1. Úvod

Evropská rada se ve svých závěrech z října 2013 zaměřila na digitální ekonomiku, inovace a služby jako na hnací síly růstu a tvorby pracovních míst. Vyjádřila požadavek, aby EU poskytla správné rámcové podmínky pro jednotný trh v oblasti dat velkého objemu a cloud computingu.

Jako odpověď na tuto výzvu jsou v tomto sdělení nastíněny prvky ekonomiky budoucnosti založené na datech a uvedeny některé praktické závěry, jejichž cílem je přechod na tento typ ekonomiky podpořit a zrychlit. Sdělení rovněž stanovuje současné a budoucí aktivity v oblasti cloud computingu[1].

Toto sdělení vychází z výsledků různých konzultací[2] a z příslušných legislativních návrhů, které již byly předloženy, například ohledně reformy právních předpisů EU o ochraně osobních údajů a o bezpečnosti sítí a informací[3].

Celosvětový kontext a výzva k akci

Jsme svědky nové průmyslové revoluce vyvolané digitálními daty, výpočetní technikou a automatizací. Lidské činnosti, průmyslové procesy i výzkum vedou ke sběru a zpracování dat v neporovnatelně větším měřítku než kdy předtím, což podněcuje vznik nových produktů a služeb i nových obchodních postupů a vědeckých metodik.

Výsledné soubory dat jsou tak velké a složité, že začíná být obtížné zpracovat data tak velkého objemu pomocí stávajících nástrojů a metod pro správu dat. Technologický pokrok zároveň otevírá nové možnosti, jak se s těmito problémy vypořádat. Cloud computing například poskytuje výpočetní výkon ve velkém měřítku jako službu ekonomice založené na datech, podobně jako elektrárny pohánějí zpracovatelský průmysl.

Očekává se, že hodnota technologie v oblasti dat velkého objemu a souvisejících služeb vzroste v roce 2015 celosvětově na 16,9 miliard USD se složenou roční mírou růstu 40 %, což představuje přibližně sedmkrát větší růst než růst trhu informačních a komunikačních technologií (IKT) celkově. Podle nedávné studie by se měl jen v samotném Spojeném království v následujících pěti letech zvýšit počet zaměstnanců specializovaných na data velkého objemu ve velkých firmách o více než 240 %[4].

Tento celosvětový trend skrývá obrovský potenciál v různých oblastech, počínaje zdravotnictvím a bezpečností potravin, přes klima a účinnost zdrojů energie až po inteligentní dopravní systémy a inteligentní města, který si Evropa nemůže dovolit nevyužít.

Evropská digitální ekonomika si však ve srovnání s USA osvojuje datovou revoluci jen pomalu a rovněž postrádá srovnatelnou průmyslovou kapacitu. Financování výzkumu a inovací v oblasti dat v EU nedosahuje kritického objemu a odpovídající činnosti jsou z velké části nekoordinované. Chybí odborníci v oblasti dat, kteří by byli schopni převést technologický pokrok do konkrétních podnikatelských příležitostí. Složitost stávajícího právního prostředí spolu s nedostatečným přístupem k velkým souborům dat a podpůrné infrastruktuře vytváří překážky vstupu na trh pro malé a střední podniky a potlačuje inovace.

V důsledku toho existuje v Evropě méně úspěšných datových společností než v USA, kde si velké subjekty uvědomily, že je třeba investovat do nástrojů, systémů a nových procesů založených na datech. V mnoha odvětvích (zdravotnictví, inteligentní výrobní závody či zemědělství), v nichž je využívání těchto metod stále v začátcích a kde se dominantní globální hráči dosud neobjevili, se však skrývají významné nové příležitosti.

Zrychlující se digitalizace veřejných služeb, která vychází z potřeby modernizovat, snižovat náklady a poskytovat inovativní služby, otevírá nové možnosti pro optimalizaci ukládání dat a jejich přenos, zpracování a analýzu.

Současně se však objevují zprávy, že veřejné či soukromé subjekty používají podobné technologie pro účely dohledu, což může u jednotlivců i organizací vzbuzovat obavy a snížit důvěru v digitální ekonomiku. Komise vždy brala tyto obavy velmi vážně. Nadále je bude řešit a k tomuto účelu zavede pravidla pro účinnou ochranu údajů a bezpečnost sítí a informací, podpoří bezpečné technologie a bude veřejnost informovat o způsobech, jak rizika ohrožující soukromí a bezpečnost snížit. Vysoká úroveň důvěry je pro ekonomiku založenou na datech zásadní[5].

Aby EU byla schopná těchto příležitostí využít a konkurovat v rámci ekonomiky založené na datech v celosvětovém měřítku, je nezbytné, aby:

• podpořila průkopnické iniciativy v oblasti dat, které by zlepšily konkurenceschopnost, kvalitu veřejných služeb a život občanů. Průkopnické iniciativy maximalizují dopad financování EU ve strategicky důležitých hospodářských odvětvích. K těm patří odvětví zdravotnictví (personalizovaná medicína), integrovaného řízení dopravy a logistiky pro celé regiony, řízení potravinových řetězců sledováním potravin od výrobce až ke spotřebiteli atd.;

• rozvíjela své základní technologie, příslušné infrastruktury a schopnosti, zejména ve prospěch malých a středních podniků;

• ve velké míře sdílela, využívala a rozvíjela své zdroje veřejných údajů a infrastruktury pro výzkumná data;

• zaměřila veřejný výzkum a inovace na technické, právní a jiné překážky;

• zajistila, že odpovídající právní rámec a příslušné politiky (například pro oblast interoperability, ochrany údajů, bezpečnosti a práv duševního vlastnictví) jsou datům vstřícné, což povede k větší právní jistotě pro podniky a vybuduje důvěru spotřebitelů v datové technologie;

• urychleně dokončila legislativní procesy týkající se reformy rámce EU v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti sítí a informací a podpořila výměnu a spolupráci mezi příslušnými donucovacími orgány (např. orgány pro ochranu údajů, ochranu spotřebitele a bezpečnost sítí);

• zrychlila digitalizaci veřejné správy a služeb, aby se zvýšila jejich účinnost, a

• k uvedení výsledků datových technologií na trh využila veřejné zakázky.

Nezbytnou působnost a rozsah požadovaných činností, např. budování špičkových kapacit pro propojení, ukládání a zpracování dat pomocí superpočítačů nebo určení oblastí strategického významu pro Unii, v nichž by mohlo dojít k zásadnímu posunu, může zaručit koordinovaný akční plán, do něhož se zapojí členské státy a EU.

Účelem tohoto sdělení je na základě probíhajících odvětvových činností, které již k ekonomice založené na datech přispívají (např. v oblasti multimodálního cestování), podnítit diskuzi o vypracování takového akčního plánu s Evropským parlamentem, Radou a dalšími zúčastněnými stranami, včetně sítě národních digitálních koordinátorů[6]. K nasměrování této diskuze se ve sdělení popisují charakteristiky ekonomiky založené na datech a nastiňuje řada počátečních opatření, která mají přispět k vytvoření ekonomiky tohoto typu v Evropě.

2. Data jsou ústředním bodem budoucí znalostní ekonomiky a společnosti

Různých způsobů, jak digitální data vznikají, jsou shromažďovány, zpracovávány a používány, rychle přibývá. Výrobci například shromažďují a zpracovávají data k optimalizaci toku materiálů a zboží, zatímco nové zboží a služby stále více závisí na vestavěné analýze dat (embedded data analytics) (například protisrážkové systémy – collision-avoidance systems).

Podle normy ISO/IEC 2382-1 jsou data „opakovaně interpretovatelná formalizovaná podoba informace vhodná pro komunikaci, vyhodnocování nebo zpracování“. Data mohou vytvořit lidé nebo je mohou vygenerovat stroje/čidla, často jako „vedlejší produkt“. Příklady: geoprostorové informace, statistiky, data o počasí, výzkumná data, atd. 

Za předpokladu, že jsou případná pravidla pro ochranu osobních údajů dodržována, mohou být data poté, co jsou zaznamenána, mnohokrát znovu použita, aniž by došlo ke ztrátě věrnosti. Toto agregované vytváření hodnot je jádrem koncepce hodnotového řetězce dat. Například agregované lokalizační informace o mobilních telefonech v autech mohou být opětovně využity pro poskytování dopravních informací v reálném čase.

Pojem „data velkého objemu“ označuje velké množství různých typů dat produkovaných velmi rychle z velkého počtu zdrojů různých druhů. Zpracování dnešních velmi proměnlivých souborů dat generovaných v reálném čase vyžaduje nové nástroje a metody, například výkonné procesory, software a algoritmy[7].

Analyzování dat[8] obecně znamená lepší výsledky, postupy a rozhodnutí. Pomáhá nám vytvářet nové nápady či řešení nebo přesněji předpovídat budoucí události. V důsledku technologického pokroku se přetvářejí celá odvětví tím, že systematicky staví na analýze dat[9].

Pojem „inovace založené na využití dat“ se týká schopnosti podniků a orgánů veřejného sektoru využívat informace ze zlepšené analýzy dat pro vytvoření lepších služeb a zboží, které usnadňují každodenní život jednotlivců a organizací, včetně malých a středních podniků[10].

Aby bylo využití dat snazší a snížily se transakční náklady, platí, že čím méně omezení a čím harmonizovanější pravidla pro opakované použití údajů, tím lépe. Charta o veřejně přístupných údajích skupiny G8 z roku 2013, která se nese ve stejném duchu jako politika volného přístupu k údajům dříve vytvořená Komisí[11], obsahuje zásadu „automaticky přístupných dat“ a zdůrazňuje, že je třeba, aby lidé i stroje mohli data volně a otevřeně opakovaně používat.

Pojmem „veřejně přístupné údaje“ se rozumí podmnožina dat, zejména dat, jež jsou všem volně dostupná k opakovanému použití pro komerční i nekomerční účely.

Existence souborů dat – ať již jsou rozděleny mezi různé lokality a zdroje, s otevřeným či omezeným přístupem, případně obsahujících osobní údaje, které potřebují zvláštní ochranu – představuje nové výzvy pro základní infrastrukturu. Analýza dat vyžaduje bezpečné a důvěryhodné prostředí, které umožňuje operace mezi různými infrastrukturami, platformami a službami na bázi cloud computingu a vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC)[12].

Inovace založené na využití dat přináší ohromné nové pracovní příležitosti. Vyžaduje však multidisciplinární týmy s vysoce kvalifikovanými odborníky v oboru analýzy dat, strojového učení a vizualizace, stejně jako odborníky na příslušné právní aspekty, jako je vlastnictví dat, licenční omezení a ochrana údajů. Zásadní význam má odborná příprava odborníků v oblasti dat, kteří by dokázali provádět hloubkové tematické analýzy, využívat výsledky strojového zpracování, získávat pomocí dat přehled o situaci a využívat je pro zlepšení rozhodovacího procesu.

Programy financování výzkumu a inovací z prostředků EU v rámci Horizontu 2020 i z vnitrostátních prostředků se mohou zaměřit na související technické záležitosti: od vytváření a aktivace dat prostřednictvím sítí, technologií ukládání a komunikačních technologií po rozsáhlou analýzu, pokročilé softwarové nástroje a kybernetickou bezpečnost. Konečně je také důležitá podpora, která stimuluje podnikání a inovace v jednotlivých odvětvích.

3.   Směřování k ekonomice EU založené na datech

Výrazným znakem ekonomiky založené na datech bude ekosystém různých typů subjektů vzájemně působících na jednotném digitálním trhu, což bude mít za následek více obchodních příležitostí a větší dostupnost znalostí a kapitálu, zejména pro malé a střední podniky, a rovněž bude účinněji stimulovat odpovídající výzkum a inovace.

Prosperující ekonomika založená na datech bude mít tyto rysy:

3.1. Dostupnost kvalitních, spolehlivých a interoperabilních souborů dat a základní infrastruktury

1) vlastní soubory dat: Kvalitní, spolehlivá a důvěryhodná data pocházející z rozsáhlých souborů dat, včetně veřejně přístupných údajů (např. pozorování zemského povrchu a jiná geoprostorová data, jazykové zdroje, vědecká data, data o dopravě, data o zdravotní péči, finanční data, digitalizovaná kulturní díla), budou široce dostupná pro účely nových datových produktů. V rámci jednotného digitálního trhu nebudou toku dat napříč odvětvími, přes hranice a mezi jazyky bránit žádná nepřiměřená omezení. Uživatelé budou mít dostatečnou důvěru v technologie, v chování provozovatelů a pravidla, jimiž se provozovatelé řídí;

2) flexibilita nezbytná k využívání souborů dat: standardní a sdílené formáty a protokoly pro shromažďování a zpracování dat z různých zdrojů koherentním a interoperabilním způsobem napříč odvětvími a vertikálními trhy (energie, doprava, životní prostředí, inteligentní města, maloobchod, bezpečnost atd.); a

3) spolehlivé infrastruktury, zdroje a služby: portály s veřejně dostupnými údaji a výzkumné infrastruktury, které podporují inovace založené na využití dat, fungující na základě rychlého internetového připojení a dostupnosti rozsáhlých a flexibilních výpočetních zdrojů (zejména HPC, infrastruktury a služby související s technologiemi grid a cloud computing a statistická infrastruktura).

3.2. Lepší rámcové podmínky, které usnadňují vytváření hodnot ze souborů dat

1) odpovídající znalostní základna: malé a velké podniky a univerzity spolupracují na odborné přípravě dostatečného počtu odborníků v jednotlivých oblastech, aby uspokojily silnou poptávku na trhu práce. Dochází zde k účinnému a efektivnímu vzájemnému podněcování talentů a dovedností mezi nejrůznějšími obory; a

2) úzká spolupráce mezi zúčastněnými subjekty: univerzity/veřejné výzkumné ústavy a partneři z řad soukromých subjektů, zvláště malé a střední podniky, spolupracují na výzkumu a inovacích mezi různými odvětvími díky snazšímu přístupu ke znalostem a technologiím a jejich snadnějšímu předávání. Tato spolupráce veřejného a soukromého sektoru zajišťuje dostupnost a další rozvoj spolehlivých a odpovídajících algoritmů, nástrojů a metod pro deskriptivní i prediktivní analýzy dat, zpracování dat, simulace, vizualizace, podporu rozhodnutí a integraci výsledků do nových produktů.

3.3. Škála oblastí využití, v nichž lepší zpracování dat velkého objemu může být přínosem

1) systémy: Systémy IKT schopné snímat, aktivovat, počítačově zpracovat a komunikovat vestavěné do fyzických předmětů, propojené prostřednictvím internetu a nabízející občanům a podnikům velkou řadu inovativních aplikací a služeb (inteligentní propojené předměty); a

2) počáteční uživatelé a propagátoři: subjekty veřejného sektoru jsou „prvními zákazníky“ a působí jako zprostředkovatelé nových datových služeb a digitálního zboží. Veřejný sektor hraje klíčovou roli při přijímání služeb cloud computingu a dalších nových přístupů a při vytváření důvěry občanů a podniků, včetně malých a středních podniků.

4. Akční plán k vytvoření ekonomiky budoucnosti založené na datech

Pokrok směrem k prosperující ekonomice založené na datech vyžaduje budování komunit a správné rámcové podmínky.

4.1. Budování komunit 1. Evropské partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti dat

Podle názoru Komise může při rozvíjení datových komunit a podporování výměny osvědčených postupů hrát důležitou úlohu strategická spolupráce prostřednictvím smluvního partnerství veřejného a soukromého sektoru (cPPP)[13]. V souladu se zásadami uvedenými v programu Horizont 2020 má Komise za to, že dostatečně přesně vymezené cPPP by bylo nejúčinnějším způsobem, jak Horizont 2020 v této oblasti provádět, zejména vzhledem k požadované míře vlivu, rozsahu zapojených zdrojů a významu dlouhodobého závazku.

Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru zakotvuje závazky ze strany Komise a odvětví k účasti na činnostech spojených s výzkumem a inovacemi a představuje cenné diskuzní fórum. Řídí činnosti výzkumu a inovací podle strategického programu výzkumu a inovací (SRIA), který je třeba koordinovat s programy členských států, a zaměřuje všechno významné úsilí na nejdůležitější úkoly a problematické oblasti, čímž maximalizuje efektivnost a zabraňuje zdvojování.

Smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti dat by mělo vytvářet pobídky pro sdílení souborů dat mezi partnery a mechanismy k usnadnění přenosu znalostí a technologií. Mělo by spolupracovat s akademickými a výzkumnými institucemi, aby studenti a výzkumní pracovníci mohli experimentovat s realistickými a objemnými soubory dat, a zároveň by mělo podporovat výměnu mezi vědci specializovanými na data a odborníky na ochranu a bezpečnost údajů.

Průmysl se sám organizuje a návrh takového cPPP[14] připravuje. Bude-li cPPP úspěšně vyhodnoceno, mohlo by být spuštěno do konce roku 2014.

2. Digitální podnikání a inkubátor veřejně přístupných údajů

Komise rozpoznala významný potenciál digitálních technologií pro podporu podnikatelské činnosti a přeměnu všech druhů podniků v Evropě, a zahájila proto strategii na podporu digitálního podnikání v Unii[15].

Ve stejném duchu je v rámci Horizontu 2020 vytvořen inkubátor veřejně přístupných dat, který pomůže malým a středním podnikům vytvořit dodavatelské řetězce založené na datech, podpoří otevřené nebo spravedlivé podmínky přístupu ke zdrojům dat, usnadní přístup ke cloud computingu, podpoří propojení místních inkubátorů dat po celé Evropě a pomůže malým a středním podnikům získat právní poradenství.

3. Rozvoj dovednostní základny

Aby se zvýšil počet kvalifikovaného personálu v oblasti dat, navrhne Komise evropskou síť středisek kompetencí. Tuto síť doplní uznávání nových povolání a dovedností souvisejících s e-infrastrukturou, v souladu s iniciativou „Velká koalice pro digitální dovednosti a zaměstnanost“[16].

4. Nástroj pro sledování trhu s daty

Komise zřizuje nástroj pro sledování trhu s daty pro měření velikosti evropského trhu s daty a trendů, které se na něm projevují. Tento nástroj bude rovněž ukazovat vztahy mezi různými účastníky evropské ekonomiky založené na datech.

5. Určení odvětvových priorit pro výzkum a inovace

Komise vyzve zúčastněné strany a výzkumné komunity (např. z oblasti zdravotnictví, energetiky, životního prostředí, sociálních věd a úřední statistiky), aby navrhly průkopnické iniciativy, jež by mohly mít největší sociální a ekonomický přínos a měly by přilákat nezbytné veřejné a soukromé financování. 

4.2. Rozvíjení rámcových podmínek 4.2.1. Dostupnost dat a interoperabilita

1. Podpora politiky veřejně přístupných dat

Pro snadnější provádění politického[17] a právního rámce[18] EU v oblasti veřejně přístupných dat připravuje Komise pokyny týkající se doporučených standardních licencí, souborů dat a poplatků za opakované použití dokumentů.

Komise a další orgány EU budou zveřejňovat své vlastní dokumenty jako veřejně přístupná data prostřednictvím Evropského portálu veřejně přístupných dat. V rámci Nástroje pro propojení Evropy bude navíc vytvořena celoevropská infrastruktura digitálních služeb v oblasti veřejně přístupných dat, která poskytne jednotné kontaktní místo pro veřejně přístupná data po celé EU[19]. Součástí balíčku Komise týkajícího se vědeckých informací[20] jsou opatření na podporu vědeckých objevů a spolupráce mezi různými obory a přes hranice.

Cíl spočívající v rozsáhlejším zpřístupňování dat a jejich opakovaném použití sleduje rovněž řada iniciativ Komise, které se týkají dat specifických pro jednotlivá odvětví (doprava, životní prostředí atd.), a rovněž se o něj usiluje prostřednictvím otevřeného přístupu k výsledkům programu Horizont 2020[21].

2. Nástroje a metody pro zpracování dat

K podpoře výzkumu a inovací v oblasti Business Intelligence a v oblasti procesů a systémů na podporu rozhodování, které pomáhají malým a středním podnikům a podnikatelům na internetu, se program Horizont 2020 zabývá deskriptivní i prediktivní analýzou dat, vizualizací dat, umělou inteligencí a softwarovými nástroji a algoritmy pro účely rozhodování. 

K dalším tématům patří ověření koncepce a prototypy prvků datové infrastruktury založené na cloud computingu (tj. Platform as a Service a Software as a Service) pro extrémně obsáhlé nebo vysoce heterogenní soubory dat, jakož i opatření k řešení rozsáhlých, komplexních služeb a systémů náročných na data.

V neposlední řadě Horizont 2020 podpoří zřizování a propojování středisek kompetence, jež budou podporovat malé a střední podniky při vývoji datových technologií či služeb, získávání přístupu k nim a využívání těchto technologií či služeb v jejich produktech, podnikových procesech nebo jiných činnostech. 

3. Podpora nových otevřených norem

Otevřené normy a interoperabilita dat se řadí k prioritám různých politik Komise. Projevuje se to v probíhajících iniciativách na zavedení celoevropských norem v důležitých hospodářských odvětvích, například v dopravě. Program ISA[22] usnadňuje použití společných základních norem v oblasti dat vnitrostátním správním orgánům. Jako příspěvek k vytvoření atmosféry otevřené výměny dat podpoří Komise mapování stávajících příslušných norem v řadě oblastí zpracovávajících data velkého objemu (např. inteligentní sítě, zdravotnictví, doprava, životní prostředí, maloobchodní prodej, výroba, finanční služby).

Cílem budoucích akcí v rámci programu Horizont 2020 bude identifikovat průmyslová odvětví, jejichž činnosti jsou dostatečně homogenní na to, aby se zde příslušné normy dále rozvíjely.   

4.2.2. Základní infrastruktura ekonomiky založené na datech 1. Cloud computing

Rychlejší přijetí důvěryhodného cloud computingu, který podpoří ekonomiku založenou na datech, bude usnadněno díky opatřením v rámci evropské strategie v oblasti cloud computingu, která se zaměří na transparentnost norem, dobrovolnou certifikaci pro celou EU, bezpečné a spravedlivé smluvní podmínky pro uživatele cloud computingu a vytvoření evropského partnerství pro cloud computing (ECP).

Řídící výbor ECP nedávno zveřejnil svou zprávu „Trusted Cloud Europe“[23]. Výsledky následného průzkumu naznačily silnou podporu myšlence vytvoření důvěryhodného cloud computingu v Evropě na základě urychleného přijetí obecného nařízení o ochraně údajů v Evropě a účinných mechanismů pro zajištění evropské svrchovanosti nad daty v cloudu (data sovereignty). V návaznosti na to má Komise v úmyslu do roku 2015 reagovat na zprávu „Trusted Cloud Europe“ konzultacemi o balíčku politických opatření, která by kombinovala regulační, tržní či spoluregulační možnosti.

V budoucnu se výzkumná a inovační činnosti v rámci Horizontu 2020 současně zaměří na optimální využití a konfiguraci řešení cloud computingu pro analýzu dat a pokročilé infrastruktury a služby[24].

2. E-Infrastruktury a vysoce výkonné počítače

Přístup k nejlepším superpočítačovým zařízením a službám je již průmyslu, malým a středním podnikům a akademické obci poskytován prostřednictvím iniciativy PRACE[25], což je infrastruktura HPC světové úrovně pro účely výzkumu.

Další činnosti budou zahrnovat vytváření středisek excelence v oblasti využívání HPC k řešení vědeckých, průmyslových nebo společenských výzev prostřednictvím stávajícího smluvního partnerství (cPPP) v oblasti HPC[26]. Rovněž bude podporován rozvoj nové generace technologií HPC jako klíčový horizontální předpoklad pro pokročilé modelování, simulaci a aplikace využívající dat velkého objemu[27].

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné poskytnout počítačovou kapacitu tisícům výzkumných pracovníků v celé Evropě, budou rovněž podporovány klíčové prvky digitálního Evropského výzkumného prostoru (EVP)[28], jako je iniciativa European Grid Initiative.

3. Sítě, širokopásmové připojení a 5G

Probíhající smluvní partnerství v oblasti 5G[29] se zabývá technologickými pilíři mobilního internetu budoucnosti a doprovází iniciativy v oblasti regulace a financování[30] určené na podporu soukromých investic do infrastruktury širokopásmového připojení. Podporuje též vývoj páteřních sítí tím, že zvyšuje jejich kapacitu pro zvládání velkého množství dat.

4. Internet věcí[31]

Bude financována řada rozsáhlých projektů, které by mohly řešit vznikající otázky dostupnosti, kvality a interoperability související s daty shromážděnými prostřednictvím inteligentních propojených předmětů a dalších technologií internetu věcí.

5. Infrastruktury veřejných dat

Komise bude u členských států hledat podporu pro vzájemně propojenou síť zařízení pro zpracování dat, jež by vznikla propojením regionálních datových center a základních infrastruktur a mohla by využívat synergie a zvýšit účinnost, zejména pro malé a střední podniky, akademické a výzkumné organizace i veřejný sektor. Posílením sítě GÉANT[32] bude Komise také investovat do propojení se zeměmi mimo EU, zejména v rozvojovém světě.

4.2.3. Regulační otázky 1. Ochrana osobních údajů a ochrana spotřebitelů

Mají-li data velkého objemu osobní povahu, vztahuje se na ně základní právo na ochranu osobních údajů, a jejich zpracování se proto musí podřídit všem platným předpisům na ochranu údajů.

Komise ve svém balíčku reforem usiluje o vytvoření jednotného, moderního, silného, soudržného a komplexního rámce ochrany údajů pro EU. Tento rámec posílí důvěru jednotlivců v digitální prostředí a zvýší právní jistotu a tím vytvoří právní prostředí nezbytné pro rozvoj inovativního a udržitelného zboží a služeb založených na datech. 

Po přijetí balíčku reforem bude Komise spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby podniky, a zejména malé a střední podniky, obdržely náležité pokyny, zvláště v otázkách anonymizace a pseudonymizace dat, minimalizace dat, analýzy rizik pro osobní údaje a nástrojů a iniciativ zvyšujících informovanost spotřebitelů. Komise bude rovněž aktivně podporovat výzkum a inovace k nalezení souvisejících technických řešení, která by obsahovala ochranu soukromí již od návrhu.

Na tomto základě by digitální nástroje mohly pomoci uživatelům lépe kontrolovat a zabezpečit své údaje. Komise zahájí proces konzultací o koncepci cloudových technologií řízených uživatelem pro skladování a používání osobních údajů („prostory pro osobní údaje“ – personal data space) a bude podporovat výzkum a inovace v oblasti nástrojů, které pomáhají uživatelům zvolit si politiku sdílení údajů, jež nejlépe odpovídá jejich potřebám. Poskytne rovněž podporu projektům, jejichž cílem je omezit narušení bezpečnosti osobních údajů a zajistit, aby údaje byly používány způsobem slučitelným s účely, pro něž byly shromážděny.

Na produkty založené na technologii dat velkého objemu se rovněž vztahuje horizontální spotřebitelské a marketingové právo. Komise zajistí, aby malé a střední podniky, spotřebitelé, dodavatelé a uživatelé měli k dispozici všechny potřebné informace, nebyli uváděni v omyl a mohli se spolehnout na vyvážené smlouvy, zejména pokud jde o využívání údajů od nich shromážděných. Tato opatření přispějí k posílení důvěry, která je pro plné využití potenciálu ekonomiky založené na datech nezbytná.

2. Vytěžování dat

Komise zkoumá způsoby, jak povzbudit inovace založené na využívání dat a technologiích vytěžování dat (data mining) a vytěžování textu (text mining), a to i co se týče příslušných aspektů týkajících se autorských práv.

Komise bere na vědomí iniciativy členských států, jež usnadňují tyto činnosti zaváděním výjimek dostupných v rámci stávajícího rámce ochrany autorských práv či přezkumem jejich provádění.

3. Bezpečnost

Komise prozkoumá situaci v oblasti bezpečnostních rizik týkajících se dat velkého objemu, navrhne opatření k řízení a zmírnění rizik a vydá též pokyny (např. ohledně osvědčených postupů pro bezpečné uchovávání dat), aby dále rozvíjela bezpečnostní kulturu v mnoha částech společnosti a pomohla odhalovat kybernetické útoky a lépe na ně reagovat.

Komise bude rovněž podporovat výzkum a inovace, které pomáhají snížit riziko, že bezpečnost dat bude narušena a databáze využívány skrytou formou k nezákonným účelům.

4. Vlastnictví a přenos dat

V několika odvětvích omezují požadavky na umístění dat přeshraniční tok informací a představují překážku pro jednotný trh cloud computingu a dat velkého objemu. Komise takové překážky prozkoumá a zváží budoucí opatření politiky, zejména zohlední zprávu „Trusted Cloud Europe“ a doporučení předložená evropským partnerstvím pro cloud computing.

Komise kromě toho zahájí konzultaci a zřídí odbornou skupinu, jejichž účelem bude posoudit nezbytnost pokynů ke specifickým otázkám v oblasti vlastnictví dat a odpovědnosti za poskytování dat, zejména dat, která byla shromážděna prostřednictvím technologií internetu věcí.

5. Závěry

Prosperující ekonomika založená na datech přispěje k blahu občanů i socioekonomickému pokroku prostřednictvím nových obchodních příležitostí a inovativnějších veřejných služeb. Bude vzkvétat na jednotném evropském digitálním trhu, jenž se bude řídit moderními a inovativními pravidly.

Jakmile budou plánované činnosti provedeny, povedou k urychlení inovací, růstu produktivity a zvýšení konkurenceschopnosti, pokud jde o data, v celé ekonomice, jakož i na celosvětovém trhu, kde se Evropa stane klíčovým aktérem.

Komise povede další konzultace s Parlamentem, Radou, členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami, aby vypracovala podrobnější a víceúrovňový akční plán podložený důkazy, s jehož pomocí se bude ekonomika budoucnosti založená na datech uskutečňovat a budou se řešit budoucí evropské společenské výzvy.

[1]        Pracovní dokument útvarů Komise, který toto sdělení doprovází, podává zprávu o provádění evropské strategie pro cloud computing, COM(2012) 529.

[2]        Např. http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/trusted-cloud-europe-survey; https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/content/consultation-research-data-infrastructures-framework-action

[3]        COM(2012) 10 final, COM(2012) 11 final, COM(2013) 48 final.

[4]        Big Data Analytics – An assessment of demand for labour and skills, 2012-2017. Zpráva vypracovaná organizací e-skills UK pro SAS UK.

[5]       Viz také JOIN(2013) 1, Cybersecurity Strategy of the European Union: An Open, Safe and Secure Cyberspace (Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor), 7.2.2013, která stanoví „nezbytná opatření [...], aby bylo online prostředí EU nejbezpečnějším na světě“ (s. 3).

[6]        Mají být zřízeni v souladu se závěry Evropské rady z října 2013.

[7]        Jdou nad rámec tradičních nástrojů pro data mining (vytěžování údajů), které jsou určené ke zvládání převážně málo rozrůzněných, nevelkých a statických souborů dat, často manuálně.

[8]        Lze sem zahrnout jak skutečná data velkého objemu, tak mnoho ostatních souborů dat („data malého objemu“ – small data).

[9]        V podnicích, které využívají „rozhodování založené na datech“ se zvyšuje produktivita o 5–6 %, Big Data for All: Privacy and User Control in the Age of Analytics, O. Teme/J. Polonetsky, Northwestern Journal of Technology and Intellectual Property 2012.

[10]       Data-Driven Innovation – A Guide for Policymakers: Understanding and Enabling the Economic and Social Value of Data, SIIA White Paper, 2013.

[11]      Veřejně přístupné údaje – Hnací síla inovací, růstu a transparentní správy KOM(2011) 882. Směrnice 2013/37/EU.

[12]     Vysoce výkonná výpočetní technika: evropská pozice v celosvětovém závodu, COM(2012) 45.

[13]       Viz článek 25 nařízení (EU) č. 1291/2013 o zavedení Horizontu 2020.

[14]       www.bigdatavalue.eu

[15]       http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/digital-enterpreneurship/index_en.htm

[16]       http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/grand-coalition-digital-jobs-0

[17]       KOM(2011) 882 v konečném znění.

[18]       Směrnice 2013/37/EU

[19]       Nařízení 2014/283/EU o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury.

[20]       Cesta za lepším přístupem k vědeckým informacím, COM(2012) 401; Doporučení Komise o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání, C(2012) 4890.

[21]       http://ec.europa.eu/research/participants/data/ref/h2020/grants_manual/hi/oa_pilot/h2020-hi-oa-pilot-guide_en.pdf

[22]       http://ec.europa.eu/isa/; http://ec.europa.eu/isa/documents/isa_lexuriserv_en.pdf

[23]       „Establishing a Trusted Cloud Europe: A policy vision document by the Steering Board of the European Cloud Partnership“, http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/trusted-cloud-europe

[24]       Viz např., http://www.helix-nebula.eu/ – iniciativa ESA, CERN, EMBL atd. nazvaná Cloud for Science

[25]       http://www.prace-ri.eu/

[26]       http://ec.europa.eu/research/press/2013/pdf/ppp/hpc_factsheet.pdf

[27]       http://ec.europa.eu/research/participants/portal/desktop/en/opportunities/h2020/calls/h2020-fethpc-2014.html

[28]       Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst, COM(2012) 392.

[29]       http://5g-ppp.eu/

[30]       Jako je balíček Propojený kontinent (http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/connected-continent-single-telecom-market-growth-jobs) a Nástroj pro propojení Evropy v části věnované telekomunikacím (http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/connecting-europe-facility).

[31]       Internet věcí je dynamická celosvětová síťová infrastruktura, v níž fyzické a virtuální „věci“ všech druhů komunikují a jsou do této sítě hladce začleněny.

[32]       Celoevropská datová síť pro výzkumnou a vzdělávací obec, http://www.geant.net/.