ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) Č. 300/2008 O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH V OBLASTI OCHRANY CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

Tato zpráva se týká období od 1. ledna do 31. prosince 2013

ÚVOD

Rok 2013 lze nejlépe označit za rok, kdy došlo ke konsolidaci předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a bylo zvýšeno úsilí na provedení připravovaných nových pravidel v oblasti leteckého nákladu a přepravy tekutin v kabinových zavazadlech. Poslední zbývající přechodné období pro zavedení opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, které bylo ustanoveno nařízením (ES) č. 300/2008, skončilo letos v dubnu. Týkalo se požadavku, aby známí odesílatelé leteckého nákladu a letecké pošty byli schváleni příslušnými orgány místo toho, aby je jednoduše určil přiřazený schválený agent. Inspekce Komise tedy kladly důraz na ověření souladu s těmito novými požadavky.

Kromě výstrah v oblasti ochrany před protiprávními činy, které v srpnu vydaly Spojené státy, nebylo v tomto roce nutné posílit krátkodobé kontroly ochrany letectví v Evropě. Tyto výstrahy taktéž potvrdily, že je potřeba zlepšit spolupráci mezi členskými státy EU navzájem a mezi státy a orgány. Tuto potřebu odhalila již zpráva skupiny na vysoké úrovni o posílení ochrany leteckého nákladu z roku 2010, další kroky v této oblasti je však teprve nutné učinit.

Klíčovým projektem EU v oblasti ochrany letectví je postupné zavádění kontrol založených na technologiích, které se zaměřují na tekutiny převážené cestujícími v kabinových zavazadlech. Provozovatelé letišť a výrobci vybavení určeného k ochraně před protiprávními činy posílili v průběhu roku 2013 svou spolupráci, aby se mohli co nejlépe připravit na částečné zrušení omezení týkajících se tekutin s platností od 31. ledna 2014. Komise podporuje tuto snahu, jakož i další projekty ke zlepšení účinnosti letištního vybavení v oblasti detekčních kontrol a opatření v oblasti ochrany před protiprávními činy spolu s technologickým plánem, jenž byl zúčastněným stranám poprvé představen v roce 2013 a od té doby je průběžně aktualizován.

Další důležitý projekt EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se týká nákladu a pošty směřujících do EU. Datum jeho provedení, stanovené na 1. července 2014, se blíží. Pro zajištění jeho bezproblémového provedení posílila Komise ve druhé polovině roku 2013 spolupráci s členskými státy a odvětvím. V současné době probíhá několik akcí, které mají s vylepšeným systémem EU seznámit třetí země a mezinárodní organizace (Evropská konference civilního letectví (ECAC), Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)).

V průběhu roku 2013 Komise spolu s členskými státy pokračovala ve své činnosti ohledně posuzování rizik v EU v různých oblastech tak, že rozšiřovala metodologii používanou pro letecký náklad i do jiných oblastí ochrany a přizpůsobovala ji těmto oblastem, přičemž její první použití se zaměřovalo na rizika spojená s cestujícími.

V mezinárodním kontextu se Komise účelně podílela na všech relevantních událostech organizace ICAO, kde v oblasti politiky ochrany letectví před protiprávními činy zvyšovala mezinárodní viditelnost a vliv EU. Současně plně spolupracovala s klíčovými partnery ze třetích zemí a během roku 2013 zorganizovala několik dvoustranných i vícestranných setkání a účastnila se jich.

Další oblastí, v níž během roku probíhala úzká spolupráce mezi členskými státy a Komisí, je kontrola provádění opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy členskými státy a příslušnými provozovateli prostřednictvím inspekcí EU. Míra dodržování předpisů zůstala v roce 2013 stabilní a nebylo třeba přistoupit k pozastavení systému EU pro provádění jednorázových kontrol ochrany před protiprávními činy.

ČÁST PRVNÍ

Inspekce      

1.           Obecné informace

V souladu s nařízením (ES) č. 300/2008 je Komise povinna provádět inspekce u správních orgánů členských států v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy („příslušné orgány“) a na letištích EU. Program Unie se vztahuje také na Švýcarsko, zatímco v Norsku a na Islandu se inspekce provádějí na základě paralelních ustanovení Kontrolního úřadu ESVO (ESA). K výkonu svých inspekcí má Komise tým deseti inspektorů ochrany letectví před protiprávními činy, kteří jsou zaměstnáni na plný i zkrácený úvazek. Inspekce podporuje skupina národních auditorů jmenovaných členskými státy, Islandem, Norskem a Švýcarskem, kteří kvalifikaci pro účast na inspekcích Komise získávají prostřednictvím výcviku pořádaného Komisí. V roce 2013 se na inspekcích podílelo 72 těchto národních auditorů. V příloze 1 je připojena souhrnná tabulka všech dosavadních kontrol Komise a Kontrolního úřadu ESVO v oblasti dodržování předpisů.

2.           Inspekce vnitrostátních příslušných orgánů

Komise během roku 2013 dokončila třetí cyklus inspekcí příslušných orgánů a zahájila cyklus čtvrtý. Celkem bylo v roce 2013 provedeno sedm inspekcí, přičemž čtyři z nich probíhaly v rámci nového cyklu. U většiny členských států tyto inspekce ukázaly, že oproti minulosti došlo k významnému zlepšení. Nejčastější nedostatky, které byly v roce 2013 zjištěny, se podobaly nedostatkům z roku 2012 a týkaly se zejména menších nesrovnalostí v úplném souladu národních programů ochrany letectví před protiprávními činy a národních programů řízení kvality s právním rámcem nařízení (ES) č. 300/2008.

Pokud jde o provádění opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, většina členských států, ve kterých byla provedena inspekce, měla dostatečnou kapacitu pro zjištění a rychlou nápravu pochybení v hlavních oblastech ochrany před protiprávními činy. Některé členské státy však nedostatečně monitorovaly známé dodavatele letištních dodávek a palubních zásob, což bylo způsobeno nedostatkem finančních prostředků z důvodu tlaku na veřejné rozpočty a velkého počtu dotčených subjektů. V omezeném počtu členských států, ve kterých proběhla inspekce, bylo třeba zlepšit i pravidelnou kontrolu zahraničních leteckých dopravců. Při zjištění nedostatků byl proces nápravy většinou adekvátní, přičemž všechny členské státy měly k dispozici sankce.

3.           Počáteční inspekce na letištích

V průběhu roku 2013 bylo na letištích provedeno 26 počátečních inspekcí, což je v porovnání s rokem 2012 o tři inspekce více, a to zejména proto, že bylo provedeno více inspekcí nákladu a inspekce zahrnovaly větší počet menších letišť, přičemž k oběma typům inspekcí bylo zapotřebí menšího počtu inspektorů. Byly pokryty všechny kapitoly (ačkoli nikoliv při každé inspekci). Celkový podíl hlavních opatření, u nichž bylo v roce 2013 zjištěno dodržení předpisů, činil 80 %, což je zhruba stejně jako v předešlých letech.

Nedostatky, které byly zjištěny v oblasti tradičních opatření[1] pramenily zpravidla z problémů daných lidským faktorem, jak tomu ostatně bylo i v minulosti. Týkaly se především kvality detekční kontroly zaměstnanců, jakož i některých požadavků na ochranu nákladu před protiprávními činy. Výzvou do budoucna nadále zůstává zejména udržení vysoké úrovně ručních prohlídek při detekčních kontrolách zaměstnanců. V oblasti nákladu se většina případů nedodržení předpisů týkala požadavku vždy zvolit nejvhodnější metodu detekční kontroly s ohledem na povahu zásilky. Tyto problémy způsobené lidským faktorem by měl vyřešit lepší výcvik a dohled.

Kromě toho dosud nebyla uspokojivě provedena některá dodatečná opatření zavedená podle regulačního rámce nařízení (ES) č. 300/2008 na letištích podrobených inspekci v roce 2013. Případy nedodržení předpisů se objevily v souvislosti s metodami a normami kontrol ochrany před protiprávními činy u vysoce rizikového nákladu a pošty, letištních dodávek, palubních zásob a výcviku. Některé požadavky v oblasti ochrany letadel před protiprávními činy rovněž vyžadují pozornost při vnitrostátních kontrolách kvality. Příslušné orgány členských států by se o provádění těchto novějších ustanovení měly aktivně zasazovat. Dále byly v některých těchto oblastech během roku 2013 připraveny revize právních předpisů s cílem zlepšit jejich jasnost a dodržování a očekává se, že budou přijaty v průběhu roku 2014. Tyto předpisy by měly výrazně zlepšit míru dodržování.

4.           Následné inspekce

V souladu s článkem 13 nařízení č. 72/2010[2] Komise soustavně vykonává omezený počet následných kontrolních inspekcí. V případě, že bylo v průběhu počáteční inspekce odhaleno několik závažných nedostatků, naplánuje se vždy ještě další návštěva, která však rovněž proběhne náhodně, s cílem ověřit přesnost vnitrostátní kontroly dodržování předpisů a podávání zpráv. Během roku 2013 bylo provedeno pět takových návštěv, které ve většině případů potvrdily, že došlo k dostatečné nápravě zjištěných nedostatků.

5.           Posouzení

V průběhu roku bylo před přistoupením Chorvatska k EU provedeno posouzení chorvatského letiště. Dále bylo v rámci pracovního ujednání se Spojenými státy americkými posouzeno jedno z tamních letišť.

Další posouzení byla provedena na jednom z kanadských letišť a dále na vybraných letištích v Grónsku, na Faerských ostrovech, na ostrovech Guernsey a Jersey a na Ostrově Man[3] v souvislosti s plánovaným přijetím některých letišť v těchto zemích do systému Unie pro provádění jednorázových kontrol ochrany před protiprávními činy.

6.           Neuzavřené spisy, případy podle článku 15 a soudní řízení

Spisy z inspekcí se uzavřou teprve v okamžiku, kdy je Komise přesvědčena, že byla přijata vhodná nápravná opatření. V roce 2013 bylo uzavřeno 45 spisů (32 se týkalo letišť a 13 příslušných orgánů). Na konci roku zůstalo otevřeno celkem 9 spisů z inspekcí týkajících se příslušných orgánů a 20 spisů z inspekcí týkajících se letišť.

Jsou-li nedostatky zjištěné na letišti považovány za tak závažné, že představují významnou hrozbu pro celkovou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy v Unii, Komise uplatní článek 15 nařízení Komise (EU) č. 72/2010. To znamená, že na situaci upozorní všechny ostatní příslušné orgány a u letů z dotčeného letiště případně zváží přijetí dodatečných opatření. Podle článku 15 nebylo v roce 2013 nutné zahájit žádný případ.

Dalším možným donucovacím opatřením zejména v nejzávažnějších případech nebo v případech dlouhotrvajícího neřešení či opětovného výskytu nedostatků je zahájit proti členským státům řízení o nesplnění povinnosti. V roce 2013 bylo v návaznosti na inspekci vnitrostátního správního orgánu zahájeno jedno řízení o nesplnění povinnosti. Dotčený členský stát nezajistil dostupnost dostatečného počtu auditorů pro provedení běžné kontroly dodržování předpisů a neupozornil Komisi na alternativní opatření v oblasti ochrany před protiprávními činy na malých letištích, která se odchylují od společných základních norem. Tento případ nebyl na konci roku 2013 stále uzavřen.

7.           Hodnocení prováděná členskými státy

Bod 18.1 přílohy II nařízení (ES) č. 300/2008 ve znění nařízení Komise (EU) č. 18/2010[4] ukládá členským státům povinnost podat Komisi do konce března každého roku výroční zprávu o výsledcích vnitrostátní kontroly dodržování předpisů za období od ledna do prosince předcházejícího roku. Příspěvky členských států za vykazované období od ledna do prosince 2012 byly předloženy včas a všechny byly v souladu se šablonou Komise. Zjištěné nedostatky spočívaly především v tom, že některé členské státy dosud nebyly schopny zavést všechna opatření v oblasti ochrany letectví, neprovedly uspokojivá skrytá testování a mohly ještě více posílit svá následná opatření a režim prosazování právních předpisů. Dále byl zjištěn nedostatek u vnitrostátních kontrol řízení kvality známých dodavatelů.

ČÁST DRUHÁ

Právní předpisy a doplňující nástroje

1.           Právní předpisy

Nedávné incidenty[5] a soustavné posuzování rizik potvrzují, že civilní letectví je stále terčem útoků prováděných novými a vynalézavými způsoby, proti nimž by se mělo postupovat za pomoci přiměřených ochranných opatření vycházejících z rizik. Komise a členské státy proto opatření ke zmírnění rizik neustále přizpůsobují s cílem dosáhnout co nejvyšší možné míry ochrany před protiprávními činy a současně minimalizovat nepříznivé dopady na provoz.

Nové legislativní akty v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy přijaté v roce 2013 měly za cíl především doplnit a dále zpřesnit právní rámec podle nařízení (ES) č. 300/2008 a současně také definovat společné základní normy v oblasti detekční kontroly cestujících, postupného ukončení omezení přepravy tekutin v kabinových zavazadlech, ochrany leteckého nákladu před protiprávními činy a ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy ve třetích zemích.

Pokud jde o detekční kontroly cestujících, na začátku roku 2013 byla přijata nová pravidla povolující novou inovační metodu detekční kontroly využívající zařízení pro stopovou detekci výbušnin ve spojení s ručními detektory kovů určenými k detekční kontrole určitých partií cestujících, v nichž by ruční prohlídka mohla být považována za neúčinnou a/nebo nevhodnou, jako jsou některé pokrývky hlavy, sádrové obvazy či protézy.

V průběhu roku 2012 se jasně ukázalo, že náhrada stávajících omezení přepravy tekutin, aerosolů a gelů v příručních zavazadlech na palubě letadla detekčními kontrolami ve stanoveném termínu, tj. do 29. dubna 2013, nebude uskutečnitelná. Příčinou jsou zejména provozní potíže se zařízeními pro detekční kontroly, jež by pro cestující v letecké dopravě znamenaly značné riziko dalších nepříjemností. Proto byly v první čtvrtině roku 2013 přijaty právní předpisy za účelem revize stávajícího postupu, jejichž předmětem je postupné zavádění detekčních kontrol, a to nejprve u tekutin, aerosolů a gelů a výrobků určených pro zvláštní výživu zakoupených v bezcelní zóně s termínem do 31. ledna 2014.

V červenci 2013 Komise přijala dodatečná pravidla pro ověřování dodržování předpisů týkajících se leteckého nákladu ze třetích zemí ze strany bezpečných dodavatelských řetězců. Tato dodatečná pravidla byla součástí úsilí Komise pomoci členským státům a provozovatelům dodržet lhůtu stanovenou na červenec 2014. Do tohoto data musí letečtí dopravci, kteří chtějí přepravovat náklad do EU z letiště ve třetí zemi, nechat ověřit své operace v oblasti ochrany leteckého nákladu a pošty před protiprávními činy a získat tak nebo obnovit své označení ACC3 (dopravce leteckého nákladu nebo pošty provádějící přepravu do Unie z letiště třetí země). Členské státy v průběhu roku 2013 zřídily síť schválených osob ověřujících ochranu letectví v EU před protiprávními činy, jež mají pro provádění ověřování nezbytné dovednosti a kvalifikaci.

Seznam všech přijatých právních předpisů je uveden v příloze 2. Konečné znění těchto aktů bylo vypracováno během pěti pravidelných zasedání regulačního výboru pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy, pěti zasedání poradní skupiny zúčastněných stran pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy a během řady jednání pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku, jichž se zúčastnili jak zástupci členských států, tak zástupci odvětví.

2.           Databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce (UDSCS)

„Databáze ES schválených agentů a známých odesílatelů“[6] představuje od 1. června 2010 jediný primární právní nástroj, jejž schválení agenti konzultují, když přijímají zásilky od jiného schváleného agenta či známého odesílatele, přičemž od 1. února 2012 byla tato databáze rozšířena o seznam leteckých dopravců, kteří jsou oprávněni přepravovat náklad a poštu do EU z letišť ve třetích zemích. V roce 2013 byla tato databáze prostřednictvím právních předpisů rozšířena tak, aby obsahovala i údaje o subjektech působících v bezpečném dodavatelském řetězci a v jiných oblastech, než je letecký náklad a pošta, jakož i seznam osob schválených členskými státy k ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy. Z tohoto důvodu byla přejmenována na „databázi Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“[7]. Je provozována na základě rámcové smlouvy Komise. Na konci roku 2013 tato databáze obsahovala přibližně 16 500 záznamů o schválených agentech (ověřených z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy), známých odesílatelích a subjektech ACC3. V roce 2013 byla také soustavně plněna smluvně dohodnutá míra její dostupnosti, tj. 99,5 %.

3.           Inspekce letišť EU – příručky

Nařízení (ES) č. 300/2008 a nařízení (EU) č. 72/2010 požadují, aby kontrola dodržování předpisů prováděná útvary Komise v souvislosti s požadavky na ochranu letectví před protiprávními činy byla objektivní a opírala se o standardní metodiku.

Aby Komise přispěla k dosažení tohoto cíle, vytvořila a spravuje dvě komplexní příručky s podrobnými tipy a pokyny pro inspektory EU v této oblasti. Jedna z nich se týká inspekcí v oblasti ochrany leteckého nákladu před protiprávními činy a druhá se věnuje inspekcím na letištích. V březnu 2013 prošly obě příručky revizí, v jejímž rámci byly zohledněny nejnovější změny prováděcích pravidel a přidány další tipy a pokyny pro inspektory. S cílem pomoci členským státům s prováděním společných základních norem jsou tyto příručky zpřístupněny i národním auditorům.

ČÁST TŘETÍ

Zkušební provoz, studie a nové iniciativy

1.           Zkušební provoz

„Zkušební provoz“ ve smyslu předpisů EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se provádí tehdy, pokud se členský stát dohodne s Komisí na používání zvláštních prostředků nebo metod, které nejsou uznány právními předpisy, s cílem nahradit na omezenou dobu jednu z uznávaných kontrol ochrany před protiprávními činy pod podmínkou, že tento provoz nebude mít negativní dopad na celkovou úroveň ochrany před protiprávními činy. Tento termín se v právním smyslu nevztahuje na situace, kdy členský stát nebo subjekt provádí hodnocení nové kontroly ochrany před protiprávními činy zavedené za účelem doplnění jedné nebo více kontrol, které jsou již právními předpisy upraveny.

V průběhu roku 2013 proběhly zkoušky a hodnocení v Lucembursku, Francii, Nizozemsku a Spojeném království. Jejich předmětem bylo použití simulačních komor pro stopovou detekci (pro náklad a poštu), detektorů kovů pro analýzu bot, použití zařízení nové generace k detekční kontrole kabinových zavazadel bez nutnosti vynětí notebooků, těžkých elektrických spotřebičů a tekutin, jakož i kombinované použití ručních detektorů kovů a zařízení pro stopovou detekci výbušnin k detekční kontrole cestujících ve zvláštních případech.

2.           Studie a zprávy

Na konci listopadu 2013 Komise obdržela závěrečnou zprávu o studii týkající se rozlišování cestujících s názvem „Program pro budoucnost – detekční kontroly cestujících a kabinových zavazadel“. Tuto studii Komise zadala k vypracování poradenské firmě Leigh Fisher a studie se zaměřuje především na různé aspekty rozlišování cestujících, jako je koncept známých cestujících, kontrolní seznamy a rizikové profily a posuzování na letištích v reálném čase. Studie analyzovala tyto koncepty s ohledem na provozní proveditelnost, mechanismy výměny údajů, právní otázky, ochranu údajů a soukromí, jakož i poměr nákladů a přínosů. Tato studie sice neposkytla žádná doporučení ohledně dalšího postupu, zdůraznila však četné potíže spojené se zavedením jakékoli koncepce rozlišování cestujících v Evropě, která je založena na identitě.

3.           Nové iniciativy

Jednou z hlavních právě probíhajících iniciativ týkajících se tvorby předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy je změna právních předpisů o omezeních přepravy tekutin, gelů a aerosolů. Zrušení těchto omezení se plánuje už mnoho let a bylo předmětem dřívějších revizí právních předpisů. V roce 2012 byla vypracována podrobná studie, jež dospěla k závěru, že zavedení úplné detekční kontroly tekutin od dubna 2013 není proveditelné, neboť letiště v EU dosud nemají k dispozici potřebná zařízení. V červenci 2012 předložila Komise Radě a Evropskému parlamentu o těchto závěrech zprávu spolu se svými návrhy nastiňujícími další postup.

V reakci na to vydal regulační výbor pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy na konci roku 2012 kladné stanovisko k návrhům Komise na provedení první fáze detekčních kontrol tekutin, aerosolů a gelů nejpozději do 31. ledna 2014. To vyžadovalo detekční kontroly tekutin, aerosolů a gelů zakoupených v bezcelní zóně a umístěných v bezpečnostních baleních, která jsou zjevně neporušená (STEB), a také léků a dětské výživy, jež jsou určeny ke spotřebě během letu. Příslušné právní předpisy byly přijaty v březnu 2013.

Na začátku roku 2013 poskytla Komise členským státům šablony, aby jim tak umožnila podávat zprávy o stavu provádění právních předpisů upravujících přepravu tekutin. Ukázalo se, že novou lhůtu stanovenou na 31. ledna 2014 lze nadále dodržet, ačkoli některé členské státy informovaly o zpoždění objednávek nezbytného zařízení. Pro lepší informovanost cestujících Komise o zavedení nových pravidel vypracovala informační oznámení. Detekční kontroly tekutin, aerosolů a gelů pak v roce 2014 začaly podle plánu, přičemž ze stanovišť kontroly ochrany cestujících před protiprávními činy nebyly nahlášeny žádné incidenty.

S cílem zlepšit obranu proti hrozbám v podobě výbušnin umístěných na lidském těle byly v průběhu druhé poloviny roku 2013 připraveny další pozměňovací návrhy k prováděcím aktům na základě nařízení (ES) č. 300/2008. Tyto návrhy posloužily k hojnějšímu využívání nástrojů či metod určených k detekci výbušnin při detekční kontrole cestujících, jako je stopová detekce výbušnin. Přísnější pravidla byla přijata na začátku roku 2014 a nabudou účinnosti nejpozději 1. září 2015.

Na základě pověření v rámci akčního plánu EU pro ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy[8] rozšířila Komise svou činnost v této oblasti tím, že vytvořila regulační rámec pro náklad a poštu přepravované do Unie ze třetích zemí a režim ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy, který se uplatňuje i na letištích původu mimo Evropskou unii. Jeho první fáze vstoupila v platnost dne 1. února 2012.

Od tohoto data se musí letečtí dopravci, kteří chtějí přepravovat náklad a poštu do EU z letišť ve třetích zemích, zapsat u příslušného orgánu některého členského státu EU jako tzv. „dopravci leteckého nákladu nebo pošty provádějící přepravu do Unie z letiště třetí země“ (ACC3)[9]. V posledním čtvrtletí roku 2012 byly do (přejmenované) „databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“ začleněny nové funkce související s ACC3, jejichž smyslem bylo harmonizovat a zjednodušit příslušný mechanismus registrace a nahlížení do databáze jak pro členské státy, tak pro Komisi.

Letečtí dopravci, kteří chtějí přepravovat náklad a poštu do EU z letišť ve třetích zemích po 1. červenci 2014, musí být do tohoto data ověřeni osobou ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy, aby mohli být znovu označeni za subjekty ACC3. Z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy budou muset být ověřeny také ostatní subjekty, které se budou chtít zapojit do bezpečného dodavatelského řetězce třetí země.

Za tímto účelem byly jakožto poslední přípravný krok v oblasti právních předpisů v polovině roku 2013 přijaty podrobné kontrolní seznamy pro ověření příslušného bezpečného dodavatelského řetězce ve třetích zemích.

S cílem podpořit hladké a harmonizované zahájení souvisejících ověřovacích činností zorganizovala Komise ve druhé polovině roku 2013 několik pracovních schůzek za účasti členských států, zúčastněných stran a osob ověřujících ochranu letectví EU před protiprávními činy.

V oblasti harmonizace programu oprávněných hospodářských subjektů s režimy ověřování ochrany letectví před protiprávními činy pro schválené agenty a známé odesílatele nákladu a pošty probíhala další úzká spolupráce rovněž s celními orgány. Jejím cílem je předejít duplicitnímu ověřování hospodářských subjektů, jestliže se hlavní předmět jejich podnikání v rámci těchto dvou regulačních rámců do značné míry překrývá, a zároveň zjistit případné nedostatky, jež mohou ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy oslabit, a navrhnout vhodná opatření k jejich odstranění. V této souvislosti mají být začátkem roku 2014 přijaty změny právních aktů EU v oblasti cel a ochrany letectví před protiprávními činy.

Dále byla uzavřena dohoda o spolupráci s celními orgány na studii o předběžných informacích o nákladu (PRECISE), která se má týkat zasilatelů a klasických leteckých dopravců provozujících leteckou nákladní dopravu a vycházet z modelu vytvořeného společně s odvětvím expresních kurýrních služeb.

ČÁST ČTVRTÁ

Dialog s mezinárodními subjekty a třetími zeměmi

1.           Obecné informace

Komise plně spolupracuje s mezinárodními subjekty a klíčovými partnery ze třetích zemí a bývá pravidelně zastoupena na mezinárodních zasedáních, celkově koordinuje postoj EU a často vystupuje s prezentacemi či předkládá různé dokumenty. K dialogu o otázkách, jež jsou předmětem místního nebo společného zájmu, dochází popřípadě i s jednotlivými třetími zeměmi. Tyto kontakty umožňují EU jednak držet krok s osvědčenými postupy, jednak tyto postupy šířit a ovlivňovat rozhodování na celosvětové úrovni.

2.           Mezinárodní subjekty

Komise se účastní každoročního zasedání panelu ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy. Na zasedání v roce 2013 (ve dnech 8.–12. dubna 2013) předložila čtyři pracovní dokumenty nastiňující postoj EU (dva dokumenty uváděly informace o revizi pravidel EU o tekutinách a o nákladu, jeden dokument obsahoval informace o možných mezinárodních pravidlech pro ochranu leteckého nákladu před protiprávními činy a jeden dokument se týkal měření účinnosti v oblasti budování kapacit). Tyto příspěvky měly kladný ohlas.

EU a ICAO uzavřely memorandum o spolupráci, kterým se stanoví rámec pro posílenou spolupráci[10]. Memorandum o spolupráci označuje ochranu před protiprávní činy za jednu z oblastí, v níž bude zahájena spolupráce mezi stranami memoranda a jež bude rozpracována ve zvláštní příloze memoranda věnované ochraně letectví před protiprávními činy. V rámci memoranda o spolupráci smíšený výbor EU-ICAO v březnu 2013 rozhodl[11], že tuto přílohu, jež v současné době tvoří nedílnou součást memoranda o spolupráci, přijme, a tím přispěje k posílení ochrany mezinárodního letectví před protiprávními činy a k posílení spolupráce, která bude mimo jiné probíhat formou výměny relevantních informací týkajících se ochrany před protiprávními činy, vysílání odborníků a financování konkrétních činností v oblasti ochrany před protiprávními činy.

Komise vyvinula úsilí k poskytování informací o ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy týkajících se nákladu a pošty přepravovaných do Unie. Toho docílila díky účasti a aktivní úloze v několika mezinárodních fórech, a to rovněž pod záštitou organizace ICAO a dalších mezinárodních a regionálních organizací.

Komise se také pravidelně účastní zasedání Evropské konference pro civilní letectví (ECAC) a souvisejících pracovních skupin. Závěry jednotlivých těchto skupin následně posloužily jako základ pro jednání na zasedáních regulačního výboru pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy a jeho přidružených pracovních skupin. V rámci dohody o spolupráci, jíž bylo dosaženo na konci roku 2012, si konference ECAC a Komise vyměnily důvěrné informace o ochraně letectví před protiprávními činy.

Další memorandum o porozumění podepsala Komise na konci roku 2013 s Kontrolním úřadem ESVO, který provádí kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na Islandu, v Lichtenštejnsku a v Norsku. V tomto rámci Kontrolní úřad ESVO a Komise zahájily vzájemnou výměnu svých zpráv o uskutečněných inspekcích.

V neposlední řadě bylo zřízeno rozhraní mezi IT platformou organizace Eurocontrol a databází Unie pro ochranu dodavatelského řetězce, jež byla v této zprávě zmíněna výše. Toto rozhraní umožní, aby byly členské státy prostřednictvím systému včasného varování včas informovány o letadlech přilétajících z letišť ze třetích zemí, v nichž nebyl letecký dopravce určen jako ACC3.

3.           Třetí země

Komise pokračovala v aktivním dialogu o otázkách ochrany letectví před protiprávními činy se Spojenými státy v řadě fór, zejména ve skupině pro spolupráci EU a USA v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy. Cílem této skupiny je posílit spolupráci v řadě oblastí společného zájmu a zajistit trvalé fungování jednorázových kontrol ochrany před protiprávními činy[12] a vzájemné uznávání příslušných systémů pro letecký náklad a poštu v EU a ve Spojených státech.

Komise rovněž zasáhla v řadě případů, kdy členské státy vyjádřily zvláštní obavy v souvislosti s požadavky vznesenými na jejich letecké dopravce, které vyžadovaly uplatnění dalších opatření v oblasti ochrany před protiprávními činy u letů do některých třetích zemí. Komise a členské státy vynaložily společné úsilí na zajištění toho, aby při provádění těchto opatření byla zohledněna stávající opatření v oblasti ochrany letectví EU před protiprávními činy, a byl tak zmírněn jejich dopad na provoz. Příkladem je systém vydávání nouzových změn („emergency amendments“), používaný Spojenými státy, které v roce 2013 požadovaly, aby letečtí dopravci v krátké době a bez předchozí konzultace zavedli zvláštní opatření, což často způsobovalo značné provozní potíže.

Komise rovněž úzce spolupracovala s Kanadou na zavedení jednorázových kontrol ochrany před protiprávními činy pro lety mezi EU a Kanadou. Za tímto účelem si obě strany vyměnily informace o požadavcích na ochranu civilního letectví před protiprávními činy a Komise provedla posouzení jednoho kanadského letiště.

Závěr

V EU je i nadále zajišťována vysoká úroveň ochrany před protiprávními činy. Inspekce prováděné Komisí poukázaly na stabilní míru dodržování hlavních právních předpisů. U základních opatření byly nedostatky zjištěné v oblasti požadavků na detekční kontroly zaměstnanců a nákladu ve většině případů způsobeny lidským faktorem. Další zjištěné nedodržování prováděcích předpisů nedávno přijatých podle právního rámce nařízení (ES) č. 300/2008 souviselo s kontrolami ochrany před protiprávními činy prováděnými u vysoce rizikového nákladu a pošty, jakož i u letištních dodávek, palubních zásob a výcviku. Doporučení Komise ohledně nápravných opatření byla, celkově vzato, provedena uspokojivě, zjištění inspektorů však potvrzují důležitost přísného režimu inspekcí ze strany EU a zajištění odpovídající kvality na úrovni členských států. Komise bude i nadále usilovat o zajištění úplného a řádného dodržování všech požadavků právních předpisů a v případě potřeby za tímto účelem zahájí formální řízení o nesplnění povinnosti.

V legislativní oblasti byla v roce 2013 přijata další podrobná prováděcí pravidla, jejichž cílem bylo zajistit, aby byl právní rámec vytvořeny nařízením (ES) č. 300/2008 uplatňován harmonizovaným způsobem, kterým lze zmírnit současné i budoucí hrozby.

[1]               Opatření jsou označována za „tradiční“, pokud byla použitelná již podle právního rámce zrušeného nařízení (ES) č. 2320/2002.

[2]                      Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 1.

[3]               V Grónsku a na Faerských ostrovech k tomu došlo ve druhé polovině roku 2013.

[4]               Nařízení Komise (EU) č. 18/2010 ze dne 8. ledna 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008, Úř. věst. L 7, 12.1.2010, s. 3.

[5]               Pokus o útok na let do Detroitu o Vánocích v roce 2009 pomocí výbušnin propašovaných ve spodním prádle, bomby nalezené v nákladních letadlech z Jemenu koncem října 2010, druhý plánovaný útok pomocí výbušnin propašovaných ve spodním prádle v roce 2012.

[6]               Používání této databáze, kterou vytvořila Komise, je pro subjekty v dodavatelském řetězci na základě nařízení Komise (EU) č. 185/2010 a rozhodnutí K(2010) 774 povinné.

[7]               Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1116/2013 ze dne 6. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 299, 9.11.2013, s. 1.

[8]               Dokument č. 16271/1/10, Rev 1, limité, Rada Evropské unie.

[9]               Nařízení Komise (EU) č. 859/2011 ze dne 25. srpna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 220, 26.8.2011, s. 9.

[10]             Úř. věst. L 232, 9.9.2011, s. 2, a Úř. věst L 121, 8.5.2012, s. 16.

[11]             Úř. věst. L 172, 25.6.2013, s. 49.

[12]             Platí od 1. dubna 2011 pro letadla, cestující a jejich kabinová a příruční zavazadla přilétající ze Spojených států – nařízení Komise (EU) č. 983/2010 ze dne 3. listopadu 2010, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 286, 4.11.2010, s. 1.

Příloha 1

Inspekce provedené Komisí ke dni 31. prosince 2013

Stát || Počet inspekcí v období leden–prosinec 2013 (včetně následných inspekcí) || Celkový počet inspekcí v období 2004–2013 (včetně následných inspekcí)

Rakousko || 2 || 11

Belgie || 2 || 13

Bulharsko || 2 || 9

Chorvatsko || 1 || 1

Kypr || 0 || 7

Česká republika || 1 || 9

Dánsko || 2 || 12

Estonsko || 1 || 7

Finsko || 0 || 10

Francie || 3 || 20

Německo || 2 || 21

Řecko || 2 || 16

Maďarsko || 1 || 9

Irsko || 3 || 12

Itálie || 0 || 17

Lotyšsko || 0 || 7

Litva || 1 || 6

Lucembursko || 1 || 8

Malta || 1 || 4

Nizozemsko || 0 || 10

Polsko || 2 || 12

Portugalsko || 2 || 12

Rumunsko || 0 || 6

Slovensko || 2 || 7

Slovinsko || 0 || 5

Španělsko || 2 || 17

Švédsko || 2 || 14

Spojené království || 2 || 22

Třetí země || ||

Švýcarsko || 1 || 6

CELKEM || 38 || 310

Prohlídky Kontrolního úřadu ESVO ke dni 31. prosince 2013

Stát || Počet inspekcí v období leden–prosinec 2013 (včetně následných inspekcí) || Celkový počet inspekcí v období 2004–2013 (včetně následných inspekcí)

Island || 1 || 10

Norsko || 2 || 42

CELKEM || 3 || 52

Příloha 2

Doplňující právní předpisy přijaté v roce 2013:

· nařízení (EU) č. 104/2013[1] o detekční kontrole cestujících a osob jiných než cestujících zařízením pro stopovou detekci výbušnin (ETD) v kombinaci s ručním detektorem kovů (HHMD),

· nařízení (EU) č. 189/2013[2] o režimu známého odesílatele,

· nařízení (EU) č. 245/2013[3] o detekčních kontrolách kapalin, aerosolů a gelů na letištích EU,

· nařízení (EU) č. 246/2013[4] o detekčních kontrolách kapalin, aerosolů a gelů na letištích EU,

· nařízení (EU) č. 654/2013[5] o kontrolních seznamech ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy pro subjekty ze třetích zemí,

· nařízení (EU) č. 1103/2013[6] o uznávání rovnocennosti bezpečnostních norem třetích zemí,

· nařízení (EU) č. 1116/2013[7] o vyjasnění, harmonizaci a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu letectví před protiprávními činy,

· rozhodnutí C(2013) 511[8] o detekční kontrole cestujících a osob jiných než cestujících zařízením pro stopovou detekci výbušnin (ETD) v kombinaci s ručním detektorem kovů (HHMD),

· rozhodnutí C(2013) 1587[9] o detekčních kontrolách tekutin, aerosolů a gelů na letištích EU,

· rozhodnutí C(2013) 2045[10] o detekčních kontrolách tekutin, aerosolů a gelů na letištích EU,

· rozhodnutí C(2013) 4180[11] o leteckém nákladu a poště,

· rozhodnutí C(2013) 7275[12] o vyjasnění, harmonizaci a zjednodušení některých specifických opatření na ochranu letectví před protiprávními činy.

[1]               Nařízení Komise (EU) č. 104/2013 ze dne 4. února 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 34, 5.2.2013, s. 13.

[2]               Nařízení Komise (EU) č. 189/2013 ze dne 5. března 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 62, 5.3.2013, s. 17.

[3]               Nařízení Komise (EU) č. 245/2013 ze dne 19. března 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 272/2009, Úř. věst. L 77, 20.3.2013, s. 5.

[4]               Nařízení Komise (EU) č. 246/2013 ze dne 19. března 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 77, 20.3.2013, s. 8.

[5]               Nařízení Komise (EU) č. 654/2013 ze dne 10. července 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 190, 11.7.2013, s. 1.

[6]               Nařízení Komise (EU) č. 1103/2013 ze dne 6. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 6.

[7]               Nařízení Komise (EU) č. 1116/2013 ze dne 6. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 185/2010, Úř. věst. L 299, 9.11.2013, s. 1.

[8]               Rozhodnutí C(2013) 511 final, přijaté dne 4. února 2013 a následně oznámené všem členským státům; nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.

[9]               Rozhodnutí C(2013) 1587 final, přijaté dne 19. března 2013 a následně oznámené všem členským státům; nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.

[10]             Rozhodnutí C(2013) 2045 final, přijaté dne 17. dubna 2013 a následně oznámené všem členským státům; nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.

[11]             Rozhodnutí C(2013) 4180 final, přijaté dne 9. července 2013 a následně oznámené všem členským státům; nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.

[12]             Rozhodnutí C(2013) 7275 final, přijaté dne 6. listopadu 2013 a následně oznámené všem členským státům; nebylo zveřejněno v Úředním věstníku.