EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.9.2016
COM(2016) 602 final
SDĚLENÍ KOMISE
Posilování bezpečnosti ve světě mobility: Zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 14.9.2016
COM(2016) 602 final
SDĚLENÍ KOMISE
Posilování bezpečnosti ve světě mobility: Zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice
1. ÚVOD
Schengenský prostor je jedním z nejcennějších výdobytků EU, neboť spojuje jedinečné hospodářské a společenské výhody v podobě území bez kontrol na vnitřních hranicích. V posledních letech však bylo úsilí o zachování bezpečnosti v otevřené Evropě podrobeno těžké zkoušce. Tlak vyplývající z migrace a uprchlické krize společně s vlnou teroristických útoků jsou důvodem k přijetí nového přístupu. Evropský program pro migraci a Evropský program pro bezpečnost 1 ukázaly, že hlubší spolupráce je odpovědí nejen jako reakce na krizi, ale rovněž díky využití sdílených odborných znalostí a vědomostí pro vybudování silnějšího a trvalejšího evropského systému, jenž dokáže zajistit pevné hranice a kvalitní zpravodajské informace, kterých je zapotřebí pro udržení bezpečnosti v Evropě.
Toto sdělení na uvedený program navazuje tím, že stanoví praktická opatření s cílem danou činnost urychlit a rozšířit. Staví na silném konsenzu – orgánů 2 i veřejného mínění 3 – v tom smyslu, že EU musí učinit vše, co je v jejích silách, aby pomohla členským státům chránit občany, a to způsobem, který umožní maximálně využít příležitostí ke spolupráci při zajištění plného respektování základních práv, na kterých je společnost v EU založena.
Základem této práce musí být cílevědomé odhodlání pokračovat ve všech opatřeních v rámci Evropského programu pro migraci a Evropského programu pro bezpečnost.
Mít pevné hranice, to také znamená snížit riziko mimořádného tlaku, jehož jsme byli svědky v minulém roce, tím, že se bude pokračovat v obrovském úsilí o obnovení stabilní situace, pokud jde o humanitární normy a řízení migrace v důsledku krize. To znamená společný přístup v oblasti azylu a navracení osob a zároveň posílení možností legální migrace. Znamená to rovněž pracovat v rámci pro partnerství na omezování hlavních příčin nelegální migrace a rozvinout novou etapu spolupráce s klíčovými partnery v oblasti migrace 4 . Pevné vnější hranice tak budou základem pro Schengen jako prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, jak je stanoveno v „Plánu návratu k Schengenu“ 5 , a zlepší mobilitu.
Pokud jde o bezpečnost, účinná a skutečná bezpečnostní unie 6 znamená, že spolu členské státy úzce spolupracují v otázkách bezpečnosti a že uznávají, že vnitřní bezpečnost jednoho členského státu je vnitřní bezpečností všech členských států a Unie jako celku. Je třeba provádět neodkladně aktivity v oblastech, jako jsou předcházení radikalizaci a boj proti ní, zdokonalování výměny informací, ochrana občanů a kritické infrastruktury a omezování přístupu teroristů a zločinců ke střelným zbraním nebo financování, a využívat veškerých možností, které EU má, k řešení bezpečnostních hrozeb. Úplné a urychlené provádění opatření ve všech těchto oblastech je odrazovým můstkem pro další postup.
V tomto sdělení jsou vymezeny klíčové oblasti činnosti pro další provádění Evropských programů pro migraci a pro bezpečnost a bezpečnostní unie. Dohromady tvoří uvedená opatření základní stavební kameny pro řízení migrace, usnadnění cestování s dobrými úmysly a spolupráci s členskými státy na posílení bezpečnosti. Čím rychleji budou zavedeny účinné a interaktivní systémy, tím rychleji pocítíme jejich přínos. Toto sdělení tedy uvádí, jak je tuto práci třeba urychlit, a rovněž zdůrazňuje další vývoj v krátkodobém horizontu s cílem dále zlepšit správu vnějších hranic, řešit bezpečnostní potřeby a zajistit, aby měli příslušníci pohraniční stráže, celní orgány, azylové orgány, policisté a soudní orgány správné informace. Toto intenzivnější využívání údajů klade zvláštní důraz na nutnost respektovat základní práva a pravidla na ochranu údajů – to znamená řádně navržené, správně používané a náležitě regulované technologie a informační systémy a plné záruky k zajištění ochrany soukromého života a osobních údajů.
2. MOBILITA A BEZPEČNOST DÍKY PEVNÝM HRANICÍM A ÚČINNÉ VÝMĚNĚ INFORMACÍ
Pevné vnější hranice hrají klíčovou úlohu při zajišťování vnitřní mobility. To platí především pro Evropskou unii, kde je pevnost vnějších hranic nezbytnou podmínkou volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Každý rok překročí hranici schengenského prostoru asi 400 milionů občanů EU a 200 milionů občanů ze zemí mimo EU. Každodenní situace při ochraně hranic má zásadní význam pro hospodářství EU, společnost EU a vztahy s našimi sousedy.
Ochrana hranic musí být efektivní a zajišťovat bezpečnost. Snadné cestování pro miliony Evropanů a obyvatel jiných částí světa překračujících hranice musí zahrnovat jednodušší a rychlé postupy, z nichž budou mít prospěch jak občané EU, tak občané třetích zemí cestující „s dobrými úmysly“. Výsledkem je významný ekonomický přínos pro hospodářství EU založené na obchodování a úspory veřejných orgánů, které jsou pod silným tlakem. Zároveň se ale tento systém musí zaměřit i na ostatní cíle správy hranic, jako je boj proti nelegální migraci a určování bezpečnostních rizik. Řešení spočívá v rovnováze rozdílných požadavků správy hranic pomocí účinných, bezpečných a komplexních opatření uzpůsobených různým druhům příjezdů, a tedy ve sladění přínosů větší mobility s požadavkem bezpečnosti.
Mnoho cestujících přijíždí do EU na krátkodobý pobyt za účelem obchodu, trávení volného času nebo studia a vstupují s vízem, pokud je požadováno. V takových případech, stejně jako v případě všech legálních způsobů vstupu do EU, představuje hranice příležitost ověřit, že jsou splněny všechny podmínky vstupu, a přivítat cestující v Evropě.
Avšak migrační a uprchlická krize poukazuje obzvláště na potřebu řídit příliv nelegálních migrantů. EU má povinnosti vůči těm, kteří potřebují mezinárodní ochranu a které je třeba nasměrovat do azylového systému. Na druhé straně ty osoby, které nevyužily dostupné zákonné způsoby vstupu a nemají právo zůstat na území EU, se musí vrátit nebo být navráceny. Je proto nezbytné, aby byli všichni při vstupu do schengenského prostoru náležitě registrováni, prošli příslušnými identifikačními a prověřovacími postupy a byli přijímáni v zařízeních, v nichž lze potřebné kontroly provádět.
Nedostatky a mezery, včetně slabých míst na vnějších hranicích EU, se jasně ukázaly při reakci na migrační a uprchlickou krizi. K obnově účinné správy hranic je zapotřebí značného úsilí. To zahrnuje nevídanou aktivitu na podporu členským státům v přední linii v rámci přístupu založeného na hotspotech, postupnou práci na obnovení řádného uplatňování schengenských pravidel na ochranu vnějších hranic a rozsáhlou spolupráci a koordinaci při podrobném sledování situace, která se den ode dne mění. Toto úsilí musí pokračovat, především v Řecku a Itálii, kde nadále přetrvávají nedostatky v zavedených strukturách, v rychlosti provádění opatření a v poskytování nezbytných odborných zdrojů z jiných členských států. Z toho důvodu je zásadní rychle zřídit evropskou pohraniční a pobřežní stráž.
Třebaže jsou hranice jen jednou z částí řešení v oblasti bezpečnosti, nedostatky týkající se hranic způsobují nedostatky i v této oblasti. Výskyt zahraničních teroristických bojovníků jako závažného bezpečnostního rizika zdůraznil přeshraniční hrozby a zvláštní význam komplexních a účinných hraničních kontrol, týkajících se i občanů EU. To přispívá k obecnějším obavám, že boj proti terorismu je brzděn schopností teroristů působit přeshraničně, což poukazuje na nedostatky ve sdílení klíčových informací.
EU se může chopit možnosti společného přístupu a vybudovat účinný systém využívající výhod z rozsahu, aby občanům zajistila větší bezpečí. Pokud bude EU náležitě používat své nástroje pro vymáhání práva a hraniční kontrolu, bude těžit z potenciálu interoperability mezi informačními zdroji s cílem identifikovat ve společném souboru informací případné bezpečnostní hrozby a bude využívat moment vstupu na území EU jako klíčový bod pro provedení bezpečnostních kontrol, nebudou pak moci teroristické sítě zneužívat uvedených nedostatků. To je jádrem bezpečnostní unie.
To také klade důraz na postupy při vstupu a správu vnějších hranic. Je třeba provádět zevrubné kontroly, avšak zabránit zbytečným prodlením, což vyzdvihuje výhody prověřování před cestou. K tomu je zapotřebí kvality a jistoty, pokud jde o doklady totožnosti, čemuž napomáhají srovnatelné bezpečnostní prvky a společné přístupy v boji proti padělání dokladů. Vyniká tak potřeba bezpečných, rychlých a moderních hraničních kontrol s využitím systémů a postupů, které umožňují rychlý a spolehlivý přístup k informacím potřebným pro kontrolu totožnosti a statusu.
Společným přístupem proti bezpečnostním nedostatkům
V dubnu 2016 Komise zahájila diskusi o tom, jak by bylo možné posílit a zefektivnit informační systémy 7 s cílem řešit nedostatky a mezery ve struktuře a interoperabilitě stávajících datových systémů a plně využít potenciál těchto systémů pro identifikaci bezpečnostních hrozeb, a to v plném souladu s pravidly pro ochranu údajů. Výkonnost systému je samozřejmě podmíněna také kvalitou údajů, které tento systém obsahuje, z čehož vyplývá potřeba, aby členské státy v plné míře prováděly a využívaly stávající pravidla a systémy, jako je Schengenský informační systém, Vízový informační systém, databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů vedená Interpolem, EURODAC a databáze Europolu.
Tváří v tvář teroristickým hrozbám, jimž dnes čelíme, závisí účinnost bezpečnostních kontrol do značné míry na výměně informací nejen mezi donucovacími orgány, ale také mezi zpravodajskými službami. Předpokladem úspěšných protiteroristických zásahů je účinné a včasné sdílení informací mezi příslušnými orgány. Jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU jsou však opatření stále roztříštěná, což může vést k nebezpečným bezpečnostním nedostatkům. Při sbližování obou stran lze na úrovni EU pomoci zdokonalením mechanismů EU díky plnému využití možností spolupráce podle Smluv o EU a snahou prosadit kulturu společné odpovědnosti a vůli a schopnost přeměnit tuto odpovědnost v operativní činnost.
3. KLÍČOVÁ OPERATIVNÍ OPATŘENÍ
3.1 Zavedení evropské integrované správy hranic: evropská pohraniční a pobřežní stráž
Evropský parlament a Rada usilovaly o rychlé dosažení dohody na návrhu o evropské pohraniční a pobřežní stráži 8 : poté, co bylo tento týden formálně přijato nařízení, je nyní vše připraveno k tomu, aby evropská pohraniční a pobřežní stráž začala plně fungovat.
Evropská pohraniční a pobřežní stráž představuje významný pokrok ve správě hranic EU. Zaměřuje se na konkrétní nedostatky, jež se tak zřetelně projevily během migrační a uprchlické krize: roztříštěnost úsilí, nekonzistentnost při hraničních kontrolách a nedostatky při poskytování národních odborných zdrojů. Umožní integrovanou správu hranic tím, že spojí činnost silné Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, včetně pobřežní stráže, která se týká úkolů pohraniční kontroly 9 . Agentura naváže na práci agentury Frontex novými úkoly v oblastech, jako je navracení, a organizací systematického přístupu v rámci EU. Formalizuje přístup založený na hotspotech, který se dnes používá při pomoci členským státům, jež jsou pod největším tlakem. Zajistí zejména vysokou a jednotnou úroveň norem, povinné posouzení zranitelnosti s cílem vyhodnotit kapacitu a připravenost členských států, a v krajním případě může být pověřena, aby přímo zasahovala na území členského státu 10 .
Výsledkem bude výrazné zlepšení schopnosti EU reagovat na proměnlivé výzvy týkající se migrantů, kteří přicházejí na vnější hranice EU. Schopnost reagovat bude na setrvalé úrovni díky stálému sboru členů vnitrostátní pohraniční stráže – nejméně 1 500 osob – a technickému vybavení; nebude tedy nutné spoléhat se na nepravidelné dobrovolné příspěvky. Kromě zajištění řádného řízení na vnějších hranicích by to také znamenalo, že by se prováděly odpovídající kontroly totožnosti a bezpečnostní kontroly. To souvisí rovněž s nutností změnit Schengenský hraniční kodex tak, aby byly požadovány systematické kontroly 11 .
Evropská pohraniční a pobřežní stráž bude mít zásadní význam také pro bezpečnost. Bude spolupracovat s dalšími agenturami EU, jako jsou Europol a Eurojust, za účelem předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a terorismus 12 . Rovněž bude podporovat členské státy odbornými zdroji na vnějších hranicích, například jako součást operací namířených proti převaděčům migrantů. Členové jednotek provádějící operace v oblasti správy hranic budou nyní moci nahlížet též do příslušných evropských databází, včetně databází donucovacích orgánů. Tím se zajistí přístup jednotek v terénu k potřebným informacím, který je možné podle uvážení hostitelského členského státu rozšířit i na národní databáze 13 . Hlubší spolupráce s Europolem a Eurojustem bude vyžadovat zvláštní pozornost ohledně ochrany údajů. Během operačních činností agentury se budou shromažďovat osobní údaje o osobách, které příslušné orgány členských států důvodně podezřívají z účasti na přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů, obchodování s lidmi či terorismus. Tyto údaje budou systematicky a neprodleně předávány Europolu a příslušným orgánům členských států, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a vnitrostátními a unijními pravidly na ochranu údajů.
Je nezbytné, aby byla evropská pohraniční a pobřežní stráž plně funkční. Vzhledem k tomu, že bude nová agentura navazovat na činnost dnešní agentury Frontex, může začít provádět své hlavní úkoly od prvního pracovního dne. Komise, Frontex a členské státy urychlily práci na přípravě půdy pro zahájení jejího plného provozu. Ještě před vstupem nového nařízení v platnost bylo určeno pět operačních priorit pro činnost agentury. Ty zahrnují zavedení povinného sdílení zdrojů, stanovení jednotné metodiky a provedení pilotního posouzení, díky nimž bude možno provádět posouzení zranitelnosti, provedení prvních kroků v rámci nových úkolů v oblasti navracení a příprava standardních vzorů pro opakující se úkoly, jako je mechanismus pro vyřizování stížností a dohody o statusu se třetími zeměmi. Díky tomu bude agentura ve svých klíčových funkcích provozuschopná.
Tyto urychlené přípravy musí probíhat souběžně s intenzivní snahou vyvíjet tlak na to, aby byla zajištěna pevnost hranic podle stávajícího režimu. Probíhající operace agentury Frontex v Řecku a v Itálii jsou stále nezbytné k obnovení běžné správy hranic v uvedených členských státech. Jiné operace na Balkáně, například v Bulharsku, jsou rovněž klíčové k zamezení vzniku nových převaděčských tras. Zintenzivnění těchto operací a jejich plynulé převedení pod Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž má také zásadní význam pro obnovení podmínek návratu k běžnému fungování schengenského prostoru do konce roku 2016. To znamená, že je třeba připravit nasazení první evropské pohraniční stráže v říjnu 2016. Je proto naléhavě nutné, aby členské státy řešily stávající nedostatky při vysílání odborníků do Řecka, Itálie a Bulharska v reakci na výzvy agentury Frontex 14 .
Rovněž je důležité navýšení rozpočtu a počtu zaměstnanců agentury, a to v důsledku prodloužení stávajícího mandátu a nových úkolů agentury Frontex. To bude znamenat, že se rozpočet do konce roku 2017 více než ztrojnásobí a počet zaměstnanců agentury se více než zdvojnásobí oproti počtu, který byl pro agenturu Frontex původně v plánu. Na podporu urychleného provádění nařízení je třeba částečné předfinancování dodatečných lidských zdrojů plánovaných na rok 2017. Komise navrhne rozpočtovému orgánu, aby umožnil agentuře přijímat zaměstnance před koncem tohoto roku. Díky tomu by agentura měla být schopna okamžitě převzít stávající operace agentury Frontex a plně reagovat na všechny vznikající potřeby.
Komise je odhodlána poskytnout finanční pomoc na naléhavé potřeby členským státům, jež čelí mimořádnému tlaku na vnějších hranicích Unie. Komise rovněž využije celou škálu možností financování ze strany EU, především podporu hranic z Fondu pro vnitřní bezpečnost, s cílem podpořit střednědobé a dlouhodobé úsilí členských států o to, aby dostály svým povinnostem a zajistily pevné vnější hranice. Plné využití těchto příležitostí může významně přispět k podpoře rozvoje vysoce kvalitních a soudržných opatření na hranicích.
|
Další kroky: Členské státy by měly: -odstranit stávající nedostatky v reakci na výzvy týkající se odborníků pro operace agentury Frontex v Řecku, Itálii a Bulharsku, -prostřednictvím účasti ve správní radě podpořit urychlení činnosti nové agentury, -zajistit, aby vnitrostátní příspěvky na rychlou reakci a technické vybavení byly plně k dispozici od prvního dne, a také zahájit již nyní výroční dvoustranné rozhovory, tak aby příspěvky na rok 2017 byly jasné s dostatečným předstihem před koncem tohoto roku. Agentura Frontex by měla: -zajistit, aby byla metodika pro posouzení zranitelnosti dohodnuta v říjnu 2016 a pilotní projekt dokončen v listopadu 2016, a úplný soubor prvních posouzení zranitelnosti tak byl dokončen v prvních třech měsících roku 2017, -zajistit, aby sdílené zdroje vybavení a odborníci byli plně k dispozici od prvního dne operací, -urychlit nábor dalších zaměstnanců k provádění posíleného mandátu agentury, -zajistit, aby první příslušníci evropské pohraniční stráže byli připraveni k rozmístění v říjnu 2016. Komise: -přijme do konce října vzor dohody o statusu s třetími zeměmi, -přijme v září 2016 rozpočtové návrhy nezbytné k tomu, aby mohla agentura urychleně přijmout další zaměstnance, a zejména návrh opravného rozpočtu na rok 2016, -bude pokračovat v poskytování včasné mimořádné finanční pomoci členským státům, jež čelí mimořádnému tlaku na vnějších hranicích, -bude poskytovat agentuře administrativní pomoc s cílem usnadnit nábor dalších potřebných zaměstnanců, -využije ve střednědobém a dlouhodobém horizontu možností, jež nabízejí fondy EU, k podpoře kapacit členských států na vnějších hranicích. Evropský parlament a Rada by měly: -do konce října dosáhnout dohody o navrhované změně Schengenského hraničního kodexu, -přijmout zrychleným postupem změnu rozpočtu, a urychlit tak nábor zaměstnanců pro novou agenturu. |
3.2 Přísnější kontroly prostřednictvím systému vstupu/výstupu (EES)
Komise navrhla v dubnu 2016 nový systém vstupu/výstupu 15 . Systém bude shromažďovat údaje (o totožnosti, cestovních dokladech a biometrické údaje) a zaznamenávat údaje o vstupu a výstupu (data a místa vstupu a výstupu) na hraničních přechodech. Tento modernější systém správy vnějších hranic, který nahrazuje razítka do cestovních pasů, zlepší účinnost hraničních kontrol a zjednoduší překračování hranic cestujícím s dobrými úmysly, kterým s rostoucím počtem cestujících hrozí riziko značných zpoždění.
Tento systém bude hrát velmi důležitou úlohu při zajišťování toho, že se pravidla uplatňují na bezvízový vstup do EU, jakož i na vstup na základě víza. Rovněž umožní identifikovat osoby překračující povolenou dobu pobytu (jedince, kteří zůstávají v schengenském prostoru poté, co skončí jejich povolený pobyt). Pravidla týkající se vstupu do schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu (maximálně 90 dní během jakéhokoli 180denního období) se vztahují na všechny státní příslušníky třetích zemí. Uvedený systém tedy bude klíčovým nástrojem při identifikaci všech státních příslušníků třetích zemí pobývajících v schengenském prostoru po uplynutí tohoto období.
Systém rovněž přispěje k bezpečnosti obecněji, neboť pomůže odhalovat a potírat podvodné zneužití totožnosti, jakož i zneužívání cestovních dokladů a případné opakované pokusy o obcházení kontrol, neboť bude také zaznamenávat odepření vstupu. Tím, že budou mít donucovací orgány přístup do systému, se podpoří boj proti terorismu a organizované trestné činnosti. Tato možnost bude přispívat i k předcházení, odhalování a vyšetřování terorismu a další závažné trestné činnosti. Legislativní návrh je součástí širšího balíčku týkajícího se „inteligentních hranic“, jenž se zaměřuje na úlohu informačních systémů při posilování správy vnějších hranic a vnitřní bezpečnosti a při boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Ten zahrnuje rovněž sdělení s názvem „Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost“ a další navrhovanou změnu Schengenského hraničního kodexu s cílem zavést technické změny potřebné pro systém vstupu/výstupu.
Došlo k výraznému a rychlému pokroku ve věci legislativních návrhů v Radě, a to jak na technické, tak i na politické úrovni. Konečný termín pro přijetí Evropským parlamentem a Radou – konec roku 2016 – by měl být dodržen. To umožní agentuře eu-LISA, aby zahájila vývoj systému v roce 2017, a celý systém by pak měl být plně funkční na začátku roku 2020.
|
Další kroky: Evropský parlament a Rada by měly: -do konce roku 2016 se dohodnout na nařízení o vytvoření EU systému vstupu/výstupu. |
3.3 Předběžná kontrola osob, které jsou oprávněny k cestování bez víz: systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS)
Problematika legálního vstupu do schengenského prostoru bez vízové povinnosti má stále větší význam pro hledání rovnováhy mezi mobilitou a bezpečností. Uvolnění vízového režimu se ukázalo být důležitým nástrojem k budování partnerství se třetími zeměmi, mimo jiné jako prostředek k zajištění účinnosti systémů navracení a zpětného přebírání osob, jakož i ke zvyšování atraktivity EU pro obchod a cestovní ruch 16 . Významný je i prvek vzájemnosti, jelikož uvolnění vízového režimu je obvykle oboustranné, takže se také občanům EU usnadní cestování do zahraničí. Počet cestujících do schengenského prostoru, kteří jsou osvobozeni od vízové povinnosti, přitom trvale roste. Další 17 úroveň systematických kontrol státních příslušníků zemí, kteří jsou oprávněni k cestování bez víz, by byla přínosným doplňkem stávajících opatření pro zachování a posílení bezpečnosti schengenského prostoru.
Myšlenku na vytvoření systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) přineslo sdělení z dubna 2016 nazvané „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“. Komise se nyní rozhodla předložit návrh tohoto systému. Půjde o automatizovaný systém, který umožní zjistit, zda jsou státní příslušníci třetích zemí osvobození od vízové povinnosti způsobilí cestovat do schengenského prostoru. Země jako USA, Kanada a Austrálie již podobné systémy používají a považují za důležitou součást své základní bezpečnostní ochrany; mnoho Evropanů tudíž již tyto systémy zná 18 . Systém se bude vztahovat minimálně na všechny státní příslušníky třetích zemí osvobozené od vízové povinnosti, kteří cestují do schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu (maximálně 90 dní během jakéhokoliv období 180 dní). O těchto cestujících bude shromažďovat informace ještě před cestou, aby mohly být předběžně zpracovány. Cestujícím přinese jistotu, že budou moci bez problémů přejít hranice. Orgánům EU umožní prověřit případná bezpečnostní rizika. Bude tudíž plnit dvojí funkci – při správě hranic a v prosazování práva.
Systém umožní provádět ověřování v dalších databázích a prověřovat žádosti na základě stanovených kritérií a podmínek. Cílem bude ověřit, že:
ve vízovém informačním systému není u žadatele vedena zamítnutá žádost o vízum (platí pro státní příslušníky zemí, s nimiž byl bezvízový styk zahájen teprve nedávno),
na žadatele či jeho cestovní doklad není veden záznam v Schengenském informačním systému,
na žadatele není veden záznam v informačním systému Europolu,
cestovní doklad není hlášen v databázi Interpolu jako odcizený či ztracený,
v budoucím systému vstupu/výstupu nemá žadatel hlášeno překročení povolené délky pobytu nebo odepření vstupu,
plánovaná cesta splňuje pravidlo pro krátkodobý pobyt (předpokládaná doba trvání pobytu včetně předchozích pobytů je v souladu s pravidlem 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů),
žadatel splňuje podmínky vstupu stanovené v Schengenském hraničním kodexu.
Bylo by rovněž možné propojit systém s databázemi předběžných informací o cestujících (API) a jmenné evidence cestujících (PNR) 19 . Žádosti, které byly při automatizovaném zpracování zamítnuty, by byly předány centrálnímu týmu – například stávající agentuře EU –, který by mohl řešit jednodušší případy, jako je nedodržení pravidel pro krátkodobý pobyt. Žádosti, u nichž je v některé databázi veden záznam, by mohly být předány jednomu či více členským státům, které jsou pro záznam příslušné, aby provedly další ověření, například prostřednictvím pohovoru žadatele na konzulárním úřadě.
Návrh Komise se bude zabývat otázkami, jako jsou náklady na vývoj a provoz systému, typ údajů, které mají být shromažďovány a posuzovány, interoperabilita s dalšími stávajícími i budoucími systémy, provozní aspekty na hranicích, zpracování údajů, právní aspekty (včetně otázek ochrany údajů), důsledky pro lidské zdroje a dopady na cestovní ruch a obchod.
|
Další kroky: Komise: -povede další konzultace a do listopadu 2016 předloží legislativní návrh na zřízení systému EU pro cestovní informace a povolení. |
3.4 Zlepšení správy identit a zesílení boje proti padělání dokladů: zabezpečení dokladů
Bezpečné cestovní doklady a doklady totožnosti mají zásadní význam ve všech případech, kdy je třeba s určitostí stanovit totožnost osoby. Lepší správa volného pohybu osob, migrace a mobility jsou založeny na spolehlivých systémech, jež pomáhají předcházet zneužíváním a vzniku hrozeb pro vnitřní bezpečnost v souvislosti s nedostatky v zabezpečení dokladů.
EU vypracovala soudržný přístup v oblasti zabezpečení cestovních dokladů, jehož součástí je například přechod k biometrickým údajům. Bylo tak dosaženo harmonizace u cestovních pasů občanů Unie 20 , dokladů státních příslušníků třetích zemí 21 a informačních systémů 22 . Byly zajištěny přísné normy týkající se ochrany osobních údajů.
Existují však důkazy o narůstajícím padělání dokladů ve vysoce rizikových oblastech 23 . Kromě toho se způsoby padělání dokladů rychle vyvíjejí. Zločinecké sítě zapojené do padělání dokladů totožnosti a cestovních dokladů se stále více specializují a neustále vyvíjejí nové techniky, včetně manipulace s kontrolními zařízeními a obcházení biometrických kontrol. Přestože je padělání nebo pozměňování dokladů totožnosti a cestovních dokladů ztíženo zaváděním vyspělejších bezpečnostních prvků, výrobních postupů a systémů kontroly dokladů, padělatelé budou hledat jiné způsoby, jak se vyhnout odhalení. Zaměřují se i na další druhy dokladů, jako jsou vnitrostátní průkazy totožnosti a dokumenty dokládající totožnost (rodné, oddací a úmrtní listy), které se používají jako podpůrné doklady při vystavení samotných dokladů totožnosti, povolení k pobytu a cestovních dokladů.
Agentury EU jsou v boji proti padělání dokladů již velmi aktivní. Frontex poskytuje členským státům skupiny odborníků na doklady a nástroje pro první kontrolu přicházejících migrantů v hotspotech, jakož i odbornou přípravu a analýzu rizik. Evropské centrum pro boj proti terorismu při Europolu se zabývá vazbou mezi falešnými doklady a terorismem, zatímco zabezpečení dokladů je klíčovým tématem práce Evropského střediska pro boj proti převaděčství při Europolu.
Komise průběžně sleduje technický vývoj a aktualizuje bezpečnostní prvky vzoru víz, povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí a cestovních pasů vydávaných členskými státy, přičemž klade zvláštní důraz na základní práva a ochranu osobních údajů. Nedávno byly předloženy dva návrhy na modernizaci a změnu designu víz a povolení k pobytu 24 . Urychlené přijetí těchto návrhů bude významným krokem vpřed.
Komise se ve svém sdělení nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“ dále věnovala novým způsobům, jak posílit elektronické zabezpečení dokladů a správu dokladů totožnosti. Navrhne akční plán, který se zaměří na procesní nedostatky a navrhne nápravná opatření. Bude přitom rozlišovat opatření, která mají být přijata na úrovni EU, a opatření spadající do pravomoci jednotlivých států.
Podle nedávných zpráv agentury Frontex byly nejčastěji odhalovaným falešným dokladem vnitrostátní průkazy totožnosti s nižším stupněm zabezpečení. Koncem roku 2015 zahájila Komise v návaznosti na zprávu o občanství EU pro rok 2013 studii, jež má dále posoudit, jak je možné řešit bezpečnostní problémy a obtíže občanů EU týkající se povolení k pobytu a dokladů totožnosti. V návaznosti na veřejnou konzultaci bude vypracováno posouzení dopadů, které prozkoumá možnosti s výhledem na případnou legislativní iniciativu. Komise také pracuje na zvýšení zabezpečení náhradních cestovních dokladů.
|
Další kroky: Evropský parlament a Rada by měly: -do konce roku 2016 přijmout návrhy týkající se nového designu a zdokonalených bezpečnostních prvků jednotného formátu víz a povolení k pobytu. Komise: -přijme do prosince 2016 akční plán v oblasti zabezpečení dokladů a zjistí možnosti zdokonalení bezpečnostních prvků náhradních cestovních dokladů. |
3.5 Rozvíjení bezpečnostní unie: posílení Europolu
Vícenásobné teroristické útoky ukázaly, jak složité a dynamické hrozbě terorismu dnes Evropa čelí. Je očividné, že nedostatky ve výměně a používání informací přispívají k neschopnosti předcházet útokům a zatýkat osoby podezřelé z terorismu. Důležitým předpokladem pro úspěšný boj proti terorismu a závažné trestné činnosti je účinné a včasné sdílení informací mezi příslušnými orgány (bezpečnostními a donucovacími orgány, případně včetně celních orgánů a pohraniční stráže). Ukazuje se však, že dosahovat pokroku v této oblasti je složité a přetrvává roztříštěnost jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, která může vést ke vzniku nebezpečných nedostatků v bezpečnosti. Podobně migrační krize ukázala, jak rychle organizované zločinecké skupiny využívají nové příležitosti, a to i přes riziko lidských tragédií. Europol, jakožto hlavní nástroj EU k využití spolupráce pro operativní účely, podnikl některé významné kroky vpřed v podobě nedávného zřízení Evropského centra pro boj proti terorismu 25 , Evropského střediska pro boj proti převaděčství 26 a Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě 27 . Vzhledem k novým úkolům byly uvolněny dodatečné zdroje. 28 Rozsah nových výzev v oblasti bezpečnosti však vyžaduje další krok vpřed, a jak je uvedeno ve sdělení o bezpečnostní unii, toto sdělení stanoví konkrétní kroky, které povedou ke zvýšení významu Evropského centra pro boj proti terorismu a k posílení činnosti Europolu.
V poslední době sice bylo ve spolupráci mezi donucovacími orgány a bezpečnostními službami dosaženo určitého pokroku a protiteroristické jednotky donucovacích orgánů stále více spolupracují s Evropským centrem pro boj proti terorismu při Europolu, spolupráce je však stále nevyrovnaná 29 . Bezpečnostní služby provádějí pravidelnější výměny prostřednictvím protiteroristické skupiny 30 , mimo rámec EU, a obě strany zůstávají operativně oddělené.
Hlavní výzvou zůstává využívání potenciálních přínosů sdílení informací a zpravodajství tak, aby přinášely skutečné operativní výsledky. K tomu nejsou nutné institucionální inovace. Plné využití možností spolupráce v rámci Smluv EU by však mohlo způsobit změny ve sdílení a propojení informací prostřednictvím multidisciplinární spolupráce. Paleta dostupných možností pro dosažení tohoto cíle je zasazena do rámce pravomocí svěřených Smlouvami, jež ponechávají odpovědnost za národní bezpečnost členským státům. V této souvislosti bude Komise hledat praktická řešení, jak zlepšit výměnu informací.
Europol prokázal svou přidanou hodnotu a získal důvěru zpravodajských služeb jednotlivých států, ovšem má-li plně hrát svou úlohu, musí se jeho kapacity v oblasti boje proti terorismu zlepšit. Evropské centrum pro boj proti terorismu při Europolu, které je zásadním subjektem v boji EU proti terorismu, slouží jako centrum informací a spolupráce podporující členské státy, dále analyzuje terorismus a posuzuje hrozby a podporuje tvorbu operativních plánů pro boj proti terorismu. Centrum již pomohlo zvýšit tok informací, které sdílejí donucovací orgány působící v boji proti terorismu, díky přizpůsobení infrastruktury potřebám aktérů v boji proti terorismu. Bylo zaznamenáno zvýšení objemu údajů zanášených do databází Europolu. 31 Účinnost Europolu jako kontaktního místa pro třídění a analýzu informací však závisí na jeho schopnosti rychle zpracovat i značný příliv informací, které jsou v klíčových okamžicích sdíleny.
Posílení Evropského centra pro boj proti terorismu by umožnilo jeho aktivnější roli v podpoře předcházení teroristické činnosti a její likvidace. Centrum by se zaměřilo na včasné odhalování podezřelých osob a sítí, identifikaci nových směrů vyšetřování, odhalování mezinárodních toků financování terorismu a nelegálních střelných zbraní a intenzivnější oznamování internetového obsahu a vyšetřování prostřednictvím podpory jednotky EU pro oznamování internetového obsahu, což by umožnilo maximálně využít příležitosti pro vzájemné obohacování informací, tak aby mohlo být lépe identifikováno riziko a stíháno protiprávní jednání. Europol například poukázal na to, že některé podezřelé osoby zapojené do převaděčství migrantů se zapojují i do další trestné činnosti, jako je obchod s drogami, padělání dokumentů, majetková trestná činnost a obchodování s lidmi. 32 Existují rovněž obavy, že převaděčské trasy a sítě jsou využívány k infiltraci potenciálních teroristů (zejména zahraničních teroristických bojovníků) do EU a že teroristické organizace používají převaděčství migrantů jako zdroj financování.
Stávající kapacity Evropského centra pro boj proti terorismu budou posíleny v následujících oblastech:
Rozšíření přístupu Europolu do databází EU: To zahrnuje Vízový informační systém a systém Eurodac 33 , budoucí systémy jako systém vstupu/výstupu nebo systém ETIAS, jakož i plné využití přístupu Europolu do Schengenského informačního systému v rámci jeho stávajícího mandátu. Komise u příležitosti revize právního základu Schengenského informačního systému navrhne, aby se rozšířil přístup Europolu ke všem kategoriím záznamů, které jsou v něm uloženy, a k souvisejícím funkcím. Europol by měl dále využít své možnosti žádat složky členských států pro informace o cestujících, aby mu poskytly údaje ze jmenné evidence cestujících. V rámci iniciativy usilující dosažení interoperability informačních systémů, zahájené Komisí, by měla expertní skupina na vysoké úrovni pro oblast informačních systémů a interoperability prozkoumat možnosti, jak optimalizovat souběžné vyhledávání Europolu v příslušných databází EU, je-li nezbytné pro plnění jeho úkolů.
Posílit vnitřní správu Evropského centra pro boj proti terorismu: Na základě pozitivních zkušeností Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě při Europolu navrhuje Komise vytvořit programovou radu, která bude dodatečným nástrojem řízení pro činnosti Evropského centra pro boj proti terorismu. Vznikne tak vnitřní mechanismus řízení činnosti centra, jenž bude řešit aspekty, jako je jeho pracovní program, pracovní metody a osvědčené postupy. Bude sdružovat donucovací orgány členských států působící v oblasti boje proti terorismu, Komisi a tam, kde je to vhodné, další příslušné partnery včetně agentur a orgánů EU, jako jsou Eurojust, Frontex a středisko EU INTCEN při Evropské službě pro vnější činnost. Bude jasně stanoveno, že nedojde k žádnému zasahování do mandátu správní rady Europolu.
Maximalizace přínosů spolupráce: Europol vytvořil síť partnerů operativní spolupráce v EU (Eurojust a Frontex) i mimo ni (několik zásadních partnerů, jako jsou Spojené státy, Austrálie, Norsko a Švýcarsko, jakož i Interpol). Komise a Europol v úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost prozkoumají možnosti pro zlepšení spolupráce s dalšími třetími zeměmi, a to i v rámci úsilí o vytvoření partnerství v oblasti boje proti terorismu se zeměmi na Blízkém východě a v severní Africe. Mimo jiné půjde o hledání způsobů, jak zapojit bezpečnostní odborníky vyslané do delegací EU a jak zlepšit předávání informací ze strany třetích zemí (i prostřednictvím Interpolu).
Dodatečné finanční a lidské zdroje: Nedávné zkušenosti po útocích v Paříži a Bruselu ukázaly, že Evropské centrum pro boj proti terorismu potřebuje dodatečné finanční, technické a lidské zdroje, aby mohlo zvládnout a zpracovat zvýšený objem informací a zpravodajských informací o trestné činnosti. S tím, jak se rozšiřuje přístup Europolu k informacím a databázím, tyto potřeby ještě porostou. Centrum není ani dnes dostatečně vybaveno k tomu, aby mohlo členským státům poskytovat nepřetržitou podporu, což je v případě události, jako je rozsáhlý teroristický útok, významný nedostatek. Komise provede důkladné posouzení potřeb a podnikne nezbytné kroky s cílem výrazně centrum posílit, mimo jiné v podobě zdrojů se specializovanými jazykovými znalostmi a dovednostmi v oblasti IT a dlouhodobě vysílaných odborníků z orgánů členských států.
Toto posílení nevyžaduje změnu právního rámce Europolu – přijatého až v roce 2016 –, ale mohlo by využít možnosti, kterou nabízí plné provedení nového nařízení o Europolu od května 2017, a být provedeno současně.
Dále je naléhavě zapotřebí najít praktické řešení rozdílů mezi souběžnými postupy donucovacích orgánů a zpravodajských služeb a mezi Evropským centrem pro boj proti terorismu a protiteroristickou skupinou, aby bylo možné dosáhnout systematičtější interakce mezi oběma stranami, a v důsledku i intenzivnější operativní spolupráce. Posílení postupů Evropského centra pro boj proti terorismu a protiteroristické skupiny, jež zůstanou oddělené, ale budou spojnicí mezi oběma stranami, by podpořilo účinný rámec spolupráce v boji proti terorismu v Evropě, aniž by bylo nutné zřizovat nové struktury.
Souběžně s rozvojem Evropského centra pro boj proti terorismu při Europolu byla nedávno posílena i protiteroristická skupina, a to ustavením společné platformy pro výměnu informací mezi bezpečnostními službami členských států, opírající se o zabezpečenou infrastrukturu pro včasnou a bezpečnou komunikaci. To představuje novou příležitost k vymezení úrovně interakce mezi touto platformou a donucovacími orgány, které spolupracují v rámci Evropského centra pro boj proti terorismu při Europolu.
Komise proto vybízí členské státy, aby zvážily otevření protiteroristické skupiny, mezivládního fóra pro zpravodajské informace, interakci s donucovacími orgány spolupracujícími v rámci Europolu (Evropského centra pro boj proti terorismu). S cílem propojit všechny souvislosti by mohla být zřízena určitá forma centrály pro výměnu informací, která by poskytla platformu, kde by orgány získávající informace týkající se terorismu nebo jiné závažné přeshraniční trestné činnosti sdílely tyto informace s těmito donucovacími orgány.
Centrála pro výměnu informací by v oblasti evropské bezpečnosti nebyla novým prvkem. Řada členských států již na vnitrostátní úrovni zavedla koordinační postupy v boji proti terorismu nebo střediska pro shromažďování informací, kde se setkávají národní bezpečnostní služby a donucovací orgány. Institucionální struktura (konkrétní subjekt nebo specializovaný subjekt) a mandát (od strategického posouzení hrozeb po operativní koordinaci) těchto mechanismů se však do značné míry liší. Členské státy budou vybídnuty, aby sdílely úspěšné zkušenosti a poznatky při vytváření struktur pro výměnu informací získané na vnitrostátní úrovni.
|
Další kroky: Členské státy by měly: -umožnit zřízení centrály pro výměnu informací založené na interakci mezi donucovacími orgány a zpravodajskými službami v rámci protiteroristické skupiny a Evropského centra pro boj proti terorismu, v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními pravidly a postupy. Komise: -bude spolupracovat s Europolem, Radou a Evropským parlamentem na tom, aby byly všechny kroky potřebné pro zvýšení kapacit Europolu provedeny do začátku použitelnosti nového nařízení v květnu 2017. |
4. ZÁVĚR
Pro zajištění pevných hranic a účinné bezpečnosti občanů ve světě mobility má zásadní význam realizace zlepšení správy hranic, lepší využívání dostupných nástrojů a databází a vývoj nových nástrojů a mechanismů spolupráce pro budoucnost, jež mohou mít zásadní význam pro bezpečnost EU, jejích členských států a občanů.
Toto sdělení stanoví opatření na evropské i vnitrostátní úrovni, která je třeba v krátkodobém horizontu přijmout, aby bylo možné zajistit pevnější vnější hranice a větší míru bezpečnosti pro občany.
Instituce EU a členské státy musí nyní v otázkách spojených s prováděním a praktickou realizací prokázat stejný smysl pro naléhavost a koncentraci jako při urychleném přijetí návrhu na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i pokročit v práci na již předložených návrzích a konkretizovat budoucí kroky směrem k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní unie.
COM(2015) 185 final ze dne 28. dubna 2015 a COM(2015) 240 final ze dne 13. května 2015.
Viz například společné prohlášení ministrů EU pro spravedlnost a vnitřní věci a zástupců orgánů EU k teroristickým útokům, k nimž došlo v Bruselu dne 22. března 2016 (ze dne 24. března 2016).
Podle nedávného průzkumu Eurobarometr 71 % občanů požadovalo, aby byla EU aktivnější, pokud jde o vnější hranice, a 82 %, pokud jde o boj proti terorismu (zvláštní průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu, červen 2016).
„Sdělení o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci“, COM(2016) 385 final ze dne 7. června 2016.
„Plán návratu k Schengenu“, COM(2016) 120 final ze dne 4. března 2016.
„Naplňování Evropského programu pro bezpečnost v zájmu boje proti terorismu a položení základů účinné a skutečné bezpečnostní unie“, COM(2016) 230 final ze dne 20. dubna 2016.
„Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“, COM(2016) 205 final ze dne 6. dubna 2016. Důležitým prvkem sdělení bylo zřízení expertní skupiny na vysoké úrovni pro oblast informačních systémů a interoperability.
COM(2015) 671 final ze dne 15. prosince 2015.
Rovněž bude mít silnější strukturu řízení, včetně mechanismu pro vyřizování stížností ohledně základních práv a větší odpovědnosti agentury vůči Evropskému parlamentu.
Pokud hrozí, že nedostatky v ochraně vnějších hranic ohrozí fungování schengenského prostoru, a to na základě dohodnutého operačního plánu.
COM(2015) 670 final ze dne 15. prosince 2015. Kontroly by se měly provádět na základě příslušných databází donucovacích orgánů na vnějších hranicích u všech osob, včetně občanů EU a jejich rodinných příslušníků, za účelem prověření ohledně hrozeb pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.
Agentura by měla rovněž zohledňovat systém Evropské unie pro řízení rizik v oblasti cel a strategii bezpečnosti dodavatelského řetězce, zajišťovat meziagenturní spolupráci a sdílení informací mezi celními, donucovacími a bezpečnostními orgány.
Skupina na vysoké úrovni pro interoperabilitu se rovněž zabývá možností udělit agentuře přímý přístup k evropským databázím, přičemž je třeba zohlednit otázky ochrany údajů.
Nedostatky v podpoře ze strany členských států ke dni 12. září 2016 činí pro společnou operaci Poseidon 253, pro společnou operaci Triton 129 a pro společnou operaci v Bulharsku 172 chybějících odborníků.
COM(2016) 194 final ze dne 6. dubna 2016.
Bezvízového cestování do Evropské unie využívá téměř 60 zemí celého světa. Jejich úplný seznam je uveden v příloze II nařízení o vízech č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, Úř. věst. L 81, 21.3.2001.
V květnu 2016 navrhla Komise revizi mechanismu pozastavení stanoveného článkem 1a nařízení (ES) č. 539/2001, kterým umožnila za určitých podmínek dočasně pozastavit osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země (COM(2016) 290 final).
Například Spojené státy zavedly v roce 2007 elektronický systém cestovních povolení. Systém požaduje, aby návštěvníci, kteří do USA hodlají cestovat v rámci programu bezvízového styku, měli před cestou schválené cestovní povolení, a určuje tak jejich způsobilost ke vstupu.
Směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) sice není sama o sobě nástrojem ochrany hranic, ale přinese zásadní nové údaje nezbytné pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.
Nařízení (ES) č. 2252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.
Například víza (nařízení (ES) č. 1683/95), povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (nařízení (ES) č. 1030/2002) a doklady k usnadnění průjezdu po železnici (nařízení č. 693/2003).
Vízový informační systém a Schengenský informační systém.
Europol upozornil na obavy, že zločinecké skupiny v posledních dvou letech stále více investují do výroby padělaných dokladů, aby podpořily rostoucí nelegální trh související s migrační krizí. Padělání dokladů je nyní velmi významným prvkem, který skupinám zapojeným do krádeže nebo výroby padělaných cestovních pasů a jiných cestovních dokladů usnadňuje páchat organizovanou trestnou činnost (prohlášení ze dne 31. května 2016).
Změny nařízení (ES) č. 1683/95, COM(2015) 303 final ze dne 24. června 2015 a nařízení (ES) č. 1030/2002, COM(2016) 434 final ze dne 30. června 2016.
Centrum, které funguje od 1. ledna 2016, se skládá z různých subjektů, jako je jednotka pro oznamování internetového obsahu, Program sledování financování terorismu EU a USA (TFTP), analytické pracovní soubory Europolu a jeho kontaktní místa (např. „Travellers“ týkající se zahraničních teroristických bojovníků) a Evropský systém údajů o bombách. Má přístup k informačním systémům EU a do sítě finančních zpravodajských jednotek. Bylo posíleno o společný styčný tým vyslaných odborníků na boj proti terorismu. Evropské centrum pro boj proti terorismu má v současné době 64 pracovníků.
Evropské středisko pro boj proti převaděčství funguje od 22. února 2016. Cílem střediska je aktivně podporovat členské státy EU při likvidaci zločineckých sítí zapojených do organizovaného převaděčství. Středisko se zaměřuje na zeměpisná ohniska trestné činnosti a buduje lepší schopnosti v boji proti převaděčským sítím v celé Evropské unii. Evropské středisko pro boj proti převaděčství má v současné době 39 pracovníků.
Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě funguje od ledna 2013. Jeho cílem je posílit reakci donucovacích orgánů na kyberkriminalitu v EU a přispět k ochraně evropských občanů, podniků a vlád.
V souvislosti s novým nařízením o Europolu se v rozpočtu na rok 2017 plánuje posílení o dalších zhruba 90 pracovníků.
Tato roztříštěnost je známým nedostatkem, jak zdůraznila již Evropská rada ve svém prohlášení o boji proti terorismu z března 2004. Zatím však nebyla přijata žádná opatření k vyřešení tohoto problému.
Protiteroristická skupina je neformální sdružení mimo rámec EU, které sdružuje bezpečnostní služby členských států EU, Norska a Švýcarska za účelem podpory spolupráce a operativní výměny informací. Vypracovává rovněž společná posouzení teroristických hrozeb na základě zpravodajských informací poskytovaných zpravodajskými službami jednotlivých států a spolupracuje se Střediskem EU pro analýzu zpravodajských informací (INTCEN).
Např. v kontaktním místě „Travellers“ nebo informačním systému Europolu. Praktickým příkladem je pracovní skupina Fraternité, specializovaný tým vytvořený na podporu vyšetřování útoků v Paříži a Bruselu, který sdružuje analytiky Europolu a odborníky na boj proti terorismu vyslané členskými státy; při vyšetřování dalších mezinárodních vazeb teroristů zapojených do těchto útoků zpracovala tato skupina při analýze záznamů o komunikaci a finančních, internetových a forenzních záznamů bezprecedentní množství údajů. Následná podpora poskytovaná Europolem prostřednictvím jeho pracovní skupiny Fraternité prokázala svoji účinnost a byla obecně uznána. Aby však mohlo Evropské centrum pro boj proti terorismu hrát aktivnější roli také při předvídání hrozeb, musí být plně vybaveno.
Zpráva Europolu o převaděčství migrantů v EU, únor 2016.
Europol má přístup do systémů VIS a Eurodac, ale měl by urychlit probíhající práci na připojení k těmto databázím.