EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 19.1.2016
COM(2016) 7 final
2016/0002(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV
{SWD(2016) 4 final}
{SWD(2016) 5 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Důvody a cíle návrhu
Účinná spolupráce mezi členskými státy a výměna informací z rejstříků trestů týkajících se odsouzených osob je naprosto nezbytnou součástí řádně fungujícího společného prostoru práva a bezpečnosti.
Evropská rada a Rada ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci několikrát uvedly, že je důležité zlepšit stávající Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Prohlášení z Rigy ze dne 29. ledna 2015, které vydali ministři spravedlnosti a vnitřních věcí, zdůrazňovalo, že výměna informací o odsouzeních v trestním řízení má význam v rámci strategií boje proti trestné činnosti a potírání terorismu 1 . Dne 20. listopadu 2015 došla Rada ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci k závěru, že pokud by členské státy využívaly plného potenciálu ECRIS a Komise by předložila návrh na rozšíření ECRIS tak, aby zahrnoval státní příslušníky třetích zemí, napomohlo by to reakci trestního soudnictví na radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu 2 . Ve svých závěrech o boji proti terorismu z téhož dne Rada ministrů zavázala členské státy k využívání plného potenciálu ECRIS a uvítala záměr Komise předložit do ledna 2016 rozsáhlý návrh na rozšíření ECRIS tak, aby zahrnoval státní příslušníky třetích zemí 3 . Evropská rada ve dnech 17. a 18. prosince 2015 zopakovala, že nedávné teroristické útoky ukázaly, že je nezbytné především více si vyměňovat informace o teroristické činnosti, zejména prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) rozšířeného na státní příslušníky třetích zemí 4 .
Zlepšení ECRIS je rovněž součástí Evropského programu pro bezpečnost 5 . Komise zdůraznila přidanou hodnotu opatření EU pro výměnu informací, provozní spolupráci a další podporu a zavázala se, že urychlí již probíhající zlepšování ECRIS o záznamy o státních příslušnících třetích zemí a zajistí jeho účinné provedení.
ECRIS je elektronický systém pro výměnu informací o dřívějších odsouzeních vydaných vůči konkrétní osobě trestním soudem v EU pro účely trestního řízení proti osobě a, dovolují-li to vnitrostátní zákony, pro jiné účely. Systém vychází z rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV a rozhodnutí Rady 2009/316/SVV 6 .
Základní zásadou ECRIS je to, že úplné informace o předchozích odsouzeních státního příslušníka EU lze získat od členského státu, v němž má dotčený občan státní příslušnost. Odsuzující členský stát musí oznámit informace a aktualizace týkající se odsouzení vydaných vůči státním příslušníkům jiných členských států členskému státu, v němž má odsouzený státní příslušnost. Členský stát, jehož je odsouzený státním příslušníkem, musí tyto informace uchovávat a může proto na požádání podat úplné a aktuální informace 7 o záznamech v rejstříku trestů svých státních příslušníků bez ohledu na to, ve které zemi EU bylo odsouzení vydáno.
Standardizované elektronické formáty 8 umožňují účinnou a bezprostředně srozumitelnou komunikaci ve všech jazycích EU a v krátkých lhůtách 9 . Určené ústřední orgány v každém členském státě jsou kontaktními místy v rámci sítě ECRIS a zabývají se všemi úkoly, jako je oznamování, uchovávání, podávání žádostí a poskytování informací z rejstříku trestů.
Ačkoli je již nyní prostřednictvím ECRIS možné provádět výměnu informací o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti, neexistuje žádný postup či mechanismus, jak tuto výměnu účinně provádět z těchto důvodů:
Nemá-li státní příslušník třetí země státní příslušnost členského státu EU, je třeba k získání úplného přehledu trestní minulosti konkrétní osoby zaslat žádost všem odsuzujícím členským státům. Žádající členský stát však zpravidla neví, ve kterém členském státě byl konkrétní státní příslušník třetí země dříve odsouzen.
Pokud by některý členský stát takové informace chtěl získat, musel by žádost zaslat všem členským státům (tzv. „plošné žádosti“). To klade administrativní zátěž na všechny členské státy, a to i na země (jichž je většina), které požadované informace nemají. Administrativní zátěž způsobená takovými plošnými žádostmi by se odhadem vyšplhala na 78 milionů EUR ročně, pokud by členské státy měly žádat o informace vždy, když je souzen státní příslušník třetí země. Náklady na vyřizování plošných žádostí nejsou kompenzovány rovnocenným přínosem a jsou v podstatě zbytečné, neboť většina odpovědí nepřinese žádné výsledky. Škodí to zejména menším členským státům, které musí reagovat na všechny žádosti, aniž by k tomu často měly potřebné vybavení. Kromě toho takové obrovské množství zbytečných žádostí zpochybňuje důvěru ve spolehlivost a fungování celé sítě ECRIS, protože uživatelé mohou dojít k závěru, že nefunkčnost ECRIS, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, vypovídá o nefunkčnosti systému jako celku.
V praxi se členské státy zasílání plošných žádostí vyhýbají a často se spoléhají pouze na informace uchovávané v jejich vlastním rejstříku trestů. Znamená to, že úplné informace o trestní minulosti státních příslušníků třetích zemí často nejsou odpovědným orgánům členských států dostupné. Přestože bylo v roce 2014 v 19 členských státech odsouzeno 558 000 státních příslušníků třetích zemí, prostřednictvím ECRIS bylo zasláno pouze 23 000 žádostí (z 25 členských států, které systém ECRIS v současné době využívají) ohledně odsouzení státních příslušníků třetích zemí.
Cíl návrhu je zcela v souladu s prioritou Komise bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu v rámci společné evropské odpovědnosti za prostor svobody, bezpečnosti a práva. Je to jednou z iniciativ Evropského programu pro bezpečnost. Zajistí, aby ECRIS zahrnoval informace z rejstříku trestů jak o státních příslušnících EU, tak o státních příslušnících třetích zemí.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Ostatní opatření EU zvažovaná v souvislosti s výměnou informací a spoluprací s ohledem na předcházení a potírání trestné činnosti by problém neúčinné výměny informací z rejstříku trestů o odsouzených státních příslušnících třetích zemí nevyřešila ani nezmírnila. Neexistuje jiná možnost, jak zlepšit způsob výměny informací o odsouzeních v trestním řízení státních příslušníků třetích zemí prostřednictvím ECRIS, např. jiným nástrojem výměny informací zmíněným v Evropském programu pro bezpečnost (jako jsou SIS II, Prüm a Eurodac), protože ty jsou vytvořeny k jiným účelům.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Rozšíření ECRIS na státní příslušníky třetích zemí je součástí strategie nastíněné v Evropském programu pro bezpečnost. Kromě toho napomáhá výměna informací z rejstříku trestů lepšímu uplatňování rámcového rozhodnutí Rady 2008/675/SVV 10 , které stanoví, že soudní orgány členských států by měly během trestního řízení přihlédnout k předchozím odsouzením vydaným vůči stejné osobě za jiné skutky v jiných členských státech, a to bez ohledu na státní příslušnost dotčené osoby.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Navrhovaným právním nástrojem je směrnice na základě čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie. Právním základem práva Unie jednat v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech s cílem usnadňovat spolupráci mezi justičními nebo obdobnými orgány členských států v rámci trestního řízení a výkonu rozhodnutí je čl. 82 odst. 1 písm. d). Navrhovaná akce přesně odpovídá této oblasti. Návrh mění stávající právní předpisy EU v této oblasti.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Zlepšení stávajícího systému výměny informací z rejstříků trestů o odsouzených státních příslušnících třetích zemí nelze provést na úrovni členských států. Společný mechanismus, jehož cílem je standardizovaná, rychlá, koordinovaná a účinná výměna informací mezi členskými státy, vyžaduje koordinované kroky. Nelze toho dosáhnout jednostranně na úrovni členských států, ani dvoustranně mezi členskými státy. Jedná se o úkol, který lze ze své povahy nejlépe provést na úrovni EU.
•Proporcionalita
Účinná výměna informací z rejstříků trestů představuje nástroj k boji proti přeshraniční trestné činnosti a významným způsobem přispívá k zavedení zásady vzájemného uznávání rozsudků a soudních rozhodnutí ve společném prostoru práva a bezpečnosti, kde se lidé volně pohybují, do praxe. Akce na úrovni EU je tudíž přiměřená cílům iniciativy.
Navrhované změny nepřesahují kroky nezbytné k dosažení cíle přeshraniční justiční spolupráce a vycházejí z již existujících postupů v ECRIS pro státní příslušníky EU. Povinnost uchovávat otisky prstů státních příslušníků třetích zemí se zdá být nezbytná k zajištění bezpečnější identifikace státních příslušníků třetích zemí. Zjistit totožnost státních příslušníků třetích zemí je často obzvláště složité či dokonce nemožné, např. protože neexistují nebo se ztratily hodnověrné doklady totožnosti nebo kvůli častému využívání rozšířených příjmení.
Z řady možností byla vybrána ta nejvhodnější: decentralizovaný systém, jehož prostřednictvím se zjistí, který členský stát má (které členské státy mají) informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, a to na základě index-filtru obsahujícího anonymizované údaje o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí z vnitrostátních rejstříků trestů a na základě mechanismu vyhledávání shody. „Shoda“ ukazuje, že jsou informace z rejstříku trestů týkající se státního příslušníka třetí země dostupné a který členský stát je může poskytnout. Dotčený členský stát může být poté požádán, aby poskytl úplné informace prostřednictvím ECRIS.
Systém bude spravován decentralizovaným způsobem. Členské státy budou muset ze svých rejstříků trestů vybrat údaje o totožnosti a nahrát je do zvláštního souboru. Specifický software osobní údaje nevratně konvertuje do uzamčené a klíčované podoby, index-filtru. Index-filtr obdrží všechny ostatní členské státy, díky čemuž budou moci nezávisle vyhledávat v databázi na svém území. Index-filtr tudíž nebude obsahovat osobní údaje, ale umožní přijímajícím členským státům srovnat s ním své vlastní údaje a zjistit, zda v jiných členských státech existují další záznamy v rejstříku trestů. Členské státy budou muset zasílat aktualizované vnitrostátní index-filtry všem ostatním členským státům, pokud dojde ke změně či výmazu údajů v nich obsažených.
Toto řešení splňuje uspokojivým způsobem cíle legislativního návrhu, neboť zavádí do rámce ECRIS mechanismus, jenž účinně zjistí, které členské státy mají k dispozici informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí. Odpadají tak nákladné a zbytečné plošné žádosti, čímž zaniká důvod, proč členské státy v současné době ECRIS pro hledání informací o státních příslušnících třetích zemí nepoužívají.
Decentralizovaný systém nevyžaduje, aby vznikla další úroveň pro celou EU, kde by se centrálně shromažďovaly osobní údaje o státních příslušnících třetích zemí, což neexistuje ani pro státní příslušníky EU. Nevyžaduje proto další ochranu údajů a zabezpečení na úrovni EU.
•Volba nástroje
Legislativní text, který má být změněn, je rámcové rozhodnutí, tj. nástroj závazný pro členské státy co do výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Proto byl ke změně právního aktu vybrán podobný právní nástroj, směrnice, vzhledem k tomu, že do vnitrostátních právních předpisů bude třeba přijmout řadu povinností.
Směrnice vnitrostátním orgánům umožňuje vybrat si formu a prostředky provedení, např. pokud jde o informační a komunikační technologie a vnitrostátní rejstříky, jež se mají použít k výpisu údajů o totožnosti pro účely následné výměny s ostatními členskými státy. Vzhledem k tomu, že členské státy musí své vnitrostátní rejstříky trestů upravit tak, aby vyhovovaly novým požadavkům, jež na ně budou kladeny, je vhodnějším právním nástrojem směrnice než nařízení, jež by bylo přímo použitelné ve všech členských státech a ponechalo by vnitrostátním orgánům méně flexibility.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
První zpráva o provádění rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV uvede další informace o tom, jak stávající systém funguje, ale nezaměří se konkrétně na výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí. Z konzultací s členskými státy však jasně vyplynulo, že ECRIS se v současné době používá k výměně informací o odsouzených státních příslušnících třetích zemí velmi zřídka, a proč tomu tak je.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
V souladu s minimálními normami Komise ohledně zapojení zúčastněných stran a otevřenosti k jejich stanoviskům, jež byly představeny v pokynech pro zlepšování právní úpravy 11 , byla vypracována rozsáhlá strategie konzultací, jež má zajistit širokou účast po dobu celého cyklu tvorby politiky v souvislosti s touto iniciativou. Tato strategie vychází z kombinace cílených konzultací (dvoustranné kontakty, schůzky mezi odborníky a zúčastněnými stranami, písemné konzultace), jež Komisi nabídly odborně podložené a reprezentativní možnosti. Komise se snažila získat rozsáhlou a vyváženou škálu názorů o této otázce tím, že poskytla příležitost všem zúčastněným stranám (členským státům, vnitrostátním orgánům, právníkům a akademickým pracovníkům, zúčastněným stranám v oblasti základních práv a v oblasti ochrany údajů), aby vyjádřily svá stanoviska, především Agentuře Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropskému inspektoru ochrany údajů (EIOÚ) a pracovní skupině podle článku 29 sestavené z dozorčích orgánů ochrany údajů členských států.
Všechny členské státy podpořily možnost regulativního přístupu a mechanismus vyhledávání shody založený na index-filtru. Značnou podporu získal decentralizovaný přístup pod podmínkou, že bude možné snadno instalovat, integrovat a udržovat prováděcí software na úrovni členských států a že bude k dispozici finanční podpora (granty). Některé členské státy preferovaly centralizované řešení, protože se domnívaly, že by to vyžadovalo méně práce s prováděním na úrovni členských států, méně by to členské státy stálo a lépe by se zajistil společný přístup členských států. Několik členských států se nerozhodlo pro žádnou variantu.
Řada členských států ocenila praktické výhody otisků prstů při bezpečné identifikaci osob. Je to samozřejmě jediný způsob, jak s jistotou zjistit totožnost osoby. To je nesmírně důležité vzhledem k tomu, že soudní orgány odpovídají za přesnost informací uvedených v rejstříku trestů. Některé členské státy vyjádřily ústavní obavy a upozornily na problém s praktickým prováděním povinného záznamu otisků prstů do ECRIS. Řada ústředních orgánů členských států v současnosti otisky prstů neuchovává ve vnitrostátních rejstřících trestů a nejsou napojeny na státní automatizovaný daktyloskopický systém (AFIS). Některé členské státy vyjádřily znepokojení nad možným dvojím metrem pro státní příslušníky EU na jedné straně a státní příslušníky třetích zemí na straně druhé. U státních příslušníků třetích zemí je situace jiná, neboť někteří z nich pocházejí ze zemí, které nedisponují řádnou či plnohodnotnou evidencí obyvatelstva. S ohledem na tuto skutečnost je zařazení otisků prstů prioritou.
Zúčastněné strany v oblasti základních práv obecně uznávají pozitivní vliv budoucího systému ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí z celkového hlediska soudnictví – napomůže totiž zajistit ukládání přiměřených trestů a ochraně dětí před zneužíváním; uznávají také pozitivní význam pro státní příslušníky třetích zemí v tom smyslu, že jim umožní prokázat se v celé Unii čistým rejstříkem trestů 12 . Jsou pro decentralizovaný systém doplněný přiměřenými anonymizačními technikami.
Tyto zúčastněné strany poukázaly na to, že zavedení zvláštního systému pro státní příslušníky třetích zemí je z hlediska rovnosti možné, pokud je takové opatření nezbytné a přiměřené. EIOÚ se domníval, že vytvoření různých režimů pro uchovávání a výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí na jedné straně a státních příslušnících členských států na straně druhé musí být řádně odůvodněno. Zúčastněné strany upozornily na záruky, jež jsou v souvislosti s migrací zapotřebí k řešení specifické situace státních příslušníků třetích zemí, na aspekty související s vytvořením index-filtru a s použitím otisků prstů, na práva dítěte a také na práva subjektů údajů a na potřebu účinné nápravy.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že stávající návrh nemá být nástrojem k regulaci migrace. Nemění žádná stávající ustanovení ani záruky v této oblasti. Body odůvodnění navrhovaného právního nástroje výslovně uvádějí, že budou zachovány záruky obsažené v právních předpisech EU i členských států o azylu a migraci. Tyto záruky budoucí systém přebere.
Některé trestné činy, jako je ilegální vstup či pobyt nebo cestování s falešnými vízy nebo cestovními doklady, jsou pro státní příslušníky třetích zemí specifické a budoucí systém ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí by neměl mít nepřiměřený dopad na práva státních příslušníků třetích zemí odsouzených za tyto činy. FRA v tomto ohledu navrhuje, aby se v rámci ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí odsouzení za ilegální vstup a pobyt nezpracovávala pro jiné účely, než je trestní řízení. Komise se však domnívá, že míra, v níž jsou informace z rejstříku trestů zpracovány jinak než pro účely trestního řízení, je věcí vnitrostátních právních předpisů, stejně jako tomu je v současné době u státních příslušníků EU.
Zúčastněné strany v oblasti základních práv uznaly, že bezpečná identifikace státních příslušníků třetích zemí může být složitější než identifikace státních příslušníků EU. Podle FRA je nicméně třeba zohlednit, zda je nezbytné a přiměřené používat otisky prstů v index-filtru, zvážit, zda by bylo možné používat jako alternativu cestovní pasy a/nebo povolení k pobytu, a posoudit možnosti, jež nabízí stávající databáze EU a členských států. Je třeba tyto možnosti zvážit ve srovnání se zařazením otisků prstů všech či některých kategorií státních příslušníků třetích zemí.
Návrh však stanoví povinné uchovávání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí, aby se vyřešily problémy s jejich identifikací. Jedná se o jiné problémy, než jaké vyvstávají při identifikaci státních příslušníků EU, o nichž lze informace mnohem snadněji získat od členského státu, v němž má osoba státní příslušnost.
Zúčastněné strany rovněž uvedly, že obzvláště děti státních příslušníků třetích zemí mohou být vystaveny riziku plynoucímu z výměny informací o jejich odsouzeních. FRA navrhuje, aby se s ohledem na zranitelnost dětí zvážila možnost buď děti z ECRIS úplně vyloučit, nebo je vyloučit z index-filtru, nebo omezit výměnu informací na velmi závažné trestné činy spáchané dětmi. Zároveň by zúčastněné strany rády zajistily, aby návrh umožňoval zaměstnavatelům účinně ověřit, zda bylo konkrétnímu státnímu příslušníku třetí země zakázáno vykonávat činnosti zahrnující přímý a pravidelný kontakt s dětmi v důsledku předchozích odsouzení.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že ECRIS je decentralizovaný nástroj pro výměnu informací obsažených v rejstřících trestů členských států. Záleží na ustanoveních vnitrostátních právních předpisů členských států, zda jsou odsouzení dětí do rejstříku trestů zaznamenávána, a zda tedy mohou podléhat výměně mezi členskými státy. Pokud jde o přístup k informacím z rejstříku trestů prostřednictvím ECRIS při náboru zaměstnanců na místa zahrnující přímý a pravidelný kontakt s dětmi, díky provedení směrnice bude snazší ověřovat předchozí odsouzení státních příslušníků třetích zemí v této oblasti.
Některé zúčastněné strany uvedly, že je třeba zajistit, aby měli státní příslušníci třetích zemí právo na přístup k vlastním údajům a mohli je nechat opravit, vzhledem k tomu, že v případech týkajících se státních příslušníků třetích zemí může být běžnější, že jsou záznamy v rejstříku trestů nepřesné. Právní nástroje ECRIS však zahrnují pouze výměnu informací z rejstříku trestů a netýkají se práv jednotlivců na přístup k vlastním údajům, jež jsou uchovávány na vnitrostátní úrovni. Tato problematika spadá pod zákon na ochranu údajů jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Studie proveditelnosti „vytvoření evropského rejstříku odsouzených státních příslušníků třetích zemí“ umožnila lépe porozumět plánovanému mechanismu výměny informací o odsouzených státních příslušnících třetích zemí a vyhodnotila dopad indexu z technického, právního a organizačního hlediska 13 . Studie posuzující dopad legislativního návrhu systému ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí na IKT přinesla přehled nákladů, jež by EU a členské státy nesly při provedení různých variant 14 . Statistiky týkající se migrace a obyvatelstva, jež zpracovává Eurostat, dokládají rozsah problému. Byly rovněž vedeny podrobné rozhovory se zástupci FIU.net 15 , zejména ohledně softwaru vyhledávajícího shodu, inteligentního programu na sdílení informací a znalostí založeného na anonymizovaném index-filtru a vypracovaného pro FIU.net.
•Posouzení dopadů
Komise provedla posouzení dopadů. Níže jsou připojeny odkazy na souhrnný přehled a pozitivní stanovisko Výboru pro kontrolu regulace.
http://ec.europa.eu/justice/criminal/european-e-justice/ecris/index_en.htm
Posuzovaly se tři možnosti politiky: i) zachovat status quo, ii) dobrovolný projekt členských států na účinnější mechanismus výměny informací z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, který spolufinancuje Komise, a iii) právní předpis o vyhledávacím mechanismu, jehož prostřednictvím se zjistí, které členské státy mají informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, sestávajícím z údajů o totožnosti odsouzených státních příslušníků třetích zemí (index-filtr), v němž lze vyhledávat pomocí mechanismu vyhledávání shody. U poslední možnosti se zvažovaly dvě dílčí možnosti: buď anonymizovaný decentralizovaný index-filtr, který obdrží všechny ostatní členské státy, díky čemuž budou moci vyhledávat v databázi na svém území, nebo index-filtr uchovávaný ústředně u některého orgánu EU.
Pokud jde o otisky prstů, posuzovaly se tři dílčí možnosti: i) povinné uchovávání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí a jejich zařazení do indexu / index-filtru; ii) členské státy by povinně ověřovaly totožnost státních příslušníků třetích zemí ve stávajících systémech výměny údajů vycházejících z otisků prstů před použitím ECRIS; iii) rozšíření ECRIS tak, aby podporoval dobrovolné použití otisků prstů státních příslušníků třetích zemí členskými státy.
Preferovanou možností je decentralizovaný index-filtr, neboť nabízí mechanismus, díky němuž lze účinně zjistit, který členský stát má k dispozici informace z rejstříku trestů o konkrétním státním příslušníku třetí země. Vzhledem k tomu, že ukládá právní povinnost všem členským státům, zaručí společný přístup. Nevyžaduje další systém na úrovni EU, čímž je nákladově efektivnější než centrálně uchovávaný index-filtr. K zajištění účinné identifikace státních příslušníků třetích zemí by měly být otisky prstů zařazeny do identifikačních údajů uchovávaných v rejstříku trestů konkrétní osoby a v index-filtru. Zjistit totožnost státních příslušníků třetích zemí je často obzvláště složité či dokonce nemožné, např. protože neexistují nebo se ztratily hodnověrné doklady totožnosti nebo kvůli častému využívání rozšířených příjmení.
Na hospodářskou, sociální ani environmentální oblast nebude mít opatření významný přímý dopad. Na podniky, malé a střední podniky a mikropodniky rovněž nebude mít vliv. Vliv na národní rozpočty a rozpočet EU bude následující: jednorázové náklady pro EU přibližně 1 089 000 EUR, pro členské státy přibližně 768 000 EUR (celkem přibližně 1 857 000 EUR); průběžné náklady pro EU přibližně 668 000 EUR; očekává se, že průběžné náklady pro členské státy se budou léty postupně zvyšovat, přičemž na počátku budou činit 5 304 000 EUR a zvýší se až na maximálně 12 804 000 EUR. To znamená, že se očekává, že celkové průběžné náklady se budou léty postupně zvyšovat, přičemž na počátku budou činit 5 972 000 EUR a zvýší se až na maximálně 13 472 000 EUR. Další náklady související s otisky prstů budou činit přibližně 5 milionů EUR, což budou zřizovací náklady pro EU,
a 1 milion EUR budou průběžné roční náklady pro EU. Zřizovací náklady pro členské státy budou činit 2 až 3 miliony EUR na členský stát v závislosti na počtu odsouzených státních příslušníků třetích zemí.
V současné době vyhledávají členské státy státní příslušníky třetích zemí v ECRIS jen v 5 % případů. Očekává se, že přínosem navrhovaného řešení bude větší využití ECRIS. Pokud by členské státy zasílaly plošné žádosti systematicky, byla by administrativní zátěž na jejich vyřizování nejnákladnějším prvkem celkového fungování ECRIS (odhadem až 78 milionů EUR). Tyto náklady navrhované řešení ušetří.
• Základní práva
Ustanovení čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že Unie uznává práva, svobody a zásady vyhlášené v Listině základních práv.
Mezi navrhovaná opatření patří právní ustanovení zajišťující, aby byla výměna informací o odsouzených státních příslušnících třetích zemí účinnější. Tato ustanovení jsou v souladu s příslušnými ustanoveními Listiny, včetně ochrany osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace.
Navrhovanými opatřeními není dotčeno právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a presumpce neviny. Navrhovanými opatřeními není dotčeno ani uznávání zásady nenavracení, ochrana v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání a další relevantní normy a záruky ukotvené v právních předpisech EU týkajících se azylu a hranic.
Ustanoveními nejsou dotčena základní práva, včetně práva na ochranu osobních údajů, o nic více, než co je naprosto nezbytné k dosažení cíle justiční spolupráce v trestních věcech v souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 Listiny. Vychází z již existujícího ECRIS pro státní příslušníky členských států a volí decentralizovaný systém, jehož prostřednictvím lze zjistit, který členský stát má k dispozici informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetích zemí, a nejmodernější technologii minimalizace údajů. Přihlédlo se k judikatuře Soudního dvora ve věcech Digital Rights Ireland Ltd 16 a Maximilian Schrems v. komisař pro ochranu údajů 17 .
S ohledem na potenciální dopad využívání otisků prstů na základní práva bude zajištěno využití anonymizačních technik a účinných nástrojů, jež mají zabránit riziku falešné shody, čímž se předejde nepřiměřeným zásahům do základních práv, včetně práva na ochranu osobních údajů a práva na respektování soukromého života.
Jedním z účelů navrhovaných opatření je chránit děti před rizikem zneužití a vykořisťování tím, že bude zajištěno, aby osoby pracující s dětmi podstoupily řádné prověrky. Umožní to zaměstnavatelům účinně ověřit, zda bylo dotčené osobě zakázáno vykonávat činnosti zahrnující přímý a pravidelný kontakt s dětmi v důsledku předchozích odsouzení.
Členské státy jsou povinny zajistit, aby byla tato ustanovení provedena a aby byla současně plně respektována základní práva a zásady stanovené v Listině.
Provádění a uplatňování ustanovení o ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí by nemělo nepřiměřeně zasahovat do základních práv migrantů a žadatelů o azyl, zejména pak pokud jde o ochranu v případě vystěhování nebo vyhoštění, právo na azyl a ochranu osobních údajů (rovněž v souvislosti s potřebou předcházet riziku přenosu údajů do třetích zemí, zejména pokud se jedná o osoby, jež potřebují mezinárodní ochranu). V souladu s právními předpisy EU o azylu a migraci by se mělo pečlivě posoudit, zda je jakýkoli případný negativní dopad na základní práva nezbytný a přiměřený.
Členské státy by měly zvážit, zda státním příslušníkům třetích zemí za určitých okolností umožní žádat a obdržet výpis z rejstříku trestů za použití systému ECRIS, zejména v případech, kdy osoby v dobré víře hledají zaměstnání a neexistují žádné pochybnosti o jejich předchozím pobytu v jiných členských státech.
Členské státy musí rovněž zajistit, aby měly subjekty údajů právo na přístup k údajům tak, aby je mohly nechat opravit, a aby byly zavedeny účinné mechanismy nápravy, jež subjektům údajů umožní upozornit na nepřesné záznamy v rejstříku trestů, a to plně v souladu s normami plynoucími z práva na účinnou nápravu, a to i pokud jde o dostupnost právní pomoci, tlumočení a překladatelských služeb.
Při podávání zpráv o uplatňování ustanovení Komise rovněž zhodnotí dopad navrhovaných opatření a jejich provádění na základní práva. Její posouzení bude vycházet zčásti z posouzení účinku na základní práva státních příslušníků třetích zemí ve srovnání s účinkem na základní práva státních příslušníků EU. Přezkum, který Komise provede, se bude zabývat především tím, zda je na základě získaných zkušeností nezbytné a přiměřené využívat otisky prstů, jiné biometrické údaje a identifikační údaje a také nástroje a techniky používané k zajištění anonymizace a k tomu, aby se zabránilo falešné shodě. Jakékoli návrhy na budoucí revize systému musí zohlednit výsledky tohoto posouzení.
Tento návrh členským státům žádným způsobem nebrání v odpovědnosti podle jejich vnitrostátních právních předpisů, včetně pravidel o zanášení odsouzení nezletilých osob a dětí do vnitrostátních rejstříků trestů. Podobně to nebrání provádění ústavního práva nebo mezinárodních dohod členských států, jimiž jsou vázány, zejména plynoucích z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jejímiž stranami jsou všechny členské státy.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Za období od ledna 2017 do prosince 2020 se na provedení směrnice předpokládá finanční krytí ve výši 10 760 000 EUR 18 . Navrhované krytí je v souladu se současným víceletým finančním rámcem a náklady budou pokryty v rámci programu Spravedlnost. Složení závazků je výsledkem očekávaných změn potřebných jak na úrovni EU, tak členských států během prvních tří let. Náklady na údržbu se od třetího roku provádění ustálí na 1 602 000 EUR ročně. Další podrobnosti jsou rozvedeny v legislativním finančním výkaze připojeném k tomuto návrhu.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Dva roky po přijetí právního nástroje zhodnotí Komise, do jaké míry byl v členských státech proveden, a účinnost kroků, jež členské státy přijaly, pokud jde o dosažení výše uvedených cílů. Na základě uvedeného hodnocení Komise rozhodne o vhodných následných opatřeních.
Provedení směrnice v členských státech bude průběžně sledovat stávající skupina odborníků pro ECRIS. Tato skupina bude jednat rovněž jako fórum pro výměnu osvědčených postupů při výměně informací z rejstříku trestů na úrovni EU, informace o státních příslušnících třetích zemí nevyjímaje.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1
Bod č. 1:
Článek 1 rámcového rozhodnutí se rozšiřuje tak, aby se zlepšila výměna informací o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí. Mezi účely nástroje nyní patří povinnost odsuzujícího členského státu uchovávat informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, včetně otisků prstů.
Bod č. 2:
Definice „odsuzujícího členského státu“ byla z čl. 1 písm. a) rámcového rozhodnutí přesunuta do článku 2 uvádějícího definice. Definice nyní zahrnuje odsouzení bez ohledu na to, zda byla vydána vůči státnímu příslušníku jiného členského státu nebo vůči státnímu příslušníku třetí země.
Byla přidána definice „státního příslušníka třetí země“, jež objasňuje, že do této skupiny osob patří rovněž osoby bez státní příslušnosti a osoby, jejichž státní příslušnost není známa.
Bod č. 3:
V čl. 4 odst. 1 stávajícího rámcového rozhodnutí byla provedena změna, aby se povinnost členských států uvádět v záznamu v rejstříku trestů státní příslušnost (příslušnosti) odsouzených osob nyní vztahovala také na státní příslušnost či příslušnosti státních příslušníků třetích zemí. Informace o státní příslušnosti jsou pro ústřední orgány nezbytné, chtějí-li zjistit, který členský stát má k dispozici o dotčené osobě informace.
Bod č. 4:
Nový článek 4a stanoví následující povinnosti členského státu, pokud jde o odsouzení státních příslušníků třetích zemí vydaná na jeho území: povinnost uchovávat informace o záznamu v rejstříku trestů, povinnost předat ostatním členským státům anonymizovaný index-filtr s informacemi o totožnosti státních příslušníků třetích zemí odsouzených na jeho území pro účely zjištění, které členské státy mají k dispozici informace z rejstříku trestů o státních příslušnících třetích zemí, a povinnost aktualizovat index-filtr v souladu s výmazy či změnami údajů v něm. Členský stát plní povinnosti uchovávat takové informace, i když se nacházejí v jiné databázi než v rejstříku trestů, pokud má ústřední orgán do databáze, v níž jsou informace uloženy, přístup.
V dotčeném článku je rovněž uvedeno, že se uplatňuje bez ohledu na to, zda je osoba současně státním příslušníkem EU, aby bylo s jistotou možné informaci najít bez ohledu na to, zda je či není známa další státní příslušnost; trestní minulost dané osoby a index-filtr budou obsahovat informace uložené v jeho charakteristice jakožto státního příslušníka členského státu.
Bod č. 5:
V tomto bodě je stanoveno právo členských států, jež obdrží index-filtr, tj. právo na vyhledávání v něm.
Bod č. 6:
Aby byl článek 6 srozumitelnější, byla zrušena ustanovení rámcového rozhodnutí, jejichž lhůta uplynula (odstavec 2 a úvodní věta odstavce 3).
Kromě toho zakládá čl. 6 odst. 3 pro členský stát povinnost doplnit do výpisu z rejstříku trestů, o nějž požádá státní příslušník třetí země (jedná se o jeho vlastní výpis), informace z ostatních členských států stejně, jako by tomu bylo u státních příslušníků EU.
Bod č. 7:
Podle nově vloženého čl. 7 odst. 4a se s žádostí o informace o státním příslušníku třetí země nakládá stejně jako s žádostí o informace o státním příslušníku EU; odstavce 1 a 4a se vykládají stejně. Dožádaný ústřední orgán tedy musí předložit informace o odsouzení vydaném v jeho členském státě vůči státnímu příslušníku třetí země plus veškerá odsouzení vydaná ve třetích zemích, jež byla zaznamenána do jeho rejstříku trestů.
Odkaz na státní příslušníky třetích zemí v čl. 7 odst. 4 rámcového rozhodnutí byl tudíž zrušen.
Bod č. 8:
Odkazy na osobní údaje se rozšiřují i na nová ustanovení týkající se státních příslušníků třetích zemí.
Bod č. 9:
V čl. 11 odst. 3 je zahrnut výslovný odkaz na Evropský informační systém rejstříků trestů a na standardizovaný formát. První věta čl. 11 odst. 3 ztratila opodstatnění, protože lhůta již uplynula, a byla proto zrušena.
V čl. 11. odst. 5 jsou stanoveny technické povinnosti členských států, pokud jde o úkoly, jež je třeba splnit podle směrnice. Týká se to jak stávajícího systému výměny informací, tak nového systému hledání shody na základě anonymizovaného index-filtru. Technická a správní ustanovení k usnadnění výměny informací budou stanovena v prováděcích aktech.
V čl. 11 odst. 4 jsou uvedeny pokyny k předávání informací, pokud není dostupný ECRIS; kombinuje dosavadní odstavce 5 a 3 článku 11. Obsah dosavadního čl. 11 odst. 4 lze nyní najít v článku 11b (prováděcí akty).
Ustanovení čl. 11. odst. 5 nahrazují dosavadní čl. 11 odst. 5 a požadují, aby členské státy v budoucnu oznamovaly Komisi, a nikoli Radě, že jsou schopny používat ECRIS a nový index-filtr.
Dosavadní čl. 11 odst. 7 se zrušuje a povinnosti členských států provést nezbytné technické úpravy ve stanovené lhůtě lze nyní najít v čl. 3 odst. 3 této směrnice.
Bod č. 10:
Nový článek 11a zahrnuje hlavní body rozhodnutí Rady 2009/316/SVV, jimiž se zřizuje ECRIS k organizaci výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy.
Body č. 11 a 12:
Byl zaveden postup projednávání ve výboru, což Komisi poskytne nástroje nezbytné k provedení technických aspektů výměny informací, aby fungovala v praxi. Vybrán byl přezkumný postup. Použije se konkrétně k přijetí prováděcích opatření souvisejících se standardizovaným formátem, jenž je v současnosti stanoven v rozhodnutí Rady 2009/316/SVV.
Bod č. 13:
Nový článek 13a se týká povinností Komise podávat zprávy a provádět přezkum.
Stávající povinnost podávat zprávy podle článku 7 rozhodnutí Rady 2009/316/SVV, tj. pravidelně zveřejňovat zprávu o výměně informací prostřednictvím ECRIS, je začleněna do rámcového rozhodnutí (čl. 13a odst. 4).
Článek 2:
Toto ustanovení nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV. Obsah uvedeného rozhodnutí byl z velké části začleněn do rámcového rozhodnutí a bude dále převzat také v rámci prováděcích opatření v souladu s článkem 11b.
Článek 3:
Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva v délce 12 měsíců se zdá být přiměřená vzhledem k tomu, že Komise i členské státy mohou vycházet ze stávajících technologií a z existujících funkčních rejstříků trestů jednotlivých členských států.
Články 4 a 5:
Tyto články uvádějí vstup v platnost a určení směrnice (členské státy).
2016/0002 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 82 odst. 1 písm. d) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Unie si sama stanovila za cíl poskytovat svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob a současně fungují vhodná opatření pro předcházení a potírání trestné činnosti.
(2)Tento cíl vyžaduje, aby informace týkající se odsouzení vydaných v členských státech bylo možné zohlednit mimo odsuzující členský stát, a to jak při novém trestním řízení, jak stanoví rámcové rozhodnutí Rady 2008/675/SVV 19 , tak za účelem předcházení dalším trestným činům.
(3)Předpokladem tohoto cíle je výměna informací z rejstříků trestů mezi odpovědnými orgány členských států. Taková výměna informací je organizována a zprostředkována podle pravidel stanovených v rámcovém rozhodnutí Rady 2009/315/SVV 20 a prostřednictvím Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen v souladu s rozhodnutím Rady 2009/316/SVV 21 .
(4)Právní rámec ECRIS však dostatečně nezohledňuje zvláštní aspekty žádostí ohledně státních příslušníků třetích zemí. Ačkoli je nyní možné vyměňovat si informace o státních příslušnících třetích zemí prostřednictvím ECRIS, neexistuje žádný postup či mechanismus, jak tuto výměnu účinně provádět.
(5)Informace o státních příslušnících třetích zemí se v rámci Unie neshromažďují v členském státě, v němž má osoba státní příslušnost, jako je tomu u státních příslušníků členských států, ale uchovávají se pouze v členských státech, kde bylo vydáno odsouzení. Celkový přehled trestní minulosti konkrétní osoby lze proto zjistit pouze tak, že se o informace požádají všechny členské státy.
(6)Takové plošné žádosti však představují administrativní zátěž pro všechny členské státy, a to i pro ty, které o dotčeném státním příslušníku třetí země nemají žádné informace. V praxi tato negativní stránka členské státy odrazuje od podávání žádostí o informace o státních příslušnících třetích zemí, a omezují se tak na informace z rejstříku trestů uložené v jejich vlastním rejstříku.
(7)Výměna informací o odsouzeních v trestním řízení má význam v rámci strategií boje proti trestné činnosti a potírání terorismu. Pokud by členské státy využívaly plného potenciálu ECRIS, napomohlo by to reakci trestního soudnictví na radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu.
(8)Nedávné teroristické útoky ukázaly zejména naléhavou potřebu posílit příslušnou výměnu informací, zejména pokud jde o rozšíření ECRIS na státní příslušníky třetích zemí.
(9)Měl by tudíž být zřízen systém, v němž by ústřední orgán členského státu rychle a účinně zjistil, ve kterém dalším členském státě jsou k dispozici informace z rejstříku trestů o státním příslušníku třetí země, aby tak bylo možno využít stávajícího rámce ECRIS.
(10)Mezi povinnosti členských států, pokud jde o odsouzení státních příslušníků třetích zemí, by mělo patřit rovněž odebrání otisků prstů zajišťujících identifikaci. K těmto povinnostem patří rovněž uchovávání informací, včetně otisků prstů, odpovědi na žádosti o informace od jiných ústředních orgánů, zajištění, aby byl výpis z rejstříku trestů, o nějž požádá státní příslušník třetí země, dle potřeby doplněn o informace z jiných členských států, a provedení technických změn za účelem uplatnění nejmodernějších technologií, jež jsou nezbytné k fungování systému výměny informací.
(11)Nebude-li mít některý členský stát úplné informace o konkrétním státním příslušníku třetí země, měly by decentralizované informační technologie umožnit ústředním orgánům členských států zjistit, který jiný členský stát dotčené informace z rejstříku trestů uchovává. Za tímto účelem by měl každý ústřední orgán předat ostatním členským státům index-filtr, který obsahuje identifikační údaje státních příslušníků třetích zemí odsouzených v daném členském státě, a to v anonymizované podobě. Osobní údaje by měly být anonymizovány tak, aby nebylo možno identifikovat subjekt údajů. Přijímající členský stát poté může tyto údaje srovnat s vlastními informacemi na základě systému nalezení či nenalezení shody, čímž zjistí, zda jsou v jiném členském státě k dispozici informace z rejstříku trestů, a v případě shody, v kterém členském státě. Přijímající členský stát by poté měl v návaznosti na zjištění shody použít rámec ECRIS. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rovněž státními příslušníky některého členského státu, měly by se informace zahrnuté v indexu omezit na informace, jež jsou dostupné, pokud jde o státní příslušníky členských států.
(12)Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV 22 by se mělo uplatňovat na elektronickou výměnu informací z rejstříků trestů členských států, která zajišťuje dostatečnou úroveň ochrany údajů při jejich výměně mezi členskými státy a současně členským státům umožňuje požadovat vyšší normy ochrany při vnitrostátním zpracování údajů.
(13)Společnou komunikační infrastrukturou používanou k výměně informací z rejstříku trestů by měly být zabezpečené transevropské služby pro telematiku mezi správními orgány (sTESTA) nebo jejich další generace nebo jiné alternativní zabezpečené sítě.
(14)Aniž je vyloučena možnost využít v souladu s platnými pravidly finanční programy Unie, každý členský stát by měl nést vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a s prováděním, správou, používáním a údržbou technických úprav nezbytných k využívání ECRIS.
(15)Tato směrnice respektuje základní práva a svobody a zachovává zásady uznané především Listinou základních práv Evropské unie, včetně práva na ochranu osobních údajů, zásady rovnosti před zákonem a obecného zákazu diskriminace. Tato směrnice by měla být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.
(16)Jelikož cíle této směrnice, totiž umožnění rychlé a účinné výměny informací z rejstříku trestů týkajících se státních příslušníků třetích zemí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu nezbytné synergie a interoperability jej může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení vytyčeného cíle.
(17)V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV by do něj měly být začleněny zásady rozhodnutí Rady 2009/316/SVV a Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 23 .
(18)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro něj není závazná, ani použitelná.
(19)V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy neúčastní přijímání této směrnice, a proto pro ně není závazná ani použitelná.
[nebo]
V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.
(20)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 24 a vydal stanovisko dne [...] 25 .
(21)Rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Rámcové rozhodnutí 2009/315/SVV se mění takto:
1)článek 1 se nahrazuje tímto:
„Článek 1
Předmět
Toto rámcové rozhodnutí
a)určuje způsoby, jakými odsuzující členský stát sdílí informace o odsouzeních s ostatními členskými státy;
b)vymezuje odsuzujícímu členskému státu povinnosti při uchovávání těchto informací a upřesňuje metody, jimiž se tento stát musí řídit, když odpovídá na žádost o informace z rejstříku trestů;
c)zřizuje decentralizovaný systém informačních technologií k výměně informací o odsouzeních založený na databázích rejstříků trestů každého členského státu – Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS).“;
2)v článku 2 se doplňují nová písmena, která znějí:
„d)„odsuzujícím členským státem“ členský stát, v němž je vydáno odsouzení;
e)„státním příslušníkem třetí země“ státní příslušník země jiné než členského státu nebo osoba bez státní příslušnosti nebo osoba, jejíž státní příslušnost není členskému státu, v němž je vydáno odsouzení vůči dané osobě, známa.“;
3)v článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby při záznamu odsouzení vydaného na jeho území do jeho rejstříku trestů byly doplněny informace o státní příslušnosti nebo státních příslušnostech odsouzeného, je-li odsouzený státním příslušníkem jiného členského státu nebo státním příslušníkem třetí země.“;
4)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 4a
Povinnosti odsuzujícího členského státu v souvislosti s odsouzeními státních příslušníků třetích zemí
1.Členský stát, v němž je vydáno odsouzení vůči státnímu příslušníku třetí země, uchovává následující informace, kromě výjimečných ojedinělých případů, kdy to není možné:
a)informace o odsouzeném (celé jméno, datum narození, místo narození (obec a země), pohlaví, státní příslušnost a případně dřívější jméno nebo příjmení);
b)informace o povaze odsouzení (datum odsouzení, název soudu, datum nabytí právní moci rozhodnutí);
c)informace o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení (datum trestného činu, který vedl k odsouzení, a název nebo právní kvalifikace trestného činu, jakož i odkaz na příslušná ustanovení právních předpisů);
d)informace o obsahu odsouzení (zejména o trestu, jakýchkoli dodatečných sankcích, ochranných opatřeních a následných rozhodnutích, kterými se mění výkon trestu);
e)jména rodičů odsouzeného;
f)jednací číslo odsouzení;
g)místo spáchání trestného činu;
h)případně omezení práv v důsledku odsouzení;
i)identifikační číslo odsouzeného nebo druh a číslo identifikačního dokladu odsouzeného;
j)otisky prstů odsouzeného;
k)případně pseudonym nebo krycí jméno nebo jména.
2.Ústřední orgán vytvoří index-filtr obsahující anonymizované druhy informací uvedené v odst. 1 písm. a), e), i), j) a k), pokud jde o státní příslušníky třetích zemí odsouzené v jeho členském státě. Ústřední orgán tento index-filtr a jeho případné aktualizace předá všem členským státům.
3.Jsou-li informace podle odstavce 1 změněny nebo vymazány, provede ústřední orgán odsuzujícího členského státu okamžitě stejnou změnu nebo výmaz v informacích uchovávaných v souladu s odstavcem 1 a obsažených v index-filtru vytvořeném v souladu s odstavcem 2.
4.Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí rovněž pro index-filtry týkající se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou státními příslušníky členského státu, v míře, v níž ústřední orgán uchovává informace uvedené v odst. 1 písm. a), e), i), j) a k), pokud jde o státní příslušníky členských států.
5.Odstavec 1 se použije na odsouzení vydaná po [12 měsíců po přijetí této směrnice].
Odstavec 2 se použije na informace již zaznamenané v rejstříku trestů ke dni [12 měsíců po přijetí této směrnice] a na informace o odsouzeních vydaných po [12 měsíců po přijetí této směrnice].“;
5)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 4b
Použití index-filtrů
1.Pro účely zjištění, které členské státy mají informace o záznamu v rejstříku trestů státního příslušníka třetí země, mohou ústřední orgány členského státu hledat v index-filtrech předaných v souladu s článkem 4a, čímž srovnají informace z těchto index-filtrů se svými vlastními druhy informací podle čl. 4a odst. 2. Index-filtry se nemohou používat pro jiné účely, než jaké jsou uvedeny v článku 6.
2.Tento článek se použije také, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rovněž státními příslušníky některého členského státu.“;
6)článek 6 se mění takto:
a)odstavec 2 se zrušuje;
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.Žádá-li státní příslušník členského státu o informace z rejstříku trestů týkající se jeho osoby ústřední orgán jiného členského státu, než je stát, jehož je tato osoba státním příslušníkem, předloží tento ústřední orgán, je-li nebo byla-li dotčená osoba rezidentem nebo státním příslušníkem žádajícího nebo dožádaného členského státu, žádost ústřednímu orgánu členského státu, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem, za účelem získání informací a souvisejících údajů z rejstříku trestů, aby mohl tyto informace a související údaje zahrnout do výpisu, který dotčené osobě vystaví.
Žádá-li státní příslušník třetí země, který není státním příslušníkem členského státu, o informace z rejstříku trestů týkající se jeho osoby ústřední orgán členského státu, předloží tento ústřední orgán žádost pouze ústředním orgánům členských států, které mají informace z rejstříku trestů dotčené osoby, za účelem získání informací a souvisejících údajů z rejstříku trestů, aby mohl tyto informace a související údaje zahrnout do výpisu, který dotčené osobě vystaví.“;
7)v článku 7 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4.Pokud jsou požadovány informace z rejstříku trestů o odsouzeních vydaných vůči státnímu příslušníku členského státu podle článku 6 od ústředního orgánu jiného členského státu, než je členský stát, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem, předá dožádaný členský stát tyto informace o odsouzeních vydaných v dožádaném členském státě v rozsahu stanoveném v článku 13 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních.
4a.Pokud jsou požadovány informace z rejstříku trestů o odsouzeních vydaných vůči státním příslušníkům třetích zemí podle článku 6 pro účely trestního řízení, předá dožádaný členský stát ústřednímu orgánu žádajícího členského státu informace o všech odsouzeních vydaných v dožádaném členském státě a o všech odsouzeních vydaných ve třetích zemích a následně předaných dožádanému členskému státu a zanesených do jeho rejstříku trestů.
Požadují-li se takové informace k jakýmkoli jiným účelům, než pro účely trestního řízení, použije se odpovídajícím způsobem odstavec 2 tohoto článku.“;
8)článek 9 se mění takto:
a)v odstavci 1 se slova „podle čl. 7 odst. 1 a 4“ nahrazují slovy „podle čl. 7 odst. 1, 4 a 4a“;
b)v odstavci 2 se slova „podle čl. 7 odst. 2 a 4“ nahrazují slovy „podle čl. 7 odst. 2, 4 a 4a“;
c)v odstavci 3 se slova „podle čl. 7 odst. 1, 2 a 4“ nahrazují slovy „podle čl. 7 odst. 1, 2, 4 a 4a“;
9)v článku 11 se odstavce 3 až 7 nahrazují tímto:
„3.Ústřední orgány členských států předávají informace uvedené v článku 4, index-filtr uvedený v článku 4a, žádosti uvedené v článku 6, odpovědi uvedené v článku 7 a další příslušné informace elektronicky za použití ECRIS a standardizovaného formátu v souladu s normami stanovenými prováděcími akty.
4.Není-li způsob předávání uvedený v odstavci 3 dostupný, a dokud není k dispozici, předávají ústřední orgány členských států veškeré informace uvedené v odstavci 3, s výjimkou index-filtrů uvedených v odstavci 4a, jakýmkoli způsobem schopným vytvořit písemný záznam za podmínek, jež ústřednímu orgánu přijímajícího členského státu umožní ověřit jeho pravost.
5.Každý členský stát provede nezbytné technické úpravy, aby mohl standardizovaný formát uvedený v odstavci 3 a index-filtr uvedený v článcích 4a a 4b používat a předávat ostatním členským státům prostřednictvím ECRIS všechny informace uvedené v odstavci 3 elektronicky. Oznámí Komisi datum, od kterého je schopen takto informace předávat a používat index-filtr uvedený v článcích 4a a 4b.“;
10)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11a
Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS)
1.V zájmu elektronické výměny informací z rejstříků trestů v souladu s tímto rámcovým rozhodnutím se zřizuje decentralizovaný systém informačních technologií založený na databázích rejstříků trestů každého členského státu – Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS). Skládá se z těchto prvků:
a)propojovací software vytvořený v souladu se společným souborem protokolů pro výměnu informací mezi databázemi rejstříků trestů jednotlivých členských států;
b)software index-filtru vytvořený v souladu se společným souborem protokolů umožňující ústředním orgánům porovnat své údaje podle článků 4a a 4b s údaji ostatních ústředních orgánů, přičemž je zajištěna úplná ochrana osobních údajů;
c)společná komunikační infrastruktura mezi ústředními orgány, která poskytuje šifrovanou síť.
ECRIS zajišťuje důvěrnost a nedotknutelnost údajů z rejstříků trestů předávaných jiným členským státům.
2.Všechny údaje z rejstříků trestů se uchovávají výhradně v databázích vedených členskými státy.
3.Ústřední orgány členských států nemají přímý přístup po internetu k databázím rejstříků trestů jiných členských států.
4.Odpovědnost za provoz softwaru a databází uchovávajících, zasílajících a přijímajících informace z rejstříků trestů nesou dotčené členské státy.
5.Za provoz společné komunikační infrastruktury odpovídá Komise. Splňuje nezbytné bezpečnostní požadavky a zcela splňuje potřeby ECRIS.
6.Komise poskytne software uvedený v odstavci 1, obecnou podporu a technickou pomoc, včetně sběru a sestavování statistických údajů.
7.Každý členský stát nese vlastní náklady související s prováděním, správou, používáním a údržbou své databáze rejstříku trestů a softwaru podle odstavce 1.
Komise nese náklady související s prováděním, správou, používáním, údržbou a budoucím rozvojem společné komunikační infrastruktury ECRIS, společně s prováděním a budoucím rozvojem propojovacího softwaru a softwaru podle odstavce 1.“;
11)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11b
Prováděcí akty
1.Komise v prováděcích aktech stanoví:
a)standardizovaný formát podle čl. 11 odst. 3, také ohledně informací o trestných činech, za něž bylo vydáno odsouzení, a informací o obsahu odsouzení;
b)pravidla ohledně technického provedení ECRIS, index-filtru podle článků 4a a 4b a výměny otisků prstů;
c)jakékoliv další způsoby organizování a usnadnění výměny informací o odsouzeních mezi ústředními orgány členských států, včetně:
i)způsobů, jak usnadnit porozumění, a automatického překladu předávaných informací;
ii)způsobů, jimiž mohou být informace elektronicky vyměňovány, zejména pokud jde o použitelné technické specifikace a případně všechny použitelné postupy výměny informací.
2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 12a odst. 2.“;
12)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 12 a
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 .
2.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“;
13)vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 13 a
Zprávy Komise a přezkum
1.Do [24 měsíců po provedení] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí. Zpráva posoudí, v jakém rozsahu členské státy přijaly nezbytná opatření, aby splnily požadavky tohoto rámcového rozhodnutí, včetně technického provedení.
2.Tato zpráva je v případě potřeby doplněna o příslušné legislativní návrhy.
3.Útvary Komise pravidelně zveřejňují zprávu o výměně informací z rejstříků trestů prostřednictvím ECRIS, která vychází především ze statistických údajů uvedených v čl. 11a odst. 6. Tato zpráva se poprvé zveřejní jeden rok po předložení zprávy podle odstavce 1.“.
Článek 2
Nahrazení rozhodnutí 2009/316/SVV
Tato směrnice nahrazuje ve vztahu k členským státům, které jsou jí vázané, rozhodnutí 2009/316/SVV, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států, pokud jde o datum provedení uvedeného rozhodnutí do vnitrostátních právních předpisů.
Článek 3
Provedení
1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [12 měsíců po přijetí této směrnice]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
3.Členské státy provedou technické úpravy podle čl. 11 odst. 5 do [12 měsíců po přijetí této směrnice].
Článek 4
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 2 se použije od [the date for transposition of this Directive].
Článek 5
Určení
Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda / předsedkyně předseda / předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB
1.3.Povaha návrhu/podnětu
1.4.Cíle
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
1.7.Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2.Systém řízení a kontroly
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5.Příspěvky třetích stran
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV.
1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 27
Oblast politiky 33 Spravedlnost a spotřebitelé
Aktivita ABB 33 03 Spravedlnost
1.3.Povaha návrhu/podnětu
◻Návrh/podnět se týká nové akce
◻Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 28
✓Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce
◻Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.Cíle
1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem
• Zlepšit fungování společného prostoru bezpečnosti a práva zlepšením výměny informací v trestních věcech, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí.
• Omezit trestnou činnost a dbát na předcházení trestné činnosti (rovněž v souvislosti s terorismem).
• Zajistit, že v rámci účinné výměny informací z rejstříku trestů bude s příslušníky třetích zemí zacházeno stejně jako se státními příslušníky EU.
1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl
• Zvýšit výměnu informací z rejstříků trestů, pokud jde o příslušníky třetích zemí, prostřednictvím systému ECRIS.
Příslušné aktivity ABM/ABB
Aktivita č. 33 03
1.4.3.Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekává se, že podnět stanoví společný mechanismus, jehož cílem je standardizovaná, rychlá, koordinovaná a účinná výměna informací mezi členskými státy. Cíle disponovat společným mechanismem pro výměnu informací o odsouzeních v trestním řízení nemůže být dosaženo na úrovni členských států, ale vyžaduje koordinované kroky všech členských států. Nelze očekávat, že by nekoordinované kroky na úrovni členského státu přinesla dostatečné výhody z rozsahu, aby překonala nedostatky stávajícího využití systému.
1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů
Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.
Měření úrovně výměn informací z rejstříků trestů příslušníků třetích zemí ve srovnání s počtem odsouzení v trestním řízení příslušníků třetích zemí a odsouzených příslušníků třetích zemí.
1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Zavedení technického mechanismu, který zvýší výměnu informací z rejstříků trestů prostřednictvím systému ECRIS, pokud jde o příslušníky třetích zemí.
1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU
Očekává se, že podnět stanoví společný mechanismus, jehož cílem je standardizovaná, rychlá, koordinovaná a účinná výměna informací o odsouzeních v trestním řízení mezi členskými státy. Tohoto cíle nemůže být dosaženo na úrovni členských států, ale vyžaduje koordinované kroky všech členských států. Nelze očekávat, že by nekoordinované kroky na úrovni členského státu přinesly dostatečné výhody z rozsahu, aby překonaly nedostatky stávajícího využití systému.
1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Systém ECRIS byl včasně úspěšně zaveden v dubnu 2012. Záměrem je využít stejné osvědčené postupy.
1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
Viz výše uvedené odstavce „Soulad s platnými předpisy a s ostatními politikami Unie“. Zlepšení výměny informací týkajících se odsouzení v trestním řízení prostřednictvím systému ECRIS nemohou nahradit žádné jiné nástroje pro výměnu informací uvedené v programu (jako např. SIS II, Prüm a Eurodac), jelikož tyto slouží jiným účelům.
1.6.Doba trvání akce a finanční dopad
◻Časově omezený návrh/podnět
–◻Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR
–◻Finanční dopad od RRRR do RRRR
✓Časově neomezený návrh/podnět
–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2017 do roku 2018,
–poté plné fungování.
1.7.Předpokládaný způsob řízení 29
✓Přímé řízení Komisí
–✓prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;
–◻prostřednictvím výkonných agentur;
◻Sdílené řízení s členskými státy
◻Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
–◻třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;
–◻mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);
–◻EIB a Evropský investiční fond;
–◻subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;
–◻veřejnoprávní subjekty;
–◻soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;
–◻soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;
–◻osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
–
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V souladu se zásadou řádného finančního řízení a se správními postupy Komise je naplánováno pravidelné sledování provádění programu. V rámci sledování budou řídícímu výboru předkládány roční zprávy o pokroku při provádění podporovaných činností.
2.2.Systém řízení a kontroly
2.2.1.Zjištěná rizika
Bude zaveden nepřetržitý proces řízení rizik pod vedením orgánu pro řízení programu.
2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly
Na prostředky v rámci programu se budou vztahovat stávající metody kontroly, které Komise používá.
2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb
Je stanoven vysoký počet finančních a správních kontrolních mechanismů. Program bude prováděn prostřednictvím zadávání veřejných zakázek v souladu s pravidly a postupy vymezenými ve finančním nařízení.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.
V celém procesu se používají pravidla a postupy pro zadávání veřejných zakázek, ke kterým patří:
– zřízení pracovního programu na základě stanoviska řídícího výboru, s postupnými cíli pro uvolnění prostředků, čímž je zaručena možnost kontroly výsledků a nákladů,
– odpovídající příprava zadávací dokumentace, která zaručí, že je možné kontrolovat dosažení požadovaných výsledků a vzniklé náklady,
– kvalitativní a finanční analýza nabídek,
– zapojení dalších útvarů Komise do celého procesu,
– ověření výsledků a přezkum faktur před platbou, a to na několika úrovních, a
– vnitřní audit.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruhy VFR |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
číslo |
RP/NRP 30 |
zemí ESVO 31 |
kandidátských zemí 32 |
třetích zemí |
ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení |
|
|
3 |
33 03 02 Usnadnění a podpora justiční spolupráce v občanských a trestních věcech |
RP |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
5 |
33 01 01 Výdaje na úředníky a dočasné zaměstnance v oblasti politiky „Spravedlnost a spotřebitelé“ |
NRP |
NE |
NE |
NE |
NE |
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
|
3 |
Bezpečnost a občanství |
|
GŘ pro spravedlnost a spotřebitele |
2017 33 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
||||||
|
• Operační prostředky |
|||||||||||
|
Číslo rozpočtové položky: 33 03 02 34 |
Závazky |
(1) |
3 247 |
3 381 |
1 602 |
1 602 |
10 232 |
||||
|
Platby |
(2) |
1 624 |
3 314 |
3 942 |
1 802 |
10 681 |
|||||
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 35 |
|||||||||||
|
Číslo rozpočtové položky: |
(3) |
||||||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=1+3 |
3 247 |
3 381 |
1 602 |
1 602 |
10 232 |
||||
|
Platby |
=2+3 |
1 624 |
3 314 |
3 942 |
1 802 |
10 681 |
|||||
|
|
Závazky |
(4) |
3 247 |
3 381 |
1 602 |
1 602 |
10 232 |
|||
|
Platby |
(5) |
1 624 |
3 314 |
3 942 |
1 802 |
10 681 |
||||
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
0 000 |
0 000 |
0 000 |
0 000 |
0 000 |
||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+ 6 |
3 247 |
3 381 |
1 602 |
1 602 |
10 232 |
|||
|
Platby |
=5+ 6 |
1 624 |
3 314 |
3 942 |
1 802 |
10 681 |
||||
Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:
|
• Operační prostředky CELKEM |
Závazky |
(4) |
||||||||
|
Platby |
(5) |
|||||||||
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
|||||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
=4+ 6 |
||||||||
|
Platby |
=5+ 6 |
|||||||||
|
|
5 |
„Správní výdaje“ |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
||||||
|
GŘ: Spravedlnost a spotřebitelé |
||||||||||
|
•Lidské zdroje |
0,198 |
0,198 |
0,066 |
0,066 |
0,528 |
|||||
|
•Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||||
|
GŘ pro spravedlnost a spotřebitele CELKEM |
Prostředky |
0,198 |
0,198 |
0,066 |
0,066 |
0,528 |
||||
|
CELKEM prostředky
|
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,198 |
0,198 |
0,066 |
0,066 |
0,528 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2017 36 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
||||||
|
CELKEM prostředky
|
Závazky |
3 445 |
3 579 |
2 068 |
1 668 |
10 760 |
||||
|
Platby |
1 822 |
3 512 |
4 008 |
1 868 |
11 209 |
|||||
3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky
–◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
–✓Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Uveďte cíle a výstupy ⇩ |
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
|||||||||||||||
|
VÝSTUPY |
||||||||||||||||||||
|
Druh 37 |
Průměrné náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Počet |
Náklady |
Celkový počet |
Náklady celkem |
|||
|
SPECIFICKÝ CÍL podle odstavce 1.4.2 |
||||||||||||||||||||
|
– zvýšení počtu výměn prostřednictvím systému ECRIS, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí |
3 247 |
3 381 |
2 002 |
1 602 |
10 232 |
|||||||||||||||
|
Mezisoučet za specifický cíl |
3 247 |
3 381 |
2 002 |
1 602 |
10 232 |
|||||||||||||||
|
NÁKLADY CELKEM |
3 247 |
3 381 |
2 002 |
1 602 |
10 232 |
|||||||||||||||
3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.Shrnutí
–◻Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–✓Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
2017 38 |
2018 |
2019 |
2020 |
CELKEM |
|
OKRUH 5
|
||||||||
|
Lidské zdroje |
0,198 |
0,198 |
0,066 |
0,066 |
0,528 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
||||||||
|
Mezisoučet za OKRUH 5
|
|
Mimo OKRUH 5
39
|
||||||||
|
Lidské zdroje |
||||||||
|
Ostatní výdaje
|
||||||||
|
Mezisoučet
|
|
CELKEM |
0,198 |
0,198 |
0,066 |
0,066 |
0,528 |
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
–◻Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–✓Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
2017 |
2018 |
2019 |
2020 |
||||||
|
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||||||
|
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) – AD |
1,5 |
1,5 |
0,5 |
0,5 |
|||||
|
XX 01 01 02 (při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 40 |
|||||||||
|
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) |
|||||||||
|
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) |
|||||||||
|
XX 01 04 yy 41 |
– v ústředí |
||||||||
|
– při delegacích |
|||||||||
|
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu) |
|||||||||
|
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu) |
|||||||||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
|||||||||
|
CELKEM |
1,5 |
1,5 |
0,5 |
0,5 |
|||||
XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Pracovní místa na úrovni AD jsou vyčleněna na řízení programu: přípravu pracovního programu, správu rozpočtu, řízení veřejných nabídkových řízení spojených s prováděním programu, řízení smluv spojených s prováděním programu, navazující projekty, styky s útvary Komise a odborníky členských států organizaci setkání odborníků, seminářů a konferencí. |
|
Externí zaměstnanci |
3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem
–✓Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.
–◻Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.
Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.
–◻Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.
Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.
3.2.5.Příspěvky třetích stran
–✓Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
–◻Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
Celkem |
|||
|
Upřesněte spolufinancující subjekt |
||||||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
||||||||
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
–✓Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–◻Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻dopad na vlastní zdroje
–◻dopad na různé příjmy
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 42 |
||||||
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
||||
|
Článek …. |
||||||||
U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.