52014DC0356

ZPRÁVA KOMISE Srovnání zavádění inteligentního měření v zemích EU-27 s důrazem na elektřinu /* COM/2014/0356 final */


ZPRÁVA KOMISE

Srovnání zavádění inteligentního měření v zemích EU-27 s důrazem na elektřinu

Cíl

Cílem této zprávy je změřit pokrok v zavádění inteligentního měření v členských státech EU v souladu s ustanoveními třetího energetického balíčku[1]. S ohledem na výsledek možného ekonomického posouzení dlouhodobých nákladů a přínosů se členské státy žádají o vypracování časového rozvrhu pro zavedení inteligentních měřicích systémů[2] (v případě elektřiny do 10 let). Zpráva se zabývá dosavadním pokrokem v zemích EU-27[3] a formuluje doporučení pro další postup.

K této zprávě jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které prezentují současný stav zavádění inteligentního měření v EU a zahrnují přehled analýz nákladů a přínosů provedených členskými státy a související údaje specifické pro jednotlivé země.

Inteligentní měření v právních předpisech EU

Třetí energetický balíček vyžaduje, aby členské státy zajistily provádění inteligentních měřicích systémů k dlouhodobému prospěchu spotřebitelů. Toto provádění může být podmíněno kladným ekonomickým posouzením dlouhodobých nákladů a přínosů (analýzou nákladů a přínosů), jež mělo být dokončeno do 3. září 2012. V případě elektřiny je cílem zavést do roku 2020 alespoň 80 % kladně posouzených případů.

Navíc v souladu s duchem ustanovení třetího energetického balíčku a jako jejich doplnění podporuje směrnice o energetické účinnosti[4] vytvoření energetických služeb na základě údajů z inteligentních měřičů, reakce na poptávku[5] a dynamických cen. Tato směrnice rovněž dodržuje a prosazuje právo jednotlivce na ochranu osobních údajů zakotvené v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele (článek 38 Listiny).

Třetí energetický balíček sice nestanoví konkrétní cíl pro zavedení inteligentního měření v odvětví plynárenství, výkladová poznámka o maloobchodních trzích[6] však uvádí, že by jej mělo být dosaženo „v přiměřeném časovém horizontu“.

Pokrok v zavádění inteligentního měření v zemích EU-27

Analýza ukazuje, že byl učiněn znatelný pokrok. V návaznosti na kladné analýzy nákladů a přínosů, pokud jde o elektřinu, ve více než dvou třetinách případů se nyní členské státy zavazují přikročit k zavádění inteligentního měření (případně jej již dokončily). Ve třech členských státech (Finsko, Itálie a Švédsko) již bylo instalováno téměř 45 milionů inteligentních měřičů, což představuje 23 % celkového množství plánovaného v EU nainstalovat do roku 2020. Podle našich odhadů bude na základě těchto závazků do roku 2020 investováno přibližně 45 miliard EUR do instalace téměř 200 milionů inteligentních měřičů elektřiny (což představuje přibližně 72 % všech spotřebitelů v Evropě) a 45 milionů měřičů plynu (přibližně 40 % spotřebitelů). To jsou povzbudivá čísla. Prokazují, že v těch členských státech, kde je zavádění inteligentního měření posuzováno kladně, překračuje očekávaná míra rozšíření u elektřiny 80 % stanovených jako cíl třetího energetického balíčku, zatímco na celoevropské úrovni cíle 80 % nedosahuje. Z toho rovněž plyne, že ekonomické důvody pro zavádění inteligentního měření ještě napříč Evropou nepřevládají a že v případě plynu je tento problém ještě větší.

Přehled výsledků srovnání

Výsledky analýz nákladů a přínosů provedených členskými státy jsou následující:

Elektřina

‒ šestnáct členských států (Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Spojené království[7], Španělsko a Švédsko) přikročí k rozsáhlému zavádění inteligentních měřičů do roku 2020 či dříve, nebo tak již učinily. Ve dvou z nich, Polsku a Rumunsku, přinesly analýzy nákladů a přínosů pozitivní výsledky, o zavádění však stále nebylo oficiálně rozhodnuto,

‒ v sedmi členských státech (Belgie, Česká republika, Litva, Lotyšsko, Německo, Portugalsko a Slovensko) byly analýzy nákladů a přínosů rozsáhlého zavádění do roku 2020 záporné či nejednoznačné, ale v Německu, v Lotyšsku a na Slovensku se prokázalo, že pro určité skupiny zákazníků je inteligentní měření ekonomicky opodstatněné,

‒ pro čtyři členské státy (Bulharsko, Kypr, Maďarsko a Slovinsko) nebyly v době psaní této zprávy analýzy nákladů a přínosů či zaváděcí plány k dispozici[8] a

‒ ve většině členských států již pro inteligentní měřiče elektřiny platí právní předpisy poskytující právní rámec zavádění a/nebo upravující konkrétní otázky jako např. časový harmonogram zavádění či stanovení technických specifikací měřičů atd. Pouze v pěti členských státech (Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko) zatím takové předpisy neplatí.

Plyn

‒ pět členských států (Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království) se rozhodlo inteligentní měřiče zavést do roku 2020 či dříve,

‒ dva členské státy (Francie a Rakousko) plánují přikročit k rozsáhlému zavádění, musí o něm však ještě oficiálně rozhodnout,

‒ ve dvanácti členských státech (Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a Švédsko) byly výsledky analýz nákladů a přínosů záporné, kdežto

‒ ostatní členské státy svá posouzení zatím neuzavřely (pozn. přičemž na Kypru ani na Maltě plynárenská síť neexistuje).

Vlastnictví měřičů elektřiny a zpracování údajů

‒ v patnácti z šestnácti členských států, jež se rozhodly přikročit k rozsáhlému zavádění, jsou za zavádění odpovědní provozovatelé distribuční soustavy, kteří také měřiče vlastní, provoz tedy plánují financovat prostřednictvím síťových tarifů,

‒ ve čtyřech členských státech (Dánsko, Estonsko, Polsko a Spojené království) budou údaje zpracovávány nezávislým centrem pro zpracování údajů a

‒ podobně to vypadá v členských státech, které (alespoň za současných podmínek) k rozsáhlému zavádění do roku 2020 nepřistoupí – zde budou za zavedení inteligentního měření, vlastnictví zařízení a zpracování údajů rovněž odpovědní provozovatelé distribuční soustavy – s výjimkou České republiky, Německa a Slovenska, kde se uvažuje o alternativních způsobech zpracování údajů.

Inteligentní měření – přínosné pro zákazníka i energetickou soustavu

Zatímco rozdíly v klíčových parametrech zavádění vybízejí k opatrnosti (Tabulka 1 a Tabulka 2), dostupné údaje naznačují, že inteligentní měřicí systém by mohl přijít v průměru na 200 až 250 EUR na jednoho zákazníka. Náklady na jedno měřicí místo se pohybují od méně než 100 EUR (77 EUR na Maltě, 94 EUR v Itálii) po 776 EUR v České republice.

Tabulka 1 Souhrnné statistické údaje – klíčové parametry zavádění inteligentního měření elektřiny (na základě dlouhodobých ekonomických posouzení členských států)[9]

|| Rozmezí hodnot || Průměr na základě údajů z kladně posouzených případů

Diskontní sazba || 3,1 až 10 % || 5,7 % + 1,8 % (70 %[10])

Životnost || 8 až 20 let || 15 + 4 let (56 %)

Úspory energie || 0 až 5 % || 3 % + 1,3 % (67 %)

Posunutí špičkového zatížení || 0,8 až 9,9 % || –

Náklady na jedno měřicí místo || 77 až 766 EUR || 223 EUR + 143 EUR (80 %)

Přínos jednoho měřicího místa || 18 až 654 EUR || 309 EUR + 170 EUR (75 %)

Přínos pro spotřebitele (% celkových přínosů) || 0,6 % až 81 % || –

Tabulka 2 Souhrnné statistické údaje – klíčové parametry zavádění inteligentního měření plynu (na základě dlouhodobých ekonomických posouzení členských států)

|| Rozmezí hodnot || Průměr na základě všech údajů

Diskontní sazba || 3,1 až 10 % || –

Životnost || 10 až 20 let || 15–20 let (75 %)

Úspory energie || 0 až 7 % || 1,7 % + 1 % (55 %)

Náklady na jedno měřicí místo || 100 až 268 EUR || 200 EUR + 55 EUR (65 %)

Přínos jednoho měřicího místa || 140 až 1000 EUR || 160 EUR + 30 EUR (80 %)

Očekává se, že inteligentní měřicí systémy budou mít celkový přínos 160 EUR na zákazníka v případě plynu a 309 EUR u elektřiny, přičemž celková předpokládaná úspora energií bude činit 3 %. Ta se pohybuje v rozmezí od 0 % v České republice po 5 % na Maltě a v Řecku. Ze zemí, jež zavádění dokončily, uvedly Finsko a Švédsko úspory energií v řádu 1–3 %, pro Itálii však nebyly žádné údaje k dispozici.

Inteligentní měření s funkcemi vstřícnými k maloobchodu a spotřebitelům jako ústřední bod energetické soustavy zaměřené na spotřebitele

Zaváděné inteligentní měřicí systémy musí být pečlivě navrženy, a proto by měly:

‒ být vybaveny funkcemi vhodnými pro daný účel v souladu s normami a podle doporučení Komise 2012/148/EU[11], aby byla zajištěna technická a komerční interoperabilita či možnost přidat funkce v pozdější fázi,

‒ zaručovat ochranu a zabezpečení údajů,

‒ umožnit vývoj služeb reagujících na poptávku a dalších energetických služeb,

‒ podporovat maloobchodní trhy, jež budou mít plný přínos pro spotřebitele a energetickou soustavu.

V osmi členských státech, jež přikročily k rozsáhlému zavádění inteligentního měření elektřiny do roku 2020, jsou funkce údajně zcela v souladu s doporučením 2012/148/EU.

Funkce, jejíž zavádění přináší nejvíce problémů, se vztahuje k frekvenci, s jakou mohou být údaje odečítány a zpřístupněny spotřebitelům a jejich jménem třetím stranám. Tato funkce podpoří přímou zpětnou vazbu pro spotřebitele ohledně cen, umožní jim činit informovaná rozhodnutí o způsobech jejich spotřeby a usnadní vznik nových maloobchodních služeb a produktů. Sedm členských států, jež přikročily k rozsáhlému zavádění inteligentního měření elektřiny do roku 2020, a tři z těch, které zavádění v úmyslu nemají, tuto funkci nenabízejí. Pokud systém inteligentního měření tuto funkci není schopen nabídnout, měly by členské státy zajistit, aby bylo možné tuto funkci přidat později, či aby se tato funkce dala naplnit jinými způsoby.

Zdá se, že neexistuje přímé spojení mezi škálou společných minimálních funkčních požadavků na zaváděné inteligentní měřicí systémy a jejich celkovými náklady. Jinými slovy, pokud si stát vybere ze souboru společných minimálních funkčních požadavků méně položek, nemusí to nezbytně znamenat, že budou systémy méně nákladné. Rozdíly v údajích o nákladech na jedno měřicí místo napříč členskými státy ukazují, že je celková investice mnohem více ovlivněna jinými parametry včetně:

‒ výchozích podmínek,

‒ místních nákladů na práci,

‒ zeměpisného uspořádání,

‒ dodatečných faktorů nad rámec souboru minimálních funkčních požadavků a

‒ celkového scénáře, diskontní sazby a posuzovacího období v jednotlivých analýzách nákladů a přínosů.

To představuje pádný důvod pro dodržování souboru společných minimálních funkčních požadavků od samého počátku. Pokud tento přístup není podepřen analýzou nákladů a přínosů členského státu, pak se důrazně doporučuje zavádět systémy, u nichž je alespoň možnost modernizace do té míry, aby byly schopny „inteligentní“ služby a produkty podporovat v budoucnu. Volba neoptimálního systému, jež není flexibilní a nelze jej modernizovat, nakonec povede např. k vyšším nákladům, k potřebě zásadních úprav či dokonce úplné výměny krátce po instalaci v reakci na požadavky trhu a spotřebitelů.

V současnosti vydalo pokyny k funkčním požadavkům na inteligentní měřicí systémy pouze několik členských států. Ostatní nechávají rozbor možností na stranách odpovědných za zavádění, ve většině případů provozovatelích distribuční soustavy, aniž by byly stanoveny jasné pobídky či požadavky na funkční vlastnosti mající přínos také pro spotřebitele.

Normy a záruky bezpečnosti a ochrany údajů – klíč k plnému využití potenciálu inteligentního měření v EU

Vnitřní trh s energií musí zajistit, že zpřístupněním údajů v rámci obchodních procesů nebude ohroženo soukromí spotřebitele. Musí tedy zajistit právo spotřebitelů na ochranu osobních údajů zaručené článkem 8 Listiny. Během práce v této oblasti byly dosud ohledně ochrany soukromí zjištěny obavy ohledně:

‒ rizika vytváření profilu uživatele pomocí velmi častého odečítání údajů, tj. shromažďování citlivých informací týkajících se energetické stopy koncového uživatele a

‒ ochrany uchovávaných dat a přístupu k nim s ohledem na zásady ochrany soukromí a nakládání s důvěrnými údaji.

Tato zpráva a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise se zabývají problematikou související s řešeními vytvořenými v tomto ohledu trhem a příslušnými vnitrostátními orgány, jakož i na celoevropské úrovni[12], a zdůrazňují klíčovou úlohu normalizace[13], aby mohl být plně využit potenciál inteligentního měření jako doplňku inteligentních sítí[14].

Poznatky z pilotních programů[15] a provozní zkušenosti

Na základě dosavadních poznatků získaných z dokončených či probíhajících pilotních programů by se při plánování zavádění inteligentního měření měly brát v potaz následující aspekty:

‒ zhodnocení infrastruktury zaváděného inteligentního měření:

o užití dostupných norem a vhodného souboru funkčních požadavků, jež zajistí technickou a komerční interoperabilitu, zaručí ochranu a zabezpečení údajů a budou mít plný přínos pro spotřebitele a energetickou soustavu a

o posouzení, zda je podle právních předpisů EU i jednotlivých členských států před spuštěním zavádění zapotřebí zvláštní rámec pro ochranu a zabezpečení údajů.

‒ zainteresování spotřebitele již od počátku procesu:

o zahájení komunikační strategie a informační kampaně,

o nabytí důvěry spotřebitele, pro niž je zásadní, aby spotřebitelé chápali, jaké údaje jsou předávány, a dostali k nim přístup,

o užití údajů měření k následnému informování spotřebitele a vývoji nových produktů a služeb orientovaných na zákazníka a

o podnícení účasti spotřebitelů pomocí uživatelsky vstřícných nástrojů a mechanismů, jež by jim usnadnily volbu, a pomocí atraktivních odměn,

‒ vytvoření souboru opatření k motivaci všech zúčastněných stran, aby se zrychlil proces vývoje a zavádění produktů a služeb inteligentního měření,

‒ včasné vytvoření a zavedení regulace nebo přijetí opatření, jež by provozovatelům služeb a sítí dodala důvěru k vynaložení investic do vývoje technologií inteligentního měření a souvisejících služeb a

‒ zajištění, že se osvědčené postupy a poznatky získané z méně rozsáhlých procesů zavádění či pilotních projektů vezmou v úvahu při rozsáhlém zavádění, zejména s ohledem na technicko-ekonomické otázky, zapojení spotřebitele a rozvoj trhu se službami inteligentního měření.

Omezení srovnání

Většina klíčových parametrů zavádění se v této fázi zakládá na výpočtech a prognózách, jelikož jen velmi málo zemí EU zavádění dokončilo či se dostalo do pokročilé fáze. Je proto třeba dbát na to, aby zde byly uvedené výsledky srovnávací analýzy správně interpretovány. Jak ukazuje Tabulka 1 a Tabulka 2, klíčové předpoklady a hodnoty se liší, což může odrážet rozdíly v místních a výchozích podmínkách, jakož i zamýšlené zahrnutí dodatečných prvků do inteligentních měřicích systémů (přídavná zařízení, funkce nad rámec doporučeného minima atd.), ale také rozdíly v metodologii (použitá diskontní sazba, posuzovací období atd.).

Kromě přesnějších informací o vyúčtování je obtížné přínosy pro spotřebitele posoudit, protože závisejí na skutečné míře jejich účasti, např. na reakci na poptávku, a na motivačních prostředcích, jako jsou různé systémy tvorby cen.

V některých případech chybí ucelené údaje, jež by vedly k jasným závěrům. Například v době provádění této analýzy a psaní zprávy nebyly k dispozici údaje k analýzám nákladů a přínosů od čtyř členských států. Chybí také podstatné údaje o funkcích systému.

Další kroky a následný postup

Hlavní zjištění této zprávy zejména s ohledem na dopady inteligentního měření na trh, na vztahy klíčových zúčastněných stran a na zpracování údajů budou zahrnuty do právě vytvářené iniciativy týkající se maloobchodního trhu s energií.

Orgánům členských států, jež plánují v zavádění inteligentního měření učinit další kroky, se doporučuje zamyslet se nad několika níže uvedenými otázkami, které jsou z velké míry založeny na poznatcích a zkušenostech dosud získaných z probíhajících či dokončených operací.

Důvěra spotřebitelů

Aby byli spotřebitelé schopni porozumět svým právům a přínosům, jež bude instalace inteligentních měřičů a účast v programech reakce na poptávku mít, je třeba spustit intenzivní informační kampaň. Spotřebitelé by měli být informováni o funkcích systému, povaze shromažďovaných údajů a účelu jejich užití.

Trh s inovativními energetickými službami

Regulace by měla usnadnit vytvoření hodnoty pro spotřebitele a energetickou soustavu jako celek prostřednictvím inteligentního měření a podpořit trhy s inovativními energetickými službami. Měla by být vypracována opatření poskytující motivaci pro všechny zúčastněné strany, aby se zrychlil proces vývoje a zavádění produktů a služeb inteligentního měření. Členské státy byly ve sdělení o vnitřním trhu s energií[16] požádány o vypracování akčních plánů, v nichž uvedou, jak hodlají modernizovat rozvodné sítě, včetně pravidel a povinností pro provozovatele distribuční soustavy, součinnosti s odvětvím IKT a podpory reakce na poptávku a dynamických cen.

Ochrana údajů

Před spuštěním zavádění je vhodné posoudit, zda je podle právních předpisů EU i jednotlivých členských států zapotřebí zvláštní rámec pro ochranu a zabezpečení údajů. Kromě toho musí při vytváření „inteligentních norem“ zůstat v centru pozornosti vysoká úroveň ochrany osobních údajů.

Zpracování údajů

Zvláštní důraz je třeba klást na:

‒ dopady na regulované úlohy provozovatelů distribuční soustavy, motivační prostředky a závazky,

‒ podporu dynamičtější konkurenceschopnosti v odvětví maloobchodu pomocí tržních pravidel umožňujících dynamickou tvorbu cen a

‒ zkoumání možností správy údajů a součinnosti s odvětvím informačních a komunikačních technologií.

Funkce inteligentního měření

Důrazně se doporučuje dodržovat na úrovni EU soubor alespoň minimálních funkčních požadavků navržených v doporučení Komise 2012/148/EU, jež jsou v souladu s normalizační činností v tomto oboru. To je nezbytné k zajištění technické a komerční interoperability inteligentního měření, zaručení ochrany a zabezpečení údajů a umožnění vytvoření a rozvoje služeb reagujících na poptávku a dalších energetických služeb. Dále to umožní členským státům vymezit ve svých zaváděcích plánech společné způsoby dosažení nákladové účinnosti, usnadnit zadávání nezbytných veřejných zakázek a zajistit zavádění inteligentních měřicích systémů vhodných pro daný účel, do nichž se vyplatí investovat. Členským státům se rovněž doporučuje tyto funkční požadavky včas upřesnit, aby byla zajištěna jejich jasná a ucelená realizace, především pro ty, kdo jsou zaváděním pověřeni.

Dlouhodobé ekonomické posouzení nákladů a přínosů

Vnitrostátním orgánům, zejména těch členských států, jež se rozhodly k rozsáhlému zavádění nepřistoupit[17], se doporučuje za pomoci relevantních informací z pilotních programů a poznatků z „ostrého“ provozu přehodnotit kritické parametry a předpoklady použité v jejich současných analýzách nákladů a přínosů, aby mohli lépe zvolit technologii a zpřesnit předpoklady ohledně nákladů a přínosů. Členským státům, které ještě analýzy nákladů a přínosů nedokončily či neoznámily své zaváděcí plány[18], se doporučuje urychleně začít s analýzou a zahájit rozhodovací proces.

[1]        Bod 2 přílohy I směrnice o elektřině (2009/72/ES) a směrnice o plynu (2009/73/ES).

[2]        „Inteligentním měřicím systémem“ se rozumí elektronický systém, který může měřit spotřebu energie, přičemž oproti běžnému měřiči poskytuje více informací, a může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy elektronické komunikace – definice z čl. 2 bodu 28 směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s.1.

[3]        EU-27: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. V analýze nebylo zahrnuto Chorvatsko, protože hlavní sběr dat proběhl před jeho přistoupením.

[4]        Směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU).

[5]        „Reakcí na poptávku“ se rozumí dobrovolné změny v obvyklém užívání elektřiny koncovými zákazníky v reakci na tržní podněty (jako např. změny cen v čase či motivační platby) nebo následující po přijetí nabídky spotřebitele (podané samostatně či prostřednictvím agregátora) prodat na organizovaných trzích s elektrickou energií v určitém okamžiku svůj přebytek poptávky po elektřině. Reakce na poptávku by tedy neměla být nedobrovolná ani bezplatná. (Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5.11.2013.)

[6]        Výkladová poznámka ke směrnici 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnici 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22.1.2010.

[7]        Zpráva považuje údaje o Spojeném království–Velké Británii (UK–VB) za reprezentativní pro Spojené království. Oblast Severního Irska (SI) představuje z hlediska celkového počtu měřicích zařízení velmi malou část celkového čísla pro UK – přibližně 1,5 % – a neodráží tedy postavení členského státu jako celku. Navíc je kvůli různým metodikám i rozdílům na trzích s energií v SI a VB docela obtížně získat reprezentativní údaje  pro celé Spojené království. Je však rovněž zachyceno specifické postavení SI, jelikož bylo začleněno do informačních přehledů států v pracovního dokumentu útvarů Komise připojenému k této zprávě.

[8]        Maďarsko svou analýzu nákladů a přínosů Komisi předložilo v prosinci 2013. Tato zpráva a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise odkazuje na údaje analýz nákladů a přínosů předložených do července 2013.

[9]        V příslušných zamýšlených scénářích se na investice do inteligentního měření použije „diskontní sazba“, jež bere v úvahu časový údaj, k němuž se vztahují peněžní hodnoty, a riziko či nejistotu ohledně předpokládaných budoucích peněžních toků. Diskontní sazba má na posouzení potenciálních investic do inteligentního měřicího systému významný dopad, protože náklady bývají vynaloženy především na počátku zamýšleného scénáře, zatímco přínosy inteligentní intervence vznikají často dlouhodobě.

Statistika „nákladů na jedno měřicí místo“ a „přínosů jednoho měřicího místa“ je založena na číslech vypočítaných pomocí čisté současné hodnoty příslušných nákladů (CAPEX a OPEX) a přínosů.

[10]       Tento podíl se vztahuje k počtu měření (jako součást zkoumaných údajů), jež spadají do rozmezí uvedené průměrné hodnoty ± směrodatná odchylka. Soubor údajů pro elektřinu se vztahuje ke kladně posouzeným analýzám nákladů a přínosů z šestnácti zemí, které již rozsáhlé zavádění dokončily či k němu hodlají přistoupit.

[11]       Doporučení Komise 2012/148/EU (Úř. věst. L 73, 13.3.2012, s. 9);              

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX:32012H0148.

[12]       Evropská reforma ochrany údajů:

http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/news/120125_en.htm.

[13]       M/490 Normalizace inteligentních sítí; práce na normalizaci inteligentních sítí související s CEN/CENELEC/ETSI; 

http://www.cencenelec.eu/standards/Sectors/SustainableEnergy/Management/SmartGrids/Pages/default.aspx.

[14]       Evropská pracovní skupina pro inteligentní sítě definuje inteligentní sítě jako elektrické sítě, které mohou efektivně začlenit chování a akce všech uživatelů na ně napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné energetické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti a zabezpečení dodávek.

http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/doc/expert_group1.pdf.

[15]       Projekty inteligentních sítí v Evropě: získané poznatky a současný vývoj – aktualizace 2012, Evropská Komise, 2013; http://ses.jrc.ec.europa.eu/jrc-scientific-and-policy-report2013;

Zpráva o podmínkách inteligentního měření v Evropě, Výstup o „inteligentních regionech“ 2.1, Rakouská agentura pro energii (AEA), 2012;  http://www.smartregions.net/default.asp?sivuID=26927.

[16]       COM(2012) 663.

[17]       Belgie, Česká republika, Lotyšsko, Litva, Německo, Maďarsko, Portugalsko a Slovensko.

[18]       Bulharsko, Kypr a Slovinsko.