15.1.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 12/16

Zpravodajka:

paní Ouin

1.1

Doporučení Evropské unii:

1.2

Členským státům:

1.3

Sociálním partnerům:

1.3.1

Podnikatelům:

1.3.2

Odborům, organizacím zaměstnavatelů a radám zaměstnanců:

2.1

Toto stanovisko se zabývá pouze službami a pracovními místy v domácnostech rodin, nikoli všemi službami (jesle, domovy důchodců, školní jídelny, školní družiny atd.). Rozvoj a profesionalizace práce v cizí domácnosti má pro rovnost v zaměstnání strategický význam, jelikož tuto práci vykonávají převážně ženy a stejně tak jsou to ženy, kdo potřebuje služby hlídání dětí, pomoci starším osobám a péče o domácnost, aby se v pracovním životě vyrovnaly mužům. Tyto služby jsou prospěšné jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Vytvářejí nová pracovní místa, naplňují potřeby stárnoucí společnosti a usnadňují slaďování soukromého a pracovního života. Zlepšují kvalitu života a sociální začlenění a usnadňují starším občanům život v jejich domovech.

2.2

V oblasti služeb pro rodiny je nicméně vhodné rozlišovat tři velké oblasti: úklid obydlí, hlídání dětí a péči o nemocné, o vážně postižené a o starší osoby. Rozlišovat mezi těmito oblastmi je vhodné, protože se částečně liší požadované dovednosti a kvalifikace (přestože jsou často vzájemně propojeny) a jelikož se v různých zemích velmi liší i institucionální a organizační struktury pro různé oblasti nebo služby a následně také situace, status a vnímání osob, které je poskytují.

2.3

Je nutné poukázat na to, že velkou část pomoci rodinám poskytují v současnosti osoby pracující na černo, což poškozuje jednak je, ale také rodiny a stát.

2.4

K rozvoji služeb pro rodiny je třeba, aby se usilovalo o jejich opětovné zhodnocení a aby se tyto služby zbavily břemene tradic, na jejichž základě jsou tyto práce, často ještě vykonávané zdarma ženami v domácnosti, stále považovány za málo kvalifikované.

2.5

Mezi podmínky rozvoje této práce patří to, aby tato zaměstnání vystoupila ze stínu, profesionalizovala se, stala se skutečnými povoláními s pracovní smlouvou, odbornou přípravou, sociálním zabezpečením, postupem v kariéře a s právy srovnatelnými s právy ostatních zaměstnanců.

2.6

EHSV již vydal ohledně rozvoje odvětví osobních služeb (1), profesionalizace práce v domácnosti (2), boje s šedou ekonomikou a nehlášenou prací (3) a dopadů sociálních investic (4) řadu důležitých doporučení, o nichž se zde pouze zmíníme.

2.7

Ve strategii Evropa 2020 je stanoven ambiciózní cíl dosáhnout 75 % míry zaměstnanosti žen a mužů ve věku 25–65 let. Pokrok v zaměstnanosti žen vázne mj. vlivem rodinných povinností. A cíl rovnosti v zaměstnání vázne na chabém zapojení mužů do těchto rodinných povinností. Překážkou plnění strategie jsou úsporná opatření, v jejichž důsledku se snižují veřejné výdaje na služby spojené s péčí, jež vykonávají převážně ženy, a následně se zvyšuje odpovědnost za péči v rámci rodiny. Toto omezené zajišťování pečovatelské infrastruktury v mnoha členských státech a nerovnost mezi ženami a muži při sdílení neplacených prací v domácnosti je překážkou pro dosažení cíle rovnosti v zaměstnání.

2.8

Nerovnost žen a mužů v zaměstnání se projevuje rozdíly v odměňování a soustředěním žen v některých povoláních (nevyrovnané zastoupení pohlaví) a mužů v jiných. Díky rozvoji služeb pro rodiny by bylo možné zvýšit počet žen zaměstnaných na plný úvazek a zlepšit přístup k odbornému vzdělávání a postup v kariéře, a to jak pro poskytovatele, tak pro příjemce těchto služeb.

2.9

Když v oblasti služeb pro domácnosti vzniknou zaměstnání, jejichž kvalifikace a dovednosti budou uznány lepším platem a menší nejistotou, pomohlo by to do těchto profesí přilákat i muže. Také je potřeba věnovat se výchově dětí, aby tyto práce nevnímaly jako výhradně ženské.

2.10

Rozvojem těchto služeb by mohly vzniknout miliony pracovních míst. Pokud by každá rodina zadala hodinu domácích prací týdně placené osobě, mohlo by se tak vytvořit na 5,5 milionu pracovních míst (5). Také je zde prostor pro sociální a technologické inovace, především vzhledem k tomu, že potřeby rostou spolu se stárnutím populace a ubýváním sociálních služeb určených rodinám. V této souvislosti je zásadně důležité zaměřit se na svobodnou volbu domácností při hledání vhodných řešení těchto měnících se potřeb rodin.

3.1

Každá rodina má obydlí a oděvy, jež je třeba udržovat, v každé rodině je třeba připravovat jídlo, starat se o děti, o staré rodiče nebo pomáhat nemocným. Aby žena všechny tyto úkoly zvládala, musí často pracovat na částečný úvazek, což je na újmu povolání, na něž byla připravena, nebo času určeného ke vzdělávání.

3.2

Využívání cizích služeb však není spontánní, protože není snadné pouštět do svého domova jiné osoby a zejména proto, že tyto služby jsou příliš nákladné.

3.3

Tyto služby rodinám v současnosti stále ještě často poskytují ženy, zejména přistěhovalé, které jsou málo placené, často se jedná o nehlášenou a nejistou práci a někdy o nelegální práci. Koncentrace žen v povoláních v oblasti úklidu, péče a vzdělávání posiluje vžité genderové stereotypy, které jsou překážkou pro některé muže, vede k nerovnosti mezi ženami a muži a dále podkopává úsilí o překlenutí existujících velkých platových rozdílů mezi muži a ženami. Kromě toho přispívá k představám o tom, že práce žen je podřadná.

3.4

Pracovníkem v domácnosti je ten, jehož činnost se odehrává u někoho doma, v jeho domácnosti. MOP nazývá pracovníky v tomto odvětví „pracovníky v domácnosti“, spojení „v domácnosti“ však má v některých členských státech negativní konotace. Protože tutéž práci označují různé pojmy (6) (zaměstnání v rodinách, osobní služby, pomoc v domácnosti, pečovatelka, paní na hlídání, pracovnice v rodinách, uklízečky atp.), není snadné pro ni vypracovat statistiky.

3.5

MOP odhaduje, že v Evropské unii existuje 5 milionů pracovníků v domácnosti. Toto číslo je však pravděpodobně podhodnoceno, protože pouze ve Francii, kde se díky daňovým úlevám podařilo legalizovat nelegální práci a tedy tato zaměstnání spočítat, jejich počet v současnosti dosahuje 2 milionů osob. Tato práce je převážně vykonávána formou ujednání o přímém zaměstnání mezi pracovníky v domácnosti a rodinami (60–70 % tohoto odvětví) bez využití prostředníka.

4.1.1

Je nutné poukázat na to, že ohledně těchto zaměstnání, zejména pokud jde o úklid domácnosti, stále ještě často panuje povědomí, že nevyžadují zvláštní znalosti a dovednosti. Jsou rovněž považována za přechodná (např. au pair) a ne za kariérní volbu.

4.1.2

Rodiny ve většině případů nevyžadují žádný diplom ani osvědčení a svěřují své děti, své staré rodiče a klíč od domu osobám, aniž by měly jakoukoliv záruku, že jim mohou důvěřovat. Vstoupit do cizí domácnosti a přizpůsobit se požadavkům jednotlivých rodin vyžaduje soubor skrytých psychologických a technických dovedností, které se podceňují a nesou vždy dobře definovány.

4.1.3

Protože se společnost na tuto práci dívá negativně, jsou to často přistěhovalé ženy, které ve své zemi zanechávají děti a stárnoucí rodiče a jdou se starat o děti a rodiče druhých v bohatých zemích. Evropská unie přitom trpí nezaměstnaností. Tito pracovníci o sobě samých často nemají příliš dobrý obrázek, protože si tato zaměstnání, která se považují na nepříliš prestižní, nevybrali. Přistěhovalé ženy jsou v současnosti často nadměrně kvalifikované, ale jsou směřovány do odvětví, které je pro ně jednou z mála možností pracovat a kde velmi často nejsou zaručena nebo dodržována jejich zaměstnanecká práva. Toto „plýtvání mozky“ je příčinou vážných obav, a to nejen pokud se týká jednotlivých přistěhovalých žen, ale i společnosti, v níž pracují.

4.2.1

Toto odvětví zaměstnává nekvalifikovanou i nadměrně kvalifikovanou pracovní sílu, již zaměstnávají fyzické osoby, které nemohou platit vysokou cenu, pokud členský stát tomuto odvětví neposkytne daňové úlevy.

4.2.2

Pracovat v rodinách může být nejisté, jelikož situace v rodinách se mění. Obzvláště pokud potřebují rodiny tyto pracovníky jen několik hodin týdně, musí si tito pracovníci k zajištění živobytí obstarat více zákazníků a neustále hledat další, aby nahradili ty, kteří je již nepotřebují.

4.2.3

Práce v cizí domácnosti byla až do nedávné doby vyloučena z mezinárodních úmluv v oblasti práce MOP. To se změnilo úmluvou č. 189, která byla přijata v roce 2012, ale ratifikovaly ji jen dva evropské státy (7).

4.2.4

Pracovníci v domácnosti jsou rozptýleni po jednotlivých domácnostech, a tak je pro ně obtížné se organizovat v odborech. Ve velké většině případů se o to ani nezajímají. Jejich požadavky a zájmy by však byly lépe akceptovány, pokud by se za ně postavily a hájily je silné reprezentativní odbory. Protože stojí sami tváří v tvář rodinám, které je zaměstnávají, je pro ně těžké hájit svá práva. Situace je ještě horší, když neovládají dobře jazyk, jsou oběťmi obchodování s lidmi a nemají přístup ke svým dokladům.

4.2.5

V členských státech EU roste výskyt příkladů plánů na strukturalizaci tohoto odvětví, které postupují různým tempem a mají odlišný záběr a umožňují vznik a rozvoj samostatného hospodářského odvětví, v němž se vyjednávají kolektivní smlouvy uzpůsobené službám pro rodiny. V případě, že se (znovu) vyjednávají kolektivní smlouvy, je třeba věnovat pozornost komplexitě kvalifikací a rozměru lidských vztahů.

4.2.6

Při přijímání opatření pro větší profesionalizaci odvětví osobních služeb je důležité vzít v úvahu různý typy zaměstnavatelů v tomto odvětví (prostředníci či fyzické osoby), aby se tak předešlo nejasnostem ohledně postavení či odpovědností.

4.2.7

Před soud byly postaveny případy moderního otroctví, jelikož v odvětví práce v domácnosti se obchoduje s lidmi. Migrující ženy jsou tak vystaveny riziku sexuálního a pracovního vykořisťování, což přispívá ke špatnému image tohoto odvětví.

5.1.1

Abychom se ze současné situace (hodně nelegální práce, více zaměstnavatelů) dostali ke skutečným zaměstnáním, kde by se dovednosti zhodnocovaly stejně jako v jiných oborech, je nezbytné lépe uznávat a oceňovat tyto služby, mj. pomocí spravedlivých platů, přičemž tyto služby musí zůstat přístupné všem. Tyto dvě podmínky je možné splnit pouze s dodatečným financováním – daňové úlevy, částečně hrazené poukázky (jako je tomu již u stravenek), dávky sociálního zabezpečení a příspěvek uživatele. Daňové úlevy soukromým osobám se ukázaly jako účinné při rekonstrukci bydlení ve Švédsku, kde se vytvořila pracovní místa ve stavebnictví. Ve Francii se práci v cizí domácnosti podařilo zlegalizovat tehdy, když byly zavedeny daňové úlevy. Navíc byly zavedeny poukázky na tyto služby, což zjednodušilo administrativní postupy. Tento systém byl dokončen díky rozšíření internetu, kterým odpadlo vyplňování papírových formulářů.

5.1.2

Tato zaměstnání bude možné profesionalizovat a nabízet kvalitní služby jen tehdy, pokud se uplatní veřejné financování (daňové pobídky), sociální financování (rodinné přídavky, příspěvky ze strany podniků, pojišťoven a zdravotních pojišťoven, rad zaměstnanců atp.) i soukromé financování (platba za služby fyzickými osobami). V rámci plánů na rovné postavení žen a mužů a opatření ke sladění rodinného a pracovního života se mohou financování těchto služeb pro rodiny svých zaměstnanců účastnit podniky. Některé to již dělají. Evropská komise by měla vypracovat přehled těchto osvědčených postupů a informovat o nich, aby se povzbudilo vytvoření poukázek na tyto služby, které by se mohly rozšířit na trh všech členských států.

5.2

Řešit nejistotu – zakládat nové podniky, rozvíjet sociální dialog v tomto odvětví v souladu se specifickými rysy a kulturními zvyklostmi každého členského státu

5.2.1

S rostoucími potřebami rodin v oblasti domácích prací je nutné konsolidovat a stabilizovat svobodnou volbu, pokud jde o různé služby nabízené v členských státech, a rovněž doplňkovou povahu těchto služeb, aby se vytvořil nový model schopný podporovat sociální inovace v Evropě.

Nejistotu zaměstnání v tomto odvětví lze řešit pouze položením důrazu na tyto dvě hlavní otázky: 1) potřebu profesionalizovat pracovní místa, aby se zvýšila kvalita poskytovaných služeb a zaručil se skutečný profesní rozvoj pracovníků v domácnosti (viz odstavec 5.3), a 2) potřebu oficiálně uznat sociální dialog v tomto odvětví, neboť je to velmi důležitý způsob, jak zaručit blahobyt a slušnou práci pracovníkům v domácnosti i rodinám, bez ohledu na formu těchto služeb. V této souvislosti má zásadní význam pomoc rodinám využívat služeb profesionalizovaného sektoru, jehož činnost je hlášená (viz odstavec 5.1), a to tím, že se jim dá možnost zvolit si strukturu své volby.

Služby nabízené rodinám v oblasti pomoci s péčí o děti, starší osoby či o členy rodiny se závažným postižením nebo se sladěním jejich profesního a soukromého života se mimoto odlišují od všech ostatních: přímo se totiž dotýkají intimity a soukromí domácností, a proto je nelze svěřit jakékoliv neznáme osobě. Z tohoto důvodu je zcela nezbytné zaručit odvětvový sociální dialog v souladu s hodnotami Evropské unie a kulturními zvyklostmi každého členského státu.

5.2.2

Rozvoj tohoto odvětví kromě toho vyžaduje rozvoj podniků (družstev, sdružení nebo společností), které budou fungovat jako prostředníci mezi těmi, kdo tyto služby potřebují, a těmi, kdo mají kvalifikaci k jejich poskytování. Úkolem podniku je hledat zákazníky a nabídnout zaměstnanci plán práce. Zaměstnanec tak může mít jedinou pracovní smlouvu, což mu usnadňuje sociální zabezpečení a umožňuje financovat dobu, kdy se přepravuje mezi domácnostmi klientů, vzít si dovolenou nebo se vzdělávat. Tento prostředník má také na starosti kontakt se zákazníkem – odpovídá za to, že mu bude posílat kompetentní, poctivé, diskrétní a proškolené pracovníky, a za to, že služba bude poskytnuta i tehdy, když bude osoba, která ji poskytuje obvykle, nemocná nebo na dovolené. Zákazník nesvěřuje svoji domácnost nebo členy své rodiny osobě, ale podniku.

5.2.3

Když vzniknou podniky, budou se tito pracovníci moci stát zaměstnanci jako ostatní. Tento typ podniku již existuje. Evropská komise by měla vypracovat přehled jednotlivých modelů a informovat o nich a měla by je analyzovat z hlediska služeb poskytovaných zákazníkům a sociálních podmínek zaměstnanců.

5.2.4

Navíc když se zákazníci raději sami ujmou úlohy zaměstnavatele, což jim ponechává volbu ohledně osoby, kterou vpustí do svého domova, je zapotřebí dbát na to, abychom tyto rodiny informovali a ty mohly plnit své povinnosti zaměstnavatele, který dodržuje pravidla. Členské státy by měly zajistit, aby tato pravidla byla přiměřená a aby jim průměrná rodina mohla dostát.

5.3.1

Ve Švédsku byl v roce 2007 zaveden systém daňového zvýhodnění pro služby poskytované v cizích domácnostech. Díky této slevě na dani se značně zlevnily služby v domácnosti, jelikož sleva byla stanovena na 50 %. Zákazník platí polovinu ceny služby a druhou polovinu odvádí podniku daňová správa.

5.3.2

Dříve bylo obtížné koupit si ohlášenou službu v domácnosti. Dnes, o sedm let později, je fakty prokázáno, že tato sleva na dani vytvořila a neustále vytváří nové podniky a nová pracovní místa, zejména pro osoby, jež se nacházely mimo trh práce.

5.3.3

Daňová reforma měla pozitivní dopad na odvětví, v němž se velká část služeb poskytovala na černo. Snížení daně přispělo jak tomuto odvětví a jeho zákazníkům, tak společnosti jako celku.

5.3.4

Obrat tohoto odvětví dosahoval v roce 2013 více než půl miliardy euro a bylo v něm zaměstnáno více než 16  000 osob. Počet zaměstnaných v posledních letech neustále rostl. Mezi lety 2012 a 2013 vzrostl počet zaměstnaných v odvětví služeb v domácnosti o 16 %.

5.3.5

Většinu podniků zakládají ženy a často jsou to přistěhovalé ženy. Více než třetina zákazníků využívajících služby v domácnosti je starší 65 let (dvě třetiny jsou ženy). Celkově tvoří 62 % zákazníků ženy všech příjmových skupin, zejména však střední třídy. Rodiny patří mezi ty, kdo tyto služby využívají nejvíce. Dvě třetiny osob zaměstnaných v odvětví služeb v domácnosti byla předtím nezaměstnána nebo pracovala na černo. Zhruba 80 % tvoří ženy a 40 % zaměstnanců se narodilo mimo Švédsko.

5.3.6

Hlavní organizace zaměstnavatelů ze sektoru služeb uzavřela jménem podniků z odvětví služeb v domácnosti kolektivní smlouvy se svými protějšky z řad odborových organizací. V těchto kolektivních smlouvách jsou stanovena pravidla pro platy, pracovní dobu, placenou dovolenou, vzdělávání a sociální zabezpečení a další aspekty.

5.3.7

Reforma vedla ke zvýšení zaměstnanosti, snížení nezaměstnanosti, snížení doby pracovního volna z důvodu nemoci a taktéž ke zvýšení daňových příjmů, čímž tento systém vlastně financuje sám sebe.

5.4.1

K činnostem, které vyžadují technické dovednosti (pravidla hygieny, fungování spotřebičů, používání produktů, mytí dětí, pomoc dospělým se zvednout atp.), se přidávají dovednosti v mezilidských vztazích (získat si důvěru, být diskrétní, samostatný, dokázat se přizpůsobit každému zákazníkovi). Měla by se sestavit klasifikace, která by tyto dovednosti rozdělila podle toho, zda je potřeba se postarat pouze o byt nebo zda jsou v domácnosti i děti nebo starší osoby, zda je zákazník přítomen nebo ne, zda je samostatný nebo závislý na pomoci (tělesně nebo duševně).

5.4.2

Paradoxní je, že tyto práce nejsou některými osobami dostatečně uznávány, přinášejí však větší naplnění než řada jiných. Uklidit domácnost, pomoci druhým, navázat vztah s dětmi – to je uspokojující. Veřejné orgány by ve spolupráci s odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů mohly na jedné straně podporovat profesionalizaci těchto služeb, odbornou přípravu dotčených osob a vydávání osvědčení o získaných dovednostech a na druhé straně usilovat o zřízení struktur pro seskupování a organizování služeb pro rodiny.

5.4.3

K tomu, aby se změnilo vnímání těchto činností, je musíme pojmenovat a ohodnotit je z hlediska technického i vztahového díky tomu, že je srovnáme s rovnocennými činnostmi v jiných oborech. Je zapotřebí zavést diplomy, osvědčení a odborné vzdělávání, kterými by se potvrdily nabyté zkušenosti. Některé již existují.

5.4.4

Bylo by rovněž rozumné usnadnit kariérní postup těchto pracovníků na jiná pracovní místa či přechod na jiná povolání jak v tomto odvětví, tak v jiných odvětvích. To je zvláště důležité v případě nadměrně kvalifikovaných přistěhovalých žen, jež jsou směřovány k poskytování služeb rodinám, aby se tak zabránilo „plýtvání mozky“.

5.4.5

Měla by se přijmout opatření k vymýcení obchodování s lidmi v souvislosti se službami rodinám, protože se jedná o jasné porušování lidských práv.

5.4.6

Odborové organizace zaměstnanců často odborovou činnost pracovníků v domácnosti přehlížely vzhledem k tomu, že tato činnost je skutečně složitá v důsledku nepřístupnosti odborů do domácností, neviditelnosti těchto pracovníků a jejich rozptýlení. Sdružení pracovníků v domácnosti v odborech by mohlo zajistit pokrok při profesionalizaci odvětví služeb rodinám. A tato profesionalizace je jednou z podmínek rovnocenného postavení žen a mužů v práci.