ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Následné hodnocení projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2013 (Košice a Marseille-Provence)

1.           Úvod

Tato zpráva se předkládá v souladu s článkem 12 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1622/2006/ES ze dne 24. října 2006 o zavedení akce Společenství na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ pro roky 2007 až 2019[1], kterým se stanovuje, že Komise každý rok zajistí vnější a nezávislé hodnocení výsledků projektu „Evropské hlavní město kultury“, jenž proběhl v uplynulém roce a zprávu o tomto hodnocení předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Tato zpráva předkládá stanovisko Komise k hlavním závěrům a doporučením externího hodnocení projektu „Evropská hlavní města kultury“[2] pro rok 2013, které je k dispozici na této adrese:

http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/documents/ecoc-2013-full-report.pdf.

2.           Souvislosti akce

2.1.        Akce EU na podporu projektu „Evropské hlavní město kultury“ (dále jen „EHMK“)

Prvotní projekt „Evropské město kultury“ byl zahájen na mezivládní úrovni v roce 1985[3]. Na základě této zkušenosti byla v souladu s rozhodnutím č. 1419/1999/ES[4] zavedena akce Společenství na podporu projektu EHMK pro roky 2005 až 2019. Členské státy byly seřazeny chronologicky podle roku, v němž mají nárok projekt pořádat.

Rozhodnutí č. 1419/1999/ES bylo nahrazeno rozhodnutím č. 1622/2006/ES, které zachovalo princip chronologického pořadí členských států, ale dále upřesnilo cíle akce a zavedlo nový způsob výběru a monitorování.

2.2.        Výběr a monitorování projektu Evropská hlavní města kultury pro rok 2013

V souladu s rozhodnutím č. 1622/2006/ES měly v roce 2013 nárok na pořádání projektu Francie a Slovensko.

EHMK pro rok 2013 byla poprvé vybrána na základě nových pravidel výběru zavedených tímto rozhodnutím. Podle těchto pravidel řídí výběrové řízení příslušné orgány dotčených členských států, zpravidla Ministerstva kultury. Výběrové řízení má dvě fáze: fázi předběžného výběru, po níž následuje o devět měsíců později fáze konečného výběru. Třináctičlenná porota (z níž šest členů je jmenováno dotyčným členským státem a zbývajících sedm evropskými orgány) posoudí žádosti kandidátských měst v souladu s kritérii stanovenými v rozhodnutí. Slovensko obdrželo devět žádostí, z nichž čtyři byly v prosinci roku 2007[5] zařazeny do užšího výběru. V září roku 2008 porota doporučila jako evropské hlavní město kultury Košice. Francie obdržela osm žádostí, z nichž čtyři byly v lednu 2008 zařazeny do užšího výběru. V září roku 2008 porota nakonec doporučila, aby byl titul udělen Marseille-Provence.

V květnu roku 2009 Rada ministrů Evropské unie oficiálně jmenovala uvedená dvě města jako Evropská hlavní města kultury pro rok 2013.

V rámci monitorování se jmenovaná města musí zúčastnit dvou oficiálních schůzí s monitorovacím výborem, jenž se skládá ze sedmi odborníků jmenovaných orgány EU. Uvedené schůze se konají dva roky, respektive osm měsíců před začátkem roku, pro který je titul udělen. Monitorování končí tím, že porota navrhne Komisi, aby byla evropským hlavním městům kultury udělena cena Meliny Mercouriové ve výši 1,5 milionu eur, pokud tato města splní kritéria uvedená v rozhodnutí č. 1622/2006/ES a uplatní doporučení poroty a monitorovacího výboru. Dvě monitorovací schůze s Košicemi a Marseille-Provence se konaly v prosinci roku 2010 a v dubnu roku 2012. Monitorovací výbor následně ve své zprávě z roku 2012 doporučil udělení ceny Meliny Mercouriové oběma městům.

3.           Externí hodnocení

3.1.        Podmínky hodnocení

Hodnocení sleduje provádění obou projektů EHMK pro rok 2013 v průběhu jejich životního cyklu a posuzuje dopad tohoto udělení titulu v obou městech. Posuzuje je zejména z hlediska relevance, účelnosti, účinnosti a udržitelnosti, vyvozuje závěry, které z těchto dvou projektů EHMK vyplývají, a posuzuje důsledky pro projekt EHMK jako celek.

3.2.        Metodika

Toto hodnocení a jeho metodika jsou navrženy tak, aby splňovaly standardní požadavky právního základu. Ačkoli primárním účelem hodnocení je posouzení projektů EHMK pro rok 2013 z hlediska cílů a kritérií stanovených v rozhodnutí č. 1622/2006/ES (platný právní základ v době oficiálního jmenování EHMK pro rok 2013), metodika pokud možno zohledňuje změny v rámci politického kontextu této akce EU a změny právního základu[6].

Aby bylo možné výsledky porovnat s předchozími hodnoceními, metodika zachovává jednotný přístup pro shromažďování důkazů a analýzy. Obě města byla hodnocena individuálně na základě primárních údajů získaných během práce v terénu nebo poskytnutých jednotlivými EHMK a také na základě analýz řady sekundárních zdrojů údajů.

Mezi primární zdroje údajů patří pohovory uskutečňované během dvou návštěv každého z měst nebo po telefonu a prostřednictvím internetového průzkumu. Cílem těchto pohovorů bylo získat celou škálu názorů na obě EHMK, včetně názorů řídících týmů, subjektů s rozhodovací pravomocí na místní a vnitrostátní úrovni, klíčových kulturních subjektů a řady dalších partnerů podílejících se na provádění projektu EHMK a vzorku organizací, které projekty EHMK řídí nebo se na nich podílejí.

Mezi sekundární zdroje údajů patří informace obsažené v původních žádostech EHMK, studie a zprávy, jež EHMK vypracovala nebo nechala vypracovat, programy akcí, propagační materiály a internetové stránky, statistické údaje o kultuře a cestovním ruchu a kvantitativní údaje o financování, činnostech, výstupech a výsledcích, které poskytla EHMK.

4.           Zjištění hodnotitele

Hodnocení potvrzuje, že řada zjištění z předchozích zpráv, zejména pak zjištění týkající se celkové relevance, účelnosti a účinnost projektu EHMK, je stále platná. Tato zjištění byla v některých případech aktualizována novými informacemi shromážděnými během hodnocení v roce 2013.

4.1.        Význam akce EHMK

Zkušenost z roku 2013 potvrzuje zjištění předchozích hodnocení, že projekt EHMK má i nadále značný význam pro Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména článek 167, neboť přispívá k rozkvětu kultur členských států, zdůrazňuje společné kulturní dědictví a kulturní rozmanitost a zvyšuje kulturní spolupráci mezi členskými státy i mimo ně.

4.2.        Význam  obou projektů EHMK pro rok 2013

Podle hodnocení zajistilo výběrové řízení zavedené rozhodnutím č. 1622/2006/ES, aby žádosti obou případných držitelů titulu EHMK stanovily cíle a přístupy, jež byly v souladu s právním základem. Hodnocení došlo k závěru, že obě města projektu EHMK provedla kulturní projekty a činnosti, jež byly v souladu s obsahem jejich žádostí, a proto v souladu se strategickými a operačními cíli akce EHMK.

V hodnocení se uvádí, že koncept projektu EHMK má nadále význam pro cíle místních tvůrců politik a zúčastněných stran. Zkušenost z roku 2013 svědčí o tom, že akce EHMK pozitivně přispěla k rozšíření škály a rozmanitosti kulturních akcí obou měst; posílila sociální rozvoj; podpořila jejich mezinárodní profil; a rovněž hospodářský rozvoj obou měst (zejména prostřednictvím cestovního ruchu a tvůrčího hospodářství).

4.3.        Účinnost správy a řízení a schopnost realizace

Hodnotitel se zabýval realizační schopností měst a účinností správy a řízení EHMK, včetně organizačních modelů, procesů výběru a provádění kulturních činností a akcí, komunikačních a propagačních činností a způsobů získávání finančních prostředků.

Pořádající agentura pro Košice 2013 („Košice – Európske hlavné mesto kultúry 2013, n.o.“) byla založena v poměrně raném stádiu fáze provádění jako neziskové sdružení fungující za běžných tržních podmínek s určitou nezávislostí na městské radě. Agentura měla hlavní zodpovědnost za kulturní program, zatímco město neslo výlučnou odpovědnost za provádění projektů infrastruktury.

Podle hodnocení byla důležitým faktorem pro úspěšné provádění projektu Košice 2013 podpora na všech úrovních správy (vnitrostátní, regionální a místní), a to napříč politickými stranami. V hodnocení se uvádí, že to lze přičíst pochopení profilu programu a přínosů, které může přinést a jež vyplývají z předchozích projektů EHMK, motivaci vyvolané potřebou (zejména na úrovni měst), otázkám národní hrdosti a postavení Slovenska v rámci Evropy. Hodnocení rovněž poznamenalo, že úspěch projektu EHMK byl pro Slovensko, navzdory jeho hospodářskému útlumu, považován za vnitrostátní politickou prioritu. To například motivovalo slovenskou vládu k tomu, aby do projektu EHMK investovala značné množství prostředků z vnitrostátních zdrojů i strukturálních fondů EU, a zajistilo, aby bylo zastupitelstvo města aktivním partnerem při úspěšném provádění projektů infrastruktury v mimořádně krátkém časovém horizontu. Nicméně snaha získat podporu ze soukromého sektoru nebyla úspěšná, a to do jisté míry kvůli nedostatečné kultuře podnikového dárcovství či absenci daňového režimu, jež by takovéto dárcovství na Slovensku podporoval.

V Marseille byl projekt EHMK prováděn agenturou Association Marseille-Provence 2013 fungující za běžných tržních podmínek. Vzhledem k tomu, že projekt Marseille-Provence 2013 se týkal jednoho z nejrozsáhlejších území a jednoho z nejvyšších počtů obcí ze všech dosavadních projektů EHMK, bylo zavedení účinných opatření v oblasti správy a řízení velice obtížné, zejména v době omezování veřejných rozpočtů. Podle hodnocení však byla vládní opatření, navzdory počtu a různorodosti partnerů, včetně veřejných orgánů rozdílné politické orientace, účinná. Všechny hlavní zúčastněné strany plnily své závazky, byla poskytnuta  slíbená finanční podpora a ve většině případů byla respektována tvůrčí nezávislost.

Projektu Marseille-Provence 2013 se rovněž podařilo zajistit potřebnou podporu klíčových sponzorů z řad soukromých společností. Tato podpora byla zajištěna provedením jasné a jednotné strategie, jež byla zaměřena na potenciální sponzory různých velikostí a typů – od nadnárodních společností po místní malé a střední podniky. Tato strategie spočívala v poskytnutí jasných informací týkajících se výše prostředků, jež každý typ potenciálních sponzorů může poskytnout, a výhod, které lze očekávat. Výsledkem této strategie byla finanční podpora poskytnutá sponzory z řad soukromých společností ve výši přibližně 16,5 milionu eur – zatímco očekávaná částka byla odhadována na 14 milionů eur.

Činnosti v oblasti marketingu a komunikace byly pro každé z měst problematické z různých důvodů, což navíc dále komplikoval omezený marketingový rozpočet měst a potřeba využít při komunikačním úsilí různých turistických a veřejných orgánů.

Na evropské úrovni je akce EHMK v porovnání s jinými nástroji a mechanismy politiky EU i nadále velmi nákladově efektivní, a to vzhledem k velmi skromnému financování EU, které je k dispozici prostřednictvím ceny Meliny Mercouriové.

Projekty EHMK pro rok 2013 byly první, jež byly úředně vybrány na základě výběrového řízení zavedeného rozhodnutím č. 1622/2006/ES. Podle hodnotitele důkazy svědčí o tom, že díky těmto novým pravidlům výběrového řízení byly vybrány dvě vysoce kvalitní žádosti a dva zajímavé a inovativní projekty. Existují rovněž důkazy, že specifická doporučení monitorovacího výboru měla pozitivní dopad na konečné provádění. V případě Marseille-Provence se týkaly zejména dalšího rozvoje evropského rozměru v konečném programu, zatímco Košice zohlednily doporučení týkající se výhledového plánování a potřeby oslovit nové publikum.

4.4.        Účinnost při rozvoji kulturních činností a kulturního a uměleckého obsahu

I přes nedostatek detailních údajů o výsledcích a dopadech se v hodnocení dospělo k závěru, že projekty EHMK vytvořily v průběhu roku 2013 v obou městech rozsáhlejší kulturní nabídku.

Marseille-Provence připravila komplexní škálu aktivit a přilákala odhadem více než 11 milionů diváků, což je snad zatím nejlepší výsledek v historii projektů EHMK. Kromě většího objemu aktivit, než jaký bývá obvyklý, úspěšně představila řadu nových přístupů ke kultuře. Vyniká například nové využití nábřeží, konkrétně čtvrti Vieux Port (kde se konaly hlavní venkovní akce) a oblasti mezi Fort Saint-Jean a současným přístavem (v níž se nachází nové kulturní prostory). Projekt EHMK byl navíc prvním, kdy spolupráce na poli kultury na širším území Marseille-Provence probíhala v takovém rozsahu.  Tato spolupráce vyústila v řadu cenných zkušeností a byl jí položen základ pro budoucí činnosti.

Cíle Košic byly namnoze dlouhodobé a svou podstatou ambiciózní, hodnocení jejich účinnosti je však problematičtější vzhledem k nedostatku dostupných údajů. Program Košic byl sice rozsahem zjevně menší a časově delší, svým záběrem a obsahem byl ovšem vysoce inovativní: silné zastoupení měly experimentální umělecké formy a tvořivost v širším smyslu. Program Košic byl příspěvkem k řadě cílů EHMK definovaných na úrovni EU, zejména pokud jde o posilování kapacity kulturního a tvůrčího odvětví a jejich propojenosti a o přístup široké veřejnosti ke kultuře a účast na ní (z větší části díky investicím do programu SPOTs – zaměřeného na regeneraci opuštěných výměníků tepla a na kulturní akce na košických sídlištích – a do dalších kulturních zařízení a řady veřejných akcí velkého rozsahu).

4.5.        Účinnost při propagaci evropského rozměru

Evropský rozměr EHMK 2013 Marseille-Provence vycházel zejména z polohy města na břehu Středozemního moře v souladu s širším tématem „Le Partage de Midi“ („Sdílení jihu“), které bylo osou celého roku. V tomto smyslu byl kladen důraz na Marseille-Provence jako na místo setkávání a dialogu mezi různými evropskými kulturami a jejich středozemními sousedy. Hodnocení zmiňuje, že evropsko-středozemní téma v nějaké podobě použilo zhruba 80 % projektů. Evropský rozměr se tak stal nedílnou součástí programu Marseille-Provence.

Konečný program Košic kladl podle mínění hodnotitele menší důraz na evropský rozměr, jenž byl začleněn do několika konkrétních aktivit, avšak neprostupoval celým programem. Zvláštní zmínku si zaslouží program Košickí umelci na rezidenciách, řada networkingových aktivit a výměna osvědčené praxe (zejména s ohledem na tvůrčí hospodářství, rozvoj cestovního ruchu a aspekty komunitního rozvoje v rámci programu SPOTs). Ty byly nedílnou součástí širší strategie Košic zviditelnit se, diverzifikovat svou kulturní nabídku a navázat dlouhodobá partnerství s potenciálem podporovat tvůrčí odvětví.

Obě EHMK také navázala spolupráci mezi sebou. Ta však byla rozsahem skromná, a dokládala tak tenké spojnice, které by mezi oběma místy existovaly za běžných okolností.

4.6.        Účinnost při zapojování občanů a jejich oslovování

V Košicích byl kladen důraz na nové kulturní akce velkého rozsahu (například ve veřejném prostoru) a infrastrukturu, která má přispívat k tomu, aby místní lidé více využívali město. Projektům, podporovaným zejména prostřednictvím programu SPOTs, se podařilo decentralizovat kulturu a rozšířit přístup ke kultuře mimo centrum města a přitom podporovat komunitní rozvoj, občanskou angažovanost a interakci s menšinami a marginalizovanými skupinami obyvatel.

EHMK Marseille-Provence bylo podle hodnocení především kulturní akcí, kterou doprovodilo rozsáhlejší rozvinutí kulturní infrastruktury na území Marseille-Provence, a zejména pak v městě Marseille. Hluboký sociální dopad tak pravděpodobně nebyl primárním cílem, třebaže jisté sociální dopady si projekt připsal. Díky mnoha akcím pod širým nebem pořádaným ve veřejném prostoru přispěl projekt EHMK k širší účasti obyvatel na kulturním dění. Konaly se také zvláštní akce pro mládež a projekty jako např. Quartiers Créatifs („tvůrčí sídliště“), zacílené na zapojení těch, kteří by za normálních okolností za kulturou nezašli nebo kteří pocházejí ze znevýhodněných částí území Marseille-Provence.

Podle hodnocení poukazují zkušenosti z obou EHMK na to, že účinné zapojení netradičního publika nebo znevýhodněných komunit si žádá rozsáhlou přípravu anebo účinné partnerství s organizacemi, které fungují jako mezičlánek. Tyto organizace bývají namnoze malé, nezkušené či svou podstatou „amatérské“, a proto zřídkakdy (úspěšně) žádají o financování programů takového rozměru a významu. Poznatkem z Marseille-Provence je, že by mohlo být užitečné, kdyby agentury pořádající EHMK zvážily vytvoření zvláštních zjednodušených finančních nástrojů pro „nováčky“, menší kulturní subjekty a komunitní skupiny, a to formou buď vyhrazených nebo cílených poptávek, budováním kapacit a praktické pomoci.

4.7.        Účinnost při dosahování výsledků v ekonomické oblasti a v oblasti městského rozvoje a cestovního ruchu

Pokud jde o ekonomické dopady, je hodnocení toho názoru, že oba projekty EHMK jasně přispěly k rozvoji tvůrčí ekonomiky a turistické nabídky ve svých městech. Oba projekty měly pozitivní účinek na národní i mezinárodní zviditelnění měst a přilákaly výrazně větší počet návštěvníků navíc. V meziročním srovnání se hotelové pobyty a návštěvy zahraničních turistů v Marseille zvýšily o 9 % a 17 %, zatímco v Košicích, které se v jistém slavném turistickém průvodci objevily mezi Top 10 destinacemi, se počet přenocování zvýšil o 10 %. Pokud jde o zvýšený zájem médií a vysokou míru informovanosti široké veřejnosti, bodoval zejména projekt EHMK Marseille-Provence (slyšelo o něm více než 97 % obyvatel města).  Bylo doloženo, že negativní obraz Marseille – jak u místních obyvatel, tak u Francouzů celkově – se začal tříštit a město je poprvé vnímáno jako kulturní destinace.

U projektu EMHK Marseille-Provence bylo od samého počátku záměrem vyvolat širší, nadregionální dopad. Tyto účinky se sice dostavily, dopad se však nevyhnutelně soustředil a dále soustředí z větší části na vlastní město Marseille, neboť tam byla vybudována větší část nové infrastruktury a tam se také konala většina kulturních akcí.

Projekt EHMK Košice 2013 měl největší dopad na samotné město. Regionální účinky byly menší a soustředily se především za zlepšení regionální spolupráce. Míní se tím zkvalitňování městských kulturních zařízení spravovaných na krajské úrovni či některé společné projekty zaměřené především na kulturní a historickou turistiku.

4.8.        Udržitelnost

Podle rozhodnutí č. 1622/2006/ES je cílem projektu EHMK „být udržitelný a tvořit nedílnou součást dlouhodobého sociálního a kulturního rozvoje daného města“. Hodnocení konstatuje, že u obou EHMK 2013 lze doložit udržitelnost nejen z pohledu nových renovovaných kulturních zařízení, zvýšené kapacity a větších znalostí v kulturním odvětví, ale i pokud jde o lepší budování kontaktů a spolupráci v odvětví a vztahy s jinými odvětvími.

Důkazy o trvalém zkvalitnění kulturního života měst jsou asi nejviditelnější v případě Košic, kde řada projektů pokračuje i nyní a kde vznikl nový kalendář pravidelných akcí a festivalů. Také projekt EHMK Marseille-Provence 2013 měl pozitivní dopad na úroveň (mezinárodní) spolupráce a budování kontaktů mezi místními kulturními subjekty.

V obou městech došlo k výraznému zkvalitnění kulturní infrastruktury, které je tak hlavním odkazem projektů EHMK. V řadě ohledů je tento odkaz nejsilnější v Košicích, které dlouhé roky trpěly nedostatečnými investicemi.

Naopak v Marseille se v letech před rokem 2013 do kulturní infrastruktury masivně investovalo, přičemž titulární rok 2013 byl stimulem k tomu, aby se všechny projekty stihly včas a aby nové prostory mohly hostit akce EHMK a těžit z komunikačních činností EHMK. Například Muzeum evropských a středozemních civilizací (MuCEM), které bylo otevřeno v červnu 2013, a řada dalších nových kulturních zařízení lákají návštěvníky a živí kulturní ruch města i po roce 2013.

Jedním z hlavních cílů projektu EHMK Marseille-Provence 2013 bylo prohloubení spolupráce na území Marseille-Provence, avšak vzhledem k absenci formálních tradičních struktur či kulturních kompetencí tzv. městského společenství Marseille-Provence Métropole bude taková spolupráce v budoucnu nejspíše probíhat neformálně. Je nicméně jasné, že rok 2013 významně zvýšil povědomí místních zainteresovaných subjektů o potenciálu kultury napomáhat k širšímu rozvoji místa, ve kterém působí.

Zkušenosti roku 2013 ilustrují, že pokud mají mít projekty EHMK udržitelné dlouhodobější účinky, musí výhledové plánování začít včas, musí být adekvátně financováno a musí na něm být zainteresována celá škála partnerských organizací.  Košický program byl součástí dlouhodobého procesu městského rozvoje, díky čemuž (a v návaznosti na doporučení kontrolního panelu) byl ke konci roku 2013 výhledový plán velmi dobře propracován. Plán počítá se vznikem tří subjektů navazujících na EHMK (pro kulturní politiku, správu kulturní infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu), s přijetím nové dlouhodobé strategie kulturního rozvoje a s novou ochotou veřejnoprávních agentur chápat význam investic do kultury a financovat je.

Z poznámek zainteresovaných stran v Košicích dále plyne, že projekt EHMK měl pozitivní dopad na atmosféru na sídlištích a zvýšil sebevědomí místních obyvatel a schopnosti místních organizací. Projekt EHMK přispěl také ke změně kulturní praxe v Košicích, k pochopení důležitosti dialogu, partnerství a „odolnějších“ modelů financování na bázi partnerství (nespoléhajících se tolik na veřejné finance) a k větší interakci mezi kulturními subjekty, ostatními odvětvími a místními občany.

5.           Hlavní doporučení externího hodnocení a závěry Komise

Komise je názoru, že zpráva o hodnocení představuje přiměřeně kvalitní základ, z nějž lze vyvodit solidní závěry o výkonnosti EHMK. Na doložení všech závěrů sice nejsou k dispozici konkrétní čísla o dopadu EHMK, dostupné údaje jsou však doloženy jinak, např. online průzkumem a pohovory. Většina kvalitativních důkazů ve formě výsledků online průzkumu a pohovorů se nicméně omezuje na osoby a subjekty, které se programu přímo účastnily a nějakým způsobem z něj těžily. Některé stanovené cíle jsou navíc široké a obtížně měřitelné, a je tedy příliš brzy na to, aby toto hodnocení mohlo posoudit dlouhodobější dopady. Většina důkazů se tak týká výsledků, nikoli dopadů. Aby bylo možné tyto dopady lépe zachytit, bylo by užitečné, kdyby obě města provedla dlouhodobá hodnocení zejména za účelem potvrzení účelnosti veřejných výdajů do projektů EHMK jak ze sociálního, tak ekonomického hlediska a rovněž s využitím většího rozsahu hodnotících údajů na podporu závěrů.

Komise nicméně údaje a jiné důkazy použité v hodnocení považuje za postačující k tomu, aby mohla oznámit celková posouzení a závěry hodnocení, která mají poskytnout široce pravdivý a kompletní obrázek o obou EHMK pro rok 2013, ačkoli k dispozici nebyly měřitelné údaje ani další nezávislé důkazy na podporu velmi solidních závěrů o účinnosti a dopadech.

Ze zprávy o hodnocení Komise vyvozuje, že titul EHMK je i nadále velmi cenný pro ty osoby a subjekty, které jsou příjemci peněz, a vytváří rozsáhlé kulturní programy s jistými pozitivními dopady, které však prozatím nemohou být plně posouzeny.

Komise rovněž dospěla k závěru, že programy realizované oběma titulárními městy pro rok 2013 byly inovativní a v souladu s cíli akce: odrážely evropský rozměr akce EHMK, zapojily velký počet obyvatel, představily kulturu novému publiku, zvýšily zájem občanů ze zahraničí a pravděpodobně po nich zůstane odkaz. Pro potvrzení dopadu programu však bude užitečné hlubší posouzení rozsahu získaných přínosů vůči vzniklým nákladům.

Doporučení hodnotitelů vycházejí z názorů hodnotitelů na projekty EHMK pro rok 2013, avšak týkají se provádění akce EHMK jako celku. K doporučením patří podpora jiných druhů financování (např. strukturálních fondů EU) hledáním nejvhodnějších přístupů a poskytováním rad v tomto ohledu, dialog s členskými státy o pobídkách pro soukromý sektor, aby investoval do umění a kultury, kvalitnější informování o praxi, která se osvědčila EHMK, a to zejména v komunikační činnosti programu Kreativní Evropa a veškerých budoucích fór evropské kultury, stanovení zásad a ukazatelů pro vlastní hodnocení, která provádějí sama města, a vydávání zpráv o těchto hodnoceních.

Doporučuje také, aby se doporučení poroty a monitorovacího výboru týkala kritérií uvedených v článku 14 rozhodnutí č. 445/2014/EU a aby členské státy byly vedeny k tomu, aby naznačily, jakou částkou hodlají kandidátská města financovat, jakmile je zveřejněna výzva k podávání kandidatur.

Komise přijímá doporučení uvedená v hodnocení a v tomto ohledu podtrhuje zejména následující:

– na svých internetových stránkách Komise zveřejnila revidované pokyny[7] pro města, která se chystají kandidovat, a příručku[8] o tom, jak strategicky využívat podpůrné programy EU, jako jsou strukturální fondy, k posílení potenciálu kultury přispívat k místnímu, regionálnímu i celostátnímu rozvoji a vedlejších účinků na širší ekonomiku. Navíc, zejména pokud jde o strukturální fondy, by závazek začleňovat projekty EHMK hlouběji do strategie dlouhodobého rozvoje měst, uvedený v rozhodnutí č. 445/2014/EU, měl městům pomoci při strategičtějším plánování titulárního roku, čímž se usnadní využití těchto fondů,

– vydala pokyny pro vlastní hodnocení EHMK titulárními městy[9], které vycházejí převážně z poznatků vyplynuvších z externích a nezávislých hodnocení EHMK od roku 2007 a které městům poskytují soubor společných ukazatelů a společných zásad ve formě seznamu otázek, které by si města měla položit při rozhodování o kandidatuře nebo při plánování postupů hodnocení. V pokynech je městům doporučeno, aby prováděla dlouhodobá hodnocení,

– bude pokračovat v dialogu se členskými státy a zainteresovanými stranami o hodnotě investování do umění a kultury jako jedné z cest jak podpořit investice do tohoto odvětví,

– v roce 2015 hodlá Komise využít příležitosti 30. výročí programu EHMK k dalšímu zviditelnění této akce EU, zvláště v kontextu příštího fóra evropské kultury, které se bude konat na podzim roku 2015. To pomůže upozornit na příklady osvědčené praxe získané v rámci projektů EHMK, například také ve využívání strukturálních fondů EU nebo investic soukromého sektoru, a informovat o nich.

Komise kromě toho připraví interní akční plán, který se bude zabývat doporučeními ze zprávy o hodnocení. Následné vyhodnocení tohoto akčního plánu proběhne v roce 2016.

Komise také hodlá vypracovat přístup k hodnocení EHMK, díky kterému se podaří nasbírat větší množství kvalitnějších údajů a prostřednictvím kterého bude možné lépe změřit účinnost a dopad této akce EU.

[1]               Úř. věst. L 304, 3.11.2006, s. 1.

[2]               Následné hodnocení Evropských hlavních měst kultury pro rok 2013, závěrečná zpráva pro Evropskou komisi, kterou Komise v roce 2013 svěřila společnosti ECORYS UK Ltd na základě rámcové smlouvy o poskytování služeb č. EAC/50/2009 o hodnocení, službách souvisejících s hodnocením a podpoře pro posouzení dopadů.

[3]               Usnesení ministrů příslušných pro kulturní záležitosti týkající se každoroční organizace projektu „Evropské město kultury“ ze dne 13.6.1985 (85/C 153/02); http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:1985:153:0002:0003:EN:PDF

[4]               Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1419/1999/ES ze dne 25. května 1999 o zavedení akce Společenství na podporu projektu Evropské hlavní město kultury pro roky 2005 až 2019 (Úř. věst. L 166, 1.7.1999, s. 1). Toto rozhodnutí bylo změněno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 649/2005/ES (Úř. věst. L 177, 4.5.2005, s. 20).

[5]               Veškeré zprávy týkající se uvedených dvou výběrových řízení z roku 2013 jsou k dispozici na této adrese:

http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/capitals-culture_en.htm

[6]               Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).

[7]               http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/documents/ecoc-candidates-guide_cs.pdf

[8]               http://ec.europa.eu/culture/policy/strategic-framework/documents/structural-funds-handbook_en.pdf

[9]               http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/actions/documents/ecoc/city-own-guide_en.pdf