ZPRÁVA KOMISE Srovnání zavádění inteligentního měření v zemích EU-27 s důrazem na elektřinu /* COM/2014/0356 final */
ZPRÁVA KOMISE Srovnání zavádění inteligentního měření v
zemích EU-27
s důrazem na elektřinu Cíl Cílem
této zprávy je změřit pokrok v zavádění inteligentního měření v členských
státech EU v souladu s ustanoveními třetího energetického balíčku[1]. S ohledem na výsledek možného
ekonomického posouzení dlouhodobých nákladů a přínosů se členské státy žádají o
vypracování časového rozvrhu pro zavedení inteligentních měřicích systémů[2] (v případě elektřiny do 10 let).
Zpráva se zabývá dosavadním pokrokem v zemích EU-27[3] a formuluje doporučení pro další
postup. K
této zprávě jsou připojeny dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které
prezentují současný stav zavádění inteligentního měření v EU a zahrnují přehled
analýz nákladů a přínosů provedených členskými státy a související údaje
specifické pro jednotlivé země. Inteligentní měření v právních předpisech EU Třetí
energetický balíček vyžaduje, aby členské státy zajistily provádění
inteligentních měřicích systémů k dlouhodobému prospěchu spotřebitelů. Toto
provádění může být podmíněno kladným ekonomickým posouzením dlouhodobých
nákladů a přínosů (analýzou nákladů a přínosů), jež mělo být dokončeno do 3.
září 2012. V případě elektřiny je cílem zavést do roku 2020 alespoň 80 %
kladně posouzených případů. Navíc
v souladu s duchem ustanovení třetího energetického balíčku a jako jejich
doplnění podporuje směrnice o energetické účinnosti[4]
vytvoření energetických služeb na základě údajů z inteligentních měřičů, reakce
na poptávku[5]
a dynamických cen. Tato směrnice rovněž dodržuje a prosazuje právo jednotlivce
na ochranu osobních údajů zakotvené v článku 8 Listiny základních práv Evropské
unie (dále jen „Listina“) a zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele
(článek 38 Listiny). Třetí
energetický balíček sice nestanoví konkrétní cíl pro zavedení inteligentního
měření v odvětví plynárenství, výkladová poznámka o maloobchodních trzích[6] však uvádí, že by jej mělo být dosaženo
„v přiměřeném časovém horizontu“. Pokrok v zavádění inteligentního měření v zemích EU-27 Analýza
ukazuje, že byl učiněn znatelný pokrok. V návaznosti na kladné analýzy nákladů
a přínosů, pokud jde o elektřinu, ve více než dvou třetinách případů se nyní
členské státy zavazují přikročit k zavádění inteligentního měření (případně jej
již dokončily). Ve třech členských státech (Finsko, Itálie a Švédsko) již bylo
instalováno téměř 45 milionů inteligentních měřičů, což představuje
23 % celkového množství plánovaného v EU nainstalovat do roku 2020. Podle
našich odhadů bude na základě těchto závazků do roku 2020 investováno přibližně
45 miliard EUR do instalace téměř 200 milionů inteligentních měřičů
elektřiny (což představuje přibližně 72 % všech spotřebitelů v Evropě) a
45 milionů měřičů plynu (přibližně 40 % spotřebitelů). To jsou povzbudivá
čísla. Prokazují, že v těch členských státech, kde je zavádění inteligentního
měření posuzováno kladně, překračuje očekávaná míra rozšíření u elektřiny
80 % stanovených jako cíl třetího energetického balíčku, zatímco na
celoevropské úrovni cíle 80 % nedosahuje. Z toho rovněž plyne, že
ekonomické důvody pro zavádění inteligentního měření ještě napříč Evropou
nepřevládají a že v případě plynu je tento problém ještě větší. Přehled výsledků srovnání Výsledky
analýz nákladů a přínosů provedených členskými státy jsou následující: Elektřina ‒
šestnáct členských států (Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,
Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko,
Řecko, Spojené království[7],
Španělsko a Švédsko) přikročí k rozsáhlému zavádění inteligentních měřičů do
roku 2020 či dříve, nebo tak již učinily. Ve dvou z nich, Polsku a Rumunsku,
přinesly analýzy nákladů a přínosů pozitivní výsledky, o zavádění však stále
nebylo oficiálně rozhodnuto, ‒
v sedmi členských státech (Belgie, Česká republika, Litva,
Lotyšsko, Německo, Portugalsko a Slovensko) byly analýzy nákladů a přínosů
rozsáhlého zavádění do roku 2020 záporné či nejednoznačné, ale v Německu, v
Lotyšsku a na Slovensku se prokázalo, že pro určité skupiny zákazníků je
inteligentní měření ekonomicky opodstatněné, ‒
pro čtyři členské státy (Bulharsko, Kypr, Maďarsko a Slovinsko)
nebyly v době psaní této zprávy analýzy nákladů a přínosů či zaváděcí plány k
dispozici[8]
a ‒
ve většině členských států již pro inteligentní měřiče elektřiny
platí právní předpisy poskytující právní rámec zavádění a/nebo upravující
konkrétní otázky jako např. časový harmonogram zavádění či stanovení
technických specifikací měřičů atd. Pouze v pěti členských státech (Belgie,
Bulharsko, Maďarsko, Litva a Lotyšsko) zatím takové předpisy neplatí. Plyn
‒
pět členských států (Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko a
Spojené království) se rozhodlo inteligentní měřiče zavést do roku 2020 či
dříve, ‒
dva členské státy (Francie a Rakousko) plánují přikročit k
rozsáhlému zavádění, musí o něm však ještě oficiálně rozhodnout, ‒
ve dvanácti členských státech (Belgie, Česká republika, Dánsko,
Finsko, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko a
Švédsko) byly výsledky analýz nákladů a přínosů záporné, kdežto ‒
ostatní členské státy svá posouzení zatím neuzavřely (pozn.
přičemž na Kypru ani na Maltě plynárenská síť neexistuje). Vlastnictví
měřičů elektřiny a zpracování údajů ‒
v patnácti z šestnácti členských států, jež se rozhodly přikročit
k rozsáhlému zavádění, jsou za zavádění odpovědní provozovatelé distribuční
soustavy, kteří také měřiče vlastní, provoz tedy plánují financovat
prostřednictvím síťových tarifů, ‒
ve čtyřech členských státech (Dánsko, Estonsko, Polsko a Spojené
království) budou údaje zpracovávány nezávislým centrem pro zpracování údajů a ‒
podobně to vypadá v členských státech, které (alespoň za
současných podmínek) k rozsáhlému zavádění do roku 2020 nepřistoupí – zde budou
za zavedení inteligentního měření, vlastnictví zařízení a zpracování údajů
rovněž odpovědní provozovatelé distribuční soustavy – s výjimkou České
republiky, Německa a Slovenska, kde se uvažuje o alternativních způsobech
zpracování údajů. Inteligentní měření – přínosné pro zákazníka i energetickou
soustavu Zatímco
rozdíly v klíčových parametrech zavádění vybízejí k opatrnosti (Tabulka 1 a Tabulka 2),
dostupné údaje naznačují, že inteligentní měřicí systém by mohl přijít v
průměru na 200 až 250 EUR na jednoho zákazníka. Náklady na jedno měřicí
místo se pohybují od méně než 100 EUR (77 EUR na Maltě, 94 EUR v
Itálii) po 776 EUR v České republice. Tabulka 1 Souhrnné statistické
údaje – klíčové parametry zavádění inteligentního měření elektřiny (na základě
dlouhodobých ekonomických posouzení členských států)[9] || Rozmezí hodnot || Průměr na základě údajů z kladně posouzených případů Diskontní sazba || 3,1 až 10 % || 5,7 % + 1,8 % (70 %[10]) Životnost || 8 až 20 let || 15 + 4 let (56 %) Úspory energie || 0 až 5 % || 3 % + 1,3 % (67 %) Posunutí špičkového zatížení || 0,8 až 9,9 % || – Náklady na jedno měřicí místo || 77 až 766 EUR || 223 EUR + 143 EUR (80 %) Přínos jednoho měřicího místa || 18 až 654 EUR || 309 EUR + 170 EUR (75 %) Přínos pro spotřebitele (% celkových přínosů) || 0,6 % až 81 % || – Tabulka 2 Souhrnné statistické
údaje – klíčové parametry zavádění inteligentního měření plynu (na základě
dlouhodobých ekonomických posouzení členských států) || Rozmezí hodnot || Průměr na základě všech údajů Diskontní sazba || 3,1 až 10 % || – Životnost || 10 až 20 let || 15–20 let (75 %) Úspory energie || 0 až 7 % || 1,7 % + 1 % (55 %) Náklady na jedno měřicí místo || 100 až 268 EUR || 200 EUR + 55 EUR (65 %) Přínos jednoho měřicího místa || 140 až 1000 EUR || 160 EUR + 30 EUR (80 %) Očekává
se, že inteligentní měřicí systémy budou mít celkový přínos 160 EUR na
zákazníka v případě plynu a 309 EUR u elektřiny, přičemž celková předpokládaná
úspora energií bude činit 3 %. Ta se pohybuje v rozmezí od 0 % v
České republice po 5 % na Maltě a v Řecku. Ze zemí, jež zavádění
dokončily, uvedly Finsko a Švédsko úspory energií v řádu 1–3 %, pro Itálii
však nebyly žádné údaje k dispozici. Inteligentní měření s funkcemi vstřícnými k maloobchodu a
spotřebitelům jako ústřední bod energetické soustavy zaměřené na spotřebitele Zaváděné inteligentní měřicí systémy musí být pečlivě navrženy, a
proto by měly: ‒
být vybaveny funkcemi vhodnými pro daný účel v souladu s normami a
podle doporučení Komise 2012/148/EU[11], aby byla zajištěna technická a
komerční interoperabilita či možnost přidat funkce v pozdější fázi, ‒
zaručovat ochranu a zabezpečení údajů, ‒
umožnit vývoj služeb reagujících na poptávku a dalších
energetických služeb, ‒
podporovat maloobchodní trhy, jež budou mít plný přínos pro
spotřebitele a energetickou soustavu. V
osmi členských státech, jež přikročily k rozsáhlému zavádění inteligentního
měření elektřiny do roku 2020, jsou funkce údajně zcela v souladu s doporučením
2012/148/EU. Funkce,
jejíž zavádění přináší nejvíce problémů, se vztahuje k frekvenci, s jakou mohou
být údaje odečítány a zpřístupněny spotřebitelům a jejich jménem třetím
stranám. Tato funkce podpoří přímou zpětnou vazbu pro spotřebitele ohledně cen,
umožní jim činit informovaná rozhodnutí o způsobech jejich spotřeby a usnadní
vznik nových maloobchodních služeb a produktů. Sedm členských států, jež
přikročily k rozsáhlému zavádění inteligentního měření elektřiny do roku 2020,
a tři z těch, které zavádění v úmyslu nemají, tuto funkci nenabízejí. Pokud
systém inteligentního měření tuto funkci není schopen nabídnout, měly by
členské státy zajistit, aby bylo možné tuto funkci přidat později, či aby se
tato funkce dala naplnit jinými způsoby. Zdá se, že neexistuje přímé spojení mezi škálou společných
minimálních funkčních požadavků na zaváděné inteligentní měřicí systémy a
jejich celkovými náklady. Jinými slovy, pokud si stát vybere ze souboru
společných minimálních funkčních požadavků méně položek, nemusí to nezbytně
znamenat, že budou systémy méně nákladné. Rozdíly v údajích o nákladech na
jedno měřicí místo napříč členskými státy ukazují, že je celková investice
mnohem více ovlivněna jinými parametry včetně: ‒
výchozích podmínek, ‒
místních nákladů na práci, ‒
zeměpisného uspořádání, ‒
dodatečných faktorů nad rámec souboru minimálních funkčních
požadavků a ‒
celkového scénáře, diskontní sazby a posuzovacího období v
jednotlivých analýzách nákladů a přínosů. To představuje pádný důvod pro dodržování souboru společných
minimálních funkčních požadavků od samého počátku. Pokud tento přístup není
podepřen analýzou nákladů a přínosů členského státu, pak se důrazně doporučuje
zavádět systémy, u nichž je alespoň možnost modernizace do té míry, aby byly
schopny „inteligentní“ služby a produkty podporovat v budoucnu. Volba
neoptimálního systému, jež není flexibilní a nelze jej modernizovat, nakonec
povede např. k vyšším nákladům, k potřebě zásadních úprav či dokonce úplné
výměny krátce po instalaci v reakci na požadavky trhu a spotřebitelů. V
současnosti vydalo pokyny k funkčním požadavkům na inteligentní měřicí systémy
pouze několik členských států. Ostatní nechávají rozbor možností na stranách
odpovědných za zavádění, ve většině případů provozovatelích distribuční soustavy,
aniž by byly stanoveny jasné pobídky či požadavky na funkční vlastnosti mající
přínos také pro spotřebitele. Normy a záruky bezpečnosti a ochrany údajů – klíč k plnému využití
potenciálu inteligentního měření v EU Vnitřní
trh s energií musí zajistit, že zpřístupněním údajů v rámci obchodních procesů nebude
ohroženo soukromí spotřebitele. Musí tedy zajistit právo spotřebitelů na
ochranu osobních údajů zaručené článkem 8 Listiny. Během práce v této
oblasti byly dosud ohledně ochrany soukromí zjištěny obavy ohledně: ‒
rizika vytváření profilu uživatele pomocí velmi častého odečítání
údajů, tj. shromažďování citlivých informací týkajících se energetické stopy
koncového uživatele a ‒
ochrany uchovávaných dat a přístupu k nim s ohledem na zásady
ochrany soukromí a nakládání s důvěrnými údaji. Tato
zpráva a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise se zabývají
problematikou související s řešeními vytvořenými v tomto ohledu trhem a
příslušnými vnitrostátními orgány, jakož i na celoevropské úrovni[12], a zdůrazňují klíčovou úlohu
normalizace[13],
aby mohl být plně využit potenciál inteligentního měření jako doplňku
inteligentních sítí[14].
Poznatky z pilotních programů[15]
a provozní zkušenosti Na
základě dosavadních poznatků získaných z dokončených či probíhajících pilotních
programů by se při plánování zavádění inteligentního měření měly brát v potaz
následující aspekty: ‒
zhodnocení infrastruktury zaváděného inteligentního měření: o užití
dostupných norem a vhodného souboru funkčních požadavků, jež zajistí
technickou a komerční interoperabilitu, zaručí ochranu a zabezpečení údajů a
budou mít plný přínos pro spotřebitele a energetickou soustavu a o posouzení, zda je podle právních předpisů EU i jednotlivých
členských států před spuštěním zavádění zapotřebí zvláštní rámec pro ochranu
a zabezpečení údajů. ‒
zainteresování spotřebitele již
od počátku procesu: o zahájení
komunikační strategie a informační kampaně, o nabytí
důvěry spotřebitele, pro niž je zásadní, aby spotřebitelé chápali, jaké údaje
jsou předávány, a dostali k nim přístup, o užití
údajů měření k následnému informování spotřebitele a vývoji nových produktů a
služeb orientovaných na zákazníka a o podnícení
účasti spotřebitelů pomocí uživatelsky vstřícných nástrojů a mechanismů, jež by
jim usnadnily volbu, a pomocí atraktivních odměn, ‒
vytvoření souboru opatření k motivaci všech zúčastněných
stran, aby se zrychlil proces vývoje a zavádění produktů a služeb
inteligentního měření, ‒
včasné vytvoření a zavedení regulace nebo přijetí opatření, jež by
provozovatelům služeb a sítí dodala důvěru k vynaložení investic do
vývoje technologií inteligentního měření a souvisejících služeb a ‒
zajištění, že se osvědčené postupy a poznatky získané
z méně rozsáhlých procesů zavádění či pilotních projektů vezmou v úvahu při
rozsáhlém zavádění, zejména s ohledem na technicko-ekonomické otázky, zapojení
spotřebitele a rozvoj trhu se službami inteligentního měření. Omezení srovnání Většina
klíčových parametrů zavádění se v této fázi zakládá na výpočtech a prognózách,
jelikož jen velmi málo zemí EU zavádění dokončilo či se dostalo do pokročilé
fáze. Je proto třeba dbát na to, aby zde byly uvedené výsledky srovnávací
analýzy správně interpretovány. Jak ukazuje Tabulka 1 a Tabulka 2, klíčové
předpoklady a hodnoty se liší, což může odrážet rozdíly v místních a výchozích
podmínkách, jakož i zamýšlené zahrnutí dodatečných prvků do inteligentních
měřicích systémů (přídavná zařízení, funkce nad rámec doporučeného minima
atd.), ale také rozdíly v metodologii (použitá diskontní sazba, posuzovací
období atd.). Kromě
přesnějších informací o vyúčtování je obtížné přínosy pro spotřebitele
posoudit, protože závisejí na skutečné míře jejich účasti, např. na reakci na
poptávku, a na motivačních prostředcích, jako jsou různé systémy tvorby cen. V
některých případech chybí ucelené údaje, jež by vedly k jasným závěrům.
Například v době provádění této analýzy a psaní zprávy nebyly k dispozici údaje
k analýzám nákladů a přínosů od čtyř členských států. Chybí také podstatné
údaje o funkcích systému. Další kroky a následný postup Hlavní
zjištění této zprávy zejména s ohledem na dopady inteligentního měření na trh,
na vztahy klíčových zúčastněných stran a na zpracování údajů budou zahrnuty do
právě vytvářené iniciativy týkající se maloobchodního trhu s
energií. Orgánům
členských států, jež plánují v zavádění inteligentního měření učinit další
kroky, se doporučuje zamyslet se nad několika níže uvedenými otázkami, které
jsou z velké míry založeny na poznatcích a zkušenostech dosud získaných z probíhajících
či dokončených operací. Důvěra
spotřebitelů Aby
byli spotřebitelé schopni porozumět svým právům a přínosům, jež bude instalace
inteligentních měřičů a účast v programech reakce na poptávku mít, je třeba
spustit intenzivní informační kampaň. Spotřebitelé by měli být informováni o
funkcích systému, povaze shromažďovaných údajů a účelu jejich užití. Trh
s inovativními energetickými službami Regulace
by měla usnadnit vytvoření hodnoty pro spotřebitele a energetickou soustavu
jako celek prostřednictvím inteligentního měření a podpořit trhy s inovativními
energetickými službami. Měla by být vypracována opatření poskytující motivaci
pro všechny zúčastněné strany, aby se zrychlil proces vývoje a zavádění
produktů a služeb inteligentního měření. Členské státy byly ve sdělení o
vnitřním trhu s energií[16] požádány o vypracování akčních plánů,
v nichž uvedou, jak hodlají modernizovat rozvodné sítě, včetně pravidel a
povinností pro provozovatele distribuční soustavy, součinnosti s odvětvím IKT a
podpory reakce na poptávku a dynamických cen. Ochrana
údajů Před
spuštěním zavádění je vhodné posoudit, zda je podle právních předpisů EU i
jednotlivých členských států zapotřebí zvláštní rámec pro ochranu a zabezpečení
údajů. Kromě toho musí při vytváření „inteligentních norem“ zůstat v centru
pozornosti vysoká úroveň ochrany osobních údajů. Zpracování
údajů Zvláštní
důraz je třeba klást na: ‒
dopady na regulované úlohy provozovatelů distribuční soustavy,
motivační prostředky a závazky, ‒
podporu dynamičtější konkurenceschopnosti v odvětví maloobchodu
pomocí tržních pravidel umožňujících dynamickou tvorbu cen a ‒
zkoumání možností správy údajů a součinnosti s odvětvím
informačních a komunikačních technologií. Funkce inteligentního měření Důrazně
se doporučuje dodržovat na úrovni EU soubor alespoň minimálních funkčních
požadavků navržených v doporučení Komise 2012/148/EU, jež jsou v souladu s
normalizační činností v tomto oboru. To je nezbytné k zajištění technické a
komerční interoperability inteligentního měření, zaručení ochrany a zabezpečení
údajů a umožnění vytvoření a rozvoje služeb reagujících na poptávku a dalších
energetických služeb. Dále to umožní členským státům vymezit ve svých
zaváděcích plánech společné způsoby dosažení nákladové účinnosti, usnadnit
zadávání nezbytných veřejných zakázek a zajistit zavádění inteligentních
měřicích systémů vhodných pro daný účel, do nichž se vyplatí investovat. Členským
státům se rovněž doporučuje tyto funkční požadavky včas upřesnit, aby byla
zajištěna jejich jasná a ucelená realizace, především pro ty, kdo jsou
zaváděním pověřeni. Dlouhodobé
ekonomické posouzení nákladů a přínosů Vnitrostátním
orgánům, zejména těch členských států, jež se rozhodly k rozsáhlému zavádění
nepřistoupit[17],
se doporučuje za pomoci relevantních informací z pilotních programů a poznatků
z „ostrého“ provozu přehodnotit kritické parametry a předpoklady použité v
jejich současných analýzách nákladů a přínosů, aby mohli lépe zvolit
technologii a zpřesnit předpoklady ohledně nákladů a přínosů. Členským státům, které
ještě analýzy nákladů a přínosů nedokončily či neoznámily své zaváděcí plány[18], se doporučuje urychleně začít
s analýzou a zahájit rozhodovací proces. [1] Bod 2 přílohy I směrnice o elektřině (2009/72/ES) a směrnice o
plynu (2009/73/ES). [2] „Inteligentním měřicím systémem“ se rozumí elektronický systém, který
může měřit spotřebu energie, přičemž oproti běžnému měřiči poskytuje více
informací, a může přenášet a přijímat údaje za použití určité formy
elektronické komunikace – definice z čl. 2 bodu 28 směrnice o
energetické účinnosti (2012/27/EU), Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s.1. [3] EU-27: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko,
Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta,
Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko,
Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. V analýze nebylo zahrnuto
Chorvatsko, protože hlavní sběr dat proběhl před jeho přistoupením. [4] Směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU). [5] „Reakcí na poptávku“ se rozumí dobrovolné změny v obvyklém užívání
elektřiny koncovými zákazníky v reakci na tržní podněty (jako např. změny cen v
čase či motivační platby) nebo následující po přijetí nabídky spotřebitele
(podané samostatně či prostřednictvím agregátora) prodat na organizovaných
trzích s elektrickou energií v určitém okamžiku svůj přebytek poptávky po
elektřině. Reakce na poptávku by tedy neměla být nedobrovolná ani bezplatná.
(Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5.11.2013.) [6] Výkladová poznámka ke směrnici 2009/72/ES o společných pravidlech pro
vnitřní trh s elektřinou a směrnici 2009/73/ES o společných pravidlech pro
vnitřní trh se zemním plynem, Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 22.1.2010. [7] Zpráva považuje údaje o Spojeném království–Velké Británii (UK–VB) za
reprezentativní pro Spojené království. Oblast Severního Irska (SI) představuje
z hlediska celkového počtu měřicích zařízení velmi malou část celkového čísla
pro UK – přibližně 1,5 % – a neodráží tedy postavení členského státu jako
celku. Navíc je kvůli různým metodikám i rozdílům na trzích s energií v SI a VB
docela obtížně získat reprezentativní údaje pro celé Spojené království. Je
však rovněž zachyceno specifické postavení SI, jelikož bylo začleněno do
informačních přehledů států v pracovního dokumentu útvarů Komise připojenému k
této zprávě. [8] Maďarsko svou analýzu nákladů a přínosů Komisi předložilo v prosinci
2013. Tato zpráva a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise odkazuje na
údaje analýz nákladů a přínosů předložených do července 2013. [9] V příslušných zamýšlených scénářích se na investice do inteligentního
měření použije „diskontní sazba“, jež bere v úvahu časový údaj, k němuž se
vztahují peněžní hodnoty, a riziko či nejistotu ohledně předpokládaných
budoucích peněžních toků. Diskontní sazba má na posouzení potenciálních
investic do inteligentního měřicího systému významný dopad, protože náklady
bývají vynaloženy především na počátku zamýšleného scénáře, zatímco přínosy
inteligentní intervence vznikají často dlouhodobě. Statistika
„nákladů na jedno měřicí místo“ a „přínosů jednoho měřicího místa“ je založena
na číslech vypočítaných pomocí čisté současné hodnoty příslušných nákladů
(CAPEX a OPEX) a přínosů. [10] Tento podíl se vztahuje k počtu měření (jako součást zkoumaných
údajů), jež spadají do rozmezí uvedené průměrné hodnoty ± směrodatná odchylka.
Soubor údajů pro elektřinu se vztahuje ke kladně posouzeným analýzám nákladů a
přínosů z šestnácti zemí, které již rozsáhlé zavádění dokončily či k němu
hodlají přistoupit. [11] Doporučení Komise 2012/148/EU (Úř. věst. L 73, 13.3.2012, s. 9); http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/ALL/?uri=CELEX:32012H0148. [12] Evropská
reforma ochrany údajů: http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/news/120125_en.htm. [13] M/490 Normalizace inteligentních sítí; práce na normalizaci
inteligentních sítí související s CEN/CENELEC/ETSI; http://www.cencenelec.eu/standards/Sectors/SustainableEnergy/Management/SmartGrids/Pages/default.aspx. [14] Evropská pracovní skupina pro inteligentní sítě definuje inteligentní
sítě jako elektrické sítě, které mohou efektivně začlenit chování a akce všech
uživatelů na ně napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří
představují obě skupiny – k zajištění ekonomicky efektivní, udržitelné
energetické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a
bezpečnosti a zabezpečení dodávek. http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/smartgrids/doc/expert_group1.pdf. [15] Projekty inteligentních sítí v Evropě: získané poznatky a současný
vývoj – aktualizace 2012, Evropská Komise, 2013; http://ses.jrc.ec.europa.eu/jrc-scientific-and-policy-report2013; Zpráva
o podmínkách inteligentního měření v Evropě, Výstup o „inteligentních
regionech“ 2.1, Rakouská agentura pro energii (AEA), 2012; http://www.smartregions.net/default.asp?sivuID=26927. [16] COM(2012) 663. [17] Belgie, Česká republika, Lotyšsko, Litva, Německo, Maďarsko,
Portugalsko a Slovensko. [18] Bulharsko, Kypr a Slovinsko.