31.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 173/45

Zpravodajka:

Indrė VAREIKYTĖ

Spoluzpravodajka:

Tatjana BABRAUSKIENĖ

1.1.

Výbor vítá novou agendu dovedností pro Evropu navrženou Komisí a je přesvědčen, že se jedná o pozitivní krok směrem k lepší rovnováze mezi dovednostmi, které potřebují jednotlivci, trh práce a společnosti. Domnívá se rovněž, že lepší sladění nabízených a požadovaných dovedností by mělo zlepšit přístup kvalifikované a schopné pracovní síly na trh práce.

1.2.

Je pochopitelné, že nová agenda a její iniciativy jsou zaměřeny na řešení aktuálních problémů, převážně prostřednictvím změn stávajících nástrojů a opatření s cílem zlepšit jejich uplatňování a fungování. V oblasti vzdělávání a rozvoje dovedností je však nutné zavést inovativnější řešení, jelikož Evropa potřebuje skutečnou změnu paradigmatu, pokud jde o cíle a fungování odvětví vzdělávání a chápání jeho místa a úlohy ve společnosti.

1.3.

EHSV zdůrazňuje, že není možné se náležitě zabývat zvýšením míry účasti na trhu práce, naplněním potřeb měnících se, nejistých a složitých trhů práce ani bojem proti chudobě, nerovnosti a diskriminaci v EU, aniž by se zohlednilo související sociální hledisko a hledisko rovnosti žen a mužů.

1.4.

Výbor žádá Komisi, aby prezentovala širší pohled na fungování a vzájemnou interakci obecných systémů vzdělávání a odborné přípravy a pracovních a sociálních systémů a jejich jednotlivých opatření, zejména pokud jde o otázky související s vyššími úrovněmi vzdělávání, úlohou celoživotního učení, přeshraniční mobilitou, podnikatelským myšlením, kreativitou, inovacemi a sociálními a mezikulturními dovednostmi.

1.5.

EHSV by také uvítal explicitnější propojení nové agendy s evropským semestrem i se strategií Evropa 2020 – a to především s jejich cíli v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti –, jakož i předvídání úlohy nové agendy dovedností ve vztahu k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, strategii pro jednotný digitální trh, strategii oběhového hospodářství, strategickému závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019, pilíři sociálních práv a cílům udržitelného rozvoje.

1.6.

Výbor vyjadřuje politování nad tím, že nová agenda postrádá konkrétní opatření věnovaná klíčové úloze, kterou při přípravě mladých lidí na život hraje neformální a informální učení. Kromě toho není v nové agendě zdůrazněna podnikavost v širším smyslu (tj. smysl pro iniciativu) jakožto životní dovednost užitečná pro všechny jednotlivce. Komise by v tomto ohledu měla rovněž věnovat zvláštní pozornost specifickým dovednostem potřebným v případě svobodných povolání (1).

1.7.

EHSV nemůže akceptovat, že se nepočítá s žádnými novými finančními prostředky na prosazování nové agendy, a je pevně přesvědčen, že ani nejlepší možné využití stávajících programů financování nebude na podporu dosažení cílů agendy stačit. Kromě toho jsou navrhované zdroje financování agendy – konkrétně Evropský sociální fond (ESF) a Erasmus+ – již plánovány a rozdělovány na vnitrostátní úrovni, a možnost jejich využití pro účely provádění agendy je proto ještě více nejistá.

1.8.

Výbor oceňuje důrazné zaměření agendy na dialog se sociálními partnery a podniky a podporuje další posilování tohoto dialogu, jakož i dialogu s příslušnými organizacemi občanské společnosti a organizacemi, které pracují přímo s příjemci a mohou oslovit zranitelné osoby.

1.9.

EHSV je přesvědčen, že pomocí navrhované záruky k získání dovedností lze dosáhnout hmatatelných výsledků pouze za předpokladu, že se poučíme z provádění záruk pro mladé lidi.

1.10.

Rozvoj dovedností v digitálním věku probíhá v kontextu rychlých a někdy převratných změn, kdy může docházet k zásadním proměnám obchodních modelů. EHSV se proto domnívá, že pouhá pomoc jednotlivcům při získávání minimálního souboru dovedností není dostačující a že je zcela zásadní zajistit, aby se ze záruky k získání dovedností stala zaručená cesta, která lidem umožní další postup a získání nejvyšší dosažitelné úrovně dovedností a která je k tomu bude pobízet. EHSV naléhavě žádá, aby byla nalezena další řešení pro navýšení finančních prostředků, jež jsou nezbytné pro zajištění rychlého poskytnutí dovedností, například v podobě veřejných a soukromých investic. Měla by být rovněž prozkoumána možnost zavedení nástrojů, které jsou využívány v některých členských státech EU, jako jsou kolektivní smlouvy upravující placené studijní volno.

1.11.

Zároveň je nutno konstatovat, že zlepšení dovedností jednotlivců nepřinese samo o sobě žádoucí účinek v podobě zaměstnatelnosti, pokud současně nedojde k dalšímu rozvoji úzce propojených podpůrných sociálních, hospodářských a genderových politik.

1.12.

EHSV se domnívá, že snahy o další rozvoj evropského rámce kvalifikací by měly být zaměřeny na posílení spolupráce mezi členskými státy a všemi zúčastněnými subjekty, na význam uznávání dovedností a kvalifikací dosažených prostřednictvím dalšího vzdělávání a na validaci dovedností osvojených při neformálním a informálním učení, se zvláštním důrazem na průřezové dovednosti. Kromě toho je důležité – zejména pokud jde o dosahování vysoké úrovně dovedností – posilovat neformální a informální učení takovým způsobem, aby se mohlo začlenit do stávajících systémů formálního vzdělávání a odborné přípravy, a to bez překážek a způsobem přijatelným pro všechny příslušné zúčastněné strany.

1.13.

Je nezbytné zajistit, aby se pokus o modernizaci evropského rámce kvalifikací nestal příliš zatěžujícím a byrokratickým, a dosáhnout větší soudržnosti nástrojů EU pro kvalifikaci – jmenovitě evropského rámce kvalifikací (EQF), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET). Klasifikace ESCO by měla podporovat rozvoj evropského rámce kvalifikací a jeho používání, aby však byla přínosná, je nutné nejprve dokončit postup „přiřazování“ („referencing“).

1.14.

EHSV velmi podporuje nový rámec Europass, zejména posun od používání Europassu jako dokumentového nástroje k platformě založené na službách. EHSV je přesvědčen, že hlavními hnacími silami rozvoje tohoto nástroje by měly být transparentnost, použitelnost, dostupnost a efektivita. Zásadní je zajistit přístupnost obnoveného rámce Europass pro osoby se zdravotním postižením.

1.15.

EHSV má nicméně výhrady k etičnosti využití prostředků z programu Erasmus+ jako počátečního zdroje financování. Komise by zároveň měla realističtěji posoudit rozpočtové dopady, zejména pokud jde o finanční důsledky pro členské státy a rozpočtové dopady plynoucí z informování veřejnosti o novém rámci Europass.

2.1.

Komise přijala novou agendu dovedností pro Evropu s cílem zajistit, aby lidé již od útlého věku rozvíjeli širokou škálu dovedností, a co nejlépe využívat evropský lidský kapitál, což by mělo stimulovat zaměstnatelnost, konkurenceschopnost a růst v Evropě.

2.2.

Komise odhaduje, že 70 milionů Evropanů postrádá adekvátní dovednosti v oblasti čtení a psaní a má nedostatečnou matematickou gramotnost a více než 20 % jich prakticky neumí pracovat s počítačem (2), což je vystavuje riziku nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení. Naproti tomu více než 30 % vysoce kvalifikovaných mladých lidí vykonává práci, která neodpovídá jejich nadání ani ambicím, zatímco 40 % evropských zaměstnavatelů uvádí, že nemohou najít lidi s dovednostmi, jež jsou potřebné jak pro inovace, tak pro růst jejich podniku. Zároveň má příliš málo lidí podnikatelské myšlení a schopnosti potřebné k tomu, aby mohli založit vlastní podnik a neustále se přizpůsobovat vyvíjejícím se požadavkům trhu práce.

2.3.

Komise se domnívá, že zvyšování úrovně dovedností, podpora průřezových dovedností a nalezení způsobu lepšího předvídání potřeb trhu práce, včetně předvídání založeného na dialogu s průmyslem, mají zásadní význam pro zlepšení životních příležitostí lidí a stimulaci spravedlivého a udržitelného růstu podporujícího začlenění, jakož i pro podporu soudržných společností. Jako pomoc při řešení výzev v oblasti dovedností navrhuje Komise deset iniciativ, jež mají být realizovány v příštích dvou letech. Jsou to:

3.1.

EHSV se v tomto stanovisku zaměřuje na samotnou agendu a na tři z iniciativ již navržených v souvislosti s ní, jimiž jsou: záruka k získání dovedností, revize evropského rámce kvalifikací a revize rámce Europass.

3.2.

Výbor tímto také reaguje na žádost maltského předsednictví Rady Evropské unie o vypracování průzkumného stanoviska na téma Zlepšování dovedností osob na trhu práce. Vzhledem k tomu, že se tato žádost týká stejného tématu a oblasti, bude odpověď Výboru zakomponována do tohoto stanoviska, které tím zároveň bude obohaceno, neboť bude rozšířeno o názory Výboru na sociální rozměr a genderová hlediska v souvislosti s dovednostmi a zaměstnatelností.

4.1.

Výbor vítá novou agendu dovedností pro Evropu navrženou Komisí a je přesvědčen, že se jedná o pozitivní krok směrem k lepší rovnováze mezi potřebami společnosti a podniků, pokud jde o dovednosti. Je sice pochopitelné, že se nová agenda a její iniciativy zaměřují na řešení aktuálních problémů převážně prostřednictvím změn stávajících nástrojů a opatření s cílem zlepšit jejich uplatňování a fungování, EHSV však zdůrazňuje potřebu zavést v oblasti vzdělávání a rozvoje dovedností inovativnější řešení. Mnoho členských států a zemí Evropského hospodářského prostoru již různé inovativní přístupy zavedlo, agenda je však nesleduje ani nezmiňuje, natož aby byly prosazovány v členských státech.

4.2.

EHSV je pevně přesvědčen (a relativně malý dopad souhrnu opatření EU (3) v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti mladých lidí od roku 2009 tento názor podporuje), že nyní nastal čas pro skutečnou změnu paradigmatu, pokud jde o cíle a fungování odvětví vzdělávání a odborné přípravy, která se bude vztahovat na všechny součásti tohoto odvětví, tedy formální, neformální i informální vzdělávání, a porozumí jeho místu a úloze ve společnosti, jakož i pro uznání samotného vzdělávání jako faktoru ovlivňujícího produktivitu. Pro budoucnost Evropy je zásadní větší důraz na investování do lidského rozvoje. Nová agenda by proto měla poskytovat nejen částečná řešení stávajících nerovností na trhu práce, ale i opatření, která každému jednotlivci v EU umožní se zlepšit, zvýšit svou kvalifikaci a být flexibilnější ve výběru ekonomických činností.

4.3.

Zlepšování dovedností a jejich soulad s potřebami trhu práce, jakož i rekvalifikace a další profesní rozvoj jsou velmi důležité v souvislosti se sociálními a politickými závazky Evropské unie, pokud jde o to, zvýšit účast na trhu práce a naplnit potřeby měnících se trhů práce, a o boj proti chudobě, nerovnostem a diskriminaci v EU. Tyto otázky nelze náležitě řešit, aniž by bylo vzato v potaz související sociální hledisko a hledisko rovnosti žen a mužů. Výbor však vyjadřuje politování nad tím, že se nová agenda zaměřuje na dovednosti a zaměstnatelnost obecně, ale nevymezuje konkrétní opatření s cílem zapojit potenciál osob zaměstnaných na částečný úvazek a osob s nejistou prací nebo ekonomicky neaktivních žen, starších občanů a osob se zdravotním postižením, kteří by všichni mohli značně přispět k rozvoji a růstu EU.

4.4.

EHSV se domnívá, že ve fázi plánování agendy byly vynechány hlavní aspekty nerovného postavení žen a mužů (4) v souvislosti s rozvojem dovedností. Patří k nim tlak vyvíjený na ženy, aby zastávaly roli pečovatelek a sladily svůj profesní a rodinný život, diskriminace, stereotypy, větší zastoupení žen v nestandardních zaměstnáních, omezená možnost volby povolání u práce na částečný úvazek (což zejména v případech „kariérního sestupu“ zvyšuje riziko převzdělanosti) a studijní obory se silným zastoupením žen a mužů, které zvyšují pravděpodobnost převzdělanosti na trhu práce.

4.5.

Agenda se důrazně zaměřuje na zajištění minimálního souboru dovedností a na rozvoj nízké a střední úrovně dovedností, Výbor však postrádá širší pohled Komise na fungování a vzájemnou interakci obecných vzdělávacích, pracovních a sociálních systémů a jejich jednotlivých opatření. Tento omezený přístup opomíjí stejně důležité problémy na vyšších úrovních vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné úlohu celoživotního učení, přeshraniční mobility, podnikavosti, kreativity, inovací, sociálních dovedností a mezikulturního vzdělávání. Komise by v tomto ohledu měla rovněž věnovat zvláštní pozornost specifickým dovednostem potřebným v případě svobodných povolání (5).

4.6.

EHSV proto naléhavě žádá Komisi, aby uplatňovala koordinovaný, jednotný a důsledný přístup ke svým politickým iniciativám, zejména pokud zahrnují rozvoj dovedností. Úzce propojené iniciativy navrhované současně jednotlivými generálními ředitelstvími nejsou dostatečně účinně koordinovány. Lepší koordinace by mohla velmi zvýšit účinnost a dopad těchto opatření.

4.7.

S ohledem na to, že rozvoj dovedností má klíčové důsledky pro hospodářský růst, a v zájmu zajištění skutečného dopadu by Výbor také uvítal přímější propojení nové agendy s evropským semestrem (zejména s doporučeními pro jednotlivé země) i se strategií Evropa 2020. Jde zejména o jejich cíle v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti, jakož i o úlohu agendy ve vztahu k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, strategii pro jednotný digitální trh, strategii oběhového hospodářství, strategickému závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019, pilíři sociálních práv (zejména navrhovaným srovnávacím programům) a cílům udržitelného rozvoje. Vytvoření takových propojení by posílilo postavení agendy mezi dlouhodobými cíli a zastřešujícími politickými rámci EU, a tudíž by jí zaručilo status strategické iniciativy.

4.8.

Výbor bere na vědomí zásadní význam účinného sladění nabízených a požadovaných dovedností, jelikož situace, kdy 30 % mladých Evropanů je z hlediska získané formální kvalifikace pro svou práci příliš kvalifikovaných a zároveň 40 % zaměstnavatelů hlásí nedostatek zaměstnanců s požadovaným souborem dovedností, je neudržitelná. Pro plně funkční a účinnou společnost je ovšem nejdůležitější zkoordinovat sladění nabízených a požadovaných dovedností s vytvářením kvalitních pracovních míst a rovněž zdůraznit, že významnou metodu sladění nabízených a požadovaných dovedností představuje přeshraniční mobilita.

4.9.

Nová agenda zdůrazňuje jak význam začleňování, tak i získávání dovedností zajišťujících zaměstnatelnost. Kromě toho se agenda zaměřuje hlavně na potřeby průmyslu, Výbor však zastává názor, že by měl být kladen větší důraz i na dovednosti, které pro společnost mají širší význam. Dovednosti mají obecnější prospěch i pro jednotlivce a společnost – například průřezové a přenosné dovednosti nebo sociální dovednosti, tzv. „soft skills“ (např. kritické a tvůrčí myšlení, sociální, občanské a kulturní schopnosti) (6). Výbor také vyjadřuje politování nad tím, že v nové agendě není zdůrazněna podnikavost (v širším smyslu, tj. smysl pro iniciativu) jakožto životní dovednost přínosná pro všechny jednotlivce.

4.10.

Kromě toho EHSV znovu upozorňuje na promarněnou příležitost v hodnotě mnoha miliard eur v důsledku nedostatečné podpory pro podnikání žen (7). Ženy v podnikání vytvářejí pracovní místa, inovace a nové dovednosti ve všech odvětvích průmyslu. Jsou také aktivní v oblasti sociálního podnikání a posilují a prosazují komunitní a sociální inovace (8).

4.11.

EHSV uznává, že je nezbytné zajistit, aby všichni mladí lidé měli základní dovednosti, vyjadřuje však politování nad tím, že nová agenda postrádá konkrétní opatření, jež by se zabývala klíčovou úlohou, kterou při přípravě mladých lidí na život hraje neformální a informální učení. Dovednosti a schopnosti osvojené mimo oblasti formálního vzdělávání a odborné přípravy poskytují mladým lidem možnost být zaměstnán i možnost najít si své místo v širší společnosti a být pro ni přínosem. Většina komunikačních, kulturních, manažerských a osobních dovedností, které zaměstnavatelé požadují, se získává prostřednictvím neformálního a informálního učení a tyto schopnosti je zapotřebí validovat a uznat (9).

4.12.

S ohledem na upřednostňování finančních investic do vzdělávacích oborů, které jsou pokládány za významnější pro stimulaci národních ekonomik, se Výbor domnívá, že by nová agenda neměla vlády pobízet k odvolání závazků zajistit dostatečné financování vysokoškolského vzdělávání, jež přijaly v komuniké k boloňskému procesu vydaném v Bukurešti. Takovéto rozlišování by mohlo narušit další oblasti vzdělávání a omezit všeobecný přístup ke vzdělávání a obecným dovednostem.

4.13.

V zájmu dalšího usnadnění integrace mladých lidí na dnešní trh práce by se členské státy měly rovněž opětovně zavázat ke strategickému rámci spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a k Agendě z Osla z roku 2006, které i dnes zůstávají velmi relevantní. Pokud nedojde k dalšímu pokroku, co se týče dovedností v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a praktických dovedností, bude obtížné zlepšit odborné vzdělávání a přípravu i učňovskou přípravu.

4.14.

EHSV zdůrazňuje skutečnost, že za efektivní a dobře fungující vzdělávání a odbornou přípravu odpovídají v prvé řadě vnitrostátní vzdělávací systémy. Odpovědnost za zajištění minimální úrovně základních dovedností tudíž nesou vlády členských států. Je tedy nutné, aby Komise znovu posoudila, zda nová agenda umožní schválení a podporu požadovaných změn na vnitrostátní úrovni a skutečně členským státům pomůže lépe využívat stávající finanční prostředky. Je nicméně důležité podpořit vnitrostátní mechanismus konzultací mezi vládami a zúčastněnými stranami s cílem posílit sociální dialog, podpořit spolupráci, zajistit účinné šíření osvědčených postupů a rychlé získávání zpětné vazby a příslušných údajů.

4.15.

Výbor však vyjadřuje obavy ohledně možné ztráty hodnoty navrhovaných iniciativ vzhledem k tomu, že ve skutečnosti se evropské země ještě stále potýkají s krizí. Rozpočtové škrty, zejména v případě zdrojů určených na vzdělávání a na odbornou přípravu, mohou ohrozit odstranění nerovných výchozích situací mladých lidí a podporu kvalitního celoživotního vzdělávání a odborné přípravy přístupných všem.

4.16.

EHSV nemůže akceptovat, že se nepočítá s žádným novým programem financování určeným na prosazování nové agendy. Navrhuje začlenit agendu do podpůrného makroekonomického rámce, v němž investice do lidských dovedností a schopností nebudou vnímány jako náklad, ale jako výdaj, který postupem času zajistí kladné přínosy.

4.17.

EHSV je pevně přesvědčen, že ani nejlepší možné využití stávajících programů financování nebude na podporu dosažení cílů agendy stačit. Bude tedy potřeba více prostředků nad rámec případných úprav při přezkumu víceletého finančního rámce 2014–2020 v polovině období, s nimiž dokument počítá. EHSV rovněž vyzývá členské státy, aby zvýšily výdaje na vzdělávání a zajistily jejich účinné vynakládání. Je přesvědčen, že příspěvky členských států na pokrytí výdajů na vzdělávání a odbornou přípravu by neměly být započítávány do rámce používaného k výpočtu jejich rozpočtového schodku.

4.18.

Kromě toho Výbor upozorňuje, že navrhované zdroje financování nové agendy – konkrétně Evropský sociální fond (ESF) a Erasmus+ – jsou již plánovány a rozdělovány na vnitrostátní úrovni, a možnost jejich využití pro účely provádění agendy je proto ještě více nejistá.

4.19.

Výbor oceňuje důrazné zaměření nové agendy na dialog a konzultace se sociálními partnery a podniky a podporuje další posilování tohoto dialogu jak v rámci nového začátku pro sociální dialog  (10), tak i uvnitř členských států, a to za účelem lepšího sladění nabízených a požadovaných dovedností a s cílem zajistit lepší přístup kvalifikovaných pracovníků na trh práce. Je také nezbytné uznat a podporovat úlohu organizací občanské společnosti, a sice kvůli jejich bohatým zkušenostem s poskytováním služeb na základě rámců pro sociální podniky a kvůli jejich připravenosti poskytnout dovednosti v oblasti sociálního podnikání, jež představují klíčový stavební prvek agendy. Kromě toho, zejména pokud jde o zužitkování podnikavosti a podnikatelských dovedností, je důležité začlenit do dialogu i subjekty zastupující profesní oblasti.

4.20.

EHSV také podtrhuje, že je třeba klást větší důraz na cílená opatření k oslovení znevýhodněných skupin, včetně osob se zdravotním postižením. To zahrnuje sběr údajů na úrovni jednotlivých států, aby bylo možné posoudit dopad stávajících opatření na cílové skupiny a zajistit, aby tato opatření byla přizpůsobena zvláštním potřebám studujících, pokud jde o přístup, trvání a způsob poskytování. To znamená spolupráci s rozhodovacími orgány, organizacemi a sdruženími, která pracují přímo s potenciálními příjemci. Některá tato sdružení jsou poměrně malá, což jim znemožňuje přístup ke grantům EU. Proto by se měla nalézt řešení, která by jim usnadnila přístup k této finanční podpoře.

5.1.

EHSV je přesvědčen, že pomocí navrhované záruky k získání dovedností lze dosáhnout hmatatelných výsledků pouze za předpokladu, že se poučíme z provádění záruk pro mladé lidi (tj. zamezíme tomu, aby se jednotlivé prvky překrývaly, a zajistíme větší soudržnost). Záruka k získání dovedností by především měla usilovat o zajištění včasnějšího provádění, měla by s doprovodnými sociálními službami uplatňovat integrovaný přístup, měla by být otevřenější k partnerství s podniky, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti a měla by být flexibilnější, aby uspokojila uživatele se zvláštními potřebami v oblasti integrace. Je nezbytné vnímat záruku k získání dovedností spíše jako intervenční opatření s přidanou hodnotou než jen jako opatření k vytváření pracovních míst.

5.2.

Výbor již dříve zdůraznil (11), že rozvoj dovedností v digitálním věku probíhá v kontextu rychlých a někdy převratných změn, kdy může docházet k zásadním proměnám obchodních modelů. Některé dopady digitalizace na zaměstnanost se již projevily, zatímco různé odhady naznačují, že u zhruba 50 % dnešních pracovních míst vyžadujících střední úroveň dovedností hrozí nebezpečí, že budou v příštích dvaceti letech nahrazena digitálními technologiemi a že pracovníci budou v budoucnu každých pět let potřebovat komplexní opatření zaměřená na rekvalifikaci. (12) Kontinuální přístup k rekvalifikaci a celoživotnímu učení, jakož i úzký dialog s podniky, sociálními partnery a ostatními zúčastněnými subjekty jsou tudíž o to důležitější. EHSV naléhavě žádá, aby byla nalezena další řešení pro navýšení finančních prostředků, jež jsou nezbytné pro zajištění rychlého poskytnutí dovedností, například v podobě veřejných a soukromých investic. Měla by být rovněž prozkoumána možnost zavedení nástrojů, které jsou využívány v některých členských státech EU, jako jsou kolektivní smlouvy upravující placené studijní volno.

5.3.

EHSV se proto domnívá, že pouhá pomoc jednotlivcům při získávání minimálního souboru dovedností není dostačující a že je zcela zásadní zajistit, aby se ze záruky k získání dovedností stala zaručená cesta, která lidem umožní další postup a získání nejvyšší dosažitelné úrovně dovedností. Cílem záruky by nemělo být jen pozvednout základní dovednosti, ale i umožnit postup k vyšším kvalifikacím a širšímu souboru dovedností. Jinak tyto osoby, zejména ženy (13) a starší lidé, uváznou v nezaměstnanosti nebo v povoláních vyžadujících nízkou úroveň dovedností, kterých je v digitalizujícím se světě stále méně.

5.4.

Zároveň je důležité konstatovat, že zlepšení dovedností jednotlivců nepřinese samo o sobě žádoucí účinek v podobě zaměstnatelnosti, pokud současně nedojde k dalšímu rozvoji úzce propojených podpůrných sociálních, hospodářských a genderových politik. To se týká zejména politik, které se zabývají: službami umožňujícími sladění pracovního a soukromého života, podporou podnikání, podpůrnými službami pro rodiče samoživitele v obtížné situaci, poskytováním kvalitní, přístupné a finančně dostupné péče o děti v zařízeních pracujících v celodenním režimu (což je jeden z hlavních faktorů podněcujících ženy i muže ke vstupu na trh práce), dostupností řádných pečovatelských služeb pro seniory atd (14).

5.5.

EHSV zdůrazňuje zásadní roli sociálních partnerů a jejich činnost (15) v oblasti zlepšování dovedností a vypracovávání politik. Výbor je rovněž přesvědčen, že by měla být lépe podporována úloha příslušných organizací občanské společnosti vzhledem k jejich bohatým zkušenostem s opatřeními pro rozvoj dovedností osob, jež v současné době nemají přístup na trh práce. Tyto skupiny se obvykle vyznačují nižší úrovní kvalifikací a slabší vazbou na jiné subjekty zaměřené na rozvoj dovedností, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, poskytovatelé formálního vzdělávání a odborné přípravy atd. Kromě toho rozmanitost uživatelů služeb (někdy s komplexními potřebami), kteří jsou seskupováni neziskovými subjekty poskytujícími služby související s pracovním začleňováním, znamená, že organizace občanské společnosti jsou schopny poskytnout individuálně přizpůsobené nabídky vzdělávání, což je jeden ze tří pilířů záruky k získání dovedností. Pokud mají osoby s nízkou kvalifikací představovat hlavní cíl záruky k získání dovedností, měly by být organizace občanské společnosti uznány jako jeden z klíčových aktérů procesu jejího provádění.

5.6.

EHSV se domnívá, že úlohy a odpovědnost týkající se získávání kvalifikací, programů druhé šance a programů rozšiřování dovedností by měli sdílet jednotlivé státy, společnosti, studující a poskytovatelé vzdělávání a činnosti by se měly opírat o úspěšnou spolupráci. Pobídky potřebné k zajištění toho, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci tyto úlohy a odpovědnost při zapojení se do rozšiřování dovedností přijali a sdíleli, jsou však stále nejasné.

6.1.

EHSV se domnívá, že by další rozvoj evropského rámce kvalifikací měl být zaměřen na posílení spolupráce mezi členskými státy, sociálními partnery a ostatními zúčastněnými subjekty, čímž by se mezi těmito stranami budovala důvěra k rámcům kvalifikací a systémům pro kvalitu vzdělávání, které uplatňují ostatní strany. Podle zásad celoživotního učení je důležité mít na paměti, že uznávání dovedností a kvalifikací je významné i pro další vzdělávání, a nejen pro trh práce. U formálních kvalifikací se musí nalézt způsoby validace dovedností osvojených při neformálním a informálním učení, se zvláštním důrazem na průřezové dovednosti. Jedná se jen o způsob nabývání znalostí prostřednictvím jiných a flexibilnějších vzdělávacích drah, jejichž pevným základem jsou hlavní zásady výsledků učení a rámce kvalifikací.

6.2.

Je třeba poznamenat, že ačkoli má klasifikace ESCO velký potenciál, je stále ve fázi vývoje a pro členské státy je zdrojem nejistoty. Klasifikace ESCO by měla podporovat rozvoj evropského rámce kvalifikací a jeho používání, aby však byla přínosná, je nutné nejprve dokončit postup „přiřazování“ („referencing“).

6.3.

Výbor souhlasí, že je třeba zlepšit chápání a srovnatelnost různých kvalifikací. Zaměření navrhované revize na posílení transparentnosti a soudržnosti evropského rámce kvalifikací je tudíž velmi vítané. Je ovšem nutné zajistit, aby se pokus o modernizaci evropského rámce kvalifikací nestal příliš zatěžujícím a byrokratickým.

6.4.

EHSV upozorňuje, že zejména pokud jde o dosahování vysoké úrovně dovedností, je ještě nutné učinit mnoho pro posílení neformálního a informálního učení takovým způsobem, aby se mohlo začlenit do stávajících systémů formálního vzdělávání a odborné přípravy, a to bez překážek a způsobem přijatelným pro všechny příslušné zúčastněné strany. V současné době je takové začleňování velmi omezené, neboť chybí obecně uznávané definice rovnocennosti, vzájemná důvěra ve vnitrostátní rámce kvalifikací je nízká a existují obrovské rozdíly v úrovních postupu „přiřazování“ mezi vnitrostátními rámci kvalifikací a evropským rámcem kvalifikací.

6.5.

EHSV také doporučuje zajištění větší soudržnosti nástrojů EU pro kvalifikaci – jmenovitě evropského rámce kvalifikací (EQF), evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) a evropského referenčního rámce pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy (EQAVET).

7.1.

EHSV velmi podporuje nový rámec Europass, zejména posun od používání Europassu jako dokumentového nástroje k platformě založené na službách.

7.2.

Výbor je přesvědčen, že hlavními faktory podněcujícími zřízení celoevropské platformy, jejímž prostřednictvím budou mít jednotlivci přístup k široké škále služeb, by měly být transparentnost, použitelnost, dostupnost a efektivita. Zásadní je zajistit přístupnost nového rámce Europass pro osoby se zdravotním postižením. Mimoto je důležité zohlednit dostupnost informací z hlediska fyzického prostředí, poněvadž některá zdravotní postižení ovlivňují schopnost využívat informační systémy. V takových případech je třeba zajistit speciální přístupová místa a další alternativní způsoby přístupu.

7.3.

EHSV však má výhrady k etičnosti využití prostředků z programu Erasmus+, odhadem 2 500 000 EUR, jako počátečního zdroje financování vývoje internetových služeb pro oblast dovedností a kvalifikací. Výbor zároveň naléhavě žádá Komisi, aby realističtěji posoudila rozpočtové dopady, jelikož větší rozsah shromažďovaných informací a z toho plynoucí potřeba modernizace nástrojů a kanálů členských států k předkládání údajů budou mít pro členské státy finanční důsledky.

7.4.

Výbor je přesvědčen, že je rovněž důležité posoudit rozpočtové dopady informování veřejnosti o novém rámci Europass, protože úspěch tohoto nového rámce značně závisí nejen na všeobecném zvýšení kvality a počtu služeb, ale také na jasném zvýšení počtu uživatelů.