SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o strategii Evropské unie pro jadranský a jónský region /* COM/2014/0357 final */
Obsah 1............ Úvod. 3 2............ Výzvy a
příležitosti 4 2.1......... Výzvy. 4 2.2......... Příležitosti 5 3............ Odpověď:
akční plán. 6 3.1......... Modrý
růst. 7 3.2......... Propojení
regionu. 8 3.3......... Kvalita
životního prostředí 9 3.4......... Udržitelný
cestovní ruch.. 10 4............ Správa a
provádění 10 5............ Vazby na
politiky EU.. 12 6............ Širší vazby. 12 7............ Závěry. 13 Příloha Mapa strategie Evropské unie pro jadranský a
jónský region. 14 1.
Úvod Toto sdělení vyjasňuje potřeby a
potenciál inteligentního a udržitelného růstu podporujícího
začlenění v jadranském a jónském regionu. Vytváří rámec pro
soudržnou makroregionální strategii a akční plán k řešení
souvisejících problémů a využívání příležitostí, a to
prostřednictvím spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi. Region je funkční oblastí, která je vymezena
především pánví Jaderského a Jónského moře. Region, který zahrnuje
také významnou část suchozemské plochy, přistupuje k mořským,
pobřežním a suchozemským oblastem jako ke vzájemně propojeným
systémům. Zázemí přístavů sehrává významnou úlohu i vzhledem ke
zvýšenému pohybu zboží, služeb a osob v důsledku přistoupení
Chorvatska k EU a vzhledem k vyhlídce dalších zemí v regionu na přistoupení
k EU. Úsilí o propojení pevniny a moře také obrací pozornost k
dopadům neudržitelných pozemních činností na pobřežní oblasti a
mořské ekosystémy. Region, který je domovem více než 70 milionů
lidí, sehrává klíčovou úlohu v posilování zeměpisné kontinuity v
Evropě. Strategie navazuje na jadransko-jónskou iniciativu[1], která sdružuje osm zemí. Mapu naleznete v
příloze. Strategie je otevřená i dalším partnerům
v regionu. Prosperita, jíž bude dosaženo prostřednictvím
obchodu a podnikání, umožní regionu překonat hospodářskou krizi. Jeho
obyvatelé si zaslouží lepší vyhlídky na zaměstnání, lepší mobilitu,
bezpečnější a integrovanější dodávky energie i kvalitnější
životní prostředí. Evropská rada v prosinci 2012 vyzvala Komisi, aby do
konce roku 2014 předložila strategii EU pro jadranský a jónský region
(EUSAIR). Obecným cílem této strategie je podporovat udržitelnou
hospodářskou a sociální prosperitu v regionu prostřednictvím
růstu a tvorby nových pracovních míst a také zlepšováním jeho atraktivity,
konkurenceschopnosti a propojenosti způsobem, který bude zajišťovat
ochranu životního prostředí a zaručí zdravé a vyvážené mořské a
pobřežní ekosystémy. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím
spolupráce zemí, které sdílí společnou historii i zeměpisnou polohu.
Díky posílenému provádění stávajících politik EU v regionu přináší
strategie jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou a zároveň
nabízí všem zúčastněným zemím jedinečnou příležitost, aby
své politiky uvedly do souladu s celkovou vizí strategie Evropa 2020. Strategie
tak přispěje k přiblížení zemí západního Balkánu k EU i tím, že
jim nabídne příležitost k úzké spolupráci s členskými státy při
řešení společných výzev a využívání společných příležitostí
specifických pro tento region. Tato
strategie využívá: -
více
než desetileté zkušenosti s mezivládní jadransko-jónskou iniciativou. Díky
úspěšné spolupráci již byly vytvořeny silné vazby mezi
zúčastněnými zeměmi, které pak umožnily i navázání
regionální spolupráce mezi městy, obchodními komorami či vysokými školami;
-
námořní
strategii pro Jaderské a Jónské moře, kterou Komise přijala dne
30. listopadu 2012[2]
a která se zaměřuje na příležitosti pro modrý růst v
oblasti obou moří; -
náhodný
souběh zahájení strategie se začátkem programového období na léta
2014–2020. Ten umožňuje systematické začleňování tohoto
přístupu do evropských, vnitrostátních a regionálních programů i
mobilizaci všech politik a programů na jeho podporu; -
zkušenosti
získané v rámci stávajících makroregionálních strategií[3],
tj. strategie EU pro region Baltského moře a strategie EU pro dunajský
region, a to i s ohledem na spolupráci se zeměmi mimo EU. Zde se
například ukázala potřeba zaměřit se na omezený počet
společných úkolů a/nebo příležitostí a zajistit vlastní
odpovědnost, odhodlání a vedení ze strany zúčastněných zemí.
Rovněž se ukázala potřeba posílení institucionální a administrativní
kapacity. 2.
Výzvy a příležitosti 2.1
Výzvy Jadransko-jónský region sdílí řadu
společných výzev. V minulosti se podstatná část tohoto regionu potýkala
se složitými politickými a hospodářskými okolnostmi a také konflikty.
Nicméně přistoupení Slovinska a Chorvatska k EU a vyhlídka dalších
zemí na členství poskytují příležitost k posílení vazeb a
překonání dědictví minulosti. Hlavními výzvami jsou: − Sociálně-ekonomické
rozdíly:
jednotlivé země se od sebe výrazné liší jak z hlediska HDP na obyvatele,
tak z hlediska míry nezaměstnanosti. Zatímco některé regiony mají až
o 20 % vyšší HDP na obyvatele oproti průměru EU a jen 4%
míru nezaměstnanosti, v jiných regionech je HDP na obyvatele
70 % pod tímto průměrem a míra nezaměstnanosti zde dosahuje
30 %. Kvůli nedostatku kapacit podniky nedostatečně
využívají nadnárodní rozměr uvádění na trh, inovací a výzkumu,
zejména v modré ekonomice. Klastrů spojujících podniky, výzkum a
veřejný sektor je jen málo. −
Doprava: region
se potýká se značnými nedostatky v oblasti infrastruktury, zejména
infrastruktury spojující dlouholeté členské státy Evropské unie
a ostatní země, což má za následek špatnou dostupnost. Zejména silniční
a železniční síť západního Balkánu vyžaduje naléhavé opravy,
odstranění tzv. úzkých hrdel a rozšíření spojení, intermodální
spojení, systémy řízení dopravy a zvýšení kapacity. Přetížení
námořní dopravy se zvyšuje a je třeba zmodernizovat kapacity v rámci
dohledu a koordinace. Pohybu rovněž brání příliš dlouhé
čekací doby a vleklé postupy na hranicích. Multimodální doprava je málo
rozvinutá. −
Energetika:
propojení elektrických sítí je stále nedostatečné, což brzdí rozvoj
integrovaného trhu s energií, omezuje kapacity a brání ziskovému využívání
obnovitelných zdrojů energie. Pro zajištění účinných a
diverzifikovaných dodávek energie budou navíc nezbytné investice do
plynárenských sítí, včetně zařízení pro LNG. −
Životní
prostředí: intenzivnější využívání
mořského a pobřežního prostoru člověkem ohrožuje
ekosystémy. Neudržitelný cestovní ruch vytváří tlak na vodu, půdu a
biologickou rozmanitost. Jaderské moře je díky své mělké a
polouzavřené povaze[4]
náchylné ke znečištění. Nadměrný rybolov, vyřazená
rybolovná zařízení a neekologické postupy akvakultury představují
hrozbu pro biologickou rozmanitost moří i pro lidské zdraví. Situaci dále
zhoršují nezpracované odpadní vody a pevné odpady pocházející zejména
z pozemních zdrojů, odtok hnojiv ze zemědělské
činnosti způsobující eutrofizaci, invazivní druhy z balastních vod a
znečištění způsobené těžbou ropy a zemního plynu. Na
kvalitu ovzduší mají také negativní vliv emise z lodní dopravy a pozemních
činností (přístavy, průmysl), které ještě zhoršují místní
klimatické a zeměpisné podmínky. Nezákonný lov stěhovavých ptáků
má dopady na EU jako celek. Stále nejsou dokončeny sítě
chráněných oblastí, jako např. NATURA 2000 a Emerald. −
Přírodní
a lidmi způsobená nebezpečí a rizika vyplývající ze změny
klimatu:
vedle výrazné seismické aktivity je region vystaven nepříznivým
dopadům změny klimatu a je vůči těmto změnám
zranitelný. Velkou výzvu představuje absence společného posuzování
rizik, společného řízení rizik katastrofy a společné integrované
strategie pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se
této změně. Vhledem k odlišné úrovni zkušeností, zdrojů a
know-how se státy samy nedokážou vypořádat se stoupajícími hladinami
moří, záplavami, suchy, erozí půdy a lesními požáry. −
Administrativní
a institucionální problémy: musí být posíleny kapacity na
vnitrostátní, regionální a místní úrovni s cílem zajistit vhodné struktury pro
práci s přeshraničními protějšky a koordinaci v rámci všech
politik. Pokud jde o sbližování právních předpisů s právními předpisy
EU a přístup k finančním nástrojům, pracují jednotlivé země
různě rychle, což je riziko, které zabraňuje provádění
makroregionálního přístupu. Problémy se vyskytují rovněž v boji proti
korupci, která podkopává důvěru veřejnosti a oslabuje rozvoj.
Migrační tlak a přeshraniční organizovaná trestná činnost
vyžaduje koordinované politiky v oblasti bezpečnosti hranic. 2.2
Příležitosti Region také nabízí množství příležitostí se
značným potenciálem pro inteligentní a udržitelný růst podporující
začlenění: − Modrá ekonomika může významně
přispět k růstu. Do této ekonomiky spadají oblasti, jako je
vývoj modrých technologií k udržitelné výrobě a spotřebě
potravin z mořských živočichů. Patří sem i specializované
trhy, jako např. rekreační činnosti, činnosti pro volný
čas nebo pořádání okružních plaveb. Inovace mohou poskytnout
zranitelnému odvětví loďařství příležitost k přechodu
k nízkoemisním a energeticky účinným plavidlům[5] i ke spolupráci s příbuznými odvětvími,
včetně námořního vybavení a robotiky. −
Propojení: region
se nachází na jedné z významných evropských křižovatek. Jaderské
a Jónské moře tvoří přírodní vodní cestu pronikající
hluboko do EU. Ta nabízí nejlevnější námořní trasu z Dálného východu
přes Suez, díky níž je cestovní vzdálenost na trhy střední Evropy o
3 000 km kratší než trasa přes severní přístavy. Existuje
potenciál pro lepší propojení mezi pevninou a mořem a lepší intermodální
dopravu, což by posílilo konkurenceschopnost ekonomik ve vnitrozemí. −
Kulturní
a přírodní dědictví a biologická rozmanitost: ve spojení s
výjimečnou přírodní krásou představuje kulturní, historické a
archeologické dědictví regionu jednu z jeho nejsilnějších
předností. Může se pochlubit světoznámými městy (Benátky,
Dubrovník, Mostar, Atény) a přírodními lokalitami (Plitvická jezera a
Skadarské jezero). Oblast je rovněž biologicky velmi rozmanitá: má
mimořádně bohatou flórou, zejména v ekoregionu Dinárského
pohoří. − Cestovní
ruch:
cestovní ruch – jakožto rychle rostoucí odvětví, které už v
současnosti nejvíce přispívá k HDP – by mohl dále těžit ze
zvýšené a trvalé spolupráce, a rozšířit tak trh a svoji sezonu. Region
může nabízet ukázkové příklady udržitelných, odpovědných
a diverzifikovaných produktů cestovního ruchu a služeb. Stávající
obchodní příležitosti mohou být využívány dynamičtěji,
např. pořádáním okružních plaveb, které budou pomáhat místním
ekonomikám, nebo formou rekreačního rybolovu. Udržitelné řízení
cestovního ruchu může pomoci odstranit byrokracii, vytvořit lepší
podnikatelské prostředí i prostředí pro malé a střední podniky,
vytvořit společné normy, pravidla i statistiky a podporovat
partnerství veřejného a soukromého sektoru. 3.
Odpověď: akční plán Ve své zprávě[6] o
přidané hodnotě makroregionálních strategií Komise doporučuje,
aby se nové makroregionální strategie soustřeďovaly na omezený
počet přesně určených cílů, u nichž existuje konkrétní
potřeba zlepšení spolupráce na vysoké úrovni. Byly proto
uskutečněny rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami
využívající přístup zdola nahoru, jejichž cílem je stanovit
jednoznačné cíle specifické pro tento region. Za tímto účelem bude přijat
průběžný[7]
akční plán, který bude doprovázet strategii a rozšiřovat námořní
rozměr tak, aby zahrnoval i vnitrozemí. Tento akční plán, který
spočívá na čtyřech vzájemně propojených pilířích
strategického významu, nabízí seznam možných, orientačních akcí. Uvedené
pilíře jsou:
Modrý růst
Propojení regionů
(dopravních a energetických sítí)
Kvalita životního
prostředí
Udržitelný cestovní ruch
Byla
rovněž stanovena dvě průřezová hlediska: -
budování
kapacit, včetně komunikačních, pro účinné provádění a
pro zvyšování povědomí a podpory veřejnosti, -
výzkum
a inovace na podporu tvorby vysoce kvalifikovaných pracovních míst, růstu
a konkurenceschopnosti. Spolupráce v rámci nadnárodních sítí může
přinést na trh nové nápady a přispět k rozvoji nových
produktů a služeb. Zmírňování změny klimatu a
přizpůsobování se této změně a řízení rizik katastrofy
dále tvoří horizontální zásady pro všechny čtyři pilíře. Z konzultací uskutečněných v rámci každého
pilíře rovněž vzešel určitý počet témat akčního plánu,
kterým je třeba naléhavě věnovat pozornost a které mohou mít ze
společného opatření největší prospěch. Tato témata jsou
rovněž důležitá z hlediska politik EU, a zejména politik
s územním rozměrem. Vybraná témata v rámci každého pilíře jsou
uvedena dále. 3.1.
Modrý růst Cílem tohoto pilíře, jehož koordinátory jsou
Řecko a Černá Hora[8], je
urychlit inovativní růst mořského a námořního odvětví v
regionu prostřednictvím podpory udržitelného hospodářského rozvoje a
vytváření pracovních míst a obchodních příležitostí v rámci modré
ekonomiky, včetně rybolovu a akvakultury. To vyžaduje podporu
vytváření klastrů zahrnujících výzkumná
střediska, veřejné agentury a soukromé společnosti.
Koordinované řízení rybolovu zkvalitní shromažďování údajů, sledování
a kontrolu. Společné plánování a větší administrativní kapacita a
kapacita v oblasti spolupráce zlepší využívání stávajících zdrojů a
námořní správu na úrovni celé mořské pánve. Modré technologie Vytvoření vysoce kvalifikovaných pracovních míst a hospodářských příležitostí soustředěním úsilí na výzkum a inovace, rozvoj klastrů a přenos znalostí souvisejících s modrými technologiemi specifickými pro tento region, které jsou vázány na regionální a vnitrostátní strategie pro inteligentní specializace (jako např. zelená stavba lodí, jachting, biotechnologie, podvodní robotika). Rybolov a akvakultura Zvýšení ziskovosti a udržitelnosti akvakultury a rybolovu zdokonalením shromažďování údajů, sledování a kontroly, prováděním víceletých plánů řízení rybolovu na úrovni mořské pánve, harmonizací norem, zlepšováním dovedností a schopností dodržovat pravidla a normy EU a zvyšováním přidané hodnoty místních hodnotových řetězců pro potraviny z mořských živočichů, a to zejména prostřednictvím zvláštních výzkumných a inovačních platforem, společného rozvíjení informací o trhu a transparentnějšího uvádění produktů na trh a jejich zpracování. Námořní a mořská správa a služby Zlepšení administrativních a institucionálních kapacit, námořních služeb a lepší správa věcí veřejných, včetně sdílení údajů, společného plánování a koordinovaného řízení stávajících zdrojů (např. územní plánování námořních prostor a integrovaná správa pobřeží). Příklady cílů do roku 2020 mohou být: ·
nárůst
investic do výzkumu modrých technologií o 20 % – v porovnání se základním
scénářem, ·
přijetí a provádění víceletých plánů
řízení rybolovu na úrovni moří, ·
veškeré vody spadající do vnitrostátní jurisdikce územních
plánů námořních prostor a veškeré pobřežní trasy by měly
být zahrnuty do integrované správy pobřeží a měly by být přijaty
veškeré prováděcí mechanismy. 3.2.
Propojení regionu Cílem
tohoto pilíře, jehož koordinátory jsou Itálie a Srbsko[9], je
zlepšit propojení dopravy a energetických sítí jak v rámci regionu, tak se
zbytkem Evropy. Vzájemně propojené a udržitelné dopravní a
energetické sítě jsou nezbytným předpokladem rozvoje regionu. Omezení
„úzkých hrdel“ a rozvoj sítí infrastruktury a regulačních rámců
vyžaduje spolupráci. Koordinované sledování námořní a multimodální dopravy
zvýší konkurenceschopnost. Námořní doprava Bezpečná námořní doprava závisí na harmonizovaných systémech dohledu a vytvoření moderních intermodálních přístavů vytvářejících klastry. Modernizace řízení dopravy s ohledem na přetížení dopravy vyžaduje spolupráci mezi zeměmi a přístavy, pokud mají být schopné obstát v celosvětové hospodářské soutěži, a to zejména s přístavy v severní Evropě. Intermodální spojení s vnitrozemím Podpora rozšíření námořní přepravy zboží bude vyžadovat modernizaci intermodálního spojení s vnitrozemím. Rozvoj dopravních uzlů a centrál kombinujících námořní, železniční, silniční, leteckou a vnitrozemskou vodní dopravu musí vycházet z udržitelných systémů dopravy, jež jsou propojeny mimo jiné s místními a regionálními plány kvality ovzduší. Společná opatření – materiální i nemateriální povahy – by měla omezit „úzká hrdla“ na hranicích. Energetické sítě Tří cílů energetické politiky EU – konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek energie a udržitelnosti – lze dosáhnout prostřednictvím dobře propojeného energetického trhu. Připojení elektrických rozvodných sítí a dokončení plynárenských sítí vyžaduje investice. Bude třeba prosadit regulační opatření k odstranění překážek pro přeshraniční investice. || Příklady cílů do roku 2020 mohou být: ·
zdvojnásobení
současného tržního podílu kontejnerové přepravy v rámci
jadransko-jónského trhu způsobem, který omezí dopady na životní
prostředí, ·
snížení čekací doby na regionálních hraničních
přechodech o 50 %. 3.3.
Kvalita životního prostředí Cílem tohoto pilíře, jehož koordinátory jsou
Slovinsko a Bosna a Hercegovina[10], je řešení kvality životního
prostředí prostřednictvím spolupráce na úrovni regionu.
Přispěje k dobrému stavu prostředí mořských a
pobřežních ekosystémů, snížení znečištění moře,
omezení zakrývání půdy, zmírnění jeho důsledků a jeho
kompenzaci[11],
snižování znečišťování ovzduší[12] a
zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů.
Společná opatření na zachování ekoregionů rozkládajících se v
několika zemích jsou prospěšná pro přírodní dědictví
Evropy: zajišťují rovněž, že investice do infrastruktury nepovedou ke
zhoršení stavu životního prostředí a krajiny ani k většímu
znečištění. Mořské prostředí - Hrozby pro biologickou rozmanitost na pobřeží a v moři: snížení tlaku na mořské a pobřežní ekosystémy prostřednictvím lepší znalosti biologické rozmanitosti a koordinovaného uplatňování územního plánování námořních prostor / integrované správy pobřeží, příslušných právních předpisů na ochranu životního prostředí[13] a společné rybářské politiky. K zachování biologické rozmanitosti dále přispěje zlepšení přeshraničních sítí otevřených vod v rámci chráněných mořských oblastí a výměna osvědčených postupů mezi řídícími orgány. - Znečištění moře: koordinované investice do čistíren odpadních vod a zpracování pevného odpadu, společné úsilí při řešení celého životního cyklu odpadků v moři, sdílená schopnost reagovat na ropné skvrny a další rozsáhlá znečištění a předcházení tomuto znečištění, omezení hluku pod vodou, stejně jako zlepšení povědomí zemědělců o negativních dopadech nadměrného používání dusičnanů výrazně sníží ohrožení mořských živočichů a rostlin a lidského zdraví. Nadnárodní suchozemská stanoviště a biologická rozmanitost Bude podporováno společné přeshraniční řízení ekoregionů a také zdravých populací velkých masožravců a opatření ke zlepšení dodržování pravidel lovu stěhovavých ptáků. Mezi příklady cílů může patřit: ·
vytvoření společné platformy všech zemí pro
shromažďování údajů, výzkum a analýzu do konce roku 2015, ·
rozšíření
sítí NATURA 2000 a Emerald a vytvoření soudržné sítě mořských
chráněných oblastí podle rámcové směrnice o strategii pro mořské
prostředí do roku 2020,
pokrytí 10 % povrchu Jaderského a Jónského moře do
roku 2020 chráněnými mořskými oblastmi v souladu s mezinárodními
závazky.
3.4.
Udržitelný cestovní ruch Cílem tohoto pilíře, jehož koordinátory jsou
Chorvatsko a Albánie[14], je rozvoj plného potenciálu
inovativního, udržitelného a zodpovědného kvalitního cestovního ruchu v
regionu. Diverzifikace produktů a služeb cestovního ruchu spolu s
řešením jeho sezonní povahy posílí podnikání a přispěje k
tvorbě pracovních míst. Uvedení „značky“ produktů a služeb v
oblasti cestovního ruchu jadransko-jónského regionu na celosvětový trh
zvýší poptávku. Nabídka diverzifikovaného cestovního ruchu (produkty a služby) Potenciál bohatého dědictví regionu dosud není plně využit. Lze využít výhod klimatu a trhu a vytvořit silně podnikatelsky orientované dynamické prostředí vycházející z osvědčených postupů. V akčních plánech územního rozvoje je možné podporovat alternativní a celoroční cestovní ruch. Diverzifikace a zkvalitnění nabídky cestovního ruchu jsou klíčem k udržitelným produktům a službám cestovního ruchu. Udržitelné a zodpovědné řízení cestovního ruchu (inovace a kvalita) Udržitelný a zodpovědný rozvoj mezi zúčastněnými stranami cestovního ruchu vyžaduje další opatření. Patří mezi ně společné normy a pravidla, omezení dopadu hromadného cestovního ruchu na životní prostředí, zlepšování dovedností a zapojení všech zúčastněných stran (veřejných subjektů, soukromých subjektů, návštěvníků) do prosazování koncepce udržitelného a zodpovědného cestovního ruchu. Příklady cílů do roku 2020 mohou být: ·
50% nárůst počtu turistů
přijíždějících mimo sezonu,
vytvoření
5 nových makroregionálních turistických tras.
4.
Správa a provádění Ze zkušeností se
stávajícími makroregionálními strategiemi vyplývá, že dobré a stabilní správní
mechanismy mají rozhodující úlohu, pokud jde o účinné provádění. Ve
zprávě Komise o správě a řízení makroregionálních strategií z
května 2014[15] jsou
stanoveny tři hlavní požadavky: silnější politické vedení,
účinné rozhodování a dobrá organizace. Lepší správa
není otázkou většího objemu prostředků nebo byrokracie, ale
toho, jak a kdo bude strategii provádět a zahajovat a financovat
společná opatření. Správa musí mít jak politický, tak operační
rozměr: tj. příslušná ministerstva a prováděcí orgány stanoví
strategické cíle a jejich důslednou návaznou kontrolu. Díky tomu
může být dosaženo jasnějších výsledků a většího dopadu. Koordinace Mezi
zúčastněnými zeměmi a jednotlivými ministerstvy a rozhodovacími
úrovněmi v rámci každé země je třeba koordinace. V rámci každého
pilíře budou dva koordinátoři z příslušných ministerstev ze dvou
různých zemí úzce spolupracovat se svými přeshraničními
protějšky na rozvoji a provádění akčního plánu. Komise bude
působit jako nezávislý zprostředkovatel a bude zajišťovat
evropskou perspektivu za podpory skupiny na vysoké úrovni pro makroregionální
strategie se zástupci zemí EU-28 i zemí mimo EU, které se podílí na
strategiích. Provádění Mezi
klíčové předpoklady dobrého provádění patří: -
aby
země považovaly tuto strategii za politiku průřezovou
napříč odvětvovými politikami a dotýkající se všech úrovní
státní správy, -
plné
a účinné zapojení zemí, které nejsou členskými státy EU, na všech
úrovních, -
vysoká
úroveň politické podpory, kdy ministři určí celkové
zaměření strategie, přijmou ji a převezmou za ni
odpovědnost, zajistí soulad mezi politikami a výší prostředků, a
budou tak poskytnuty zdroje a status na úrovni rozhodování a na technické
úrovni, -
aby
Komise, která ručí za evropský rozměr, zajistila strategický
přístup na úrovni EU, -
aby
země sledovaly pokrok a prováděly jeho hodnocení a aby poskytovaly
poradenství ohledně provádění, -
dobré
využívání práce stávajících regionálních organizací, -
spolehlivá
podpora pro koordinátory jednotlivých pilířů, zejména
prostřednictvím institucionální a technické pomoci na budování kapacit v
rámci programu jadransko-jónské nadnárodní spolupráce na období let 2014–2020, -
zapojení
klíčových cílových zúčastněných stran: vnitrostátních,
regionálních a místních orgánů, poslanců (regionálních,
vnitrostátních a evropských), hospodářských a sociálních subjektů,
občanské společnosti, akademické obce a nevládních organizací. Pokud má
strategie stát na pevných základech, je třeba přijmout v těchto
záležitostech včasná rozhodnutí. Financování Strategie se provádí mimo jiné prostřednictvím
uvolnění a sjednocení příslušného evropského a vnitrostátního financování
čtyř pilířů a témat. Schválením strategie se vlády
zúčastněných zemí zavazují k čerpání těchto
prostředků k provedení akčního plánu. Významné zdroje
a širokou škálu nástrojů a technických možností poskytuje zejména
Evropský strukturální a investiční fond a nástroj předvstupní
pomoci pro období 2014–2020. K dispozici jsou další finanční prostředky
a nástroje pro tyto pilíře, zejména program Horizont 2020 pro všechny
pilíře, nástroj pro propojení Evropy pro 2. pilíř, program LIFE pro
3. pilíř a také pro zmírnění změny klimatu a
přizpůsobení se této změně a pro 4. pilíř program je
zde program COSME pro malé a střední podniky. Jiné prostředky jsou k
dispozici zejména v rámci investičního rámce pro západní Balkán, Evropské
investiční banky a dalších mezinárodních finančních institucí. Tyto fondy a nástroje by měly vytvářet
značný pákový efekt a přilákat financování ze strany soukromých
investorů. Tato strategie bude rovněž využívat výsledků
činnosti dvou dalších makroregionálních strategií v oblasti inovativního
financování. Podávání zpráv a
hodnocení Hodnocení bude
vycházet z práce koordinátorů pilířů, kteří budou
předkládat zprávy o pokroku při dosahování cílů. V zájmu
zaplnění chybějících mezer v dostupných údajích potřebných ke
stanovení výchozí situace bude shromažďování údajů zejména v zemích
mimo EU podpořeno jako záležitost týkající se průřezové kapacity
prostřednictvím programu jadransko-jónské nadnárodní spolupráce. I když
hlavním měřítkem úspěchu je provedení akčního plánu, prvním
krokem musí být vypracování podrobnějších ukazatelů. Zúčastněné
země budou pořádat každoročně fórum, kde budou hodnotit
výsledky, konzultovat revidovaná opatření a rozvíjet nové přístupy. 5.
Vazby na politiky EU Tato
strategie, která nevyžaduje žádné změny právních předpisů EU,
usiluje o posílení politik EU významných z hlediska regionu[16].
Rovněž podporuje větší dodržování právních povinností EU a zabývá se
nedostatky a praktickými potížemi, které způsobují zpoždění, zejména
ty, které se týkají jednotného trhu a životního prostředí[17].
Důraz je kladen na integrovaný přístup, který v sobě spojuje
různé oblasti politik pro územně soudržné provádění politik EU.
To zdůrazňuje vazby mezi evropskými politikami a programy,
včetně strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti[18],
přizpůsobení se změně klimatu[19] a
rámcových programů výzkumu a vývoje EU. 6.
Širší vazby Je třeba zajistit koordinaci se související
strategií EU pro dunajský region a také budoucí strategií EU pro alpský region.
V tomto ohledu může sehrát zásadní úlohu program INTERACT. Je
třeba usilovat o synergie s dalšími mezivládními subjekty, které
odpovídají zeměpisné poloze strategie, jako je např. jadransko-jónská
iniciativa, nebo mají jinou či širší oblast působnosti, jako
např. Rada pro regionální spolupráci nebo Středoevropská iniciativa. Důležitá je koordinace s programy a
iniciativami pro celou oblast Středozemního moře[20]
a soulad se stávajícími právními rámci[21]. 7.
Závěry Po
letech složitých politických a hospodářských okolností má jadranský a
jónský region nadějnější vyhlídky. Strategie poskytuje celkový rámec
pro koordinaci politik a územní spolupráci a tím činí z tohoto regionu
lepší místo pro život, práci a zábavu. Region může být ukázkovým
příkladem růstu, zaměstnanosti a myšlenek a stát se branou
do jiných částí světa. Společné úsilí může region
připravit na výzvy a příležitosti 21. století. Komise
proto vyzývá Radu, aby toto sdělení podpořila. Vyzývá rovněž
Evropský parlament, Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální
výbor, aby tento dokument přezkoumaly. Příloha Mapa strategie Evropské unie pro jadranský a jónský
region [1] Mezivládní jadransko-jónská iniciativa byla zahájena v
roce 2000 s cílem posílit regionální spolupráci, podporovat politickou a
hospodářskou stabilitu a vytvořit tak pevný základ pro proces
evropské integrace. [2] COM(2012)
713. [3] COM(2011)
381; SEK(2011) 1071; COM(2012) 128, COM(2013) 181; COM(2013) 468; SWD(2013)
233. [4] Severní Jadran má průměrnou hloubku asi 50
metrů. Vody Jaderského moře se s vodami Středozemního moře vymění
jen jednou za 3 až 4 roky. [5] S
ohledem na SO2, NO2 a částice. [6] COM(2013)
468 ze dne 27. června 2013. [7] Akční
plán bude pravidelně přezkoumáván a aktualizován na základě
nově vznikajících potřeb. [8] Rozvoj
jednotlivých pilířů akčního plánu koordinovala dvojice zemí,
jedna členská země EU a jedna, která není členem EU, na
základě vlastního výběru. [9] Viz pozn. pod čarou č. 8. [10] Viz pozn. pod čarou č. 8. [11] SWD(2012)
101 – Pokyny týkající se osvědčených postupů pro omezení
zakrývání půdy, zmírnění jeho důsledků a jeho kompenzaci. [12] SO2,
NO2, částice a ozon. [13] Zejména
rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí a
směrnice EU o stanovištích a ptácích. [14] Viz pozn. pod čarou č. 8. [15] Zpráva Komise o správě makroregionálních strategií,
COM(2014) 284 ze dne 20. května 2014. [16] Např. směrnice o územním plánování
námořních prostor, společná rybářská politika, politika EU v
rámci řízení rizik v případě katastrof, transevropské
sítě (doprava a energetika), budoucí dopravní společenství atd. [17] Zejména směrnice o ochraně ptáků a
stanovišť, rámcová směrnice o vodě, rámcová směrnice o
strategii pro mořské prostředí, rámcová směrnice o ochraně
vod před znečištěním dusičnany, o kvalitě
vnějšího ovzduší, národních emisních stropech a o odpadech. [18] COM(2011)
244. [19] COM(2013)
216. [20] Zejména
s Unií pro Středomoří a Generální komisí pro rybolov ve
Středozemním moři. [21] Např. Barcelonská úmluva o ochraně mořského
prostředí a pobřežních oblastí Středozemního moře.