31.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 173/73

Zpravodaj:

Etele BARÁTH

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje priority uvedené v roční analýze růstu na rok 2017, kterou předložila Komise, a sice přednost dávanou podpoře vytváření pracovních míst a růstu prostřednictvím tří pilířů této analýzy: sledování strukturálních reforem, zajištění provádění odpovědných fiskálních politik a oživení investic. Roční analýza představuje vhodný základ pro zahájení procesu evropského semestru a pozdější vypracování „doporučení pro jednotlivé země“.

1.2.

Evropský semestr je považován za vhodný nástroj k dosažení dalšího pokroku v rámci politik a reforem, což by vedlo k oživení a zaměstnanosti. Roční analýza růstu na rok 2017 uvádí nejnaléhavější hospodářské a sociální priority, doplněné o specifická doporučení, EHSV však bere velmi vážně negativní aspekty pravidel Paktu o stabilitě a růstu a doporučení pro jednotlivé země uplatňovaná na vnitrostátní úrovni ke stanovení orientace fiskální politiky eurozóny.

1.3.

Roční analýza růstu uznává, že v EU bylo dosaženo řady pozitivních výsledků a existují známky hospodářského oživení. Investice se začaly navyšovat, od roku 2013 bylo vytvořeno 8 milionů nových pracovních míst, cíl 75 % zaměstnanosti je na dosah, existují strukturální zlepšení ve výkonnosti trhu práce a průměrná úroveň schodku veřejných financí se v některých členských státech mírně snížila.

1.4.

Výbor souhlasí s názorem, že zajištění slibné ekonomické budoucnosti pro všechny představuje základ pro zachování evropského způsobu života, domnívá se však, že je třeba v tomto směru vyvinout další úsilí. Roční analýza růstu otevřeně říká, že proces obnovy zatím není stabilizovaný. Míra nezaměstnanosti je i nadále vysoká, riziko chudoby se dokonce ještě zvýšilo, míra růstu HDP a produktivity je příliš nízká a investice znepokojivě zůstávají pod úrovní před krizí. Uvnitř eurozóny a EU obecně ještě stále existují výrazné nerovnováhy a širší rizika.

1.5.

EHSV se rovněž domnívá, že globalizace a také demografický a technologický vývoj, zejména digitalizace, jsou významné zdroje změn, ze kterých by měli mít všichni prospěch. Investice do znalostí, inovací, vzdělávání a IKT – motory rozvoje – musí patřit mezi hlavní vynaložené úsilí.

1.6.

Výbor souhlasí s cíli v oblasti rovnosti, spravedlnosti a zapojení a zdůrazňuje význam koordinovaných politik a reforem.

1.7.

EHSV zároveň poukazuje na to, že při dosahování společných cílů a překonávání znevýhodnění je nezbytné posílit integraci. V tomto ohledu představuje jistotu zodpovědná evropská správa založená na spolupráci a vyznačující se kázní a flexibilitou. Evropský semestr jasně ukazuje, že vytváření partnerství na vysoké úrovni mezi členskými státy je účinným způsobem, jak překonat krizi.

1.8.

EHSV v zásadě vítá úkoly stanovené v analýze růstu na rok 2017 a rozdělení úkolů mezi Komisi a členské státy. Opakuje svůj návrh, který již formuloval ve své analýze růstu na rok 2016, jenž se týkal obohacení evropského semestru. Kromě zvyšování investic, strukturálních reforem a posílení makroekonomické rovnováhy patří k hlavním cílům i pokrok, jehož má být dosaženo ve vztahu k dalším ukazatelům než jen HDP, které jsou cílovými hodnotami v sociální a environmentální oblasti a v oblasti udržitelnosti.

1.9.

EHSV se domnívá, že pouze souhrnný systém ukazatelů, jako je ten současný, který je rovněž schopný zohlednit různé sociální a environmentální dopady, skutečně může jasně prokázat reálný hospodářský růst orientovaný na výsledky (hrubý domácí výsledek).

1.10.

EHSV se domnívá, že je nezbytné provést jasný a srozumitelný přehled strategických a politických orientací zaměřených na blízkou budoucnost i na delší časový úsek. Je důležité, aby priority Junckerovy Komise, jakož i cíle do roku 2030 založené na strategii Evropa 2020, které zahrnují rovněž otázky týkající se udržitelného rozvoje, společně určovaly procesy rozvoje.

1.11.

Nejnovější prognózy Evropské komise (1) naznačují, že v letech 2016 až 2018 by hospodářský vývoj členských států EU neměl zaznamenat zásadnější změny v porovnání s rokem 2015 a že hlavním zdrojem růstu nebudou investice, ale spotřeba. Tento výhled, který souvisí s nízkým růstem a investicemi, není příznivý, tím spíše, že posílení domácí poptávky zůstává stejně důležité jako stimulace investic.

1.12.

Rovněž vzhledem k omezeným pravomocím Unie je třeba posílit koordinaci všech nástrojů sociální politiky. Dobře vypracovaný systém referenčních hodnot, jenž bude navržený v rámci budoucího evropského pilíře sociálních práv, by mohl povzbudit reformní proces a zajistit lepší koordinaci sociálních politik v rámci evropského semestru.

1.13.

Jedním z úkolů roční analýzy růstu musí být analýza souladu mezi tradiční politikou soudržnosti, která v současné době prochází přezkumem v polovině období, a jejím financováním (ESI fondy) na jedné straně a novými investičními nástroji (EFSI) na straně druhé. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z nejdynamičtějších mechanismů spolupráce mezi Unií a členskými státy, je třeba dohlédnout na lepší koordinaci také při jeho provádění. Je třeba koordinovat realizaci zlepšení.

1.14.

Pakt o stabilitě a růstu je jedním z hlavních pilířů fungování evropského semestru. Dlouhodobý udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj musí být založen na vhodných a koordinovaných rozpočtových politikách na úrovni EU a transparentním a předvídatelném fungování finančních systémů.

1.15.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že strukturální změny nezbytné pro dosažení udržitelného rozvoje vyžadují značné finanční prostředky, které budou k dispozici pouze tehdy, budou-li rozpočtové zdroje využívány účinněji a budou-li investice výrazně navýšeny.

1.16.

Nový evropský fond EFSI sice umožňuje podstatně navýšit finanční prostředky ve výrobních odvětvích a fyzické infrastruktuře, avšak skutečnost, že míra veřejných a sociálních investic je i nadále naprosto nedostačující, je velmi problematická. V tomto ohledu je třeba zajistit dostatečnou rozpočtovou flexibilitu.

1.17.

EHSV důrazně doporučuje, aby se upřednostnily investice do vzdělávání, odborné přípravy, zdravotní péče a jiných sociálních systémů, zejména v podprůměrně rozvinutých regionech.

1.18.

Evropská správa věcí veřejných se musí vyznačovat současně sdílenou disciplínou i přiměřenou flexibilitou. EHSV se na jedné straně domnívá, že přezkum rozpočtu Unie v polovině období, přehodnocení cílů, významné zvýšení podílu vlastních zdrojů a příjmů a zlepšení účinnosti při provádění by mohly přispět k vytvoření systému, v jehož rámci by mohla být jako způsob pokrytí rizik využívána i flexibilita. Na druhé straně může zlepšení podmínek na trhu a inteligentní regulace usnadnit konkurenceschopnost evropského hospodářství v širším smyslu (včetně z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska).

2.1.

Soudržnost Evropské unie udržují dnes ve skutečnosti spíše právní záruky a povinnost hospodářské spolupráce než společná politická vůle budovat budoucnost. Unie je rozdělená a stále ještě čelí mnohotvárné krizi, která se obnovuje. Jasně to ukazuje i hlasování o brexitu a z něj vyplývající nejistota. Zatímco politická patová situace je závažnější než hospodářská, stále existují značné hospodářské rozdíly, a to i přes hospodářské oživení, které lze pozorovat v některých členských státech.

2.2.

Migrační krize s sebou přináší tragické poselství celosvětového významu, které má Evropu k tomu, aby plnila své závazky v humanitární oblasti, zachovala evropské sociální a společenské systémy a upevnila svoji úlohu mimo hranice kontinentu.

2.3.

Pokud jde o fungování Unie, vznikla propast mezi tím, jak jej vnímá společnost, a skutečností. Partnerské vztahy navázané mezi občanskou společností a jejími organizacemi na jedné straně a institucionálním systémem Unie na straně druhé jsou naprosto nedostačující. Evropané cítí, že situace se zhoršuje. Občané a podniky, malé, střední nebo velké, očekávají účinné iniciativy.

2.4.

Posiluje se postavení politických sil, které staví skutečné či domnělé požadavky národní nezávislosti proti společnému acquis. V každodenní politice se bohužel klade důraz spíše na rozdíly než na to, co je společné.

2.5.

Už ve fázi formulace návrhů v rámci přezkumu strategie Evropa 2020 v polovině období se ukázalo pro upřesnění evropských hodnot a realizaci zájmů Unie jako nezbytné posílit rozvojové procesy týkající se přímo evropských občanů a související nástroje.

2.6.

Hospodářská krize a z ní vyplývající pokles investic způsobily trhliny v jednotě členských států, která je založená na růstu, a zapříčinily stále závažnější napětí. Navzdory základnímu cíli Unie se prohlubují rozdíly v rozvoji jednotlivých členských států a zejména určitých regionů.

2.6.1.

Kromě toho by pravidla týkající se schodků rozpočtu, jež byla stanovena v roce 2005, měla být přizpůsobena současné hospodářské a sociální situaci, v níž se EU nachází, a měla by vzít v úvahu skutečnost, že některé veřejné výdaje, jako je vzdělávání, musí být vyjmuty z výpočtu schodku, protože se jedná o důležité investice do budoucnosti.

2.7.

Evropská unie je značně přitažlivá, avšak dosud obecně neobnovila svou úlohu oblasti atraktivní pro investory. Co se týče produktivních investic, EU postupně ztrácí ve srovnání se Spojenými státy. Zaostávající země brzdí dynamičtěji se rozvíjející státy. Pokles míry produktivity a nedostatečný inovační proces snižují evropskou přidanou hodnotu v celosvětové konkurenci.

2.8.

V některých zemích produktivní investice klesají navzdory značnému rozpočtovému přebytku, což brání překonání zaostávání. Reakce je pomalá a byrokratická.

2.8.1.

EHSV však odhaduje, že investice a spotřeba jsou velmi potřebné k vytvoření podmínek pro hospodářský přechod k udržitelnému hospodářství, jež řeší změnu klimatu. Je třeba nové odborné přípravy a vytváření pracovních míst za účelem posílení evropské konkurenceschopnosti.

2.9.

Evropská komise v roce 2014 spustila nové paradigma hospodářského rozvoje. Stanovené cíle, tedy vytváření pracovních míst a podpora růstu, posilování jednotného evropského trhu, zjednodušení systému hospodářské regulace, posílení významného unijního rozvoje, trh s energií, podpora investic do digitálního trhu a služeb, důraz na správu systému duševních i fyzických sítí za účelem propojení Evropy a posílení environmentální odpovědnosti mohou pro ekonomiku znamenat novou významnou dynamiku.

2.10.

Opatření přijatá za účelem provádění programu, činnost provedená v rámci programu REFIT, Evropský fond pro strategické investice a příslušný institucionální rámec se zdají potvrzovat opodstatněnost těchto záměrů. Avšak jak bylo uvedeno výše, tyto vyhlídky růstu nejsou dostačující.

2.11.

Nedostatek rozpočtových politik zaměřených na růst v zemích zasažených vysokým veřejným zadlužením a rozpočtovým deficitem, v některých případech způsobených zhroucením finančního a bankovního sektoru spíše než nešetrnými vládními výdaji, se ukázal jako kontraproduktivní a přispěl k dalšímu prohlubování rozdílů mezi zeměmi s přebytkem a zeměmi se schodkem. V některých případech by mohlo být účinnější poskytnout více času, aby se umožnilo postupnější přizpůsobení, jelikož zvýšení hospodářského růstu hraje klíčovou úlohu při snižování výše schodku a míry zadlužení.

2.12.

Je třeba zavést soubor rozvojových nástrojů, které by umožnily zároveň zajistit růst, podpořit symetrické přizpůsobení napříč EU a uklidnit sociální napětí. Díky evropskému semestru je možné naplánovat proces zvlášť pro jednotlivé země a kontrolovat jeho provádění, ale tento proces má pouze náhodnou úlohu při nastavení fiskální politiky eurozóny, jak se jasně uvádí ve sdělení Komise (COM(2016) 726 final) o hospodářské politice eurozóny.

2.13.

Hlavní cíle strategie Evropa 2020 jsou stále aktuální. Úroveň nezaměstnanosti je s 22 miliony lidí v Unii bez práce a více než 17 miliony v eurozóně nadále nepřijatelná. Počet osob žijících na hranici chudoby nebo chudobou ohrožených převyšuje 122 milionů. Velkou překážku pro obnovitelnou budoucnost Evropy představuje ztráta perspektiv pro mladé lidi. Mobilita pracovníků je na nízké úrovni. Politiky ne vždy pamatují na systém celoživotního učení. Trendy se vzdalují cílům a nejsou povzbudivé. Existuje již více než 70 platných směrnic týkajících se sociálních práv. EHSV ve svém stanovisku Evropský pilíř sociálních práv uvádí, že v rámci přípravy roční analýzy růstu je třeba stanovit vzestupnou konvergenci jako cíl pro sociální práva v Evropě. Rovněž zdůrazňuje, že je třeba zajistit růst a konkurenceschopnost v celé EU. V této souvislosti podtrhuje nutnost vzájemného propojení hospodářské a sociální politiky a politiky zaměstnanosti (2).

3.1.

3.1.1.

Ve své roční analýze růstu Evropská komise přisuzuje ústřední místo shrnutí opatření zaměřených na další rozvoj finančního systému, jež jsou důležitá zejména pro posílení fungování tohoto odvětví, zvýšení účinnosti EFSI, odstranění překážek pro investice a rozšíření úlohy evropské ekonomiky ve světě.

3.1.2.

EHSV souhlasí s tím, že vytvoření unie kapitálových trhů a dalších rámcových podmínek má zásadní význam, aby se zlepšily podmínky financování, rozložilo se riziko a úvěry byly dostupnější, zejména tím, že se odstraní překážky, kterým čelí odvětví malých a středních podniků, a také souhlasí s prováděním zásady rovných příležitostí v praxi.

3.1.3.

V tomto ohledu lze uvést například nařízení o evropském fondu rizikového kapitálu a další rozvoj evropského fondu sociálního podnikání, „druhou šanci“ pro krachující podnikatele, zlepšení insolvenčních řízení nebo zavedení systémů pro preventivní restrukturalizaci. Podpora účasti bank a zvýšení jejich provozní účinnosti musí být jedním z pilířů rozvoje investiční činnosti.

3.1.4.

Vše nasvědčuje tomu, že Evropský fond pro strategické investice – vedle jeho rozšíření, které již bylo předmětem rozhodnutí – má pro evropský trh s investicemi velký motivační účinek. To může mít zvláštní význam při plnění cílů pro rok 2030, které zahrnují také kritéria týkající se udržitelného rozvoje. Postupný přechod na oběhové a nízkouhlíkové hospodářství povede ke vzniku nových pracovních příležitostí, zejména v odvětví služeb, a produkty, které splňují kritéria udržitelnosti, by mohly otevřít nové cesty pro inovace.

3.1.5.

EHSV ve svých předchozích stanoviscích již zdůraznil, že dosažení energetické unie a strategie pro jednotný digitální trh otevřou výjimečné příležitosti pro investice. Dynamizace těchto oblastí závisí rovněž na mezinárodních obchodních dohodách, z nichž některé mohou být nepříznivě ovlivněny změnou postojů ve světové politice, a přístupností trhů, která z nich vyplývá.

3.1.6.

EHSV se domnívá, že je důležité, aby strukturální fondy mohly být využívány ve větší míře, než je tomu dnes, za účelem podpory vzdělávání, odborné přípravy a mobility, která je s nimi spojena.

3.2.1.

EHSV podporuje závazek provádět strukturální reformy diferencovaným způsobem, jak bylo dohodnuto. Je vhodné stanovit na evropské a vnitrostátní úrovni prostředky nezbytné k tomuto účelu.

3.2.2.

EHSV sdílí názor Evropského parlamentu, podle něhož je flexibilní pracovní trh, který řádně funguje, jednou z podmínek pro vznik pozitivní hospodářské situace. Domnívá se však rovněž, že je nezbytné posílit sociální rozměr jednotného evropského trhu.

3.2.3.

V realizaci doporučení pro jednotlivé země by se měla náležitě zohledňovat rozpočtová kapacita členských států, aby mohly rozvíjet politiky podporující růst a sociální začleňování.

3.2.4.

EHSV vítá zahájení konzultace ze strany Evropské komise o evropském pilíři sociálních práv z března 2016 a souhlasí, že hospodářský rozvoj by měl vést k většímu společenskému pokroku a soudržnosti. Členské státy s nejlepšími výsledky z ekonomického hlediska vytvořily ambicióznější a efektivnější sociální politiky, ale v Evropě obecně je třeba posílit sociální rozměr i konkurenceschopnost.

3.2.5.

Je důležité, aby reformy provedené členskými státy zajistily dostupnost služeb a jejich kvalitu. Například zlepšení úrovně vzdělávání, odborné přípravy, zdravotní péče, bydlení a péče o děti je nutnou podmínkou hospodářského rozvoje a bude mít přímý dopad na změny způsobu života a sociální začlenění.

3.2.6.

Při přípravě koncepce, vytváření a realizaci strukturálních reforem je obzvláště důležitá úloha sociálních partnerů. Musí být založena na novém zahájení sociálního dialogu, který bude inspirován stávajícím dialogem, ale bude vybaven posílenými participativními nástroji. Odpovědné sociální jednání značně závisí na jasné a přímé komunikaci a EHSV vítá, že Evropská komise oznámila, že hodlá hlubokým a systematickým způsobem zapojit sociální partnery do cyklu evropského semestru.

3.2.7.

Navrhování a provádění soudržných reforem by rovněž umožnilo větší zohlednění sociálního rozměru v procesu evropského semestru. Je třeba obohatit nástroje a metody hospodářské politiky o vizi zaměřenou na dlouhodobé výsledky a o sociální hodnoty, které také odrážejí udržitelnost.

3.2.8.

Nedílnou součástí reformního procesu musí být zavedení systému pobídek, který vytvoří rovné podmínky, více podpoří růst a omezí možnosti zneužití.

3.3.1.

Provádění a kontrola provádění ustanovení Paktu o stabilitě a růstu a jejich dopadu na hospodářství jednotlivých členských států jsou důležitou součástí procesu evropského semestru. Je politováníhodné, že proces evropského semestru se ukázal být jednostranným nástrojem, který zakazuje vysoký dluh a schodky pod hrozbou sankcí, ale pouze předepisuje pouhé snížení vysokých přebytků. EHSV se vyslovuje pro flexibilitu, zejména pokud to veřejným investicím umožní stimulovat odvětví přínosná i v dlouhodobém horizontu (vzdělávání, odborná příprava a zdravotní péče).

3.3.2.

EHSV však považuje za zásadní, aby Pakt o stabilitě a růstu byl doprovázen zavedením postupu pro sociální nerovnováhu, jenž by byl podobný stávajícímu postupu při makroekonomické nerovnováze a zviditelňoval by a analyzoval sociální dopad ekonomických činností v členských státech. Jak je uvedeno výše, je třeba věnovat zvláštní pozornost vnitrostátním rozpočtovým schodkům, pokud jsou spojené s investicemi do budoucnosti, jako je vzdělávání, nebo s investicemi zaměřenými na vytváření podmínek pro hospodářský přechod k udržitelnému hospodářství, jež řeší změnu klimatu.

3.3.3.

EHSV vítá posílení úlohy Evropské centrální banky a snahu Komise o pozitivní fiskální orientaci měnové politiky pro eurozónu. EHSV uznává důležitou úlohu, kterou ECB sehrála při obnově stability po krizi. To musí být doplněno přísnějšími opatřeními, aby se urychlilo tempo zvyšování hospodářského růstu a vytváření pracovních míst. V této souvislosti je EHSV vážně znepokojen a zklamán tím, že Rada odmítla doporučení Komise pro pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu.

3.3.4.

Nízká úroveň úrokových sazeb, jež je typická pro dnešní dobu, nabízí členským státům možnost zvýšit veřejné investice a současně snížit míru zadlužení. EHSV je toho názoru, že v rámci Paktu o stabilitě a růstu spolu s přezkumem rozpočtu EU v polovině období, s přípravou příštího programového období a na základě zavedení „rozpočtu EU zaměřeného na výsledky“ by měla existovat příležitost zavést originální investiční postupy, které podporují hospodářský růst a zajišťují dlouhodobou udržitelnost.

3.3.5.

Prognózy v roční analýze růstu na rok 2017 mají při posuzování strukturálního vývoje evropské společnosti zvláštní význam. Úsilí o zmírnění negativních dopadů stárnutí na společnost vyvíjí rostoucí tlak na rozpočty členských států. Je třeba znovu zdůraznit význam odborné přípravy a rekvalifikace, preventivní úlohu, jež připadá odvětví zdravotnictví, a nutnost reformovat systém sociální ochrany.

4.1.

Je zároveň nezbytné a neodkladné podrobně vypracovat a provádět prioritní program zaměřený na úplnou konsolidaci finančního systému eurozóny. To by však nemělo vést k prohloubení propasti mezi evropskými státy.

4.2.

První období dvourychlostního rozvoje oznámené pěti předsedy, jehož cílem je dokončení evropské hospodářské a měnové unie, skončí v roce 2017. Bílá kniha připravuje druhou fázi. Ve spojitosti s brexitem je obzvlášť důležité posílit čtyři unie – hospodářskou, rozpočtovou, finanční a politickou. Pro období po brexitu se zdá být nezbytné navýšit finanční kapacitu.

4.2.1.

Zatímco se doposud pozornost věnovala především posilování hospodářského a finančního systému eurozóny, a sice zavedení rad pro konkurenceschopnost a pro produktivitu, posilování bankovní unie a dohodě na tomto třetím pilíři, systému pojištění vkladů, vytvoření orgánu dohledu nad dodržováním rozpočtové kázně a pokroku na cestě k úzké spolupráci na kapitálových trzích, měla by zesílit i vůle k politické spolupráci.

4.2.2.

Jedná se o zcela jasnou výzvu pro vůdčí představitele Unie, aby definovali obecné strategické směřování založené na flexibilní hospodářské politice. Toto směřování by v souladu s Lisabonskou smlouvou a s regulačním rámcem, jímž se řídí její provádění, především zohledňovalo společenské a sociální zvláštnosti jednotlivých zemí a také jejich odolnost, a to i v případě, kdy dohody o regulaci hospodářství a jejich nástroje dobře fungují

4.3.

Během předchozích rozpočtových a finančních období nabyl při definici programů a úkolů na významu požadavek na jasné prokázání „evropské přidané hodnoty“. Různé programy financované z evropských fondů se čím dál víc zaměřují na konkrétní spolupráci mezi členskými státy Unie, v jejímž rámci přineslo společné úsilí lepší výsledky, než jakých by bylo možné dosáhnout čistě na vnitrostátní úrovni (Nástroj pro propojení Evropy, Horizont 2020 atd.), nebo umožnily sbližování společných evropských zájmů na místní úrovni a na úrovni členských států (boj proti nezaměstnanosti a chudobě, rozvoj infrastruktur, rozvoj regionů a měst atd.). Výše dostupných prostředků přesto není přiměřená vzhledem k množství úkolů, které je třeba splnit.

4.4.

Sbližování cílů strategie Evropa 2020 také pomohla zvýšená pozornost v rámci doporučení pro jednotlivé země vytvořených v průběhu evropského semestru. Kromě rozpočtových a strukturálních reforem musely programy reforem členských států rovněž stanovit konkrétní cíle a upřesnit podmínky jejich realizace. Všechny tři pilíře strategie Evropa 2020 – inteligentní a udržitelná Evropa podporující začlenění – a její systém ukazatelů mohou nadále sloužit jako referenční bod pro řešení, která musí být poskytnuta pro nové výzvy, které se vyskytnou do roku 2030.

4.5.

Cíle dlouhodobé sociální a environmentální udržitelnosti musí hrát v rámci mechanismu evropského semestru významnější roli. Tento proces bude moci podpořit dohodu o klíčových otázkách, jako je podpora různých investic v sociálním a veřejném odvětví, zohlednění dlouhodobě výnosných investic při výpočtu rozpočtového schodku a také rozvoj institucionální struktury, která by sloužila ve prospěch občanů. Musí existovat nové „zlaté pravidlo“, které stanoví, co je spotřeba a co investice. Je možné zavést podmínky, které jsou k tomu nutné, a prozkoumat přitom možnost přezkumu rozpočtových mechanismů Unie a zvýšit zdroje vlastních příjmů.

4.6.

V rámci této dohody je obzvlášť důležité lépe rozložit pocit odpovědnosti, a to od fáze stanovení úkolů až po jejich provádění, a uznat rostoucí úlohu konečných příjemců. Je třeba posílit úlohu vnitrostátních parlamentů a respektovat jejich obavy týkající se subsidiarity.

4.7.

Vize budoucnosti, politická vůle ani schopnost vykonávat správu není jednotná. Právní úprava je složitá a zapojení sociálních partnerů a občanské společnosti je pouze formální, což se jasně odráží v nedostatečné podpoře veřejnosti. Posiluje to demokratický deficit a podrývá důvěru.

4.8.

V současné době jsou rozvojové procesy určovány dvěma velmi odlišnými finančně-hospodářskými systémy nástrojů a institucí a prováděcími postupy, jež jsou s každým z nich spojeny. Bylo by vhodné posílit doplňkovost mezi těmito systémy a v této souvislosti nestačí stanovit směřování dotčeným směrem. Je zapotřebí systémové řešení.

4.8.1.

Jedná se v první řadě o tradiční evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), jejichž cílem je podporovat soudržnost. Mají podobu neustále modernizované pomoci při investování a při rozvoji, jejich podstata je nicméně neměnná a jsou dostupné díky přerozdělování rozpočtu Unie, který je financován příspěvky nerozvinutějších členských států. V některých případech příjemci podpory nedoceňují skutečnou hodnotu těchto prostředků a tvrdí, že na ně „mají nárok“.

4.8.2.

V rámci přezkumu v polovině období v souladu s postupem sedmiletého finančního rámce, který skončí v roce 2020, je za účelem podpoření výše uvedené doplňkovosti nezbytné doplnit a zjednodušit právní předpisy.

4.8.3.

Spadají sem návrhy Evropské komise s cílem posílit finanční cíle, podpořit investice, čelit migračním toků a také snižovat nezaměstnanost mladých lidí.

4.8.4.

Mezi klíčové prvky patří posílení flexibility a zjednodušení právních předpisů v oblasti přístupu k financování.

4.8.5.

Druhý soubor nástrojů sloužících provádění Junckerova plánu představuje Evropský fond pro strategické investice (EFSI), nový finanční nástroj orientovaný na trh, který přináší možnost podpořit rizikový kapitál a mobilizovat veřejné, bankovní a soukromé prostředky. Zdroje fondu dosahují již 500 miliard EUR a jeho referenční období potrvá do roku 2020. V následujícím programovém období by mohl hrát důležitou úlohu.

4.9.

Je důležité začlenit takto vytvoření nového nástroje řízení do budoucí správy zaměřené na rozvoj. K harmonizaci těchto dvou systémů financování by mělo dojít rovněž na úrovni každého členského státu. V dlouhodobém měřítku by bylo rozumné tyto dva nástroje řízení skloubit.

4.10.

EHSV považuje za povzbudivé nové sdělení Evropské komise, které shrnuje pro období do roku 2030 orientační strategické činnosti provedené do dnešního dne, které jsou schopné řešit otázky udržitelnosti.

4.11.

Úkoly v rámci nového procesu plánování by se měly opírat o menší množství jasných cílů. Provádění předpokládá využití nového strategického nástroje v rámci Evropské komise, systému řízení založeného na koordinaci, který bude zohledňovat i sociální kontrolu.

4.12.

Na základě posouzení účinnosti a účelnosti různých finančních nástrojů se již nyní zdá nezbytné vypracovat návrh pro období až do roku 2030, v němž by byly lépe rozděleny úkoly mezi tradiční cíle soudržnosti a investice realizované v souladu s logikou trhu. Hodnoticí mechanismus projektu v souvislosti s fondem EFSI poskytuje kvalitní pomoc, co se metody týče, a to i v případě využití tradičních nástrojů soudržnosti.

4.13.

Pro zlepšení účinnosti a efektivity evropského semestru je třeba posílit institucionální struktury partnerství a zpřístupnit je v souladu s právem na účast veřejnosti všem evropským občanům. Měl by jim být zaručen přístup k příslušným informacím a možnost podílet se na rozhodnutích v oblasti plánování a provádění. Měli by mít rovněž možnost vyjadřovat se k návrhům programů, výzev k podávání návrhů a návrhům hodnotících zpráv.