DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Za účelem účinného zvládání změny klimatu a dosažení dlouhodobých cílů EU v oblasti dekarbonizace spočívajících ve snížení emisí do roku 2050 nejméně o 80 % je nutný trvalý pokrok směrem k nízkouhlíkovému hospodářství s novými příležitostmi pro růst a zaměstnanost. Jako významný krok v tomto úsilí schválila v říjnu 2014 Evropská rada rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

Provádění tohoto rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 je klíčovým prvkem pro vybudování odolné energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou do budoucnosti, což je zastřešující prioritou Komise v nadcházejících letech. Schválením rámce politiky do roku 2030 a jeho provedením prostřednictvím tohoto návrhu EU zároveň učinila významný krok k tomu, aby byla v Paříži v prosinci 2015 přijata silná mezinárodní dohoda o klimatu.

Základem rámce politiky do roku 2030 je závazný cíl snížit do roku 2030 celkové domácí emise skleníkových plynů EU o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Abychom tohoto cíle dosáhli hospodárně, budou odvětví, na která se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), muset snížit své emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005, a odvětví mimo obchodování s emisemi budou muset snížit své emise o 30 % ve srovnání s rokem 2005. Evropská rada nastínila hlavní zásady pro dosažení tohoto snížení v systému EU ETS 1 . Tento návrh vytváří nezbytný právní rámec, který provádí dotyčné zásady vytyčené Evropskou radou, přičemž řeší tři hlavní problémy:

1) Návrh převádí cíl 43% snížení skleníkových plynů v roce 2030 v rámci ETS na emisní strop, který se od roku 2021 každoročně sníží o 2,2 %, což ve srovnání se současným ročním poklesem o 1,74 % odpovídá v období 2021 až 2030 dodatečnému snížení o zhruba 556 milionů tun oxidu uhličitého.

2) Návrh navazuje na kladné zkušenosti s harmonizovanými pravidly prováděnými od roku 2013 a dále rozvíjí předvídatelná, účinná a spravedlivá pravidla pro přidělování bezplatných povolenek průmyslovému odvětví za účelem přiměřeného řešení možného rizika úniku uhlíku. Cílem navrhovaných pravidel je zabezpečit mezinárodní konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU s vysokou energetickou náročností při postupném přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, dokud jiné velké ekonomiky nevynaloží srovnatelné úsilí, a zachovat pobídky pro dlouhodobé investice do nízkouhlíkových technologií. Vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhodla, že podíl dražených povolenek by se neměl snížit, je počet povolenek bezplatně přidělovaných průmyslovým podnikům omezený, což vyžaduje dobře cílená pravidla. Tohoto zacílení se dosahuje především třemi prostředky: Častější slaďování přidělování bezplatných povolenek s údaji o výrobě zajistí, aby podpora byla poskytována rostoucím společnostem a odvětvím. Aktualizace referenčních úrovní používaných pro výpočet přidělení bezplatných povolenek bude odrážet technologické kapacity odvětví a pokrok odvětví oproti předchozímu desetiletí. Seznam odvětví, kterým je poskytován nejvyšší podíl bezplatných povolenek, bude více zacílen na ta, jež jsou nejvíce vystavena možnému riziku úniku uhlíku. Přestože pravidla v oblasti úniku uhlíku řeší především náhradu za přímé náklady spojené s emisemi uhlíku, návrh se zabývá také nepřímými náklady spojenými s emisemi uhlíku.

S ohledem na různou skladbu zdrojů energie členských států by výnosy z EU ETS měly být na náhradu za nepřímé náklady spojené s emisemi uhlíku použity v souladu s pravidly pro státní podporu. Členské státy by měly poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, u kterých bylo zjištěno, že jsou vystavena významnému riziku úniku uhlíku kvůli nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny, kde je taková podpora nezbytná a úměrná a zůstane zachována pobídka k úspoře energie a podnět k posunu poptávky od „šedé“ k “zelené“ elektřině.

Protokol a doprovázející rozhodnutí přijatá konferencí smluvních stran v Paříži musí poskytnout dynamickou mobilizaci prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, převod technologií a budování kapacit pro způsobilé strany, zejména ty s nejnižšími kapacitami. Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše financí pro opatření v oblasti klimatu, které budou mobilizovány, bude také záviset na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC) smluvních stran, následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích.

Výnosy z EU ETS by se měly použít také na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.

3) Návrh obsahuje několik mechanismů financování na podporu hospodářských subjektů v energetice a energetickém průmyslu v souvislosti s inovačními a investičními problémy, kterým čelí při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Přesněji řečeno, návrh doplňuje stávající podporu pro demonstraci inovačních technologií a rozšiřuje ji na průlomové inovace v průmyslu. I nadále je dostupné přidělování bezplatných povolenek pro modernizaci odvětví energetiky v členských státech s nižšími příjmy a je zřízen účelový fond k usnadnění investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti za účelem přispění ke snížení emisí. Toto dodatečné financování vychází ze stávajících zkušeností se spoluprací mezi Komisí a Evropskou investiční bankou (EIB) v souvislosti s EU ETS a popřípadě přebírá prvky Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

Tento návrh také přizpůsobuje směrnici a všechny pravomoci dříve přenesené na Komisi za účelem výkonu prostřednictvím regulativního postupu s kontrolou systému aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů dohodnutému na základě Lisabonské smlouvy 2 . S ohledem na závazek EU ke zlepšení právní úpravy jsou přenesené pravomoci a prováděcí akty zachovány pouze tam, kde jsou pro účinné fungování EU ETS nezbytné.

Tento návrh se nezabývá otázkami týkajícími se pokrytí letectví v EU ETS. Úpravy uplatňování směrnice na činnosti v oblasti letectví by měly nabýt účinku poté, co bude na shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v roce 2016 dosaženo mezinárodní dohody o celosvětovém tržním opatření, které má být uplatněno do roku 2020.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Z hlediska souladu s jinými politikami v oblasti klimatu jsou nejdůležitější politiky v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Obě politiky plně podporují environmentální účinnost EU ETS a synergie mezi těmito politikami a EU ETS byly posíleny nedávno odsouhlasenou rezervou tržní stability. Jak je analyzováno v posouzení dopadů doprovázejícím rámec v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, k hospodárnému dosažení cíle celkového snížení emisí o 40 % ve srovnání s rokem 1990 musí významně přispět zejména opatření pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost.

Z hlediska souladu s mezinárodní politikou v oblasti klimatu je důležité si uvědomit, že EU ETS účinně stanovil cenu emisí uhlíku a je široce používán jako model pro systémy obchodování s emisemi na celém světě, které využívají zkušeností EU.

Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh stanoví, že provádění části rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 je v kontextu budování odolné energetické unie s politikou v oblasti klimatu zaměřenou na budoucnost klíčovým prvkem.

Dekarbonizace vyžaduje úpravy. Ty jsou aktivně podporovány politikami a fondy EU. Vedle opatření, která přímo souvisejí s EU ETS, nabízí možné financování pro investice do nízkouhlíkových inovací také nástroje EU, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo program Horizont 2020, jakož i evropské strukturální a investiční fondy, což je vnímáno jako riziko dvojího financování. Rozšíření obnovitelných energií a účinného využívání zdrojů, jakož i výzkumu a vývoje patří mezi prioritní oblasti Evropského fondu pro strategické investice, jenž v příštích třech letech vygeneruje v EU 315 miliard EUR dodatečných investic. EFSI bude pracovat výhradně prostřednictvím finančních nástrojů a poskytování půjček stávajícím projektům připraveným k zahájení do tří let a bude mít širší oblast působnosti zahrnující různá odvětví jako digitální hospodářství a vzdělávání. Financování EU ETS je koncipováno v souladu s pravidly pro státní podporu tak, aby byla zajištěna účelnost veřejných výdajů a nedocházelo k narušení trhu. Přesun pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky doprovází politiky EU v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a dovedností, a to i prostřednictvím Evropského sociálního fondu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Pravomoci EU v oblasti změny klimatu potvrzují a upřesňují články 191 až 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Právním základem tohoto návrhu je článek 192 Smlouvy o fungování EU.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Směrnice o ETS EU je stávajícím politickým nástrojem EU, jenž bude po roce 2020 nadále účinným. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie lze cílů návrhu, který tento nástroj mění, dosáhnout pouze prostřednictvím návrhu Komise na úrovni EU.

Změna klimatu je přeshraniční problém, takže je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské úrovni a, kde je to možné, na celosvětové úrovni. Přesněji řečeno, prostřednictvím opatření na úrovni EU se podaří nejúčinněji dosáhnout reformy trhu s uhlíkem po roce 2020 díky tomu, že vytvoří pobídky pro průmysl, aby investoval do nízkouhlíkových technologií, a zároveň zachová mezinárodní konkurenceschopnost a vnitřní trh EU.

Cílů této směrnice tedy nemůže být uspokojivě dosaženo jednostranným jednáním členských států, ale z důvodů jejího rozsahu a účinků jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Přiměřenost

Jak je uvedeno v posouzení dopadů, návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů EU pro rok 2030 nákladově efektivním způsobem při současném zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

Volba nástroje

Cíle tohoto návrhu lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím směrnice. Je nejvhodnějším právním nástrojem pro provedení změn stávající směrnice ETS EU (směrnice 2003/87/ES).

Směrnice vyžaduje, aby členské státy dosáhly stanovených cílů a provedly opatření do svých vnitrostátních systémů hmotného a procesního práva. Tento přístup poskytuje členským státům větší svobodu při provádění opatření EU nežli nařízení, neboť je členským státům ponechán výběr nejvhodnějších prostředků provádění opatření ve směrnici. To členským státům umožňuje zajistit, aby změněná pravidla byla v souladu s jejich stávajícím hmotným a procesním právním rámcem, který provádí EU ETS, jenž reguluje zejména povolování zařízení, jakož i donucovací opatření a sankce.

Konečně, výběr směrnice jako vhodného nástroje je v souladu také se zásadou, že by zásah měl být co nejmenší, pokud je dosaženo cílů.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Předběžná zjištění studie hodnotící stávající směrnici ETS z hlediska relevantnosti, účelnosti, účinnosti, přidané hodnoty EU a souladu s ostatními politikami Unie ukazují, že EU ETS jako nástroj politiky, který kombinuje předpisy týkající se životního prostředí s tržním nástrojem, celkově v praxi funguje a plní své cíle. Pro plnění cílů EU v oblasti klimatu je velmi významný, neboť představuje nákladově efektivní způsob snižování emisí. Emise v odvětvích, na která se systém vztahuje, trvale klesají, a přestože všechna snížení emisí nelze připsat pouze EU ETS, existují důkazy, že systém ke snížení emisí účinně přispívá.

EU ETS usnadňuje internalizaci nákladů na CO2. Hraje roli při rozhodování o investicích, i když při současné nízké ceně uhlíku jsou náklady na CO2 často zahrnuty do obecného rámce nákladů na energie. Menší zlepšení z hlediska účinnosti v oblasti skleníkových plynů se stala běžnou praxí, ale větší investice do účinnosti v oblasti skleníkových plynů stále zůstávají výjimkou.

EU ETS má navíc jednoznačnou přidanou hodnotu EU, neboť různé systémy nebo jiné politiky v oblasti klimatu na úrovni členských států by pro regulované subjekty vedly k roztříštěné a nákladné situaci, jakož i k různým úrovním ambicí a cenám uhlíku v rámci EU, což by obnášelo také složité správní postupy. EU ETS se stejnou cenou uhlíku pro celé EU a svou harmonizovanou infrastrukturou tak využívá výhod synergií, které dokáže poskytnout opatření na úrovni EU.

Provádění cíle snížení emisí do roku 2030 a stanovení emisního stropu ve výši vedoucí ke snížení o 43 % ve srovnání s rokem 2005 však vyžaduje změny stávajícího rámce. Zahrnuje to především změnu lineárního ročního koeficientu snížení, který od roku 2021 sníží emisní strop EU ETS, přidělování bezplatných povolenek a úniků uhlíku, podílu povolenek, které mají být draženy, jakož i mechanismů financování nízkouhlíkových technologií.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Na různých krocích vývoje tohoto návrhu se podíleli zástupci průmyslu, členské státy, nevládní organizace, výzkumné a akademické instituce, odbory a občané. Jako doplnění veřejné konzultace pro rámec do roku 2030 byla provedena rozsáhlá návazná konzultace se zúčastněnými stranami ohledně různých technických aspektů ustanovení o úniku uhlíku po roce 2020, jakož i ohledně aspektů spojených s podporou inovací. Komise díky písemné konzultaci přístupné k vyjádření od května do července 2014 3 a třem setkáním se zúčastněnými stranami svolanými v červnu, červenci a září roku 2014 4 , která byla zaměřena na úniky uhlíku, získala důležité poznatky. Zjištění této konzultace jsou veřejně přístupná na internetové stránce:

http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/documentation_en.htm

Poté následovala online konzultace přístupná k vyjádření od prosince 2014 do března 2015 zaměřená především na jiné aspekty EU ETS, jako jsou pokračování přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky, zkušenosti s NER300 použitelné pro budoucí Fond inovací a jeho rozšíření na průmyslové inovační projekty, struktura řízení a správy Modernizačního fondu, zkušenosti s dobrovolným vyjmutím malých producentů emisí z ETS ve fázi 3, poplatky za registr Unie a obecné hodnocení EU ETS. Komise obdržela více než 500 příspěvků od širokého spektra zúčastněných stran. Výsledky této druhé konzultace jsou vykázány v oddílu 1.3.2. a v příloze 3 posouzení dopadů, které je k tomuto návrhu přiloženo 5 , a byly v nejvyšším možném rozsahu zohledněny v současném návrhu.

Veřejné konzultace obecně prokázaly širokou podporu EU ETS jako politického nástroje.

Pokud jde o přidělování bezplatných povolenek a řešení rizika úniku uhlíku, řada průmyslových zúčastněných stran dává přednost omezeným změnám současného systému, zatímco jiné zúčastněné strany, včetně členských států a občanské společnosti, věří, že je potřebné větší zacílení nebo další harmonizace. S přihlédnutím k těmto připomínkám stanoví návrh omezené změny stávajících pravidel ale i cílenější přístup k přidělování bezplatných povolenek, aktualizuje referenční úrovně na základě technologického pokroku dosaženého v čase a zároveň zajišťuje přiměřenou ochranu mezinárodní konkurenceschopnosti průmyslu. Návrh rovněž umožňuje lépe sladit bezplatné přidělování se současnými úrovněmi produkce pomocí častějšího výpočtu jednotlivých přidělení.

Pokud jde o Fond inovací, zúčastněné strany zastupující energetiku a průmysl obecně vítají pokračující podporu nízkouhlíkové inovace a rozšíření rozsahu tak, aby zahrnoval průmysl, jak je v návrhu zohledněno. Lišily se názory na to, jak lze přístup sdílení rizik přizpůsobit průmyslu nebo zachycování a ukládání CO2, aby se ve srovnání se současným mechanismem NER300 zlepšila účelnost. Návrh takové obavy řeší umožněním podpory v dřívějším stadiu životního cyklu projektu a vyšší míry podpory.

Názory na vhodnou strukturu řízení a správy Modernizačního fondu se do určité míry také lišily. Některé zúčastněné strany podporují klíčovou úlohu přijímajících členských států při správě fondu, zatímco jiné požadují silnější úlohu všech členských států, Komise a Evropské investiční banky. Návrh dosahuje přiměřené rovnováhy mezi potřebou zajistit účinné financování projektů v přijímajících členských státech na jedné straně a potřebou zajistit, že jsou na druhé straně zájmy všech členských států a odborné znalosti EIB soustředěny na modernizaci energetických soustav.

Pokud jde o nepovinné přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky, hospodářské subjekty obecně podporují účinnější a zjednodušená pravidla, jakož i harmonizované pokyny pro vykazování, aby se zlepšila transparentnost daného mechanismu. Tato potřeba zvýšené transparentnosti a jasnějších pravidel se do návrhu řádně promítá, zejména tím, že je Komisi umožněno zveřejňovat informace o investicích obdržené od členských států.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Pokud jde o externí odborné konzultace, vychází Komise ze zvětšujícího se souboru vzájemně posuzovaných empirických výzkumů o EU ETS. Kromě toho shromáždila odborné poznatky ze studie o hodnocení ETS zadané v roce 2014 a provedené konsorciem vedeným ICF International 6 . Navíc byla v roce 2014 zadána studie 7 na posouzení otázky nákladů přenášených průmyslovými odvětvími na jejich zákazníky na navazujícím trhu a určení faktorů, které ovlivňují tuto schopnost přenášet náklady, s jejím vyčíslením pro hlavní průmyslová odvětví s vysokou energetickou náročností. Jiná studie 8 byla zadána na vyhodnocení zkušeností získaných s harmonizovaným postupem přidělování založeným na referenčních úrovních, a zejména na vyhodnocení toho, zda referenční úrovně dosáhly zamýšlených cílů. V roce 2013 byla zadána studie 9 na posouzení důkazů o úniku uhlíku za období let 2005 až 2012 pro deset hlavních průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností. Zjištění těchto studií jsou probírána v posouzení dopadů připojeném k návrhu.

Ověřené údaje od členských států k určení přidělování bezplatných povolenek ve fázi 3 byly použity také k analýze provedené v rámci posouzení dopadů.

•Posouzení dopadů

Navrhovanou směrnici doplňuje posouzení dopadů, které vychází především ze zjištění komplexního posouzení dopadů rámce do roku 2030 10 , jež se zaměřuje na určité pro ETS specifické metodologické prvky, které ještě nebyly posouzeny.

Přehled pro posouzení dopadů, shrnutí a kladné stanovisko výboru pro posuzování dopadů budou zveřejněny. Posouzení dopadů bylo provedeno pro řadu aspektů, k nimž Evropská rada poskytla strategické pokyny ve svých závěrech ohledně rámce do roku 2030. Zahrnuje řešení možného rizika úniku uhlíku, zřízení Modernizačního fondu a Fondu inovací, nepovinné přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace odvětví elektrické energie v členských státech s nižšími příjmy, jakož i aspekty vycházející z poznatků získaných od roku 2013, jako jsou platnost povolenek na emise, zabezpečení robustního a bezpečného registru a pokračování dobrovolného vyjmutí malých producentů emisí.

Pro řešení možného rizika úniku uhlíku byla zvažována škála možností týkajících se aktualizace referenčních úrovní, úprav úrovně produkce, klasifikace odvětví do skupin dle úniku uhlíku a náhrad za nepřímé náklady. Pokud jde o Fond inovací, možnosti se zaměřovaly na to, jak jsou projekty prověřovány a vybírány, a jak je poskytována finanční podpora. Pokud jde o Modernizační fond, byly zvažovány možnosti jeho řízení a správy. Co se týče nepovinného přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky, jsou vyvíjeny možnosti zlepšování jeho postupů a zvyšování transparentnosti ve srovnání se současnou praxí.

Z hlediska dopadů je náročnost cílů EU ETS v oblasti životního prostředí určována emisním stropem a navržená změna lineárního koeficientu snížení zaručuje, že bude dosaženo schváleného hlavního cíle 43% snížení ve srovnání s rokem 2005 pro odvětví, na která se vztahuje EU ETS. Skutečnost, že příspěvek, který EU ETS musí poskytnout k celkovému cíli snížení EU do roku 2030, již byl stanoven, přispívá k tomu, že celkový dopad byl nezávislý na posuzovaných politických rozhodnutích.

Podniky, na které se vztahuje EU ETS, jsou přímo dotčeny. Odvětvové dopady v hlavních průmyslových odvětvích, na která se vztahuje EU ETS, se v závislosti na volitelných možnostech do určité míry různí. Politická rozhodnutí, která snižují náklady a dopady pro některá průmyslová odvětví však zpravidla vedou k vyšším nákladům a dopadům pro jiná průmyslová odvětví, protože celkový počet povolenek, které jsou k dispozici bezplatně, je omezený. Návrh poskytuje také příležitosti pro výrobce obnovitelné energie a výrobce zařízení pro nízkouhlíkové technologie. Zejména dodatečné financování pro inovační technologie bude generovat nové obchodní příležitosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušování

V souladu se závazkem Komise zlepšovat právní úpravu byl návrh vypracován souhrnně, na základě plné transparentnosti a trvalé spolupráce se zúčastněnými stranami, s ohledem na zpětnou vazbu zvenčí a s přihlédnutím k externímu přezkumu, aby se tak zajistilo, že návrh dosáhne správné rovnováhy (viz také oddíl o sběru a využití výsledků odborných konzultací).

Ačkoli většina zařízení podléhajících EU ETS je v průmyslových odvětvích s vysokou energetickou náročností, kde se struktura trhu vyznačuje velkými podniky, návrh zohledňuje také malé producenty emisí, které mohou vlastnit malé a střední podniky nebo mikropodniky: Kromě stávajících pravidel pro snižování administrativní zátěže a nákladů na monitorování a vykazování emisí mají tato zařízení s nízkými emisemi prospěch také z toho, že návrh nadále počítá s možností, aby je členské státy vyjmuly z EU ETS, pokud podléhají vnitrostátním opatřením, která přispívají ke snižování emisí rovnocenným způsobem.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Přispívá především k cíli vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak je stanovena v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie. 11

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

EU ETS vytváří podstatné zisky pro rozpočty členských států. Návrh proto ovlivňuje vnitrostátní rozpočty a správu. Bezpečné fungování registru Unie je financováno z rozpočtu Unie. Existuje také malý a omezený dopad na rozpočet EU, jenž však plně pokrývá současný víceletý finanční rámec na období 2014 až 2020.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Plnění rámce do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky bude zahrnuto do integrovaného postupu správy a monitorování v rámci energetické unie.

Ustanovení čl. 10 odst. 5 současné směrnice požaduje, aby Komise monitorovala fungování evropského trhu s uhlíkem a předkládala každý rok odpovídající zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V souvislosti s monitorováním bude Komise také pokračovat v dialogu se všemi relevantními zúčastněnými stranami.

Poté, co bude navržená směrnice přijata, bude Komise pokračovat v monitorování povinností provádění právního rámce podle EU ETS v členských státech, jakož i provádění zvláštních povinností. Za tímto účelem předpokládá článek 21, že členské státy předloží Komisi každý rok zprávu o uplatňování této směrnice.

Návrh nemění žádný z výše uvedených požadavků na podávání zpráv. Předpokládá však pro členské státy další specifické požadavky týkající se předkládání zpráv, například o přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky a financování modernizace energetických soustav poskytovaném prostřednictvím Modernizačního fondu v členských státech s nízkými příjmy. Tyto požadavky na předkládání zpráv mají zlepšit a zaručit transparentnost provádění podporovaných investic.

Nakonec, jakmile budou opatření uvedená v tomto návrhu v členských státech plně prováděna a budou fungovat po dostatečně dlouhou dobu, bude provedeno hodnocení ex-post.

Informativní dokumenty

Navržená směrnice stanoví specifická opatření, která mění stávající úpravu EU ETS. Z navržené směrnice vyplývá několik právních povinností. Její účinné provádění bude tedy vyžadovat provedení specifických a cílených změn příslušných vnitrostátních předpisů. K tomu, aby Komise mohla monitorovat správné provádění, však v některých případech nemusí stačit, že členské státy předají znění změněných vnitrostátních prováděcích ustanovení. Návrh tedy může případně požadovat informativní dokumenty o provádění směrnice.

Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Hlavní prvky směrnice ETS EU, které jsou návrhem měněny, jsou tyto:

Lineární redukční koeficient (článek 9)

Lineární redukční koeficient se od roku 2021 mění na 2,2 %. To zaručuje, že se celkové množství povolenek („emisní strop“) bude snižovat zvýšeným roční tempem, což do roku 2030 povede k celkovému snížení emisí odvětví, na která se vztahuje EU ETS, o 43 %.

Dražený podíl (článek 10)

V souladu s pokyny Evropské rady z října 2014 ohledně toho, že by se podíl dražených povolenek neměl snižovat, stanoví návrh příslušný podíl jako procento, přičemž zohledňuje různé prvky, které tento podíl určovaly v letech 2013 až 2020. Pokud jde o rozdělení, 10 % povolenek EU ETS, jež mají být draženy členskými státy, bude nadále rozděleno ve prospěch vybraných členských států s nižším příjmem pro účely solidarity, růstu a propojení, zatímco zbytek povolenek bude rozdělen mezi všechny členské státy.

Ustanovení o přidělování bezplatných povolenek a úniku uhlíku (článek 10a a 10b)

Návrh stanoví, že referenční úrovně pro určení přidělování bezplatných povolenek pro průmyslová odvětví budou aktualizovány tak, aby odrážely technologický pokrok postupně uskutečňovaný v dotyčných odvětvích. Za tímto účelem bude použita jednotná míra s možností uplatnění upravené míry v případě, že se prokáže, že se skutečná míra technologického pokroku v odvětví od této jednotné míry podstatně odchyluje.

Odvětvím považovaným za vystavená riziku úniku uhlíku bude i nadále přidělován vyšší počet povolenek než těm, která mají vyšší schopnost přenést příslušné náklady do cen výrobků. Revidovaná metodika určování odvětví a pododvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku je založena na dvou kombinovaných kritériích: intenzitě emisí a intenzitě obchodu.

Přidělování bezplatných povolenek bude navíc lépe sladěno se skutečnými úrovněmi produkce odvětví. Přidělování bezplatných povolenek bude za tímto účelem pravidelně aktualizováno, přičemž budou plně zachovány inovační pobídky, a administrativní zátěž a náklady pro členské státy, provozovatele a Komisi zůstanou přiměřené.

Povolenky pro nové účastníky na trhu a významná zvýšení produkce budou poskytovány z vyhrazené rezervy. Tato rezerva pro nové účastníky na trhu bude vytvořena pomocí 250 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability a bude doplněna povolenkami, které zůstanou nevyužity v důsledku uzavření zařízení nebo významné změny produkce v období po roce 2021. Do této rezervy pro nové účastníky na trhu budou přidány také povolenky z podílu průmyslu do roku 2020, které nebyly bezplatně přiděleny ani převedeny do rezervy tržní stability.

Nepřímé náklady spojené s emisemi uhlíku (čl. 10a odst. 6)

Pokud jde o nepřímé náklady spojené s emisemi uhlíku, které vznikají v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi uhlíku do cen elektřiny, návrh předpokládá, že by členské státy měly poskytnout náhradu v souladu s pravidly pro státní podporu a že by k tomu měly využít příjmů z dražby.

Zařízení s nízkými emisemi (malí producenti emisí) (článek 27 a čl. 11 odst. 1)

Pokud jde o zařízení s nízkými emisemi, je s ohledem na jejich poměrně vyšší administrativní náklady v rámci EU ETS vhodné, aby možnost vyjmout taková zařízení ze systému zůstala zachována. Návrh proto předpokládá, že zařízení, která jsou dnes vyjmuta, mohou být vyjmuta i nadále za předpokladu, že poskytnou rovnocenný příspěvek ke snížení emisí. Členské státy mohou od roku 2021 vyjmout také další zařízení.

Podpora inovací (čl. 10a odst. 8)

Stávající podpora inovací na úrovni EU je doplněna vyhrazením 400 milionů povolenek pro tyto účely. K této částce je přidáno dalších 50 milionů povolenek z povolenek, které zůstanou nevyužity v letech 2013 až 2020 a jinak by byly v roce 2020 převedeny do rezervy tržní stability. Zatímco v současnosti je taková podpora inovací omezena na projekty zabývající se zachycováním a uchováváním uhlíku a obnovitelnou energií, návrh podporu s cílem posílit pobídky pro nízkouhlíkové inovace rozšiřuje i na průmyslová odvětví.

Modernizace energetických soustav v členských státech s nižšími příjmy (článek 10c a 10d)

Za účelem podpory modernizace energetických soustav v členských státech s nižšími příjmy a plného využití potenciálu odvětví energetiky přispívat k nákladově efektivnímu snížení emisí předpokládá návrh dvě opatření: pokračování přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky a zřízení Modernizačního fondu.

Jak zúčastněné strany často zdůrazňují, hlavní překážkou posuzování účelnosti přechodných přidělení bezplatných povolenek pro odvětví energetiky ve vybraných členských státech je nedostatek transparentnosti, pokud jde o platná pravidla, jakož i realizaci investic. Návrh zlepšuje transparentnost tím, že vyžaduje, aby členské státy vybíraly investice nad určitou peněžní prahovou hodnotu na základě konkurenčního nabídkového řízení. Stanoví také pro členské státy jasné požadavky na uveřejňování a poskytuje Komisi možnost zveřejňovat důležité informace o provedených investicích.

Modernizační fond je tvořen 2 % celkového množství povolenek. Ty budou draženy v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o dražbě povolenek EU ETS s cílem vytvořit potřebné finanční prostředky pro projekty, jež mají být provedeny. Finanční prostředky budou rozděleny mezi způsobilé členské státy podle předem určeného klíče stanoveného v příloze návrhu. Zvláštní pozornost bude věnována financování malých projektů.

Platnost povolenek (článek 13)

Návrh předpokládá, že povolenky vydané pro jedno obchodovací období zůstanou v platnosti pro následující období, aby se snížily administrativní náklady.

Přechod na systém aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů („lisabonizace“)

Byly přijaty důležité prováděcí právní předpisy včetně nařízení o dražbě povolenek, nařízení o registru Unie, jakož i rozhodnutí o pravidlech pro přidělování bezplatných povolenek a únik uhlíku. Aby byla směrnice v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy, svěřuje návrh Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty v souladu s příslušným postupem, pokud byly Komisi takové pravomoci dříve uděleny.

2015/148 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na její čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 12 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 15 vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů způsobem efektivním z hlediska nákladů a hospodářsky účinným.

(2)Evropská rada se na zasedání v říjnu 2014 zavázala snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů Unie o nejméně 40 % oproti hodnotám z roku 1990. K dosažení těchto snížení emisí by měla přispívat všechna hospodářská odvětví a cíl bude splněn nákladově nejúčinnějším způsobem pomocí systému obchodování s emisemi Evropské unie (EU ETS), který do roku 2030 přinese snížení o 43 % oproti hodnotám z roku 2005. To bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném závazku Unie a jejích členských států ke snížení předloženém dne 6. března 2015 sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu 16 .

(3)Evropská rada potvrdila, že dobře fungující, reformovaný systém EU ETS bude spolu s nástrojem na stabilizaci trhu hlavním evropský nástrojem na dosažení tohoto cíle, a to s ročním redukčním koeficientem 2,2 % počínaje rokem 2021, bezplatnými povolenkami, které nebudou ukončeny, a stávajícími opatřeními pokračujícími po roce 2020, aby se předešlo riziku úniku uhlíku v důsledku politiky v oblasti klimatu, dokud jiná hlavní hospodářství nevynaloží srovnatelné úsilí, bez snížení podílu povolenek, které mají být draženy. Dražený podíl by měl být v právních předpisech vyjádřen jako procento, aby se zlepšila jistota při plánování investičních rozhodnutí, zvýšila transparentnost a celý systém se zjednodušil a byl snadněji pochopitelný.

(4)Klíčovou prioritou Unie je vytvořit odolnou energetickou unii, jež bude svým občanům zajišťovat bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Aby bylo možné toho dosáhnout, je nutné pokračovat v ambiciózních opatřeních v oblasti klimatu s EU ETS jakožto základem evropské politiky v oblasti klimatu a pokrokem v jiných aspektech energetické unie 17 . Uskutečňování ambice, o které bylo rozhodnuto v rámci do roku 2030, přispívá k dosažení smysluplné ceny uhlíku a k pokračujícímu podněcování nákladově efektivních snížení emisí skleníkových plynů.

(5)Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby byla politika Unie založena na zásadě, že znečišťovatel platí, a směrnice 2003/87/ES stanoví na tomto základě postupný přechod na plné obchodování s povolenkami. Zabránění úniku uhlíku zdůvodňuje odložení plného přechodu a důvodem k cílenému přidělování bezplatných povolenek průmyslu je řešení skutečných rizik zvýšení emisí skleníkových plynů ve třetích zemích, kde průmysl nepodléhá srovnatelným uhlíkovým omezením, dokud ostatní hlavní ekonomiky nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu.

(6)Dražba povolenek zůstává obecný pravidlem, bezplatné povolenky jsou výjimkou. V důsledku toho, a jak potvrdila Evropská rada, by se podíl povolenek, které mají být draženy, jenž v období 2013 až 2020 dosahoval 57 %, neměl snížit. Posouzení dopadů provedené Komisí 18 uvádí podrobnosti o draženém podílu a upřesňuje, že tento 57% podíl tvoří povolenky dražené jménem členských států, včetně povolenek vyhrazených pro nové účastníky na trhu ale nepřidělených, povolenek pro modernizaci výroby elektřiny v některých členských státech a povolenek, které mají být draženy později vzhledem ke svému umístěni do rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/… 19 .

(7)Dokud opatření jiných zemí neposkytují průmyslu srovnatelné pobídky ke snižování emisí, mělo by za účelem zachování environmentálního přínosu snižování emisí v Unii pokračovat přidělování bezplatných povolenek zařízením v odvětvích a pododvětvích se skutečným rizikem úniku uhlíku. Zkušenosti získané během uplatňování EU ETS potvrdily, že odvětví a pododvětví jsou vystavena riziku úniku uhlíku v různé míře a že bezplatné povolenky zabránily úniku uhlíku. Zatímco některá odvětví a pododvětví lze považovat za více ohrožená únikem uhlíku, jiná jsou schopná přenést značný podíl nákladů na povolenky na své emise do cen výrobků beze ztráty podílu na trhu a nesou pouze zbývající část nákladů, takže mají nízké riziko úniku uhlíku. Komise by měla určit a rozlišit příslušná odvětví na základě jejich intenzity obchodu a intenzity emisí, aby lépe určila odvětví se skutečným rizikem úniku uhlíku. Pokud je dle těchto kritérii překročena prahová hodnota stanovená při zohlednění příslušné možnosti dotyčných odvětví a pododvětví přenést náklady do cen výrobků, mělo by odvětví nebo pododvětví být považováno za ohrožené únikem uhlíku. Ostatní odvětví by měla být považována za málo ohrožená nebo bez rizika úniku uhlíku. Zohlednění možností odvětví a pododvětví kromě výroby elektřiny přenést náklady do cen výrobků by mělo také snížit neočekávané zisky.

(8)Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky pro zařízení, které byly stanoveny na základě údajů z let 2007–2008, by měly být aktualizovány podle zjištěných průměrných zlepšení, aby se zohlednil technologický pokrok v dotyčných odvětvích a aby se přizpůsobily příslušnému období udělování. Z důvodů předvídatelnosti by to mělo být provedeno použitím faktoru, který představuje nejlepší posouzení pokroku napříč odvětvími, jenž by pak měl zohlednit spolehlivé, objektivní a ověřené údaje ze zařízení tak, aby odvětví, jejichž míra zlepšování se od tohoto faktoru významně liší, měla hodnotu referenční úrovně bližší k jejich skutečné míře zlepšování. Pokud z údajů v příslušném období vyplývá roční rozdíl oproti redukčnímu koeficientu vyšší nebo nižší o 0,5 % hodnoty z let 2007–2008, příslušná hodnota referenční úrovně bude upravena o dané procento. K zajištění rovných podmínek pro výrobu aromatických látek, vodíku a syntetického plynu v rafinériích a chemických závodech by hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn měly být nadále sladěny s referenčními úrovněmi rafinérií.

(9)Členské státy by měly v souladu s pravidly pro státní podporu poskytnout částečnou náhradu vybraným zařízením v odvětvích nebo pododvětvích, pro která bylo určeno, že jsou vystavena významnému riziku úniku uhlíku vzhledem k nákladům spojeným s emisemi skleníkových plynů promítnutým do cen elektřiny. Protokol a doprovázející rozhodnutí přijatá konferencí smluvních stran v Paříži musí stanovit dynamickou mobilizaci prostředků na financování opatření v oblasti klimatu, převod technologií a budování kapacit pro způsobilé strany, zejména ty s nejmenšími kapacitami. Financování opatření v oblasti klimatu z veřejného sektoru bude i nadále hrát důležitou roli při mobilizaci zdrojů po roce 2020. Výnosy z dražeb by proto měly být použity také na akce financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu. Výše mobilizovaných finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu bude záviset také na úrovni ambicí a na kvalitě navrhovaných zamýšlených vnitrostátně stanovených příspěvků (INDC), následných investičních plánech a procesu plánování pro přizpůsobení se změně klimatu v jednotlivých zemích. Členské státy by měly výnos z dražeb využít také na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil dotčených přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky.

(10)Hlavní dlouhodobou pobídkou, kterou tato směrnice vytváří pro zachycování a ukládání CO2, nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průlomové inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, je signál o ceně uhlíku, a to, že za trvale uložené nebo nevyprodukované emise nebudou muset být odevzdány povolenky na CO2. K doplnění zdrojů již používaných ke zrychlení demonstrace komerčních zařízení na zachycování a ukládání CO2 a inovativních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie by navíc měly být použity i povolenky EU ETS jako zaručené odměny za zavádění zařízení na zachycování a ukládání CO2, nových technologií v oblasti obnovitelných zdrojů energie a průmyslových inovací v nízkouhlíkových technologiích a procesech v Unii vedoucích k dostatečnému množství uloženého nebo nevyprodukovaného CO2, pokud existuje dohoda o sdílení znalostí. Většina této podpory by měla záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů, přičemž určitá podpora smí být poskytnuta při dosažení předem stanovených milníků s přihlédnutím k použité technologii. Maximální procento nákladů projektu, jež mají být podporovány, se může lišit podle kategorie projektu.

(11)Ze 2 % všech povolenek EU ETS by měl být zřízen Modernizační fond a ty by měly být draženy v souladu s pravidly a úpravami pro dražby konající se na společné dražební platformě stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010. Členské státy, které měly v roce 2013 hrubý domácí produkt na obyvatele za tržních směnných kurzů nižší než 60 % průměru Unie, by měly být způsobilé pro financování z Modernizačního fondu a odchýlily by se až do roku 2030 od zásady plného obchodování s povolenkami pro výrobu elektřiny využitím možnosti bezplatných povolenek za účelem transparentní podpory skutečných investic do modernizace svých odvětví energetiky a vyvarování se narušení vnitřního trhu s elektřinou. Pravidla, kterými se řídí Modernizační fond, by měla poskytnout jednotný, souhrnný a transparentní rámec a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky. Funkce struktury řízení a správy by měla být přiměřená účelu zajistit vhodné využívání finančních prostředků. Tato struktura řízení a správy by se měla skládat z investiční rady a řídícího výboru a v rozhodovacím procesu by mělo být náležitě přihlédnuto k odborným znalostem EIB, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována malým projektům prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů z vnitrostátního programu, který má stejné cíle jako Modernizační fond. Investice financované z fondu by měly navrhovat členské státy. Aby se zajistilo, že investiční potřeby v členských státech s nízkými příjmy budou odpovídajícím způsobem zohledněny, budou při rozdělování prostředků brány rovným dílem v úvahu ověřené emise a kritéria HDP. Finanční pomoc z Modernizačního fondu by mohla být poskytována různými formami.

(12)Evropská rada potvrdila, že v určitých členských státech by měly být zlepšeny úpravy nepovinného přidělování bezplatných povolenek za účelem modernizace odvětví energetiky, včetně transparentnosti. Investice s hodnotou 10 milionů EUR nebo více by dotyčný členský stát měl vybírat prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení na základě jasných a transparentních pravidel, aby se zajistilo, že se bezplatné povolenky používají na podporu skutečných investic do modernizace odvětví energetiky v souladu s cíli energetické unie. Investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR by také měly být způsobilé pro financování z bezplatných povolenek. Dotyčný členský stát by měl takové investice zvolit na základě jasných a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení by měly podléhat veřejné konzultaci. Veřejnost by měla být řádně informována ve fázi výběru investičních projektů, jakož i o jejich provádění.

(13)Financování EU ETS by mělo být soudržné s jinými programy financování Unie, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, aby se zajistila účelnost veřejných výdajů.

(14)Stávající opatření, jež jsou zavedena pro malá zařízení, která mají být vyňata z EU ETS, umožňují, aby zařízení, která jsou vyňata, zůstala vyňata i nadále, a členským státům by mělo být umožněno aktualizovat svůj seznam vyňatých zařízení a těm členským státům, které v současnosti tuto možnost nevyužívají, učinit tak na začátku každého obchodovacího období.

(15)Evropská rada na zasedání v říjnu 2014 schválila, aby bylo 10 % povolenek EU ETS, které mají být členskými státy draženy, rozděleno mezi vybrané členské státy za účelem solidarity, růstu a propojení, zatímco zbytek povolenek má být rozdělen mezi všechny členské státy v podílech, jež jsou totožné s podíly platnými pro roky 2013–2020, a to včetně členských států, které k Unii přistoupily během tohoto období. Z této solidarity by měly mít prospěch členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele nižší než 90 % průměru Unie, a příslušná příloha této směrnice by měla být aktualizována odpovídajícím způsobem. Odchylka platná v letech 2013–2020, podle níž se určité členské státy s průměrnou úrovní příjmů na obyvatele o více než 20 % vyšší nežli průměr v Unii tohoto rozdělování povolenek neúčastní, by měla pozbýt platnosti.

(16)Rozhodnutím (EU) 2015/… se zřizuje rezerva tržní stability pro EU ETS s cílem učinit dražební nabídku flexibilnější a systém odolnějším. Toto rozhodnutí také stanoví, že povolenky, které nebudou do roku 2020 přiděleny novým účastníkům na trhu a které nebudou přiděleny z důvodů ukončení činností a částečných ukončení činností, budou převedeny do rezervy tržní stability.

(17)Za účelem přijetí nelegislativních aktů s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění jiné než podstatné prvky legislativního aktu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, článek 10b, článek 10d, č. 14 odst. 1, článek 15, čl. 19 odst. 3, článek 22, článek 24, článek 24a a článek 25a směrnice 2003/87/ES. Aby se přenesené pravomoci omezily na minimum, jsou stávající pravomoci, pokud jde o nakládání se zvláštní rezervou, přidělování množství mezinárodních kreditů, které lze směňovat, a zadávání dalších standardů pro to, co lze směňovat, a pro další pravidla ohledně dvojího započítávání v čl. 3f odst. 9, čl. 11a odst. 9 a čl. 11b odst. 7 směrnice 2003/87/ES zrušeny. Akty přijaté na základě těchto ustanovení zůstávají v platnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. Pokud jde o přenesení pravomoci, pokud jde o čl. 10 odst. 4 směrnice 2003/87/ES, ty členské státy, které nepoužívají společnou dražební platformu, ji nemusí používat ani nadále.

(18)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 10a odst. 2 třetího pododstavce a čl. 16 odst. 12 směrnice 2003/87/ES by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto nezbytné pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 20 . Aby se prováděcí akty omezily na minimum, měla by stávající pravomoc uvedená v čl. 11a odst. 8 směrnice 2003/87/ES pro další upřesnění množství mezinárodních kreditů pro výměnu být zrušena. Akty přijaté na základě těchto ustanovení zůstávají v platnosti.

(19)V souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech 21 , jež bylo přijato dne 28. září 2011, se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů ve vhodných případech za odůvodněné.

(20)Tato směrnice se snaží ekonomicky nejúčinnějším způsobem přispět k cíli vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, přičemž poskytuje zařízením přiměřený čas na přizpůsobení se a zajišťuje přiměřeným způsobem v maximální míře slučitelným s ostatními cíli této směrnice příznivější zacházení se zvláště dotčenými osobami.

(21)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

(22)Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejího rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1
Změny směrnice 2003/87/ES

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1)V čl. 3d odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

2)V článku 3f se zrušuje odstavec 9.

3)V článku 9 se druhý a třetí odstavec nahrazují tímto:

„Od roku 2021 bude lineární faktor roven 2,2 %.“

4)Článek 10 se mění takto:

a) v odstavci 1 se vkládají tři nové pododstavce, které zní:

„Od roku 2021 bude podíl povolenek, které mají být členskými státy draženy, 57 %.

2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států, jak je stanoveno v článku 10d této směrnice („Modernizační fond“).

Celkové zbývající množství povolenek, které mají být členskými státy draženy, se rozdělí v souladu s odstavcem 2.“;

b) odstavec 2 se mění takto:

i) v písmenu a) se údaj „88 %“ nahrazuje údajem „90 %“;

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) 10% celkového množství povolenek, které mají být vydraženy, se rozdělí mezi vybrané členské státy na účely solidarity a růstu ve Společenství, čímž se zvýší množství povolenek, které tyto členské státy draží podle písmene a), o procentní podíly uvedené v příloze IIa“; a

iii) písmeno c) se zrušuje;

iv) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„V případě potřeby se procentní podíly uvedené v písmenu b) úměrně upraví, aby rozdělení představovalo 10 %.“.

c) v odstavci 3 se doplňují nová písmena j), k) a l), která znějí:

„j)na financování finančních opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, za předpokladu, že tato opatření splňují podmínky stanovené v čl. 10a odst. 6;

k)na financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu;

l)na podporování rozvoje dovedností a přesměrování pracovní síly dotčené přesunem pracovních míst při dekarbonizaci ekonomiky, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery.“

d) v odstavci 4 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

5)Článek 10a se mění takto:

a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23. Tento akt rovněž stanoví dodatečné přidělování z rezervy pro nové účastníky na trhu v souvislosti s významnými zvýšeními výroby tím, že se uplatní stejné prahové hodnoty a úpravy přidělování jako v případě částečných ukončení provozu.“

b) v odstavci 2 se vkládá nový třetí pododstavec, který zní:

„Hodnoty referenčních úrovní pro bezplatné povolenky se upraví, aby nedocházelo k neočekávaným ziskům a aby odrážely technologický pokrok v období 2007–2008 a každém pozdějším obdobím, pro něž jsou určeny bezplatné povolenky v souladu s čl. 11 odst. 1. Tato úprava sníží hodnoty referenčních úrovní stanovených aktem přijatým podle článku 10a o 1 % hodnoty, jež byla stanovena na základě údajů z let 2007–2008, pro každý rok mezi rokem 2008 a středem příslušného období přidělování bezplatných povolenek, s výjimkou případů, kdy:

i) Komise na základě informací předložených podle článku 11 určí, zda jsou hodnoty pro každou referenční úroveň vypočtenou pomocí zásad stanovených v článku 10a za rok vyšší nebo nižší o 0,5 % hodnoty z let 2007–2008. Pokud ano, upraví se dotyčná hodnota referenční úrovně pro každý rok mezi rokem 2008 a středem období, pro které mají být přiděleny bezplatné povolenky, a to buď o 0,5 %, nebo o 1,5 %;

ii) se upraví odchylně hodnoty referenčních úrovní pro aromatické látky, vodík a syntetický plyn, a to o stejné procento jako referenční úrovně rafinérií, neboť cílem je zachování rovných podmínek pro výrobce těchto produktů.

Komise přijme za tímto účelem prováděcí akt v souladu s článkem 22a.“

c) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„Aby byl dodržen dražební podíl stanovený v článku 10, pokud součet bezplatných povolenek za každý rok, ve kterém součet bezplatných povolenek nedosáhne maximální úrovně, která odpovídá dražebnímu podílu členského státu, se zbývající povolenky do této úrovně použijí k zabránění nebo omezení snížení počtu bezplatných povolenek odpovídajícího dražebnímu podílu členského státu v následujících letech. Je-li však dosaženo maximální úrovně, bezplatné povolenky se upraví odpovídajícím způsobem. Každá taková úprava se provede jednotně.“;

d) v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy by měly přijmout finanční opatření ve prospěch odvětví nebo pododvětví, která jsou vystavena skutečnému riziku úniku uhlíku v důsledku značných nepřímých nákladů, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, a to s přihlédnutím k veškerým dopadů na vnitřní trh. Tato finanční opatření na náhradu části těchto nákladů musí být v souladu s pravidly pro státní podporu.“

e) odstavec 7 se mění takto:

i) v prvním pododstavci se první a druhá věta nahrazují tímto:

„Povolenky z maximální částky uvedené v čl. 10a odst. 5 této směrnice, jež nebyly do roku 2020 přiděleny bezplatně, se vyhradí pro nové účastníky na trhu a významná zvýšení výroby společně s 250 miliony povolenek převedenými do rezervy tržní stability podle čl. 1 odst. 3) rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/… (*).

Od roku 2021 se povolenky, které zařízením nejsou přidělené z důvodu provádění odstavců 19 a 20, začlení do rezervy.“

_____

(*) [vložte plný název rozhodnutí a odkaz na Úřední věstník].“

ii) pátý pododstavec se zrušuje;

f) v odstavci 8 se první, druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů v průmyslových odvětví uvedených v příloze I a s cílem napomoci stimulovat výstavbu a provoz komerčních demonstračních projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2, jakož i demonstračních projektů v oblasti inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie na území Unie bude k dispozici 400 milionů povolenek.

Povolenky budou zpřístupněny pro inovace v oblasti nízkouhlíkových průmyslových technologií a procesů a na podporu demonstračních projektů na rozvoj široké škály zachycování a ukládání CO2 a inovačních technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jež zatím nejsou obchodně životaschopné, na geograficky vyvážených místech. Za účelem propagace inovačních projektů může být podporováno až 60 % příslušných nákladů projektů, z čehož až 40 % nemusí záviset na ověřeném omezení emisí skleníkových plynů za předpokladu, že je s přihlédnutím k použité technologii dosaženo předem stanovených milníků.

Navíc veškeré stávající zdroje, které v souladu s tímto odstavcem zůstávají určeny na výše uvedené projekty a na projekty ve všech členských státech, včetně malých projektů, doplní před rokem 2021 50 milionů nepřidělených povolenek z rezervy tržní stability zřízené rozhodnutím (EU) 2015/…. Projekty se vyberou na základě objektivních a transparentních kritérií.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

g) odstavce 9 a 10 se zrušují;

h) v odstavci 11 se zrušuje formulace „s cílem dosáhnout toho, aby v roce 2027 nebyly přiděleny žádné bezplatné povolenky“;

i) odstavce 12 až 18 se zrušují.

6)Články 10b a 10c se nahrazují tímto:

„Článek 10b

Opatření k podpoře vybraných průmyslových odvětví s vysokou energetickou náročností v případě úniku uhlíku

1.Odvětví a pododvětví, u nichž součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi, definované jako součet celkové hodnoty vývozu do třetích zemí a hodnoty dovozu ze třetích zemí vydělený celkovým objemem trhu za Evropský hospodářský prostor (roční obrat spolu s celkovým dovozem ze třetích zemí), a intenzity jejich emisí měřené v kg CO2 vydělené jejich hrubou přidanou hodnotou (v EUR) přesahuje 0,2, se považují za ohrožené únikem uhlíku. Takovým odvětvím a pododvětvím se přidělují bezplatně povolenky na období až do roku 2030 ve výši 100 % množství určeného v souladu s opatřeními přijatými podle článku 10a.

2.Odvětví a pododvětví, u nichž je součin intenzity jejich obchodu se třetími zeměmi a intenzity jejich emisí vyšší než 0,18, mohou být zahrnuta do skupiny uvedené v odstavci 1 na základě kvalitativního posouzení za použití následujících kritérií:

a) v jakém rozsahu mohou jednotlivá zařízení v dotyčném odvětví nebo pododvětví snížit úrovně emisí nebo spotřebu elektřiny;

b) současné i předpokládané vlastnosti trhu;

c) ziskové marže jako potenciální ukazatel rozhodnutí o dlouhodobých investicích nebo o přemístění.

3.Ostatní odvětví a pododvětví se považují za schopná přenést více nákladů na povolenky do cen produktů a přidělují se jim na období do roku 2030 bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného v souladu s opatřeními přijatými podle článku 10a.

4.Komise přijme do 31. prosince 2019 akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o předchozí odstavce a činnosti na úrovni čtyřmístného číselného kódu (kód NACE-4), jak je uvedeno v odstavci 1, a to na základě údajů za poslední tři dostupné kalendářní roky.

Článek 10c

Možnost přechodného přidělování bezplatných povolenek pro modernizací energetiky

1.Odchylně od čl. 10a odst. 1 až 5 mohou členské státy, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele v EUR v tržních cenách nižší než 60 % průměru Unie, přechodně přidělovat bezplatné povolenky zařízením na výrobu elektřiny za účelem modernizace energetiky.

2.Pro projekty s celkovou částkou investic přesahující 10 milionů EUR zorganizuje dotyčný členský stát za účelem výběru investic, jež budou financovány pomocí bezplatných povolenek, konkurenční nabídkové řízení. Toto konkurenční nabídkové řízení musí:

a) splňovat zásady transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení a řádného finančního řízení;

b) zajistit, aby byly k podávání nabídek způsobilé pouze projekty, které přispívají k diverzifikaci skladby energií a zdrojů dodávek, nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a dovybavení infrastruktury, čistým technologiím a modernizaci odvětví výroby, přenosu a rozvodu energie;

c) definovat jasná, objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria výběru pro sestavení pořadí projektů, aby se zajistilo, že budou vybrány projekty, které:

i) na základě analýzy efektivnosti nákladů zajišťují čistý pozitivní zisk z hlediska snížení emisí a dosáhnou předem stanovené významné úrovně snížení CO2;

ii) jsou doplňující, jasně odpovídají potřebám výměny a modernizace a nezpůsobí v důsledku tržních mechanismů zvýšení poptávky po energii;

iii) jsou ekonomicky nejvýhodnější nabídkou.

Každý členský stát, který hodlá použít nepovinné přidělování bezplatných povolenek, zpřístupní do 30. června 2019 podrobný vnitrostátní rámec pro konkurenční nabídkové řízení a kritéria výběru k veřejnému připomínkovému řízení.

Jsou-li bezplatnými povolenkami podporovány investice s hodnotou nižší než 10 milionů EUR, vybere členský stát projekty na základě objektivních a transparentních kritérií. Výsledky tohoto výběrového řízení se zveřejní pro veřejnou konzultaci. Dotyčný členský stát zřídí na tomto základě seznam investic a do 30. června 2019 jej předloží Komisi.

3.Hodnota zamýšlených investic musí být přinejmenším rovna tržní hodnotě bezplatných povolenek při současném zohlednění potřeby omezit přímo související zvýšení cen. Tržní hodnota odpovídá průměrné ceně povolenek na společné dražební platformě v předchozím kalendářním roce.

4.Množství přechodně přidělených bezplatných povolenek se odečte od množství povolenek, které by jinak členský stát vydražil. Celkové množství bezplatných povolenek nepřesáhne 40 % povolenek, které dotyčný členský stát obdrží v období let 2021–2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a), rozložených do stejných ročních objemů pro období let 2021–2030.

5.Podmínkou přidělení povolenek provozovatelům je prokázání, že investice vybraná podle pravidel konkurenčního nabídkového řízení byla provedena.

6.Členské státy požadují, aby výrobci elektřiny a provozovatelé sítí, kteří mají z přidělování prospěch, podali každý rok do 28. února zprávu o provádění svých vybraných investic. Členské státy o tom uvědomí Komisi a Komise tyto zprávy zveřejní.

7)Doplňuje se nový článek 10d, který zní:

„Článek 10d

Modernizační fond

1.Na období let 2021–2030 se zřizuje fond na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti v členských státech, které měly v roce 2013 HDP na obyvatele nižší než 60 % průměru Unie, který je financován podle článku 10.

Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice a Evropského fondu pro strategické investice.

2.Fond financuje také malé investiční projekty v oblasti modernizace energetických soustav a energetické účinnosti. Investiční rada vypracuje za tímto účelem pokyny a kritéria výběru investic specifické pro takové projekty.

3.Prostředky se rozdělí na základě kombinace 50% podílu ověřených emisí a 50% podílu kritérií HDP, což povede k rozdělení stanovenému v příloze IIb.

4.Fond řídí investiční rada a řídící výbor, které tvoří zástupci přijímajících členských států, Komise, EIB a tří zástupci zvolení jinými členskými státy na období pěti let. Investiční rada je odpovědná za určování investiční politiky na úrovni Unie, vhodné finanční nástroje a kritéria výběru investic. Řídící výbor zodpovídá za každodenní řízení fondu.

Investiční rada zvolí jako předsedu zástupce Komise. Investiční rada se snaží přijímat rozhodnutí na základě konsensu. Není-li investiční rada schopna rozhodnout ve lhůtě stanovené předsedou na základě konsensu, přijímá rozhodnutí prostou většinou.

Řídící výbor se skládá ze zástupců jmenovaných investiční radou. Řídící výbor přijímá rozhodnutí prostou většinou.

Pokud EIB doporučí nefinancovat investici a uvede důvody, které ji k tomuto doporučení vedly, je rozhodnutí přijato, pouze pokud dvoutřetinová většina všech členů hlasuje v jeho prospěch. V tomto případě nejsou členský stát, v němž bude investice vynaložena, ani EIB oprávněni hlasovat. Pro malé projekty financované prostřednictvím půjček od vnitrostátních bank poskytujících podporu nebo prostřednictvím grantů přispívajících k provádění vnitrostátního programu, který slouží konkrétním cílům, jež jsou v souladu s cíli Modernizačního fondu, se nepoužijí dvě předchozí věty za předpokladu, že v daném programu není použito více než 10 % podílu členského státu stanoveného v příloze IIb.

5.Přijímající členské státy podají jednou ročně řídícímu výboru zprávu o investicích financovaných fondem. Tato zpráva se zveřejní a obsahuje:

a)informace o financovaných investicích dle přijímajícího členského státu;

b)posouzení přidané hodnoty dosažené investicí z hlediska energetické účinnosti nebo modernizace energetické soustavy.

6.Řídící výbor podá každoročně Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením a výběrem investic. Komise do 31. prosince 2024 přezkoumá základ, na kterém jsou projekty vybírány, a případně předloží návrhy řídícímu výboru.

7.Za účelem provádění tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

8)V čl. 11 odst. 1 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Seznam zařízení, na která se tato směrnice od 1. ledna 2021 po dobu pěti let vztahuje, se předkládá do 30. září 2018 a seznamy pro následujících pět let se poté předkládají každých pět let. Každý seznam bude obsahovat informace o výrobní činnosti, převodech tepla a plynů, výrobě elektřiny a produkci emisí na úrovni dílčího zařízení po pět kalendářních let předcházejících podání. Bezplatné povolenky se poskytují pouze zařízením, která takové informace podají.“

9)V článku 11a se zrušují odstavce 8 a 9.

10)V článku 11b se zrušuje odstavec 7.

11)Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Platnost povolenek

Povolenky vydané po 1. lednu 2013 včetně zůstávají v platnosti na dobu neurčitou. Povolenky vydané po 1. lednu 2021 včetně obsahují označení, které uvádí, ve kterém desetiletém období počínaje 1. lednem 2021 byly vydány, a platí pro emise počínaje prvním rokem daného období.“

12)V čl. 14 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

13)V článku 15 se pátý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

14)V článku 16 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.V případě potřeby se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů uvedených v tomto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle článku 22a.“

15)V čl. 19 odst. 3 se třetí věta nahrazuje tímto:

„Zahrnuje také ustanovení, jejichž cílem je uvést v platnost pravidla o vzájemném uznávání povolenek v dohodách o propojení systémů obchodování s emisemi. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

16)V článku 22 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“

17)Vkládá se nový článek 22a, který zní:

„Článek 22a
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

18)Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23
Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3d odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 10a odst. 1 a 8, článku 10b, článku 10d, čl. 14 odst. 1, článku 15, čl. 19 odst. 3, článku 22, článku 24, článku 24a a článku 25a je Komisi svěřena na dobu neurčitou od (*).

(*) den vstupu základního legislativního aktu v platnost

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v odstavci 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádného z již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle předchozích odstavců vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

19)Článek 24 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Od roku 2008 mohou členské státy používat obchodování s povolenkami na emise v souladu s touto směrnicí pro činnosti a skleníkové plyny, které nejsou uvedeny v příloze I, s přihlédnutím ke všem relevantním kritériím, zejména vlivům na vnitřní trh, možným narušením hospodářské soutěže, ekologické vyváženosti systému Společenství a spolehlivosti plánovaného systému monitorování a vykazování, pokud zahrnutí těchto činností a skleníkových plynů schválí Komise.

V souladu s akty v přenesené pravomoci, které má Komise pravomoc přijímat v souladu s článkem 23, pokud se zahrnutí týká činností a skleníkových plynů, které nejsou uvedeny v příloze I.“;

b) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o úpravu monitorování a vykazování emisí a údajů o činnosti.“

20)Článek 24a se mění takto:

a) v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Taková opatření jsou v souladu s akty přijatými podle čl. 11b odst. 7. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23.“;

b) odstavec 2 se zrušuje.

21)Čl. 25 odst. 2 se zrušuje.

22)V článku 25a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Pokud třetí země přijme opatření na snížení dopadu letů odlétajících z této země a přistávajících ve Společenství na změnu klimatu, Komise po konzultaci s danou třetí zemí a členskými státy v rámci výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 zváží dostupné možnosti s cílem zajistit optimální součinnost mezi systémem Společenství a opatřeními dané země.

V případě potřeby může Komise přijmout změny umožňující vyloučení letů přilétajících z dotčené třetí země z činností v oblasti letectví uvedených v příloze I nebo umožňující jakékoliv další změny činností v oblasti letectví uvedených v příloze I, jež jsou vyžadovány na základě dohody podle čtvrtého pododstavce. Komisi je svěřena pravomoc přijímat takové změny v souladu s článkem 23.“

23)Příloha IIa se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

24)Příloha IIb se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

25)Příloha IV se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 2
Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2018. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3
Přechodná ustanovení

Při plnění své povinnosti stanovené v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci této směrnice členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádí článek 10, čl. 10a odst. 5 až 7, čl. 10a odst. 8 první a druhý pododstavec, čl. 10a odst. 12 až 18, článek 10c, čl. 11a odst. 8 a 9 a přílohy IIa a IIb směrnice 2003/87/ES, naposledy pozměněné rozhodnutím (EU) 2015/…, zůstaly v platnosti až do 31. prosince 2020.

Článek 4
Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po jejím vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5
Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem zlepšení nákladově efektivního snížení emisí a nízkouhlíkových investic

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 22

Oblast politiky: Opatření v oblasti klimatu

Činnost ABB: Opatření v oblasti klimatu na unijní a mezinárodní úrovni (kód ABB 34 02)

Oblast politiky: Energie (kód ABB 32 02)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 23

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

✓ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Tento návrh je první částí právních předpisů provádějících klimaticko-energetický balíček do roku 2030 dohodnutý Evropskou radou v říjnu 2014 v zájmu dosažení cíle snížit domácí emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990 nákladově efektivním způsobem a přispět k omezení globálního oteplování.

Tento návrh je součástí deseti politických priorit Komise a důležitým prvkem strategického rámce pro energetickou unii.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1

Přepracovat směrnici EU ETS takovým způsobem, aby do roku 2030 zajistila snížení emisí v EU ETS o 43 % pod úrovně roku 2005.

Specifický cíl č. 2

Podporovat nízkouhlíkové inovace a zavést vhodná opatření pro průmyslová odvětví za účelem řešení možného rizika úniku uhlíku při neexistenci srovnatelných politických opatření v oblasti klimatu v jiných hlavních hospodářstvích.

Specifický cíl č. 3

Provádět další aspekty rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 související s ETS.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Opatření v oblasti klimatu/ Opatření v oblasti klimatu na unijní a mezinárodní úrovni

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Směrnice EU ETS existuje a bude po roce 2020 i nadále v platnosti. Tato iniciativa:

– mění úroveň ročních snížení emisí tak, aby se množství povolenek pro celou Unii vydaných každý rok počínaje rokem 2021 snížilo o vyšší lineární faktor 2,2 %;

– zaručuje, že bezplatné povolenky pro průmyslová odvětví budou i po roce 2020 nadále řešit možné riziko úniku uhlíku, dokud jiná hlavní hospodářství nepřijmou srovnatelná politická opatření v oblasti klimatu;

– zachovává Fond inovací, který je projevem zvýšené snahy uvádět na trh nové nízkouhlíkové technologie, které by EU umožnily dosáhnout jejích dlouhodobých dekarbonizačních cílů;

– zřizuje Modernizační fond a nepovinné přidělování bezplatných povolenek pro odvětví energetiky s cílem přispět k modernizaci energetických soustav v členských státech s nižšími příjmy.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Ukazatel č. 1: míra snížení emisí skleníkových plynů v EU

Ukazatel č. 2: úroveň emisí pro odvětví v systému EU pro obchodování s emisemi (ETS)

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí a Komise vypracuje příslušná prováděcí opatření pro období po roce 2020.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Směrnice EU ETS již existuje a bude po roce 2020 i nadále v platnosti. Změna klimatu je přeshraniční problém. Vzhledem k tomu, že cílů navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, je nezbytná koordinace opatření v oblasti klimatu na evropské úrovni a, kde je to možné, i na celosvětové úrovni, a opatření na úrovni EU je oprávněné z důvodů subsidiarity. Navíc mnoho z prvků politiky má důležitý rozměr vnitřního trhu a mnoho z požadovaných investic má důležitý evropský rozměr. Proto může být cílů dosaženo lépe rámcem opatření EU.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Komise získala během 10 let, kdy EU ETS funguje, cenné zkušenosti. Zkušenosti ukazují, že díky posíleným snahám v oblasti výzkumu, vývoje a inovací stále existuje potenciál ke zlepšení účinnosti. Posílené investiční úsilí by mělo pomoci modernizovat energetické soustavy v členských státech s nižšími příjmy (Modernizační fond).

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Synergií bude dosaženo využitím existujících odborných znalosti Komise při řízení finančních zdrojů a zkušeností získaných v rámci stávajících finančních nástrojů EU/EIB.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností od RRRR do RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

✓ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 24

◻ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

–◻ prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

✓ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–✓ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Řízení povolenek EU ETS se provádí prostřednictvím právních předpisů, za které jsou odpovědné útvary Komise.

Modernizační fond má být řízen investiční radou a řídícím výborem, které se skládají ze zástupců členských států, Komise a EIB. Řídícímu výboru předsedá Komise.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Modernizační fond: Jak je zavedeno návrhem, přijímající členské státy podají každoročně řídícímu výboru zprávu o investicích financovaných fondem v souladu s článkem 10d směrnice 2003/87/ES. Řídící výbor podá Komisi zprávu o zkušenostech s hodnocením a výběrem investic do šesti měsíců po dokončení výběrového řízení.

Ve vztahu k článku 10c jsou členské státy způsobilé používat nepovinné přidělování bezplatných povolenek k podpoře investic do modernizace odvětví energetiky a musí o investicích podat zprávu Komisi.

V souladu s nyní platným článkem 21 směrnice 2003/87/ES předkládají členské státy Komisi každý rok zprávu o uplatňování této směrnice. Komise zveřejní zprávu o uplatňování této směrnice do tří měsíců od obdržení zpráv členských států.

Nakonec předloží Komise zprávu o fungování evropského trhu s uhlíkem v souladu s čl. 10 odst. 5 Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

EU ETS je stěžejní politický mechanismus pro dosažení snížení emisí EU ze zhruba poloviny hospodářství. Komise je od roku 2013 pověřena poskytováním registru Unie, online databáze, která zajistí přesné zúčtování všech transakcí s povolenkami, společnou dražební platformu pro dražení povolenek členských států a příslušnou podpůrnou infrastrukturu pro obojí. Registr Unie, ve kterém jsou v rámci EU ETS povolenky drženy, je ohrožen rizikem podvodných kybernetických útoků, jež by mohly vést ke krádeži nebo neoprávněnému přivlastnění povolenek, což by způsobilo významnou finanční ztrátu (až několik miliard EUR), právní spory a značný dopad na pověst a důvěryhodnost Komise. Riziko je průřezové a spolu s GŘ CLIMA se týká GŘ DIGIT, HR-DS, BUDG a LS. Byla přijata opatření na zmírnění dopadů. Finanční riziko by se zvýšilo v souladu se zvýšením hodnoty trhu s uhlíkem. Také rozdělování bezplatných povolenek s velmi vysokou celkovou hodnotou vyžaduje přísné politiky ohledně toho, jak mohou být tyto povolenky rozdělovány, a záruku dodržování zavedených pravidel. To se týká systému řízení a kontroly na úrovni členských států i na úrovni Komise.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Od roku 2011 existuje Řídící výbor na vysoké úrovni zahrnující vedoucí GŘ a související GŘ. Plnohodnotné posouzení rizik, které určilo nová opatření týkající se bezpečnosti informačních technologií, jež byla přijata od roku 2015, bylo provedeno v roce 2014. V důsledku doporučení předložených útvarem interního auditu („IAS“) v jeho zprávě o auditu registru EU ETS (bezpečnosti IT) byla provedena opatření na další zlepšení bezpečnosti systému registru, a také opatření v oblasti řízení a správy, zajištění jakosti a zkoušení. Od roku 2014 se provádí další zmírňující opatření. Jedná se o probíhající proces.

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Riziko výskytu chyb není použitelné.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

V reakci na specifická rizika podvodu v souvislosti s EU ETS posílilo GŘ CLIMA pokyny pro profesní etiku a integritu platné pro celou Komisi specializovaným kodexem „Code of Ethics and Conduct in relation to insider trading, fraud and disclosure of sensitive information“ (Kodex etiky a chování ve vztahu k obchodování zasvěcených osob, podvodu a zpřístupňování citlivých informací) i zvláštní školení a iniciativy v oblasti zvyšování povědomí. Vypracovalo také politiku klasifikace citlivých informací pro EU ETS a související pokyny pro nakládání s citlivými informacemi se třemi úrovněmi citlivosti. Související tři označení ETS schválilo GŘ HR-DS (jak je uvedeno v revizi 10 Bezpečnostního upozornění 1). GŘ HR-DS má za to, že tato politika označování by měla sloužit jako příklad jiným GŘ. Pravidelně se organizují vhodné školicí akce pro nové účastníky. GŘ CLIMA plánuje rozšířit tuto politiku na uživatele v členských státech.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 25	zemí ESVO 26	kandidátských zemí 27	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
2	34 01 04 01	NRP	NE	NE	NE	NE
2	34 02 01	RP	NE	NE	NE	NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: Nevztahuje se na tento návrh.

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo
[název……………………….……...……….]

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY.]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ: CLIMA

2018 28

2019

2020

2021 a následující roky

CELKEM

Rozpočtová položka: 34 02 01

Závazky

(1)

0,750

Neuplatní se

Neuplatní se

Neuplatní se

0,750

Platby

(2)

0,250

0,500

Neuplatní se

Neuplatní se

0,750

Rozpočtová položka 34 01 04 01

Závazky

(1a)

0,27

0,27

0,27

0,27

2,7

Platby

(2a)

0,27

0,27

0,27

0,27

2,7

CELKEM prostředky
pro GŘ CLIMA

Závazky

=1+1a +3

0,27

0,27

0,27

0,27

2,7

Platby

=2+2a

+3

0,27

0,27

0,27

0,27

2,7

• Operační prostředky CELKEM

Závazky

(4)

Platby

(5)

• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM

(6)

CELKEM prostředky
z OKRUHU 2
víceletého finančního rámce

Závazky

=4+ 6

1,020

0,27

0,27

0,27

3,450

Platby

=5+ 6

0,520

0,770

0,27

0,27

3,450

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Okruh víceletého finančního
rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2018 29	2019	2020	2021 a následující roky	CELKEM
• Lidské zdroje		0,4	0,4	0,4	0,792	6,744
• Ostatní správní výdaje		0,539	0,539	0,539	0,404	4,445
CELKEM GŘ CLIMA	Prostředky

CELKEM prostředky
z OKRUHU 5
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,939

0,939

0,939

1,196

11,189

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		2018 30	2019	2020	2021		CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce	Závazky	1,959	1,209	1,209	1,466	14,639
	Platby	1,959	1,209	1,209	1,466		14,639

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–✓ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků 31 , jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ⇩			2018		2019		2020		2021 a následující roky		CELKEM

	Druh 32	Průměrné náklady	Č.	Náklady	Č.	Náklady	Č.	Náklady	Č.	Náklady	Celkový počet	Náklady celkem
SPECIFICKÝ CÍL Č. 1 33
– Výstup	Počet studií	0,250	1	0,250	-	-	-	-	-	-	-	-
Mezisoučet za specifický cíl č. 1			1	0,250	-	-			-	-	-	-
SPECIFICKÝ CÍL Č. 2 …
– Výstup	Počet studií	0,250	1	0,250	-	-	-	-	-	-	-	-
Mezisoučet za specifický cíl č. 2			1	0,250	-	-	-	-	-	-	-	-
SPECIFICKÝ CÍL Č. 3 …
– Výstup	Počet studií	0,250	1	0,250	-	-	-	-	-	-	-	-
Mezisoučet za specifický cíl č. 3			1	0,250	-	-			-	-	-	-
NÁKLADY CELKEM			3	0,750	-	-	-	-	-	-	-	-

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–✓ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2018 34

2019

2020

2021 a následující roky

CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	0,4	0,4	0,4	0,792	6,744
Ostatní správní výdaje	0,539	0,539	0,539	0,404	5,195
Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce	0,939	0,939	0,939	1,196	11,939

Mimo OKRUH 5 35
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

-

-

-

-

-

Ostatní výdaje
správní povahy

0,270

0,270

0,270

0,270

2,7

Mezisoučet
mimo OKRUH 5
víceletého finančního rámce

0,270

0,270

0,270

0,270

2,7

CELKEM

1,209

1,209

1,209

1,466

14,639

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–✓ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		2018 36	2019			2020	2021 a následující roky
34 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		3		3	3			6
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
34 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
34 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
34 01 04 01 37	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		3		3	3			6

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Sběr údajů, výpočet povolenek přidělených odvětví průmyslu a příprava příslušných rozhodnutí Komise, monitorování a hodnocení vnitrostátních plánů poskytnutých členskými státy, zveřejňování zpráv, řízení Modernizačního fondu
Externí zaměstnanci

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–✓ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

Jelikož možnosti vnitřního přerozdělení v rámci GŘ CLIMA byly vyčerpány, jsou potřebné úpravy okruhů 2 a 5 víceletého finančního rámce v mezích stropů, neboť aby bylo možno splnit požadavky vyplývající z nových opatření této iniciativy, musí být provedeny další nové úkoly; od roku 2018 by měl být přidělen dodatečný rozpočet z okruhů 2 a 5 na úhradu rozpočtu na zaměstnance, jednání a služební cesty potřebné pro provedení dvou sběrů údajů za obchodovací období (namísto současného jednoho) a řízení Fondu inovací a Modernizačního fondu. Podrobnosti viz tabulky v bodě 3.2.3. Nemůžeme předjímat rozhodnutí rozpočtového orgánu o příštím víceletém finančním rámci, ale jelikož je iniciativa plánována za rok 2027, domníváme se, že by stejná částka měla být znovu naplánována v následujících víceletých finančních rámcích.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–✓ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 38
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek …………

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/145397.pdf

(2) Nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011.

(3) Shrnutí zjištění a jednotlivé příspěvky lze nalézt na internetové stránce GŘ pro oblast klimatu http://ec.europa.eu/clima/consultations/articles/0023_en.htm

(4) Záznamy setkání a presentace lze nalézt na internetové stránce GŘ pro oblast klimatu: http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/documentation_en.htm

(5) SEC(2015) XXX.

(6) ICF International, Umweltbundesamt, SQ Consult, Ecologic Institut, Vivid Economics a ZEW – probíhá.

(7) „Study on different pass-through factors to assess the impact of the EU ETS carbon cost“ (Studie různých faktorů přenášení pro posouzení dopadu ceny uhlíku EU ETS) – probíhá.

(8) „Assessment of the first years of the functioning of the new allocation system based on benchmarks“ (Posouzení prvního roku fungování nového systému přidělování povolenek založeného na referenčních úrovních) – probíhá.

(9) Carbon Leakage and Competitiveness Assessment (Úniky uhlíku a posuzování konkurenceschopnosti), Ecorys, 2014 ( http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/docs/cl_evidence_factsheets_en.pdf ).

(10) SWD (2014) 15 final.

(11) Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391.

(12) Úř. věst. C […], […], s. […].

(13) Úř. věst. C […], […], s. […].

(14) Úř. věst. C […], […], s. […].

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(16) http://www4.unfccc.int/submissions/indc/Submission%20Pages/submissions.aspx

(17) COM(2015)80, kterým se zavádí Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu.

(18) SEC(2015) XXX.

(19) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/… ze dne … o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L […], […], s. […]).

(20) Nařízení (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(21) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(22) ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

(23) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(24) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(25) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(26) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(27) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(28) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(29) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(30) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(31) Článek 22 nařízení o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE 2014–2020) (EU) č. 1293/2013 zveřejněného v Úředním věstníku L 347/185 ze dne 20. prosince 2013.

(32) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(35) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(36) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(37) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(38) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

	Podíl členského státu
Bulharsko		53 %
Česká republika		31 %
Estonsko		42 %
Řecko		17 %
Španělsko		13 %
Kypr		20 %
Lotyšsko		56 %
Litva		46 %
Maďarsko		28 %
Malta		23 %
Polsko		39 %
Portugalsko		16 %
Rumunsko		53 %
Slovinsko		20 %
Slovensko		41 %“

	Podíl Modernizačního fondu
Bulharsko		5,84 %
Česká republika		15,59 %
Estonsko		2,78 %
Chorvatsko		3,14 %
Lotyšsko		1,44 %
Litva		2,57 %
Maďarsko		7,12 %
Polsko		43,41 %
Rumunsko		11,98 %
Slovensko		6,13 %“

GŘ: CLIMA			2018 28	2019	2020	2021 a následující roky	CELKEM
Rozpočtová položka: 34 02 01	Závazky	(1)	0,750	Neuplatní se	Neuplatní se	Neuplatní se	0,750
	Platby	(2)	0,250	0,500	Neuplatní se	Neuplatní se	0,750
Rozpočtová položka 34 01 04 01	Závazky	(1a)	0,27	0,27	0,27	0,27	2,7
	Platby	(2a)	0,27	0,27	0,27	0,27	2,7
CELKEM prostředky pro GŘ CLIMA	Závazky	=1+1a +3	0,27	0,27	0,27	0,27	2,7
	Platby	=2+2a +3	0,27	0,27	0,27	0,27	2,7
• Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)
	Platby	(5)
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky z OKRUHU 2 víceletého finančního rámce	Závazky	=4+ 6	1,020	0,27	0,27	0,27	3,450
	Platby	=5+ 6	0,520	0,770	0,27	0,27	3,450

Mimo OKRUH 5 35 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	-	-	-	-	-
Ostatní výdaje správní povahy	0,270	0,270	0,270	0,270	2,7
Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce	0,270	0,270	0,270	0,270	2,7