8.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 213/1

1.

článek 168 SFEU, který stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a že činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení nemocem a na odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví;

2.

závěry Rady:

3.

doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích (9);

4.

sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (10);

5.

sdělení Komise ze dne 29. února 2012 nazvané „Realizace strategického prováděcího plánu pro evropské inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí“ (11);

6.

politické prohlášení ze zasedání na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných nemocí, které bylo schváleno Valným shromážděním OSN jako rezoluce č. 66/2 ze dne 19. září 2011 (12), jakož i skutečnost, že podle bodu 65 uvedené rezoluce bude na 69. zasedání Valného shromáždění OSN, které se uskuteční v září roku 2014, předložena zpráva o dosaženém pokroku;

7.

globální strategii Světové zdravotnické organizace (WHO) v oblasti stravy, fyzické aktivity a zdraví, která byla potvrzena na 57. světovém zdravotnickém shromáždění, konaném v květnu roku 2004 (13);

8.

Evropskou chartu boje proti obezitě, která byla přijata na Evropské ministerské konferenci WHO věnované boji proti obezitě (Istanbul 15.–17. listopadu 2006) (14);

9.

soubor doporučení týkajících se prodeje potravin a nealkoholických nápojů dětem, která byla potvrzena na 63. zasedání Světového zdravotnického shromáždění, konaném v květnu roku 2010 (15);

10.

rezoluci EUR/RC62/R4 „Zdraví 2020 – evropský politický rámec pro zdraví a dobré životní podmínky“, která byla přijata na 62. zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu, konaném dne 12. září 2012 (16);

11.

podporu, kterou členské státy EU skýtají globálnímu akčnímu plánu WHO ze dne 27. května 2013 pro prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí na období let 2013–2020, jakož i jeho devíti dobrovolným globálním cílům (17);

12.

Vídeňskou deklaraci ze dne 5. července 2013 o výživě a nepřenosných nemocech v kontextu programu Zdraví 2020, v jejímž rámci se všechny evropské státy, které jsou členy WHO, dohodly, že přijmou opatření za účelem boje proti obezitě a budou se přednostně zabývat problematikou zdravého stravování dětí (18).

13.

se uvádí, že obezita a její patologické důsledky dosáhly epidemických rozměrů (19), neboť podle klasifikace WHO pro index tělesné hmotnosti trpí více než polovina dospělé populace v EU nadváhou či obezitou (20), a že zvláště znepokojivá je vysoká míra nadváhy a obezity u dětí a dospívajících;

nadváha a obezita mají značný dopad z hlediska lidského utrpení; zvláště důležité jsou sociální nerovnosti; lidé každoročně umírají na nemoci související s nezdravým stravováním a nedostatkem fyzické aktivity a že každým rokem se vynaloží více než 7 % (21) z rozpočtů EU určených na zdravotnictví přímo na nemoci související s obezitou, přičemž existují další nepřímé náklady vyplývající ze ztráty produktivity v důsledku zdravotních problémů a předčasných úmrtí, což znamená značnou ekonomickou zátěž;

14.

existuje nízká spotřeba ovoce a zeleniny a vysoký příjem nasycených tuků, transmastných kyselin, soli a cukru, jakož i přechod na sedavý způsob života a s tím související pokles fyzické aktivity u dětí, dospívajících i dospělých osob.

15.

že propagace zdravého způsobu života a prevence nemocí má příznivý dopad na občany a systémy zdravotnictví a že zdravé stravování a fyzická aktivita významně snižují riziko chronických stavů a nepřenosných nemocí (22) a významně přispívají k zdravému vývoji dětí, zdravě prožitým letem a dobré úrovni života dětí, mládeže a dospělých;

16.

že investování do zdraví (23), propagace zdravého životního stylu a zachování déle trvajícího aktivního životního stylu může přispět ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti i k dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020;

17.

že vhodné stravování během těhotenství a laktace má zásadní význam; že kojení je nejlepší volbou pro zdraví matky i dítěte; že stravovací i pohybové návyky se ustavují v raném věku a že poznání a přijetí zdravých návyků v útlém věku významně posiluje pravděpodobnost, že takové návyky budou zachovány i v dospělosti;

18.

že opatření zaměřená na děti a mládež by mohla být rovněž prospěšná pro celou rodinu, včetně intervencí vycházejících z rodinného rozměru, možností zdravého stravování v dětských zařízeních a školách a činnostech v zájmu boje se sedavým životním stylem a zvýšení fyzické aktivity;

19.

že starší lidé jsou náchylní k podvýživě, zejména proto, že jejich nutriční potřeby se mění a fyzické aktivity mají tendenci se s přibývajícími lety snižovat, což má dopad na jejich energetické potřeby, a že nutričním potřebám starších lidí je třeba věnovat další pozornost;

20.

že obezita a nepřenosné nemoci související s nezdravým stravováním a nedostatkem fyzické aktivity jsou způsobovány mnoha faktory; komplexní strategie prevence a přístupy zaměřené na vícero různých zúčastněných stran zajišťují nejlepší výsledky; nutriční problémy a nedostatek fyzické aktivity by měly být řešeny integrovaně a zařazeny na pořad jednání příslušných složení Rady;

21.

že je nutné zapojit všechna odvětví politiky a zúčastněné strany s cílem zvyšovat povědomí o významu zdravého stravování a fyzické aktivity, zejména pokud jde o děti a mládež, ale i v souvislosti s genderovou perspektivou, a přijímat opatření proti zavádějícím, přehnaným nebo nepřiměřeným formám reklamy a marketingu;

22.

že pro etiologii nemocí souvisejících se stravováním mohou být důležitější celkové rysy stravování, než konkrétní potraviny; zdravé stravovací návyky jsou charakteristické vysokou spotřebou ovoce, zeleniny a ryb, jakož i upřednostňováním nízkotučných mléčných výrobků, celozrnných produktů, libového masa a drůbeže a používáním rostlinných olejů jako náhražky za tuhé tuky tam, kde je to možné, jako např. ve středomořské či jakékoli další stravě, v návaznosti na příslušná stravovací a výživová doporučení;

23.

že rizikové faktory související s životním stylem, jako např. nezdravé stravování a nedostatek fyzické aktivity, mají tendenci převažovat mezi méně vzdělanými a nízkopříjmovými skupinami obyvatelstva; vzdělávání v oblasti zdraví a politiky a opatření týkající se propagace zdravého životního stylu by měly zahrnovat aktivity zaměřené na zranitelné skupiny obyvatelstva;

24.

že je naléhavě nutné řešit nerovnosti v oblasti výživy a fyzické aktivity mezi členskými státy a v rámci nich, přičemž by ve všech relevantních unijních politikách měly být zohledněny aspekty výživy a fyzické aktivity;

25.

že je důležitá úloha poskytovatelů péče, škol, komunit a veřejných orgánů, aby byli chráněni a podporováni nejzranitelnější členové společnosti;

26.

že je významná předcházející společná činnost v této oblasti, ztělesněná Strategií pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou, která byla přijata v roce 2007 a která propaguje vyváženou výživu a aktivní životní styly a podporuje akčně zaměřená partnerství zahrnující členské státy (skupina na vysoké úrovni pro výživu a fyzickou aktivitu) i občanskou společnost (akční platforma EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví).

27.

nedávnou dohodu členských států o akčním plánu EU pro boj s dětskou obezitou na období 2014–2020 (24) ze dne 24. února 2014, která má přispět k propagaci zdravého stravování a fyzické aktivity a zastavit současné trendy obezity pomocí koordinovaných dobrovolných opatření ze strany členských států a zúčastněných stran;

28.

výsledky aténské konference na vysoké úrovni pod názvem „Výživa a fyzická aktivita od dětství až do stáří: výzvy a příležitosti“ pořádané ve dnech 25. a 26. února 2014, které podtrhly, že zdravé stravování a pravidelná fyzická aktivita představují preventivní opatření použitelná po celý život, zdůraznily význam přijímání zdravých rozhodnutí, která jsou dostupná a přístupná pro všechny, prokázaly, že boj proti epidemii obezity přímo souvisí se zásadami zdravé výživy a dostatečné fyzické aktivity a že nejúčinnějším způsobem reakce na společné výzvy v EU v oblasti zdraví jsou meziodvětvová opatření.

29.

nadále měly jako nejvyšší prioritu pro další léta zachovávání zdravého stravování a pravidelné fyzické aktivity s cílem snížit zatížení, které představují chronická onemocnění a stavy, a přispět tak k lepšímu zdraví a kvalitě života občanů EU a k udržitelnosti zdravotních systémů;

30.

prosazovaly politiky a iniciativy zaměřené na zdravé stravování a dostatečnou fyzickou aktivitu v rámci celého života, od nejranějších let, před těhotenstvím a během něj, a propagovaly a podporovaly přiměřené kojení a vhodné zavedení doplňkové výživy, a následně i zdravou výživu a podporu fyzické aktivity v rodinném a školním prostředí během dětství a dospívání a později v dospělosti a starším věku;

31.

využívaly tam, kde je to vhodné, akční plán EU pro boj s dětskou obezitou na období 2014–2020 jako vodítko pro efektivní kroky ke snížení dětské obezity a k podpoře osvědčených postupů;

32.

daly možnost občanům a rodinám přijímat informovaná rozhodnutí ohledně výživy a fyzické aktivity a poskytovaly informace pro všechny věkové a socioekonomické skupiny, zejména ty nejzranitelnější, jako např. děti, dospívající a starší, ohledně dopadu životního stylu na zdraví a ohledně toho, jak zlepšit své volby v oblasti výživy a jak zvýšit úroveň své fyzické aktivity;

33.

propagovaly možnosti zdravé výživy a spolupracovaly s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem dát tyto možnosti k dispozici a učinit je snadno dostupnými, aby byly lehce zvolitelné a dostupné pro všechny občany, s cílem snížit nerovnosti a poskytnout příležitosti a struktury pro denní fyzickou aktivitu v domovech, ve školách a na pracovištích;

34.

prosazovaly politiky, které podporují starší osoby, aby zůstaly aktivní, a vyhnuly se tak funkčnímu úpadku tím, že se vytvoří prostředí povzbuzující jejich aktivní zapojení do programů fyzické aktivity přizpůsobené jejich potřebám;

35.

podporovaly tam, kde je to vhodné, provádění obecných směrů EU v oblasti fyzické aktivity pro zdraví; plánování národních a regionálních dopravních politik a urbanistické plánování s cílem zlepšit dostupnost, přijatelnost a bezpečnost pěší chůze a jízdy na kole a jejich podpůrnou infrastrukturu;

36.

propagovaly zdravé životní prostředí, zejména ve školách, v předškolních zařízeních a sportovních zařízeních, díky podpoře nabídky možností zdravé výživy vycházející z nutričních norem a reakci na nadměrnou dostupnost a množství soli, nasycených tuků, transmastných kyselin a cukru, jakož i častou nebo nadměrnou spotřebu nealkoholických nábojů s přidáním cukru nebo kofeinu, a podpořily děti a dospívající, aby byli pravidelně fyzicky aktivní;

37.

podpořily iniciativy na propagaci zdraví na pracovišti s cílem usnadnit zdravé stravovací návyky a začlenit fyzickou aktivitu do každodenního pracovního života;

38.

podpořily a zmocnily pracovníky ve zdravotnictví, aby poskytovali preventivní poradenství, poskytovali péči občanům, pokud jde o zdravé stravovací návyky, výživu a fyzickou aktivitu; vyvíjely a podporovaly zavádění osvědčených postupů na základě podkladů pro prevenci, diagnózu a řízení v oblasti obezity a špatné výživy, zejména v dětství, dospívání a mezi staršími občany;

39.

zapojily se do meziodvětvových opatření a opatření v rámci různých politik v zájmu propagace zdravého stravování a fyzické aktivity v rámci všech politik zabývajících se zvyšujícími se úrovněmi nepřenosných nemocí souvisejících s nezdravým stravováním a nedostatkem fyzické aktivity, nadváhou a obezitou a nízkými úrovněmi účasti na fyzické aktivitě, napříč všemi věkovými skupinami a všemi socioekonomickými vrstvami;

40.

pokračovaly v činnosti ve spolupráci se všemi zúčastněnými stranami, včetně průmyslu, provozovatelů stravovacích zařízení, zdravotních a spotřebitelských nevládních organizací a akademické sféry s cílem podpořit efektivní, dalekosáhlá a věrohodná opatření a dohody, následujíce příkladu akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví, zejména pokud jde o novou úpravu složení potravin minimalizací transmastných kyselin, snížením nasycených tuků, snížením úrovní dodaného cukru a soli ve všech potravinách, jakož i pokud jde o úpravu velikosti porcí podle požadavků v oblasti stravování.

41.

podpořily vývoj nebo provádění národních akčních plánů v oblasti potravin a výživy a další opatření a politiky s cílem řešit společné výzvy v oblasti zdraví související s nezdravými stravovacími návyky, obezitou, špatnou výživou a nedostatkem fyzické aktivity občanů EU všech věkových skupin, se zvláštním zaměřením na děti a starší osoby, a případně podpořily provádění nákladově efektivních řešení;

42.

zvážily vhodná opatření přispívající k provádění akčního plánu EU pro boj s dětskou obezitou na období 2014–2020, včetně společných opatření v rámci programu EU v oblasti zdraví;

43.

podporovaly opatření pro snížení expozice dětí reklamě, marketingu a propagaci potravin s vysokým obsahem nasycených tuků a transmastných kyselin, s přidáním cukrů a soli;

44.

propagovaly zdravé stravování a zdůrazňovaly stravování podporující zdraví, jako např. středomořskou nebo jakoukoli jinou stravu v návaznosti na příslušná národní doporučení v oblasti stravování;

45.

využívaly existující nástroje, které mají k dispozici, zejména třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a program pro výzkum a inovace EU Horizont 2020, s cílem podpořit opatření v oblasti výzkumu a další politická opatření;

46.

zlepšily dosavadní shromažďování údajů na základě srovnatelných metod posouzení časových trendů souvisejících se stravováním, s dostupností potravin na úrovni jednotlivých osob nebo domácností, s fyzickou aktivitou a sedavým životním stylem;

47.

spolupracovaly se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem hledat nejlepší způsoby určování nedostatků v oblasti výzkumu, urychlovaly výměnu a přejímání osvědčených postupů a přikládaly prvořadý význam výzkum statutu výživy a fyzické aktivity skupin obyvatelstva a zaměřily se zejména na nejzranitelnější skupinu obyvatelstva, včetně dětí a starších obyvatel;

48.

přikládaly prvořadý význam podpoře posouzení nákladové efektivity činností a politik s cílem případně propagovat zdravé stravování a fyzickou aktivitu v různých socioekonomických a sociodemografických skupinách obyvatelstva.

49.

nadále poskytovala podporu a zajišťovala koordinaci pro současný rámec politiky v oblasti výživy a fyzické aktivity prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro výživu a fyzickou aktivitu a akční platformy EU pro stravu, fyzickou aktivitu a zdraví, a aby nadále usnadňovala výměnu informací a poradenství ohledně efektivních osvědčených postupů;

50.

stanovila výživové profily, jak stanoví čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví;

51.

poskytovala podporu a pomoc, pokud jde o transfer a zintenzivnění úspěšných iniciativ do dalších regionů nebo odvětví s cílem napomoci přeměně osvědčených postupů na pravidelné aktivity, které zlepší výživu a příjem potravin a stravovací návyky a fyzickou aktivitu evropského obyvatelstva;

52.

podporovala opatření a strategie v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, zejména pokud jde o prevenci, screening a posouzení špatné výživy související se zranitelností a vyšším věkem, a inspirovala se osvědčenými postupy identifikovanými v evropském inovačním partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí (25);

53.

podpořila členské státy v zájmu lepšího využití existujících ukazatelů a monitorovacích systémů pro nepřenosné nemoci, jak byly nedávno vyvinuty Světovou zdravotní organizací, případně s cílem zlepšit vykazování v rámci globálního monitorovacího rámce pro nepřenosné nemoci;

54.

podala zprávu Radě do roku 2017 a opětovně v roce 2020 ohledně pokroku dosaženého při provádění akčního plánu EU pro boj proti dětské obezitě na období 2014–2020 i o dalších iniciativách prováděných v souvislosti se strategií pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou.