(5)Roztříštěné intervence členských států na trzích s energií představují stále větší riziko pro řádné fungování přeshraničních trhů s elektřinou. Agentura by se proto měla podílet na vývoji koordinovaného evropského posouzení přiměřenosti v úzké spolupráci s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav („sítí ENTSO pro elektřinu“), aby se zamezilo problémům roztříštěnosti posouzení prováděných členskými státy pomocí různých, nezkoordinovaných metod, která nedostatečně zohledňují situaci v sousedních zemích. Agentura by rovněž měla dohlížet na technické parametry vyvinuté sítí ENTSO pro elektřinu za účelem efektivního zapojení přeshraničních kapacit a na další technické charakteristiky kapacitních mechanismů.

(6)Bezpečnost dodávek elektřiny vyžaduje koordinovanou přípravu na neočekávané krize související s dodávkami. Agentura by proto měla koordinovat činnost členských států spojenou s rizikovou připraveností v souladu s [Risk Preparedness Regulation as proposed by COM(2016) 862].

(7)Vzhledem k vysoké propojenosti elektrorozvodné sítě v Unii a rostoucí potřebě spolupráce se sousedními zeměmi za účelem udržení stability sítě a integrace velkých objemů energie z obnovitelných zdrojů budou hrát významnou úlohu při koordinaci provozovatelů přenosových soustav regionální operační střediska. Agentura by měla v případě potřeby zajišťovat regulační dohled nad regionálními operačními středisky.

(8)Jelikož nová výroba elektřiny bude z velké části propojena na místní úrovni, budou mít provozovatelé distribučních soustav významnou úlohu, pokud jde o pružné a efektivní fungování evropské elektroenergetické soustavy.

ê 713/2009 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(9)Členské státy by měly úzce spolupracovat a odstranit překážky přeshraničního obchodu s elektřinou a zemním plynem, aby bylo dosaženo cílů Společenství Ö Unie Õ v oblasti energetické politiky. Na základě posouzení dopadů týkajícího se požadavků na zdroje pro ústřední subjekt se dospělo k závěru, že nezávislý ústřední subjekt nabízí oproti dalším možnostem z dlouhodobého hlediska řadu výhod. Ö Nařízením (ES) č. 713/2009 Õ Měla by být Ö byla Õ zřízena Agentura Ö Evropské unie Õ pro spolupráci energetických regulačních orgánů s cílem vyplnit mezeru v regulaci na úrovni Společenství Ö Unie Õ a přispět k řádnému fungování vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem. Agentura by rovněž měla umožnit Ö umožňuje Õ národním regulačním orgánům, aby posílily vzájemnou spolupráci na úrovni Společenství Ö Unie Õa společně se účastnily výkonu činností týkajících se Společenství Ö Unie Õ.

ê 713/2009 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(10)Agentura by měla zajišťovat, aby regulační funkce vykonávané národními regulačními orgány v souladu se [the recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2] směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 33 a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ESze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 34  byly řádně koordinovány a v případě potřeby doplněny na úrovni Společenství Ö Unie Õ. Za tím účelem je nezbytné zajistit, aby agentura byla nezávislá na výrobcích elektřiny a plynu, provozovatelích přenosových či přepravních a distribučních soustav, ať již veřejných nebo soukromých, a na spotřebitelíchodběratelích, a aby její činnosti byly v souladu s právními předpisy Společenství Ö Unie Õ, aby měla příslušnou technickou a regulační kapacitu a aby její činnost byla transparentní, podřízená demokratické kontrole a efektivní.

ê 713/2009/ES 7. bod odůvodnění

ð nový

(11)Agentura by měla sledovat regionální spolupráci mezi provozovateli přenosových či přepravních soustav v odvětvích elektřiny a zemního plynu, jakož i provádění úkolů Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav a („síť ENTSO pro elektřinu“) a Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav zemního plynu („síť ENTSO pro zemní plyn“). ð Agentura by měla rovněž sledovat, jak své úkoly plní další subjekty s regulovanou činností s celounijním rozměrem, jako jsou energetické burzy. ï Zapojení agentury je zásadní pro zajištění toho, aby spolupráce mezi provozovateli přenosových či přepravních soustav ð , jakož i fungování dalších subjektů, jež provádějí celounijní činnosti, ï probíhalya efektivním a transparentním způsobem ve prospěch vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem.

ê 713/2009/ES 8. bod odůvodnění

(12)Agentura by měla ve spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány sledovat vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem a o svých zjištěních případně informovat Evropský parlament, Komisi a vnitrostátní orgány. Tyto úkoly agentury související se sledováním by neměly zdvojovat sledování ze strany Komise nebo vnitrostátních orgánů, zejména vnitrostátních orgánů v oblasti hospodářské soutěže, a nemělyi by tomuto sledování bránit.

ê 713/2009 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(13)Je třeba Ö Agentura Õ stanovíit integrovaný rámec pro Ö umožňující Õ účast a spolupráci národních regulačních orgánů. Tento rámec by měl přispíváět k tomu, aby byly právní předpisy ohledně vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem uplatňovány jednotně v celém Společenství Ö Unii Õ. Pokud jde o situace týkající se více než jednoho členského státu, měla by  Ö byla Õ agentuřera mít svěřena pravomoc přijímat samostatná rozhodnutí. Tato pravomoc by se měla za ð jasně stanovených ï určitých podmínek vztahovat na technické ð a regulační ï otázky ð , které vyžadují koordinaci na regionální úrovni ï , ð zejména otázky týkající se uplatňování kodexů sítě a pokynů, spolupráci v rámci regionálních operačních středisek, ï regulační režim pro  ð rozhodnutí nezbytná za účelem efektivního monitorování integrity a transparentnosti velkoobchodního trhu, rozhodnutí týkající se ï infrastrukturyu pro elektřinu a zemní plyn, která propojuje nebo může propojovat alespoň dva členské státy, na výjimky udělené v poslední instanci z pravidel vnitřního trhu pro nová elektrická propojovací vedení a na nové infrastruktury pro zemní plyn nacházející se ve více než jednom členském státu.

ê 713/2009 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(14)Agentura plní důležitou roli při vytváření rámcových pokynů nezávazné povahy (dále jen „nezávaznérámcové pokyny“)., s nimiž musí být Kodexy sítě Ö by měly být s těmito rámcovými pokyny Õ v souladu. Pro agenturu je rovněž vhodné a odpovídá to jejímu účelu, aby se dříve, než bude moci doporučit Ö předloží Õ Komisi ð návrhy ï kodexůy sítě k přijetí, zapojila do jejich přezkumu (jak při jejich vytváření, tak při jejich úpravách) s cílem zajistit, aby byly v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny ð a zajišťovaly potřebný stupeň harmonizace ï.

ò nový

(15)Přijetím souboru kodexů sítě a pokynů zajišťujících postupné zavádění a další upřesňování společných regionálních a celounijních pravidel se posílila role agentury při sledování provádění těchto kodexů sítě a pokynů. Účinné sledování kodexů sítě a pokynů je stěžejní funkcí agentury a má zásadní význam pro uplatňování pravidel vnitřního trhu.

(16)Ze zkušeností s uplatňováním kodexů sítě a pokynů vyplývá, že je přínosné zjednodušit postupy regulačního schvalování regionálních nebo celounijních podmínek nebo metodik, jež mají být v rámci těchto pokynů a kodexů sítě vypracovány, jejich přímým předkládáním agentuře, aby o nich národní regulační orgány zastoupené v radě regulačních orgánů mohly rozhodnout.

(17)Vzhledem k tomu, že mezistupněm postupné harmonizace trhů s energií v Unii je pravidelné hledání regionálních řešení jako mezistupně, je vhodné zohlednit regionální rozměr vnitřního trhu a stanovit odpovídající správní mechanismy. Regulační orgány odpovědné za koordinovaná schválení na regionální úrovni by měly být schopny připravovat rozhodnutí rady regulačních orgánů o otázkách regionálního významu v regionálním podvýboru rady regulačních orgánů, nejedná-li se o otázky obecného významu pro celou Unii.

ê 713/2009 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(18)Jelikož má agentura přehled o národních regulačních orgánech, měla by mít ve vztahu ke Komisi, ostatním orgánům Společenství Ö Unie Õ a národním regulačním orgánům poradní roli, pokud jde o otázky související s účelem, k němuž byla zřízena. Rovněž by měla být povinna informovat Komisi v případech, kdy se domnívá, že spolupráce mezi provozovateli přenosových či přepravních soustav nepřináší potřebné výsledky nebo že národní regulační orgán, jehož rozhodnutí není v souladu s rámcovými pokyny, neprovádí náležitě stanovisko, doporučení nebo rozhodnutí agentury.

ê 713/2009/ES 12. bod odůvodnění

(19)Agentura by rovněž měla být schopna vydávat doporučení, která by regulačním orgánům a účastníkům trhu napomáhala sdílet osvědčené postupy.

ê 713/2009/ES 13. bod odůvodnění

(20)V případě potřeby by agentura měla konzultovat zúčastněné strany a poskytovat jim přiměřenou možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením, například ke kodexům a pravidlům pro sítě.

ê 713/2009 14. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(21)Agentura by měla přispívat k provádění hlavních směrů pro transevropské energetické sítě, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013  35  rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě 36 , zejména jestliže poskytuje své stanovisko k nezávaznému desetiletému plánu rozvoje sítě pro celoué Ö Unii Õ Společenství (plán rozvoje sítě pro celoué Ö Unii Õ Společenství) podle čl. 4 6 odst. 3 tohoto nařízení.

ê 713/2009 15. bod odůvodnění

(22)Agentura by měla přispívat ke snahám o posílení energetické bezpečnosti.

ê 713/2009 16. bod odůvodnění

ð nový

(23)ð Aby byla zajištěna účelnost rámce činnosti agentury a jeho soulad s rámci činnosti jiných decentralizovaných agentur, měla by být pravidla pro činnost agentury uvedena do souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám, na němž se dohodly Evropský parlament, Rada EU a Evropská komise 37 . ï Struktura agentury by ð však v potřebné míře ï měla být přizpůsobena konkrétním potřebám regulace v oblasti energetiky. Zejména je třeba plně zohlednit zvláštní roli národních regulačních orgánů a zajistit jejich nezávislost.

ò nový

(24)V budoucnu mohou být přijaty další změny tohoto nařízení za účelem jeho uvedení do plného souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Na základě stávajících potřeb regulace v oblasti energetiky jsou odchylky od společného přístupu nutné. Tento návrh proto nevylučuje další změny nařízení o zřízení agentury, které Komise může navrhnout na základě dalšího hodnocení v souladu s tímto aktem nebo z vlastního podnětu.

ê 713/2009/ES 17. bod odůvodnění

(25)Správní rada by měla mít potřebné pravomoci pro sestavení rozpočtu, kontrolu jeho plnění, určení vnitřních pravidel, přijetí finančních předpisů a jmenování ředitele. Pro obměnu členů správní rady, kteří jsou jmenováni Radou, by měl být použit rotační systém, s cílem zajistit trvale vyváženou účast členských států. Správní rada by měla jednat ve veřejném zájmu nezávisle a objektivně a neměla by vyžadovat politické pokyny ani se jimi řídit.

ê 713/2009 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(26)Agentura by měla mít potřebné pravomoci pro účinné, transparentní, odůvodněné a především nezávislé plnění regulačních funkcí. Nezávislost agentury vůči výrobcům elektřiny a plynu a provozovatelům přenosových či přepravních a distribučních soustav je nejen klíčovou zásadou řádné správy věcí veřejných, ale rovněž zásadní podmínkou zajištění důvěry trhu. Aniž je dotčeno jednání jejích členů jménem příslušných vnitrostátních orgánů, měla by rada regulačních orgánů jednat nezávisle na jakýchkoli tržních zájmech, měla by se vyhnout jakémukoli střetu zájmů a neměla by vyžadovat pokyny ani řídit se jimi řídit ani přijímat doporučení od jakékoliv vlády členského státu, ð orgánů Unie ï Komise nebo jiného veřejného či soukromého subjektu ð nebo soukromé či veřejné osoby ï . Rozhodnutí rady regulačních orgánů by se současně měla řídit právem Společenství Ö Unie Õ týkajícím se energieenergetiky, jako například vnitřního trhu s energií, životního prostředí a hospodářské soutěže. Rada regulačních orgánů by měla podávat zprávy o svých stanoviscích, doporučeních a rozhodnutích orgánům Společenství Ö Unie Õ.

ê 713/2009 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(27)V případech, kdy má agentura rozhodovací pravomoci, by měly mít zúčastněné strany z důvodů procesní ekonomie právo na odvolání k odvolacímu senátu, který by měl být součástí agentury, ale měl by být nezávislý na její správní nebo regulační struktuře. ð Aby bylo zaručeno jeho fungování a plná nezávislost, měl by mít odvolací senát v rozpočtu agentury samostatnou rozpočtovou položku. ï V zájmu kontinuity by mělo být možné při jmenování nebo obměně členů odvolacího senátu nahradit pouze část členů odvolacího senátu. Proti rozhodnutí odvolacího senátu se lze odvolat k Soudnímu dvoru Evropskéých Ö Unie Õ společenství.

(28)ð Agentura by měla své rozhodovací pravomoci vykonávat v souladu se zásadami spravedlivého, transparentního a přiměřeného rozhodování. Veškerá procedurální pravidla agentury by měla být stanovena v jejím jednacím řádu. ï

ê 713/2009 20. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(29)Agentura by měla být zejména financována ze souhrnného rozpočtu Evropské Uunie, prostřednictvím poplatků a dobrovolných příspěvků. Pro agenturu by měly být nadále k dispozici zejména zdroje v současnosti sdílené regulačními orgány pro účely jejich spolupráce na úrovni Společenství Ö Unie Õ. Na případné subvence vyplácené ze souhrnného rozpočtu Evropské Uunie se bude nadále vztahovat rozpočtový proces Společenství Ö Unie Õ. Kromě toho by měl být ð nezávislým externím auditorem ï prováděn Účetním dvorem audit účtů podle článku 91 Ö 107 Õ Ö  nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 38   Õ nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 39 .

ê 713/2009 21. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(30)Po zřízení agentury by měl Rrozpočtový orgán Ö agentury Õ by měl na základě pracovního vytížení a výsledků agentury průběžně provádět hodnocení jejího rozpočtu. Rozpočtový orgán by měl zajistit, že budou uplatňovány maximální standardy efektivnosti.

ê 713/2009 22. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(31)Agentura by měla mít vysoce odborné zaměstnance. Měla by využívat zejména odborných znalostí a zkušeností zaměstnanců přidělených národními regulačními orgány, Komisí a členskými státy. Na zaměstnance agentury by se měl vztahovat Služební řád úředníků Evropských společenství („služební řád“) a Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství („pracovní řád“) stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 40 a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství Ö Unie Õ pro uplatňování těchto řádů na zaměstnance agentury. Správní rada by měla po dohodě s Komisí přijmout vhodná prováděcí pravidla.

ò nový

(32)Při regulační činnosti podle tohoto nařízení mohou být řediteli a radě regulačních orgánů nápomocny pracovní skupiny.

ê 713/2009 23. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(33)Agentura by měla uplatňovat obecná pravidla týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, které mají instituce Společenství Ö Unie Õ k dispozici. Správní rada by měla zavést praktická opatření na ochranu údajů citlivých z obchodního hlediska a osobních údajů.

ò nový

(34)Ze spolupráce národních regulačních orgánů v rámci agentury je zřejmé, že většinová rozhodnutí jsou zásadním předpokladem pro dosažení pokroku ve věcech týkajících se trhu s energií, jež mají v různých členských státech významný ekonomický dopad. Národní regulační orgány by proto v radě regulačních orgánů měly hlasovat prostou většinou.

ê 713/2009/ES 24. bod odůvodnění

Agentura by měla být ve vhodných případech odpovědná Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

ê 713/2009 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(35)Zemím, které nejsou členy Společenství Ö Unie Õ, by mělo být umožněno účastnit se na práci práce agentury v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými Společenstvím Ö Unií Õ.

ê 713/2009 26. bod odůvodnění

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 41 .

ê 713/2009 27. bod odůvodnění

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí rámcových pokynů týkajících se situací, kdy má agentura pravomoc rozhodovat o podmínkách pro přístup k přeshraniční infrastruktuře a pro operační bezpečnost této infrastruktury. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

ê 713/2009 28. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(36)Do tří let ode dne nástupu prvního ředitele agentury do funkce a poté každé čtyři roky by měla Komise Evropskému parlamentu a Radě podat zprávu o konkrétních úkolech agentury a dosažených výsledcích, k níž budou přiloženy vhodné návrhy. V této zprávě by Komise měla učinit návrhy na dodatečné úkoly agentury.

ê 713/2009 29. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(37)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž účasti národních regulačních orgánů a spolupráce mezi nimi na úrovni Společenství Ö Unie Õ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství Ö Unie Õ, může Společenství Ö Unie Õ přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

ò nový

(38)Hostitelský členský stát agentury by měl zajistit co nejlepší podmínky k zajištění jejího bezproblémového a efektivního fungování, včetně mnohojazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodných dopravních spojení.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ Ö CÍLE A ÚKOLY Õ 

Článek 1

Předmět Ö Zřízení a cíle Õ 

1.Tímto nařízením se Zzřizuje se Agentura Ö Evropské unie Õ pro spolupráci energetických regulačních orgánů („agentura“).

2.Účelem agentury je pomáhat regulačním orgánům uvedeným v článku 57 35 [the recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2] směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 42 a článku 39 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 43 při plnění regulačních úkolů prováděných v členských státech na úrovni Ö Unie Õ Společenství regulačních úkolů prováděných v členských státech a v případě potřeby jejich činnost koordinovat.

3. Než budou připraveny prostory agentury, bude dočasně působit v prostorách Komise.

Článek 42

Druhy aktů vydávaných agenturou

Agentura:

a)vydává stanoviska a doporučení určená provozovatelům přenosových či přepravních soustav, ð regionálním operačním střediskům a nominovaným organizátorům trhu s elektřinou ï ;

b)vydává stanoviska a doporučení určená regulačním orgánům;

c)vydává stanoviska a doporučení určená Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi;

d)přijímá samostatná rozhodnutí ve zvláštních případech uvedených v článcích 6, 7, 8 a 11 9 Ö tohoto nařízení Õ a

e)předkládá Komisi nezávazné rámcové pokyny (dále jen „nezávaznérámcové pokyny“) v souladu s článkem 556 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] 44  nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou 45 ] a s článkem 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 46  ze dne 13. července o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.

KAPITOLA II

ÚKOLY

Článek 53

Obecné úkoly

Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo ze svého vlastního podnětu může agentura poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanovisko nebo doporučení k jakékoli otázce související s účelem, ke kterému byla zřízena.

Článek 64

Úkoly Ö agentury Õ související se spoluprací provozovatelů přenosových či přepravních soustav

1.Agentura poskytne Komisi stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu sítě ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 26 5 odst. 2 [OP: recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a sítě ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009.

2.Agentura sleduje provádění úkolů sítě ENTSO pro elektřinu v souladu s článkem 29 9 [OP: recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a sítě ENTSO pro zemní plyn v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 715/2009.

3.Agentura ð může poskytnout ï poskytne stanovisko:

a)síti ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 827 odst. 21 písm. a) [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2], jakož i síti ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009, ke návrhu kodexům sítě a  

b)síti ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 27 9 odst. 2 prvním pododstavcem 1 písm. b) a h) [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2], jakož i síti ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 9 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009, k návrhu ročního pracovního programu, k návrhu plánu rozvoje sítě pro celoué Společenství Ö Unii Õ a k dalším významným dokumentům uvedeným v čl. 278 odst. 13 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2009 s ohledem na cíle zákazu nediskriminace, účinné hospodářské soutěže a řádného a bezpečného fungování vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem.

4.Agentura poskytne na skutkovém základě síti ENTSO pro elektřinu a síti ENTSO pro zemní plyn, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi řádně odůvodněné stanovisko, jakož i příslušná doporučení, domnívá-li se, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celoué  Společenství  Ö Unii Õ, které jí byly předloženy v souladu s čl. 279 odst. 1 písm. b) a h)2 druhým pododstavcem [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a čl. 9 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009, nepřispívají k zákazu nediskriminacei, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu či dostatečné úrovni přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím osobám nebo nejsou v souladu s příslušnými ustanoveními [OP: recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2 and recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2] nebo směrnice 2009/73/ES a nařízení (ES) č. 715/2009.

Článek 5

Ö Úkoly agentury související s vytvářením a uplatňováním kodexů sítě a pokynů Õ

1.Agentura se účastní vytváření kodexů sítě v souladu s článkem 556 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009. Ö Agentura zejména: Õ 

a)Agentura předloží předkládá Komisi nezávazné rámcové pokyny, bude-li Ö je-li Õ o to požádána podle čl. 556 odst. 32 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009. Agentura provede přezkum návrhu nezávazných rámcových pokynů a znovu jej předloží Komisi, bude-li o to požádána podle čl. 6 odst. 4 55 odst. 6 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2009. ;

b) Agentura poskytne síti ENTSO pro elektřinu nebo síti ENTSO pro zemní plyn odůvodněné stanovisko ke návrhu kodexu sítě v souladu s čl. 6 odst. 7 [Regulation (EC) No 714/2009] nebo čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 715/2009.;

c) Agentura předloží Komisi ð revidovaný ï návrh kodexu sítě, přičemž může doporučit, aby byl přijat v souladu s čl. 556 odst. 109 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo Ö podle Õ čl. 6 odst. 9 nařízení (ES) č. 715/2009. Agentura vypracuje a předloží Komisi návrh kodexu sítě, bude-li Ö je-li Õ o to požádána podle čl. 556( odst. 1110 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo čl. 6 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009. ;

d)5. Agentura poskytne Komisi řádně odůvodněné stanovisko v souladu s čl. 559 odst. 131 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009, neprovede-li síť ENTSO pro elektřinu nebo síť ENTSO pro zemní plyn kodex sítě vypracovaný podle čl. 278 odst. 1 písm. a)2 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009 či kodex sítě vypracovaný v souladu s čl. 556 odst. 21 až 10 uvedených nařízení [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a čl. 6 odst. 1 až 10 nařízení (ES) č. 715/2009, který však nebyl Komisí přijat podle čl. 55 odst. 12 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a podle čl. 6 odst. 11 uvedených nařízení nařízení (ES) č. 715/2009.;

e)6. Agentura sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 55 6 odst. 1211 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a s čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 715/2009 a jejich dopad na harmonizaci příslušných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i zákaz nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a řádné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.

ò nový

2.V případech, kdy kodexy sítě a pokyny vypracované podle kapitoly VII [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] stanoví vypracování návrhů podmínek nebo metodik pro provádění těchto kodexů sítě a pokynů, jež vyžadují regulační schválení všemi regulačními orgány nebo všemi regulačními orgány daného regionu, se tyto podmínky a metodiky předloží agentuře k přezkumu a schválení. Agentura tyto podmínky nebo metodiky před schválením přezkoumá a v případě potřeby změní, aby bylo zajištěno, že jsou v souladu s účelem daného kodexu sítě či pokynu a že přispívají k integraci trhu, nediskriminaci a řádnému fungování trhu. Použije se postup pro koordinaci regionálních úkolů podle článku 7.

3.V souvislosti s přezkumem nabídkové zóny agentura schválí metodiku a předpoklady, které budou použity během postupu přezkumu nabídkové zóny podle čl. 13 odst. 3 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2], a případně si vyžádá jejich změny.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

7. Agentura sleduje pokrok při provádění projektů na vytvoření nové propojovací kapacity.

8. Agentura sleduje provádění plánů rozvoje sítě pro celé Společenství. Jestliže zjistí nesrovnalosti mezi plánem a jeho prováděním, prošetří důvody těchto nesrovnalostí a vydá doporučení pro dotčené provozovatele přenosových či přepravních soustav, národní regulační orgány nebo další příslušné orgány s cílem uskutečnit investice v souladu s plány rozvoje sítě pro celé Společenství.

4.9..Agentura sleduje regionální spolupráci mezi provozovateli přenosových či přepravních soustav uvedenou v článku 3112 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a v článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a řádně zohlední výsledky této spolupráce při vypracovávání svých stanovisek, doporučení a rozhodnutí.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 67

Úkoly Ö Agentury Õ týkající se národních regulačních orgánů

1.Agentura přijme samostatná rozhodnutí o technických otázkách v případech, kdy jsou taková rozhodnutí stanovena ve [OP: recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2], směrnici 2009/73/ES, [OP: recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo nařízení (ES) č. 715/2009.

2.Agentura může v souladu se svým pracovním programem nebo na žádost Komise ð nebo z vlastního podnětu ï vydat doporučení, která regulačním orgánům a účastníkům trhu napomáhají ve sdílení osvědčených postupů.

3.Agentura vytvoří rámec, podle kterého mohou národní regulační orgány spolupracovat. Podporuje spolupráci mezi národními regulačními orgány a mezi regulačními orgány na regionální úrovni a na úrovni Společenství Ö Unie Õ ð , aby zajistila interoperabilitu, komunikaci a monitorování regionálních výsledků v oblastech, které dosud nejsou harmonizované na úrovni Unie, ï a řádně zohlední výsledky této spolupráce při vypracovávání svých stanovisek, doporučení a rozhodnutí. Domnívá-li se agentura, že jsou k této spolupráci potřebná závazná pravidla, předloží Komisi příslušná doporučení.

4.Agentura poskytne na skutkovém základě na žádost kteréhokoli regulačního orgánu nebo na žádost Komise Ö věcné Õ stanovisko ke skutečnosti, zda je rozhodnutí přijaté regulačním orgánem v souladu s rámcovými pokyny uvedenými ve [recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2], směrnici 2009/73/ES, [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo nařízení (ES) č. 715/2009 nebo s jinými příslušnými ustanoveními těchto směrnic nebo nařízení.

5.Neřídí-li se národní regulační orgán odpovídajícím způsobem stanoviskem agentury podle odstavce 4 ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho obdržení, informuje agentura adekvátně Komisi a dotčené členské státy.

6.Setká-li se národní regulační orgán ve zvláštním případě s obtížemi při použití rámcových pokynů uvedených ve [recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2], směrnici 2009/73/ES, [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo nařízení (ES) č. 715/2009, může požádat agenturu o stanovisko. Po konzultaci s Komisí vydá agentura stanovisko do tří měsíců od obdržení žádosti.

7.Agentura přijme v souladu s odstavcem 8článkem 8 rozhodnutí o podmínkách pro přístup k infrastruktuře pro elektřinu a zemní plyn, která propojuje, nebo by mohla propojovat alespoň dva členské státy („přeshraniční infrastruktura“), a o podmínkách pro její provozní bezpečnost.

Článek 8

Úkoly týkající se podmínek pro přístup k přeshraniční infrastruktuře a podmínek pro její provozní bezpečnost

8.1. Ö Pokud jde o Õ ð regulační otázky ï přeshraničního ð významu, ï aAgentura rozhodne o těch regulačních otázkách, které spadají do pravomoci národních regulačních orgánů a které mohou zahrnovat podmínky ð pro přístup a provozní bezpečnost nebo metodiky významné ï pro ð přeshraniční obchod nebo ï přístup k přeshraniční infrastruktuře a podmínky pro její provozní bezpečnost, ð nebo jiných regulačních otázkách přeshraničního významu ï pouze tehdy:

a) pokud příslušné národní regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy byla věc postoupenapředložena poslednímu z těchto regulačních orgánů, nebo

b) na společnou žádost příslušných národních regulačních orgánů.

Příslušné národní regulační orgány mohou společně požádat, aby doba uvedená v písmenu a) byla prodloužena o dobu nejvýše šesti měsíců.

Při přípravě svého rozhodnutí agentura konzultuje národní regulační orgány a dotčené provozovatele přenosové či přepravní soustavy a je informována o návrzích a připomínkách všech dotčených provozovatelů přenosových či přepravních soustav.

2.    Podmínky pro přístup k přeshraniční infrastruktuře zahrnují:

a) postup přidělování kapacity,

b) lhůty pro přidělování,

c) sdílení výnosů z přetížení a

d) vybírání poplatků od uživatelů infrastruktury podle čl. 17 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 36 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/73/ES.

9.3.Byl-li agentuře postoupen případ podle odstavce 81, agentura:

a)rozhodne Ö vydá rozhodnutí Õ nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho postoupení a

b)může případně vydat prozatímní rozhodnutí s cílem zajistit, aby byla pro příslušnou infrastrukturu ochráněna bezpečnost dodávek nebo provozní bezpečnost.

4. Komise může přijmout pokyny týkající se situací, ve kterých má agentura pravomoc rozhodovat o podmínkách pro přístup k přeshraniční infrastruktuře a pro její provozní bezpečnost. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 32 odst. 2 tohoto nařízení.

10.5. V případě, kdy otázky regulace uvedené v odstavci 8 1 zahrnují také výjimky ve smyslu článku 59 17 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo článku 36 směrnice 2009/73/ES, nekumulují se lhůty stanovené v tomto nařízení s lhůtami stanovenými v uvedených předpisech.

ò nový

Článek 7

Koordinace regionálních úkolů v rámci agentury

1.Při přijímání rozhodnutí podle čl. 5 odst. 2 poslední věty tohoto nařízení ohledně společných regionálních podmínek nebo metodik, jež mají být vypracovány v rámci kodexů sítě a pokynů podle kapitoly VII [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2], které se zpravidla týkají pouze omezeného počtu členských států a vyžadují přijetí regulačního rozhodnutí na regionální úrovni, může být agentuře v souladu s postupem v odstavcích 2 až 4 tohoto článku nápomocna podskupina rady regulačních orgánů tvořená pouze regulačními orgány daného regionu.

2.Ředitel posoudí možný dopad společného návrhu na vnitřní trh a vydá stanovisko, zda má společný návrh převážně regionální význam, nebo má znatelný dopad na vnitřní trh, zejména v případech, kdy má daná záležitost významné dopady překračující hranice daného regionu.

3.Rada regulačních orgánů v odůvodněných případech a se zvláštním zřetelem ke stanovisku ředitele zřídí regionální podskupinu tvořenou dotčenými členy rady regulačních orgánů, která návrh přezkoumá a vydá doporučení pro radu regulačních orgánů ohledně jeho schválení, včetně případných změn.

4.Při rozhodování o svém stanovisku k návrhu rada regulačních orgánů doporučení regionální podskupiny náležitě zohlední.

5.Regulační orgány daného regionu společně určí jediný koordinující národní regulační orgán odpovědný za koordinaci regionálních podskupin národních regulačních orgánů. Koordinující národní regulační orgán je ve funkci vystřídán vždy po dvou letech. Koordinující národní regulační orgán funguje jako kontaktní místo pro všechny dotčené strany a rovněž pro agenturu. Může požadovat informace relevantní pro regulační činnost na regionální úrovni od všech dotčených stran z vlastního podnětu nebo na žádost jiného národního regulačního orgánu nebo orgánů daného regionu a informuje agenturu o regionálních aktivitách národních regulačních orgánů daného regionu. Regionální orgány zastoupené v regionálních podskupinách rady regulačních orgánů poskytnou dostatečné zdroje, jež skupině umožní vykonávat činnost.

Článek 8

Úkoly agentury, pokud jde o regionální operační střediska

1.Agentura v úzké spolupráci s národními regulačními orgány a sítí ENTSO pro elektřinu sleduje vvýkonnost regionálních operačních středisek a provádí její analýzu s přihlédnutím ke zprávám vypracovaným podle [Article 43 paragraph 4 recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2].

2.Za účelem rychlého a efektivního provádění úkolů uvedených v odstavci 1 agentura zejména:

a)rozhoduje o konfiguraci operačních regionů soustavy podle čl. 33 odst. 1 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2];

b)žádá o informace od regionálních operačních středisek, je-li to namístě podle článku 43 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2];

c)vydává stanoviska a doporučení Evropské komisi, Radě a Evropskému parlamentu;

d)vydává stanoviska a doporučení regionálním operačním střediskům.

Článek 9

Úkoly agentury, pokud jde o nominované organizátory trhu s elektřinou

Aby zajistila, že nominovaní organizátoři trhu s elektřinou plní své funkce podle [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] a nařízení Komise 1222/2015 ze dne 24. července 2015 47 , agentura:

a)sleduje pokrok nominovaných organizátorů trhu s elektřinou při plnění funkcí podle nařízení 1222/2015;

b)vydává doporučení Komisi v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení 1222/2015;

c)v patřičných případech žádá o informace od nominovaných organizátorů trhu s elektřinou.

Článek 10

Úkoly agentury, pokud jde o přiměřenost výrobních kapacit a rizikovou připravenost 

1.Agentura schvaluje a v případě potřeby mění:

a)návrhy metodik a výpočtů spojených s evropským posouzením přiměřenosti zdrojů podle čl. 19 odst. 2, 3 a 5 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2];

b)návrhy technických specifikací pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech podle čl. 21 odst. 10 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2].

2.Agentura schvaluje a v případě potřeby mění metodiky:

a)pro zjišťování scénářů elektroenergetických krizí na regionální úrovni, jak je popsáno v článku 5 [Risk Preparedness Regulation as proposed by COM(2016) 862];

b)pro posuzování krátkodobé přiměřenosti, jak je popsáno v článku 8 [Risk Preparedness Regulation as proposed by COM(2016) 862].

ê 713/2009 (přizpůsobený)

Článek 119

Ostatní úkoly Ö Úkoly agentury, pokud jde o rozhodnutí týkající se výjimek a certifikace  Õ 

1. Agentura může rozhodnout o výjimkách podle článku 5917 odst. 5 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2]. Agentura může rovněž rozhodnout o výjimkách podle čl. 36 odst. 4 směrnice 2009/73/ES, pokud se dotyčná infrastruktura nachází na území více než jednoho členského státu.

2. Agentura na žádost Komise poskytne v souladu s čl. 3 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 3 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009 stanovisko k rozhodnutím národních regulačních orgánů týkajícím se certifikace.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 12

Ö Úkoly agentury, pokud jde o infrastrukturu Õ 

ð Pokud jde o transevropskou energetickou infrastrukturu, agentura v úzké spolupráci s regulačními orgány a sítěmi ENTSO: ï

a)7. Agentura sleduje pokrok při provádění projektů na vytvoření nové propojovací kapacity. ;

b)8. Agentura sleduje provádění plánů rozvoje sítě pro celoué Společenství  Unii  . Jestliže zjistí nesrovnalosti mezi Ö uvedenými Õ plányem a jeho Ö jejich Õ prováděním, prošetří důvody těchto nesrovnalostí a vydá doporučení pro dotčené provozovatele přenosových či přepravních soustav, národní regulační orgány nebo další příslušné orgány s cílem uskutečnit investice v souladu s plány rozvoje sítě pro celoué Společenství  Unii .;

ò nový

c)plní povinnosti stanovené v článcích 5, 11, 12 a 13 nařízení (EU) č. 347/2013.

Článek 13

Úkoly agentury, pokud jde o integritu a transparentnost velkoobchodního trhu

Aby mohla účinně monitorovat integritu a transparentnost velkoobchodního trhu, agentura v úzké spolupráci s regulačními a jinými národními orgány:

a)monitoruje velkoobchodní trhy, shromažďuje údaje a registruje účastníky trhu v souladu s články 7 až 9 nařízení (EU) č. 1227/2011 48 ;

b)vydává doporučení Komisi v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1227/2011;

c)provádí šetření podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1227/2011.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 14 9

Ö Pověření agentury novými úkoly Õ

Agentura může být v případech jasně definovaných Komisí v rámcových pokynech přijatých podle článku 57 18 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo článku 23 nařízení (ES) č. 715/2009 a v otázkách souvisejících s účelem, k němuž byla zřízena, pověřena dodatečnými úkoly, ð přičemž musí dodržovat omezení přenášení prováděcích pravomocí na agentury Unie ï které nezahrnují rozhodovací pravomoci.

Článek 15 10

Konzultace a transparentnost

1.Při plnění svých úkolů, zejména v procesu vytváření nezávazných rámcových pokynů, jak jsou definovány v souladu s článkem 556 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009, a v procesu navrhování změn kodexů sítě podle  Ö článku 56 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo Õ článku 7 Ö nařízení (ES) č. 715/2009 Õ kteréhokoli z těchto nařízení, agentura v široké míře v rané fázi konzultuje účastníky trhu, provozovatele přenosových či přepravních soustav, odběratelespotřebitele, konečné uživatele a případně orgány pro hospodářskou soutěž, aniž je dotčena jejich příslušná pravomoc, a to otevřeným a transparentním způsobem, zejména pokud se její úkoly týkají provozovatelů přenosových či přepravních soustav.

2.Agentura zajistí, aby v případě potřeby měly veřejnost a všechny zúčastněné strany k dispozici objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména o výsledcích její činnosti.

Všechny dokumenty a zápisy z konzultačních schůzek uskutečněných během vytváření nezávazných rámcových pokynů v souladu s článkem 556 [recast Electricity Regulation as proposed by COM(2016) 861/2] nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009 nebo během provádění změn kodexů sítě Ö zmíněných v odstavci 1 Õ podle článku 7 kteréhokoli z těchto nařízení, se zveřejňují.

3.Před přijetím nezávazných rámcových pokynů v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009, nebo před navržením změn kodexů sítě podle Ö odstavce 1 Õ článku 7 kteréhokoli z těchto nařízení agentura uvede, jak byly zohledněny připomínky obdržené během konzultace, a nebyly-li tyto připomínky vzaty v úvahu, uvede důvody.

4.Na svých internetových stránkách zveřejní agentura alespoň pořady jednání, podkladové dokumenty a případně zápisy ze zasedání správní rady, rady regulačních orgánů a odvolacího senátu.

Článek 16 11

Sledování odvětví elektřiny a zemního plynu a podávání zpráv

1.Agentura v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně národních regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů v oblasti hospodářské soutěže, sleduje ð velkoobchodní a maloobchodní ï vnitřní trhy s elektřinou a zemním plynem, zejména maloobchodní ceny elektřiny a plynu, ð soulad s právy odběratelů stanovenými ve [recast Electricity Directive as proposed by COM(2016) 864/2] a směrnici 2009/73/ES, ï přístup k sítími, včetně přístupu pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, ð potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu, státní zásahy zkreslující ceny tak, že neodrážejí faktický nedostatek nabídky a výkonnost členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny na základě výsledků evropského posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 19 [recast Electricity Regulation], zejména s přihlédnutím k hodnocení ex-post podle článku 16 [Risk Preparedness Regulation as proposed by COM(2016) 862] ï a dodržování práv spotřebitele stanovených v [recast Electricity Directive] a ve směrnici 2009/73/ES.

2.Agentura zveřejní Ö každoročně zveřejňuje Õ výroční zprávu o výsledcích sledování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem.

3.Souběžně se zveřejněním výroční zprávy může agentura předložit Evropskému parlamentu a Komisi stanovisko k Ö případným Õ opatřením , která by bylo možné přijmout za účelem odstranění překážek uvedených v odstavci 2.

KAPITOLA III II

ORGANIZACE AGENTURY

Článek 172

Právní postavení

1.Agentura je institucí Společenství Ö Unie Õ s právní subjektivitou.

2.V každém členském státě má agentura nejširší možnou právní subjektivitu udělovanou právnickým osobám podle vnitrostátního práva. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem v soudním řízení.

3.Agenturu zastupuje její ředitel.

ò nový

4.Sídlem agentury je Lublaň ve Slovinsku.

Agentura může v souladu s čl. 25 písm. j) zřizovat místní kanceláře v členských státech, pokud s tím tyto státy souhlasí.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 18 3
Složení Ö Správní a řídící struktura Õ 

Orgány Agenturuy jsou Ö tvoří Õ :

a)správní rada, která plní úkoly stanovené v článku 1320;

b)rada regulačních orgánů, která plní úkoly stanovené v článku 2315;

c)ředitel, který plní úkoly stanovené v článku 2517 a

d)odvolací senát, který plní úkoly stanovené v článku 2919.

Článek 1912

Ö Složení Õ Ssprávní radya

1.Správní rada Ö se skládá Õ sestává z devíti členů. Každý člen má jednoho náhradníka. Dva členy a jejich náhradníky jmenuje Komise, dva členy a jejich náhradníky jmenuje Evropský parlament a pět členů a jejich náhradníky jmenuje Rada. Žádný poslanec Evropského parlamentu nesmí být členem správní rady.

2.Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky a lze jej jednou prodloužit. U prvního mandátu je toto období pro polovinu členů správní rady a jejich náhradníků šest let.

3.2. Správní rada ze svých členů jmenuje ð volí dvoutřetinovou většinou ï svého předsedu a místopředsedu. Místopředseda automaticky nahradí předsedu, pokud tento nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy je dva roky a lze jej jednou prodloužit. Funkční období předsedy a místopředsedy skončí v okamžiku ukončení jejich členství ve správní radě.

4.3. Zasedání správní rady svolává její předseda. Předseda rady regulačních orgánů nebo zástupce rady regulačních orgánů a ředitel se účastní jednání správní rady bez práva hlasovat, pokud správní rada nerozhodne jinak, pokud jde o ředitele. Správní rada se schází nejméně dvakrát za rok na řádném zasedání. Schází se rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanoviska mohou být pro danou otázku významná. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci. Služby sekretariátu pro správní radu zajistí agentura.

5.4. Rozhodnutí správní rady jsou přijímána ð prostou ï dvoutřetinovou většinou přítomných členů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Každý člen správní rady nebo náhradník má jeden hlas.

6.5. V jednacím řádu se stanoví podrobněji:

a)postupy při hlasování, zejména podmínky, za nichž může jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost, a

b)podmínky, jimiž se řídí rotace při obměňování členů správní rady jmenovaných Radou s cílem zajistit trvale vyváženou účast členských států.

7.6. Člen správní rady nesmí být členem rady regulačních orgánů.

8.7. Členové správní rady se musí zavázat, že budou jednat nezávisle a objektivně ve veřejném zájmu. a nebudou vyžadovat politické pokyny ani se jimi řídit. Za tím účelem učiní každý člen písemné prohlášení o závazcích a písemné prohlášení o zájmech, v němž uvede, že neexistují žádné zájmy, které by mohly být na újmu jeho nezávislosti, nebo veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jeho nezávislosti. Tato prohlášení každý rok zveřejní.

Článek 2013

Úkoly Ö Funkce Õ správní rady

1.Správní rada:,

a)jmenuje po konzultaci rady regulačních orgánů a obdržení jejího kladného stanoviska v souladu s čl. 23 písm. 15 odst.b) ředitele v souladu s čl. 2416 odst. 2 ð a v odůvodněných případech prodlouží jeho funkční období nebo ho z funkce odvolá. ï

b)2. Správní rada formálně jmenuje členy rady regulačních orgánů v souladu s čl. 2214 odst. 1.

c)3. Správní rada formálně jmenuje členy odvolacího senátu v souladu s čl. 26 odst. 218 odst. 1 a 2.

d)4. Správní rada zajišťuje, aby agentura vykonávala své poslání a plnila zadané úkoly v souladu s tímto nařízením.

e)5. Správní rada přijme před 30. září každýého roku ð návrh programového dokumentu podle článku 21 a poté ho předloží k vyjádření Komisi a ï po konzultaci s ð na základě stanoviska ï Komiseí a po schválení radou regulačních orgánů v souladu s čl. 23 odst. 5 písm. c)15(3), ð přijme ï pracovní program  ð programový dokument ï agentury pro nadcházející rok  ð dvoutřetinovou většinou svých členů ï a předloží jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pracovní program se přijme, aniž je tím dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejní se.

6. Správní rada přijme a případně přezkoumá víceletý plán. Přezkum bude vycházet z hodnotící zprávy vypracované nezávislým externím odborníkem na žádost správní rady. Tyto dokumenty se zveřejní.

f)7. Správní rada ð přijme dvoutřetinovou většinou roční rozpočet agentury a ï vykonává v souladu s články 31 až 35 21 až 24 své ð další ï rozpočtové pravomoci ð funkce ï.

g)8. Správní rada rozhodne po obdržení souhlasu Komise, zda přijme jakákoli dědictví, dary nebo příspěvky z jiných zdrojů Ö Unie Õ Společenství nebo jakékoli dobrovolné příspěvky členských států nebo jejich regulačních orgánů. Stanovisko , jež správní radya doručí Ö doručené Õ podle čl. 3524 odst. 5 se bude výslovně zabývat zdroji financování uvedenými v tomto odstavci.

h)9. Správní rada po konzultaci s radou regulačních orgánů vykonává disciplinární pravomoc nad ředitelem. ð Kromě toho v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy. ï

i)10. Správní rada v případě potřeby v souladu s článkem. 3928 odst. 2 vypracuje pro služební řád ð a pro pracovní řád ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu ï prováděcí pravidla agentury.

j)11. Správní rada v souladu s článkem 4130 přijme konkrétní opatření týkající se práva na přístup k dokumentům agentury.

k)12. Správní rada přijme a zveřejní výroční zprávu o činnosti agentury na základě návrhu výroční zprávy uvedeného v čl. 25 písm. h) a předloží tuto zprávu každý rok do 15. června  ð 1. července ï Evropskému parlamentu, Radě, Komisi Ö a Õ Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato výroční zpráva o činnosti agentury obsahuje samostatnou část schválenou radou regulačních orgánů týkající se regulačních činností agentury během příslušného Ö uvedeného Õ roku.

l)13. Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

ò nový

m)přijme finanční pravidla platná pro agenturu v souladu s článkem 36;

n)přijme strategii proti podvodům úměrnou riziku podvodů a zohlední při tom náklady a přínosy opatření, jež mají být zavedena;

o)přijme pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení střetů zájmů u svých členů i u členů odvolacího senátu;

p)přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v článku 41;

q)na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při plnění svých povinností zcela nezávislý;

r)zajistí přijetí vhodných následných opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům („OLAF“);

s)schvaluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 43.

2.Správní rada přijme v souladu s článkem 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

3.Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je ředitel.  

ò nový

Článek 21

Roční a víceleté programy

1.Správní rada přijme každý rok programový dokument obsahující víceletý a roční program, a to na základě návrhu, který předloží ředitel, a s přihlédnutím ke stanovisku Komise a ve vztahu k víceletým programům po konzultaci s Evropským parlamentem. Každoročně jej nejpozději do 31. ledna předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Rovněž obsahuje popis činností, které mají být financovány, a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na jednotlivé činnosti, podle zásad sestavování rozpočtu a řízení na základě činnosti. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Součástí ročních a víceletých programů je strategie vztahů se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle článku 43 a činnosti spojené s touto strategií.

3.Je-li agentura pověřena novým úkolem, správní rada přijatý roční pracovní program změní.

Jakákoli podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Pravomoc k provádění jiných než podstatných změn ročního pracovního programu může správní rada přenést na ředitele.

4.Víceletý pracovní program stanoví celkové strategické programování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Rovněž stanoví programování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a personálu.

Programování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické programování se aktualizuje podle potřeby, a zejména v reakci na výsledek hodnocení podle článku 45.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2214

Ö Složení Õ rady regulačních orgánů

1.Rada regulačních orgánů sestává Ö je složena Õ z:

a)vysokých představitelů regulačních orgánů v souladu s čl. 56 odst. 1 [Recast Electricity Directive] a čl.ánkem 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES a jednoho náhradníka za každý členský stát ze stávajících vedoucích pracovníků těchto orgánů ð , přičemž oba jmenuje národní regulační orgán ï ;

b)jednoho nehlasujícího zástupce Komise.

Za každý členský stát může být do rady regulačních orgánů přijat pouze jeden zástupce národních regulačních orgánů.

Každý národní regulační orgán je odpovědný za jmenování náhradníka, kterým je některý ze současných zaměstnanců národního regulačního orgánu.

2.Rada regulačních orgánů zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Místopředseda nahradí předsedu, pokud tento nemůže plnit své povinnosti. Funkční období předsedy a místopředsedy činí dva a půl roku a lze jej prodloužit. V každém případě však funkční období předsedy a místopředsedy skončí v okamžiku ukončení jejich členství v radě regulačních orgánů.

Článek 23

Ö Funkce rady regulačních orgánů Õ

1.3. Rada regulačních orgánů ð a podvýbory podle článku 7 ï se usnášíejí dvoutřetinovou ð prostou ï většinou svých přítomných členů ð , přičemž každý z členů má jeden hlas, s výjimkou stanovisek podle odst. 5 písm. b), jež se přijímají dvoutřetinovou většinou přítomných členů ï.

2.4. Rada regulačních orgánů přijme a zveřejní svůj jednací řád, který stanoví podrobněji postup při hlasování, zejména podmínky, za jakých smí jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost. Jednací řád může stanovit konkrétní pracovní metody pro řešení otázek vznesených v rámci iniciativ pro regionální spolupráci.

3.5. Rada regulačních orgánů postupuje při plnění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, a aniž je dotčeno jednání jejích členů jménem jejich jednotlivých regulačních orgánů, nezávisle a nevyžaduje pokyny od žádné vlády členského státu, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu, ani se jimi neřídí.

4.6. Služby sekretariátu pro radu regulačních orgánů zajistí agentura.

Článek 15

Úkoly rady regulačních orgánů

5.1. Rada regulačních orgánů:

a)poskytuje řediteli stanoviska ke stanoviskům, doporučením a rozhodnutím uvedeným v článcích 4 až 14, 6, 7, 8 a 9 , jež jsou určena k přijetí. Kromě toho rada regulačních orgánů v rámci svých pravomocí poskytuje řediteli při plnění jeho úkolů pokyny, ðs výjimkou rozhodnutí podle čl. 16 odst. 6 nařízení č. 1227/2011 49 . ï

b)2. Rada regulačních orgánů předloží správní radě v souladu s čl. 2013 odst. 1 písm. a) a čl. 2416 odst. 2 své stanovisko ke kandidátovi na funkci ředitele. Rada regulačních orgánů přijme toto rozhodnutí na základě tříčtvrtinové většiny hlasů svých členů. 

c)3. Rada regulačních orgánů v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. e)13 odst. 5 a čl. 25 písm. f)17 odst. 6 a v souladu s předběžným návrhem rozpočtu sestaveným v souladu s čl. 33 odst. 323 odst. 1 schvaluje pracovní program agentury na nadcházející rok a tento návrh předloží každý rok do 1. září správní radě ke schválení.

d)4. Rada regulačních orgánů schvaluje samostatnou část výroční zprávy týkající se regulačních činností v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. k)13 odst. 12 a čl. 2517 písm. g).

6.5. Evropský parlament může za plného zachování jeho nezávislosti vyzvat předsedu rady regulačních orgánů nebo jeho zástupce, aby učinil prohlášení před příslušným výborem a zodpověděl otázky, jež mu členové tohoto výboru položí.

Článek 24 16

Ředitel

1.Agenturu řídí její ředitel, jenž postupuje v souladu s pokyny uvedenými v čl. 23 odst. 5 písm. a) 15 druhé větě a v případech stanovených tímto nařízením podle stanovisek rady regulačních orgánů. Aniž jsou dotčeny příslušné úlohy správní rady a rady regulačních orgánů ve vztahu k úkolům ředitele, ředitel nevyžaduje pokyny od žádné vlády, Komise ð orgánů Unie ï ani jiného veřejného činebo soukromého subjektu ð nebo veřejné či soukromé osoby ï, ani se jimi neřídí. ð Ředitel je odpovědný správní radě. Ředitel se může účastnit zasedání rady regulačních orgánů jako pozorovatel ï.

2.Ředitel je jmenován správní radou, poté, co rada regulačních orgánů vydá kladné stanovisko, na základě zásluh, dovedností a zkušeností významných pro odvětví energetiky z nejméně tří kandidátů navržených Komisí po ð otevřeném a transparentním výběrovém řízení ï předchozí veřejné výzvě k vyjádření zájmu. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů. ð Smlouvu s ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady. ï

3.Funkční období ředitele je pět let. V průběhu devíti měsíců předcházejících konci tohoto období provede Komise hodnocení. Při něm Komise přezkoumává zejména:

a)výsledky dosažené ředitelem;

b)úkoly a potřeby agentury pro nadcházející roky.

Hodnocení týkající se písmene b) se provede za pomoci nezávislého externího odborníka.

4.Správní rada může na návrh Komise po prozkoumání a náležitém zohlednění hodnocení a stanoviska rady regulačních orgánů k tomuto hodnocení a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami agentury jednou prodloužit funkční období ředitele, a to nanejvýše o dalších tři roky ð pět let ï . ð Ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci prodlouženého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici. ï

5.Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období ředitele. Do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období může být ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky členů tohoto výboru.

6.Nebude-li funkční období prodlouženo, setrvá ředitel ve své funkci až do jmenování svého nástupce.

7.Ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady po obdržení kladného stanoviska rady regulačních orgánů. Rada regulačních orgánů toto rozhodnutí schválí na základě tříčtvrtinové ð dvoutřetinové ï většiny hlasů svých členů.

8.Evropský parlament a Rada může ředitele vyzvat k předložení zprávy o plnění jeho úkolů. Evropský parlament může rovněž ředitele vyzvat, aby učinil prohlášení před jeho příslušným výborem Parlamentu a zodpověděl dotazyotázky členů tohoto výboru.

Článek 25 17

Úkoly ředitele

Ö Ředitel: Õ 

a)1. Ředitel je odpovědný za zastupování Ö zákonným zástupcem Õ agentury a Ö je odpovědný Õ za její Ö každodenní Õ řízení.

b)2. Ředitel připravuje práci správní rady. Bez hlasovacího práva se účastní práce správní rady.ð Ředitel je odpovědný za provádění rozhodnutí, jež přijala správní rada; ï

c)3. Ředitel ð navrhuje, ï přijímá a zveřejňuje stanoviska, doporučení a rozhodnutí. Ö Stanoviska, doporučení a rozhodnutí Õ uvedená v článcích 3 až 11 a 14 5, 6, 7, 8 a 9 ð se přijmou pouze tehdy, pokud k nim ï , ke kterým vydala rada regulačních orgánů kladné stanovisko.;

d)4. Ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu agentury pod vedením rady regulačních orgánů a pod administrativní kontrolou správní rady. ;

e)5. Ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování agentury v souladu s tímto nařízením. ;

f)6. Ředitel každý rok vypracuje návrh pracovního programu agentury na následující rok a ð poté, co jej přijme správní rada, ï předloží tento návrh Ö každoročně Õ do ð 31. ledna ï 30. června daného roku radě regulačních orgánů, Evropskému parlamentu a Komisi. ð Ředitel je odpovědný za provádění programového dokumentu a za podávání zpráv o jeho provádění správní radě; ï

g)7. Ředitel v souladu s čl. 3323 odst. 1 vypracuje předběžný návrh rozpočtu agentury a v souladu s článkyem 34 a 3524 plní rozpočet agentury.;

h)8. Ředitel každý rok vypracuje ð a předloží správní radě ï návrh výroční zprávy, která obsahuje samostatnou část týkající se regulačních činností agentury a část týkající se finančních a správních záležitostí.;

i)9. Ppokud jde o zaměstnance agentury, vykonává ředitel pravomoci stanovené v čl. 3928 odst. 3.;

ò nový

j)vypracuje akční plán na základě závěrů interních či externích auditních zpráv a hodnocení a vyšetřování Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) a o pokroku informuje pravidelně správní radu a dvakrát ročně Komisi;

k)rozhoduje, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více pracovníků do jednoho či více členských států. Rozhodnutí o zřízení místní kanceláře musí předem schválit Komise, správní rada a dotčený členský stát či dotčené členské státy. Uvedeným rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v dané místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojení správních funkcí agentury.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

Článek 26 18

Ö Vytvoření a složení Õ oOdvolacího senátu

ò nový

1.Agentura zřídí odvolací senát.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

2. 1. Odvolací senát sestává Ö se skládá Õ ze šesti členů a šesti náhradníků vybraných ze současných nebo bývalých vedoucích pracovníků národních regulačních orgánů, orgánů v oblasti hospodářské soutěže nebo jiných vnitrostátních orgánů či orgánů Společenství Ö Unie Õ, kteříré mají odpovídající zkušenosti v odvětví energetiky. Odvolací senát jmenuje svého předsedu. Rozhodnutí odvolacího senátu jsou přijímána na základě kvalifikované většiny nejméně čtyř ze šesti jeho členů. Odvolací senát se svolává podle potřeby.

2. Členy odvolacího senátu jmenuje po zveřejněné výzvě k vyjádření zájmu formálně správní rada na návrh Komise a po konzultaci s radou regulačních orgánů.

3.6. Ö Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád. Õ ð Tento jednací řád podrobně stanoví pravidla, jimiž se řídí uspořádání a fungování odvolacího senátu a podávání odvolání k odvolacímu senátu podle tohoto článku. Odvolací senát předloží návrh svého jednacího řádu Komisi. Komise sdělí své stanovisko k návrhu jednacího řádu do tří měsíců ode dne jeho obdržení. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád do dvou měsíců po obdržení stanoviska Komise. Jakékoli podstatné následné změny jednacího řádu se oznámí Komisi. Komise následně k těmto změnám sdělí své stanovisko.

Rozpočet agentury obsahuje samostatnou rozpočtovou položku pro financování provozu registru odvolacího senátu. ï

4.Ö Rozhodnutí odvolacího senátu jsou přijímána na základě kvalifikované většiny nejméně čtyř ze šesti jeho členů. Odvolací senát se svolává podle potřeby Õ .

Článek 27

Ö Členové odvolacího senátu Õ

1.3. Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období lze ð jedenkrát ï prodloužit.

2.Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Členové odvolacího senátu nesmějí v agentuře, v její správní radě ani v její radě regulačních orgánů ð ani v žádné z jejích pracovních skupin ï vykonávat žádné jiné funkce. Člen odvolacího senátu nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností, a správní rada po konzultaci s radou regulačních orgánů v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

Článek 28

Ö Vyloučení a námitky v rámci odvolacího senátu Õ

1.4. Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem, pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2.5. Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení. Proti členu odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z důvodů uvedených v odstavci 4 nebo Ö v případě Õ z důvodu podezření z podjatosti. Tato námitka se považuje za nepřípustnou, zakládá-li se na státní příslušnosti člena nebo učinil-li namítající účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky na složení odvolacího senátu další procesní úkon.

3.6. Odvolací senát rozhodne o dalším postupu v případech uvedených v odstavcích 1 a 24 a 5 bez účasti dotčeného člena. Za účelem přijetí takového rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nachází v obdobné situaci jako člen, vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

4.7. Členové odvolacího senátu se musí zavázat, že budouzavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. K tomuto účelu učiní písemné prohlášení o závazcích a písemné prohlášení o zájmech, v němž uvedou, že neexistují žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení každý rok zveřejní.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2919

Odvolání Ö Rozhodnutí, vůči nimž je možné se odvolat Õ 

1.Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně národních regulačních orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí uvedenému v článcíchku 4 až 14 7, 8 nebo 9 ð tohoto nařízení, v čl. 12 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 a v čl. 9 odst. 11 nařízení Komise (EU) 2015/1222 ï , které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2.Odvolání a Ö včetně Õ jeho odůvodnění se podává písemně agentuře do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy agentura zveřejnila své rozhodnutí. Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou ð čtyř ï měsíců ode dne podání odvolání.

3.Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však může, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují, pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává.

4.Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Odvolací senát podle potřeby vyzve v rámci určených časových lhůt účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně oznámení vydaných odvolacím senátem nebo sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5.Odvolací senát může v souladu s tímto článkem vykonávat jakékoli pravomoci spadající do pravomoci agentury nebo může věc postoupit příslušnému orgánu agentury. Toto postoupení je podmíněno rozhodnutím odvolacího senátu.

6.7. Rozhodnutí přijatá odvolacím senátem agentura zveřejňuje.

Článek 20 

Žaloby u Soudu prvního stupně a Soudního dvora

1. V souladu s článkem 230 Smlouvy lze proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí přijatému agenturou podat žalobu u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora.

2. Nevydá-li agentura rozhodnutí, lze u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost v souladu s článkem 232 Smlouvy.

3. Agentura musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudu prvního stupně nebo Soudního dvora.

ò nový

Článek 30
Pracovní skupiny

1.V odůvodněných případech, zejména za účelem podpory regulační činnosti ředitele a rady regulačních orgánů v regulačních otázkách může správní rada zřídit pracovní skupiny.

2.Pracovní skupiny tvoří podle potřeby odborníci z řad personálu agentury, národních regulačních orgánů a Komise. Agentura nenese náklady na účast odborníků z řad personálu národních regulačních orgánů na činnosti pracovních skupin agentury.

3.Správní rada přijme a zveřejní interní jednací řád pro fungování pracovních skupin.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

KAPITOLA IV III

FINANČNÍ USTANOVENÍ Ö SESTAVOVÁNÍ A STRUKTURA ROZPOČTU Õ 

Článek 31 21

 Ö Struktura Õ Rrozpočettu agentury

1.ÖAniž jsou dotčeny další zdroje, Õ Ppříjmy agentury tvoří především:

a)dotace  Ö příspěvek Õ Ö Unie Õ Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

b)poplatky placené agentuře v souladu s článkem 3222;

c)Ö jakékoliv Õ dobrovolné příspěvky členských států nebo jejich regulačních orgánů podle čl. 20 odst. 1 písm. g)13 odst. 8; a

d)dědictví, dary nebo příspěvky podle čl. 20 odst. 1 písm. g)13 odst. 8.

2.Výdaje agentury pokrývají Ö zahrnují Õ náklady na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.Příjmy a výdaje agentury musí být vyrovnané.

4.Veškeré příjmy a výdaje agentury jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a jsou zaneseny do jejího rozpočtu.

ê 713/2009

Článek 3222

Poplatky

ê 347/2013 článek 20

1.Za žádost o udělení výjimky podle čl. 119 odst. 1 a za rozhodnutí o přeshraničním přidělení nákladů poskytovaných agenturou podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech pro transevropské energetické infrastruktury 50 vybírá agentura poplatky.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

2.Poplatky podle odstavce 1 stanoví Komise.

Článek 3323

Sestavování rozpočtu

1.Ředitel do 15. února každýého roku vypracuje předběžný Ö hrubý odhad Õ návrh rozpočtu pokrývající provozní výdaje a program práce předpokládané pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží správní radě spolu se seznamem předběžných pracovních míst.

2.Správní rada provede Ö přijme Õ každý rok na základě předběžného Ö hrubého odhadu Õ návrhu rozpočtu vypracovaného ředitelem Ö předběžný hrubý Õ odhad příjmů a výdajů agentury na následující rozpočtový rok.

3.Tento Ö předběžný hrubý Õ odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předkládá správní rada Komisi Ö každoročně Õ do Ö 31. ledna Õ 31. března. Před přijetím odhadu je návrh vypracovaný ředitelem předložen radě regulačních orgánů, která může k tomuto návrhu vydat odůvodněné stanovisko.

4.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě („rozpočtový orgán“) odhad uvedený v odstavci 21 společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské Uunie.

5.Komise na základě Ö hrubého Õ odhaduů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské Uunie Ö odhady Õ prognózy, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské Uunie v souladu s článkem Ö 313 a následujícími články Õ 272 Smlouvy.

6.Ö Rada jakožto Õ rRozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

7.Správní rada Ö přijme Õ vypracuje rozpočet agentury. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské Uunie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

8.Ö Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup. Õ

9.8. Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu agentury, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Správní rada o svém záměru rovněž uvědomí Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí agentuře svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může agentura zahájit plánovaný projekt.

Článek 3424

Plnění a kontrola rozpočtu

1.Ředitel vykonává povinnosti schvalujícího úředníka a plní rozpočet agentury.

2.Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní agentury zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 147 128 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 51 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství 52 (dále jen „finanční nařízení“).

Článek 35

Ö Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria Õ

1.1. Ö Účetní agentury zašle prozatímní účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1).  Õ 

2.2. Ö Agentura zašle Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N do 31. března roku N+1. Õ

3.Ö Do 31. března roku N+1 Õ po skončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účetní závěrku agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

4.Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce agentury Ö za rok N Õ podle článku 129 Ö 148 Õ finančního nařízení vypracuje Ö účetní Õ ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury Ö za uvedený rok. Výkonný ředitel ji Õ a předloží správní radě k vyjádření stanoviska.

5.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury Ö za rok N Õ .

6.Do 1. července Ö roku N+1 Õ po skončení rozpočtového roku předá ředitel Ö účetní agentury Õ tuto konečnou účetní závěrku Ö za rok N Õ společně se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.Konečná účetní závěrka se zveřejní Ö v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N+1 Õ.

8.Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do Ö 30. září roku N+1 Õ 15. října. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě a Komisi.

9.Ředitel v souladu s Ö čl. 109 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 Õ ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro Ö rok N Õ daný rozpočtový rok.

10.Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou rozhodne do 15. května roku N + 2 o udělení absolutoria řediteli za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 3625

Finanční pravidla

Správní rada po poradě s Komisí Ö přijme Õ vypracuje pro agenturu finanční pravidla. Tato pravidla se mohou odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování agentury a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 26

Opatření proti podvodům

1.Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 53 .

2.Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 54 a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky agentury.

3.Rozhodnutí o financování dohody a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných agenturou a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

ò nový

Článek 37

Boj proti podvodům

1.Za účelem usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiné nezákonné činnosti, jejž stanoví nařízení (ES) č. 883/2013, přistoupí agentura do šesti měsíců ode dne zahájení své činnosti k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o interním vyšetřováním prováděném úřadem OLAF a přijme vhodná pravidla vztahující se na všechny její zaměstnance a za tímto účelem použije vzor obsažený v příloze uvedené dohody.

2.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět u všech příjemců dotací a dodavatelů a subdodavatelů, kteří prostřednictvím agentury obdrželi finanční prostředky Unie, audit na místě, jakož i audit na základě dokumentů.

3.Úřad OLAF může v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda v souvislosti s dotací či zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci či jakékoliv jiné nezákonné činnosti poškozující finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o poskytnutí dotace, které agentura uzavře nebo přijme, obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Evropský účetní dvůr a úřad OLAF k provádění auditů a vyšetřování uvedených v tomto článku v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

KAPITOLA V

OBECNÁ Ö A ZÁVĚREČNÁ Õ USTANOVENÍ

Článek 3827

Výsady a imunity ð a dohoda o sídle ï

1.Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

ò nový

2.Nezbytná ujednání týkající se prostor agentury v hostitelském členském státě a vybavení, jež tento členský stát zajistí, jakož i zvláštní pravidla vztahující se v hostitelském členském státě na ředitele, členy správní rady, personál agentury a jeho rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo agentury nachází. Tato dohoda se uzavře poté, co ji schválí správní rada. 

ê 713/2009 (přizpůsobený)

Článek 3928

Zaměstnanci

1.Na Ö všechny Õ zaměstnance agentury, včetně jejího ředitele, se vztahuje služební řád Ö úředníků Evropské unie („služební řád“) Õ, pracovní řád Ö ostatních zaměstnanců Evropské unie („pracovní řád“) Õ a pravidla společně přijatá orgány Evropských Ö Unie Õ Společenstvi za účelem uplatnění tohoto služebního a pracovního řádu.

2.Správní rada po dohodě s Komisí přijme vhodná prováděcí pravidla v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3.Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává agentura pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4.Správní rada může přijmout ustanovení umožňující zaměstnávat v agentuře dočasně přidělené odborníky z členských států.

Článek 4029

Odpovědnost agentury

ò nový

1.Smluvní odpovědnost agentury je upravena právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

Veškeré rozhodčí doložky obsažené ve smlouvách, které agentura uzavře, podléhají pravomoci Soudního dvora Evropské unie.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

2.1. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobila nebo kterou způsobili její zaměstnanci při plnění svých povinností.

3.Soudní dvůr Ö Evropské unie Õ má pravomoc rozhodovat ve jakémkoli sporu Ö sporech Õ o náhradě této škody Ö uvedených v odstavci 2. Õ .

4.2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí příslušnými předpisy, které se na zaměstnance agentury vztahují.

Článek 4130

Přístup k dokumentům Ö Transparentnost a komunikace Õ 

1.Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 55 .

2.Správní rada přijme do 3. března 2010 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.Rozhodnutí přijímaná agenturou v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem v souladu s podmínkami stanovenými v článcích Ö 228 Õ 195 a Ö 263 Õ 230 Smlouvy.

ò nový

4.Zpracovávání osobních údajů agenturou podléhá nařízení (ES) č. 45/2001 56 . Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 ze strany agentury, včetně opatření pro jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

5.Agentura může z vlastní iniciativy vyvíjet komunikační činnost v rámci oblasti své působnosti. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného vykonávání úkolů uvedených v článcích 3 až 14. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

Článek 42

Ochrana utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.Agentura přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, mimo jiné opatření pro výměnu, zpracovávání a uchovávání takových informací, jak je uvedeno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 57 a 2015/444 58 .

2.Agentura se také může rozhodnout uplatňovat mutatis mutandis rozhodnutí Komise uvedená v odstavci 1. Bezpečnostní pravidla agentury musí mimo jiné zahrnovat ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

Článek 4331

Účast třetích zemí Ö Dohody o spolupráci Õ 

1.Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely se Ö Unií Õ Společenstvím dohody , čímž Ö a které Õ přijaly a uplatňují právo Ö Unie Õ Společenství v oblasti energetiky a případně v oblasti ochrany životního prostředí a hospodářské soutěže.

2.Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce agentury, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců.

ò nový

3.Správní rada přijme strategii pro vztahy se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi, pro něž je agentura příslušná. Komise zajistí, aby agentura působila v rámci svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce, a to prostřednictvím uzavření vhodného pracovního ujednání s ředitelem agentury.

Článek 32

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 4433

Jazykový režim

1.Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1 z 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství 59 .

2.O vnitřním jazykovém režimu agentury rozhoduje správní rada.

3.Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 4534

Hodnocení

1.ð Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně každých pět let ï provede Komise provede hodnocení činnosti agentury za pomoci nezávislého externího odborníka ð za účelem zhodnocení výkonnosti agentury s ohledem na její cíle, mandát a úkoly. Toto hodnocení se bude týkat zejména případné potřeby změnit mandát agentury a finančních dopadů takové změny. ï Toto hodnocení zahrnuje výsledky dosažené agenturou a její pracovní metody, ve vztahu k jejímu účelu, mandátu a úkolům definovaným v tomto nařízení a v jejích ročních pracovních programech. Hodnocení se provádí na základě rozsáhlé konzultace v souladu s článkem 10.

ò nový

2.Bude-li mít Komise za to, že existence agentury již není s ohledem na její cíle, mandát a úkoly odůvodněná, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno či zrušeno. 

ê 713/2009 (přizpůsobený)

ð nový

3.2. Komise předloží Ö zjištění Õ hodnocení uvedeného v odstavci 1 Ö společně se svými závěry Evropskému parlamentu, Radě a Õ radě regulačních orgánů agentury. ð Zjištění hodnocení se zveřejní. ï Rada regulačních orgánů vydá doporučení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních metod Komisi, která může tato doporučení spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy předložit Evropskému parlamentu a Radě.

4.První hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do tří let ode dne nástupu prvního ředitele do funkce. Komise poté hodnocení předkládá Ö Evropskému parlamentu a Radě Õ alespoň každýché čtyři roky ð pět let ï.

ò nový

Článek 46

Zrušení

Nařízení (ES) č. 713/2009 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

ê 713/2009 (přizpůsobený)

Článek 4735

Vstup v platnost a přechodná opatření

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Články 5 až 11 se použijí od 3. března 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 60  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 61  

☒ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU:

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2018 do roku 2019

–poté plné fungování

1.7.Předpokládaný způsob řízení 62  

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☒ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

☒ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodům a nesrovnalostem

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

ACER (pouze nové úkoly)			2019	2020
Hlava 1:	Závazky	(1)	280 000	992 000
	Platby	(2)	280 000	992 000
Hlava 2:	Závazky	(1a)		46 000
	Platby	(2 a)		46 000
Hlava 3:	Závazky	(3 a)
	Platby	(3b)
CELKEM prostředky pro ACER	Závazky	=1+1a +3a	280 000	1 038 000
	Platby	=2+2a +3b	280 000	1 038 000

Výše uvedené rozpočtové údaje vycházejí z předpokladu postupného přijímání zaměstnanců, přičemž se předpokládá v průměru šestiměsíční působení zaměstnanců přijatých během prvního roku.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0

0

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky ACER

–☒    Návrh nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

–Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje ACER

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Úředníci (třídy AD)
Úředníci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci	8	14
Dočasní zaměstnanci	0	4
Vyslaní národní odborníci	0	0

CELKEM

8

18

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné pracovní úvazky) – externí zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci	2019	2020
Celkem	0	0

Zahájení přijímání zaměstnanců je plánováno na začátek roku 2019 za účelem přípravy provádění nařízení. K jeho přijetí by mělo pokud možno dojít na konci roku 2018 a v ideálním případě před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019.

Je možné, že skladbu zaměstnanců za plného provozu (18 plných pracovních úvazků v roce 2020) bude nutné revidovat s ohledem na výsledek legislativního postupu, aby byla zachována odpovídající rovnováha mezi pracovními profily a novými úkoly agentury. Komise proto v následujících letech ve vhodném okamžiku potřeby lidských a rozpočtových zdrojů znovu posoudí.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití dodatečných lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☒    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 70 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☒ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance: Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu COM/2015/080 final.

(2) Výsledky zasedání Rady, 3429. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 26. listopadu 2015, 14632/15; výsledky zasedání Rady, 3472. zasedání Rady, Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku, 6. června 2016, 9736/16.

(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. září 2016 k tématu „Na cestě k novému uspořádání trhu“ (P8_T A(2016) 0333).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55 (dále jen „směrnice o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ao zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15 (dále jen „nařízení o elektřině“); nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1 (dále jen „nařízení ACER“).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií, Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1; nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1; nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24; nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby, Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10; nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě, Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1; nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu, Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42; další pokyny a kodexy sítě byly schváleny členskými státy a čekají na příjetí.

(7) Viz sdělení Komise Vytvoření vnitřního trhu s elektřinou a optimální účinek veřejných zásahů, C(2013) 7243 final ze dne 5.11.2013.

(8) Viz sdělení Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, COM(2015) 80.

(9) Viz čl. 194 odst. 1 písm. b) SFEU.

(10) V tomto kontextu také viz návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny, který obsahuje rizika pro bezpečnost dodávek související s řízením elektroenergetických krizových situací.

(11) Viz např. článek 9 nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(12) [OP: Please insert Link to Impact Assessment]

(13) V únoru 2011 stanovila Evropská rada cíl dokončit vnitřní trh s energií do roku 2014 a vytvořit propojovací vedení a zamezit tak izolaci sítí v určitých členských státech do roku 2015. V červnu 2016 Evropská rada vyzvala k vytvoření strategie jednotného trhu v oblasti energetiky s tím, že Komise navrhne akční plány, které budou provedeny do roku 2018.

(14) [OP please add link to Impact assessment – evaluation part].

(15) Viz např. diskuze o řízení přetížení kapacit ve střední Evropě, kde odlišné zájmy členských států vedly ke značným zpožděním při další integraci trhu.

(16) Evropská Komise (2016), druhá studie spotřebitelského trhu zaměřená na fungování maloobchodních trhů s elektřinou pro odběratele v EU (Second Consumer Market Study on the functioning of retail electricity markets for consumers in the EU).

(17) Evropská komise (2012), konzultační dokument týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation Paper on generation adequacy, capacity mechanisms and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/20130207_generation_adequacy_consultation_document.pdf

(18) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(19) Evropská komise (2012), konzultace týkající se přiměřenosti výroby, kapacitních mechanismů a vnitřního trhu s elektřinou (Consultation on generation adequacy, capacity mechanisms, and the internal market in electricity) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-generation-adequacy-capacity-mechanisms-and-internal-market-electricity  

(20) European Commission (2014), konzultace týkající se maloobchodních trhů s energií (Consultation on the retail energy market) https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/consultation-retail-energy-market

(21) https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Charts_Public%20Consultation%20Retail%20Energy%20Market.pdf

(22) Evropská komise (2015) konzultace o novém uspořádání trhu s energií COM(2015) 340 final https://ec.europa.eu/energy/en/consultations/public-consultation-new-energy-market-design

(23) Průběžná zpráva o šetření v oblasti kapacitních mechanismů, C(2016) 2107 final.

(24) [OP: Please insert Link to Impact Assessment]

(25) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24.

(26) Viz společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19.7.2012.

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).

(28) Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 34.

(29) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

(30) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(33) Viz strana 55 v tomto čísle Úředního věstníku.

(34) Viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku.

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(36) Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1.

(37) Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise k decentralizovaným agenturám ze dne 19.7.2012.

(38) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(39) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(40) Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se stanoví zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(41) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(42) Viz strana 55 v tomto čísle Úředního věstníku.

(43) Viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku.

(44) Viz strana 15 v tomto čísle Úředního věstníku.

(45) Viz strana 15 v tomto čísle Úředního věstníku.

(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).

(47) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(50) Úř věst. L 115, 25.4.2013, s. 39.

(51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(52) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(53) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(54) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(56) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(57) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(58) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(59) Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(60) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(61) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(62) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(63) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(64) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(65) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(66) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(67) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(68) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(69) Především na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

(70) Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020.

(71) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.11.2016

COM(2016) 863 final

PŘÍLOHA

návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupraci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

{SWD(2016) 410 final}
{SWD(2016) 411 final}
{SWD(2016) 412 final}
{SWD(2016) 413 final}

PŘÍLOHA I

Srovnávací tabulka