EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.8.2016

COM(2016) 543 final

2016/0259(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roku kulturního dědictví

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Ideály, principy a hodnoty zakotvené v evropském kulturním dědictví tvoří společný evropský zdroj vzpomínek, porozumění, identity, dialogu, soudržnosti a kreativity. Od okamžiku přijetí evropského programu pro kulturu v roce 2007 1 se kulturní dědictví stalo prioritou v rámci jednotlivých pracovních plánů Rady pro kulturu, včetně aktuálního plánu pro období 2015–2018 2 . Spolupráce na evropské úrovni probíhala především díky otevřené metodě koordinace. V roce 2014 závěry Rady o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy 3 (21. května 2014) a sdělení Komise – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu – zdůraznily, jak důležité jsou společenské i ekonomické přínosy politik kulturního dědictví 4 . Uvedené sdělení bylo přivítáno Výborem regionů ve stanovisku ze dne 16. dubna 2015 5 a Evropským parlamentem v rámci usnesení ze dne 8. září 2015 6 .

V závěrech Rady o participativní správě kulturního dědictví přijatých dne 25. listopadu 2014 byla Komise vyzvána k předložení návrhu projektu „Evropský rok kulturního dědictví“ 7 . Evropský parlament vyzval k podobnému kroku v rámci svého usnesení a doporučil Komisi „stanovit některý rok, pokud možno rok 2018, Evropským rokem kulturního dědictví“. K této výzvě se připojil i Výbor regionů ve svém stanovisku a zdůraznil, že Evropský rok kulturního dědictví přispěje k plnění společných cílů v celoevropském kontextu.

Jak zdůraznila Komise ve svém sdělení, příspěvek kulturního dědictví k ekonomickému růstu a sociální soudržnosti je často podhodnocený a nedostatečně známý. Kulturní dědictví se přitom v Evropě musí vypořádat s celou řadou problémů. Např.: snižování veřejných rozpočtů, klesající účast na tradičních kulturních aktivitách, zvyšující se tlak prostředí na památky, změnu hodnot a očekávání v důsledku digitalizace a o nelegální obchodování s kulturními artefakty.

Jako u každého Evropského roku je hlavním cílem zvyšování informovanosti o problémech a příležitostech a zdůraznění role EU v rámci podpory společných řešení. V souladu s cíli evropského programu pro kulturu by měl Evropský rok kulturního dědictví:

–Přispět k podpoře významu role evropského kulturního dědictví jakožto klíčové složky v rámci kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu. Vyzdvihnout, jak nejlépe toto dědictví zachovat a chránit a jak co nejširší veřejnosti umožnit, aby se z něj mohla těšit. Sem patří i podpora návštěvnosti a vzdělávání v oblasti kulturního dědictví, při plném respektování kompetencí členských států. To podpoří sociální začlenění a integraci.

–Posílit hospodářský a politický přínos evropského kulturního dědictví, a to využitím jeho přímého a nepřímého ekonomického potenciálu. To zahrnuje i podporu kulturních a kreativních odvětví a inspiraci tvorby a inovaci, propagaci udržitelného cestovního ruchu a vytváření dlouhodobých pracovních příležitostí na místní úrovni.

–Přispět k podpoře kulturního dědictví jako významné součásti mezinárodních vztahů EU, v souvislosti se zájmem partnerských zemí o evropské dědictví a odborné znalosti. Kulturní dědictví zastává významnou roli v několika programech v oblasti vnějších vztahů, především na Blízkém východě, ale i jinde. Podpora hodnoty kulturního dědictví je také odpovědí na úmyslné ničení kulturního dědictví v oblastech konfliktu 8 .

Evropský rok kulturního dědictví bude pro evropské občany představovat příležitost k lepšímu porozumění současnosti prostřednictvím bohatšího a společného výkladu historie. Podnítí lepší posouzení společenských a ekonomických přínosů kulturního dědictví a jeho příspěvku k ekonomickému růstu a sociální soudržnosti. Toto hodnocení může být provedeno například v rámci podpory udržitelného cestovního ruchu a obnovy měst. Evropský rok upozorní na problémy a příležitosti přinášené digitalizací. Také napomůže při jejich řešení šířením osvědčených postupů v oblasti ochrany, správy, rozvoje, řízení, výzkumu a inovací. Upozorní na přelom v oblasti technologických i sociálních inovací na poli kulturního dědictví z poslední doby, stejně jako na iniciativy EU v těchto odvětvích.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Evropský rok kulturního dědictví bude uveden v život prostřednictvím stávajících programů EU. Kulturní dědictví má v současnosti nárok na významné financování ze strany EU v rámci několika evropských programů pro památkovou péči, digitalizaci, infrastrukturu, výzkum a inovace, rozvoj a dovednosti. Jedná se například o tyto programy: Kreativní Evropa evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020, Erasmus+ a Evropa pro občany. EU v rámci Kreativní Evropy financuje tři následující akce zaměřené na kulturní dědictví: Dny evropského dědictví, Cena Evropské unie pro kulturní dědictví a označení „Evropské dědictví“.

Evropský rok napomůže členským státům a dalším zainteresovaným stranám spolupracovat při vytváření silnějšího a integrovanějšího přístupu ke kulturnímu dědictví. Cílem tohoto přístupu bude podpora a ochrana evropského kulturního dědictví, maximalizace jeho vnitřní i společenské hodnoty a jeho přínos pro růst a pracovní příležitosti. Tohoto bude dosaženo při důsledném dodržování zásady subsidiarity.

Podobně jako je tomu v případě dalších Evropských roků, opatření budou zahrnovat informační a propagační kampaně, akce a iniciativy na evropské, národní, regionální i místní úrovni. Tímto způsobem budou předávána klíčová sdělení a budou šířeny informace o příkladech osvědčených postupů.

Bude vynaloženo veškeré úsilí nutné k zajištění toho, že činnosti organizované v rámci Evropského roku budou přizpůsobeny potřebám a podmínkám jednotlivých členských států. Ty se proto vyzývají, aby ustanovily koordinátora, který bude zodpovědný za organizaci účasti daného členského státu na Evropském roku kulturního dědictví. Bude zřízena evropská řídicí skupina, do které budou patřit zástupci koordinátorů členských států. Zasedání koordinátorů členských států za účelem koordinace řízení Evropského roku a za účelem výměny informací ohledně jeho uskutečňování na národní a evropské úrovni svolává Komise.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právní základ tohoto návrhu tvoří článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten stanoví, že Unie „přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví“. Unie rovněž podpoří „spolupráci mezi členskými státy“ v oblasti kultury a v případě potřeby podpoří a doplní činnosti členských států.

•Subsidiarita

Cílů návrhu nelze v dostatečné míře dosáhnout pouze opatřeními na úrovni členských států. Kroky na vnitrostátní úrovni samotné by totiž nepřinesly prospěch plynoucí z výměny a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy na úrovni celé EU. Článek 3 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že Evropská unie respektuje bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost členských států a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. Unie sleduje své cíle vhodnými prostředky na základě pravomocí, které jsou jí Smlouvami svěřeny. Činnost členských států bude mít dále prospěch ze zvýšeného povědomí a zviditelnění, ke kterému dojde v rámci EU i mimo ni.

•Proporcionalita

Navrhovaný postup je jednoduchý. Počítá se stávajícími programy a se zaměřením komunikace na témata Evropského roku. Pro správní orgány, které jej mají provádět, z něj nevyplývají žádná nepřiměřená organizační omezení.

EU svou činností podpoří a doplní úsilí členských států. Opatření se zaměří nejprve na účinnost vlastních nástrojů EU. EU dále může jednat jako hnací síla a přispět podněcováním synergií a spolupráce mezi členskými státy, kulturními organizacemi a nadacemi a soukromými a veřejnými podniky.

Opatření EU nepřekročí rámec nezbytný pro dosažení určených cílů.

•Volba nástrojů

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je nejvhodnějším nástrojem určeným k dosažení plného zapojení legislativního orgánu v ustanovení roku 2018 Evropským rokem kulturního dědictví.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě tohoto návrhu provedla Komise řadu cílených konzultací zaměřených na široké spektrum zúčastněných stran, odrážející povahu sektoru kulturního dědictví a jeho vysokou úroveň organizace a specializace, kompetence členských států a roli odborných orgánů a mezinárodních organizací. Komise dále přihlédla k výše zmíněným závěrům Rady, usnesení Evropského parlamentu a stanovisku Výboru regionů.

Na evropské úrovni proběhla o politice kulturního dědictví živá diskuze. To umožnily orgány sdružující instituce odpovědné za politiky kulturního dědictví v členských státech. Sem patří i reflexní skupina „EU a kulturní dědictví“ a fórum představitelů institucí památkové péče (European Heritage Heads Forum). Mezi další mezivládní a nevládní organizace patří Mezinárodní rada muzeí (ICOM), Mezinárodní rada pro památky a památná místa (ICOMOS), Mezinárodní středisko pro studium ochrany a obnovy kulturních statků (ICCROM) a Rada Evropy. Mezi další sítě aktivní v této oblasti patří Europa Nostra, platforma organizací v oblasti evropského kulturního dědictví (European Heritage Alliance 3.3 9 ) a Síť organizací evropských muzeí (NEMO)

Došlo i k dalším událostem. Ministři kultury Rady Evropy přijali v dubnu 2015 namurskou deklaraci (Namur Declaration). V jejím rámci přivítali nápad Rady Evropské unie zorganizovat Evropský rok kulturního dědictví. Požádali, aby byla k účasti vyzvána Rada Evropy a všechny smluvní státy Evropské kulturní úmluvy.

Dne 29. června 2015, v předvečer 40. výročí Evropského roku architektonického dědictví, který proběhl v roce 1975 pod záštitou Rady Evropy, uspořádal německý výbor pro kulturní dědictví (Deutsches Nationalkomitee für Denkmalschutz) veřejnou diskuzi v Bonnu ohledně návrhu Evropského roku, a to v souvislosti se zasedáním Výboru pro světové dědictví.

Další relevantní diskuze s vybranou skupinou vedoucích představitelů členských organizací proběhla v dubnu 2015 v rámci bruselské pobočky Europa Nostra. O návrhu ustanovení Evropského roku kulturního dědictví a o hlavních opatřeních, která by mohla být přijata, diskutovalo celé osazenstvo Europa Nostra na svém valném shromáždění v červnu 2015. Toto shromáždění proběhlo v Oslu za přítomnosti Evropské komise.

Konzultace se zúčastněnými stranami probíhala také v rámci otevřené pracovní skupiny „EYCH 2018“, zorganizované německým výborem pro kulturní dědictví a zmocněncem spolkové vlády pro kulturu a média. Výsledkem byl koncepční dokument (Sharing Heritage 10 ), jenž byl vzat v úvahu při přípravě tohoto návrhu. Proběhla diskuze se členy reflexní skupiny „EU a kulturní dědictví“, zahrnující odborníky z národní správy Belgie, Bulharska, Německa, Francie, Řecka, Itálie, Lucemburska, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Norska, Polska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Spojeného království. Připojili se i odborníci z Estonska, Rakouska, Portugalska a Slovenska a z řady organizací se statusem pozorovatelů, včetně Evropské sítě školicích center pro správu v oblasti kultury (ENCATC), Europy Nostry, Sítě organizací evropských muzeí (NEMO) a dalších.

28. října 2015 se v Bruselu konal seminář na téma „Evropský rok kulturního dědictví: sdílení dědictví, společná výzva“, organizovaný stálými zastoupeními Itálie a Španělska při EU. Zúčastnily se ho i zainteresované strany, jako je Europa Nostra, národní instituce a odborníci.

Návrh byl dále projednáván na schůzích výše zmíněné reflexní skupiny ve dnech 23.–24. září 2015 v Lucemburku, 30. listopadu až 1. prosince 2015 v Římě, 9. května 2016 v Haagu a na fóru představitelů institucí památkové péče v Bernu ve dnech 19.–20. května 2016. Další diskuze proběhla v rámci Evropského kulturního fóra 2016 dne 19. dubna 2016.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Iniciativa bude čerpat z nezávislých analýz a studií, zejména ze zprávy projektu Evropa počítá s kulturním dědictvím 11 . Jedná se o výsledek dvouletého komplexního projektu financovaného z programu EU Kultura, který shromažďoval údaje týkající se hodnoty kulturního dědictví a jeho vlivu na evropskou ekonomiku, kulturu, společnost a životní prostředí.

Dále bude čerpat ze zprávy expertní skupiny Horizontu 2020 Jak využít kulturní dědictví pro rozvoj Evropy 12 a ze Strategického plánu výzkumu iniciativy společného plánování nazvané Kulturní dědictví a globální změny 13 . Iniciativa bude dále čerpat ze společenské platformy Horizontu 2020 pro kulturní dědictví a evropské identity neboli CULTURALBASE, víceleté konzultační iniciativy pro zúčastněné strany 14 , a ze zřizování nových evropských výzkumných infrastruktur, jako je např. DARIAH- ERIC (digitální výzkumná infrastruktura pro umění a humanitní vědy) a E-RIHS (evropská infrastruktura pro výzkum kulturního dědictví) 15 .

V rámci souboru pracovních úkolů 9: Kultura a cestovní ruch, hodnocení ex post programů politiky soudržnosti v letech 2007–2013 se zaměřením na Evropský fond pro regionální rozvoj a Kohezní fond bylo zjištěno, že investice do kultury a cestovního ruchu mohou pomoci nárůstu regionální ekonomiky a zlepšit společenské začlenění.

Hodnocení ex post 7. rámcového programu EU pro období 2007–2013 (7. RP), evropského programu pro financování výzkumu mezi lety 2007 a 2013, ukázalo, že program byl účinný z hlediska stimulace vynikající vědy a posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Tím přispěl také k růstu a k tvorbě pracovních míst v Evropě v oblastech, které jsou obvykle součástí národních kompetencí. 7. RP podpořil výzkum více než 180 miliony eur v rámci projektů zaměřených na různé aspekty kulturního dědictví (hmotného, nehmotného, digitálního) s tématy životního prostředí, společenských a humanitních věd, digitálního kulturního dědictví, průmyslových technologií, mezinárodní spolupráce a (elektronické) infrastruktury. Stávající poznatky je třeba i nadále využívat.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů není nutné, vzhledem k tomu, že navrhovaná iniciativa je v souladu s cíli existujících unijních programů. Evropský rok kulturního dědictví lze realizovat v rámci stávajících rozpočtů prostřednictvím programů, jež umožňují stanovit finanční priority na jednoleté nebo víceleté období. Navrhovaná iniciativa nezavazuje Komisi k žádným specifickým opatřením legislativního rázu. Nebude mít ani žádné významné společenské, ekonomické nebo environmentální dopady přesahující rámec existujících nástrojů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

2016/0259 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roku kulturního dědictví

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 167 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 16 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ideály, principy a hodnoty zakotvené v evropském kulturním dědictví tvoří společný evropský zdroj vzpomínek, porozumění, identity, dialogu, soudržnosti a kreativity. Kulturní dědictví má v rámci EU významnou úlohu, jak se uvádí v preambuli Smlouvy o Evropské unii (SEU), která stanoví, že signatáři se inspirují „evropským kulturním, náboženským a humanistickým odkazem“.

(2)V čl. 3 odst. 3 SEU se stanoví, že Evropská unie respektuje bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví.

(3)V čl. 167 odst. 1 SFEU stanoví, že je úkolem EU přispívat „k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovat jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovat společné kulturní dědictví“. Činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti mj. zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů a v oblasti zachování a ochrany kulturního dědictví evropského významu (čl. 167 odst. 2 SFEU).

(4)Komise ve sdělení Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu 17 zdůrazňuje, že kulturní dědictví je sdíleným zdrojem a společným statkem uchovávaným pro budoucí generace a všechny zúčastněné strany sdílí odpovědnost o něj pečovat.

(5)Kulturní dědictví má pro evropskou společnost nesmírnou hodnotu z kulturního, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska. Jeho udržitelné řízení tak představuje strategickou volbu pro 21. století, jak je zmíněno v závěrech Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy 18 . Příspěvek dědictví k tvorbě hodnot, dovedností, pracovních příležitostí a kvality života, je podhodnocen.

(6)Kulturní dědictví je pro evropský program pro kulturu klíčové 19 . Jedná se o jednu ze čtyř priorit evropské kulturní spolupráce pro období 2015–2018, dle aktuálního pracovního plánu pro kulturu, přijatého Radou dne 25. listopadu 2014 20 .

(7)Kulturní dědictví tvoří „dochované zdroje všech forem a podob, tedy zdroje hmotné, nehmotné a digitální (původně digitální i digitalizované), včetně památek, nalezišť, krajin, dovedností, postupů, znalostí a projevů lidské tvořivosti, jakož i sbírek uchovávaných a spravovaných veřejnými i soukromými orgány, jako jsou muzea, knihovny a archivy,“ jak stanoví výše zmíněné závěry ze dne 21. května 2014.

(8)Kulturní dědictví vzniklo jako syntéza a kombinace kulturních projevů různých evropských civilizací. Evropský rok přispěje k pochopení důležitosti ochrany a podpory rozmanitosti kulturních projevů. Toho je možné docílit prostřednictvím programů pro vzdělávání veřejnosti a zvyšování jejího povědomí, což je v souladu s požadavky Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů 21 přijaté dne 20. října 2005, jíž je EU smluvní stranou.

(9)Úmluva OSN o ochraně práv zdravotně postižených osob, jíž je EU a většina členských států smluvní stranou, stanoví v článku 30 – Účast na kulturním životě, rekreace, volný čas a sport, že Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají právo osob se zdravotním postižením účastnit se kulturního života společnosti na rovnoprávném základě s ostatními a přijmou veškerá odpovídající opatření, aby osoby se zdravotním postižením měly mj. přístup na místa určená pro kulturní aktivity, jako jsou divadla, muzea, kina, knihovny a služby pro turisty a v co největší možné míře přístup k historickým památkám a významným místům národního kulturního dědictví.

(10)Evropská cena pro bezbariérová města ukázala možnosti a osvědčené postupy v rámci zpřístupňování městských kulturních památek osobám se zdravotním postižením, starším občanům a dalším osobám se sníženou pohyblivostí a s jinými dočasnými omezeními, a to s ohledem na povahu a hodnotu těchto památek.

(11)Kulturní dědictví může mít značný význam v rámci soudržnosti společenství v čase, kdy dochází ke zvyšování rozmanitosti evropských společností. Nové participativní a mezikulturní přístupy k politice kulturního dědictví a ke vzdělávacím iniciativám, přisuzující rovnocennou důstojnost všem kulturním dědictvím, umožňují zvyšovat důvěru, vzájemné uznání a sociální soudržnost.

(12)To je zohledněno i v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 22 , jež považuje globální občanství, kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog za jednotící principy udržitelného rozvoje. Ta rovněž uznává, že všechny kultury a civilizace mohou být přínosem a významným činitelem v rámci udržitelného rozvoje. Kultura je explicitně zmíněna v rámci Cílů udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030: jedná se např. o cíl 4 (Vzdělávání), cíl 5 (Rovnost mužů a žen), cíl 8 a 12 v souvislosti s cestovním ruchem (Udržitelný růst/Odpovědná výroba a spotřeba) a zejména cíl 11 (Udržitelná města a obce).

(13)Větší mezinárodní pozornost věnovaná tomu, že obyvatelstvo a lidské hodnoty by měly tvořit centrální složku rozšířeného a víceoborového konceptu kulturního dědictví, posiluje potřebu pečovat o širší přístup ke kulturnímu dědictví. Toho je možné dosáhnout cílením na různé skupiny obyvatel, lepším zpřístupněním míst, budov, produktů a služeb, s ohledem na zvláštní potřeby a na důsledky demografických změn.

(14)Politiky v oblasti údržby, obnovy, ochrany, opětovného využívání dostupnosti a podpory kulturního dědictví a služeb spojených s kulturním dědictvím spadají především do vnitrostátní, regionální nebo místní odpovědnosti. Přesto má kulturní dědictví i jasný evropský rozměr a zabývá se jím řada evropských politik, a to nejen v kulturní oblasti. Jedná se např. o: vzdělávání, zemědělství a rozvoj venkova, regionální rozvoj, sociální soudržnost, námořní záležitosti, životní prostředí, cestovní ruch, digitální agendu, výzkum a inovace a komunikaci.

(15)Ochrana, rozvoj a správa zdrojů dědictví, jež zasahují do řady veřejných politik, musí být účinně řízeny na několika úrovních a vyžadují lepší meziodvětvovou spolupráci, aby byl plně využit jejich potenciál v rámci evropských ekonomik a společností. To se týká všech zúčastněných stran, včetně orgánů veřejné správy, soukromých osob, organizací občanské společnosti, nevládních organizací a sektoru dobrovolnictví.

(16)Rada ve svých závěrech ze dne 25. listopadu 2014 23 vyzvala Rada, aby zvážila předložení návrhu „Evropského roku kulturního dědictví“.

(17)Evropský parlament v rámci svého usnesení ze dne 8. září 2015 doporučil stanovit některý rok, pokud možno 2018, Evropským rokem kulturního dědictví 24 .

(18)Evropský výbor regionů ve svém stanovisku ze dne 16. dubna 2014 25 přivítal návrh Rady ohledně Evropského roku kulturního dědictví a zdůraznil jeho význam při plnění společných cílů v celoevropském kontextu.

(19)Vyhlášení Evropského roku kulturního dědictví je účinný způsob, jak zvyšovat obecné povědomí, šířit informace o osvědčených postupech, podněcovat výzkum a inovace a podporovat politické diskuze. Vytvářením prostoru pro podporu těchto cílů současně na úrovni Unie a na vnitrostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout součinnosti a lepšího využití zdrojů.

(20)Kulturní dědictví je součástí opatření řady programů v oblasti vnějších vztahů, především na Blízkém východě, ale i jinde. Podpora hodnoty kulturního dědictví je také odpovědí na úmyslné ničení kulturního dědictví v oblastech konfliktů 26 . Rovněž bude třeba zajistit, aby se Evropský rok kulturního dědictví dobře doplňoval se všemi iniciativami EU týkajícími se vnějších vztahů rozvíjenými v příslušných rámcích. Opatření mající zajistit ochranu a podporu kulturního dědictví v rámci příslušných nástrojů vnějších vztahů, by měla mimo jiné odrážet společný zájem spojený s výměnou zkušeností a hodnot se třetími zeměmi. Podpoří vzájemné znalosti daných kultur, jejich uznání a porozumění jim.

(21)Toto rozhodnutí je sice určeno členským státům; přistupující země by měly být nicméně s činnostmi v rámci Evropského roku kulturního dědictví v úzkém kontaktu. Může být žádoucí také zapojení zemí v rámci evropské politiky sousedství a dalších zemí. Toho je možné dosáhnout prostřednictvím příslušných rámců spolupráce a dialogu, zejména v kontextu dialogu občanské společnosti mezi EU a těmito státy.

(22)Ochrana, rozvoj a správa Evropského kulturního dědictví spadají pod existující programy EU. Evropský rok by proto mohl proběhnout za využití těchto programů a jejich stávajících ustanovení a finančních priorit, které jsou stanovovány na jednoleté nebo víceleté období. Programy a politiky v oblastech jako kultura, vzdělávání, zemědělství a rozvoj venkova, regionální rozvoj, sociální soudržnost, námořní záležitosti, životní prostředí, cestovní ruch, digitální agenda, výzkum a inovace a komunikace přispívají přímo i nepřímo k ochraně, rozvoji, inovativnímu opětovnému využití a propagaci evropského kulturního dědictví a mohou tuto iniciativu podpořit v souladu s vlastními právními rámci.

(23)Cílem tohoto rozhodnutí je podpořit úsilí členských států při ochraně, zabezpečování, rozvoji, opětovném využívání a propagaci evropského kulturního dědictví. Toho nelze dosáhnout pouze na úrovni členských států; s ohledem na potřebu nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii je to lepší na unijní úrovni; Evropská unie tak může dle článku 5 Smlouvy o Evropské unii přijmout opatření v souladu s principem subsidiarity. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Rok 2018 se stanoví „Evropským rokem kulturního dědictví“ (dále též „Evropský rok“).

Článek 2

Cíle

1. V souladu s cíli evropského programu pro kulturu by je obecným cílem Evropského roku podpora úsilí Unie, členských států, regionálních a místních orgánů při ochraně, zabezpečování, rozvoji, opětovném využívání, zhodnocování a propagaci evropského kulturního dědictví v Evropské unii (EU) (především pomocí výměny zkušeností a osvědčených postupů). Zejména:

a)Přispěje k podpoře významu role evropského kulturního dědictví jakožto klíčové složky v rámci kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu. Měla by vyzdvihnout, jak nejlépe toto dědictví zachovat a chránit a jak co nejširší veřejnosti umožnit, aby se z něj mohla těšit. Sem patří i podpora návštěvnosti a vzdělávání v oblasti kulturního dědictví, při plném respektování kompetencí členských států; to podpoří sociální začlenění a integraci.

b)Posílí příspěvek evropského kulturního dědictví ekonomice a společnosti, a to využitím přímého a nepřímého ekonomického potenciálu. To zahrnuje i schopnost podpořit kulturní a kreativní odvětví a inspirovat tvorbu a inovaci, podporovat udržitelný cestovní ruch, posílit sociální soudržnost a vytvářet dlouhodobé pracovní příležitosti.

c)Přispěje k podpoře kulturního dědictví jako významného prvku mezinárodních vztahů Unie, v souvislosti se zájmem partnerských zemí o evropské dědictví a odborné znalosti.

2. Specifické cíle Evropského roku kulturního dědictví:

a)posílit přístupy, jež kladou důraz na člověka, jsou inkluzivní, všem přístupné, pokrokové, víc integrované a meziodvětvové, dosáhnout ochrany, zachování a inovativního opětovného používání a rozvoje kulturního dědictví;

b)podporovat inovativní modely řízení a správy kulturního dědictví na více úrovních všemi zúčastněnými stranami, včetně orgánů veřejné správy, soukromých osob, organizací občanské společnosti, neziskových organizací a sektoru dobrovolnictví;

c)podporovat diskuzi, výzkum a inovace a výměnu osvědčených postupů ohledně kvality ochrany a zachování kulturního dědictví a ohledně současných zásahů do historického prostředí a stejně tak podporovat řešení, která jsou dostupná pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením;

d)vyzdvihovat a podněcovat pozitivní přínosy kulturního dědictví společnosti a ekonomice prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně evropské datové základny, a prostřednictvím vývoje ukazatelů a referenčních kritérií;

e)posilovat strategie místního rozvoje, jež využívají potenciálu dědictví, včetně propagace udržitelného kulturního cestovního ruchu;

f)podporovat rozvoj specializovaných dovedností a zlepšovat řízení a přenos znalostí v oblasti kulturního dědictví, s ohledem na důsledky digitalizace;

g)podporovat kulturní dědictví, jakožto zdroj inspirace pro současnou tvorbu a inovaci, a vyzdvihovat potenciál pro vzájemné obohacení a intenzivnější vzájemné propojení kulturních a kreativních odvětví a společenství a oblasti kulturního dědictví;

h)zvyšovat povědomí o důležitosti evropského kulturního dědictví prostřednictvím vzdělávání a celoživotního vzdělávání, zejména se zaměřením na mladé a místní obyvatelstvo;

i)vyzdvihnout potenciál mezinárodní spolupráce v záležitostech týkajících se kulturního dědictví umožňující vytvořit silnější vazby se zeměmi mimo EU a podpořit mezikulturní dialog, poválečné usmiřování a předcházení konfliktům;

j)podporovat výzkum a inovace v oblasti kulturního dědictví; usnadnit přijetí a využití výsledků výzkumu všemi zúčastněnými stranami, zejména veřejnými orgány a soukromým sektorem, a usnadnit šíření výsledků výzkumu mezi veřejností; a

k)podněcovat synergie mezi Unií a členskými státy, včetně posilování iniciativ předcházejících nedovolenému obchodu s kulturními statky.

Článek 3

Obsah opatření

1. Opatření související se záměry Evropského roku přijatá za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2 zahrnují na evropské, celostátní, regionální i místní úrovni tyto činnosti:

a)konference, akce a iniciativy na podporu diskuse a zvyšování povědomí o významu a hodnotě kulturního dědictví a k lepšímu zapojení občanů a zúčastněných stran; 

b)informační, vzdělávací a osvětové kampaně za účelem šíření hodnot, jako je rozmanitost a mezikulturní dialog, za využití příkladů z bohatého evropského dědictví, a za účelem podněcování veřejnosti k přispění ochraně a správě kulturního dědictví a obecněji i za účelem dosažení cílů Evropského roku;

c)sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi orgány vnitrostátní, regionální a místní správy a dalšími organizacemi, za účelem šíření informací o kulturním dědictví; a

d)studie, výzkum a inovační činnost a šíření jejich výsledků na evropské nebo vnitrostátní úrovni.

2. Komise nebo členské státy mohou stanovit i jiné činnosti, které přispějí k naplňování cílů Evropského roku stanovených v článku 2, a povolit odkazování na Evropský rok při podpoře takových činností, pokud přispívají k dosažení daných cílů.

Článek 4

Koordinace na vnitrostátní úrovni

Každý členský stát určí svého koordinátora, který bude pověřen organizací účasti daného členského státu na Evropském roku. Koordinátor zajišťuje na úrovni členského státu koordinaci příslušných činností.

Článek 5

Koordinace na evropské úrovni

Zasedání koordinátorů členských států za účelem koordinace řízení Evropského roku a za účelem výměny informací ohledně jeho uskutečňování na vnitrostátní a evropské úrovni svolává Komise.

Článek 6

Mezinárodní spolupráce

Komise může pro účely Evropského roku spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s organizací UNESCO a Radou Evropy, přičemž dbá na zajištění viditelnosti účasti EU.

Článek 7

Financování

Spolufinancování činností v rámci Evropského roku na evropské úrovni musí být v souladu s prioritami a pravidly stávajících programů, které jsou stanovovány na jednoleté nebo víceleté období, zejména co se týče programu Kreativní Evropa. Programy a politiky v dalších oblastech tento Evropský rok podle potřeby také podpoří, a to v rámci svých stávajících právních a finančních ustanovení.

Článek 8

Sledování a hodnocení

Do 31. prosince 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 10

Toto rozhodnutí je určeno členských státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky administrativní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 27  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět 

–X    Návrh/podnět je platný od 1/1/2018 do 21/12/2018

–X    Finanční dopad od 2017 do 2018

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 29  

X Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻ ◻prostřednictvím výkonných agentur; 

◻ Sdílené řízení s členskými státy 

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Okruh 3: Bezpečnost a občanství	RP/NRP 30	zemí ESVO 31	kandidátských zemí 32	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
3	15 04 02 – Dílčí program Kultura – Podpora přeshraničních činností a podněcování nadnárodního pohybu a mobility	RP	NE	NE	NE	NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druhvýdaje	Příspěvek
		RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo

[3] Okruh Bezpečnost a občanství

GŘ: EAC				Rok N 33	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
• Operační prostředky
		(1)
		(2)
15 04 02 – Kreativní Evropa – dílčí program Kultura	Závazky	(1a)		1,000	3,000						4,000
	Platby	(2a)		0,500	1,900	1,100	0,500				4,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 34
Číslo rozpočtové položky		(3)
CELKEM prostředky pro GŘ EAC*	Závazky	=1+1a +3
	Platby	=2+2a +3

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	1,000	3,000						4,000
	Platby	(5)	0,500	1,900	1,100	0,500				4,000
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky z OKRUHU <….> víceletého finančního rámce	Závazky	=4+ 6
	Platby	=5+ 6

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+ 6	1,000	3,000						4,000
	Platby	=5+ 6	0,500	1,900	1,100	0,500				4,000

Okruh víceletého finančního rámce

5

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
GŘ: EAC
• Lidské zdroje			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.				p.m.
• Ostatní správní výdaje			p.m.	p.m.	p.m.	p.m.				p.m.
GŘ EAC CELKEM	Prostředky		p.m.	p.m.	p.m.	p.m.				p.m.

CELKEM prostředky Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

p.m.

p.m.

p.m.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok N 35	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5* víceletého finančního rámce	Závazky
	Platby

*OKRUH 5: Náklady na správu, včetně lidských zdrojů, budou zajištěny prostřednictvím interní reorganizace uvnitř GŘ EAC.

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků 

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			Rok N		Rok N+1		Rok N+2		Rok N+3			Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)						CELKEM
	VÝSTUPY
	Druh 36	Průměrné náklady	Ne	Náklady	Ne	Náklady	Ne	Náklady	Ne		Náklady	Ne	Náklady	Ne	Náklady	Ne	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 37 …
– Výstup	Kom	0,3	2	0,600	0	0													0,600
– Výstup	Semináře	0,25	4	1,000	0	0													1,000
– Výstup
Mezisoučet za specifický cíl č. 1			6	1,600	0	0													1,600
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
– Výstup	Komunikace	0,3	2	0,600	0	0													0,600
– Výstup	Semináře a konference	0,25	3	0,750	0	0													0,750
Mezisoučet za specifický cíl č. 2			5	1,350	0	0													1,350
SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 …
– Výstup	Komunikace	0,3	1	0,300	0	0													0,300
– Výstup	Semináře a konference	0,25	3	0,750	0	0													0,750
Mezisoučet za specifický cíl č. 3			4	1,050	0	0													1,050
NÁKLADY CELKEM																			4,000

Výstup

Komunikační kampaň: může se jednat o zpravodajské videozáznamy, videoklipy, vizuální identitu, internetové stránky, PR, sociální média, propagační materiály, publikace a tisk, studie, a další činnosti vedoucí ke zvyšování povědomí.

Semináře a konference: může se jednat o úvodní a závěrečné konference, přednášky, workshopy, akce na vysoké úrovni, semináře pro novináře, doprovodné akce a další shromáždění v Bruselu nebo v členských státech.

Struktura nákladů

Průměrné náklady na komunikační kampaň na úrovni EU se na základě zkušeností z předchozích akcí v oblasti kultury (zvláště pak v programu Kreativní Evropa) odhadují na cca 300 000 EUR a na semináře podle rozsahu a počtu účastníků mezi 100 000 a 400 000 EUR; odhad průměrných nákladů na semináře organizované v rámci Evropského roku kulturního dědictví tak lze kvalifikovaně odhadnout na 250 000 EUR.

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky administrativní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy. 

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok N 38

Rok N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Ostatní správní výdaje	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	p.m.	p.m.	p.m.	p.m.

mimo OKRUH 5 39  víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce

CELKEM

p.m.

p.m.

p.m.

p.m.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		Rok N	RokN+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		1	1	1
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 40
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy  41	– v ústředí
	– v delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		1	1	1

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Formulace a koordinace pracovního plánu roku s dalšími útvary; vypracování příslušných podmínek smluv o poskytování služeb a kupních smluv a navazujících výběrových řízení; zajištění interinstitucionální spolupráce; příprava informací a projevů komisařů a generálních ředitelů; zajištění podkladových materiálů pro tiskové oddělení; navazující hodnocení ex-post
Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje 

dopad na různé příjmy 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 42
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (2007/C 287/01) (Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1).

(2) Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018) (2014/C 463/02).

(3) Závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (2014/C 183/08) (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36).

(4) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. července 2014 – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu COM(2014) 477 final.

(5) Stanovisko Evropského výboru regionů – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2015/C 195/04) (Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 22).

(6) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2014/2149(INI)) P8_TA(2015)0293.

(7) Závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví (2014/C 463/01) (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 1).

(8) Jak zmiňuje společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016) 29 final).

(9) Jedná se o platformu sdružující sítě a organizace z této oblasti, za jejíž koordinaci odpovídá Europa Nostra. Platforma 3.3 odkazuje na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

(10) http://www.sharingheritage.de/en/main/

(11) http://ec.europa.eu/culture/news/2015/0612-cultural-heritage-counts_en.htm .

(12) http://bookshop.europa.eu/en/getting-cultural-heritage-to-work-for-europe-pbKI0  115128/ .

(13) http://www.jpi-culturalheritage.eu/wp-content/uploads/SRA-2014-06.pdf .

(14) http://www.culturalbase.eu

(15) Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), Strategická zpráva ESFRI o výzkumné infrastruktuře, plán postupu 2016.

(16) Úř. věst. C , , s. .

(17) Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. července 2014 – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu COM(2014) 477 final.

(18) Závěry Rady ze dne 21. května 2014 o kulturním dědictví jako strategickém zdroji pro udržitelný rozvoj Evropy (2014/C 183/08) (Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 36).

(19) Usnesení rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (2007/C 287/01) (Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1).

(20) Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018) (2014/C 463/02) (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4).

(21) Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, Paříž, 20. října 2005.

(22) Usnesení OSN přijaté valným shromážděním dne 25. září 2015 s názvem: Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.

(23) Závěry Rady o participativní správě kulturního dědictví (2014/C 463/01) (Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 1).

(24) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. září 2015 – na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2014/2149(INI)) P8_TA(2015)0293.

(25) Stanovisko Evropského výboru regionů – Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu (2015/C 195/04) (Úř. věst. C 195, 12.6.2015, s. 22).

(26) Zdůrazňuje společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ JOIN(2016) 29 final.

(27) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(28) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(29) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.testa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(30) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(31) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(32) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(33) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(34) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(36) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(37) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(38) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(39) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(41) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(42) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.