EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.10.2016

COM(2016) 670 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

První zpráva o pokroku na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii

I. ÚVOD

Bezpečnost je od začátku funkčního období současné Komise neustále na pořadu jednání, ať se jedná o politické směry předsedy Junckera předložené v červenci 2014 či o jeho poslední projev o stavu Unie ze září 2016. Tímto tématem se rovněž zabývalo Bratislavské prohlášení a Bratislavský plán ze září 2016 zdůrazňující významnou úlohu Evropské unie, která ručí za bezpečnost svých občanů, a vyzývající Unii, aby učinila vše nezbytné v zájmu podpory členských států při zajišťování vnitřní bezpečnosti a boji proti terorismu 1 . V posledních měsících byl zaznamenán trvalý pokrok při provádění Evropského programu pro bezpečnost z dubna 2015 2 , jakož i pokrok vedoucí k položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie, jak ji navrhla Komise ve svém sdělení z dubna 2016 3 . V této souvislosti předseda Juncker vytvořil zvláštní portfolio komisaře pro bezpečnostní unii, kterému bude nápomocna průřezová pracovní skupina, jež bude čerpat z odborných znalostí celé Komise, aby se v této práci pokročilo a zajistilo se provádění souvisejících opatření.

Tato zpráva je první ze série měsíčních zpráv o pokroku, kterého bylo dosaženo při vytváření funkční a účinné bezpečnostní unie. V těchto měsíčních zprávách se bude sledovat provádění různých činností Komise 4 v oblasti bezpečnosti, přičemž se vymezí i oblasti, kde je třeba vyvinout větší úsilí. Tyto zprávy budou vycházet ze dvou hlavních pilířů: boj proti terorismu a organizované trestné činnosti, jakož i proti prostředkům, které tyto jevy podporují; dále posílení naší obrany a budování odolnosti vůči uvedeným jevům. Tyto zprávy obsáhnou celou škálu politik v oblasti bezpečnosti a upozorní na opatření, která byla v této oblasti přijata orgány a agenturami EU. Souběžně s tím bude Komise provádět komplexní hodnocení účinnosti stávajících nástrojů EU pro boj proti terorismu.

Jak již Komise konstatovala v minulosti, v dnešním světě je vnitřní bezpečnost jednoho členského státu vnitřní bezpečností všech. Úrovně kolektivní bezpečnosti, kterou naši občané požadují a očekávají, budeme schopni dosáhnout pouze za předpokladu, že budeme spolupracovat. Jádrem této práce musí být úplné dodržování základních práv, neboť zajistit bezpečnost Unie lze pouze tehdy, pokud jsou občané přesvědčeni, že jsou jejich základní práva plně dodržována.

Tato zpráva uvádí souhrn toho, čeho bylo dosaženo od sdělení z dubna 2016. Budoucí zprávy se zaměří na výstupy a budou odrážet rozměr bezpečnosti celého spektra politik Unie, přičemž zdůrazní jejich přínos pro budování účinné a skutečné bezpečnostní unie.

II. POSÍLENÍ NAŠEHO BOJE PROTI TERORISMU, ORGANIZOVANÉ TRESTNÉ ČINNOSTI A PROSTŘEDKŮM, KTERÉ TYTO JEVY PODPORUJÍ

a) Právní rámec pro boj proti terorismu a pro zamezení přístupu k financování a střelným zbraním

Posílení boje proti terorismu vyžaduje účinná opatření, jejichž cílem je zamezit podpoře, které teroristé využívají, a zbavit je prostředků ke spáchání útoků.

Cílem návrhu směrnice o boji proti terorismu 5 , který Komise vypracovala, je urychleně provádět mezinárodní normy a závazky a zároveň zajistit, aby revidovaný trestněprávní rámec na úrovni EU náležitě řešil vznikající problémy, včetně těch, které představují navracející se zahraniční terorističtí bojovníci. Poskytování ubytování, přepravy či materiální podpory teroristům, nebo veřejné podněcování k páchání teroristických trestných činů se rovněž považují za trestné činy související s terorismem, jež by měly být přísně trestány. Od září 2016 se v souvislosti s tímto návrhem uskutečnily tři schůzky v rámci trialogu, které přinesly společný základ pro řadu klíčových otázek. Komise vítá společný cíl spoluzákonodárců, podle nichž by dohody ohledně návrhu směrnice mělo být dosaženo do konce tohoto roku.

Pokud jde o financování terorismu, Komise ve svém akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu 6 z února 2016 ohlásila návrh cílených změn čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, který dne 5. července 2016 přijala. Navrhovanými změnami se mají řešit nové způsoby financování terorismu (například virtuální měny, předplacené karty) a zvýšit transparentnost s cílem bojovat proti praní peněz. Evropský parlament a Rada začaly pracovat na svém stanovisku k uvedenému návrhu a v této práci by měly rychle pokročit tak, aby mohly být trialogy zahájeny do začátku roku 2017. Dne 14. července 2016 Komise přijala seznam třetích zemí, které mají strategické nedostatky ve svých režimech pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu 7 . Banky budou nyní muset v případě finančních toků z těchto 11 zemí provádět další kontroly („opatření zesílené hloubkové kontroly“).

Komise urychlila provádění svého akčního plánu z prosince 2015, který se týká posilování operativní spolupráce na úrovni EU zaměřené proti nedovolenému obchodu se střelnými zbraněmi a výbušninami a proti jejich používání 8 . Většina opatření akčního plánu jsou již provedena nebo se právě provádí. Pokračuje práce na urychlování a zintenzívnění výměny informací o střelných zbraních na evropské i mezinárodní úrovni. Kromě toho byly zahájeny dialogy se zeměmi regionu Blízkého východu a severní Afriky, jakož i zeměmi západního Balkánu. Cílem uvedených dialogů bylo zlepšit výměnu informací a operativní spolupráci v boji proti obchodování se střelnými zbraněmi na těchto dvou hlavních trasách.

Dne 18. listopadu 2015, po útocích v Paříži Komise přijala prováděcí nařízení o společných minimálních normách týkajících se znehodnocených střelných zbraní 9 . Toto prováděcí nařízení vstoupilo v platnost dne 8. dubna 2016 a stanoví, že znehodnocené střelné zbraně budou nevratně neschopné střelby. Výbor zodpovědný za provádění opatření v oblasti znehodnocování střelných zbraní se sešel v září 2016, aby posoudil potřebu další revize norem týkajících se znehodnocování. Komise rovněž předložila návrh na revizi směrnice o střelných zbraních (směrnice 91/477/EHS), aby se omezil přístup k nejnebezpečnějším kategoriím střelných zbraní v případě civilního vlastnictví 10 . Rada zaujala obecný přístup k návrhu Komise dne 10. června 2016 a Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o návrhu hlasoval dne 19. července 2016. Jednání mezi spoluzákonodárci bylo zahájeno na politické úrovni dne 27. září 2016 a nyní pokračují v rámci několika technických jednání. Je důležité, aby se dohody dosáhlo do konce roku. Komise bude nadále naléhat na spoluzákonodárce, aby pokračovali v ambiciózním přístupu, zejména pokud se jedná o cíl spočívající v zákazu nejnebezpečnějších poloautomatických střelných zbraní.

Teroristé k útokům v Evropě využívají amatérsky vyráběných výbušnin. Komise se aktivně snaží omezit dostupnost prekurzorů, které lze pro výrobu amatérsky vyráběných výbušnin použít, a posílit detekční schopnosti donucovacích orgánů a dalších pracovníků, kteří ručí za bezpečnost veřejných prostor, hromadné dopravy a kritických infrastruktur. Součástí tohoto úsilí je také financování výzkumného projektu 11 , jehož cílem je neutralizovat výbušné vlastnosti produktů, jež jsou volně prodejné v železářstvích. Projekt vedl k podávání patentů, kterých lze v tomto odvětví využít. Komise musí spolu s členskými státy naléhavě řešit způsoby, jak výsledků uvedeného výzkumu využít k tomu, aby se teroristům znemožnil přístup k tomuto potenciálnímu zdroji složek pro výrobu bomb.

Zároveň je nutné tuto neustále se vyvíjející podobu hrozby řešit také prostřednictvím politických opatření proti výbušninám. Komise ve spolupráci s členskými státy nedávno identifikovala další látky používané jako prekurzory, které vzbuzují obavy a které by měly podléhat zvýšeným kontrolám. V listopadu Komise přijme tři samostatné akty v přenesené pravomoci, kterými se tyto látky doplňují do přílohy II nařízení o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání 12 . Z uvedených doplnění bude vyplývat povinnost oznamovat podezřelé transakce, zmizení a krádeže těchto látek donucovacím orgánům.

Komise současně přijímá opatření, aby zajistila úplné provádění uvedeného nařízení členskými státy. Dne 29. září 2016 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti Kypru, Francii, Lucembursku a Španělsku, neboť tyto členské státy ještě zcela neprovedly všechna příslušná ustanovení. Komise počátkem roku 2017 předloží zprávu o provádění a uvede, zda je nezbytné nadále posilovat evropská pravidla.

b) Prevence radikalizace a její potírání

Prevence radikalizace, a to jak na místní úrovni, tak prostřednictvím internetu, je ústředním pilířem úsilí Unie bojovat proti terorismu. V červnu 2016 Komise předložila komplexní sdělení o tom, jak lze opatřeními na úrovni EU členské státy podpořit při prevenci radikalizace vedoucí k násilnému extremismu 13 . Orgány EU by měly navrhovaná opatření urychleně provést. Od přijetí kodexu chování v květnu 2016 Komise sleduje plnění závazků ze strany společností působících v oblasti informačních technologií, zejména závazku spočívajícího v odstranění nezákonných nenávistných projevů v době kratší než 24 hodin. Komise bude o pokroku v této oblasti informovat Radu pro spravedlnost a vnitřní věci, která bude zasedat dne 8. prosince 2016. Členské státy v návaznosti na konferenci na vysoké úrovni, která se konala v říjnu 2015 a týkala se reakce trestního soudnictví na radikalizaci, jakož i v návaznosti na závěry Rady z 20. listopadu 2015 v současné době předkládají návrhy, kterými reagují na výzvu k předkládání projektů zaměřených na řešení radikalizace ve věznicích. Současně by měly členské státy a jejich místní orgány plně využívat různých podpůrných opatření a nástrojů spolupráce pro prevenci a řešení radikalizace, zejména prostřednictvím podpory poskytované v rámci sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN). V září 2016 byla v rámci uvedené sítě zahájena kampaň „Exit Hate“, která měla formou osobních svědectví nabízet alternativní argumentaci extremistické propagandě. Síť je díky svému nedávnému posílení nyní dostupná také uživatelům třetích zemí. Prostřednictvím sítě byly zorganizovány návštěvy Turecka a Jordánska, kterých se zúčastnili místní pracovníci s mládeží a akademičtí pracovníci, aby sestavili seznam konkrétních opatření, jež budou prováděna s místními komunitami. Dne 9. listopadu 2016 Komise uspořádá konferenci na vysoké úrovni sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci, na níž se sejdou tvůrci národních a místních politik s terénními pracovníky působícími v první linii, aby projednali účinné způsoby boje proti radikalizaci. Komise rovněž připravuje druhé zasedání na vysoké úrovni v rámci internetového fóra EU naplánovaného na 8. prosince 2016, aby členským státům, zástupcům průmyslu a občanské společnosti umožnila vyhodnotit dosažený pokrok a určit, jakým směrem by se dále měla vyvíjet práce související s prevencí radikalizace na internetu a bojem proti teroristické propagandě na internetu. Bratislavský plán zdůrazňuje význam podpory, kterou EU poskytuje členským státům na opatření v oblasti prevence radikalizace.

c) Zlepšení operativní přeshraniční spolupráce za podpory agentur EU

Členské státy by měly v plné míře těžit z mechanismů, které byly na úrovni EU zavedeny pro zajištění operativní přeshraniční spolupráce, přičemž by měly využívat posílené podpory ze strany agentur EU. Eurojust hraje klíčovou úlohu; po nedávných teroristických útocích ve Francii a Belgii Eurojust podporuje francouzské a belgické státní zástupce prostřednictvím poradenství a koordinace v průběhu složitých vyšetřování.

Současný politický cyklus pro období 2013–2017, který je zaměřen na boj proti nejvýznamnějším hrozbám v oblasti trestné činnosti vedený soudržným způsobem prostřednictvím spolupráce mezi příslušnými službami členských států, orgánů a agentur EU, jakož i příslušných třetích zemí a organizací, se blíží ke konci. Vzhledem ke svému pozitivnímu dopadu na posílenou spolupráci mezi donucovacími orgány v přeshraničním kontextu by měl být obnoven a posílen. Donucovací orgány členských států a partnerských zemí například zadržely podezřelé osoby, u nichž se našly letenky zakoupené pomocí odcizených nebo padělaných údajů kreditní karty. U mnohých z těchto podezřelých osob se rovněž zjistilo, že byly zapojeny do jiných forem trestné činnosti, včetně obchodování s lidmi, obchodu s drogami, kyberkriminality a terorismu. Ti, jež se dopouštějí závažné a organizované přeshraniční trestné činnosti, nepřetržitě hledají nové příležitosti, ať už se jedná o zneužívání potenciálních migrantů prostřednictvím obchodování s lidmi nebo o nedovolený obchod s volně žijícími druhy či další environmentální trestné činy. Naše reakce se musí rovněž vyvíjet.

Aby mohla EU nadále účinně bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti, musí být připravena se přizpůsobit novým trendům v oblasti trestné činnosti, ale také situaci, kdy jsou pro páchání trestných činů stále více využívány kybernetické prostředky. Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Europolu již podporuje meziodvětvovou a přeshraniční spolupráci v oblasti boje proti kyberkriminalitě. V červenci 2016 uvedené centrum zahájilo spolu s nizozemskou státní policií, společností Intel Security a skupinou Kaspersky Lab kampaň s názvem „NoMoreRansom“. Cílem tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru je bojovat proti tzv. ransomware, což je druh škodlivého softwaru, který zaviruje počítače tak, že zakóduje počítačové soubory a dekóduje je pouze v případě, že dojde k zaplacení výkupného. Doposud pomoci v rámci uvedeného partnerství využilo 2 400 uživatelů, kterým byly dekódovány soubory, aniž by došlo k zaplacení výkupného. Vzhledem k rostoucímu významu, jaký mají elektronické důkazy pro vyšetřování trestné činnosti, Komise zvyšuje účinnost stávajících mechanismů, jež umožňují přeshraniční přístup k elektronickým důkazům a mezi něž patří například vzájemná právní pomoc. V souladu se závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z června 2016 Komise zahájila odbornou konzultaci o společném přístupu EU týkajícím se využívání vyšetřovacích opatření na internetu. V období od července do října 2016 se konaly tři schůzky odborné skupiny s odborníky z oblasti vymáhání práva, akademickou obcí a poskytovateli internetových služeb. Čtvrtý seminář se bude konat v listopadu 2016, aby se posoudila proveditelnost řešení v podobě platformy pro předávání žádostí týkajících se elektronických důkazů. Uvedené schůzky odborné skupiny budou podkladem pro vypracování zprávy v polovině období, která má být předložena Radě pro spravedlnost a vnitřní věci v prosinci 2016.

III. POSÍLENÍ NAŠÍ OBRANY A ODOLNOSTI

a) Lepší výměna informací

Sdílení informací je klíčovým prvkem pro posílení naší obrany proti terorismu. Prvním úkolem je co nejlépe využívat stávající nástroje a systémy. Musejí být plně prováděny a uplatňovány.

Názorným příkladem je prümský rámec pro výměnu údajů o DNA, otisků prstů a vnitrostátních údajů o registraci vozidel. Jde o úspěšný nástroj pro odhalování zločinců, kteří působí přeshraničně. Doposud jej však nezavedly všechny členské státy, což je na úkor potenciálních přínosů pro posilování bezpečnosti. Aby Komise tento problém vyřešila, zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Chorvatsku, Řecku, Irsku, Itálii a Portugalsku, které dosud neprovedly tzv. prümská rozhodnutí 14 . Jedná se o první řízení o nesplnění povinnosti v případě tzv. „nástroje bývalého třetího pilíře“ v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Zároveň Komise i nadále podporuje členské státy v plném provádění prümského rámce a v lednu 2017 uspořádá konferenci, jejímž cílem bude sdílení osvědčených postupů.

Provádění dohodnutých opatření je rovněž klíčovou výzvou v kontextu směrnice EU o jmenné evidenci cestujících (PNR) 15 . Poté, co Evropský parlament, Rada a Komise spolupracovaly na přijetí uvedené směrnice, existuje riziko zpomalení pokroku z důvodu nedostatečné kapacity většiny členských států, pokud jde o zpracování shromážděných údajů. Nyní musí členské státy urychleně zřídit své složky pro informace o cestujících. Doposud zřídil plně funkční složku pro informace o cestujících pouze jeden členský stát (Spojené království), další dva členské státy (Francie a Maďarsko) by tohoto cíle měly dosáhnout do konce roku 2016 a ostatní státy teprve na projektech pracují. Nicméně na základě informací, které Komisi poskytly členské státy, jedenáct členských států dosud s prací nezačalo. Pro dosažení tohoto cíle je Komise připravena poskytnout další právní pomoc, odborné znalosti a finanční podporu. Do listopadu 2016 Komise předloží prováděcí plán s průběžnými cíli, které členské státy budou muset splnit, aby jejich složky pro informace o cestujících byly zřízeny a zprovozněny ve lhůtě pro úplné provedení směrnice, tj. do května 2018. V zájmu podpory zřizování složek pro informace o cestujících navrhla Komise rozpočtovým orgánům, aby byla pro účely financování v období 2017–2020 poskytnuta dodatečná částka ve výši 70 milionů EUR. Komise navíc poskytne 3,8 milionu EUR, aby se usnadnila výměna údajů PNR mezi členskými státy a Europolem. Po konzultacích s členskými státy a sdruženími leteckých společností Komise rovněž předloží prováděcí pravidla týkající se formátů dat a přenosových protokolů pro předávání údajů PNR. Komise je připravena přijmout prováděcí pravidla do konce tohoto roku. Letečtí dopravci by pak používali standardní formáty dat a přenosové protokoly stanovené uvedeným prováděcím rozhodnutím do jednoho roku od jeho přijetí.

Agentury EU hrají důležitou úlohu při podpoře výměny informací mezi vnitrostátními orgány a tato podpora by měla být posílena. V kontextu nového právního základu Europolu, který byl přijat v květnu 2016 16 a vstoupí v platnost v květnu 2017, bude personál úřadu posílen o dalších až 90 pracovníků. V této souvislosti a v návaznosti na projev o stavu Unie v roce 2016, v němž bylo oznámeno posílení Europolu, nyní Komise provádí důkladné posouzení potřeb pomocí informací, které jí Europol poskytl. Na základě výsledků tohoto posouzení přijme Komise nezbytná opatření s cílem umožnit Evropskému centru pro boj proti terorismu zřízenému v rámci Europolu, aby poskytoval nezbytnou podporu členským státům, a sice 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.

Bratislavský plán vyzývá k intenzivnější spolupráci a výměně informací mezi bezpečnostními službami členských států. To je v souladu se sdělením Komise ze dne 14. září 2016, které zdůraznilo, jak je důležité nalézt praktické řešení, jež umožní posílenou spolupráci mezi donucovacími orgány a zpravodajskými službami. Komise vyzvala členské státy, aby sdílely své osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni pomocí struktur pro výměnu informací mezi donucovacími orgány a vnitrostátními bezpečnostními službami; první související výměna názorů proběhla dne 28. září 2016 ve Stálém výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti při Radě EU (COSI). Komise se obrátí na jednotlivé členské státy a tuto výměnu bude podporovat.

b) Posílení informačních systémů a odstranění nedostatků v přístupu k informacím

Kromě provádění stávajících systémů je zapotřebí zlepšit celkovou architekturu informací v oblasti bezpečnosti. Stávající opatření v oblasti správy bezpečnostních údajů v EU jsou roztříštěná. To zločincům a teroristům napomáhá k tomu, aby použili různé totožnosti a unikli odhalení. Při plném respektování zásad ochrany údajů – zejména zásady účelového omezení – se rovněž zvažují možnosti, jak nejlépe využít stávajících informací na úrovni EU a zlepšit správu identit.

Komise zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni, která řeší právní, technické a provozní aspekty různých variant s cílem dosáhnout interoperability informačních systémů v oblasti správy a bezpečnosti hranic 17 . Dne 20. června proběhla úvodní schůzka a poté, dne 20. září zasedala odborná skupina na vysoké úrovni za účasti Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Uvedená skupina jednala o možnostech zlepšení způsobu, jakým členské státy provádějí a využívají stávající systémy, a zejména o přidané hodnotě, kterou může přinést jediné rozhraní pro vyhledávání. Jednala rovněž o práci Komise na systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně jeho základního principu a cílů, jakož i právních, technických a provozních otázek. Komise o těchto jednáních poskytne aktuální informace Radě (Radě pro spravedlnost a vnitřní věci dne 13. října) a Evropskému parlamentu (na jednání výboru LIBE dne 8. listopadu).

Vzhledem k bezpečnostním problémům a k zásadnímu významu, jaký má pro řešení uvedených problémů lepší výměna informací, je třeba činnost pracovní skupiny urychlit. Komise předloží prozatímní zjištění do prosince 2016, přičemž se zaměří na způsoby, jak lépe provádět a používat stávající systémy, a na úlohu, kterou při podpoře tohoto procesu může hrát Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA). Jak již bylo zmíněno v projevu o stavu Unie a v Bratislavském plánu, Komise do listopadu předloží legislativní návrh na zřízení systému ETIAS, aby se zajistily předběžné kontroly státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti při cestování do schengenského prostoru.

c) Posílení bezpečnosti na vnějších hranicích

Ze sdělení Komise ze dne 14. září 2016 jasně vyplývá, že k posílení vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie bude zapotřebí zlepšit správu vnějších hranic. Předělem při posilování správy vnějších hranic je zahájení činnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže dne 6. října, které je spojeno se značným nasazením příslušníků pohraniční stráže a poskytnutím technického vybavení na bulharských vnějších hranicích. Europol by měl dále posilovat svou přítomnost v migračních hotspotech, a sice nasazením vyslaných příslušníků s cílem umožnit provádění bezpečnostních kontrol, jež jsou součástí našeho úsilí o posílení bezpečnosti na vnějších hranicích.

Kontroly na vnějších hranicích jsou klíčovým prostředkem pro odhalování navracejících se zahraničních teroristických bojovníků. Za tímto účelem musí být všechny osoby překračující vnější hranice EU kontrolovány pomocí příslušných databází. V prosinci 2015 Komise předložila návrh na změnu Schengenského hraničního kodexu s cílem zavést systematické kontroly občanů EU překračujících vnější hranice 18 . Rada dosáhla obecného přístupu na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 25. února 2016, zatímco výbor LIBE Evropského parlamentu přijal svou zprávu dne 21. června 2016. Doposud se konala (dne 13. července 2016) pouze jedna schůzka v rámci trialogu a několik schůzek technických, ale v Evropském parlamentu ještě nebylo dosaženo dohody ohledně zásady systematických kontrol. Oba spoluzákonodárci musí nyní zdvojnásobit své úsilí a urychlit jednání o tomto návrhu, aby bylo možné dosáhnout dohody do konce roku 2016.

Navrhovaný systém EU pro vstup/výstup předložený Komisí v dubnu 2016 19 dále zvýší účinnost hraničních kontrol, neboť se prostřednictvím tohoto systému zaznamená, kde a kdy státní příslušníci třetích zemí vstupují na území EU nebo kde a kdy toto území opouští. Technická jednání v Evropském parlamentu a Radě právě probíhají, nicméně ani jeden z uvedených orgánů dosud nepřijal svůj postoj pro jednání v rámci trialogu. Je důležité, aby práce na tomto návrhu byla urychlena a ukončena.

d) Ochrana občanů a kritických infrastruktur

Teroristé se snaží šířit strach a jsou připraveni způsobit velký počet obětí tím, že se zaměří na snadno zranitelné cíle. Je zřejmé, že je třeba urychleně posílit naši odolnost, abychom byli schopni chránit občany a infrastrukturu a snížit zranitelnost. Prostřednictvím analýzy rizik, výzkumu v oblasti bezpečnosti a systematické spolupráce mezi donucovacími orgány a soukromým sektorem může Unie přispět k odstranění nedostatků v ochraně snadno zranitelných cílů a kritické infrastruktury.

Komise úzce spolupracuje s členskými státy a zástupci průmyslu s cílem řešit otázky týkající se ochrany kritické infrastruktury. Dne 15. června 2016 se konal seminář EU zaměřený na interní hrozby, jehož cílem bylo navrhnout, jakým způsobem by mohly veřejné orgány a průmysl vyvíjet proti interním hrozbám praktičtější přístup a účinná zmírňující opatření. V návrzích další činnosti je zahrnuto zřízení pracovní skupiny s členskými státy, jejímž cílem je – pro potřeby členských států a průmyslu – kontrolovat a vyvíjet soubor nástrojů zaměřených na interní hrozby. Ve dnech 20.–21. září Komise zorganizovala seminář v Bruselu na téma „Výzvy a poznatky získané při nedávných teroristických útocích v oblasti civilní obrany a pohotovostních služeb“. Návrhy zahrnovaly: rychlejší zásah pohotovostních služeb v „červeném pásmu“ během útoku s cílem omezit počet obětí, lepší vybavení pro pohotovostní služby, lepší identifikace obětí katastrof a zvyšování povědomí veřejnosti tím, že bude občanům poskytována odborná příprava v oblasti reakce/první pomoci. V následujících měsících Komise přijme další opatření na posílení bezpečnosti dopravy se zaměřením na železniční a námořní bezpečnost, jakož i na ochranu snadno zranitelných cílů a bezpečnost veřejně přístupných zón na letištích.

Dne 7. září 2016 předložila Komise návrh na vytvoření společného certifikačního systému EU pro veškerá detekční zařízení pro zajištění ochrany letectví před protiprávními činy 20 , který má za cíl zjednodušit a harmonizovat postupy EU pro certifikaci uvedených zařízení. Tato iniciativa pomůže soukromému sektoru tím, že sníží náklady na certifikaci pro odvětví bezpečnosti, posílí konkurenceschopnost bezpečnostního průmyslu EU a zlepší ochranu letectví v celé Evropě. Tento návrh ukazuje, jaký význam Komise přikládá rozvoji konkurenceschopného bezpečnostního průmyslu EU, jenž může přispět k autonomii EU při řešení bezpečnostních potřeb. Komise vyzývá spoluzákonodárce, aby zahájili práci na tomto návrhu.

IV. ZÁVĚR

Z této zprávy vyplývá, že při provádění Evropského programu pro bezpečnost a na cestě k účinné a skutečné bezpečnostní unii bylo dosaženo konkrétních výsledků, a to mimo jiné v oblasti provozních opatření. Hrozby, které mají komplexní a přeshraniční povahu, vyžadují jednotná opatření na více úrovních. Toho lze dosáhnout pouze na základě důvěry a spolupráce všech institucí a členských států. „Teroristé neútočí na jeden či druhý členský stát; útočí na náš způsob života, naši otevřenost, naši budoucnost. Pachatelé závažné trestné činnosti, zejména kyberkriminality, působí ve stejném prostoru a za cíl si vybírají ty nejslabší články v našich společnostech. Naši reakci musíme posílit: spoluprací na zvyšování bezpečnosti a odolnosti musíme bojovat nejen proti těmto hrozbám a prostředkům, které tyto hrozby podporují, ale také proti jejich příčinám. Komise bude nadále pokračovat v provádění této zásadní agendy a v listopadu bude informovat o pokroku.

(1) Bratislavské prohlášení a Bratislavský plán ze dne 16. září 2016, dokument SN 73/16.

(2) Sdělení COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015, Evropský program pro bezpečnost.

(3) Sdělení COM(2016) 230 final ze dne 20. dubna 2016, Naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie.

(4) Viz rovněž sdělení COM(2016) 602 final ze dne 14. září 2016, Posilování bezpečnosti ve světě mobility: Zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice.

(5) COM(2015) 625 final.

(6) COM(2016) 50/2.

(7) C(2016) 4180 final.

(8) COM(2015) 624 final.

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování střelných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené střelně zbraně byly nevratně neschopné střelby.

(10) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.

(11) Výzkumný projekt financovaný v rámci priority „výzkum v oblasti bezpečnosti“ 7. rámcového programu EU pro výzkum.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání.

(13) COM(2016) 379 final.

(14) Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV a 2008/616/SVV.

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.

(17) Viz sdělení Komise COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016, Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost.

(18) COM(2015) 670 final.

(19) COM(2016) 194 final ze dne 6. dubna 2016.

(20) COM(2016) 491 final.