EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.6.2016

COM(2016) 388 final

2016/0182(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 196 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V roce 2007 byla důvěra koncových uživatelů finančních služeb, a zejména spotřebitelů těchto služeb, otřesena finanční a hospodářskou krizí. Proto měly evropské zákonodárné orgány za to, že obavy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb by měly být systematicky a náležitě zohledněny, aby se obnovila důvěra občanů ve stabilitu finančního sektoru.

Spotřebitelé finančních služeb představují širokou škálu fyzických osob, které používají nebo požadují finanční služby, včetně retailových investorů, střadatelů, pojistníků, účastníků penzijních fondů a příjemců úvěrů. Tento návrh je sice zaměřen hlavně na spotřebitele, jeho cíle však mohou být relevantní i pro jiné koncové uživatele finančních služeb, kteří využívají nebo požadují finanční služby pro účely, které nesahají nad rámec jejich živnosti, podnikání nebo profese. Evropská komise přijala některá opatření k zajištění toho, že budou slyšeny názory spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, zejména i) vytvoření skupiny uživatelů finančních služeb (FSUG) v roce 2010, která slouží jako fórum, kde zástupci zainteresovaných stran mimo finanční sektor jsou pravidelně informováni o řešených otázkách politiky finančních služeb a jsou vyzýváni, aby vyjádřili své názory, obavy a návrhy ohledně připravovaných legislativních iniciativ, ii) systematické začleňování spotřebitelů a zástupců organizací občanské společnosti do různých skupin odborníků, které byly zřízeny, aby napomáhaly Komisi nebo ESA (evropským orgánům dohledu v oblasti finančních služeb) v jejich působení v oblasti finančních služeb.

Komise rovněž označila nedostatek zdrojů a odborných znalostí mezi organizacemi, které zastupují tyto zainteresované strany, jako překážku jejich aktivní účasti na rozpravách o tvorbě politik Unie v oblasti finančních služeb. Spotřebitelské organizace, jakož i organizace občanské společnosti neměly dostatečné zdroje, aby se mohly náležitě zabývat širokou škálou často vysoce odborných otázek a přispět relevantním vkladem k tvorbě politik Unie v oblasti finančních služeb. To bylo neuspokojivé, neboť Komise nemohla využívat co nejširší škálu názorů a vstupů a některé organizace občanské společnosti měly za to, že je nepatřičně ovlivněna příspěvky ze strany finančního odvětví.

V této souvislosti Komise zahájila na konci roku 2011 pilotní projekt, jehož cílem je poskytnout granty na podporu rozvoje střediska finančního poradenství sloužícího koncovým uživatelům a zainteresovaným stranám mimo finanční odvětví a na zlepšení jejich schopnosti podílet se na tvorbě politiky Unie v oblasti finančních služeb. V důsledku po sobě následujících otevřených výzev k podávání návrhů Komise mezi roky 2012 a 2015 udělila granty na provozní náklady dvěma neziskovým organizacím se sídlem v Bruselu, a sice Finance Watch a Better Finance.

Obě neziskové organizace prováděly během uvedeného období hlavně výzkumnou práci, analýzu politik, ochranu veřejného zájmu a komunikační činnosti. V roce 2015 byly provedeny hodnocení pilotního projektu a následné přípravné akce s cílem rozhodnout o případných dalších krocích v této oblasti.

Hodnocení dospělo k závěru, že politické cíle pilotního projektu a přípravné akce byly obecně splněny. Hodnocení nicméně zdůraznilo, že obě organizace nejsou finančně udržitelné bez financování EU, navzdory úsilí o diverzifikaci zdrojů během těchto tří let. Zastavení financování od roku 2017 by způsobilo, že organizace by dramaticky omezily či dokonce ukončily svou činnost, což by znamenalo, že politických cílů by už nemohlo být dosaženo. Stejně tak by bylo riskantní snížení úrovně spolufinancování, neboť obě organizace by okamžitě musely snížit počet zaměstnanců, který omezuje jejich činnost již v roce 2017, ba pravděpodobně svou činnost dost rychle zastavit.

Jedinou variantou, která může zajistit, aby všechny výsledky a účinky, které byly podle výsledků hodnocení od roku 2012 realizovány, pravděpodobně pokračovaly, je spolufinancovat tyto příjemce stejným způsobem od roku 2017. To umožní dále zvýšit zapojení spotřebitelů, ostatních koncových uživatelů finančních služeb i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy při tvorbě politik Unie ve finančním sektoru.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento program Unie bude doplňovat stávající politické iniciativy, např. činnosti prováděné skupinou uživatelů finančních služeb (FSUG) od roku 2010, nebo jinými odbornými skupinami, které byly zřízeny, aby byly nápomocny Komisi nebo evropským orgánům dohledu (např. skupiny zainteresovaných stran ESA) při tvorbě politik Unie v oblasti finančních služeb.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem je Smlouva o fungování Evropské unie, a zejména čl. 169 odst. 2 písm. b) této smlouvy. Navrhovaný program Unie bude přispívat k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali středobodem jednotného trhu v oblasti finančních služeb, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby přitom byla zajištěna řádná péče o jejich právní a hospodářské zájmy a jejich obrana. V souladu s legislativní politikou Komise, která byla přijata v souvislosti s víceletým finančním rámcem, je předmětný program financování navržen formou nařízení.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Program Unie umožňuje spolufinancovat činnosti prováděné dvěma příjemci, jejichž cílem je zvýšit zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy v oblasti finančních služeb. Návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož v souladu s článkem 5 Smlouvy o Evropské unii nelze jeho cílů dosáhnout dostatečně na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinku opatření dosaženo lépe na úrovni Unie.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality vyplývající z článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Jak bylo konstatováno v hodnocení ex ante přiloženém k návrhu nařízení o financování programu předloženého Komisí, toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné za účelem zachování dopadů a účinků, jichž bylo dosud dosaženo prostřednictvím předchozího pilotního projektu a přípravné akce. Financování ze strany Unie je navrhováno pro dva přesně definované příjemce, jejichž činnosti, výstupy a dopady byly vyhodnoceny v roce 2015. Ve stávajícím institucionálním rámci zajistí nový mechanismus stálé, řádné a přiměřené financování pro dosažení cílů politiky. Finanční podpora bude poskytována v souladu s podmínkami nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post stávajících právních předpisů

Podle hodnocení ex post 1 se Komise domnívá, že cílů stanovených pro pilotní projekt a následnou přípravnou akci bylo obecně dosaženo. Celkový cíl vytvořit evropské středisko finančního poradenství byl splněn tak, že vznikla dvě vzájemně se doplňující střediska poradenství. Činnosti prováděné oběma příjemci přispěly k tomu, že evropským tvůrcům politik se poskytují jiná stanoviska, než která jsou v uvedeném období formulována finančním odvětvím, a že se o těchto stanoviscích daří informovat širší veřejnost. Finance Watch i Better Finance jsou v těsném kontaktu s tvůrci politik Unie od roku 2012, jak prokazuje jejich účast na různých zasedáních a slyšeních v národních parlamentech nebo v Evropském parlamentu. Jejich odborné znalosti, sdílené v četných publikacích a odpovědích na konzultace, jim umožnily nechat ve veřejné diskusi zaznít jiný hlas. Obě organizace dále rozvíjely schopnost efektivní komunikace, která jim umožnila informovat své členy, a dokonce širší veřejnost o otázkách, o něž ve finančním sektoru běží. Organizace Finance Watch a Better Finance působily v odlišných oblastech politik a byly zacíleny na odlišné cílové skupiny, avšak jejich činnosti se společně týkaly většiny politické agendy EU ve finančním odvětví od roku 2012.

Organizace Finance Watch byla vytvořena díky těmto grantům EU a mezi roky 2012 a 2014 obdržela 3,04 milionu EUR finančních příspěvků. Při posouzení bylo zjištěno, že struktura, personál a činnosti této organizace jsou velmi relevantní, pokud jde o dosažení cílů pilotního projektu a přípravné akce. Organizace Finance Watch byla jasně zaměřena na agendu finanční reformy po krizi a týkala se významné části politické agendy Unie mezi lety 2012 a 2014. Odborné poznatky poskytnuté během tohoto období (výzkumné zprávy, stanoviska, odpovědi na konzultace, tiskové zprávy) byla obecně dobře vnímány. Pokud jde o otázky komunikace, organizace Finance Watch zřídila tématickou internetovou stránku, podařilo se jí dosáhnout poměrně významné přítomnosti v médiích a od roku 2012 zorganizovat dvě konference na vysoké úrovni ročně. Tato organizace byla shledána méně efektivní při zvyšování kapacity koncových uživatelů a spotřebitelů při tvorbě politik EU v odvětví finančních služeb, což by mohlo být spojeno s její heterogenní členskou základnou (malý vliv mimo Brusel). Její roční rozpočet činil průměrně 1,8 milionu EUR, přičemž téměř dvě třetiny přidělených zdrojů byly vynaloženy na najmutí vysoce kvalifikovaného personálu (14 zaměstnanců) k provádění činností organizace. Poměr nákladů na výstup u organizace (publikací, akcí a zasedání, komunikace) byl posouzen jako v letech 2012–2014 stabilní.

Organizace Better Finance obdržela za tři roky granty na provozní náklady ve výši 0,90 milionu EUR. Organizaci se v souladu s její členskou základnou a omezenými zdroji podařilo vytvořit středisko finančního poradenství zaměřené především na zájmy soukromých investorů, akcionářů a podílníků z řad fyzických osob, střadatelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. Struktura, členská základna a činnosti organizace Better Finance byly posouzeny jako velmi relevantní k dosažení cílů pilotního projektu pro konkrétní oblasti politiky. Sekretariát organizace však byl posouzen jako poněkud nestabilní, neboť jeho velikost je omezená (5 zaměstnanců), omezený je též počet finančních odborníků a během uvedeného období se organizace potýkala s problémy co do udržení stabilních zdrojů. Pokud jde o skutečný dopad na tvorbu politik Unie, byla organizace považována za efektivní u bruselských politických činitelů Unie v řadě konkrétních témat, a možná je ještě efektivnější v oblasti právních předpisů druhého a třetího stupně u evropských orgánů dohledu. Díky grantům Unie na provozní náklady mohla organizace Better Finance skutečně zvýšit svůj komunikační potenciál, vytvořit profesionální internetové stránky a najmout odborný personál. Výzkumná činnost organizace byla během uvedeného období zaměřena do značné míry na důchody.

Od roku 2012 jsou oba příjemci financováni až do výše 60 % způsobilých nákladů formou grantů Unie a na financování Unie zůstávají do značné míry závislí. Navzdory soustavně vyvíjenému úsilí se organizaci Finance Watch podařilo přilákat pouze jednoho dalšího stabilního a významného dárce, a sice nadaci Adessium Foundation, jejíž příspěvek po roce 2016 ale není potvrzen. Členové organizace Finance Watch pravděpodobně tuto ztrátu nevyrovnají. U organizace Better Finance se situace jeví jako ještě horší. Vedle grantu využívala během posuzovaného období (2012–2014) organizace významný a opakovaný příspěvek jednoho ze svých členů. V roce 2015 však došlo k významnému snížení tohoto příspěvku, což se může ukázat jako hrozba pro udržitelnost organizace Better Finance.

Pokud je o přidanou hodnotu Unie, kterou tento pilotní projektu a přípravná akce přinesly, dospělo hodnocení k závěru, že obě organizace jednoznačně hodnotu k tvorbě politik Unie v oblasti finančních služeb přidaly. Na úrovni Unie existuje jenom málo organizací, které zastupují obecné zájmy spotřebitelů, a organizace občanské společnosti, která se konkrétně zaměřuje na finanční odvětví a jeho regulaci, zde nepůsobí žádná. V letech 2012–2014 v rámci každoročních výzev k podávání návrhů se kromě organizací Finance Watch a Better Finance nikdo jiný nepřihlásil. Při posouzení bylo zjištěno, že obě organizace prostřednictvím své činnosti přidaly hodnotu ve vztahu k činnostem svých národních členů a byly přínosem pro evropské koncové uživatele způsobem, který národní uskupení na prosazování zájmů spotřebitelů nebyla schopna zajistit.

•Konzultace se zainteresovanými stranami

–všichni členové příjemců (organizace i fyzické osoby)

–četní tvůrci politik, včetně poslanců Evropského parlamentu (zejména z výboru ECON), úředníci Komise (FISMA a JUST), zástupci ze tří evropských orgánů dohledu a zástupci národních orgánů

–dárci, ostatní podporovatelé příjemců

–spotřebitelské organizace

–zástupci odvětví bankovnictví

–finanční odborníci

–expertní skupiny z finančního odvětví

•Posouzení dopadů

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

2016/0182 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 169 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali středobodem jednotného trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla zajištěna řádná péče o jejich právní a hospodářské zájmy a jejich obrana. Dobře fungující a důvěryhodné odvětví finančních služeb je klíčovou složkou jednotného trhu. Vyžaduje pevný rámec pro regulaci a dohled, který současně zajišťuje finanční stabilitu a je zaměřen na podporu udržitelné ekonomiky. Současně by měl zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, včetně retailových investorů, střadatelů, pojistníků, účastníků penzijních fondů, individuální podílníků, dlužníků nebo malých a středních podniků.

(2)Od roku 2007 je důvěra spotřebitelů zejména a důvěra ostatních koncových uživatelů finančních služeb otřesena finanční a hospodářskou krizí. K obnovení důvěry občanů ve stabilitu finančního odvětví je proto důležité zvýšit zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy do rozhodovacího procesu Unie ve finančním odvětví.

(3)Pro dosažení tohoto cíle Komise zahájila na konci roku 2011 pilotní projekt, jehož cílem je poskytnout granty na podporu rozvoje střediska finančního poradenství sloužícího spotřebitelům, ostatním koncovým uživatelům a zainteresovaným stranám zastupujícím jejich zájmy a na zlepšení jejich schopnost podílet se na tvorbě politiky Unie v oblasti finančních služeb. Hlavními politickými cíli bylo zajistit, aby tvůrcům politik Unie při iniciaci nových právních předpisů byla poskytnuta jiná stanoviska, než která vyjádřili odborníci z finančního odvětví, aby byla širší veřejnost lépe informována o otázkách, o něž běží při regulaci finančních trhů, a aby se zvýšilo zapojení spotřebitelů do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb, čímž se zajistí vyvážené právní předpisy.

(4)V důsledku toho Komise v letech 2012 až 2015 prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů přidělila granty na provozní náklady dvěma neziskovým subjektům, a sice organizacím Finance Watch a Better Finance. Tyto granty byly přiděleny v rámci pilotního projektu během dvou let, totiž let 2012 a 2013, a přípravné akce od roku 2014. Jelikož přípravné akce lze použít až do tří let 3 , k poskytnutí právního základu pro financování těchto opatření od roku 2017 je třeba legislativního aktu.

(5)Organizace Finance Watch byla zřízena v roce 2011 jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva. Jejím úkolem je hájit zájmy občanské společnosti ve finančním odvětví. Díky grantům Unie dokázala organizace Finance Watch v krátkém období vytvořit kvalifikovaný tým odborníků, který je schopen provádět studie, analýzy politik a komunikační činnosti v oblasti finančních služeb. 

(6)Organizace Better Finance vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 vícekrát reorganizovány a přejmenovány. Díky grantům Unie se organizaci v souladu s její členskou základnou podařilo vytvořit středisko finančního poradenství zaměřené především na zájmy spotřebitelů, jednotlivých investorů, akcionářů a podílníků z řad fyzických osob, střadatelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. 

(7)Hodnocení pilotního projektu a následné přípravné akce uskutečněné v roce 2015 dospělo k závěru, že cílů politiky bylo obecně dosaženo. Organizace Finance Watch a Better Finance působily v oblastech politiky, které se vzájemně doplňují, a byly zacíleny na odlišné cílové skupiny. Dohromady prostřednictvím svých činností se zabývaly většinou finanční politické agendy Unie od roku 2012.

(8)Obě organizace přinesly přidanou hodnotu jak souhrnu činností svých národních členů, tak pro evropské spotřebitele, a sice způsobem, který by národní seskupení na ochranu zájmů spotřebitelů nebyla schopna poskytnout. Národní organizace, které se zabývají veškerými typy spotřebitelských otázek, postrádají odborné znalosti v oblastech politik týkajících se finančních služeb. Na úrovni Unie nebyly nadto zatím identifikovány žádné další podobné organizace. Hodnocení rovněž ukázalo, že od roku 2012 žádný jiný žadatel nereagoval na po sobě jdoucí roční výzvy k podávání návrhů, což by napovídalo, že žádná jiná organizace není v současnosti schopna provádět podobné celounijní činnosti.

(9)Ani přes soustavné úsilí se však oběma organizacím nepodařilo přilákat stabilní a významné financování od jiných dárců, nezávislých na finančním odvětví, a proto obě zůstávají silně závislé na financování Unie. Spolufinancování ze strany Unie je proto nutné, aby se zajistily zdroje potřebné pro dosažení požadovaných cílů politiky v nadcházejících letech, čímž se poskytne finanční stabilita těmto organizacím, jimž se zatím podařilo svižně zahájit své relevantní činnosti. Je proto nutné vytvořit program Unie na období 2017–2020 na podporu činností organizací Finance Watch a Better Finance (dále jen „program“).

(10)Pokračující financování organizací Finance Watch a Better Finance na období 2017–2020 v za stejných podmínek jako v případě přípravné akce by zajistilo, že budou zachovány dosud konstatované pozitivní dopady činností uvedených organizací. Finanční krytí pro provádění programu by mělo vycházet ze skutečných průměrných nákladů, jež vznikly každému příjemci v letech 2012 až 2015. Míra spolufinancování by měla zůstat nezměněna.

(11)Mezi lety 2012 a 2015 byly obě organizace spolufinancovány prostřednictvím grantů na provozní náklady. V roce 2016 bylo přijato rozhodnutí o poskytnutí grantů na akci, neboť granty na akci zajišťují lepší kontrolu vynakládání prostředků z rozpočtu Unie.

(12)Toto nařízení by mělo stanovit pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro Evropský parlament a Radu v ročním rozpočtovém procesu hlavní referenční částkou ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení 4 .

(13)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů.

(14)Každý rok před 31. prosincem by měl každý příjemce předložit popis činností plánovaných pro následující rok pro dosažení politických cílů programu. Tyto činnosti by měly být podrobně popsány včetně jejich cílů, očekávaných výsledků a dopadu, odhadovaných nákladů a časového rámce, jakož i relevantních ukazatelů pro jejich posouzení.

(15)Finanční podpora by měla být poskytována v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 5 .

(16)    Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.

(17)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, avšak z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Předmět a oblast působnosti

1.Zřizuje se program Unie (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020 s cílem podpořit činnosti organizací uvedených v článku 3, které přispívají k dosahování cílů politiky Unie v souvislosti se zvýšením zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb.

2.Mezi činnosti, na něž se program vztahuje, patří:

a)výzkumné činnosti zahrnující provádění vlastního výzkumu a tvorbu vlastních dat a odborných znalostí;

b)osvětová a informativní činnost, též širokému neodbornému publiku;

c)činnosti na posílení interakce mezi členy organizací uvedených v článku 3 a poradenské činnosti na podporu zájmů a postavení uvedených členů na úrovni Unie.

Článek 2
Cíle

1.Program má tyto cíle:

a)dále posílit zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy do tvorby politiky Unie v oblasti finančních služeb;

b)přispívat k informování spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb, jakož i zainteresovaných stran zastupujících jejich zájmy o otázkách, o něž běží v regulaci finančních služeb.

2.Cíle stanovené v odstavci 1 musí být sledovány zejména prostřednictvím každoročního popisu akcí, které provedli příjemci programu, a výroční zprávy o činnosti, která musí obsahovat kvantitativní a kvalitativní ukazatele u každé plánované činnosti a u každé činnosti, kterou příjemci provedli.

Článek 3
Příjemci

1.Příjemci programu (dále jen „příjemci“) jsou organizace Finance Watch a Better Finance.

2.Aby směli program využít, musí jeho příjemci zůstat nevládními, neziskovými právnickými osobami nezávislými na průmyslu, obchodu i hospodářství. Nesmějí mít žádné jiné kolidující zájmy a musejí prostřednictvím svých členů zastupovat zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb. Komise zajistí, aby po dobu trvání programu byla tato kritéria trvale dodržována, a to tak, že je zahrne do ročních pracovních programů uvedených v článku 7 a že každoročně před přidělením grantů na akci podle článku 4 posoudí, zda příjemci splňují tato kritéria.

3.Pokud se oba příjemci uvedení v odstavci 1 sloučí, stane se příjemcem tohoto programu nástupnická právnická osoba.

Článek 4
Přidělení grantů

Financování v rámci programu se poskytne ve formě grantů na akci, které jsou přidělovány ročně a na základě návrhů předložených příjemci v souladu s článkem 7.

Článek 5
Transparentnost

Každé sdělení nebo publikace související s akcí uskutečněnou příjemcem a financovanou v rámci programu musí uvádět, že příjemce obdržel financování z rozpočtu Unie.

Článek 6
Finanční ustanovení

1.Finanční krytí na provádění programu na období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2020 činí maximálně 6 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Roční rozpočtové prostředky schvalují Evropský parlament a Rada v mezích víceletého finančního rámce.

Článek 7
Provádění programu

1.Komise provádí program v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 966/2012.

2.Aby směli využít tohoto programu, musejí příjemci předložit každoročně před 31. prosincem Komisi návrh s popisem činností uvedených v článku 1 plánovaných na následující rok.

3.Za účelem provádění programu přijímá Komise roční pracovní programy. Uvedené roční pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky akcí prováděných příjemci, způsob provádění uvedených akcí a celkovou částku nutnou pro provedení těchto akcí. Obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, údaj o částce přidělené na každou akci a orientační harmonogram provádění. U grantů na akce stanoví roční pracovní programy priority a základní kritéria pro přidělení. Maximální míra spolufinancování se stanovuje na 60 % způsobilých nákladů.

4.Komise přijímá roční pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů.

Článek 8
Ochrana finančních zájmů Unie

1.Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním opatření k prevenci podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, prováděním účinných kontrol, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět audit na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto programu přímo nebo nepřímo obdrželi finanční prostředky Unie.

3.Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, kterých se toto financování přímo či nepřímo dotýká, v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 6 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 7 s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jakémukoli jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo rozhodnutím o udělení grantu či smlouvou financovanou přímo nebo nepřímo v rámci tohoto programu.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a grantové dohody a rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat. Pokud je provádění akce zajišťováno externě nebo dále delegováno, a to zcela nebo zčásti, nebo pokud vyžaduje zadání veřejné zakázky nebo udělení finanční podpory třetí straně, grantová dohoda nebo rozhodnutí o udělení grantu zahrnuje závazek příjemce uložit zapojené třetí straně výslovnou akceptaci uvedených pravomocí Komise, Účetního dvora a úřadu OLAF.

Článek 9
Hodnocení

1.Nejpozději dvanáct měsíců před koncem programu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o dosažení cílů programu. Tato zpráva hodnotí celkovou relevantnost a přidanou hodnotu programu, účinnost a efektivnost jeho plnění a celkovou a individuální účinnost výkonnosti příjemců z hlediska dosažení cílů stanovených v článku 2.

2.Zpráva se pro informaci předkládá Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

Článek 10
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 8  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

X Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 9  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatele pro výzkumné činnosti: kvantitativní a kvalitativní ukazatele, například: – počet a druh výzkumných činností; zpracovávaná témata; – strategie šíření výsledků výzkumu; – vzájemná hodnocení. Ukazatele pro osvětovou činnost a šíření informací: kvantitativní a kvalitativní ukazatele, například: – počet a druh organizovaných veřejných událostí (například konferencí na vysoké úrovni); zpracovávaná témata; hodnocení události účastníky; – čtenost internetových stránek, včetně čtenosti od členů; – veškeré relevantní kvantitativní ukazatele pro sociální média; – mediální zpravodajství včetně počtu rozhovorů a vysílání; zpracovávaná témata. Ukazatele týkající se poradenských činností na podporu zájmu a interakcí a postojů členů organizací Finance Watch a Better Finance: kvantitativní a kvalitativní ukazatele, například: – počet schůzek s tvůrci politik EU, účast na slyšeních; – koordinace se členy organizací Finance Watch a Better Finance, obdržené příspěvky, zřízené pracovní skupiny se členy.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

X Návrh/podnět časově omezený

–X    Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2020

–X    Finanční dopad od roku 2017 do roku 2021

◻ Návrh/dopad časově neomezený

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 10  

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající výdajové rozpočtové linie: Nevztahuje se na tento návrh.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	12.0202 Zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb	RP/NRP	zemí ESVO	kandidátských zemí	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
1	12.02.02	Rozl.	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Číslo: 1

Okruh „Inteligentní růst podporující začlenění“

GŘ: FISMA			2017	2018	2019	2020	2021	CELKEM
• Operační prostředky
12.0202	Závazky	(1)	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby	(2)	0750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 11
Číslo rozpočtové položky		(3)	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky pro GŘ FISMA	Závazky	=1+1a +3	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby	=2+2a +3	0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000

• Operační prostředky CELKEM	Závazky		(4)	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby		(5)	0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000
•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM			(6)	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky na OKRUH 1 víceletého finančního rámce		Závazky	=4+ 6	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
		Platby	=5+ 6	0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů: Nevztahuje se na tento návrh.

• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby	(5)	0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000
•Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky na OKRUH 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka)	Závazky	=4+ 6	1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby	=5+ 6	0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			2017 12	2018	2019	2020	2021	CELKEM
CELKEM prostředky na OKRUH 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky		1,500	1,500	1,500	1,500		6,000
	Platby		0,750	1,500	1,500	1,500	0,750	6,000

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále: (granty na akce)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–X    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–X    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty pracovníky z GŘ, kteří jsou již pověřeni řízením tohoto opatření.

3.2.4.Soulad s víceletým finančním rámcem

–X    Návrh/podnět je v souladu s návrhem nového víceletého finančního rámce 2014–2020 

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 13 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	2017	2018	2019	2020	Celkem
Organizace Finance Watch a Better Finance prostřednictvím vlastních prostředků a prostředků získaných od třetích stran (průměrná spoluúčast příjemce: 40 %)	1,000	1,000	1,000	1,000	4,000
Spolufinancované prostředky CELKEM	1,000	1,000	1,000	1,000	4,000

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopad na vlastní zdroje

–◻    dopad na různé příjmy

(1) http://ec.europa.eu/finance/finservices-retail/docs/users/151222-staff-working-document_en.pdf

(2) Úř. věst. , , s. .

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(7) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(8) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(9) Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(10) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(11) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(12) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(13) Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.